Válka na Ukrajině zdaleka nekončí: obě strany mají své „zájmy“ i problémy, které je nutí měnit taktiku a složení vojska

Ačkoli se může zdát, že se na ukrajinském bojišti pořád něco děje, pravdou je, že k žádným velkým výbojům nedochází a probíhá spíše velmi intenzivní opotřebovávací válka. Rozsáhlým útočným operacím navíc stále nepřeje počasí, neboť kvůli povětšinou teplé zimě nemohla po změklém terénu jezdit těžká technika. I přesto má ruské i ukrajinské velení své plány, jak dále postupovat. Jejich limitem bude pravděpodobně zejména stav a počet vojáků, jejich výzbroj, kvalita výcviku a morálka, který údajně není ani na jedné straně úplně valná.

Mnozí mobilizovaní Rusové stále cvičí

Rusko na podzim 2022 mobilizovalo kolem 300 tisíc nových vojáků a na frontu poslalo asi třetinu z nich. Ohromné ztráty ozbrojených složek federace se tak podařilo vykrýt a došlo ke zpevnění obrany, ale třeba u Bachmutu stále pokračují výboje ze strany Ruska. Zbylých 200 tisíc mobilizovaných dle všeho zůstává ve výcviku a lze předpokládat, že by mohli tvořit hlavní ruskou sílu v roce 2023, možná i při velkém jarním útoku na Kyjev. Otázkou ale je, jaké úrovně jejich výcvik dosáhne. Stále častěji se také mluví o další vlně mobilizace.

Na pohled oslabená ruská armáda má hned několik problémů: ztratila řadu zkušených vojáků i důstojníků, kvůli čemuž nemá ty mobilizované pořádně kdo cvičit, natož jim efektivně velet. Mnohdy by přitom měli sloužit k doplňování ztrát prořídlých jednotek. Vedle toho nemají dostatek vybavení, motostřelecké i jiné divize potřebují nové tanky, obrněná vozidla, dělostřelectvo a tisíce vozů k zajištění logistiky. Rusko se je pokouší doplnit, ale dá se čekat, že hlavní úlohou mobilizovaných bude funkce lehké pěchoty. Na bojišti tak může mít bez těžkého vybavení veliké ztráty.

iZdroj fotografie: Svaz ministrů republiky Krym / Creactive Commons / CC BY

Na druhou stranu se ukazuje, že Ukrajina získala mnohé díky malým úderným komandům, nikoliv tankům. Vedle toho má mít ale Rusko problémy i s dělostřeleckou a raketovou municí, i když realitu samozřejmě neprozrazuje. Naznačuje to ale počet vypálených ran, kterých bylo ještě před pár měsíci na 60 tisíc denně, zatímco dnes to je zhruba 1/3. Důvodů k tomu může být ovšem více.

Například vyprázdnění skladů, protože ani ty ruské nejsou bezedné, nebo ustavičné ukrajinské útoky na skladiště federace, která musela být v důsledku přemístěna, což velmi komplikuje dodávky. A i když je ruský průmysl schopen dělostřeleckou munici vyrábět, tak ne v desetitisících kusů denně. Agresor se tak musí poohlížet i po jiných zdrojích, jaké mu nabízí třeba Severní Korea, Írán, ale třeba i Čína. Dělostřelectvo je přitom při ruskou armádu klíčové.

Tvrdé tresty pro vojáky asi nebudou

Problémy nicméně mají i ukrajinské ozbrojené síly, ty ale mohou stále těžit z relativně velkých dodávek od západních zemí. Nedostatkoví jsou však důstojníci, protože mnozí přišli o život a ne všichni ze současných dosahují takových kvalit. Dalším velkým handicapem ukrajinské armády je podle některých odborníků i stále vysoká byrokracie a možná korupce. Navíc koluje dost zvěstí o bídné morálce, tedy alespoň u některých jednotek. Nato se Ukrajina chystala přijmout nový zákon skýtající tvrdé tresty za dezerci a neposlušnost, ale zdá se, že od něho nakonec ustoupí, neboť by mohl nadělat více škody než užitku.

Řešením má tak být kvalitnější a delší výcvik vojáků. V tom pomáhá, a do budoucna ještě bude, výcvik desítek tisíc vojáků ve spojeneckých zemích; třeba ČR jich má připravit na 4 000. Kvalitní výcvik v kombinaci s další technikou by pak mohl „modrožlutým“ umožnit i útočné operace. Ukrajina volá hlavně po dodávkách moderních tanků, jelikož bez nich bude útočit jen velmi obtížně. Ačkoli nyní do země proudí alespoň významné dodávky bojových vozidel pěchoty a dělostřelectva, například z Francie nebo Polska.

Bohužel to tak zatím vypadá, že budou krvavé boje pokračovat. Západem posílený prezident Ukrajiny už přitom odmítá jakákoliv jednání, která však na druhou stranu byla až dosud ze strany federace dosti jednostranná. K diplomatické cestě pak začal později vyzývat sám Vladimir Putin, ale Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na to už je teď pozdě. Mimo to vznikla i řada možných scénářů, jak asi válka na Ukrajině dopadne; třeba že dojde k rozdělení země na západní a východní.