Arzenál zbraní Hamásu je rozsáhlý

Jestliže se i úplný laik podívá na výzbroj militantů z hnutí Hamás, které ovládá pásmo Gazy, musí mu být hned na první pohled jasné, že se nejedná o žádnou nahodilou a lehce vyzbrojenou skupinu. Bojovníci tohoto radikálního uskupení mají často vyspělou a těžkou pěchotní výzbroj – nejčastěji se sice jedná o ve světě hojně rozšířené útočné pušky AK-47, případně jejich deriváty, ale v jejich rukách lze najít i mnohé další zbraně. Mnozí jsou navíc i dobře vycvičení a schopní dlouhou dobu vzdorovat skvěle vyzbrojené izraelské armádě.

iZdroj fotografie: Izraelské obranné síly

Ve výzbroji Hamásu lze najít protitankové granátomety RPG-7, které přitom nemusí pouze dovážet, zbrojíři radikálního hnutí je totiž dokáží vyrábět přímo na místě. A i když mají starou konstrukci, stále dobře fungují – i když na izraelské tanky nestačí. To ale nemusí platit o vyspělejších zbraních, jakými jsou např. naváděné protitankové střely 9M113 Konkurs sovětského původu nebo jejich kopie schopné ničit i silné tanky. Ve výzbroji Hamásu jsou pak i starší sovětské systémy 9M14 Maljutka hojně rozšířené třeba v arabských armádách.

Minomety si Palestinci mohou i vyrobit

Asi nejtěžšími zbraněmi, které bojovníci Hamásu používají, jsou pak minomety, které mohou ručně přenášet, případně ve větším počtu převážet na automobilech jako jsou pickupy. Disponují například kopií íránského minometu ráže 120 milimetrů s dosahem asi 8 kilometrů, ale v jejich výzbroji jsou pak i střední minomety ráže 81 nebo 82 milimetrů. Jestli si tyto zbraně vyrábí sami nebo je také pašují, však nejde stoprocentně říci, možné je obojí.

iZdroj fotografie: Tasnim News Agency / Creative Commons / CC BY

Jisté pak je, že je přímo v Gaze vyráběna velká část raket, jimiž hnutí Hamás odstřeluje cíle v Izraeli – třeba Kassám nebo Quds jsou produkty dílen na palestinských územích. Vyrobit je lze z běžně dostupných součástek, poslouží třeba i vodovodní potrubí a beton, a hlavice se skládá z různých hnojiv, uvedla to agentura Reuters. Něco takového ale neplatí o střelách Fajr-5 s doletem 75 km, ty jsou vyráběny v Íránu. Ze Sýrie pak pochází rakety M-302 s podobným doletem. Tyto zbraně nemalých rozměrů tedy musel Hamás do Gazy propašovat.

Zbraně proudí z Egypta a po moři

Hranice pásma Gazy vypadá na první pohled neprodyšně. Týká se to hlavně části sousedící s Izraelem, který si dává záležet, aby tudy nic neproniklo (i když jak vidno, 100% nepropustná ta obrana také nebyla, když ji radikálové bez obtíží zdolali a zaútočili na oblasti blízko hranic). Jiná situace však panuje na relativně krátké hranici s Egyptem, jehož orgány často před různými prohřešky přivírají oči (nejspíše nechtějí riskovat ozbrojený střet).

Hamás navíc pod hranicí vybudoval tajné tunely, jimiž zakázané zboží pašuje mimo dohled egyptských bezpečnostních sil. Zbraně jsou pak také pašovány po moři, i když izraelské námořnictvo často některá plavidla kontroluje a zbraně na nich opakovaně zabavuje. Relativně silnou a moderní výzbroj si může hnutí dovolit také proto, že má štědré podporovatele. Mezi největší patří různé subjekty z Kataru a Kuvajtu, ale zapojeno je nejspíše i Turecko a další země.

Co může Izrael vrhnout do války s palestinským hnutím Hamás, které je proti němu extrémně slabé, ale přesto ho nedokáže srazit

Velkým podporovatelem a dodavatelem zbraní je pak samozřejmě Írán, který vyzbrojováním palestinských militantů vede svou kampaň proti Izraeli. Nelze zapomenout, že Palestinci dostávají podporu na různé projekty například také z USA a Evropské unie, a podle mnoha náznaků je minimálně část této podpory zneužita na vojenské účely. V podstatě tak lze říci, že mají na rukou krev i Američané a Evropané.

