Co je LOCUST X3 a jak funguje

LOCUST X3 je třetí generace mobilního laserového systému firmy AeroVironment, navržená výhradně k ničení malých bezpilotních prostředků, tedy dronů takzvaných skupin 1 až 3 (stroje o hmotnosti zhruba od pár set gramů po 600 kilogramů). Srdcem systému je laser o výkonu 30 kW v armádní konfiguraci, přičemž výrobce uvádí škálovatelnost v rozmezí 20 až 35+ kW. K němu patří modulární směrovač paprsku, senzorová architektura a software AV_Halo PINPOINT, který zajišťuje detekci, sledování, prioritizaci cílů a přesné držení energie na manévrujícím dronu.

Princip ničení je prostý a zároveň brutálně efektivní. Soustředěný paprsek zahřívá vybrané místo na cíli (typicky senzor, baterii nebo nosnou konstrukci) tak dlouho, dokud nedojde k degradaci nebo destrukci. Laser pracuje rychlostí světla, takže doba mezi zaměřením a zásahem je prakticky nulová. Proti jednomu cíli působí v jednu chvíli, ale přechod na další je extrémně rychlý. A hlavně: jeden zásah stojí podle výrobce méně než 5 dolarů. To je asi 120 korun.

Proč je to historický krok

Americká armáda sama označila kontrakt za svůj první produkční kontrakt na vysokovýkonný laserový zbraňový systém. AeroVironment jde ve svém tvrzení ještě dál a mluví o historicky první americké produkční akvizici systému řízeného paprsku vůbec; toto širší tvrzení je ovšem formulací výrobce, nikoli armády.

Časová osa ukazuje, jak dlouhá cesta vedla od laboratoře k výrobní lince. 3. září 2025 převzala armáda první dva prototypy AMP-HEL na lehkém vozidle ISV s výkonem kolem 20 kW. Další dva prototypy, tentokrát na těžším JLTV, dorazily 18. prosince téhož roku. V květnu 2026 proběhla validační akce ve White Sands ve spolupráci s federálním leteckým úřadem FAA a střediskem JIATF-401, která ověřila bezpečné použití laseru v národním vzdušném prostoru. Teprve poté, na začátku září 2026, přišel produkční kontrakt E-HEL.

Americký kontrolní úřad GAO přitom dlouhodobě upozorňoval, že programy řízené energie narážejí na takzvané „údolí smrti“ mezi prototypem a sériovou akvizicí, a to kvůli problémům s výkonem, chlazením, dosahem i provozními podmínkami. Program LOCUST toto údolí právě překročil.

Ekonomika obrany proti rojům

Tady je jádro celé změny. Laser nenahrazuje systémy Patriot ani NASAMS. Neřeší balistické rakety, stíhačky ani řízené střely. Řeší něco jiného: spodní vrstvu obrany, kde armády celého světa dnes plýtvají drahými interceptory na levné drony.

Raketa systému Patriot stojí řádově miliony dolarů. I kratší dosahové prostředky pracují s cenou desítek až stovek tisíc dolarů za jeden zásah. Proti dronu za pár set dolarů je to ekonomický nesmysl, a přesně na tuto asymetrii reaguje LOCUST X3. Laser nepotřebuje klasickou munici. Jeho „zásobník“ se obnovuje s napájením systému. Dokud má energii, může střílet.

Podle tiskové zprávy AeroVironment armáda za 464,8 milionu dolarů získá desítky systémů LOCUST X3, průběžnou podporu a výcvik. Přesný počet kusů zveřejněn nebyl. Systémy budou integrovány především na vozidla JLTV, v paletizovaných konfiguracích i na pevných stanovištích.

Limity a únorový incident

Laser není všemocný. Vyžaduje přímou viditelnost na cíl. Mlha, silný déšť a bouřky snižují dosah i kvalitu paprsku. Na větší vzdálenosti je méně účinný než konvenční prostředky. A jeho role je jasně vymezená: drony skupin 1 až 3, nikoli celé spektrum vzdušných hrozeb.

Pozornost si zaslouží i incident z února 2026. Podle agentury AP armáda u texaského Fort Hancock omylem sestřelila laserem dron americké pohraniční stráže CBP. Podle Reuters šlo o systém LOCUST. Příčinou nebylo selhání zbraně samotné, ale chyba v identifikaci cíle a v koordinaci mezi agenturami. Armáda incident vyhodnotila jako lekci v procedurách, nikoli jako důvod program zastavit. Tři měsíce poté proběhla validace ve White Sands a v září následoval produkční kontrakt.

Evropa nezůstává pozadu, a co Česko?

