Pickup místo obrněnce, a záměrně

Proč by armáda s rozpočtem přes 800 miliard dolarů ročně sáhla po civilním pickupu? Odpověď zní: protože si ho může dovolit ztratit. Projekt Sandhills 2.0, řízený 20. ženijní brigádou U.S. Army, od začátku staví na konceptu „attritable mass“, tedy levných, nahraditelných a rychle dostupných prostředků, které přebírají riziko místo vojáků. Ford F-250 v konfiguraci Super Duty nabízí užitečné zatížení zhruba 1,56 až 1,93 tuny podle varianty, což je víc než dost pro věž, senzory i ženijní náklad. Navíc ho lze koupit z výrobní linky, ne čekat roky na vývoj.

Forterra do pickupu integrovala svůj systém AutoDrive, platformově agnostickou autonomii navrženou pro složitý terén. Vozidlo dokáže operovat bez posádky v prostředí, kde by člověk za volantem riskoval život, typicky v průlomové zóně plné min, nástražných systémů a právě FPV dronů. Armádní materiály opakovaně zdůrazňují jediný cíl: dostat vojáky pryč z nejnebezpečnější části průlomu.

Věž Edda: brokovnice, která poslouchá

Samotná věž Edda je to, co dělá z pickupu lovce dronů. Váží pouhých 23 kilogramů a pracuje ve dvou fázích. Nejprve akusticky zachytí charakteristický zvukový podpis přilétajícího dronu, každý typ má jiný. Pak přepne na vizuální sledování pomocí palubního AI modelu, který cíl doměří a navede brokovnicový efektor. Volitelně lze připojit i aktivní radar, ale v základním režimu věž nevysílá žádný rádiový signál. Firma doslova uvádí „zero RF signature“.

A právě tady se skrývá vysvětlení zdánlivě přehnané formulace o neviditelnosti. Nejde o optickou neviditelnost ani o stealth nátěr. Jde o elektromagnetickou nenápadnost. Pro protivníka, který hledá cíle pomocí RF detekce nebo protiradiačních senzorů, systém jednoduše neexistuje, dokud nestiskne spoušť. V prostředí, kde obě strany intenzivně loví každý zdroj elektromagnetického záření, je to zásadní výhoda.

Konkrétní model brokovnice, typ munice ani kadence nebyly veřejně zveřejněny. Armáda systém popisuje jako „human-authorized effector“, tedy automatizovanou věž, kde konečné rozhodnutí o výstřelu schvaluje člověk. Přesnější je proto mluvit o automatizované brokovnicové věži než o plně automatické brokovnici v klasickém slova smyslu.

Z experimentu na frontu: precedent už existuje

Sandhills není jednorázový nápad. První iterace projektu proběhla už v prosinci 2023 a od té doby armáda postupně přidávala autonomní trucky, robotické průlomové nálože, rojové drony, detekci min i protidronové nástroje. Srpnová akce na Fort Bragg, probíhající od 17. do 28. srpna 2026, spojila všechny tyto prvky do jednoho experimentálního celku.

Klíčový kontext: Forterra v červenci 2026 oficiálně přiznala, že dodala 105 autonomních pozemních vozidel Lancer ukrajinským ozbrojeným silám. Šlo o jinou konfiguraci než F-250 s Eddou, ale precedent je zřejmý: technologie testovaná v rámci Sandhills se už dostala na skutečné bojiště. Válka na Ukrajině, trvající více než čtyři roky, přitom denně ukazuje, že levné FPV drony za pár tisíc korun dokážou zničit techniku za desítky milionů. Právě proto armáda tlačí na řešení doručitelná v měsících, ne v letech.

Brokovnice není zázračná zbraň, a armáda to ví

Edda řeší jednu velmi úzkou vrstvu obrany: poslední metry před nárazem dronu. Dosah deset až sto metrů je z vojenského hlediska téměř kontaktní vzdálenost. Proti rojům desítek dronů, proti strojům s autonomní navigací bez rádiového spojení nebo proti větším bezpilotním prostředkům brokovnicová věž nestačí. Veřejná data o procentuální úspěšnosti zásahů ani o chování systému proti více cílům současně zatím neexistují.

Proto NATO i americká armáda paralelně testují vrstvené protidronové architektury. Aliance v rámci iniciativy Layered Counter-UAS propojuje RF senzory, radary, elektrooptické systémy, rušičky i kinetické efektory do jedné sítě. Německý Rohde & Schwarz představil systém THORIS kombinující detekci a předání cíle různým zbraňovým stanicím. Americký Epirus zase vyvíjí mikrovlnný systém Leonidas cílený přímo na ničení rojů. A v Polsku NATO předvedlo nízkonákladový protidronový systém Merops, rovněž vypouštěný z pickupu.

