Proč Švédsko říká „ne“ vlastnímu letounu

Švédské letectvo si Gripen F neobjednalo. Ne proto, že by s ním bylo něco v nepořádku, ale proto, že pro něj nemá uplatnění. Stockholmská logika je přímočará: švédská armáda zavádí 60 jednomístných Gripenů E a současně si ponechává starší flotilu Gripenů C/D, kterou plánuje provozovat minimálně do třicátých let. Právě v rámci řady C/D už Švédsko disponuje dvoumístnými stroji JAS 39D, na nichž probíhá výcvik pilotů u křídla F 7 na základně Såtenäs.

Otevírat paralelně další novou dvoumístnou podverzi by znamenalo zbytečně komplikovat logistiku, výcvik i rozpočet. Švédská agentura FMV potvrdila prodloužený provoz C/D a oficiální rámec flotily jasně počítá s tím, že dvoumístnou roli pokryjí stávající stroje. Švédské „ne“ tedy není verdikt nad kvalitou Gripenu F. Je to čistě strukturální rozhodnutí.

Co přesně Gripen F umí a čím se liší

Gripen F není školní dvoumístná varianta s ořezanými schopnostmi. Saab u něj uvádí stejné senzory a výzbroj jako u jednomístného Gripenu E, včetně radaru s aktivním elektronickým řízením paprsku (AESA), kompletní sady elektronického boje a deseti závěsníků pro zbraně a přídavné nádrže. Motor RM16 (GE F414) dodává tah 98 kN, maximální vzletová hmotnost činí 16 500 kg a délka trupu dosahuje 15,9 metru.

Klíčový rozdíl oproti Gripenu E? Druhý kokpit. A s ním i absence interního kanonu Mauser BK27 ráže 27 mm, který jednomístná verze nese. Zadní pracoviště ale není jen pro žáka; Saab ho koncipuje jako plnohodnotný bojový uzel pro řízení mise, koordinaci bezpilotních prostředků a elektronický boj.

Oproti staršímu dvoumístnému JAS 39D, který Švédsko nadále používá, je posun výrazný:

Gripen F tedy dědí kompletní architekturu nové E-série. Není to „horší Gripen“, je to specializovanější varianta, která dává smysl tam, kde zákazník potřebuje druhého člena posádky.

Proč je Gripen F šitý na míru Brazílii

Brazílie není pouhý kupec. Je startovním zákazníkem a spoluvývojářem. Smlouva z roku 2014 pokrývá 36 letounů: 28 jednomístných Gripenů E a 8 dvoumístných Gripenů F. Jenže mnohem důležitější než samotná čísla je to, co za nimi stojí: masivní transfer technologií, přes 350 vyškolených brazilských odborníků a výroba části letounů přímo v Brazílii, v závodě Embraeru v Gavião Peixoto.

Brazilské letectvo už Gripeny E aktivně provozuje. K létu 2026 převzalo jedenáct strojů a od února téhož roku plní hotovostní úkoly QRA (rychlá reakční pohotovost) na základně Anápolis. 25. března 2026 byl slavnostně představen první Gripen E kompletně vyrobený v Brazílii a dalších čtrnáct má následovat. Gripen F tedy nebude vstupovat do prázdného prostředí, ale do rozběhnutého ekosystému.

Pro Brazílii dává dvoumístná verze smysl z několika důvodů najednou: urychlí přechod pilotů na nový typ bez nutnosti mezistupně, umožní efektivnější řízení složitých misí díky druhému členu posádky a posiluje domácí průmyslovou základnu. Právě tento mix výcviku, operací a industrializace je důvod, proč Gripen F dává Brazílii výrazně větší smysl než Švédsku.

Gripen F ve světovém kontextu, a ten český

Brazílie není jediný exportní zákazník. Thajsko, které už provozuje letku starších Gripenů C/D, si v srpnu 2025 objednalo čtyři nové stroje: tři Gripeny E a jeden F. Kolumbie podepsala v listopadu 2025 kontrakt na 17 letounů řady E/F, z toho dva dvoumístné. A Saab s Embraerem v červenci 2026 oznámili rámec pro potenciální výrobu dalších dvaceti Gripenů v Brazílii, aby pokryli rostoucí globální poptávku.

Jak si Gripen F stojí vedle konkurence? Vůči dvoumístnému F-16D Block 70 s radarem APG-83 AESA jde o podobnou filozofii moderního lehkého víceúčelového letounu s pokročilou avionikou, ale Saab u Gripenu F výrazněji akcentuje zadní kokpit jako bojový řídicí uzel. Vůči dvoumístnému Eurofighteru Typhoon je Gripen F lehčí a jednomotorový; Eurofighter staví na dvou motorech EJ200 s celkovým tahem přes 180 kN a zdůrazňuje, že i náročné mise zvládne jeden pilot. Gripen F se nesnaží být „malý Eurofighter“. Je to exportně atraktivní doplněk ke Gripenu E, cílený na zákazníky, kteří potřebují druhého člověka v kokpitu.

A co Česko? České ministerstvo obrany v červnu 2025 odsouhlasilo pokračování pronájmu dvanácti Gripenů C/D (včetně dvou dvoumístných) do roku 2035. Slouží jako překlenovací řešení do příchodu 24 letounů F-35A páté generace. Gripen F se v českých úvahách neobjevuje; Praha řeší generační skok, ne modernizaci v rámci stejné platformy.

Co bude dál

Saab po prvním letu popsal další kroky: postupné rozšiřování letové obálky (limity rychlosti, výšky, přetížení a úhlu náběhu) spolu s vyhodnocováním taktických schopností a funkcí zadního kokpitu. Přesné datum předání prvního Gripenu F brazilskému letectvu zatím nezveřejnil. Jisté ale je, že ekonomika celé varianty F bude záviset především na exportních sériích, bez domácího švédského odběratele ještě víc než u jednomístného Gripenu E.

Podplukovník Vasconcelos vystoupil z kokpitu v Linköpingu jako první Brazilec, který Gripenem F letěl. Až příště nastoupí do stejného stroje, bude to nejspíš už nad Brazílií.

Článek Dvoumístný Gripen F poprvé vzlétl, ale švédské letectvo ho z dobrého důvodu striktně odmítá. Je určen speciálně pro brazilské se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co znamená „nejlepší proti Rusku“

Označit jakýkoli letoun za nejlepší proti Rusku vyžaduje upřesnění. Pokud hledáte stroj, který první den války neviditelně pronikne hluboko za nepřátelské linie a zničí protiletadlový systém S-400, pak je F-35A objektivně silnější volba: stealth profil, senzorová fúze systémů DAS a EOTS, interní nesení výzbroje. Jenže válka s Ruskem, jak ji ukazuje už více než čtyři roky trvající konflikt na Ukrajině, není jen o prvním úderu. Je o přežití na zemi, o schopnosti rozptýlit letouny po území, o rychlém přezbrojení a o elektronickém boji, který rozhoduje o tom, kdo koho vůbec uvidí.

A přesně tady Gripen E/F exceluje. Celá jeho koncepce vychází ze švédské doktríny Bas 90, systému rozptýlených základen, kde víceúčelové bojové letouny operují z úseků silnic dlouhých 500 až 600 metrů, obsluhuje je minimální pozemní tým a přezbrojení pro vzdušný boj trvá podle Saabu patnáct až dvacet pět minut. Letoun nese deset závěsníků, dokáže vzít až sedm střel Meteor s doletem přes sto kilometrů a disponuje jak ofenzivním, tak defenzivním elektronickým bojem, kombinace, kterou u jiného západního stroje v této třídě veřejné zdroje takto pohromadě nedokládají.

Proti ruským Su-35 s udávaným radarem o dosahu až 350 kilometrů a rychlostí Mach 2,25 (přibližně 2 390 km/h) Gripen nestaví „větší čísla“. Staví taktiku: pasivnější způsob boje, síťové sdílení dat, střely Meteor s největší bezúnikovou zónou ve své kategorii a silný elektronický balík pro přežití v prostředí ruského A2/AD. Podle nás je to pro obranu obrovského kanadského vzdušného prostoru hodnotnější než stealth profil, který je nejsilnější v typech misí, jež netvoří jádro každodenního úkolu NORAD.

Proč má smysl odmítnout F-35 jako jedinou platformu

Odmítnout F-35 neznamená vyhodit šestnáct už objednaných strojů. Znamená to nevsadit na jedinou kartu celou flotilu. A důvody jsou konkrétní.

Za prvé, provozní náklady. Americký kontrolní úřad GAO ve své zprávě z června 2026 uvádí, že roční náklad na jeden F-35A dosahuje 7,4 milionu dolarů (zhruba 170 milionů korun) a překračuje cíl amerických ozbrojených sil stanovený na 6,8 milionu. Rozpočtový úřad Kongresu CBO zároveň konstatuje, že provozní náklady na letovou hodinu F-35A převyšují starší F-16C/D a blíží se těžšímu F-15E. Saab přesnou cenu letové hodiny Gripenu E nezveřejňuje, ale celá filozofie letounu (malý servisní tým, rychlé otočení, jednoduchá logistika) směřuje k výrazně nižšímu provoznímu otisku.

Za druhé, strategická autonomie. Kanada je v programu F-35 zapojená do amerického ekosystému Joint Strike Fighter: softwarová podpora, soubory misijních dat vznikající v mezinárodní laboratoři ACURL na floridské základně Eglin, údržba řízená přes JPO. Přímý důkaz, že by Washington chtěl Ottawu od systému odstřihnout, neexistuje. Strukturální závislost ale ano, a v době, kdy premiér Carney staví obrannou politiku na posilování domácího průmyslu, je to politicky i vojensky relevantní riziko.

Saab oproti tomu Kanadě nabízí něco, co program F-35 ze své podstaty poskytnout nemůže:

• Výrobu a finální montáž přímo v Kanadě
• Servisní centrum v Montrealu
• Přenos klíčových technologií včetně duševního vlastnictví
• Plnou národní kontrolu nad celým zbraňovým systémem
• Podle výrobce šest tisíc nových pracovních míst v průběhu čtyřiceti let

Že nejde o prázdné sliby, dokládá Brazílie. V březnu 2026 Saab představil první Gripen E kompletně vyrobený v brazilském závodě, jedenáct kusů už bylo předáno a stroje létají ostré hotovostní mise. Model funguje.

Smíšená flotila jako realistický scénář

Mediálně popisovaný scénář počítá s tím, že by Kanada mohla provozovat menší počet F-35 pro nejnáročnější průnikové a síťové mise a větší počet Gripenů E/F pro každodenní obranu, rychlou pohotovost QRA a arktické hlídky. Oficiálně to potvrzené není, jde o variantu, kterou probíhající revize teprve posuzuje.

Smíšená flotila samozřejmě přináší komplikace: dvojí výcviková linka, dva typy simulátorů, odlišní technici, jiné sklady náhradních dílů. Kanada už pro F-35 rozjíždí vlastní výcvikovou architekturu. Saab na druhé straně nabízí kanadské servisní zázemí, které by část logistické zátěže absorbovalo. Praktická výhoda specializace (F-35 jako chirurgický skalpel, Gripen jako každodenní obranný nástroj) může převážit nad náklady duplicity. Zvlášť když alternativou je flotila složená výhradně z drahých strojů, kterých si země nemůže dovolit dostatek.

Důležitý je i širší kontext. Carneyho vláda v květnu 2026 oznámila jednání o pořízení letounů včasné výstrahy Saab GlobalEye a výslovně to spojila s domácí výrobou a pracovními místy. Kanada a Saab tak nebudují jednorázový obchod, ale potenciálně celý ekosystém spolupráce.

Český kontext: Gripen jako most, ne jako cíl

Česká republika se v této debatě nachází na opačné straně spektra. Praha provozuje dvanáct pronajatých Gripenů C/D, jejichž smlouvu prodloužila do roku 2035. Současně objednala dvacet čtyři kusů F-35A s plánovaným dodáním od roku 2031. České Gripeny procházejí modernizací (nové datalinky, identifikační systém IFF, integrace zbraňových systémů kompatibilních i s budoucími F-35) a plní roli přechodového obranného letounu pro úkoly NATO.

Kanadská debata se ale Česka dotýká nepřímo. Pokud by se země G7 a arktická mocnost rozhodla pro Gripen E/F, šlo by o zásadní reputační průlom. Ze švédského stroje by se přes noc stala plnohodnotná euroatlantická alternativa k americkému monopolu. Pro střední Evropu by to posílilo argument, že Gripen není jen „menší levnější volba“, ale dlouhodobě životaschopný ekosystém s průmyslovým zázemím a politickou vahou.

Čas hraje proti váhání

Jedno je jisté: kanadské CF-18 Hornet mají být vyřazeny do roku 2032. Každý měsíc odkladu zvyšuje riziko, že země zůstane s mezerou ve schopnostech, kterou žádný politický projev nezaplní. Právě proto dává smíšená cesta (ponechat rozběhnutou první tranši F-35 a doplnit ji větším počtem Gripenů E/F s domácí výrobou a plnou národní kontrolou) strategicky největší smysl. Ne proto, že by F-35 byl špatný letoun. Ale proto, že nejlepší obrana proti Rusku není ta nejdražší, je ta, kterou dokážete udržet ve vzduchu.

Článek Gripen E/F je skvělou volbou, v podstatě nejlepší, jaká dnes proti Rusku existuje. Odmítnutím F-35 udělá Kanada správný krok se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dvě větve jednoho plánu

Klíčem k pochopení celé transakce je rozlišení dvou samostatných linií. První je nákup: šestnáct nových Gripenů E, financovaných z půjčky EU Ukraine Support Loan s podporou Spojeného království, s dodávkami v letech 2029–2030. Balík nezahrnuje jen draky a motory; součástí jsou náhradní díly, technická pomoc, logistická podpora a rozsáhlý výcvikový program.

Druhá linie je dar. Švédsko se zavázalo předat Ukrajině až šestnáct provozně osvědčených Gripenů C/D ze stávajících zásob, a to od začátku roku 2027. Součástí mají být i rakety IRIS-T, AMRAAM a pokročilé střely vzduch-vzduch Meteor. Stockholm si přitom za darované stroje objedná náhradní Gripeny E/F pro vlastní letectvo, takže nejde o jednostranné oslabení švédské obrany.

Praktický dopad? Bojový přínos začne dřív přes starší C/D. Gripen E je dlouhodobá investice do modernějšího letectva, ne okamžitá záplata na frontovou situaci léta 2026.

Proč rok 2029 a ne dříve

Šestnáct Gripenů E nejsou hotové stroje čekající ve skladu. Saab je musí vyrobit, a jeho výrobní fronta není prázdná. Před ukrajinskou zakázkou evidoval 117 objednaných Gripenů E/F pro Švédsko, Brazílii, Kolumbii a Thajsko. Ještě 28. května 2026 švédská vláda komunikovala záměr prodat „až 20 Gripen E/F“; šlo teprve o vyjednávání. Pevný kontrakt vznikl až o měsíc později a počet klesl na šestnáct jednomístných E. Proč ne dvacet a proč vypadla dvoumístná varianta F, oficiální materiály nevysvětlují.