Laserová spodní vrstva protivzdušné obrany není jen americký experiment. Britský DragonFire má po úspěšných testech proti rychlým dronům kontrakt na zavedení k Royal Navy od roku 2027, přičemž britské ministerstvo obrany uvádí cenu zásahu pod 10 liber oproti stovkám tisíc liber za klasickou raketu. Německý úřad BAAINBw v červenci 2026 zadal firmám Rheinmetall a MBDA vývoj námořního laserového systému s plánovanou operační způsobilostí do roku 2029.

Pro Česko je téma relevantní, i když zatím spíš v rovině koncepční. Armáda ČR buduje vícevrstvou protivzdušnou obranu: zavádí raketový systém SPYDER s dosahem střel až 80 km a výškou 20 km, provozuje protiletadlové komplety RBS-70 a ve strategickém dokumentu Koncepce výstavby AČR 2035 výslovně počítá se schopností C-UAS. Jenže SPYDER ani RBS-70 neřeší totéž co LOCUST. Izraelský SPYDER je určen proti letounům a řízeným střelám na středních vzdálenostech. Laser by ho nedokázal nahradit, ale doplnil by ho o levnou krátkodosahovou vrstvu proti malým dronům, na které je raketa za miliony zbytečně drahá.

Válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky, ukázala, že masové nasazení levných dronů dokáže paralyzovat i konvenčně silnější armádu. Americká armáda na to odpověděla podpisem kontraktu, který poprvé v historii převádí laserovou obranu z prototypů do sériové výroby. Otázka už nezní, jestli lasery změní vzdušnou obranu. Otázka zní, jak rychle.

Článek USA poprvé objednaly sériovou výrobu laserových zbraní. LOCUST za 11 miliard má likvidovat drony a změnit vzdušnou obranu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Silent Hunter ničí ukrajinské drony

O tom, že se čínský laserový systém Silent Hunter vyskytuje ve výzbroji ruské armády, zatím nejsou žádné oficiální informace. Publikované záběry ovšem ukazují, jak ničí různé drony, pravděpodobně ukrajinské. Lze tedy předpokládat, že byl nasazený na frontě, i když se může jednat také o obranu například nějakého strategického cíle, jakým je ropní rafinerie, proti útoku ukrajinských bezpilotních letounů s dlouhým dosahem.

ALERT: Russia Deploys Chinese Silent Hunter Laser in Ukraine to Counter Drones pic.twitter.com/aq94jJD30d

— Army Recognition (@ArmyRecognition) December 20, 2025

ArmyRecognition tvrdí, že podle jejích analytiků sociálních sítí byl Silent Hunter zaznamenán opakovaně, a proto pravděpodobně v Rusku je. Zároveň ale upozorňuje, že se jedná o systém, který Peking vyváží, avšak nikdy nebylo potvrzeno, že by ho opravdu Rusku prodal. Armádní Zpravodaj nevylučuje, že ho teoreticky mohlo získat i od nějaké třetí strany, která ho od Číny koupila a takto přeprodala. Na druhou stranu by bylo divné, kdyby si to neohlídala. Vyloučeno však není ani testování této zbraně ze strany Číny v reálné válce.

Levný provoz a dosah až 1,5 km

Čínský systém Silent Hunter byl poprvé představen veřejnosti již v roce 2017 na výstavě v Abú Zabí, uvádí Wikipedia. Má se jednat o laserovou zbraň s optickými vlákny o výkonu 30 kilowatt, ale některé zdroje uvádí až 100 kilowatt. Liší se pak i popis schopností; zasahovat cíle by měl být podle nich schopen ve vzdálenosti 800 až 1 500 metrů, ovšem není vyloučeno, že existuje více verzí, z nichž novější mohou být výkonnější a tedy mít i větší dosah.

Kreml zuří, „nepřátelská akce“ hned za hranicemi. Soused spustí výrobu dělostřelecké munice dle standardů NATO

Zbraň má být umístěna na podvozku nákladního automobilu 6×6, takže je vysoce mobilní, a lze ji v podstatě přemístit kamkoliv, kde je potřeba oblohu chránit proti dronům. Od fronty až po nějaký strategický cíl. Její výhodou také je, že dokáže na cíle pálit opakovaně, resp. do doby, dokud má dostatek energie, a ke všemu je použití velmi levné. Jedna takováto laserová zbraň může zneškodnit i koordinovaný útok několika dronů, zachytí-li je zavčasu.

Článek Rusové rozmístili na bojové frontě laserový systém PVO z Číny. Ničí levně a efektivně až na 1,5 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Efektivní a levná obrana před drony i střelami

Zmínky o výkonném laserovém kanonu z Velké Británie se objevily již před několika lety, a v lednu 2023 došlo k jeho úspěšnému testování, ačkoliv vyžadoval ještě trochu doladit. Výsledkem je Dragonfire (Dračí oheň), který umí identifikovat potencionální cíle na moři i ve vzduchu, kde je dokáže dlouhodobě trasovat, a nakonec i úspěšně zasáhnout a zničit.