Česká armáda jde podobným směrem, byť v jiném měřítku. Ministerstvo obrany pořizuje téměř tři tisíce dronů do roku 2028, zavádí rušičky STARKOM a pořizuje systém elektronického boje ES-RA. Český přístup akcentuje schéma detekce, identifikace a neutralizace a vrstvenou protivzdušnou obranu spíše než jednotlivé věže blízké obrany amerického typu.

Ekonomika boje jako skutečná revoluce

Síla konceptu F-250 s Eddou nespočívá v samotné brokovnici. Spočívá v tom, že americká armáda zkouší složit levné, ztrátové a rychle nahraditelné prvky do jednoho bojově použitelného celku. Pickup za zlomek ceny obrněnce. Věž o 23 kilogramech místo tuny elektroniky. Autonomie přenositelná mezi různými vozidly. A hlavně ochota riskovat ztrátu stroje místo ztráty vojáka.

Rozpočtový dokument armády pro fiskální rok 2027 počítá s další prototypovou akcelerací programu XM123 ABS, kontrakty na inženýrský vývoj a vyhodnocením přechodu k rychlému prototypování a zavedení do výzbroje. Pevné datum nasazení F-250 s Eddou neexistuje, ale akviziční cesta je výrazně kratší než u klasických programů.

Pickup Ford na střelnici v Severní Karolíně není budoucnost války. Je to její přítomnost, surová, levná a záměrně nedokonalá. Právě proto může fungovat.

Článek Američané nasadili na pickup Ford F-250 automatickou brokovnici pro lov dronů. Je neviditelný, dokud nevystřelí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Metr, který rozhoduje o všem

Do vzdálenosti zhruba tří metrů se broky z náboje ještě nestihly rozptýlit. Chovají se jako jeden kompaktní blok kovu, který vstupuje do těla jediným otvorem a předává veškerou kinetickou energii do jednoho objemu tkáně. Výsledkem je masivní permanentní destrukce, ne série malých vpichů, ale jeden devastující defekt, který může zničit celý orgán.

Forenzní literatura tento jev popisuje už od roku 1969. Historická studie v American Journal of Clinical Pathology dokumentovala, že do třiceti centimetrů od ústí hlavně vzniká jediný kruhový vstřel bez satelitních stop. S rostoucí vzdáleností se rozptyl otevírá: za šest metrů bývá tkáňové poškození omezenější, za deset metrů jsou broky plně rozptýleny do mnoha menších ran, z nichž každá nese jen zlomek původní energie. Šance na přežití se s každým metrem dramaticky mění.

Proč ne pistole, proč ne puška

Srovnávat brokovnici s pistolí nebo vojenskou puškou jedním číslem, „x-krát smrtelnější“, je medicínsky nepoctivé. Každý typ zbraně ničí jinak.

• Pistole spoléhá na přímé poranění podél trajektorie střely. Dočasná kavitace je u běžných ráží relativně malá, kolaterální poškození omezenější.
• Vysokorychlostní puška má vyšší úsťovou energii a výrazný kavitační efekt, tkáně kolem střelného kanálu jsou vystaveny krátkodobému radiálnímu tlaku, který poškozuje i struktury mimo přímou dráhu.
• Brokovnice zblízka kombinuje obojí: masivní permanentní destrukci od kompaktního shluku broků plus nepředvídatelné vícečetné kanály, jakmile se broky začnou oddělovat. U slugů, jednolitých střel, se přidává značná kavitace i přes nižší rychlost.

Podle přehledového článku z roku 2024 je brokovnice nejničivější právě v tom úzkém pásmu blízkého zásahu do trupu nebo hlavy. Na delší vzdálenost její převaha mizí.

Co rozhoduje o přežití v prvních minutách

Pacient s brokovnicovým poraněním trupu krvácí masivně a často má otevřený nebo tenzní pneumotorax. Každá minuta bez zástavy krvácení snižuje šanci na přežití. Moderní přednemocniční protokoly proto staví na jednoduchém pořadí:

• Okamžitá kontrola zevního krvácení, turniket, tamponáda rány.
• Chest seal na otevřenou hrudní ránu, při indikaci jehlová dekomprese tenzního pneumotoraxu.
• Co nejkratší čas na místě a rychlý transport do traumacentra.
• Tam, kde to systém umí, časné podání krevních produktů a kyseliny tranexamové ještě před nemocnicí.

V nemocnici pak přebírá damage-control chirurgie, zkrácená operace zaměřená výhradně na zastavení krvácení a kontrolu kontaminace. Žádná definitivní rekonstrukce, žádné hodiny na sále. Pacient jde z operačního sálu rovnou na jednotku intenzivní péče, kde pokračuje resuscitace, a teprve po stabilizaci se plánuje další výkon.