K výrobní kapacitě se přidávají další faktory: financování musí projít mechanismem unijní půjčky, Ukrajina potřebuje vybudovat podpůrnou infrastrukturu a výcvik musí dospět do fáze, kdy piloti i technici zvládnou nový typ plně bojově nasadit. Rok 2029 tak není prodleva, je to realistický harmonogram pro stroj, který teprve vznikne.

Výcvik běží, detaily zůstávají utajené

Že ukrajinští piloti a technici už ve Švédsku cvičí, potvrzují shodně kancelář prezidenta Zelenského i FMV. Přesné místo, počet lidí ani denní režim zveřejněny nebyly, a to z bezpečnostních důvodů. Nejpravděpodobnější lokalitou je základna F 7 Skaraborg v Såtenäs, kde se podle švédských ozbrojených sil školí všichni piloti Gripenu a kde v minulosti procházeli konverzí i zahraniční letci.

Jak takový výcvik vypadá, naznačuje brazilský model z roku 2023: jedenáct týdnů a padesát letů základní konverze, pak dalších devět týdnů a dvacet pět letů bojové přípravy, vedle teorie a simulátorů. Český pilot Armády ČR popsal své přeškolení na Gripen jako tříměsíční záležitost. Pro zkušeného pilota jde o měsíce, ne roky. Ukrajinci ale potřebují vycvičit nejen piloty; celá jednotka včetně techniků, muničního řetězce a taktických postupů pro rozptýlené bazování je projekt na delší dobu.

Pro větev C/D s dodávkami od začátku 2027 to časově vychází. Pro Gripen E je rezerva ještě komfortnější, mezi startem výcviku a prvními dodávkami leží zhruba dva a půl roku.

Co Gripen přinese a jak zapadá do celku

Gripen E je jiná liga než C/D. Radar s aktivním elektronickým řízením paprsku (AESA), infračervené vyhledávací a sledovací zařízení (IRST), pokročilý elektronický boj, motor GE F414G o tahu 98 kilonewtonů, deset závěsníků a architektura umožňující rychlé softwarové aktualizace. Saab zdůrazňuje patnácti- až dvacetipětiminutový bojový obrat, tedy dobu, za kterou se stroj na zemi dotankuje, přezbroji a znovu vzlétne.

Starší C/D nemá tyto senzory, ale nabízí něco jiného: extrémně nízké nároky na údržbu, schopnost operovat z osmisetmetrových silničních úseků a výměnu motoru v polních podmínkách za méně než hodinu. Pro zemi, jejíž letištní infrastruktura je pod neustálým raketovým a dronovým útokem, to není malá výhoda. Švédsko navíc Ukrajině už dodalo mobilní dálkově řízenou věž řízení letového provozu, která umožňuje operovat i z poškozených nebo provizorních základen.

Gripen přitom nevstupuje do prázdna. Ukrajina už má rozběhnutou bojovou linku F-16; prezident Zelenskyj v březnu 2026 potvrdil, že někteří ukrajinští piloti po výcviku v Rumunsku už létají ostré bojové mise. F-16 je zavedená platforma s obrovským aliančním ekosystémem. Gripen E proti němu staví novější koncept s důrazem na logistickou nenáročnost, rozptýlený provoz a pokročilý elektronický boj. Nejde o náhradu, ale o doplnění, a o diverzifikaci, která snižuje závislost na jediném typu.

Do mozaiky patří i švédské letouny včasné výstrahy ASC 890, které Stockholm Ukrajině už předal. Gripen bez navedení a situačního přehledu je jen poloviční řešení. S ASC 890 a budoucí integrací do síťového vedení boje začíná dávat smysl jako součást systému, ne jen jako jednotlivý stroj.

Český kontext: pozorovatel, ne účastník

Česká republika v ukrajinském kontraktu nefiguruje; smluvní osa vede výhradně přes Kyjev, FMV a Saab. České Gripeny C/D dál chrání vzdušný prostor republiky a plní úkoly v aliančním systému NATINAMDS, leasing byl v září 2025 prodloužen do roku 2035. Na cvičení Ramstein Flag 2026 české Gripeny trénovaly právě ty scénáře, které jsou pro Ukrajinu denní realitou: integrovanou protivzdušnou obranu, průnik proti sofistikované PVO a operace z rozptýlených základen.

Česká provozní zkušenost s Gripenem je nepřímá, ale relevantní výhoda pro sdílení know-how i pro případnou budoucí spolupráci s ukrajinským letectvem v rámci struktur NATO.

Podpis z 30. června není jen nákup šestnácti letadel. Je to vstupní brána do desetiletí, v němž má Ukrajina vybudovat letectvo západního střihu. Zelenskyj už v říjnu 2025 mluvil o ambici získat nejméně sto Gripenů v horizontu deseti až patnácti let. Červnový kontrakt je první závazný krok na té cestě, a švédský ministr obrany ho označil za bod obratu pro samotnou koncepci ukrajinských vzdušných sil.

Článek Ukrajina podepsala kontrakt na 16 Gripenů E. První dorazí v roce 2029, ale bojový efekt přijde dříve odjinud se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odkud se vzalo číslo 242

Největší díl tvoří Ukrajina. Na konci května 2026 švédská vláda oznámila prodej prvních 20 Gripenů E/F Kyjevu s tím, že celkový rámec jednání počítá se 100 až 150 stroji. Dodávky nových letounů mají začít ještě před rokem 2030, přičemž jako přemostění Stockholm nabídl dar až 16 starších Gripenů C/D, které by mohly chránit ukrajinské nebe už v roce 2027.

Druhý zdroj je Kanada. Saab v hovoru s investory k prvnímu čtvrtletí 2026 potvrdil intenzivní jednání s Ottawou, kde zdůrazňoval suverenitu, transfer technologií a vybudování domácího průmyslového uzlu. Mediální scénář hovoří až o 72 Gripenech. Zásadní upozornění: Kanada oficiálně stále vede program nákupu 88 stíhaček F-35 a žádné veřejné rozhodnutí o Gripenu nepadlo. Saab nicméně v Kanadě už postoupil do detailních jednání o systému včasné výstrahy GlobalEye, čímž si buduje průmyslovou přítomnost, která může celou debatu dál živit.

Třetí díl skládačky dodává Brazílie. Začátkem června 2026 vydaly Stockholm a Brasília společné prohlášení o vyjednávání dalších 20 Gripenů E/F nad rámec původního kontraktu na 36 strojů. Součet: 150 + 72 + 20 = 242.

Proč Gripen desítky let narážel

Gripen C/D létá ve Švédsku, Česku, Maďarsku, Jižní Africe a Thajsku. Pět zemí za tři dekády, to je na moderní víceúčelový bojový letoun skromná bilance. Technicky byl stroj vždy respektovaný: nízké provozní náklady, obratovost na zemi za 15 až 25 minut, schopnost operovat z krátkých a improvizovaných ploch. Jenže trh s bojovými letouny není jen o parametrech.

Gripen opakovaně narážel na politicko-průmyslovou váhu konkurentů. V klíčové kanadské soutěži se dostal do finále, ale Ottawa v roce 2023 vybrala F-35, stroj, za nímž stojí americký obranný ekosystém a alianční logika NATO. Eurofighter Typhoon zase těží z konsorcia čtyř velkých evropských zemí. Saab nabízel pružnost a suverenitu, ale kupující často volili spíš příslušnost k většímu klubu.

Paradoxně právě to, co Gripen limitovalo, ho teď táhne nahoru. Státy, které chtějí vlastní kontrolu nad integrací výzbroje, domácí průmyslový podíl a menší závislost na jednom dodavatelském řetězci, najednou vidí v menším švédském programu výhodu. Ukrajina potřebuje rychle vybudovat nové letectvo. Brazílie chce pokračovat v programu, kde její inženýři a technici reálně staví letadla. A Kanada, pokud se jednání potvrdí, hledá alternativu, která jí dá víc průmyslové autonomie.

Patnáct letadel ročně a sen o třiceti

Tady začíná problém. Saab v přepisu hovoru s investory přiznal, že dnes vyrábí zhruba 15 Gripenů ročně. Cíl je dostat se na 20 až 30 kusů po rozšíření kapacit. Výroční zpráva za rok 2025 mluví o vyšších investicích do výrobních linek, tlaku na dodavatelský řetězec a rostoucím pracovním kapitálu.

Jednoduchá matematika: i kdyby se podepsala jen polovina diskutovaných objednávek, Saab by při současném tempu potřeboval přes dekádu, než je splní. A to nepočítáme stávající pevné kontrakty: Thajsko objednalo 4 Gripeny E/F s dodávkami do roku 2030, Kolumbie 17 kusů s horizontem do roku 2032, Brazílie ještě dokončuje původní balík 36 strojů. Navíc pokud Švédsko daruje Ukrajině až 16 Gripenů C/D, bude si muset pořídit náhradní E/F pro vlastní letectvo. To je další poptávka nad rámec oněch 242.

Embraer, brazilský letecký gigant, veřejně nabídl pomoc. Továrna v Gavião Peixoto už funguje; letos v březnu z ní vyjel první Gripen E kompletně vyrobený v Brazílii. Přes 350 brazilských specialistů je vyškolených, linka existuje. Jenže brazilská kapacita má vlastní domácí závazky a export do třetí země (třeba na Ukrajinu) by vyžadoval další politická povolení. Brazilský prezident Lula přitom opakovaně odmítl i nepřímé poskytnutí munice pro Ukrajinu. Montovat tam stíhačky pro Kyjev by bylo politicky výrazně komplikovanější.

Gripen versus svět: co nabízí a co ne

Srovnání s konkurencí ukazuje, proč Gripen oslovuje jiný typ zákazníka:

• F-35 Lightning II staví na technologii stealth, senzorové fúzi a roli síťového uzlu celého bojiště. Je to vstup do amerického obranného ekosystému s milionem nalétaných hodin a globální logistickou sítí. Ale také s menší národní kontrolou nad upgrady.
• Eurofighter Typhoon nabízí vysoký výkon, rychlost až Mach 2,0 (přibližně 2 450 km/h) a silný evropský průmyslový blok čtyř mateřských zemí. Je to těžší, dražší platforma s rozsáhlým zázemím.
• Gripen E/F sází na elektronický boj, deset závěsníků, rychlou pozemní obsluhu a provoz z rozptýlených ploch. Hlavní trumf: snadnější národní kontrola nad integrací zbraní a modernizacemi.

Prakticky řečeno: F-35 kupuje ten, kdo chce stealth a hlubokou alianční síťovost. Typhoon volí ten, kdo chce těžkou evropskou platformu. Gripen je pro státy, které chtějí lehčí, pružněji provozovatelný a průmyslově suverénnější koncept. Válka na Ukrajině ukázala, jak důležitá je schopnost rychle rozptýlit letouny, opravit je v polních podmínkách a nezáviset na jednom centrálním letišti. Přesně to je Gripenova parketa.

Český kontext a co dál

Česko se do příběhu o Gripenu E/F přímo nezapojuje. Praha v září 2025 podepsala prodloužení pronájmu 12 Gripenů C/D do roku 2035, přičemž první F-35 mají dorazit v roce 2031. Maďarsko loni přiobjednalo čtyři další Gripeny C, ale ani ono nepřechází na verzi E/F. Výrobní přetlak u Saabu tak české plány bezprostředně neovlivní.

Pro Saab je situace historicky unikátní. Firma, která dekády bojovala o každý export a opakovaně prohrávala s většími hráči, se najednou ocitla v pozici, kdy jí zájem převyšuje výrobní možnosti. Není to jen válečná konjunktura: Kolumbie a Thajsko podepsaly kontrakty ještě před ukrajinskou dohodou, Brazílie buduje program od roku 2014. Válka a evropská bezpečnostní krize poptávku zrychlily, ale nezačaly ji.

Otázka teď nezní, jestli o Gripen někdo stojí. Otázka zní, jestli ho Saab dokáže dodat dřív, než zákazníkům dojde trpělivost.

Článek Desítky let je nikdo nechtěl, teď Saab slaví nečekaný úspěch. Hrozí mu objednávky na 242 Gripenů najednou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odkud se bere číslo čtyři

Veřejně doložitelná časová osa vypadá takto. Rostec oznámil dodání šestého modernizovaného A-50U v roce 2019, sedmý potvrdil Interfax v prosinci 2021, osmý kus Rostec předal v září 2023. Osm modernizovaných strojů, to zní jako solidní flotila. Jenže válka si vzala svou daň.

V únoru 2023 zasáhl ukrajinský útok A-50U s označením Red 41 přímo na běloruské základně v Mačuliščích. V lednu 2024 šel k zemi Red 37 nad Azovským mořem. O měsíc později, 23. února 2024, následoval Red 42 nad Krasnodarským krajem. Tři kusy vyřazené nebo zničené během jediného roku. V květnu 2026 se sice vrátil z oprav stroj Red 47, ale podle rekonstrukce serveru Defense Express to nechává v inventáři nanejvýš pět kusů, z nichž čtyři jsou schopné „periodického provozu“. Periodického, tedy ne všechny najednou, ne nepřetržitě, ale ve střídání s údržbou a rotací posádek.

Čtyři letouny na pokrytí fronty dlouhé přes tisíc kilometrů. To je extrémně tenký led.

Co znamená „oslepit“ a proč stačí jediný den

Důležité je rozumět tomu, co A-50U pro ruské letectvo dělá. Nejde o obyčejný radar. Je to létající velitelské stanoviště na platformě Il-76, které současně sleduje desítky cílů, navádí stíhačky a předává jim obraz daleko za horizontem pozemních radarů. Právě díky A-50U mohou Su-35 odpálit dálkové střely R-37M na cíle, které samy nevidí. Právě díky němu operují Su-34 s klouzavými pumami v relativním bezpečí, vědí, odkud hrozí nebezpečí, a mají čas reagovat.

„Oslepit“ proto neznamená zhasnout všechny ruské radary od Kaliningradu po Vladivostok. Znamená to vyřadit nebo odtlačit poslední A-50U tak daleko od fronty, že přestanou plnit svou roli nad rozhodujícím bojištěm. A právě proto může stačit jediný den. Když máte čtyři stroje, z nichž dva jsou v danou chvíli na údržbě a jeden rotuje, stačí jeden úspěšný útok nebo vynucené stažení, aby se kontinuální pokrytí AEW nad klíčovým sektorem rozpadlo. Ne na měsíce, ale na hodiny a dny, kdy ruské stíhačky a bombardéry létají bez očí.

