Ukrajina se brání ruské agresi již rok a půl, a i když se jí podařilo část území osvobodit, útočník stále okupuje asi pětinu napadené země, a to včetně poloostrova Krym, který před lety anektoval. Kvůli silné ruské obraně opřené o zákopy a hustá minové pole postupuje ukrajinská protiofenziva hlemýždím tempem, a je otázkou, zda se (ne)může útočníkova obrana v dohledné době zhroutit. Jednou z možností, jak konflikt ukončit, by bylo postoupit okupovaná území, uzavřít mír a rychle vstoupit do NATO, čímž by si Ukrajina zajistila bezpečnost.

Mír za území by znamenal obětovat 1/5 země

Scénář výměny území za mír a vstup do NATO je jenom teoretický, a nutno říci, že ukrajinská vláda (a pravděpodobně i většina populace) takovou myšlenku kategoricky odmítá. Znamenalo by to totiž obětování pětiny své země, což je přes 120 000 čtverečních kilometrů. Už taková představa je „bláznivá“, a tím spíše, že se jedná o jednu z nejúrodnějších oblastí Evropy, v níž se rovněž nachází cenné nerostné suroviny a sídlí v ní řada významných podniků. Rusko by to však považovalo za splnění své „speciální vojenské operace“.

iZdroj fotografie: Ministerstvo vnitra Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Ukrajina by přitom postoupením území přišla nejenom o souši, ale také o teritoria v Azovském a Černém moři. Všechna jsou přitom strategicky důležitá, zejména Krym pak pro námořní síly i obchod. Navíc do moře zasahuje i výlučná ekonomická zóna – jak v moři, tak pod okupovanou pevninou jsou velká naleziště zemního plynu. Mnozí analytici spekulují, že by právě plyn mohl být jedním z hlavních důvodů ruské invaze, protože se Ukrajina spolu se západními firmami chystala na jeho těžbu, což by v budoucnu ohrozilo ruský plyn v Evropě.

NATO by ukázalo světu svou slabost

Riziko takové dohody, tedy pokud by na ni tlačily představitelé a členské státy Severoatlantické aliance, by však bylo značné i pro ně. Jiným mezinárodním aktérům by to totiž mohlo naznačit, že NATO prostě není příliš ochotné bojovat, a to ani při flagrantním porušení mezinárodních konvencí a zvyklostí, a že se raději smíří s jejich porušením a pak uzavře nějakou dohodu jenom proto, aby zajistilo mír, ačkoliv je výhodný jen pro agresora.

V reakci na invazi Ruska do Ukrajiny posiluje NATO obranné pozice na východě: Francie rozmístila raketové systémy MAMBA v Rumunsku

V největší zemi světa by to navíc mohli vnímat jako potvrzení její současné politiky prosazované silou, a poté, co by se ruská armáda oklepala ze ztrát na Ukrajině, mohla by se vyzbrojit mnohem lépe a podobný scénář zopakovat proti někomu jinému. Navíc by to mohlo povzbudit Čínu v jejích zájmech o znovuobsazení Tchaj-wanu, protože by si mohla říci, že slib USA ostrov bránit, není tak silný. Co kdo udělá však odhadovat nelze, Amerika chce každopádně vybudovat předsunutou základnu na ostrově Guam, z něhož bude Čína na dostřel.

Pokud by Rusko uspělo na Ukrajině, další na řadě může být Moldavsko. Pod stejnou záminkou podpory separatistického Podněstří

Nejspíše by to také znamenalo ještě větší šikanu sousedních zemí v Jihočínském moři, které si v rozporu s mezinárodním právem téměř celé nárokuje pro sebe, a chová se v něm velmi agresivně. Na druhou stranu je nutné připomenout, že je to právě americká v armáda, v níž mnozí vrcholní představitelé připustili možnost budoucího střetu se zemí draka, na což se mají také připravovat. Není to však jednoduché, čínská ekonomika chrlí podstatně rychleji bojové letouny, námořní plavidla i další vojenské prostředky.

Ztráta východu Ukrajiny = prohra i pro NATO

Ovšem ještě „na skok“ zpátky k Ukrajině, která by nejspíše přišla postoupením tak rozsáhlého území třeba o charkovský závod na výrobu tanků a traktorů, v Doněcku je zase několik sléváren a desítky strojírenských nebo potravinářských závodů. Což je ale vzhledem k již zmíněné úrodné půdě (a oblasti celkově) logické. Ukrajina patří navíc mezi obilnice Evropy, a některé názory tvrdí, že by jenom její produkce uživila až polovinu členských států EU.

Rusko nesmí „mocně prohrát“: jak by vypadalo případné zapojení NATO do války s Ruskem, a jaké by to mělo dopady

Ztráta východních území by tak byla obrovská prohra jak ekonomická, tak vojenská, a to jak pro samotnou Ukrajinu, tak pro Evropu a celé NATO. To je přitom dohromady mnohem silnější než Ruská federace, kterou by konvenčně doslova převálcovalo, ačkoliv jako jednotlivec by proti němu nejspíše neobstál žádný z členských států. Vedle toho jsou hranice Severoatlantické aliance omezené, takže zajišťují mír de facto pouze Evropě, USA a Kanadě, ostatní země poblíž Ruska, byť s jeho politikou nesouhlasí, takto silné spojence nemají.

„Rusko na Ukrajině nedosáhne vojenského vítězství,“ predikoval americký generál Mark Milley

Kdyby se tedy největší země světa v budoucnu rozhodla, že by podnikla invazi do jiného státu (pravděpodobně i za pomoci Čečenska a Běloruska), např. do Kazachstánu nebo Moldavska (to sice po souši leží až za Ukrajinou, ale zároveň u Černého moře, odkud může Rusko provést výsadek), těžko říci, kdo by těmto zemím v potřebném rozsahu pomáhal. Ambice Ruska jsou bohužel evidentně větší, než si někteří připouští, a pokud nebude zastaveno už na Ukrajině, kde musí nakonec utrpět porážku, mohlo by nejspíše rozpoutat i třetí světovou válku.