Český systém na to počítá

V České republice se veřejně dostupná data o incidenci brokovnicových poranění nepodařilo dohledat, jde o vzácný, ale medicínsky vysoce závažný typ traumatu. Systém na něj ale pamatuje. Požadavky Ministerstva zdravotnictví na centra vysoce specializované traumatologické péče výslovně zahrnují těžká střelná poranění s ohrožením vitálních funkcí. Traumacentra I. typu musí mít urgentní příjem nejvyšší kategorie, minimálně deset lůžek JIP druhého stupně, šest resuscitačních lůžek ARO a nepřetržitou dostupnost traumatologie, chirurgie, neurochirurgie, anesteziologie a radiologie.

Ve srovnání s americkým standardem ACS Level I je český rámec silný v základní chirurgické a resuscitační infrastruktuře. Americké požadavky jdou explicitně dál v jednom bodě: vyžadují nepřetržitou dostupnost angiografického nebo hybridního sálu a zahájení endovaskulární kontroly krvácení do šedesáti minut.

Vzdálenost, anatomie, čas

Brokovnice nezabíjí v devadesáti procentech všech případů. Zabíjí s mimořádnou spolehlivostí tehdy, když se broky ještě nestihly rozptýlit a zasáhnou hlavu nebo trup z bezprostřední blízkosti. V tu chvíli je to jeden z nejhorších scénářů, jaké může chirurg na operačním stole potkat. Ale i v tomto scénáři rozhodují minuty, do zástavy krvácení, do prvního chest sealu, do příjezdu na sál. Přežití střelného poranění nikdy není otázka jedné zbraně. Je to otázka vzdálenosti, anatomie a času.

Článek Chirurgové tvrdí, že lze zásah ze střelné zbraně přežít. Ale ne z brokovnice, ta zabíjí v 90 % případů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdyby voják minul, mohl by za pár vteřin zemřít

Brokovnice v bitvách debutovaly hlavně v zákopech první světové války. Třeba Winchester Model 1897 byl tak drtivý, že Němci marně žádali jeho zákaz, uvádí Wikipedia. Nejde ovšem o tradiční zbraně, protože mají krátký dostřel a nulovou průraznost proti balistice. Na otevřeném poli proti puškám neobstojí, což z nich dělá spíše doplněk než hlavní výzbroj armád.

Ale přesto mají velký přínos. Jednotky je volí pro boj zblízka (CQB) a čištění budov, a též jsou nenahraditelné jako „masterkey“ při vyrážení dveří nebo v zákopech, kde rozhoduje instinktivní střelba. Dnes zažívají renesanci jako skvělé zbraně proti dronům, kdy oblak broků vytvoří bariéru, kterou malý a rychlý FPV dron v letu prostě nedokáže minout.

Jediná ruská ponorka se objevila u pobřeží NATO a Gripeny se hnaly do vzduchu. Ale nemohly nic dělat

Wikipedia uvádí, že ukrajinská armáda používá například americkou Mossberg 500 či domácí Fort-500, což je v podstatě její kopie. Obě mají pumpovací mechanismus a téměř shodné vlastnosti – z hlediska dostřelu to znamená max. 150 metrů, ale drony jsou obvykle trefovány na desítky metrů. Což je ostatně na záběrech (níže) velmi dobře vidět (jsou tam namíchány i případy sestřelování útočnými puškami, což probíhá z větší vzdálenosti).

Vojáci se přitom naučili ovládat brokovnice tak dobře, že jim stačí na dron jediný výstřel. To si pochopitelně žádá velké soustředění a pevnou ruku, aby opravdu stačil pouze jeden, protože kdyby ho minuli, stačilo by několik vteřin, aby se k nim dron přiblížil a zaútočil na ně. Jeho exploze přitom bývá nebezpečná i z větší vzdálenosti, takže jde o riskantní práci.

Nese-li například ruční granát F-1, hrozí jim smrtící nebezpečí do 30 metrů od jeho výbuchu, i když zranit dokáže až na 200 metrů, potvrzuje Wikipedia. Obdobné to nejspíše bude u improvizovaných výbušnin, ačkoliv ty bývají nebezpečnější na několik metrů, zatímco na větší vzdálenost zranit nemusí, byť k nim vojáci někdy přidávají střepiny.

Článek Video: působivé, jak dobří jsou – co rána, to trefa. Ukrajinští vojáci s brokovnicemi řádili na bojišti s chladným úsudkem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na dron stačila vojákovi jediná rána

Video pořízené kolegou ukrajinského vojáka stojícího v zákopu ukazuje, jak se vypořádal s hrozícím útokem ruského dronu. V jednom okamžiku ho zahlédl na obloze, zamířil brokovnicí, kterou měl v ruce, a vystřelil. Nejspíše byl na protidronové hlídce a jeho úkolem bylo úsek a své kolegy bránit právě před takovou hrozbou. To se mu povedlo, protože krátce poté dron přitáhl do zákopu za pomoci kotvy na laně; zřejmě proto, aby ho mohl prozkoumat.