Gripen a Meteor: ne zázrak, ale násobič tlaku

Švédská vláda 28. května 2026 oznámila záměr prodat Ukrajině až 20 Gripenů E/F a darovat až 16 starších Gripenů C/D, ovšem s podmínkou, že Kyjev uzavře smlouvu na nákup novějších verzí. Výcvik pilotů může začít ještě letos, první C/D by podle švédské strany mohly bránit ukrajinský vzdušný prostor už příští rok. Ukrajinské ministerstvo obrany mluví o prvním balíku během příštích deseti měsíců.

Klíčem není samotný Gripen, ale jeho kombinace se střelou Meteor od MBDA. Meteor využívá raketový motor s průtokovým náporovým pohonem, který si udržuje energii i na extrémní vzdálenosti. Výrobce zdůrazňuje „velkou zónu bez úniku“, tedy prostor, z něhož se cíl už nedokáže vymanit. Pro ruské posádky to znamená, že ukrajinský stíhač může odpálit z bezpečné vzdálenosti a střela doletí s dostatečnou energií na manévrování v terminální fázi.

Gripeny samy o sobě válku neotočí. Ale mohou výrazně zvýšit cenu každého ruského vzdušného výpadu. Pokud Su-34 s klouzavými pumami budou muset operovat dál od fronty, klesne přesnost i frekvence úderů. Pokud se A-50U budou muset stáhnout ještě hlouběji do ruského vzdušného prostoru, ztratí schopnost pokrývat frontovou linii. A pokud Ukrajina dokáže některý z posledních čtyř strojů fyzicky vyřadit, celý systém se začne sypat.

Proč Rusko nedokáže díru zacelit

NATO přechází na dvoukolejnou logiku: drží 14 aliančních E-3A s plánovaným provozem do roku 2035 a současně pořizuje šest nových E-7A Wedgetail s radarem AESA, pokrytím přes čtyři miliony čtverečních kilometrů na standardní misi a sdílením dat v reálném čase. Polsko si pořídilo dva Saaby 340 AEW. Česká republika vstupuje do éry F-35 s dodávkami od roku 2031 a je plně zapojená do aliančního systému protivzdušné a protiraketové obrany NATINAMDS.

A Rusko? To v roce 2026 slaví návrat jednoho opraveného stroje z osmdesátých let. Program nástupce A-100 se veřejně nepropisuje do sériové výroby. Obnova flotily probíhá tempem jednoho kusu za dva až tři roky, a to ještě jde o modernizace starých draků, ne o novou produkci. Zatímco západní aliance buduje redundantní síť, kde výpadek jednoho stroje nic nezmění, Rusko balancuje celý vzdušný obraz nad Ukrajinou na čtyřech strojích bez viditelné náhrady.

Nejslabší článek řetězu

Ruské letectvo není slabé. Má stovky stíhaček, tisíce řízených střel, hustou síť pozemních radarů. Ale armáda je tak silná jako její nejslabší článek, a tím článkem jsou právě čtyři A-50U, bez nichž se sofistikovaný vzdušný boj mění v improvizaci. Gripeny s Meteory nemusí sestřelit všechny čtyři. Stačí, aby ruské velení usoudilo, že riziko ztráty dalšího A-50U je příliš vysoké, a stáhne je samo. V tu chvíli bude fronta pro ruské stíhačky temná.

Článek Ukrajinské Gripeny mohou za jediný den Rusko zcela oslepit. Zbývají mu poslední 4 letouny AEW&C se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od 88 k třicítce: co se vlastně škrtá

Původní kanadský program Future Fighter Capability Project počítal s nákupem 88 letounů F-35A Lightning II za celkových 27,7 miliardy kanadských dolarů. Jenže závazně kontrahovaná byla hlavně první tranše 16 kusů. Zbytek, tedy dalších 72 strojů, zůstával součástí širšího programu a následných rozhodnutí, která teď Ottawa přepisuje.

Pokud se potvrdí scénář, o kterém mluví obranní analytici i zasvěcené zdroje, Kanada si ponechá asi 30 amerických stíhaček páté generace a zbylých zhruba 60 slotů obsadí švédskými Gripeny E. Z původního záměru by tak odpadlo přibližně 58 letounů F-35. To není kosmetická úprava. Je to strategický obrat.

Proč zrovna Saab, a proč teď

Klíč k pochopení celého příběhu leží v datu 27. května 2026. Ten den Ottawa oznámila, že jako preferovaného dodavatele systému včasné výstrahy a řízení (AEW&C) vybrala Saab s platformou GlobalEye, postavenou na draku kanadského Bombardieru Global 6500. Domácí výroba, domácí údržba, pracovní místa v Montrealu. Případný Gripen by tedy nebyl izolovaným rozhodnutím, ale druhým velkým nákupem od švédské firmy během několika týdnů.

Saab přitom kanadskou ofenzivu chystá roky. Už v roce 2020 nabídl Ottawě kompletní balík 88 Gripenů E s lokalizovanou výrobou, servisním centrem a průmyslovými centry napříč Kanadou. Teď k tomu přidává argument, který rezonuje víc než kdykoli předtím: suverénní vlastnictví technologie. Kanada by nemusela čekat na americký souhlas s každou modernizací, každou integrací zbraně, každým exportním rozhodnutím.

A pak je tu cena. Veřejná kanadská cenovka za 60 Gripenů neexistuje, ale čerstvá ukrajinská dohoda na 20 kusů za 2,5 miliardy eur dává orientační srovnání: lineárně přepočteno asi 7,5 miliardy eur za samotné letouny, tedy zhruba 195 miliard korun. Bez výzbroje, infrastruktury, výcviku a lokalizace, které cenu výrazně zvednou. I tak je to výrazně méně než srovnatelný počet F-35.

Co na to Washington

Přímý veřejný výrok Donalda Trumpa ke scénáři „30 F-35 plus 60 Gripenů“ se nepodařilo dohledat. Americký tlak je ale dobře doložený odjinud. Pentagon 21. května 2026 veřejně spojil nespokojenost s Kanadou mimo jiné právě s odkládanou revizí F-35 a s možností, že Ottawa sníží nákup amerických strojů ve prospěch Gripenů. Americká strana pozastavila plánované obranné rozhovory v rámci společné rady NORAD, zároveň ale výslovně uvedla, že samotný provoz kontinentální protivzdušné obrany tím dotčen není.

Vztahy Trump–Carney jsou přitom zatížené daleko víc než jen stíhačkami. Obchodní spory, rétorika o Kanadě jako „51. státu“, grónská otázka. V tomto kontextu je každý kanadský nákup mimo americký obranný průmysl čten ve Washingtonu jako politické gesto. A Pentagon to tak i rámuje, jako politizaci obranné připravenosti.

Kanada ovšem riskuje spíš třenice než kolaps. Přes 110 kanadských firem je zapojeno do globálního programu F-35, z toho 37 má aktivní kontrakty. Ministerstvo obrany uvádělo ekonomický přínos programu přes 425 milionů kanadských dolarů ročně a téměř 3 300 pracovních míst. Menší objednávka by tento přínos oslabila, ale nelikvidovala; třicítka F-35 stále znamená servis, náhradní díly a průmyslovou účast.

Gripen vs. F-35: pojistka, ne náhrada

Říct, že Gripen E je plnohodnotná náhrada F-35A, by bylo zavádějící. Lightning II je stealth platforma páté generace s integrovanou senzorovou fúzí, systémy DAS a EOTS a schopností pronikat do silně bráněného vzdušného prostoru. Gripen E nic z toho nenabízí.

Co nabízí, je něco jiného:

• AESA radar a IRST pro situační přehled bez stealth ambicí
• Rychlý turnaround (doplnění paliva a munice za zlomek času F-35)
• Disperzní operace z krátkých a improvizovaných ploch, což je v arktickém kontextu klíčové
• Provozní náklady kolem 200 tisíc korun za letovou hodinu oproti zhruba 430–450 tisícům u F-35A (podle amerických rozpočtových sazeb pro fiskální rok 2025)

Pokud by Kanada nahradila 60 plánovaných F-35 Gripeny a počítala orientačně se 180 letovými hodinami ročně po dobu 30 let, samotná provozní úspora by se podle našeho odhadu mohla pohybovat v pásmu 70 až 190 miliard korun. To je obrovský rozptyl, ale i spodní hranice je argument, který v parlamentu zabere. Nevýhodou jsou dva oddělené logistické řetězce, dva výcvikové systémy, dvě doktríny údržby.

Podle nás dává reportovaný mix 30 F-35 a 60 Gripenů smysl jako strategická pojistka: stealth jádro pro nejnáročnější scénáře a početná, levná, rychle nasaditelná křídla pro každodenní hlídkování arktického prostoru a plnění závazků vůči NORAD. Není to rozchod s americkým ekosystémem. Je to pojistka proti přílišné závislosti na něm.

Co to znamená pro Česko a pro Saab

Česká republika provozuje Gripeny od roku 2005 a loni podepsala prodloužení pronájmu 12 strojů do roku 2035, právě jako přemostění do náběhu vlastních F-35. Masivní kanadská objednávka by pro Prahu znamenala robustnější mezinárodní ekosystém platformy, delší životnost dodavatelského řetězce, silnější servisní know-how a větší váhu Gripenu v rámci NATO.

Pro Saab by šlo o průlom. Firma dnes vyrábí asi 15 Gripenů ročně a chce kapacitu zvednout na 20 až 30. Před ukrajinskou objednávkou měla v backlogu 117 kusů Gripen E/F. Kanadských 60 strojů by výrobní sloty napnulo na maximum, ale pokud by se rozjela avizovaná kanadská lokalizace, kapacita by se mohla paradoxně rozšířit. A referenční efekt prodeje do země G7 a partnera v NORAD? Ten se penězi měřit nedá.

Ottawa prý chce oznámení načasovat až po amerických střednědobých volbách v listopadu 2026. Oficiální potvrzení tohoto harmonogramu chybí, ale logika je čitelná: proč přilévat olej do ohně, když Pentagon už teď veřejně tlačí na rychlé uzavření revize. Kanada si kupuje čas. A možná i větší strategickou volnost, než jakou kdy měla.

Článek Trump zuří, Saab slaví: Kanada chce škrtnout vyšší desítky amerických F-35 a koupit místo nich švédské Gripeny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od dopisu o záměru ke smlouvě

Cesta k Gripenům pro Ukrajinu nezačala květnovým rozhovorem. Její veřejně dohledatelný počátek spadá do 22. října 2025, kdy Volodymyr Zelenskyj a švédský premiér Ulf Kristersson podepsali v Linköpingu dopis o záměru ke spolupráci v oblasti vzdušných schopností. Dokument je výslovně nezávazný, nevytváří právní ani finanční závazek. Zelenskyj tehdy mluvil o flotile „nejméně 100 strojů“ a o „dlouhé cestě na 10–15 let“.

O čtyři měsíce později, 13. února 2026, přibyla průmyslová vrstva: Saab a ukrajinský státní podnik Ukrainian Defense Industry podepsali memorandum o porozumění zaměřené na letectví a vzdušný průzkum. Na jaře 2026 se pak rozběhly rozhovory o financování přes evropský úvěrový rámec 90 miliard eur na roky 2026–2027, z nichž 60 miliard má směřovat na vojenské investice.

Veřejně tedy existují tři vrstvy přípravy: státní, průmyslová a finanční. Závazná kupní smlouva mezi nimi ale zatím chybí.

Co znamená „pár měsíců“

Johanssonův výrok ze SVT míří na finalizaci obchodu, nikoli na fyzické rozjetí výroby 150 kusů. Rozdíl je zásadní. V přepisu výsledkového hovoru za první čtvrtletí 2026 z 23. dubna téhož roku Johansson sám popsal realitu výrobní kapacity:

• Dnešní tempo: přibližně 15 Gripenů ročně.
• Cíl po navýšení: 20–30 strojů ročně.
• Dodávky pro ukrajinský program v řádu 100 a více kusů: od let 2028–2029.

Saab navíc zmínil, že nyní disponuje dvěma výrobními závody, v Linköpingu a v Brazílii, což mu dává základ pro škálování. Přesto: i při optimistickém tempu 30 strojů ročně čistě pro Ukrajinu by dodání 150 kusů trvalo pět let. Reálně déle, protože firma současně plní závazky vůči Švédsku, Brazílii a dalším zákazníkům.

Proč je 100–150 Gripenů zlomové číslo

Nejde o to, že by jeden Gripen automaticky porazil jeden Su-35. Ruský těžký víceúčelový letoun má podle údajů výrobce vzletovou hmotnost 34 500 kg, bojovou zátěž 8 000 kg, dvanáct závěsníků a radarový dosah až 350 km. Gripen E je jiná filozofie: lehčí platforma s radarem AESA, systémem elektronického boje s pokrytím 360°, datovou fúzí a schopností operovat z rozptýlených základen s obratem pro vzdušný boj za 15–25 minut. Gripen C zvládne vzlet z 400metrového úseku silnice a otočku pro vzdušný boj za deset minut.

Zlomový je objem. Sto padesát standardizovaných, síťově propojených strojů se západní logistikou by znamenalo přestavbu ukrajinského letectva z postsovětské mozaiky na koherentní evropskou vzdušnou sílu. To je kvalitativně jiná věc než jednotlivé transfery starších F-16 z koaliční sbírky.

Rozdíl oproti cestě F-16

Program F-16 pro Ukrajinu začal v létě 2023 jako mnohonárodní koaliční projekt zaměřený primárně na výcvik, pilotů, techniků a podpůrného personálu, s cílem vybudovat plně funkční schopnost mimo ukrajinské území. Gripenová cesta vypadá strukturálně jinak: přímý státní dopis o záměru, průmyslové memorandum o porozumění mezi firmou a ukrajinským obranným průmyslem, vyjednávání o velkém dlouhodobém kontraktu s jasným průmyslovým partnerstvím.

Ukrajinská prezidentská kancelář 22. dubna 2026 uvedla, že systematický výcvik pilotů a technického personálu na Gripenech má začít „v blízké budoucnosti“. Saab u brazilských pilotů dokumentuje jedenáctitýdenní konverzní výcvik pro zkušené operační letce. Limitem ale nebudou jen piloti: zavedení 100–150 strojů vyžaduje vlny techniků, logistiku náhradních dílů a infrastrukturu rozptýlených základen.

Český kontext a otázka kapacit

Česká republika provozuje dvanáct Gripenů C/D do roku 2035 a má přímou zkušenost se systémem. Přímá česká role v ukrajinské dohodě veřejně potvrzená není, byť ČR schválila program výcviku až osmi ukrajinských pilotů. Ten je ovšem zaměřen na F-16 a simulátory, nikoli oficiálně na Gripen. Otázku, zda masová výroba pro Ukrajinu ovlivní českou flotilu, lze zatím zodpovědět klidně: česká pokračovací smlouva byla vyjednána za podmínek shodných se švédským letectvem a případný tlak se pravděpodobně promítne spíš do harmonogramů nové výroby než do již uzavřeného českého leasingu.

