Ozbrojené konflikty a války posledních let jasně ukazují, že jednou z nejdůležitějších zbraní zůstává těžké dělostřelectvo a raketomety, které jinak dominovaly na frontách před desítkami let. Vedle počtu záleží na kvalitě, tedy hlavně na dosahu a přesnosti, a bez jeho podpory často nelze vést obranu ani útok. Mnohé západní armády, a to včetně německé Bundeswehr, však v minulých obdobích řadu dělostřeleckých systémů významně omezily, a výsledkem je, že dnes mají děl i raketometů tragicky málo, a měly by je co nejrychleji doplnit.

Německo má jenom 134 děl a 33 raketometů

Sousední země je ekonomicky nejsilnější v Evropě, čemuž by logicky měl odpovídat i stav jeho ozbrojených sil. Ale právě dělostřelectvo ukazuje, že tomu tak být nemusí, a troufám si tvrdit, že je na tom Bundeswehr minimálně v tomto směru velice špatně. Wikipedia uvádí, že v současné době disponuje pouze 2 typy těžkých dělostřeleckých a raketových systémů, a to houfnicemi PzH 2000 a raketomety MARS II, což jsou upravené M270. Obojí jsou kvalitní zbraně, ale má jich málo, žalostně málo – houfnic 134 a raketometů 33.

Německo se konečně rozhoupalo. Houfnice PzH 2000 i raketomet MARS II v rukou ukrajinské armády nadělají Putinovi další vrásky

Že se jedná o opravdu žalostné počty může napovědět i to, že třeba česká armáda má objednáno 62 moderních francouzských houfnic CAESAR, uvádí ArmyRecognition. Tedy bezmála polovinu německého „ekvivalentu“, ačkoliv je pravda, že PzH 2000 používající dělo ráže 155 mm patří mezi nejlepší houfnice na světě; a raketomet MARS II, i když již není nejnovější, zase používá stejné střely jako známější M142 HIMARS, takže má dosah přes 80 kilometrů a přesnost 1 metru. Německá ekonomika je však mnohonásobně silnější.

I když nakoupí, zůstane slabé

I v Německu si dle všeho uvědomují, v jak špatném stavu dělostřelectvo mají. Kdyby ale aktuálně nastal v Evropě nějaký konflikt, třeba s Ruskem, nemělo by šanci ho početně přestřílet. Defence-Industry uvádí, že má země objednaných 22 nových PzH 2000, a další posilou má být nejspíše pětice raketometů PULS, dodává Defence-Blog. To je verze izraelského raketometu schopného vystřelovat velmi přesné rakety různých velikostí s dosahem od 35 do 300 km.

iZdroj fotografie: Uživatel Sonaz / Creative Commons / CC BY-SA

Zmíněnou techniku mají doplnit houfnice RCH 155, které jako jediné na světě umí střílet za jízdy, a konkrétně by se mělo jednat o 168 kusů. Dohromady už to lze považovat za významnou posilu, ačkoliv první z děl vojáci dostanou až v roce 2026. Je ale smutné, kam až některé země klesly, resp. jak moc nejspíše jejich představitelé spoléhali na kolektivní pomoc NATO, přičemž zdaleka největší silou tohoto spolku jsou Spojené státy americké.

Také Německo konečně posiluje armádu, prvním krokem jsou houfnice RCH 155, které umí jako jediné na světě střílet za jízdy

Zrovna Německo má přitom dostatek peněz na pořízení nových a bezpochyby kvalitních děl, a to i ve vysokých počtech. I tak ovšem zůstane nesporným faktem, že jeho dělostřelectvo zůstane slabé ještě několik let, a pokud jeho počty do budoucna nenavýší, ani zdaleka se nepřiblíží třeba ruskému nebo posilovanému polskému dělostřelectvu, které bude s téměř 700 houfnicemi největší v Evropě, jak ArmádníZpravodaj informoval, a na dlouho největší bude i co do počtu raketometů, neboť plánuje pořídit rovnou 500 amerických M142 HIMARS.

Osobně považuji udržování armády v dostatečné síle (vzhledem k velikosti země) za nezbytné, a ačkoliv je většina zemí Evropy v NATO, žádná by se neměla spoléhat, že za ni konflikt vyřeší ostatní, resp. by to ani s takovým přístupem všech států nešlo. Třeba zmíněné Polsko, které chtělo kdysi obětovat Ruku až 40 % svého území, se do budoucna evidentně nechce spoléhat na ostatní, a pokud by bylo napadeno, odpovědělo by vysokými počty techniky i vojáků.