Rusové se propadají do neřešitelné situace a netuší, jak dále. Ukrajinci je úspěšně zastavují a ženou zpět, odkud přišli

K sestřelení dronu použil takzvanou pumpovací brokovnici. Ukrajinská armáda má ve výzbroji například Mossberg 500. Wikipedia uvádí, že se jedná o celou řadu brokovnic lišících se délkou nebo velikostí vývrtu hlavně. Jejich hmotnost se pohybuje od 3,2 do 3,52 kilogramů, a střelec může mít k dispozici od 6 do 9 nábojů. Armádní Zpravodaj soudí, že to stačí k tomu, aby trénovaný voják dokázal dron z oblohy sundat, aniž by stihl zaútočit.

Rusy použitý dron byla malá kvadrokoptéra. Wikipedia uvádí, že je vybavená čtveřicí vrtulí, z nichž se dvě otáčí jedním, a dvě druhým směrem. Běžné drony tohoto typu létají rychlostí kolem 70 km/h a unesou přibližně 2 kilogramy nákladu, což stačí k tomu, aby byly na bojišti smrtelné proti obrněné technice nebo jednotlivým vojákům. Ukrajina i Rusko jich použijí tisíce denně, což dokládá jejich důležitost a účinnost.

Ukrajina získává taktickou převahu a postupuje, už to došlo i Rusům. Každý den se bojí, co nastane

Brokovnice je proti dronům poslední linií obrany a dává vojákovi šanci se bránit. Je to mnohem účinnější než použít běžnou útočnou pušku, i kdyby měla speciální protidronové střelivo. Rem870 uvádí, že provedené testy s brokovnicemi proti dronům ukazují, že je možné je sestřelit na vzdálenost několika desítek metrů. Záleží na typu zbraně a střeliva, třeba wolframové broky jsou mnohem účinnější než olověné. Zároveň ale platí, že sestřelený dron může setrvačností uletět až 20 metrů, a proto ani sestřelení nemusí vždy znamenat, že někomu neublíží.

Ukrainian soldier shoots down a drone with a shotgun. Published 30 december 2024, location unknown
by u/jisooya1432 in CombatFootage

Ukrajinec sestřelí dron brokovnicí (zveřejněno 30. prosince 2024)

Článek Video: nabil, zamířil a trefil naprosto přesně. Ukrajinec potvrdil, že jak má v ruce brokovnici, ruské drony jsou bez šance se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Do souboje se pustily kvadrokoptéry

Záběry ze zničení ruského dronu jsou pořízené kamerou z toho ukrajinského, a dopředu je třeba říci, že ho z nich nelze rozeznat, jelikož je vidět jenom malý kousek, zatímco u toho druhého to znemožňuje nepříliš kvalitní obraz. S největší pravděpodobností se však v obou případech jedná o kvadrokoptéry, i když ani to nelze stoprocentně potvrdit.

Sabotáž nevídaných rozměrů: Ukrajinci na 6 600 km odbouchli ruskou Transsibiřskou magistrálu u KLDR, a ještě to natočili

Ukrajinské ozbrojené síly mají podle všeho více druhů dronů vyzbrojených brokovnicemi, které jsou určeny k sestřelování nepřátelských letounů. Forbes například popsal jeden vyzbrojený dvojicí brokovnic ráže 12, přičemž upozorňuje, že taková střelba z dronu není jednoduchá, neboť zpětný ráz může cíl dostat mimo kameru dronu. Armádní Zpravodaj dodává, že nic takového se ale v zaznamenaném případě nestalo – kamera se téměř nepohnula.

KyivPost potom uvedl, že se ukrajinským konstruktérům podařilo postavit i dron, který je vybavený 6 brokovnicovými hlavněmi. V případě, že se nějaký útok nepovede, má tak operátor šanci ho zopakovat, případně se může vydat na cestu a zkusit nají další cíl. Brokovnice má být vybavena speciálním nábojem eliminujícím zpětný ráz, ale bez uvedení podrobností.

Video: Ukrajinské komando čistilo les u Charkova, kde nejenom uspělo, ale ještě odvedlo 7 ruských vojáků. Vzdali se bez boje

Není vyloučeno, že takové náboje použil i dron na videu. K nepříteli se přiblížil na krátkou vzdálenost, odhadem na nějakých 20 metrů, protože při větší vzdálenosti by asi nemusel být výstřel účinný. Po jediné ráně potom ze zasaženého cíle vytryskly jiskry a zřítil se k zemi. To dokazuje, že je tento koncept akceschopný, a operátor dronu dokáže i přesně mířit.