Směr a měřítko gripenové dohody jsou bezprecedentní, žádný evropský program víceúčelových letounů posledních dekád nepočítal s dodávkou 150 kusů válčící zemi. Zlom ale neleží v jednom květnovém rozhovoru. Leží v tom, zda se podaří spojit financování, výcvik a průmyslový náběh do jednoho funkčního celku. Pokud ano, ukrajinské nebe za tři roky bude vypadat zásadně jinak.

Článek Ruské letectvo padne do stínu ukrajinského. Švédsko je připraveno spustit výrobu 150 Gripenů, stačí pár měsíců se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E na F-35 nemá, i když je skvělý a „má to své“

Největšími argumenty odpůrců F-35 jsou cena a poruchovost. V druhém případě jde ale o těžký omyl, protože jich má za celou dobu na kontě pouze jednotky, potvrzuje Wikipedia, a to šlo ještě v některých případech o testování na uzavřeném letišti, nikoliv boji nebo při rutinním letu. Navíc se ve většině případů jednalo o námořní verzi C a verzi B s krátkým startem a přistáním.

Jdou na to chytře. Rusové se snaží obnovit Černomořskou flotilu, i když jim ji Ukrajinci zdevastovali

České letectvo má nicméně objednanou verzi A pro operace z pozemních základen. Nehodu nebo nedostatek F-35B tedy nelze přejímat i na F-35A, ačkoliv to mnozí rádi dělají a bez dalšího označí nejvyspělejší bojový letoun světa za „předražený krám“. Redakce Armádního Zpravodaje nepopírá, že se v průběhu objevují některé komplikace, ale zpravidla nejde o poruchy.

Kupříkladu Velká Británie došla koncem roku 2025 k závěru, že je program F-35 neuspokojivý, protože je z pořízených letounů schopných operačního nasazení pouze 40 %. Důvodem není, že by měly technické potíže, ale nedostatečné dodávky náhradních dílů. Kvůli tomu nemohou být rychle opravovány a musí zůstat uzemněny, dokud nedorazí.

„Rusko už válku s Ukrajinou strategicky prohrálo.“ Historik vysvětluje, jak se samo prakticky zničilo

Stejný problém mají i jiná letectva, včetně amerického, ale snad všechna ho již řeší zajištěním dodávek potřebných dílů od výrobce Lockheed Martin. F-35 tedy zůstává z bojového hlediska tím nejlepším, co si mohou západní země pořídit. Žádná jiná alternativa letounu 5. generace není, jelikož existují krom F-35 jenom americké F-22, aly ty USA nikomu neprodávají, a navíc slouží k vybojování vzdušné nadvlády, nejsou tak víceúčelové jako „ef-třicet-pětky“.

Potom je tu čínský protějšek J-31, event. J-20, což je ale protějšek F-22; o obou případech by šlo o velké bezpečnostní riziko pro NATO, a pořízení je tedy nemožné. Což platí i pro ruský Suchoj Su-57, který navíc ani nelze vnímat jako plnohodnotnou 5. generace hlavně pro jeho extrémně nízkou úroveň stealth. Co tedy zbývá, než F-35, pokud má být letectvo špičkové?

Pancéřovaný bombardér Su-34 měl přežít moderní válku. Realita nad Ukrajinou je tvrdší, často končí v troskách

Češi rádi navrhují, aby koupilo švédské Gripeny E/F, tedy moderní nástupce Gripenů C/D. Je na místě přiznat, že jsou technologicky skvělé a směle se vyrovnají francouzským Dassault Rafale F4 nebo americkým F-16 Block 70/72, oproti nimž navíc zvládají operovat z horších a provizorních leteckých ploch, a stačí jim ke vzletu kratší dráha. Ve výbavě pak mají moderní radar AESA a řadu západních zbraní včetně nejlepší střech vzduch-vzduch MBDA Meteor, potvrzuje Saab.

Jenomže Gripen E ztrácí na F-35 hlavně v oblasti stealth, které je rozhodující, čím blíže se letoun pohybuje nepřátelskému území, a také nemá tak pokročilou fúzi dat, i když není špatná. V závěru je snad každému patrné, že je Gripen E z hlediska bojové hodnoty horší, a pokud by na souboj došlo, F-35 by ho téměř jistě zničila dříve, než by ji vůbec zaregistroval.

Pentagon přestal aktualizovat software F-35. Velké problémy odhalují paradox nejmodernějších bojových letounů světa

Gripen E je nicméně levnější na provoz. Některé zdroje uvádí velmi hezkých 170 až 215 tisíc korun za letovou hodinu, ale reálnější analýzy pracují s částkou asi 468 tisíc za letovou hodinu, kdežto u F-35 to je 724 až 894 tisíc korun za letovou hodinu. Výrobce sice pracuje na zlevnění až na 532 tisíc korun za letovou hodinu, ale zatím neúspěšně.

Breaking-News potom vypočetlo cenu za letovou hodinu Gripenu U dokonce na 771 tisíc korun, ale současně uvádí vyšší než ostatní také u F-35. Ve výsledku lze tedy brát, že Gripen E létá hodinu za zhruba 0,5 milionu korun, zatímco F-35 za 0,8 milionu korun. To sice argument je, ale popsané výhody F-35 jsou stále přínosnější a nelze je popírat.

Video: perfektní reakce pilota. Ruský voják zaútočil pomocí MANPADS na ukrajinský vrtulník, když letěl pár metrů nad zemí

Samotná pořizovací cena letounů je potom hodně podobná. WION uvádí, že F-35A lze koupit za cca 110 až 150 milionů dolarů (dle zbraní), což je asi 2,343 až 3,2 miliardy korun. Oproti tomu Gripen E má vycházet kolem 140 milionů dolarů, tedy skoro 3 miliardy korun, uvádí UNITED24 Media. V listopadu 2025 také Saab uzavřel smlouvu s Kolumbií na nákup 17 letounů Gripen E za závratných 3,1 miliardy euro, tedy 76 miliard korun.

To znamená skoro 4,5 miliardy za jeden, a to se v obou případech jedná o cenu i se zbraněmi a výcvikem personálu, ale pro Ukrajinu je o tolik nižší z důvodu, že má zájem o mnohem větší množství letounů, což výrobu zlevní. Jednotková cena bez zbraní a výcviku personálu bývá o desítky milionů dolarů nižší u všech zmíněných letadel, takže ji lze snížit výběrem těch, které země potřebuje, a vynecháním těch, bez nichž se naopak může obejít.

Rusové spustili jarní ofenzivu. Ukrajinci je totálně vypráskali: „Masivní ztráty je uzemnily, největší útok měl přes 500 vojáků“

Vedle toho je nicméně nutné připočítat i související náklady na infrastrukturu, kdy jenom úprava letiště pro F-35 stojí ČR mnoho miliard. Na druhou je potřeba vnímat, že bude sloužit také pro zahraniční mise a bude součástí struktury NATO, nebude pouze pro české potřeby. Kdo význam nejlepších letounů 5. generace chápe, jsou Poláci, kteří si jich pořídí ještě více.

„Polsko má zájem pouze o letadla 5. generace nebo novější,“ uvedl podle GeekWeek náčelník generálního štábu generál Wiesław Kukuła v souvislosti se dvěma dalšími perutěmi bojových letadel polského letectva s tím, že nechce F-15EX ani Eurofighter. Polsko jich zatím kupuje 32, což vydá na dvě perutě po 16 letounech, ale je zřejmé, že má zájem o další.

Video: Ukrajinci se pod těžkou palbou ani neodvážili vykouknout. Rus uprostřed boje zběsilý útok s BVP natočil

Kromě zmíněného je také nutné vnímat, že budou F-35 schopny kooperovat s drony, jakým je například Vectis. Ten by nejenom rozšířil operační schopnosti letounu a mohl létat i do oblastí, které jsou pro pilota nebezpečné, ale také by nesl další zbraně a pomohl napáchat větší škody během jediného letu. Není zřejmé, že by něco podobného uměly starší letouny.

Článek Češi je nechtějí, Poláci zvažují další dvě perutě a jiné nechtějí. Evropské letectvo bude definovat F-35, ne Gripen. Důvody jsou prosté se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina plánuje Rafale a Gripen

Výhled ukrajinského letectva do příštích let je impozantní. Má dohodu se dvěma zeměmi, konkrétně s Francií a Švédskem. Twz uvádí, že z první z nich by si měla pořídit 100 letounů Dassault Rafale, zatímco s druhou jsou plány ještě větší, konkrétně se jedná o 150 letounů Saab JAS-39 Gripen především v moderní verzi v E/F, i když v počátcích možná ukrajinské letectvo dostane i několik starších typů C/D, jaké dnes používá i české letectvo.

Kreml je vzteky bez sebe. Ukrajinci pohřbili Beriev A-100LL, který je budoucností ruských letounů včasného varování

Armádní Zpravodaj se nicméně domnívá, že mohou plány ukrajinského letectva narazit na několik problémů. GeekWeekInteria potvrzuje, že prvním z nich jsou peníze, i když není vyloučeno, že by alespoň některé letouny mohly být zakoupeny ze západní pomoci. Druhým, a možná složitějším problémem, je personál. Pro tolik letadel bude nutné mít dostatek pilotů, rozhodně více než 250, jelikož se střídají. Navíc to není jenom o pilotech. Nutný je rovněž obslužný personál jako technici, pozorovatelé a další.

Ukrajinské letectvo bude komplikované

Ukrajinské letectvo má sice zkušené piloty, ale ti jsou v současnosti zapojeni do bojových operací, a rozhodně nelze očekávat, že by jich šlo nějaký větší počet přeškolit. Mnozí z nich navíc před nedávnem prošli výcvikem na letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon, což je další západní letoun v ukrajinské výzbroji. Armádní Zpravodaj se domnívá, že příliš mnoho typů letadel bude síly na výcvik personálu jenom rozptylovat a vše komplikovat.

Video: 2 ukrajinští speciálové rozprášili mnohonásobnou přesilu. Rusové to potupně „projeli“

Platí ale také, že vycvičit piloty a personál na všechny stroje najednou Ukrajina potřebovat nebude. Byl by to nadlidský úkol, protože úplný nováček potřebuje cvičit 3 až 4, roky než je opravdu schopen pilotovat moderní letoun v reálném boji. Platí přitom, že nikdo není schopen vyrobit a dodat všechny letouny třeba během jednoho roku. DefenseMirror uvádí, že Saab je za rok schopen vyprodukovat 20 až 30 letounů, ačkoliv pokud by otevřel dokončovací linku a testovací centrum na Ukrajině, jejich počet by byl dvojnásobný.

Článek Ukrajinci nevědí, kdo bude pilotovat nové stíhačky. Sen o jednom z největších letectev Evropy se rozpadá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Thajsko může koupit až 12 Gripenů E/F

Thajsko se dohodlo, že si zatím koupí 4 letouny, uvádí výrobce Saab, ale podle plánů jich bude celkem 12; cena je téměř 11,5 miliard Kč. Část jich bude i ve dvoumístné verzi F, na nichž mohou piloti cvičit. Pro Švédsko je to úspěch, jelikož se mu letadla dlouhou dobu nedařilo udat, ale zájemců přibývá. Jedním z nich je jihoamerické Peru, avšak koupit Gripen E/F zvažuje též Ukrajina, čímž se seznam budoucích uživatelů úspěšně rozrůstá.

Nejmenší letadlová loď světa je plná rozpaků. „Králova nejdražší jachta“ nenese žádná letadla, a i když funguje, mohou na ni turisté

Thajsko mělo hned několik důvodů, proč se pro Gripen E/F rozhodlo. Jedním z nich je fakt, že má ve výzbroji starší JAS-39C/D Gripen, i když provozuje též starší verze F-16. Velkou roli údajně hrála skutečnost, že Švédové nabídli významný transfer technologie do země, a také nemalé investice, což může podpořit thajský zbrojní průmysl, soudí Armádní Zpravodaj. AviaciOnline uvádí, že za jeho významnou přednost považují Thajci schopnost startovat z provizorních ploch, jako jsou dálnice, a příznivě mají vycházet také provozní náklady.

Vyspělý radar i silná různorodá výzbroj

Gripen E/F je jednomotorový letoun 4,5. generace vycházející z předchozího Gripen C/D. Wikipedia ho popisuje jako víceúčelový a lehký s delta křídlem a kachními plochami. Jeho délka je 15,2 metrů u verze E, a 15,9 metrů u verze F, zatímco rozpětí křídel má 8,6 metrů. Pohybovat se dokáže maximální rychlostí Mach 2 a vystoupá do výšky až 16 kilometrů. Vybaven je mj. moderním radarem typu AESA a disponuje vyspělými schopnostmi elektronického boje, díky nimž dokáže zmást nepřátelskou protivzdušnou obranu.

Video: „Záře jako po jaderném výbuchu,“ popsali Rusové. Ukrajinci jim zničili vzácné letadlo, které vzniklo pouze ve 2 kusech

Gripen E/F je vybavený kanonem ráže 27 milimetrů a 8 závěsníky, na nichž může nést vybavení a výzbroj o hmotnosti 5,3 tun. Tu mohu tvořit i nejlepší západní střely vzduch-vzduch MBDA Meteor naváděné radarem, jichž si Thajsko nespecifikovaný počet objednat. Gripen E/F je schopný nést i střelu Taurus KEPD 350 nebo protilodní RBS-15, a zvládne také různé typy pum západního typu, včetně přesně naváděných a pravděpodobně i klouzavých.

Článek Evropa ukázala Americe, že na to má. Thajsko koupí raději švédské Gripeny E než F-16 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E je pro Ukrajinu mimořádně vhodný

Záměr nakoupit švédské letouny Gripen E v počtu asi 150 kusů oznámil ukrajinských prezident Volodymyr Zelenský již koncem října 2025, a jenom několik dní poté sdělil, že vede současně jednání ještě s Francií o možné dodávce Rafale F4, a též s Amerikou ohledně F-16, nejspíše verze Block 70/72. Dominantní silou by se však měly stát švédské Gripeny E.

Video: Když taktika zvítězí, Pokrovsk může být pro Rusy pastí. Ukrajinští vojáci vytvořili blokády, aby je obklíčili

Gripen E je zásadně přepracovaná verze Čechům známého JAS-39 Gripen C/D. Konstrukčně jde prakticky o zcela nový letoun, který má oproti starším verzím větší trup i kapacitu palivových nádrží, což zvyšuje jeho dolet i schopnost nést více výzbroje a avioniky. Na sedmi závěsných bodech může nést širokou paletu moderních zbraní – od střel vzduch–vzduch a vzduch–země až po řízené pumy určené k přesným úderům, jak uvádí Wikipedia.