NATO v pohotovosti, střílelo na neznámé letouny u nizozemské letecké základny s F-35 a jadernými pumami. Ale potupně je minulo

Armádní Zpravodaj vyzdvihuje jeho mimořádnou přesnost a schopnosti poradit i s těmi opravdu malými cíli – operátor dokázal již během testů v roce 2022 zasáhnout objekt velikosti člověka, což bylo skvělé, ale bylo třeba více – zasahovat i opravdu malé drony. Což se evidentně po letech podařilo, protože britská vláda sdělila, že Dragonfire zasáhne minci na jeden kilometr, a to pouze za náklad odpovídající asi 10 librám, v přepočtu tedy cca 275 Kč.

Během testování zničil také dron rychlý 650 km/h, což odpovídá například ruskému Geran-2 vylepšenému o proudový motor, s nímž dosahuje zhruba 600 km/h. Dragonfire může být tedy účinný i proti pomalejším řízeným střelám a pumám s konverzními sadami. Jednoznačně se tedy jedná o revoluci v obraně nejenom proti bezpilotním letounům.

Video: Ukrajinský Su-27 vrátil pěchotě výhodu. Ruskou základnu v Pokrovsku s ruskými vojáky rozmetal jedním úderem

Zpočátku bude laserový kanon instalován na torpédoborec Type 45 z počátku 21. století, uvádí Wikipedia, a nejspíše se bude jednat o testovací platformu. Je zřejmé, že pokud se zbraň osvědčí i v dalších případech, dojde k její postupné instalaci na jiné lodě, letadla apod. Američané ostatně chtěli zavést laserové kanony na letadlech do konce roku 2025.

„Tento vysoce výkonný laser postaví naše Královské námořnictvo do čela inovací v NATO a poskytne špičkové schopnosti k obraně Spojeného království a našich spojenců v této nové éře hrozeb,“ uvedl Luke Pollard, britský ministr pro připravenost obrany a průmysl.

Článek Britové to dokázali. Zavádí revoluční laserové kanony proti dronům. Na 1 km trefí minci za pouhých 275 Kč se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani pod rouškou noci se dron laseru neschoval

Není jasné, na jakou vzdálenost ke zničení dronu došlo, ale lasery mají zatím dosah stovky metrů až jednotky kilometrů. V tomto případě se nicméně zřejmě nejednalo o ten klasický, jímž by došlo k propálení díry do dronu, ale v popisku stojí, že byl motor „usmažen“ postupným zahříváním. To bude ostatně také důvod, proč se držel tak dlouho.

Rusko letos představí dva prototypy Su-75 Checkmate. Jednoho z největších propadáků, jaký se kdy rozhodlo vyvinout

Video pochází ze zaměřovače laseru a evidentně z noci, díky čemuž je ostatně incident lépe vidět. Je pravděpodobné, že laser míří na dron od samého počátku, přičemž po 7 vteřinách dojde k jeho zažehnutí. I přesto se ale ještě desítky vteřin drží na obloze, jelikož je evidentně i přes takové poškozený schopný pokračovat. Chvílemi to vypadá jako „soptící Slunce“.

Na moment se zdá, že požár slábne, ale následně začne dron konečně padat k zemi. Viditelně šlo o kvadrokoptéru, která disponuje čtyřmi rotory, což jí dává vysokou manévrovatelnost, jak potvrzuje Wikipedia. Není jasné, jaký úkol letoun na videu plnil, není totiž viditelná nesená jakákoliv munice, takže se nejspíše jednalo o průzkumnou verzi.

Video: Vzácná verze TELAR ruského S-300 shořela. Vojáci to nesmyslně pozorovali z několika metrů

Za mnohem zajímavější však redakce Armádního Zpravodaje považuje ukrajinský laser zvaný Tryzub, který má být mnohem výkonnější, díky čemuž zvládne jak drony, tak dokonce i největší ruské klouzavé pumy o hmotnosti až 3 tuny. Zajímavý koncept boje je také mikrovlnná zbraň z Velké Británie, která zničí dokonce celé hejno letounů za pár korun.

Článek Video: Trvalo to dlouhých 30 vteřin, ale laser nakonec usmažil ruský dron, který se následně zřítil k zemi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Laser MkII(A) má alespoň 2 modely

MkII(A) má být indickým produktem a nejspíše existuje ve dvou variantách. ArmyRecognition uvádí, že základním modelem je 2kW laser, jehož dosah je 800 až 1 000 m, což ale není příliš veliká hodnota – už jenom proto, že mnohé průzkumné drony létají běžně ve výšce několika kilometrů, a podobná zbraň by se hodila spíše ke zneškodnění malých komerčních FPV dronů. Armádní zpravodaj se domnívá, že jde spíše o testovací model.