Článek Video: Ukrajinci vyřešili velký zpětný ráz brokovnice, kterou z dronu sestřelili ruský letoun s naprostou přesností se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střelec může dron snadno sledovat

Jako antidronovou prezentuje italská společnost brokovnici STF/12 COMPACT XL RANGE 22. Její zaměřování má být uzpůsobené tak, aby střelci umožnilo efektivně sledovat dráhu dronu, a tím ho snadno trefit. A byť mají brokovnice většinou mají malý dosah, Defence-Blog uvádí, že konstrukce té italské by měla umožnit přesnou střelbu až na 100 metrů.

Video: Leopard 2A4 v rukách Ukrajinců zcela dominoval. S pověstnou přesností sám roznesl ruský konvoj

Podobná zbraň je podle názoru Armádního Zpravodaje ideální pro jednotku, jakou je družstvo nebo četa. V ní by mohlo mít brokovnici až několik speciálně vycvičených členů, a v případě, že by se v okolí objevily drony, mohli by na ně spustit palbu a doslova je zasypat broky. Brokovnice má zásobník na 7 kusů munice, a další náboj může být zasunutý v komoře, což může umožnit velmi rychlou střelbu na cíl a zvýšit pravděpodobnost sestřelení.

Aby nepřekážela, lze brokovnici složit

Výrobce uvádí, že je délka zbraně 102,95 cm, ale má skládací pažbu, což uživateli umožňuje zkrátit ji na 80,95 cm, zatímco její hmotnost je 3,76 kg, což zhruba odpovídá běžné útočné pušce. Je ale pravděpodobné, že střelci z brokovnice by v nějaké jednotce měli i útočnou pušku, a protidronová brokovnice by byla pouze jejich druhou zbraní. V podstatě například jako když někteří členové jednotky mají zbraň protitankovou.

Der italienische Hersteller Fabarm S.p.A. aus Brescia hat mit der STF/12 Compact XL Range 22“ eine explizit für die Drohnenabwehr konfigurierte Variante der bewährten Vorderschaftrepetierflinte STF/12 vorgestellt.

https://t.co/Ce4n6b2LXz

— Soldat & Technik (@soldat_technik) September 26, 2025

STF/12 COMPACT XL RANGE 22 má mít také speciálně zkonstruovanou hlaveň umožňující používání speciálního střeliva. Například náboj s broky vyrobenými z karbidu wolframu navržený právě proti dronům. Takovéto broky budou mít vysokou rychlost a průraznost, ale lze očekávat, že jenom několik z nich bude schopných dron z oblohy srazit.

Článek Italové vymysleli obranu proti dronům, kterou s sebou může nosit každá jednotka. Speciální brokovnice funguje až na 100 metrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Saiga-12 je pro vojáky, speciály i civilisty

Brokovnice Saiga-12 se na první pohled může podobat slavné útočné pušce AK-47 Kalašnikov a jejím pokračovatelům. Ostatně to není náhoda, jelikož pochází z produkce Kalašnikov Group, která ji popisuje jako zbraň založenou na útočné pušce AK-74V s tím, že se dostala do výzbroje armádních sil a různých speciálních jednotek, je však také běžně prodávána na civilním trhu.

iZdroj fotografie: Uživatel SpetsnazAlpha / Creative Commons / CC BY-SA

Saiga-12 ale není jedna zbraň, existuje v celé řadě verzí a variant, přičemž její konstrukce pochází z 90. let 20. století. Mohou se lišit třeba délkou hlavně, standardně je od 430 a 580 mm, a odlišují se i hmotností nebo používanou municí – jde o brokové náboje ráže 12, 20 a .410, uvádí Wikipedia. Existují i různé zásobníky – klasické od 2 do 20 nábojů a bubnové až na 50 ran.

Brokovnice má i automatickou verzi

Zbraň je samonabíjecí, uvádí stránka Saiga-12, což znamená, že se náboj do komory dostává díky síle předchozího výstřelu, a uživatel tak může jenom mačkat spoušť. Díky tomu je schopna vypálit až 25 ran za minutu, nicméně existuje i její úprava, kdy je automatická – nejčastěji pro použití v ozbrojených silách, Její kadence je až 45 ran za minutu a efektivní dosah asi 70 m.

Sovětské přenosné „dělo“: brokovnice KS-23 má takovou ráži, že ji řada zemí zakázala; zastavit dokáže i auto

K běžnému boji se Siaga-12 nehodí, ale mohla by najít uplatnění u protiteroristických jednotek nebo v boji v zákopech a budovách. Jako poloautomatická zbraň se zásobníkem a slušnou kadencí je určitě vhodná i jako obrana proti různým typům malých dronů na krátkou vzdálenost. V podstatě by s ní cvičený střelec mohl sundat letící dron podobně jako lovec letícího ptáka. A pokud by se napoprvé netrefil, mohl by výstřel ihned zopakovat.