Vybaven je též nejnovější avionikou, systémem pro zvýšení situačního povědomí a přežití, a především radarem AESA, který dokáže sledovat cíle na vzdálenosti stovek kilometrů. Významnou výhodou je pak otevřená softwarová architektura umožňující jednotlivým uživatelům integrovat vlastní zbraně a technologie bez závislosti na výrobci. To jim dává vysokou míru nezávislosti a chrání je před politickými omezeními nebo exportními restrikcemi.

Video: Ukrajinští speciálové překvapili ruskou skupinu u Charkova a pokropili ji lehkým kulometem. Ani nestihla klást odpor

Jeho konstrukce umožňuje provoz i z krátkých a provizorních vzletových drah, což je pro Ukrajinu stěžejní, jelikož se v době války spoléhá na rozptýlení letounů, nikoliv na jejich soustředění na několika letištích. Naopak F-16 ani Rafale toho schopné nejsou, ale zase mají jiné kvality, s nimiž by mohli ukrajinští piloti získat zásadní sílu proti násobně většímu ruskému letectvu.

Saab má aktuálně kapacitu na 20 až 30 Gripenů E ročně, ale plánuje produkci dále navyšovat, aby uspokojil rostoucí zájem zákazníků – pokud by otevřel dokončovací továrnu a testovací středisko přímo na Ukrajina, kapacita by mohla být asi dvojnásobná. Otázkou však je, kolik letounů si bude moci dovolit, a kolik jí na to přispějí západní partneři a zmrazená ruská aktiva.

Ukrajinci a Britové chtěli unést ruský MiG-31K s raketou Kinžal. Chtěli provokovat u základny NATO a získat technologii

AviaciOnline, stejně jako jiné zdroje, uvádí cenu za Gripen E asi 85 milionů dolarů, což je v přepočtu cca 1,827 miliardy korun. Za 150 letounů by to tedy znamenalo 274 miliard korun, což je částka vysoká i pro nejsilnější západní ekonomiky. Wikipedia přitom uvádí, že Centrální evropská banka zmrazila ruská aktiva za zhruba 300 miliard dolarů, což je asi 6,5 bilionů korun. Je tedy evidentní, že na to peníze EU má, a to nikoliv ze svého rozpočtu.

Článek EU má plán pro Ukrajinu, aby nemusela platit za Gripeny E. Zakázku za více než 1/4 bilionu korun chce zaplatit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina si zřejmě nemohla vybrat lepší letadlo

Gripen E je zásadně přepracovaná verze Čechům známého JAS-39 Gripen C/D. Konstrukčně jde prakticky o zcela nový letoun, který má oproti starším verzím větší trup i kapacitu palivových nádrží, což zvyšuje jeho dolet i schopnost nést více výzbroje a avioniky. Na sedmi závěsných bodech může nést širokou paletu moderních zbraní – od střel vzduch–vzduch a vzduch–země až po řízené pumy určené k přesným úderům, jak uvádí Wikipedia.

Rusko zveřejnilo záběry bombardéru Tu-22M3 nad Baltským mořem uprostřed rostoucího napětí

Vybaven je též nejnovější avionikou, systémem pro zvýšení situačního povědomí a přežití, a především radarem AESA, který dokáže sledovat cíle na vzdálenosti stovek kilometrů. Významnou výhodou je pak otevřená softwarová architektura umožňující jednotlivým uživatelům integrovat vlastní zbraně a technologie bez závislosti na výrobci. To jim dává vysokou míru nezávislosti a chrání je před politickými omezeními nebo exportními restrikcemi.

Z ekonomického hlediska jde o relativně dostupný a efektivní letoun, přičemž jeho konstrukce umožňuje provoz i z krátkých a provizorních vzletových drah, což je pro Ukrajinu důležité; třeba F-16 toho moc schopné nejsou. Saab má aktuálně kapacitu na 20 až 30 Gripenů E ročně, ale plánuje produkci dále navyšovat, aby uspokojil rostoucí zájem zákazníků.

I když jde o dlouhodobý kontrakt, čím dříve bude ukrajinské letectvo Gripeny E mít, tím lépe, neboť jenom tak si zajistí dostatečnou sílu pro odstrašení silného nepřítele, jakým je Rusko. Dle úvah by měla na Ukrajině probíhat finální montáž letounů a jejich testování, ale je možné, že tam bude nakonec výroba soustředěna ve větší míře v licenci, připouští Micael Johansson, generální ředitel Saabu. Záviset to tak zřejmě bude na bezpečnostní situaci.

Nová várka vylepšených tanků T-90M pro ruskou frontovou brigádu ukazuje na velké problémy

„V době války to není jednoduché, ale bylo by skvělé nastavit alespoň finální montáž a testování letadel na Ukrajině, a později možná i částečnou výrobu,“ zdůraznil. Švédský ministr obrany, Paul Jonson, také dle theGuardian uvedl, že by mohly být Gripeny E pro Ukrajinu financovány ruskými aktivy, což je podle něj velmi reálné, a aktuálně probíhá zkoumání možností.

Článek Gripeny E chtějí Švédové montovat přímo na Ukrajině, zdvojnásobí tím výrobu. Zaplatit to přitom mají sami Rusové se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vysoká produkce Gripenů E, která má výrazně narůst

Gripen E je modernizací v Česku dobře známého JAS-39 Gripen C/D, oproti němuž jde nicméně o zcela nový letoun. Má větší trup a větší palivové nádrže, což mu umožňuje delší dolet, ale také nést více vybavení. Sedm závěsníků může být osazeno moderními střelami vzduch-vzduch nebo vzduch-země, stejně jako řízenými pumami k bombardování, vysvětluje Wikipedia.

Obří zakázka pro český zbrojní průmysl. Německá armáda koupí stovky tisíc českých pistolí, jde o prestižní záležitost

Součástí je i moderní avionika, systém situačního povědomí a přežití, nebo radar AESA, s nímž vidí nepřátele až na stovky kilometrů. Plusem je pak otevřená softwarová architektura, díky níž mohou jednotliví uživatelé integrovat zbraně a vylepšení nezávisle na výrobci, což jim dává volnou ruku a neomezují je například politické neshody se zemí výrobce.

Ve všech směrech jde o schopný letoun, i když o něco dražší, jelikož stojí zhruba 85 milionů dolarů, což je přibližně 1,83 miliardy korun, uvádí AviaciOnline. Ale třeba americká F-16, nejspíše ve verzi Block 70/72, má stát až 70 milionů dolarů, tj. asi 1,5 miliardy korun, uvádí SimpleFlying. Ale několik transakcí ukázalo, že vychází až na 270 milionů dolarů, tedy což je 5,8 miliard českých korun; 20 si jich za 5,58 miliard dolarů koupily Filipíny, uvádí AlJazeera.

Obří izraelská zbrojovka má zelenou. Začíná tak naplno podporovat Ukrajinu, dává jí teď naprostou prioritu

I finančně je tedy nejspíše Gripen E dobrá volba, a navíc to nevypadá, že by Ukrajina chtěla zrovna v Americe provádět větší nákupy, než skutečně musí. Vedle toho je letoun vhodný na provizorní a krátké plochy, což F-16 není. Aktuální tempo produkce je 20 až 30 kusů ročně, ale Saab by ho rád výrazně zvýšil – o kolik, není jasné – první letadla by však mohl dodat v roce 2026.

Je to překvapivé, jelikož původně naznačoval termín prvních dodávek za 3 roky, ale Volodymyr Zelenskyj později sdělil, že to může být mnohem dříve. Redakce Armádního Zpravodaje nebyla schopna dohledat, kolik letounů by mohla Ukrajina ročně dostávat, ale mnohé zbrojovky berou aktuálně dodávky pro ni jako prioritní a jiným zákazníkům objednávky odkládají.

Video: Ukrajinští vojáci předvedli precizní spolupráci. Rusové se ve strachu vzdávali po celých skupinách

Pro představu, Rusko produkuje moderní letouny Suchoj Su-35S, což jsou v mnoha směrech adekvátní protějšky Gripenů E, i když o něco horší, rychlostí asi 12 až 18 kusů za rok – ta horní hranice je však spíše nadsazená. Je tedy přibližně poloviční a za poslední roky se situace nelepší, ačkoliv se nejedná o jediná letadla, který ruský průmysl produkuje.

Článek První Gripen E pro Ukrajinu už příští rok. Švédové postaví 30 letadel ročně, pro Rusko nereálné tempo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E je pro Ukrajinu lepší než F-16 a jiné

I když s jedná o obrovský úspěch, je třeba vnímat, že Ukrajina a Švédsko prozatím podepsali tzv. letter of intent, tedy dopis o záměru. Samotná objednávka na letadla ještě uzavřena nebyla, neboť teď nejspíše probíhá hodnocení podmínek, zejména těch finančních. Armádní Zpravodaj zjistil, že ukrajinští piloti v poslední době Gripeny intenzivně testovali, potvrzuje TV4.

NATO je oslněné. Testuje protiruský systém, který zajišťuje zničení 2 000 nepřátelských cílů denně. Chce ho také

Nejde tedy o politické rozhodnutí, ale vychází z přesvědčení, že jsou letouny skutečně dobré a do ukrajinských podmínek vhodné. To ostatně redakce Armádního Zpravodaje hodnotila nedávno už u starších verzí Gripen C/D, jelikož mohou operovat z krátkých startovacích/přistávacích ploch, a rovněž nevyžadují tak čisté prostředí, jako třeba F-16, event. další západní letadla.

Gripen E je technologicky nejpokročilejší verze tohoto víceúčelového stíhacího letounu. Navržena byla s ohledem na moderní požadavky letectev, ať jde o přežití, síťovou spolupráci nebo komplexní účinnost na bojišti. Armádě navíc dává velkou míru kontroly při integraci do vlastního systému a úpravy softwaru nezávisle na výrobci, i technologickou vyspělost.

Video: Otřesení Rusové. Výbuch jim srovnal se zemí klíčovou výrobnu dělostřeleckých granátů 1 800 km od Ukrajiny

Má totiž oproti předchozí verzi výkonnější motor General Electric F414G, který poskytuje o více než 20 % vyšší tah, nebo větší trup a palivové nádrže, což prodloužilo jeho dolet až o 40 % bez nutnosti přídavných nádrží, uvádí Wikipedia. Zesílený podvozek a vyšší nosnost zase umožňují osadit v jeden čas více výzbroje a senzorů na sedm závěsníků.

Může se jednat o řízené střely (např. Meteor, IRIS-T, Taurus) nebo kombinaci výzbroje vzduch–vzduch a vzduch–země, což bývá běžnější, protože by letoun měl vždy mít i nějakou možnost obrany, i když zrovna útočí na pozemní nebo námořní cíle, které mu to mohou oplatit. A nechybí ani moderní radar AESA (Raven ES-05) s otočnou anténou nebo infrared search and track (IRST) senzorem (sleduje objekty, které vyzařují infračervené záření).

Ukrajina jásá. ČR pro ni staví vojenskou družici, která dokáže sledovat Rusy. Jako první na světě

Ukrajina má zájem o nejméně 100, maximálně pak o 150 letadel Gripen E. V obou případech to bude znamenat největší zakázku v historii – aktuálně je největším odběratelem švédské letectvo, které si jich pořídilo 60, přičemž nedávno dostalo první. Na Ukrajinu by mohla letadla začít proudit nejdříve za tři roky, ale sám švédský ministr obrany zdůraznil, že pochopitelně nemohou být dodána všechna najednou, a že jde o dlouhodobý závazek.

Článek Největší zakázka v historii Gripenu E: Ukrajina chce koupit až 150 kusů, první budou k dispozici za 3 roky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úspěch hlavně doma, ale pomalu i ve světě

E je nejnovější a technologicky nejpokročilejší verze víceúčelového stíhacího letounu Saab Gripen navržená s ohledem na moderní požadavky letectev, ať jde o přežití, síťovou spolupráci nebo komplexní účinnost na bojišti. Oproti Gripenu C přináší zásadní změny v konstrukci, avionice a celkovém konceptu provozu – jde o zcela nové letadlo sdílející pouze základní filozofii původního typu, ale samo švédské ministerstvo vysvětlilo, že se od něj zásadně liší.

Satelitní snímky ukazují žalostný stav nejpočetnějších ruských BVP. Putin teď lituje, že je špatně skladoval

Má totiž nabízet ozbrojeným silám mnohem větší míru kontroly i technologickou vyspělost. Za hlavní rozdíl lze vnímat nový a výkonnější motor General Electric F414G, který poskytuje o více než 20 % vyšší tah než předchozí RM12. Gripen E má také větší trup a palivové nádrže, takže má zvýšený dolet až o 40 % bez nutnosti přídavných nádrží, potvrzuje Wikipedia.

Zesílený podvozek a vyšší nosnost potom umožňují nést více výzbroje a senzorů – až sedm závěsníků pro řízené střely (např. Meteor, IRIS-T, Taurus) nebo kombinaci výzbroje vzduch–vzduch a vzduch–země, což bývá běžnější, protože by letoun měl vždy mít i nějakou možnost obrany, i když zrovna útočí na pozemní nebo námořní cíle, které mu to mohou oplatit.

Podmořská krize, Vladimir Putin se směje. Jenom 2 z 9 ponorek britské flotily jsou schopny okamžitě vyplout na moře

Avionika potom představuje zásadní kvalitativní skok, jelikož je Gripen E vybaven radarem AESA (Raven ES-05) s otočnou anténou, infrared search and track (IRST) senzorem (sleduje objekty, které vyzařují infračervené záření), pokročilým systémem elektronického boje (EW), stejně jako integrovanou senzorovou fúzí, která pilotovi poskytuje kompletní situační přehled.

Architektura softwaru je otevřená a modulární, což dává letectvu možnost pružně integrovat nové zbraně nebo senzory bez závislosti na výrobci – to z dlouhodobého hlediska snižuje náklady i technologickou závislost, což je aktuálně problém. Zejména další vývoj je vzhledem k nízkému počtu zájemců drahý, což platí i o budování infrastruktury, školení apod.

„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku

Přechod z Gripenu C na E znamená každopádně výrazné zvýšení bojové flexibility, dosahu, přežití a interoperability v rámci NATO, event. v jiných skupinách, protože si ho pořizuje třeba Brazílie, která ho integruje po boku dalších letounů, nebo Peru, a zvažuje ho také Kolumbie, ačkoliv ta měla dostat nabídku na alternativu v podobě čínských J-10C. Vedle toho zvažuje jejich pořízení též Kanada namísto F-35, jelikož se politicky a ekonomicky neshoduje s Američany.

Gripen E je mimochodem schopen díky své konstrukční filozofii operovat z poměrně krátkých a improvizovaných drah, což poskytuje strategickou výhodu malým letectvům s nedostatečnou infrastrukturou, nebo jako těm ve válečném konfliktu, kdy je třeba decentralizovat kapacity, aby je nepřítel nedokázal na známých letištích zaměřit, a tedy zničit.

