Putin to má nakloněné. Muslimové v Rusku cítí příležitost a chtějí se chopit moci, zatímco Rusové na Ukrajině umírají

Kutajev, bývalý vicepremiér neuznané Čečenské republiky Ičkerie a prezident Shromáždění národů Kavkazu, to řekl v rozhovoru pro ukrajinský YouTube kanál „Rizni liudi“ a zopakoval u Alexandra Pľuščeva. Podle něj žije v Moskvě 3,5 až 4 miliony praktikujících muslimů, kavkazských a středoasijských komunit, které čekají na moment, kdy se kremelský střed zhroutí pod tíhou války. Nejde o volby ani o legální federalizaci. Jde o pouliční sílu a nátlak. Otázka zní, jak daleko má jeho rétorika k realitě.

Válka jako demografická gilotina

Nezávislý projekt Mediazona ke konci dubna 2026 průběžně aktualizuje jmenný seznam potvrzených ruských mrtvých, a jde o konzervativní minimum. Analýza Carnegie Endowment z loňského září pracuje s číslem nejméně 219 tisíc zabitých ke konci srpna 2025. Většina z nich jsou muži v produktivním a reprodukčním věku.

Tady začíná Kutajevova logika dávat strukturální smysl. V roce 2024 se v Rusku narodilo jen 1,22 milionu dětí, téměř historické minimum. Fertilita klesla na přibližně 1,4 dítěte na ženu. Imigrační polštář, který dříve kompenzoval úbytek, vysychá. Carnegie Endowment mluví o „mnohagenerační demografické krizi“, kterou žádné jednorázové opatření neotočí. Válka tento trend nevytvořila, ale dramaticky prohloubila.

Kolik muslimů v Rusku vlastně je

Číslo „18 procent“ koluje médii, ale ruské sčítání lidu neobsahuje otázku na náboženství. Pew Research Center odhadoval pro rok 2010 zhruba 16,4 milionu muslimů a pro rok 2030 projekci 18,6 milionu. Akademický working paper GREASE/EUI z roku 2021 pracuje s rozpětím 15 až 24 milionů, záleží na tom, zda počítáte etnické muslimy, praktikující věřící, nebo i migranty bez trvalého pobytu.

Pro Moskvu The Moscow Times loni v červnu uvedl odhad nejméně 4 miliony obyvatel, kteří se identifikují jako muslimové. Kutajevovo číslo 3,5–4 miliony tedy není vyloženě přestřelené, ale ani ověřitelné. Zásadnější je jiná věc: moskevská muslimská komunita není jednotný blok.

• Tataři a Baškirové — historicky usazení, integrovaní, politicky spíš pasivní.
• Kavkazské diaspory — silné klanové vazby, ale vzájemně konkurenční.
• Středoasijští migranti — ekonomicky závislí, politicky neorganizovaní.
• Čečenské sítě — jediné s reálnou mocenskou pákou díky Kadyrovovu aparátu.

Představa jednotné muslimské politické fronty v Moskvě nemá v dostupných datech oporu.

Jak stabilní je Putinův režim

Kutajev mluví o budoucím chaosu. Jak daleko je? Clingendael Institute v prosinci 2025 ohodnotil stabilitu ruského režimu na 7,3 z 10. Opozice je roztříštěná, represe fungují, regiony zůstávají finančně závislé na centru. Bezprostřední kolaps to nepředpovídá.

Jenže systém má strukturální slabinu: extrémní personalizaci kolem jednoho muže. RUSI ve své analýze upozorňuje, že epizody kolem Kadyrova, jeho bezpečnostní mandát v Moskvě a rostoucí autonomie, ukazují limity kremelské kontroly už dnes. Válka vytváří domácí bezpečnostní mezery, které centrum nestíhá zaplňovat.

Přesnější je mluvit o erozi než o rozpadu. Centrum slábne rychleji než periferie. A periferie, včetně muslimských regionů, to vidí.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Česká bezpečnostní strategie z roku 2023 explicitně označuje Rusko za fundamentální hrozbu, která působí proti české politické, ekonomické i sociální stabilitě. NATO dodává, že ruská nestabilita snižuje předvídatelnost celého bezpečnostního prostředí, a nepředvídatelnost jaderné velmoci je horší než její kalkulovaná agrese.

Pro českého čtenáře nejde primárně o „islámský převrat v Moskvě“. Jde o to, co se stane s jaderným arzenálem, hybridními operacemi a migračními toky ve chvíli, kdy se kremelský střed začne drolit. Kutajevova slova jsou symptom, ukazují, že periferie už nahlas počítají s momentem slabosti.

Ruslan Kutajev nepopsal hotový plán. Popsal ambici, která čeká na příležitost. A válka na Ukrajině tu příležitost den za dnem přibližuje, ne proto, že by islám dobýval Moskvu, ale proto, že Moskva dobývá sama sebe.