Článek Ruská samonabíjecí brokovnice Saiga-12 z devadesátek byla určena nejen speciálním silám. Vystřelit dokáže až 45 ran za minutu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačil zásah a každý jeden dron šel k zemi

Video níže zachycuje operace dronu vybaveného brokovnicí, který se nejčastěji zaměřuje na likvidaci nepřátelských bezpilotních letounů. MilIn uvádí, že byl jeho operátor schopen jich zničit minimálně 20, ale detaily o zbrani nejsou známé. ArmourersBench však upozorňuje, že jsou na dronu podle záběru 2 hlavně, takže je možné, že šlo o dvě brokovnice. Rovněž lze pozorovat, že z nich operátor střílí opakovaně, takže byly zjevně vybaveny nějakým typem zásobníku. V akci jsou velice účinné, nepřátelské stroje šly běžně po jediném zásahu dolů.

Video: s porážkou musí počítat ruský tank T-80 za doprovodu BMP-3 vždy, když se vydá přes otevřené pole, byť jde o promyšlený útok

Takovýto dron však nemusí najít uplatnění pouze při útocích na létající objekty, napadat může totiž cíle i na zemi. Forbes uvádí, že minimálně v jednom případě se pokusil zaútočit na vojáka, a protože má brokovnice hodně omezený dosah, musel se operátor přiblížit na velmi krátkou vzdálenost. Na bojovníka ale vypálil nejenom broky, na konci videa se zdá, že použil i jakýsi typ malého granátu odpalovaného z brokovnicové hlavně. Není však poznat, zda vojáka nějakým způsobem vážně poranil nebo zabil, protože před úderem uskočil.

Článek Video: 1 ukrajinský dron s brokovnicí může zničit i 20 ruských dronů. Na každý stačí jedna rána, ale voják může jeho útok přežít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dron musí být velký, aby ustál brokovnici

Jak může vypadat ukrajinský dron vyzbrojený brokovnicí, lze vidět na videu níže. Není z něj sice poznat, o jaký přesně typ zbraně se jedná, ale MilIn uvádí, že pravděpodobně půjde o brokovnici Hatsan BTS, Hatsan Escort DF12 nebo Typhoon F12, event. podobnou. Třeba Escort DF12 je poloautomatická zbraň o hmotnosti lehce přes 4 kilogramy, uvádí Hatsan na svých stránkách, přičemž může mít zásobník na 2, 5 nebo 10 nábojů. To by znamenalo, že by mohl takto vyzbrojený dron sestřelit i více soupeřů během jediného letu.

Video: stane-li se ruská vojenská formace cílem M142 HIMARS, mohou v ní díky kazetové munici zahynout i desítky vojáků

Upřesněn nicméně není ani typ dronu, na němž je brokovnice umístěna. Vzhledem k hmotnosti zbraně a zpětnému rázu, který umí dron při názorném úspěšném sestřelu překonat, však půjde o nějaký větší typ. Jednat se může například o nějakou modifikaci dronu Vampire zvaného také Baba Jaga, což je těžká hexakoptéra postavená na základě zemědělských strojů, uvádí Wikipedia. Výhodou je, že unese relativně těžký náklad, a i když je sama o sobě dosti „neohrobaná“, pro sestřelování soupeřů brokovnicí se opravdu hodit může.

Článek Video: k ničení ruských dronů může posloužit i bláznivá ukrajinská konstrukce brokovnice na dronu. Zasáhne překvapivě přesně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Brokovnice užívaná na krátkou vzdálenost

Zbraň má ve výzbroji ukrajinské armády sloužit pro boj na krátkou vzdálenost a také proti dronům, uvádí Defence-Ua. Její nejpravděpodobnější použití je tedy při čištění zákopů, kdy mohou broky smést i skupinu vojáků, přičemž není třeba úplně přesně mířit. S brokovnice Safari HG-105M lze však rovněž sestřelovat drony – předpokládám, že tím jsou myšleny hlavně menší FPV modely, například kvadrokoptéry sloužící k sebevražedným útokům či průzkumu.

🇺🇦🔱The Ministry of Defense approved the Safari HG-105M semi-automatic shotgun for use in units of the Defense Forces

✅ The rifle can be used as a small-arms weapon during a battle in a confined space. And when using hunting cartridges with shot — as a pic.twitter.com/DBLlq4jtGv

— Tracey SBU Fella 🇬🇧🇺🇦 #NAFO (@trajaykay) October 28, 2024

Brokovnice Safari HG-105M je konstrukce nazývané bullpup, uvádí TheDefensePost, což znamená, že má rukojeť a spoušť umístěnou před závěrem, zatímco zásobník je umístěn za nimi. Díky tomu může být mnohem kratší, ale přitom mít stále dostatečně dlouhou hlaveň. To usnadňuje boj ve stísněných prostorách a posunuté těžiště je také dobré pro uživatele.