Izrael udělal enormní pokrok: jeho vysokoenergetický paprskový laser udeří rychlostí světla. Mohl by smést i celé hejno dronů

Zcela jinou kategorií je však laser o výkonu 30 kW. EurAsianTimes ho popisuje jako zbraň schopnou ničit cíle do vzdálenosti 5 km, resp. je zahřát natolik, aby vzplály nebo přestaly fungovat během několika sekund trvajícího zásahu. Svým dosahem by se dal přirovnat k ukrajinskému laserovému dělu Tryzub, jehož schopností má být nejen likvidace dronů, ale též by se mělo vypořádat například s klouzavými pumami a různými střelami.

Laserový systém může mít radar

Indický systém MkII(A) by měl být určený hlavně k ničení dronů, ale také k likvidaci různých senzorů a sledovacích systémů, uvádí VajiraMandravi. Vybavený má být podle všeho optickým zaměřovacím systémem a nějakým typem radaru, s jehož pomocí by mohl detekovat cíle. A protože má být zbraň schopná operace proti roji dronů, bude muset být vybavena i dostatečným zdrojem energie pro opakované výstřely, a zároveň chlazením systému.

India joins global laser arms race, destroys drones & missiles with new 30-kW Mk-II(A) directed energy weapon.https://t.co/TBGXfidZee

— Interesting Engineering (@IntEngineering) April 15, 2025

Indický vývoj laserových zbraní a jeho výsledky mohou být prvními vlaštovkami a nelze pochybovat, že se bude chtít země Orientu dostat třeba na úroveň amerického laserového superděla testovaného na plavidlech. Armádní Zpravodaj připomíná, že by mohlo mít výkon kolem 300 kW, a že jenom podobně silné, a nejspíše ještě silnější, zbraně umožní v budoucnu ničit i střely včetně hypersonických zbraní, jimiž disponuje i největší indický regionální soupeř – Čína.

Článek Úspěšné řešení laserového děla z Indie: MkII(A) může sestřelit drony a další cíle na vzdálenost až 5 km. Bude jednou z prvních „vlaštovek“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Laser nahradí drahé protiletadlové střely

Americký dron MQ-9B Reaper s laserem by měl v pojetí společnosti General Atomic sloužit primárně k ochraně plavidel na moři proti dronům, uvádí NavalNews. Armádní Zpravodaj se domnívá, že jeho vývoj mohly podpořit i zkušenosti s bojem amerického námořnictva s jemenskými Hútíji. Ti za pomoci dronů útočí na obchodní přepravu v Rudém moři, ale pokusili se zasáhnout i jeho vojenská plavidla, která jim v tom brání. Pro ta obvykle není problém bezpilotní letouny sestřelit, ale střely jsou velmi drahé a levných dronů naopak mnoho.

Obří slabina už nemusí americké drony omezovat: všestranný MQ-9 Reaper zvládne dříve nemyslitelné, operovat ze špinavé ranveje

MQ-9B Reaper s laserem by se ale teoreticky mohl stát jejich lovcem – laser na něm umístěný by měl mít totiž výkon 25 kW, což by pravděpodobně na zničení stačilo. Armádní Zpravodaj vychází z informací redaktorů NavalNews, kteří se účastnili veletrhu Sea Air Space 2025. Výstřel z laseru by přitom měl být velice levný a dokázal by šetřit drahé střely. Aby se snadno neprozradil, mělo by problém tepla z výstřelu řešit chlazení vzduchem, zatímco energii pro laser by dron získával z baterie. Bližší podrobnosti o systému však zatím nejsou známé.

Střílet by mohl několikrát za let

Využití MQ-9B Reaper coby stíhacího dronu není podle názoru Armádního Zpravodaje špatná myšlenka – v západních ozbrojených silách totiž slouží v počtu několika stovek. Wikipedia uvádí, že unese náklad o hmotnosti až 1,7 tuny, takže by mohl nést relativně hodně baterií na větší počet výstřelů, a tedy i zničit větší počet nepřátelských dronů. Jeho maximální rychlost činí 390 km/h, zatímco třeba známý íránský dron HESA Shahed 136 létá maximálně rychlostí 185 km/h, uvádí ArmyRecognition. Reaper ho tedy nemá problém dohnat.

General Atomics has introduced a laser weapon system for its MQ-9B drone, designed to intercept and destroy aerial threats such as other drones.https://t.co/vFM7UVPsuK

— Militarnyi (@militarnyi) April 14, 2025

Součástí vybavení dronu je i radar, který je nejspíše schopen detekce i na delší vzdálenosti, načež může začít cíle stíhat, případně by mohl nést modul s nějakým dalším přístrojem k jejich detekci. Na obloze přitom vydrží i přes 40 hodin, což znamená, že by jediný dokázal zajistit ochranu na velmi dlouhou dobu. Rozhodně by ale nemusel sloužit jenom k ochraně lodí na moři, hodil by se bezesporu i k hlídkování nad pevninou, kde drony míří na pozemní cíle.