Video: Američané neměli slitování. Zaútočili na ponorku s drogami, jakmile vyplula na hladinu

Slavnostní předání prvního Gripenu E se konalo na letecké základně Scaraborg F 7, a sešli se při něm zástupci ministerstva obrany, ozbrojených sil, švédského úřadu pro obranné materiály (FMV), a společnosti Saab. Celkem má švédské letectvo dostat 60 Gripenů E, a tamní ministr obrany, Pål Jonson, je nazval milníkem v obraně země, která se na něj 100% spoléhá.

Článek Trvalo to 10 let, ale švédské letectvo dosáhlo zásadního milníku. První z 60 objednaných Gripenů E vstupuje do výzbroje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kanada chce nákup zredukovat kvůli neshodám

F-35 je aktuálně jediný letoun 5. generace, který si mohou země NATO a spojenci Ameriky koupit. Sice ve světě existují ještě další, ale – čínské J-31 a J-35 se sice zdají být dobré, ale představovaly by bezpečnostní hrozbu, pakliže by se dostaly do výzbroje NATO, zatímco ruský Su-57 má hodně nedostatků, zejména v oblasti stealth, a mnozí ho ani za 5. generaci nepovažují.

„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku

Nespornou výhodou F-35 je navíc její mnohonásobné otestování v boji, například Izraelem, když útočil na Írán a prakticky mu zdevastovat PVO, byť starší – nejmodernější systém měl být ovšem Bavar-373, obdoba ruského S-400, který sice není špatný, ale má jisté mezery, a Armádní Zpravodaj se domnívá, že je na tom jeho íránská verze ještě o něco hůře.

Wikipedia doplňuje, že došlo k zavedení letounu v roce 2015, pokud jde o verzi B, zatímco verze A, kterou kupuje i AČR, o rok později, a roku 2019 pak vstoupila do výzbroje ještě námořní C. Za největší přednost F-35 je považována vysoká úroveň stealth, díky níž ji mnohé radary vidí na mnohem kratší vzdálenost, tedy až v momentě, kdy může být pozdě.

Ukrajinci byli zprvu ze slovenských houfnic Zuzana 2 nadšení, pak přišlo zklamání. Fico na nich vydělává, i když zbraně dodávat nechce

Dává jí to výhodu nejenom ve vzdušném souboji proti jinému letounu, ale prakticky proti všemu. K dispozici má však i další vyspělé systémy k provádění průzkumu, a rovněž může nosit moderní zbraní k úderům na pozemní a námořní cíle, stejně jako na vzdušné. Nevýhodou je ovšem vysoká pořizovací i provozní cena, což platí také o vybudování náročné infrastruktury.

Je jedním z hlavních důvodů, proč si některé země nákup rozmyslely. Příkladem je Španělsko, které by na ně sice mělo, ale rozhodlo se utrácet 85 % výdajů na obranu v Evropě, a za zbylou částku by jich moc nepořídilo, takže vybírá náhradu z Evropy v podobě 4,5. generace. A totéž se chystá udělat Kanada, respektive to zvažuje jako velmi pravděpodobný scénář.

Video: MiG-29 rozmetal základnu ruské pěchoty. Na rozlehlý panelák mu stačila jedna silnější puma

Původně si objednala 88 letounů F-35A, z nichž ale nejspíše přijme pouze 16, zatímco 72 zbylých odmítne ve prospěch nižší generace. Konkrétně zvažuje švédské Gripeny E/F, které jí výrobce navrhuje sestavit v Kanadě, která by tak podpořila domácí průmysl. Kontrakt na F-35 původně dosahoval 27,7 miliard dolarů (bezmála 600 miliard korun), z čehož by nakonec mohla americká zbrojovka Lockheed Martin inkasovat pouze 109 miliard (5,5krát méně).

Sice to ještě není rozhodnuto, ale tento scénář naznačovala kanadská vláda již dříve, načež jí nabídl francouzský prezident Emmanuel Macron jejich Rafale. Výsledek bude záležet na jednání obou zemí – pokud udělá Amerika ekonomické ústupky, např. sníží cla, může kontrakt pokračovat v plném rozsahu – v opačném případě se připraví o významnou zakázku.

Nejsilnější nejaderná raketa na světě s 9tunovou hlavicí napáchá škody jako atomovky. Do výzbroje vstoupí do konce roku 2025

Gripen E/F přitom není špatný, ale na F-35 zkrátka nestačí. Jde o silně modernizovanou verzi víceúčelového stíhacího letounu C/D, kterou má i ČR. Verze E je jednomístná, verze F dvoumístná (převážně pro výcvik nebo speciální mise), a oproti starším C/D má zvětšený trup pro větší zásobu paliva, silnější motor (modernizovaný proudový motor řady F414), vyšší nosnost a prodloužený dolet, což mu umožňuje provádět delší a náročnější mise bez tankování.

Disponuje výrazně modernizovanou avionikou, včetně pokročilého radiolokačního systému AESA, systému elektronického boje a zdokonaleného multisenzorového fúzního rozhraní, které pilotovi poskytuje lepší situační povědomí. Gripen E/F je navržen pro síťově orientované operace – podporuje datalinky, přesné naváděné zbraně (včetně dálkových střel vzduch–vzduch jako Meteor) a má nižší provozní náklady a vyšší dostupnost, uvádí Wikipedia.

Video: Američané neměli slitování. Zaútočili na ponorku s drogami, jakmile vyplula na hladinu

V jistém směru je schopný F-35 zastoupit, ale ne úplně. Mnohem více se to pak projeví při střetu s početným letectvem, jaké má třeba Rusko, i když je pořád třeba vnímat, že i Kanada je součástí Severoatlantické aliance, takže by nebojovala sama, ale po boku Američanů a Evropanů.

Článek Jedna z největších zakázek v historii F-35 se zdárně hroutí. Kupec chce odmítnout 72 letounů a koupit místo nich švédské Gripeny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen Matitime pro CATOBAR a STOBAR

Švédsko letadlové lodě nemá, a proto by mohlo překvapit, že vyvíjí letoun schopný z nich startovat, ale je tomu opravdu tak. Gripen Maritime výrobce popisuje jako variantu JAS 39Eschopnou operací z plavidel typu CATOBAR a STOBAR. Ta první představují letadlové lodě vybavené katapultem, na nichž letouny přistávají za pomoci záchytných lan – což využívají i ta STOBAR, ale z nich letouny startují silou svého motoru za pomoci skokanského můstku.

I když SAAB neuspěl s Gripeny, není na odpis. Má vedoucí postavení v oblasti vzdušné kontroly, kterou oceňují i přes 7 000 km daleko

Námořní Gripen má být upravený tak, aby zvládal vlhké prostředí a korozivní účinky slané vody. Armádní Zpravodaj předpokládá, že by musel být vybavený i hákem na záchytná lana na palubě, a nejspíše zesílenou konstrukcí. Problém však je, že ho nejspíše nikdo nechce. Saab v roce 2020 informoval, že letoun nabídne Indii pro její letadlové lodě, ale ta se nakonec rozhodla koupit francouzské letouny Dassault Rafale M.

Provozovatelé „letadlovek“ mají vlastní stoje

Největším problémem letounu Gripen Maritime bude, že není námořnictvo, které by ho potřebovalo. Letadlové lodě CATOBAR mají totiž jenom Spojené státy americké a Francie, a zavádět je chce Čína; STOBAR pak mají Čína, Indie a Rusko, uvádí Wikipedia. Rusko se ale rozhodlo loď Admirál Kuzněcov pravděpodobně sešrotovat, a až na Indii všechny státy vyrábí vlastní palubní letouny, takže švédské nepotřebují, soudí Armádní Zpravodaj. Ostatní existující letadlové lodě pak využívají letouny s krátkým vzletem a kolmým přistáním.

iZdroj fotografie: Public Domain

Nezájem o Gripen Maritime ovšem neznamená, že by se jednalo o špatný stroj; podle údajů Saabu by měl mít schopnosti jako Gripen E. Jeho rychlost by tedy měla být Mach 2, uvádí Wikipedia, a ve výbavě má radar AESA a unese 7,2 tun výzbroje a vybavení na 10 závěsných bodech. Může se jednat o širokou škálu západních pum a střel včetně vzduch-vzduch MBDA Meteor či Taurus KEPD 350 s plochou dráhou letu, ale také protilodní RBS 15F ER a další.

Článek Gripen Maritime: budoucnost námořního letectva, o níž nikdo nestojí, a vlastně je vyloženě nepotřebná. Výrobce to nedomyslel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E je lepší než vše, co Peru dnes má

I když se jedná o relativně letitou konstrukci, prošla výraznou modernizací, která ji vrací na světovou špičku v oblasti letounů 4., resp. 4,5. generace – a úplně stejně je to s F-16, Rafale a dalšími. Konkrétně tedy Gripen verze E (jednomístná) disponuje řadou technologií z letounů páté generace, ale ne všemi, a zejména oproti nim není stealth.

Rozhovor: prezident Pavel si nemyslí, že Rusko vyhrává válku. Jeho argumentům coby bývalý generál vůbec nevěří

Armádní Zpravodaj ho hodnotil již několikrát s tím, že má radar AESA, různá elektronická protiopatření, rychlost Mach 2 a relativně vysokou obratnost. Pokud jde o výzbroj proti vzdušným cílům, primárně tedy jiným letadlům, může nést střelu MBDA Meteor, jak potvrzuje Wikipedia, která je nejlepší střelou svého druhu v západních letectvech.

Gripen E/F má přitom dost možná v některých směrech navrch nad americkou F-16 Block 70, což je její nejvyšší modernizace, jak se shodla redakce Armádního Zpravodaje již v dubnu 2024. Jenomže největší problémem letounu je, že není rozšířený, což nejenom zvyšuje náklady na jeho pořízení, ale také na jeho údržbu, provoz, a zejména pak modernizaci.

Ukrajina slibuje Rusku překvapení – kopii raket Iskander, které ho zničí. Už zahájila jejich sériovou výrobu, doletí do Moskvy

V budoucnu tomu však může být jinak, jelikož je chce Brazílie, a zvažuje je Kolumbie, ale ta dostala později i nabídku na čínské J-10C. Peru si potom koupí 24 letounů verze E za 3,5 miliard dolarů, v přepočtu tedy za 75 miliard korun. Jeden tedy za 3,125 miliardy, což mělo tamní ministerstvo obrany zhodnotit jako atraktivní ekonomickou nabídku.

Cena pravděpodobně zahrnuje veškeré náklady, tedy nejenom pořizovací na samotné letouny, ale také na údržbu, výcvik personálu apod., ale není jasné, zda zohledňuje i úroky, jelikož bude peruánská vláda financovat nákup pomocí půjčky, kterou splatí za 18 až 24 let.

Výroba letounů Eurofighter Typhoon skončila. Není o ně zájem, i když budou létat ještě desítky let

Aktuálně provozuje tamní letectvo 11 stíhaček Mirage 2000P, 8 stíhaček MiG-29, 8 bitevních letounů Su-25, a 20 lehkých útočných letounů Cessna Dragonfly, uvádí Wikipedia. Všechno jsou tedy nesrovnatelně starší a nemohou se s moderními protějšky utkat. Z aktuálního výběru hodnotí Armádní Zpravodaj volbu Peru jako dobrou.

Článek Obří úspěch pro Gripen, další kupec mu dal přednost před Rafale a F-16. Chce hned desítky kusů, smlouva je jistá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rafale unese více zbraní než Gripen E

Gripen E je letadlo 4,5. generace vyvinuté z JAS 39C Gripen v současné době užívaným českým letectvem. Saab popisuje, že je schopné se vypořádat s pokročilými hrozbami, schopností vést elektronický boj, revoluční avionikou a umělou inteligencí. Armádní Zpravodaj se domnívá, že snese srovnání třeba s francouzským Dassault Rafale a dalšími protějšky 4,5. generace, ale americká F-35 ho v několika zásadních parametrech překoná.

Všechna tři letadla se liší konstrukcí. Rafale je dvoumotorový, uvádí Wikipedia, zatímco Gripen a F-35 jsou jednomotorové. To dává francouzskému letounu výhodu v hmotnosti nesených zbraní o hodnotě 9,5 tun, kdežto lehký švédský letoun unese jenom 7,7 tun, zatímco F-35 zvládá 8,2 tun Zbraně jsou však západního typu, mnohdy stejné a vlastnostmi srovnatelné. Redakce Armádního Zpravodaje ale upozorňuje, že Gripen nebyl postaven k tomu, aby využíval pumy nebo střely s jadernou hlavicí, což jeho konkurenti zvládají, i když F-35 je jiná liga.

Důležitý je i počet prodaných letounů

Rozhodovat o tom, jaký letoun si letectvo pořídí, bude pochopitelně i cena, ale ta může hodně kolísat o jednotky i desítky procent podle toho, jaké podmínky si kdo domluví. Rafale bude mít však nejspíše nižší provozní náklady než ostatní dva letouny. Výhodou Gripenu E je pak také schopnost používat provizorní plochy v mnohem horším stavu než zbylí konkurenti.

Naopak jednou z jeho nevýhod bude podle názoru Armádního zpravodaje nízký počet objednávek, které mají pocházet krom Švédska jenom z Brazílie a Thajska, uvádí Wikipedia, ale zájem má mít ještě Peru. Nízký počet letounů pak také oproti konkurenci značně ztěžuje, resp. prodražuje, budoucí modernizace, byť jde vlastnostmi o skvělý letoun.

F-35 je ale bezesporu lepší než Gripen E i Rafale. Wikipedia uvádí, že jde o letoun 5. generace, tedy vyspělejší, se schopností stealth, připraveností spolupracovat s drony, širokým sdílením dat a moderními senzory. To alternativy 4,5. generace sice zvládají také, ale rozhodně ne v takové kvalitě, a hlavně nejsou stealth. Takže i když jsou dnes také skvělé, nejspíše během několika let zastarají a na obloze budou převládat mnohem lepší 5. a 6. generace.

Článek Saab JAS-39E Gripen je nedoceněný letoun. Slávy ani schopností F-35 a Rafale sice nedosahuje, ale má co nabídnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rozdíl v ceně letadel je zhruba 20 %

Ačkoliv je Gripen prezentovaný jako letoun s příznivou cenou, překvapením možná je, že tomu tak docela není. Třeba AeroTime dal JAS-39 E/F cenovku 85 milionů dolarů (1,9 miliardy Kč) a k F-35A 109 milionů dolarů (2,45 miliardy Kč). Švédský letoun tedy vychází levněji, ale vzhledem k vlastnostem ne nijak výrazně. Navíc platí, že se cena dost těžko posuzuje, protože většinou zahrnuje různé balíčky výzbroje, údržby, školení či modernizace, a ty se mohou výrazně lišit – detaily nebývají známé, takže nelze z prodejních cen 100% vycházet.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Druhou položkou je údržba. I zde by měl být Gripen levnější, i když ani v tomto případě nejsou přesné propočty veřejné. I tak je ovšem Armádní Zpravodaj přesvědčen, že se F-35 vyplatí, a to hlavně jako dlouhodobá investice. Wikipedia uvádí, že je JAS 39 E/F letoun 4,5. generace, kdežto F-35 generace páté. A protože relativně brzy nastoupí generace 6., bude 4,5. zastaralá a vznikne tlak na její výměnu, což u generace 5. nehrozí, takže nebude nutné kupovat nové letouny. Navíc má mít F-35 v budoucnu 80% schopností Boeing F-47.