U Safari HG-105M stačí stisknout spoušť

Hmotnost brokovnice Safari HG-105M je kolem 4 kg a používá zásobník na 5 nebo 10 nábojů, uvádí MilIn s tím, že se jedná o brokové náboje ráže 12. Jde o poloautomatickou zbraň, což znamená, že umožňuje rychlou střelbu, jelikož po každém stisku spouště vyjde rána. V zákopech nebo proti dronům to pomůže, oproti běžné brokovnici je zbraň rychlejší.

Sovětské přenosné „dělo“: brokovnice KS-23 má takovou ráži, že ji řada zemí zakázala; zastavit dokáže i auto

Vyobrazení brokovnice ukazuje, že je ve spodní i vrchní části vybavena lištou Picatinny, což umožňuje montáž různých doplňků, například rukojeti do spodní části zbraně pro lepší držení, a také nějakého zaměřovače či značkovače do části horní. Komfort užívání Safari HG-105M může vojákům zlepšit např. i výškově nastavitelná opěrka. Nelze sice čekat, že by se brokovnice stala masově využívanou, ale jako doplněk výzbroje se jeví velice dobře.

Článek Ukrajina má ve výzbroji bullpup brokovnici s loveckým střelivem, která umí udělat pořádek. Skvěle se hodí proti dronům i vojákům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Z brokovnic střílí i bez míření

Jedním z důvodů, proč mohou střelci z Dude Perfect dosahovat takových výkonů, jsou samotné zbraně, v nichž mají více nábojů, a navíc střílí v poloautomatickém režimu, což jim umožňuje pálit více ran za sebou. Ale je to pouze jedna z podmínek, tou nejdůležitější bude dozajista usilovný trénink. Je jisté, že museli vypálit na střelnici doslova tisíce ran, než se naučili své zbraně tak perfektně ovládat, jelikož někdy zasahují i bez míření.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Už úvod, kdy střelci ukazují střelbu na čtveřici disků, dokazuje, že jejich umění není ledajaké; vyhodit totiž čtyři předměty vlastní rukou, a pak je jeden po druhém sestřelit, je velice obtížné. Stejně tak jako střílet při klikování, nebo dokonce z pravé, a záhy z levé ruky. Neméně působivé je, když vezme střelec do každé ruky jednu pušku, zatímco jeho kolega vyhodí dva disky, a on je ve stejném okamžiku z obou zbraní zasáhne.

Sestřelovat dokáží i přes zrcadlo

Další zajímavý kousek představuje střílení bez míření. Ačkoliv to není jednoduché, střelba od boku asi tolik nepřekvapí, ovšem ani střelba na disk letící za střelcovými zády, a to jenom s pomocí zrcadla, není problém. Stejně tak jako zasahování cílů z brokovnice držené nad hlavou, a přitom ani nevadí, že jich je hned 7. Co rána to zásah. Střílet ale dokáží také z otočky, a rovněž sestřelovat vyhazované patrony s naprostou přesností.

Video-test ukazuje, kolik za sebou postavených 300kg ocelových trezorů dokáže prostřelit tank M4 Sherman z 2. světové války

Vedle toho jsou tu ale i zásahy doslova z kategorie zázraků. Představte si, že vyhodíte disk, přítel vám hodí z výšky patronu, kterou zachytíte v nabíjecím otvoru, a disk stačíte sestřelit. Oslnivé je i přehazování zbraně a nábojů jeden druhému, a sestřelování letícího cíle vyhozeného v ten samý okamžik; stejně jako usměrnění basketbalového míče přímo do koše. Umění střelců asi nemá praktické využití, ale jako show je prostě skvělé.

Článek Až neuvěřitelné záběry ukazují, jak střílí z brokovnice naprostí mistři; problém jim nedělá střelba z otočky nebo bez míření se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Brokovnice proti demonstrantům pro milici

Vývoj KS-23 začal na začátku 70. let 20. století ve Výzkumném ústavu speciální techniky Ministerstva vnitra SSSR. Zbraň byla určena k nasazení proti davu, kdy z ní mělo být možno střílet gumové projektily nebo granáty s chemickou náplní. Později však bylo zadání rozšířeno a „pumpa“ se měla objevit i v rukách příslušníků speciálních sil. Sloužila také k vystřelování zábleskové munice, jejímž cílem bylo oslepit útočníka a pomoci „vyčistit“ místo zločinu. Do výzbroje se pak brokovnice KS-23 dostala roku 1985.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

KS-23 je klasické opakovací konstrukce; po výstřelu střelec přitáhne předpažbí, otevře se závěr, který vyhodí prázdnou patronu, a pohyb vpřed s trubicového zásobníku nabije novou. Vzhledem k předpokládanému použití se nejedná o rozměrnou ani těžkou zbraň, hmotnost prázdné KS-23 je 3,85 kg a délka 1 040 mm, z čehož 540 milimetrů tvoří hlaveň. Původní verze nebyla vybavena pažbou, odnímatelnou dostala až verze KS-23M z roku 1995.