Článek Americké drony MQ-9B Reaper budou s laserovým dělem výrazně levnější likvidátoři dronů. Ušetří tak drahé střely se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Cílem má být nepohyblivá elektronika

Laser HELMA-LP je produktem francouzské společnosti Cilas. Prototyp je postavený na základě útočné pušky AR-15, z níž využívá pažbu, pistolovou rukojeť a další části. EdrMagazine uvádí, že je zbraň navržena k ničení statických cílů na vzdálenost 300 až 500 metrů, zejména elektronických zařízení, například rádií, počítačů, obrazovek a dalšího. Typický výstřel má trvat od 5 do 15 sekund, ale maximálně 1 minutu.

RT @velitesgear | Full Text Article: https://t.co/1SORciNVPC | Author: @edrmagasine SOFINS 2025 – CILAS HELMA-LP, a portable laser weapon against static targets

Leveraging the experience acquired with its HELMA-P laser system, tested by the French Navy and used to secure some…

— Velit.es (@velitesgear) April 4, 2025

To je také důvod, proč Armádní Zpravodaj nedává podobné zbrani nijak veliké šance v ozbrojených silách, ale třeba ani u policie. Otázkou totiž zůstává, kolik nepohyblivých rádií, televizí a dalších zařízení by mohl voják třeba v bojové oblasti najít, aby je mohl zlikvidovat dlouhým výstřelem, a proč by to dělal. I kdyby se jednalo například o elektronické průzkumné zařízení, určitě by šlo zničit jediným výstřelem z útočné pušky. Možná při nějaké specifické akci policie, kdy potřebuje neslyšně zničit nějaký přístroj, si lze použití představit.

Baterii musí nést pěšák na zádech

Laser je zdroj elektromagnetického záření, světla soustředěného do úzkého svazku, vysvětluje Wikipedia, a k získání paprsku s dostatkem energie je třeba také její zdroj. V případě HELMA-LP to má být baterie, kterou je třeba nést na zádech – zbraň má i s ní hmotnost 15 kilogramů, což není úplně málo. Vybavena má být také lištou na montáž zaměřovače.

O krok blíže budoucnosti: první účinné lasery mají přijít v roce 2025. Dostanou je stíhací letouny a jako první je zavedou Američané

Ačkoliv je ale ruční laserová zbraň od Cilas spíše raritou a nejspíše si vyžádá ještě další vývoj, má již k dispozici větší a výkonnější laser HELMA-P. Kvůli své velikosti, a tím samozřejmě i větší síle, se montuje na vozidla nebo plavidla. Určený je tentokrát k ničení dronů, robotických vozidel, radarů, improvizovaných výbušných zařízení a dalších podobných cílů, popisuje Cilas. Ve světě pracuje na takových řešeních proti dronům mnohem více společností.

Článek Francouzský prototyp laserové pušky vypadá futuristicky, ale nikoho nezabije. Uplatnění v boji je velice sporné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tryzub sestřelí dron až na 5 km

Jako o novém převratném systému je toho o Tryzubu známo jenom málo, i když ho ukrajinská strana měla údajně úspěšně testovat i v bojových podmínkách proti dronům. NewsUkraineRbc ho popisuje jako zbraň schopnou ničit drony a letadla na vzdálenost až 5 kilometrů, a balistické nebo klouzavé pumy potom na 3 kilometry. Oslepit třeba optickou soupravu průzkumného dronu by měl být laser schopen na 10 kilometrů.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Záběry (k vidění níže) ukazují, že by měl Tryzub řídit operátor za pomoci jakéhosi joysticku a zaměřovacího optického zařízení s obrazem na monitoru. Ukázán je na něm i zásah dronu, ale že jdou takto zaměřovat i balistické rakety nebo klouzavé pumy, redakce Armádního Zpravodaje pochybuje, neboť jsou při letu velice rychlé. Často překonají i rychlost Mach 5, takže zamířit na ně joystikem za dobu, než zdolají 3 kilometry, bude dost obtížné. Pokud tedy systém nedisponuje zaměřováním podle radaru, což ale není známo.

Možná zbraň také proti pumám s UMPK

Tryzub by se mohl hodit třeba k ochraně měst a strategických cílů před dronovými a raketovými útoky, ale také k ochraně oblastí u fronty. Hlavně tam totiž vojáky trápí průzkumné a sebevražedné drony, které by ničit dokázal. A pokud umí zaměřit i klouzavé pumy, mohl by rovněž zastavit nebezpečné útoky ruskými pumami UPMK. To jsou gravitační pumy se sadou obsahující naváděcí systém, křídla a řízení, přičemž váží od 250 kilogramů do 3 tun, uvádí Wikipedia, a mají dosah až několik desítek kilometrů.

