Letní ofenziva Rusů krachuje, mají obří ztráty a téměř žádný postup. Ukrajinci jim rozmetali i logistiku a zázemí

Za červenec 2026 ztratilo Rusko přes 42 tisíc vojáků. Územní zisk? Podle dostupných analýz jen desítky čtverečních kilometrů.

Ruští vojáci při výcviku i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Čtyři a půl měsíce běží ruská jarně-letní ofenziva, spuštěná nejpozději v polovině března 2026. Analytici z CTP/ISW opakovaně konstatují totéž: operačně významný průlom se nedostavil. Ruské jednotky sice místy pronikají malými infiltračními skupinami, ale nedokážou pozice konsolidovat ani rozvinout v širší průlom. Tempo postupu se zhoršuje, a přitom cena za každý další kilometr roste. Současně Ukrajina přenesla válku do ruského týlu: rafinerie, logistická centra, palivová infrastruktura. Výsledkem je ofenziva, která nesplnila žádný ze svých deklarovaných cílů, ale spolehlivě plní seznamy ztrát.

Obří ztráty bez odpovídajícího výsledku

Z kumulativních dat ukrajinského ministerstva obrany vyplývá jasný obraz. K 1. červenci 2026 evidoval Generální štáb 1 404 760 ruských personálních ztrát od začátku invaze, k 1. srpnu pak 1 447 620. Rozdíl činí 42 860 osob za jediný měsíc, v přepočtu zhruba 1 380 denně. Je to nejvyšší doložená měsíční hodnota roku 2026, vyšší než červnových 39 490.

Co za to Rusko dostalo? Podle dostupných analýz šlo jen o desítky čtverečních kilometrů. Pro srovnání: v červenci 2025 ruské síly zabraly odhadem 455 km². Pokud se tyto hodnoty postaví vedle sebe, letošní červencový zisk představuje zhruba 8 % loňského tempa. Dvanáctinásobné zpomalení. A to při vyšších ztrátách.

Důvody jsou strukturální. Ukrajinské fortifikace v doněckém „Fortress Belt“ drží, protiútoky nutí Rusy přesouvat síly mezi prioritami a údery do týlu komplikují zásobování. Infiltrační skupiny, které proniknou skrz první linii, se ocitají bez podpory a bez logistiky. Ještě 30. července CTP/ISW nepotvrdilo žádné nové ruské postupy za ten den.

Rakety místo dronů: nová taktika, stejný problém

Ruská vzdušná kampaň v červenci prošla výraznou proměnou. Podle CTP/ISW Rusko vypustilo 4 606 dronů a 376 raket. V červnu to bylo 5 749 dronů, ale jen 181 raket. Méně dronů, dvojnásobek raket. Proč?

Odpověď souvisí s nedostatkem interceptorů Patriot na ukrajinské straně. Balistické rakety mají při oslabené protivzdušné obraně vyšší šanci prorazit a Rusko toho využívá. Jen v červenci odpálilo 107 balistických raket a 20 hypersonických Zirkonů, víc, než činí jeho odhadovaná měsíční výrobní kapacita přibližně 60–65 Iskanderů a asi 40 střel pro komplex S-400. Rusko tedy sahá do zásob. Dlouhodobě je to neudržitelné, ale krátkodobě to přináší ničivé výsledky: během nočního útoku z 31. července na 1. srpna zasáhlo Kyjev 74 raketami, s civilními oběťmi a poškozenou infrastrukturou.

Zelenskyj proto podle AP žádal Trumpa o rozšíření přístupu ke Starlinku, konkrétně o možnost využít satelitní komunikaci k navádění úderů na odpalovací a logistické cíle hluboko v Rusku. Místo čistě obranného odrážení raket by šlo o aktivní ničení jejich zdrojů.

Rozmetaná logistika a zázemí

Ukrajina mezitím systematicky rozšiřuje údernou kampaň proti ruskému týlu. A nejde jen o klasické vojenské sklady. V Baškirsku byly podle Zelenského citovaného AP zasaženy tři rafinerie. V Penzenské oblasti a v Udmurtské republice dostala zásah logistická centra společnosti Wildberries, která podle ukrajinské strany sloužila k dodávkám komponentů pro drony a navigační systémy ruské armády.

Definice „zázemí“ se tak rozšiřuje. Cílem už nejsou jen muniční sklady a kasárna, ale celý logistický ekosystém, který ruskou armádu živí: palivo, náhradní díly, elektronika, distribuční řetězce. Každý zasažený uzel zvyšuje cenu dalšího ruského útoku na frontě.

Dopady prosakují i dovnitř Ruska. CTP/ISW zaznamenává palivové výpadky, pokles Putinova ratingu ve státním průzkumu VCIOM a rostoucí potřebu Kremlu uklidňovat veřejnost ohledně mobilizace. Propaganda sice nafukuje frontové úspěchy a popírá nutnost dalšího povolávání, ale část reality už se zakrýt nedá.

Nábor nestačí na náhrady

Reálný dopad ztrát je vidět i v číslech náboru. CTP/ISW uvádí, že ruský nábor v prvním čtvrtletí 2026 klesl pod potřebu náhrad. Ke konci července Zelenskyj hovořil o zhruba 221 tisících naverbovaných proti 225 500 ztrátám za rok 2026. Deficit je zatím malý, ale trend je jednoznačný: Rusko ztrácí víc lidí, než kolik jich dokáže nahradit, aniž by sáhlo k otevřené mobilizaci.

To neznamená okamžitý kolaps. Ruská armáda má stále obrovské zálohy materiálu i živé síly. Ale tempo opotřebení naráží na limity, které Kreml nechce veřejně přiznat. A Ukrajina toho využívá nejen na frontě, ale i lokálními protiútoky. Od konce roku 2025 znovuzískala velkou část Kupjansku, v zimě a na jaře 2026 dobyla přes 400 km² v jižní Ukrajině a osvobodila několik sídel v západní části Záporožské oblasti. Nejde o celofrontovou ofenzivu, ale o průběžné ohlodávání ruských slabin tam, kde se naskytne příležitost.

Ruská ofenziva nekrachuje jako dům, který se zřítí naráz. Krachuje jako stroj, kterému docházejí náhradní díly, palivo i obsluha, a přesto ho někdo nutí jet na plný plyn.

Čeho Rusové reálně dosáhli, a za jakou cenu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články