Dělostřelectvo posílí houfnice RCH 155

Německé dělostřelectvo je aktuálně vybaveno kvalitními samohybnými houfnicemi PzH 2000, které jsou považovány za jedny z nejlepších na světě. Válka na Ukrajině přitom ukázala, jak moc je dělostřelectvo důležité, což není pro Bundeswehr zrovna dobrá zpráva – v současnosti má totiž disponovat pouze 134 kusy zmíněných houfnic. Rozhodl se ale koupit nové a více mobilní, než jsou ty na pásovém podvozku – výběr nakonec vyhrála houfnice RCH 155 německé společnosti KMW (Krauss-Maffei Wegmann) ze skupiny KNDS.

iZdroj fotografie: KMW / Creative Commons / CC BY

Německá armáda chce nakoupit takových děl 168, ale portál MilIn upozornil, že je jejich cena v přepočtu asi 34 miliard korun, ovšem na nákup je k dispozici zatím jenom poloviční částka. Volba RCH 155 je přitom velice dobrá, protože jde o jedinečný systém – jeho předností je již odzkoušená schopnost střílet za jízdy, což zatím žádné sériově vyráběné dělo neumí. Splňuje pak navíc podmínku zavedeného vozidla a vysoké ochrany – zajišťuje podvozek kolového obrněného vozidla Boxer, které Bundeswehr rovněž využívá.

Houfnice dostřelí až 54 km daleko

RCH 155 používá dělovou hlaveň ráže 155 milimetrů o délce 52 ráží, takže jde o stejné dělo jaké má německá houfnice PzH 2000. Skupina KNDS na svých webových stránkách uvádí, že má dělo dosah až 54 kilometrů, a díky otočné bezpilotní věži může pálit v celém okruhu 360 stupňů. Zásoba munice pak vychází na 30 ran, a jelikož je zbraň stejná jako u staršího německého děla, jedná se o munici standardně zavedenou v zemích NATO. Pálit přitom může i přesně naváděnou jako M982 Excalibur a rychlost střelby je až 9 ran za minutu.

Německá armáda testuje houfnici nové generace RCH 155, jako úplně první na světě zvládá střílet za jízdy

Obrněný podvozek potom poskytuje vysokou ochranu i mobilitu. Na silnici může jet houfnice RCH 155 rychlostí až 100 km/h, a dojezd má až 700 kilometrů. Váha celé zbraně je 39 tun a na její obsluhu stačí jenom dvoučlenná osádka. Do výzbroje Německa by měly vstoupit první houfnice nejspíše v roce 2026. Bundeswehr už bude v té době vědět, jaké jsou jejich schopnosti v praxi, protože Německo zaplatilo 18 kusů RCH 155 pro Ukrajinu, z nichž první dorazí někdy na začátku roku 2024, a Ukrajina je zcela určitě nasadí do války s Ruskem.

Ukázka schopností houfnice RCH 155

Článek Také Německo konečně posiluje armádu, prvním krokem jsou houfnice RCH 155, které umí jako jediné na světě střílet za jízdy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Důležitý radar je velmi podobný

Gripen E je letoun generace 4,5 (ano, „čtyř a půlté generace“), což znamená, že byl silně modernizován a jsou v něm použity technologie z letounů generace páté, ale ne všechny. Jednou z nejdůležitějších je osazení radarem typu AESA, což je standard těch nejmodernějších strojů. Dává jim to možnost vidět cíle z velké vzdálenosti, odolávat rušení a mnoho dalšího. V tomto se tedy F-35 nejspíše vyrovná. Má mít navíc i další detektory, ale nejspíše neumí tak hluboké fúzování a sdílení dat jako Lightning II, který je touto pokročilou schopností proslulý.

iZdroj fotografie: Robert Sullivan / Public Domain

V čem má pak F-35 Lightning II oproti Jas-39 jednoznačně navrch, je schopnost stealth. Švédský letoun ji jednoduše nemá, i když díky použitým materiálům je jeho radarový odraz menší než u jiných stejně velkých letounů. Na radarech by byl tedy pochopitelně vidět mnohem dříve než F-35. Saab ale tvrdí, že je schopen tento handicap kompenzovat různými elektronickými protiopatřeními, ale z praxe to není jasné. Gripen E ale zase dominuje v rychlosti, létá totiž Mach 2, a též je mnohem obratnější. Oproti staré verzi má i výrazně delší dolet.