Izrael udělal enormní pokrok: jeho vysokoenergetický paprskový laser udeří rychlostí světla. Mohl by smést i celé hejno dronů

Podobné zařízení i se zdrojem energie musí být dostatečně malé, záběry ho ostatně ukazují v dodávce. DefenseNews upozorňuje, že ale potřebuje zařízení na dodávání energie a chlazení, a domnívá se, že by taková zbraň mohla být třeba na podvozku nákladního automobilu. To by jí mohlo dát dostatečnou mobilitu, ale Armádní Zpravodaj soudí, že by to znamenalo nutnost okamžité eliminace průzkumných dronů, aby ji nedokázaly objevit.

Článek Laserové dělo Tryzub přepíše pravidla. Odzkoušen v boji má zvládat jak drony, tak údajně i ruské klouzavé pumy, které váží až 3 tuny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Laser účinný proti dronům a člunům

Výrobcem laserové zbraně HELIOS je společnost Lockheed Martin, která o ní tvrdí, že by měla flotile dávat schopnost čelit bezpilotním vzdušným hrozbám a rychlým útočným člunům. V budoucnu je ale počítáno s jejím nasazením i proti řízeným střelám. Její výhodou je, že na rozdíl od různých dnes užívaných protistřel je její nasazení levné. Bude-li dostatek energie, což na lodi zajistit lze, může pálit nepřetržitě a v podstatě sestřelovat jeden cíl za druhým.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

HELIOS by měl být integrován do lodí se systémem Aegis, v americkém námořnictvu jsou to především torpédoborce třídy Arleigh Burke, ale použít půjde i na jiných typech plavidel. Zpráva amerického ministerstva obrany z oblasti provozních testů a hodnocení uvádí, že byl laser testován na torpédoborci USS Preble a cíl, což byl podle popisu nějaký typ dronu, úspěšně zasáhl – výsledky jsou v tuto chvíli vyhodnocovány.

Výkon HELIOSU se neustále zvyšuje

O přesných schopnostech systému HELIOS toho není příliš známo. Wikipedia uvádí, že původní verze z roku 2018 měla mít výkon mezi 60 a 120 kW, ale v současnosti by se mohl blížit 300 kW. S jakou úspěšností, na jakou vzdálenost nebo třeba jaké cíle je schopen zničit, nejsou veřejně dostupné informace. Kromě úplné eliminace cíle má být laser schopen i oslňovat.

Izrael udělal enormní pokrok: jeho vysokoenergetický paprskový laser udeří rychlostí světla. Mohl by smést i celé hejno dronů

Na různých laserových zbraních se ve světě intenzivně pracuje. Třeba britský systém Dragonfire by měl být schopen spálit několik cílů najednou, jak psal Armádní zpravodaj v lednu 2023. Potřebu podobných zbraní vyvolalo hlavně masivní rozšíření levných dronů nad bojištěm, kterých mohou být i tisíce. Jejich likvidace běžnými prostředky je však velice obtížná, a hlavně nákladná. V tomto roce se také mají lasery objevit na stíhacích letounech.

Článek Video: americké laserové superdělo zničí jakýkoliv dron a nebude proti němu obrany. Znamená novou éru v obraně lodí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Peresvet je pro mezikontinentální rakety

O systému Peresvet je jenom omezené množství informací a zprávy publikované ruskými médii jsou pod státním dohledem. Defence-Blog uvádí, že do výzbroje ruských ozbrojených sil měl být systém Peresvet zařazen již v roce 2017 a v aktivní službě se měl ocitnout o 2 roky později, a to v 5 divizích strategických raketových sil. Jeho hlavní úlohou má být oslepování satelitů ruských soupeřů. Je přitom na návěsu taženém kamionem a tedy mobilní.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creactive Commons / CC BY

Rusko chce Peresvet podle všeho využít až v okamžiku nasazení mezikontinentálních balistických raket. Defence-Ua uvádí, že v tomto okamžiku by měly paprsky mířit na satelity včasného varování detekující start raket, přičemž má být laser schopen oslepit satelity ve výšce od 200 do 1 100 km a v okruhu 65 až 90 km. To by pravděpodobně mělo zcela zamezit detekci startu raket, které mohou mít i jaderné hlavice, a ztížit tak jejich sestřelení protiraketovou obranou, případně zamezit odvetnému úderu, i když ten by vždy přišel minimálně z ponorek.

