Sebevražedné drony si umí poradit s téměř jakoukoliv zbraní, zejména pokud ji operátor trefí ze správného úhlu. A často nepomůže ani přídavná ochrana.
Aby mohl systém protivzdušné obrany účinně fungovat, potřebuje výhled na oblohu. Jeho umístění na návrší je ale stejné jako na něj namalovat terč.
Jelikož se SSSR ani zdaleka nedokázal měřit s americkými „letadlovkami“, vydal se cestou jejich případné a úplné destrukce dříve, než stihnou udeřit letouny.
Druhá světová válka je dosud nejkrvavějším konfliktem v historii lidstva, a pokud by klíčové bitvy skončily jinak, mohla možná historie vypadat jinak.
Ponorka odpalující střely s jadernými hlavicemi se může skrývat neznámo kde a nečekaně zaútočit. Ke všemu má-li dostatečný dosah skoro přes 1/2 světa.
Nejnovější ruské fregaty jsou velmi nebezpečné. Ve výzbroji mají doslova zabijáky plavidel, ale stejně tak mohou odpalovat střely na pozemní cíle.
Když se nedaří vyvinout nový letoun, který si ruští konstruktéři vysnili, musí se opětovně spolehnout na sovětské dědictví v novém kabátě.
Obrněné vlaky působí na první pohled jako mohutné pevnosti s nemalou palebnou silou, do přímého boje ale nasazovány nejsou, protože by v něm přežily jenom těžko.
K ochraně oblohy nad frontovou linií i kilometry za ní využívá ruská armáda i modernizovaný systém ze sovětské éry. A nutno přiznat, že je hodně schopný.
Jelikož měl ruský systém Pancir-S1 některé slabiny, došlo k jeho modernizaci na verzi SM, která je měla nejenom odstranit, ale celý ho povýšit na vyšší úroveň.