Výzbroj F-35 bude zlepšována

Výzbroj letounů je na tom velmi podobně, i když Jas-39 Gripen E dokáže už dnes používat Meteor, tedy nejvyspělejší radarem řízenou střelu vzduch-vzduch ve výzbroji NATO, kdežto F-35 nikoliv; prozatím. Vzhledem k rozšíření amerického letounu lze totiž předpokládat, že budou evropské zbraně postupně integrovány. Třeba zmíněná střela Meteor je v plánu do roku 2027. K boji s letouny stealth jsou pak oba stroje vybaveny i zařízením IRST, které se soustředí na teplo vycházející z motorů, čímž stoupá šance na zásah v případě střetu s letadlem 5. generace.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

Největším problémem Gripenu E pak je, že si ho ze západních zemí objednalo jenom Švédsko, a ve světě je dalším zákazníkem Brazílie, ale nikdo jiný. Celkem je tedy objednáno pouhých 92 kusů. Už z toho je jasné, že se standardem naprosté většiny spojenců v NATO stane letoun F-35, což znamená snazší koordinaci. Vzhledem k počtu již existujících a objednaných F-35 je také zřejmé, že bude integrace nejmodernějších systémů jasná priorita, a naopak provádět nějaký drahý upgrade jen pro hrstku Jas-39 Gripen E nebude příliš rentabilní.

Článek Jas-39 Gripen E je „evropská F-35“, tedy velmi schopný i silně vyzbrojený letoun. Přesto ho víceméně nikdo nechce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velmi slušně ozbrojený „Indián“

Úplně první verze Boeing AH-64 Apache sloužila v americké armádě od roku 1986. Jedná se o bitevní vrtulník, jehož hlavním úkolem je ničení nepřátelské obrněné techniky a přímá podpora pozemních jednotek. Americká armáda jím postupně nahrazovala starší stroje, hlavně tedy AH-1 Cobra. Jeho velkou a tehdy velmi oceňovanou výhodou bylo, že mohl operovat za téměř jakýchkoliv povětrnostních podmínek.

AH-64 Apache je dvoumotorový vrtulník se dvěma hlavními rotorovými listy. Má dvoumístnou kabinu pro pilota a střelce, která je chráněna pancéřovými pláty. Má vcelku robustní a agresivní vzhled, jeho design je optimalizován pro potřeby různých bojových operací s ohledem na vysokou ochranu posádky. Vrtulník je silně pancéřován a využívá i prvků aktivní ochrany a pokročilých monitorovacích systémů. Schopně může operovat také v noci nebo za špatné viditelnosti, a to díky svým senzorům pro noční vidění a termovizní kameře.

Vyzbrojen může být celou řadou protitankových i protivzdušných zbraní, celkově unese až 770 kg výzbroje. Konkrétně může jít o až 76 neřízených raket Hydra 70, případně 16 laserem naváděných raket AGM-114 Hellfire. Ani v protivzdušném boji však AH-64 Apache nezaostává. Může být totiž přezbrojen na modifikované rakety vzduch-vzduch Stinger. K dispozici má i 30mm kanón M240 s rychlostí střelby až 625 ran za minutu; ten je umístěn v přední části trupu letounu a je mimořádně efektivní při ničení lehce obrněných a měkkých cílů.

Bezprecedentní investice do polské armády

V obavách z Ruska a Běloruska zbrojí Poláci takovým tempem, jaké nemá v Evropě obdoby. A není divu, Polsko mělo se svými sousedy historicky větší patálie než jiné evropské země. Jen z Ameriky proto Varšava objednala 250 tanků M1A2 Abrams a 116 kusů M1A Abrams, 26 vyprošťovacích vozidel M88A2 Hercules a 17 mostních souprav M1074, a v neposlední řadě také bezmála 500 raketometů M142 HIMARS.