Univerzální přenosné „mini-dělo“

Aby se ušetřilo, byla pro brokovnici KS-23 použita hlaveň z leteckého kulometu GŠ-23. Zbraň má proto nebývalou ráži 23 milimetrů, což má své klady i zápory. Jasnými negativy jsou malý dostřel (maximálně 150 metrů, ale zase jde o zbraň nablízko, takže to stačí) a zásoba munice – jeden náboj v komoře a tři v zásobníku. Vyřešit to měla modernizovaná verze KS-23K v koncepci bullpup se zásobníkem na 7 nábojů, která se ale nakonec do výzbroje nedostala. Jasnou výhodou je však velká rozmanitost vyvinuté munice.     

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Třeba broková munice Šrapnel-10 a Šrapnel-25 s účinností na 10 a 25 metrů, Čeremucha-7 se slzným plynem CS, oslepující Sirena, munice s plastovou náplní Volna (vlna), nebo děsivá Barrikada, což je náboj s ocelovou špičkou a dostřelem až 100 metrů pro zastavení unikajícího vozidla. Ze zbraně může být ale vystřeleno i lano s kotvou „Kot“ (kocour), a to až do sedmého patra. Od roku 1995 je vyráběna i civilní lovecká verze TOS-123 „Kachna“ s hladkou hlavní a dřevěnou pažbou. Ta je však kvůli ohromné ráži v EU, ale i USA, zakázaná.       

Článek Sovětské přenosné „dělo“: brokovnice KS-23 má takovou ráži, že ji řada zemí zakázala; zastavit dokáže i auto se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Císařské Německo brokovnice nechtělo

Brokovnice začaly armádní jednotky používat někdy v 90. letech 19. století, Američané například při honbě za Pancho Villou. A samozřejmě je využívala policie. Opravdové masové bojové nasazení pak zažily za 1. světové války, kdy je na evropskou frontu v roce 1917 přinesli američtí vojáci – v zákopových bojích se ukázaly jako velmi efektivní. A to dokonce tak, že Německo proti nim diplomaticky protestovalo a hrozilo, že bude vojáky za jejich držení popravovat, ale po hrozbě odvetou ze strany USA se tak nedělo.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Naopak následovalo jejich rozšíření a dnes jsou v mnoha armádách. Přímo v boji se ukazují i některé unikáty, na Ukrajině se třeba v rukách rusých vojáků objevila revolverová brokovnice MTs255. Ta má 5ranný zásobník nabíjený jako klasické revolvery, tedy vyklopením válce. Jde primárně o loveckou zbraň, ale v Rusku existuje i policejní verze se sklopnou pažbou a lištou Picatinny, na níž je možné umístit různé doplňky. Verze s nejkratší hlavní mohou mít hmotnost jen 3,1 kg a mohou být užitečné hlavně při obraně nebo útoku na zákopy.

Brokovnice umí účinně vyrážet dveře

Nějaké kousky má k dispozici také česká armáda, konkrétně je o Winchester Model 1300 a Benelli M3. Brokovnice jsou dobře poslouží třeba v městském boji, případně v boji proti povstalcům – většinou jsou používány takzvané pumpovací typy. Jako skvělé se ukazují i při vylamování dveří, a rovněž jsou broky neobyčejně účinné ve stísněných prostorech domů a zákopů. Třeba v Iráku používali američtí vojáci brokovnice v bojích proti povstalcům, k nimž většinou docházelo v nepřehledném městském terénu.

Nejstarší revolver na světě je starý přes 400 let: byl trochu „zaostalý“, ale přesto velmi efektivní. Vlastnil ho důstojník za 30leté války

Specifický je pak přídavný brokovnicový systém M26, který lze nainstalovat na útočné pušky M16 nebo karabiny M4, a to pod hlaveň. Voják tím získá útočnou pušku s podvěsnou brokovnicí, musí se ale smířit s nesením vyšší hmotnosti, kterou M26 navyšuje o 1,36 kilogramu. Využívá přitom krabicové zásobníky se 3 nebo 5 náboji, což umožňuje její rychlé přebíjení. Velkého nasazení se dočkal tento systém v Afghánistánu.

Článek Je to nezvyklé, ale i vojáci používají brokovnice, třeba unikát MTs255 s revolverovým zásobníkem nebo v podvěsu na útočné pušce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.