Nevyzpytatelná politika americké administrativy Donalda Trumpa, včetně zpochybňování smyslu a úloh NATO, vede některé evropské politiky k myšlence, aby si Evropa zajišťovala většinou obrany sama a byla nezávislá. O tom sice mluví i Trump, ale někteří Evropané jdou ještě dále a navrhují vlastní armádu. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že myšlenka není úplně špatná, ale je otázkou, jak zapadne do struktur aliance, což je hlavní bezpečnostní pilíř.

Armáda i z nečlenů NATO a EU

Myšlenku statisícové evropské armády, pravděpodobně by se jednalo o jakousi jednotku rychlé reakce, o níž se uvažuje již déle, prosazuje komisař pro obranu Andrius Kubilius. EurActiv uvádí, že jeho vize zahrnuje zapojení jednotek i z Velké Británie, Norska nebo Ukrajiny. Tedy zemí, které nejsou součástí Evropské unie, případně nejsou členy Severoatlantické aliance. Není tedy jasné, jak by zapadala jednotka do struktury Evropské unie, případně NATO. Vypadá to spíše jako snaha vytvořit další vojenskou velmoc světa.

Už žádné sliby, evropská vojenská velmoc se probudila naplno. Rusové teprve pocítí, co je to strach

Aliance sice mluví o tom, že je třeba posílit evropské křídlo a Evropa by se o sebe měla postarat více, ale theParliamentMagazine zároveň upozorňuje na varování šéfa NATO, Marka Rutteho, že by se evropské síly neměly vyčleňovat ze systému aliance, ale měly by být její součástí. Případná dvojakost obrany by podle názoru Armádního Zpravodaje mohla vést k chaosu. Třeba v tom, jaké jednotky by v době krize byly pod evropským, a jaké pod aliančním velením.

Evropané se často neshodnou

Neznámou zůstává, zda jsou evropské země vůbec schopné společné jednotky vytvořit. LuxTimes uvádí, že existuje mnoho společných evropských projektů, zapojeno je do nich většinou několik zemí. Týkají se například vývoje zbraní, jako jsou tanky, letadla a další. Často ale narazí na jiné vidění jednotlivých států a zkrachují. Nelze tedy odhadnout, jestli by se evropští politici dokázali shodnout na struktuře armády, velení a dalších věcech.

Sami Rusové už vidí, že je pro ně situace na frontě mnohem horší, než tvrdili. Postupují 4,5krát pomaleji a mají územní ztráty

Na druhou stranu platí, že by Evropa měla být připravena i na variantu, kdy se Spojené státy americké skutečně rozhodnou z NATO stáhnout, případně provést takové kroky, které by alianci totálně zneschopnily. Pak by jen společná evropská obrana byla štítem, který by zadržoval mocenské ambice Kremlu. Myšleno alespoň v oblasti konvenčních sil, v nichž mají evropské země dohromady větší sílu než Rusko. Neplatí to v oblasti jaderných sil, zde evropský jaderný arzenál mohutnosti toho ruského vůbec nedosahuje.