O funkčnosti panují vážné pochybnosti

Různé laserové zbraně vyvíjí armády mnoha zemí. Jednou z motivací je stále častější využívání dronů nebo rozmach hypersonických zbraní, které by měly být lasery schopné ničit rychle a relativně levně – rozhodně levněji než drahé protistřely – a navíc opakovaně; tedy v případě dostatku elektrické energie. Příkladem může být izraelský laser HPL-WS, který při testech prokázal, že umí sežehnout dron za pár sekund, a podobných zbraní je po světě více.

Ruský systém Murmansk-BN má rušit americké letouny F-35 až na 8 000 km. NATO už ho nejspíše pocítilo

Někteří ruští představitelé naznačovali, že to umí i Peresvet, který by měl konkrétně zničit dron během 5 sekund na vzdálenost asi 4,5 kilometru, uvádí Wikipedia. Ovšem nutno dodat, že nebylo nikdy oficiálně zaznamenáno, že by to zvládal (ale to ani údajná schopnost oslepovat satelity). Je tedy možné, že Rusko sice má zbraň zvládající nějak oslepit optické senzory satelitů, čehož by laser měl být schopen, ale na druhou stranu by nejspíše nijak neublížil radaru ani jinému typu senzoru. Je tedy otázkou, nakolik je Peresvet vlastně účinný.

Článek Podrobnosti o tajném ruském laserovém systému Peresvet: satelity nepřítele mají oslepnout až na 1 100 km a rakety „projít“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zbraň lze umístit na obyčejný pick-up

Laser H4 není žádnou velikou zbraní a jeho výkon je 10 kilowatt, což sice není moc, ale na druhou stranu je díky tomu poměrně malý a vejde i na korbu obyčejného pick-upu. Jeho přesné specifikace zatím nejsou známy, ale podle všeho jde o nástavbu umístitelnou na různé druhy vozidel. Součástí systému budou pravděpodobně i baterie k zajištění dostatečné energie. Na kolik ran vystačí a jakou budou mít účinnost, je však zatím neznámé.

iZdroj fotografie: Raytheon

Laser již prošel zatěžkávacími zkouškami na střelnici White Sands v Novém Mexiku, a údajně své schopnosti prokázal dle očekávání. Vypořádat se musel s různými úkoly, a to včetně eliminace roje dronů. Laserové zbraně jsou na tyto typy útoků vhodné, protože mohou proti cílům pálit opakovaně; tedy mají-li dostatek energie. Jedna rána z nich pak stojí mnohem méně než např. protiletadlová střela, případně velké množství munice do protiletadlových děl.

Laser H4 má využití také na moři

Experti předpokládají, že by měl podobný systém mnohem více využití; nasazovat by ho nemusely jenom pozemní jednotky, namontovat ho nejspíše půjde i na plavidla. Mohl by tak sloužit k ničení nepřátelských plavidel, i když ne tím, že by je potopil – laserový paprsek by mohl vyřadit některé technologie na palubě nepřátelské lodě, případně by mohl být zaměřen na její munici, a tu nechat vybuchnout. Je ale otázkou, jaký má dosah.

Lasery HELWS umějí eliminovat hrozbu dronů. Na jedno nabití jich mohou sundat z oblohy desítky, když spolupracují s NASAMS

Spíše než útok by však nejspíše byla úkolem systému ochrana vojenských jednotek na zemi, s nimiž by mohl postupovat díky svým malým rozměrům. Zasahovat by dokázal proti dronům, ale například i řízeným střelám a vozidlům. Podle analýz by také mohla přítomnost takové zbraně v nějakém místě odradit potenciálního nepřítele od toho, aby se pokoušel prorazit, protože by jeho útok neměl šanci na úspěch.

Článek I slabý 10kW laser H4 by mohl vyřadit z provozu dokonce i nepřátelskou loď, je přitom tak malý, že se vejde na auto se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Plyn změněný na plazmu by byl zdrojem elektřiny

Hypersonický generátor je zařízení, v němž se plyn za pomoci exploze přemění v plazmu, načež se začne pohybovat hypersonickou rychlostí, tedy vyšší než Mach 5. Takto pohybující se plyn má pochopitelně obrovskou energii, a pokud by se ji podařilo přeměnit na elektřinu k nabíjení zbraní, byl by problém s jejich energetickými nároky nejspíše vyřešen. Číňané tvrdí, že takové zařízení – nebo alespoň jakýsi prototyp – mají.

iZdroj fotografie: Pxfuel

Ze zpráv publikovaných čínskými médii se vědcům podařilo řízenými detonacemi přeměnit na plazmu a rozpohybovat vysokou rychlostí plyn na bázi argonu, ve speciální dutině údajně dosahoval až 14násobku rychlosti zvuku. Takto rychlá plazma pak prochází magnetohydrodynamickými generátory, v nichž dokáže vyprodukovat elektřinu.

