Ruský letoun Suchoj Su-25 může poslat k zemi i vlastní protivzdušná obrana. Stávat by se to nemělo, ale důvodů může být více

Sestřelit vlastní letadlo protivzdušnou obranou je velmi závažný incident, a zejména pokud k tomu dochází opakovaně, může to poukazovat hned na několik nedostatků.

Start dvojice Su-25 i Zdroj fotografie: Robert Sullivan / Public Domain
                   

Ztráta moderního bojového letounu je citlivá pro každé letectvo, neboť se jeho cena v současnosti běžně pohybuje ve stovkách milionů korun, a výroba trvá i několik let. Ovšem i získat dobře vycvičeného pilota je otázkou mnoha peněz a dlouhých měsíců, či spíše let. V nějakém konfliktu sice letectva s případnými ztrátami počítají, protože se jim vyhnout nejde, pokud ale letouny opakovaně sestřeluje vlastní protivzdušná obrana, značí to problém.

Rozeznat vlastní letoun by mělo být snadné

Moderní protivzdušná obrana je velice účinná, nejlepší systémy dokáží sestřelovat letadla i přes 100 km daleko. V takový okamžik by se přitom měla zaměřit na nepřátelský objekt, a při současné úrovni technologií by pro ni neměl být problém odlišit ho od vlastního. Jenomže i přesto si třeba ruské letectvo jenom v roce 2023 sestřelilo hned několik svých letounů, a to včetně moderního bombardéru Suchoj Su-34M Fullback, jak informoval ArmádníZpravodaj, nebo bitevního Suchoj Su-25 Frogfoot, uvedl Defence-Blog. Ale jak je to možné?

Ukrajinská Stugna-P sestřelila moderní ruský vrtulník Kamov Ka-52, jedná se o první případ zničení tohoto stroje protitankovou zbraní

Vojenské letouny by měly být vybaveny zařízením, které vysílá vlastní protiletadlové obraně jasnou identifikaci. Jenomže v případě těch ruských dochází k opakovanému selhání, a je otázkou proč. Možné je, že systém zkrátka nefunguje dobře, což by však bylo na pováženou – vysílače v letadlech nemusí vysílat, nebo radarové stanice protivzdušné obrany nedokáží rozlišit signály správně. Ještě horší je pak představa, že takové zařízení v některých letadlech nebo radarech není – létání nad ruským vzdušným prostorem by pak byla sebevražda.

Nevycvičená nebo opilá obsluha

V historii docházelo k sestřelení vlastního letadla mnohem častěji, neboť vojáci museli cíle obvykle identifikovat zrakem, což bylo obtížné. K tomu ale dnes dochází jenom výjimečně, a když elektronika v letounu i protivzdušné obraně funguje správně, ale obsluha i tak začne střílet, je to buď chyba výcviku, nebo snad nějaký lidský zkrat (a tohle se jistě nebude někomu líbit, ale ruští vojáci si rovněž rádi připijí vodkou, takže se pak mohou dopouštět i takových chyb; jednou dokonce opilý ruský voják převrátil systém S-400).

Stíhací bombardér Su-34 iZdroj fotografie: Public Domain
Stíhací bombardér Su-34

Jak se ovšem může dostat nedostatečně vycvičená obsluha k takové zodpovědnosti? Je docela možné, že když je země ve válečném stavu a potřebuje rychle zvýšit ochranu svého nebe, reaktivuje systémy ze skladů a posadí k nim i nezkušenou a špatně vycvičenou obsluhu, která pak v panice může pálit po všem, co se hne. Přitom není třeba žádného extra výcviku, aby si voják uvědomil, že nepřátelský letoun jenom tak spatřit nemůže, pakliže se jedná o válku, v níž se letouny právě z důvodu silné protivzdušné obrany protivníka nepřibližují.

Jediným trochu omluvitelným sestřelem by mohl být případ, kdy letoun trefí střela ze systému MANPADS, jakým je třeba 9K38 Igla. Ten je totiž zaměřován vizuálně a voják se splést může, zvláště když nepřítel používá stejné typy letadel. Ale např. sestřelení Suchoj Su-35 Flanker-E, o němž jsme psali v ArmádnímZpravodaji, jde podle všeho na vrub systémům 9K330 Tor nebo 9K37 Buk, a ty disponují radarem, takže by měly být schopné vlastní letoun poznat.

Systém 9K330 Tor

Co může působit problém s rozpoznáním vlastních letadel?

Diskuze Vstoupit do diskuze
134 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články