Svou pozornost však zaměřilo Polsko i na jihokorejské zbraně, respektive si objednalo téměř 1000 tanků K2 Black Panther, navíc upravených tak, aby je už neprorazila ani severokorejská střela Bulsa-5, což je ekvivalent ruské 9M133 Kornet. Vedle toho obdrží také 648 samohybných obrněných houfnic K9 Thunder, potažmo si naprostou většinu z nich licenčně smontuje doma, a americké letouny pak doplní 48 bojovými letouny KAI T-50 Golden Eagle.

Co si Polsko objednalo od Jihokorejců před pár měsíci, už představilo na cvičišti. Nákup skoro 2 000 kusů techniky za 340 miliard měl smysl

Tyto nákupy samozřejmě polský státní rozpočet neuvěřitelně zatěžují, navíc bylo vše nakoupeno za půjčené peníze. Tamní vláda nyní vynakládá na zbrojení v poměru k HDP asi 3,9 %, a jen pro srovnání – americká armáda „pouze“ 3,49 %, ačkoliv to je úplně jiný objem, a třeba Česká republika navýšila investice do armády na 2 % HDP.

Je otázkou, zda se Polákům podobné investice vyplatí, ale aktuálně pochopitelně vychází jejich úsilí nejenom ze špatné historické zkušenosti, ale také z důvodu společných hranic zejména s Běloruskem. Skoro jako by se Polsko nechtělo spoléhat na pomoc NATO, ale pouze samo na sebe. Z dlouhodobého hlediska však může být splácení takto masivních půjček pro polský státní rozpočet problematické. Určitě je ale lepší splácet velké dluhy, než se vystavovat nemalému riziku invaze na příkaz starého a megalomanského pomatence.

Článek Polské helikoptéry AH-64 Apache jsou pořádně „nařachané“, jsou ale pouze střípkem v nejspíše největší vznikající armádě Evropy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Počet letadel má být vyšší než dnes

V současnosti využívají čeští letci 14 letounů Jas-39 Gripen, ale nových letadel by mělo být 24, tedy hned 2 letky namísto jedné, což je samo o sobě veliké posílení letecké síly. Gripen a Lightning II jsou ale úplně odlišné stroje, ty americké jsou páté generace a mají schopnost stealth a mnoho dalších vychytávek, s nimž se nemohou stroje čtvrté generace rovnat. V simulovaných soubojích prostě letadla páté generace většinou vítězí.

iZdroj fotografie: Robert Sullivan / Public Domain

Není to ale pouze o neviditelnosti, ale například také o detekčních systémech a možnosti sdílení dat. Letouny F-35 mají senzory takového typu, že se o nich mluví jako o jakýchsi malých AWACS, a navíc dokáží data přenášet dalším letounům i jednotkám. Jsou tedy využitelné i jako skvělé průzkumné stroje. Další výhodu je, že budou F-35 používat i mnozí spojenci v NATO, a to včetně českých sousedů, potažmo Německa a Polska, což otevírá možnosti různé spolupráce třeba ve výcviku, údržbě a nákupu jak samotných strojů, tak zbraní.

F-35 vydrží v provozu desítky let

Skutečnost, že se F-35 stává standardním letounem NATO, navíc nasvědčuje, že pro něj bude po desetiletí k dispozici mnoho různých upgradů a zbraní. Většina nejnovějších systémů NATO určených pro letadla bude logicky určena i pro F-35, takže si je bude moci česká armáda v případě potřeby pořídit. Modernizační balíčky také zajistí, že letouny zůstanou ve službě po dlouhá desetiletí, a přitom budou stále považovány za velmi konkurenceschopné; Česko by si tedy nemuselo v dohledné době pořizovat nové.

Koupě letadel F-35 ale také bude znamenat, že bude nutné české letce a techniky vycvičit na zcela nové typy letadel, což si samozřejmě vyžádá nějaké náklady. Letouny F-35 také vyžadují letiště určitých parametrů a i do nich bude muset armáda muset investovat, na druhou stranu budou poté lépe použitelná i pro stroje spojenců. Ale to jsou zatím úvahy do budoucna, protože zatím žádná smlouva podepsaná není a tak ani dodávka letadel stále není stoprocentně jistá.

Článek 24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.