Funkční generátor by nemusel být obří

Podobné pokusy již byly v minulosti prováděny, ale čínským vědcům se podařilo vyrobit opravdu úctyhodné množství elektrické energie, konkrétně měl výkon dosahovat 212 kilowattů, k čemuž potřebovali jenom 1,2 litru plynu. Pokud by se podařilo zařízení zvětšit natolik, aby obsahovalo například 5 metrů krychlových plynu, mohlo by být schopno produkovat gigawatty energie, a tu poskytovat například velkým energetickým zbraním na lodích námořnictva.

Ačkoliv je úspěch čínských vědců velikým posunem, podle expertů to rozhodně neznamená, že by asijská velmoc vlastnila technologii použitelnou v praxi. Konstrukce hypersonického generátoru a jeho využití s sebou přináší mnoho technických a dalších překážek, které je nutné vyřešit. Je to ale cesta, na jejímž konci by mohla být nová generace zbraní, a výhodu budou mít země, jimž se tuto technologii podaří jako prvním zvládnout.

Sen se stal realitou: extrémní laserový kanón „Dračí oheň“ spálí i několik nepřátel najednou a nebude proti němu obrany

Článek 14násobek rychlosti zvuku: ke skutečným zbraním budoucnosti jsou nejblíže Číňané, kteří stvořili nemožné – hypersonický generátor se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úkol zněl jasně: „50 kW, vysoká přesnost a pospěšte si“

Celé konsorcium dostalo k dispozici 30 milionů liber (přes 812 milionů korun) a úkol prozkoumat nejrůznější technologie a možnosti k vyvinutí 50kW laserovo-energetické zbraně. Každá ze společností přitom pracovala na vlastní části systému: MBDA zaštiťovala projekt a různé kontrolní technologie, firma QinetiQ pracovala na energetickém zdroji pro pevnolátkový laser, a společnost Leonardo si zase lámala hlavu nad zaměřovacím systémem pro laserový paprsek.

Po několika letech a mnohých peripetiích s financemi, které vystoupaly na 100 milionů liber (asi 2,7 miliardy Kč), spatřil světlo světa první prototyp, a sice systém LDEW (Long-Range Laser Directed Energy Weapon), tedy 50kW energetická laserová zbraň určená pro ničení vzdušných a námořních cílů. Systém dokáže sledovat několik nepřátel najednou a vypálený „paprsek“ letí k cíli bezprecedentní rychlostí. Podobná zbraň navíc nespotřebovává žádnou munici, jelikož je poháněna vlastním energetickým zdrojem, jehož životnost je ale momentálně neznámá.

První test zbraně dopadl skvěle, druhý ještě lépe

V roce 2022 proběhlo několik testů laseru LDEW Dragonfire, z čehož ten pilotní se odehrál v červenci téhož roku. Zaměřen byl hlavně na sledovací schopnosti celé zbraně, a naštěstí pro vývojáře dopadl test na výbornou. Projekt Dragonfire identifikoval potencionální cíle na moři i ve vzduchu, kde je dokázal dlouhodobě trasovat a nakonec i úspěšně zasáhnout.

Druhý test pak proběhl 17. října 2022 ve výcvikovém prostoru Porton Down a byl plně pod kontrolou techniků a vývojářů z DSTL. Právě zde projekt demonstroval svou schopnost zasahovat cíle na různé vzdálenosti. Důležitým bodem byla i kontrola ovladatelnosti a bezpečnostních systémů. Bylo nutné prokázat, že je operátor schopen laserem přesně zasáhnout i cíl o zcela minimální velkosti, tedy například člověka. Test opět dopadl skvěle a laserová zbraň jen potvrdila svou efektivitu.

Britská laserová zbraň budí vášnivé diskuze

Britská vláda si od celého projektu slibuje snížení nákladů na zbrojení. To z důvodu, že je zbraň energetická a tedy nespotřebovává munici, přičemž její provoz i výroba by měla časem probíhat průmyslově a tudíž i velmi levné. Navíc představuje i zcela minimální riziko pro ne-kombatanty a civilisty, kteří jsou často obětí kolaterálních škod v případě užití konvenčních zbraní. V tomto směru udělali pokrok například Američané, jejichž raketa Ninja dokáže eliminovat výhradně cíl.

Laser ve službách armády nicméně není ničím novým, s bojovými lasery experimentovali už Sověti a Spojené státy je nedávno zařadily do výbavy některých svých stíhacích letounů. Někteří však namítají, že podobné zbraně jen zlevní případné vedení válek a omezí tak prostor pro diplomacii. Levné a „ekologické“ zbraně podle této skupiny pravděpodobně nepřispějí k většímu míru na planetě a lidé budou stále umírat; jen utržených končetin bude méně.

Článek Sen se stal realitou: extrémní laserový kanón „Dračí oheň“ spálí i několik nepřátel najednou a nebude proti němu obrany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.