Otázkou tedy je, proč si některé země vlastně JAS-39 E/F Gripen kupují. Například Brazílie a nejnověji také Kolumbie, ačkoliv ta to může přehodnotit ve prospěch čínských J-10CE. Největším důvodem může být, že jim Amerika zkrátka F-35 neprodá, a zároveň nechtějí dodávku z Číny nebo Ruska, i když to nelze soudit. Možné je také to, že jednoduše letoun 5. generace nepotřebují, neboť ho nemají (a nejspíše ani mít nebudou) sousedé coby možní soupeři, a byl by pro ně tedy zbytečným luxusem, ale to zrovna pro letectvo NATO neplatí.

Gripen porazí F-35 rychlostí a obratností

Jenom papírově se v mnoha ohledech může zdát, že je Gripen E/F lepší než Lightning II, oproti němuž má max. rychlost Mach 2, zatímco on jenom Mach 1,6, uvádí portál F-35, a též je mnohem obratnější. To mu dává výhodu v boji na krátkou vzdálenost, ale Armádní Zpravodaj zdůrazňuje, že k takovému souboji dnes téměř nedochází, a důležitější je tedy boj na dlouhou vzdálenost za použití střel vzduch-vzduch s radarovým naváděním.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

Zbraně mají letouny podobné, což platí také o radarech AESA, takže budou jejich detekční schopnosti podobné. Jenomže F-35 má schopnost stealth, což znamená, že ho radar na delší vzdálenost nemusí zachytit, což u Gripenu neplatí. Může tak vystřelit mnohem dříve, což jí dává nezanedbatelnou výhodu, a z místa uletět. Důležitou roli hraje i schopnost dalších detekčních přístrojů, fúze dat či jejich sdílení – i když má tyto schopnosti i nejnovější Gripen, obecně panuje shoda, že je F-35 lepší, čímž má větší bojovou hodnotu.

Článek JAS-39 E/F Gripen je opravdu skvělý, ale oproti F-35 není o tolik levnější. Brzy by navíc muselo dojít k jeho nahrazení, což mu láme vaz se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bojový úspěch a rychlé dodání letounů J-10C

Čína nabídla Kolumbii prodej dvou letek víceúčelových stíhacích letounů J-10, konkrétně tedy ve verzi CE, což je podle Wikipedia exportní verze „céčka“. Ta je zase modernizací J-10B, což obnáší třeba domácí radar pro řízení palby AESA a zobrazovací infračervený vyhledávač (IIR) PL-10, nebo také motor WS-10B[66] a střely vzduch-vzduch PL-15. Tedy ty, jimiž mělo dojít k sestřelení francouzských letounů během indicko-pákistánských leteckých střetů.

Rusko ztratilo ve válce na Ukrajině nejméně 6 000 důstojníků. Včetně mnoha generálů a téměř tisícovky kapitánů

S odvoláním na vlastní zdroje agentura Infodefensa uvedla, že měla být nabídka na prodej letounů učiněna přímo kolumbijskému prezidentovi Gustavu Petrovi v Pekingu na jednání s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Dodávka by měla zahrnovat až 24 J-10CE s balíčkem raket vzduch-vzduch, nejspíše zmíněných PL-15, s dosahem až 300 km a rychlostí Mach 5, jak upřesňuje Wikipedia, které měly sestřelit Dassault Rafale.

Rusko nepřestává provokovat a překračuje hranice NATO: jeho Su-35S vletěl do Estonska, okamžitě byl vyprovozen F-16

Cena za jeden letoun by měla být kolem 40 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 880 milionů korun. Kolumbijský prezident už údajně pověřil velitele kolumbijského letectva, aby vyhodnotil výkon letounů J-10CE a proveditelnost nákupu. Pokud by k němu došlo, znamenalo by to podle Armádního Zpravodaje pro SAAB velký krok zpět, jelikož je Kolumbie teprve druhou zemí na světě (krom Švédska), která o JAS-39E Gripen projevila zájem – první byla Brazílie.

Aktuálně je ale mnohem diskutovanější než dříve i z jiného důvodu – některé země ho zvažovaly jako náhradu za americké F-35, ačkoliv to je trochu nerovný souboj. Zatímco americké letouny jsou generace páté, ty švédské v nejvyšší modernizaci (tedy C/E) pize 4,5., přičemž ztrácí hlavně v oblasti stealth, ačkoliv třeba komunikační schopnosti jim lze doplnit.

Evropa povstává proti Rusku, aby suplovala strategické bombardéry. Vyvine zbraň s extrémním dosahem 2 000 km

Výrobce J-10C podle všeho slibuje jejich rychlé dodání, což by mohlo hrát při vyhodnocování kolumbijským letectvem značnou roli. Aktuálně má totiž značně přesluhující izraelské letouny Kfir, z nichž mají být mnohé uzemněné, ale některé jsou udržovány v provozu, uvádí TimesOfIsrael, aby tamní letectvo neztratilo operační schopnosti,

Článek Hrozí, že kupec odstoupí od nákupu Gripenů na úkor čínských letounů J-10, které nedávno bodovaly v boji. Jednalo by se o velký krok zpět se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Už o nejnovější Gripen je malý zájem

Švédsko má vcelku vyspělý letecký průmysl, jehož posledním výtvorem jsou letouny Saab Jas-39 Gripen používané v současnosti i českým letectvem. Jsou čtvrté generace, ale existují i v nové verzi Jas-39E/F označované za evropskou F-35, což je vyspělá 4,5. generace. Ale pro Švédsko znamenal dlouho veliký neúspěch, i když jde papírově o dobrý letoun. Kromě domácího letectva si ho objednala Brazílie, uvádí Wikipedia, a též Kolumbie. To pro Saab konečně znamená obchodní úspěch, ale kupců by nejspíše bylo třeba více.

AČR zná konečnou podobu svých nových BVP CV90 MkIV: významně přispějí i české firmy, na rozdíl od Gripenů jsou švédský úspěch

I přesto se tamní inženýři pustili do letounu 6. generace, a tedy by podobně jako mnozí další výrobci, tu 5. přeskočili. Saab totiž v březnu 2024 v tiskové zprávě oznámil, že dostal od státu zakázku na koncepční studii budoucích stíhacích systémů. To si Armádní Zpravodaj nemohl přeložit jinak než jako studii na letoun šesté generace, přičemž soudil, že se mělo jednat o vývoj jak letounu, tak dronu, s nímž je úzká spolupráce předpokládána.

Švédové společný projekt opustili

Uvažování Švédska o možném samostatném vývoji letounu šesté generace mohlo být překvapivé. V minulosti se totiž zapojilo do britsko-italského programu letounu Tempest od BAE Systems, ale země se nakonec spojily s Japonskem v programu Global Combat Air Programme (GCAP). Důvodem jsou dle všeho vysoké finanční náklady, takže si je země mohou rozdělit. Švédsko ale pozici pozorovatele v programu opustilo, uvádí Airforce-Technology.

iZdroj fotografie: Královské letectvo (Royal Air Force)

Je velikou otázkou, zda Švédsko, ať jde bezesporu o bohatou zemi, bude schopné letoun šesté generace samo vyvinout, a také kdy. Zadání studie nicméně znamená, že ještě není rozhodnuto – může ukázat i to, jak je program náročný, a Švédsko by se pak teoreticky mohlo opět připojit do GCAP nebo jiného programu. Na druhou stranu je zřejmé, že jde švédské vládě o zachování leteckého průmyslu. Ten by měl však perspektivu jenom tehdy, pokud by se švédská letadla dařilo prodávat po světě ve větších počtech.

Článek Saab se nejspíše pustil do vývoje stíhačky 6. generace, ale může to být další neúspěch. Jiné země se naopak spojily se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O Gripen projevují zájem stále další země

Snad ještě před rokem si dokázal málokdo pomyslet, že by švédský letoun mohl sehrávat nějakou větší roli. Krom domácího Švédska měl uživatelů žalostně málo, např. Českou republiku, a zdálo se, že je o něj zájem skoro nulový. Redakce Armádního Zpravodaje nicméně připomíná, že si ho nedávno zvolila oficiálně Kolumbie, která jím nahradí stárnoucí izraelské Kfiry.

Amerika potichu začala s anexí Grónska, ale ne vojensky. Jenom ona ho prý může ochránit před invazí Ruska a Číny

Micael Johansson, generální ředitel Saabu, pak v prohlášení uvedl, že se rýsují i další zákazníci v oblasti latinské Ameriky, a že probíhají oficiální jednání s Kanadou a Portugalskem. Zatím sice není jisté, zda se skutečně pro JAS-39 Gripen rozhodnou, ale údajně jsou jednání na dobré cestě a zbrojovka připravuje pro obě země návrhy na prodej letounů, jejich údržbu a výcvik personálu, protože to de facto vždy zajišťuje výrobce; včetně modernizace.

Armádní Zpravodaj připomíná, že JAS-39 Gripen rozhodně nebyl první volbou – tou byly již v roce 2010 v počtu 65 kusů americké F-35, jediné dostupné letouny 5. generace, které měly nahradit v kanadském letectvu 80 stárnoucích McDonell Douglas F/A-18 Hornet, uvádí Wikipedia. Po obstrukcích nakonec došlo k zaplacení 16 letounů F-35A, které má země obdržet někdy v příštím roce – ale vypadá to, že by mohla od zbytku upustit.

ČR si ještě na drahé F-35 počká, jedná proto o dalším pronájmu Gripenů. Později by ale chtěla provozovat oba letouny současně

Jako náhradu by nejspíše zvolila nejmodernější verzi JAS-39 Gripen řady E, která je dle výrobce navržena pro boj s pokročilými budoucími hrozbami a jejich poražení. V úvahu připadá ještě verze F, ta se ale liší pouze v tom, že je dvoumístná. K dispozici má i pestrou výzbroj, jejíž rozsah by se ještě mohl s vícero uživateli rozrůstat, ať jde o zbraně vzduch-vzduch nebo vzduch-země. Odpalovat navíc dokáže i střelu Taurus s plochou dráhou letu.

Článek Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Izraelský letoun vznikl díky špionáži

Současnými hlavními bojovými letouny Kolumbie jsou více než dvě desítky izraelských IAI Kfir. I přes modernizace třeba o moderní radary se však projevují slabiny konstrukce, která pochází ze 70. let 20. století. Zajímavé je, jak uvádí Wikipedia, že se jedná o nelicencovanou a upravenou kopii francouzského Dassault Mirage 5, jehož plány se kdysi podařilo získat izraelským špionům. Reverzní inženýrství bylo však dobré a třeba v Kolumbii se letoun osvědčil i díky dobré schopnosti vést útoky na pozemní cíle, konkrétně různé povstalce.

iZdroj fotografie: Saab

JAS 39E/F je každopádně letoun úplně jiné úrovně. Jde o jednomotorový letoun 4,5. generace, který je schopnostmi srovnatelný třeba s americkým Lockheed Martin F-16 Fighting Falcon Block 70/72. Oba mají vyspělé radary typu AESA, dobré schopnosti elektronického boje a možnost používat různé typy západní výzbroje. Postrádají sice schopnost stealth letounů 5. generace, ale v Jižní Americe se zatím nerýsuje žádný jejich uživatel. Ve prospěch Gripenu navíc hraje i skutečnost, že na rozdíl od F-16 může snadno operovat z provizorních letišť.

Zvládne i nejlepší evropskou střelu

Letoun JAS 39E je jednomístný a dlouhý 15,2 metrů, dvoumístná verze F pak 15,9 metrů, ověřil Armádní Zpravodaj na stránkách výrobce Saab. Ten také tvrdí, že jde o letoun schopný vybojovat vzdušnou převahu nad jakýmkoliv protivníkem, navíc disponuje úplnou fúzí senzorů a schopností ho oslepit. Maximální rychlost letounu je Mach 2 a bojový dosah 1 500 km, přičemž vystoupá do výšky až 16 km. Zároveň má přitom možnost tankování za letu.

AČR zná konečnou podobu svých nových BVP CV90 MkIV: významně přispějí i české firmy, na rozdíl od Gripenů jsou švédský úspěch

Letoun je vybaven 10 závěsnými body a kanonem ráže 27 mm. Uzpůsoben je například k použití nejmodernější západní střely vzduch-vzduch MBDA Meteor nebo střel IRIS-T, které může kromě radaru zaměřit také infračerveným systémem IRST. JAS 39E může zároveň nést celou řadu pum, a to včetně přesně naváděných. Armádní Zpravodaj soudí, že může být pro Kolumbii z hlediska údržby a výcviku výhodou i to, že stejný typ stroje provozuje Brazílie.

Článek Fenomenální úspěch pro JAS 39 Gripen: v Kolumbii nahradí zastaralý izraelský Kfir. Jde o stejně dobrou volbu, jakou by byla F-16 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

AT4 je účinná, levná a lehká „protitankovka“

Výrobcem AT4 je švédská společnost Saab, která produkuje i mnoho jiných zbraní. Při konstrukci vycházela ze své známé pancéřovky Carl Gustaf a NationalInterest uvádí, že mají mnoho společných prvků. Liší se ale tím, že zatímco Carl Gustaf je znovu použitelná, AT4 jednorázová. Z důvodu nízké hmotnosti a ceny je nicméně o protitankového zabijáka zájem – na rozdíl od dalšího výrobku firmy, a sice letounu Saab JAS 39E/F Gripen. Wikipedia uvádí, že se toto letadlo podařilo krom Švédska udat jenom v Brazílii a možná Thajsku.

iZdroj fotografie: Robert Weideman / Creative Commons / OGL

Saab na svých internetových stránkách uvádí, že je AT4 jedna z nejrozšířenějších zbraní svého druhu ve světe. Je snadno použitelná a efektivní dosah má až 1 km, ačkoliv to záleží na typu – kilometr totiž platí pro verzi AT4CS HE. Zkratka HE znamená, že jde o explozivní hlavici, tedy určenou hlavně proti měkkým cílům. CS je zase varianta určená pro město, kde tlak plynů ze zadní části odpalovače tlumí slaná voda, a lze ji proto použít i v uzavřeném prostoru.

AT4 stačí tak akorát na obrněnce a bunkry

První typy AT4 byly do výzbroje zavedeny již v roce 1987, uvádí Wikipedia, přičemž běžný raketomet je těžký jenom 6,7 kilogramu a jeho dosah je proti pohyblivému cíli 300 metrů, proti statickému a plošnému potom 500 metrů. Kumulativní hlavice dokáže prorazit pancíř o síle 350 až 460 milimetrů RHAe, což rozhodně nestačí na moderní tanky, hlavně když mají reaktivní pancíř, ale proti BVP nebo dalším obrněným vozidlům je to skvělá zbraň. Účinná je navíc i proti různým typům opevnění či bojovníkům schovaným v domech.

Zabiják tanků T-90, to je bezzákluzová protitanková pancéřovka Carl Gustav M4; ve výzbroji ji mají desítky zemí, i ČR

Americká armáda si u Saabu objednala další várku AT4 – ArmyRecognition udává, že konkrétně model CS TW, tedy Combined Space Tandem Warhead. Opět by se mělo jednat o zbraň do uzavřených prostor, ale nyní s tandemovou hlavicí, tedy určenou proti reaktivnímu pancíři. Hmotnost zbraně je 9 kilogramů a dosah jen 200 metrů, což svědčí o větší hlavici, ovšem ani Saab zatím neudává, jak silný pancíř dokáže vlastně prorazit.

Článek Americká armáda vsází proti obrněncům i vojákům na švédské AT4. Na rozdíl od Gripenů stejného výrobce je o ně ve světě zájem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letectvo Thajska má F-16 i JAS-39 Gripen

Těsný souboj mohou svést JAS-39 Gripen a F-16 v Thajsku, přičemž mohou výsledky odpovědět na otázku, který letoun je nejspíše lepší. Thajské letectvo posuzuje oba, uvádí EurAsianTimes, a zajímavé je, že používá i oba starší typy, tedy JAS-39C/D a několik starších verzí F-16. Je nicméně pravdou, že mohou rozhodovat i parametry a detaily, jako třeba poskytnuté slevy, termíny dodání nebo možnost vyzbrojení. Oba letouny jsou přitom lehčí jednomotorové typy, což je k sobě přibližuje více než s jinými dvoumotorovými 4,5. generace.

iZdroj fotografie: Saab

Oba letouny jsou například podobně velké: F-16 má na délku 15,06 metrů, uvádí Wikipedia, a Gripen 15,2 metrů, i když rozdíl je v maximální vzletové hmotnosti. U amerického letadla je téměř 19,2 tun, kdežto u švédského 16,5 tun. Podobná je pak také maximální rychlost, která dosahuje u F-16 Mach 2,05, a u Gripenu Mach 2, uvádí Wikipedia, stejně jako dolet s přídavnými nádržemi nebo dostup. I když například Gripen se může chlubit používáním provizorní plochy, což je u F-16 s nízko položeným sáním motoru téměř nemožné.

Výzbroj a vybavení se téměř neliší

Jaký letoun si pořídit, může rozhodnout také výzbroji. Obecně platí, že jsou oba letouny většinou schopné používat stejné typy různých západních raket, střel či pum, a oba mají rychlopalný kanon. Jejich nosnost je opět velmi podobná, a to 7,7 tun u F-16, a u Gripenu je o 600 kg nižší. Letouny disponují moderním radarem typu AESA či schopnostmi elektronického boje, takže i tady se budou hledat rozdíly obtížně, což platí i o manévrovatelnosti.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

Co ale může hrát v rozhodování o letounu významnější roli, je jeho rozšíření, protože to do budoucna rozhodne o možnostech různých upgradů třeba na nové typy zbraní. V tom jednoznačně vede F-16, protože nový typ Gripenu používá jenom Švédsko a Brazílie, zatímco v mnoha dalších zemích – včetně řady evropských – Saab se svými nabídkami pohořel. Na druhou stranu ve snaze uspět a projektu přilepšit mohou Švédové nabízet nějaké slevy, bonusy a dřívější dodání. Na rozdíl od F-16, na níž je dlouhá řada zájemců.

Článek JAS-39E/F Gripen vs. F-16 Block 70: oba letouny jsou skvělé a oba mají šanci sloužit v Thajsku. Gripen má však možná navrch se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ne o všechny evropské letouny je zájem

Některé evropské země vyrábí vlastní bojová letadla a rozhodně nelze tvrdit, že by to neuměly. V současné době je na trhu francouzský Dassault Rafale, švédský Jas-39 Gripen a Eurofighter Typhoon produkovaný ve spolupráci 4 zemí. Asi nejsložitější pozici má Švédsko se svou nejnovější verzí Jas-39E, kterou téměř nikdo nechce, a uchytila se krom domoviny jenom v Brazílii. To zbylá dvě letadla mají zákazníků více nejen v Evropě, ale i ve světě, takže firmy mají zakázky, jimiž si mohou mj. vydělat na vývoj budoucích letounů.

Video: turecká stíhačka 5. generace Kaan je náhradou za americké F-35 a budoucností, má ambice vyrovnat se nejlepším na světě

Asi nejlépe je na tom Rafale, nové zakázky by měl mít z Indie a Saudské Arábie, uvádí BreakingDefense, což by mělo Francii pomoci letecký průmysl udržet nad vodou. Letouny létají kromě Francie i v dalších zemích jako je Řecko, Katar, Egypt, a brzy v Indonésii. Je to důležité, neb Francie se stejně jako další evropské země již rozhodně nehodlá pouštět do vývoje letadla generace páté, ale plánem je vyvinout rovnou generaci šestou.

iZdroj fotografie: Indian Air Force / Creative Commons / GODL-India

Podobně je ta tom i Eurofighter Typhoon, protože kromě jeho producentů z Německa, Velké Británie, Španělska a Itálie si letouny pořídil třeba Omán či Saudská Arábie. Wikipedia uvádí, že jich bylo nebo bude vyrobeno téměř 700 kusů. A i když Typhoon není letoun generace páté, má řadu vyspělých schopností, a to včetně zmenšeného radarového průřezu, což ale neznamená, že by se jednalo o stealth; řadu technologií na něm ovšem lze odzkoušet a udržet.

Evropské země by se měly spojit

Evropa má na letoun 6. generace dva programy; prvním je Global Combat Air Program se zapojením Velké Británie, Itálie a Japonska, uvádí TheDefensePost, ale iniciativa je otevřena i dalším zemím včetně mimoevropských; druhým je pak program Future Combat Air System, což je spolupráce Francie, Španělska a Německa. Občas ale zaznívá hlasy, že by se Německo mohlo chtít připojit ke konkurenčnímu Future Combat Air System, uvádí NationalInterest.

Britové vyvíjí vlastní stíhačku 6. generace Tempest: bude tím nejlepším ve světovém žebříčku, její havárie bude téměř nemožná

Evropské letouny šesté generace by tedy nakonec vzniknout mohly, ale dle všeho bude záležet i na tom, zda se země budou schopné zkoordinovat ve svých zájmech. Vývoj letounů je tak drahý, že si to nejspíše už jenom jediná země nemůže dovolit, a k kdyby ano, zřejmě by to bylo na úkor jiných součástí ozbrojených sil. Pozitivní ale je, že jsou evropské země připravené do armády investovat a věnovat se vývoji. Případný konkurent amerického letounu šesté generace by byl jistě přínosný, protože monopol nikdy nedělá dobrotu.

Článek „Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Důležitý radar je velmi podobný

Gripen E je letoun generace 4,5 (ano, „čtyř a půlté generace“), což znamená, že byl silně modernizován a jsou v něm použity technologie z letounů generace páté, ale ne všechny. Jednou z nejdůležitějších je osazení radarem typu AESA, což je standard těch nejmodernějších strojů. Dává jim to možnost vidět cíle z velké vzdálenosti, odolávat rušení a mnoho dalšího. V tomto se tedy F-35 nejspíše vyrovná. Má mít navíc i další detektory, ale nejspíše neumí tak hluboké fúzování a sdílení dat jako Lightning II, který je touto pokročilou schopností proslulý.

iZdroj fotografie: Robert Sullivan / Public Domain

V čem má pak F-35 Lightning II oproti Jas-39 jednoznačně navrch, je schopnost stealth. Švédský letoun ji jednoduše nemá, i když díky použitým materiálům je jeho radarový odraz menší než u jiných stejně velkých letounů. Na radarech by byl tedy pochopitelně vidět mnohem dříve než F-35. Saab ale tvrdí, že je schopen tento handicap kompenzovat různými elektronickými protiopatřeními, ale z praxe to není jasné. Gripen E ale zase dominuje v rychlosti, létá totiž Mach 2, a též je mnohem obratnější. Oproti staré verzi má i výrazně delší dolet.

Výzbroj F-35 bude zlepšována

Výzbroj letounů je na tom velmi podobně, i když Jas-39 Gripen E dokáže už dnes používat Meteor, tedy nejvyspělejší radarem řízenou střelu vzduch-vzduch ve výzbroji NATO, kdežto F-35 nikoliv; prozatím. Vzhledem k rozšíření amerického letounu lze totiž předpokládat, že budou evropské zbraně postupně integrovány. Třeba zmíněná střela Meteor je v plánu do roku 2027. K boji s letouny stealth jsou pak oba stroje vybaveny i zařízením IRST, které se soustředí na teplo vycházející z motorů, čímž stoupá šance na zásah v případě střetu s letadlem 5. generace.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

Největším problémem Gripenu E pak je, že si ho ze západních zemí objednalo jenom Švédsko, a ve světě je dalším zákazníkem Brazílie, ale nikdo jiný. Celkem je tedy objednáno pouhých 92 kusů. Už z toho je jasné, že se standardem naprosté většiny spojenců v NATO stane letoun F-35, což znamená snazší koordinaci. Vzhledem k počtu již existujících a objednaných F-35 je také zřejmé, že bude integrace nejmodernějších systémů jasná priorita, a naopak provádět nějaký drahý upgrade jen pro hrstku Jas-39 Gripen E nebude příliš rentabilní.

Článek Jas-39 Gripen E je „evropská F-35“, tedy velmi schopný i silně vyzbrojený letoun. Přesto ho víceméně nikdo nechce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripeny budou lepší, F-35 příliš dobré

Jak společnost Saab, tak i Švédsko samotné se snaží za letouny lobbovat, přičemž argumentují nejen cenou, ale i skutečností, že jsou čeští piloti na letadla zvyklí. Zastánci této cesty pak tvrdí, že výkonný a komplexní letoun jako je F-35 Česko nepotřebuje, a navíc mají nové Jas-39E/F řadu schopností, jimiž se starší verze Gripenu, tedy Jas-39C/D, chlubit nemohla. Jde třeba o větší dolet a nosnost zbraní, a hlavně o výkonný radar typu AESA.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

I na Ministerstvu obrany České republiky přitom přiznali, že mají letouny Lockheed Martin F-35A Lightning II schopnosti, které české letectvo v současné době nevyužije. Neznamená to však, že by je v budoucnu využívat nepotřebovalo – naopak s nimi v dlouhodobých plánech počítá. Příkladem může být využití rozsáhlého senzorového vybavení F-35, což z něj činí i unikátní průzkumný letoun, který dokáže sbíraná data okamžitě sdílet s jinými armádními složkami. Vedle toho by se stal schopnou součástí protivzdušné obrany.

Cena za pořízení a provoz F-35A a Jas-39E/F

Hlavní otázky se točí kolem ceny letounů. Problém je, že konečná čísla nejsou veřejná, a o ceně F-35 stále probíhají jednání. Známý je pouze strop stanovený americkým Kongresem, a ten je maximální, nikoliv konečný. Kolik by naopak stály letouny Jas-39E/F, jasné není. Ministerstvo obrany přitom tvrdí, že švédská firma požaduje za jeden kus dokonce více, než na kolik má vyjít jedna F-35A, a není prý pravda, že by tedy byla švédská letadla levnější.

Americký superletoun F-35A Lightning II může v blízkosti bouřky až explodovat, zrovna ten chce přitom AČR; jde o kritický problém

Jinak je tomu ale s ročními provoznímu náklady. Zde propočty údajně vychází tak, že náklady na jeden F-35A budou asi o čtvrtinu vyšší než jsou za Jas-39C/D, a kolik by byly za novější verzi Gripenu, ministerstvo údajně neví. Materiály společnosti Saab však tvrdí, že jsou o něco vyšší než u staré verze. Druhou stranou celé úvahy je pak skutečnost, jak dlouho by mohly dané letouny v letectvu sloužit, než by si Česko muselo pořídit nové.

Ministerstvo kupříkladu obrany tvrdí, že starší Jas-39C/D už budou velmi rychle zastarávat, a 12 nových Jas-39E/F by nebyl pro letectvo dostatečný počet, takže by stejně bylo potřeba brzy koupit letouny další. Navíc začnou ve 30. letech 21. století přicházet na trh letouny 6. generace, a letadla generace 4. jako jsou Gripeny budou zastarávat velmi rychle. Naopak letouny generace 5., tedy třeba F-35A, budou stále schopné, a vzhledem k jejich počtu a rozšíření v zemích NATO pro ně určitě budou existovat modernizace.

iZdroj fotografie: Milan Nykodym / Creative Commons / CC BY-SA

Ve výsledku by pak měla být celková cena za pořízení i veškeré náklady spojené s provozem F-35 asi o 1/4 vyšší než v případě Jas-39E/F. A o i díky tomu, že se údajně podařilo srazit cenu za jednu letovou hodinu amerického letounu na asi 25 000 dolarů, což je asi 573 000 Kč. Nějaké hlubší zhodnocení však není možné, protože není známa cenová nabídka ani jedné strany, a názory se velmi rozchází i v odborných kruzích. Jedno je ale jisté – nákup letounů je třeba vnímat s dlouhodobým výhledem a nesoustředit se pouze na současnost.

Univerzálnost F-35 uzemní stroje L-159

Ačkoliv jsou letouny Gripen Jas-39 stejně tak víceúčelové jako Lockheed Martin F-35, obecně platí, že schopnosti amerického stroje 5. generace ty švédské převyšují. Jsou totiž stealth, což Gripen být nemůže, mají lepší senzory i sdílení dat, a také na ně lze zavěsit mnohem širší spektrum zbraní. Vzhledem k jejich rozšířenosti půjdou navíc použít i takové, které jsou aktuálně ve vývoji, což ale o Gripenech říci nelze. Ministerstvo obrany ČR také tvrdí, že díky univerzálnosti F-35 bude možné v budoucnu ukončit provoz letounů Aero L-159 Alca.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

F-35 Lightning II se stávají ve většině zemí NATO standardem, což by českému letectvu umožnilo snazší spolupráci se spojenci. Naopak letouny Jas-39E/F má jen švédské letectvo a pořizuje si je Brazílie (starší má třeba JAR a Maďarsko). A jelikož není jasné, jestli budou i další zájemci, nelze vzhledem k jejich omezenému počtu počítat s nějakou rozsáhlou modernizací. Českému letectvu by nyní samozřejmě stačily, otázkou ale je, na jak dlouhou dobu.

Článek F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.