Článek Rakety z vodovodního potrubí a betonu nebo hlavice z hnojiva, i tak Hamás zbrojí. Teroristům však nechybí ani těžké vybavení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obrana Izraele má několik vrstev

Izraelská protivzdušná obrana je několikavrstevná, což znamená, že dokáže zastavit střely různého typu a různého dosahu. Prvním typem zbraně je Iron Dome zaměřený hlavně na rakety velmi krátkého dosahu, další systémy pak umí sestřelovat drony, řízené střely, balistické rakety krátkého, středního i dlouhého dosahu – jde například o David’s Sling a Arrow 3. Vybudovat takovou obranu stálo izraelský rozpočet mnoho peněz, ale země neměla na vybranou, neboť bývá její území odstřelováno radikály velmi často.

Iron Dome, izraelský ochranný systém, nikoliv sci-fi výmysl. Chrání úspěšně izraelská města před raketovými útoky nepřátel

Ale ani vyspělé izraelské zbraně nedokázaly sobotní útok palestinských raket zcela zastavit – důvodů může být několik – a tím nejzávažnějším bude množství odpálených raket. Zlikvidovat až 5 tisíc střel odpálených téměř najednou není schopen ani ten nejlepší systém na světě. Takový počet střel ho zkrátka přetíží a v odpalovačích mu dojdou protirakety, které obsluhy nestačí doplňovat. Obecně také platí, že žádný systém protiraketové obrany zkrátka nepracuje se 100procentní účinností, takže některé rakety nakonec projdou.

Útokům bránil hlavně Iron Dome

Hlavní úlohu sehrál v obraně proti útoku Hamásu systém Iron Dome navržený právě proti střelám, které užívají palestinští radikálové. Jeho protistřely Tamir umí likvidovat rakety s dosahem až 70 kilometrů, účinné jsou ale i proti dělostřeleckým projektilům. Během svého letu dokáží prudce manévrovat a jsou velmi efektivní. Součástí systému Iron Dome je i radar EL/M-2084 podobného typu, jaký si pořídily české ozbrojené síly. A ačkoliv systém nezabránil útoku zcela, většinu střel zlikvidoval a bezesporu tak zachránil životy mnohých civilistů.

iZdroj fotografie: IDF Spokesperson’s Unit / Creative Commons / CC BY-SA

Systém Iron Dome (doslova Železná kopule) má pak doplňovat laserový Iron Beam. Izrael ho vyvinul právě proto, aby kompenzoval nedostatky protiraketového systému založeného na interceptorech. Laserové zbraně jsou totiž schopné v případě dostatku energie pálit opakovaně a jejich provoz je extrémně levný. A i když byl systém v letech 2021 až 2022 úspěšně testován, podle dostupných informací není ještě nasazen. Údajně je třeba ho ještě zdokonalit, pročež byl stažen, a v plném operačním nasazení se ocitne nejspíše za dva až tři roky.

Izrael slaví úspěch, uznávaný Iron Dome míří na vodu jako C-Dome. Mohlo by se jednat o nejlepší protiraketový systém obrany na moři

Izrael má ale ve své výzbroji i další zbraně protivzdušné obrany, jde třeba o systémy MIM-104 Patriot, David’s Sling a Arrow 3. Všechny jsou velmi moderní, ale proti střelám odpalovaných Hamásem nejspíše nezasahovaly, protože se proti nim nehodí. Jsou určené proti klasickým řízeným střelám, případně balistickým raketám. Ale těmi Hamás pravděpodobně nedisponuje; systémy jsou tak primárně zaměřeny proti možnému útoku ze strany Íránu.

Hamás vyrábí rakety na koleně

Nejčastěji používanými střelami Hamásu jsou Kassám vyráběné v dílnách přímo v pásmu Gazy, a to z běžně dostupných materiálů. Jde přitom o celou rodinu raket – existují v různých velikostech a vahách – ty největší mají průměr kolem 220 mm a hmotnost asi 50 kg. Většinou dokáží zasahovat cíle do vzdálenosti 20 km, ale údajně existují i typy s mnohem delším doletem. Podobné parametry mají přitom i rakety Quds, jejichž výhodou je velmi nízká cena. Lze je tak vyrábět kdekoliv a ve velkých počtech, a jsou schopné izraelskou obranu zahltit.

iZdroj fotografie: Izraelské obranné síly

Palestinci ale mají i vyspělejší zbraně, dobrým příkladem mohou být rakety Fajr-5 dodané z Íránu. Jde o střely ráže 333 mm s dosahem až 75 km, které Hamás již v minulosti proti cílům v Izraeli použil. Dalším typem jsou pak rakety M-302 ráže 302 mm vyráběné v Sýrii. I ty mají dosah kolem 70 km a minimálně několik kusů se Hamásu dříve podařilo získat. Hnutí může stejně tak používat nějaké improvizované sebevražedné drony, ale je pravděpodobné, že již většinu raket vyčerpalo při počátečním masivním útoku, a Izrael se tak snad dalšího bát nemusí.

Článek 1 důvod, proč i nejlepší izraelské zbraně jako Iron Dome a David’s Sling neustojí útok několika tisíc raket, i když přesně proto existují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Izrael už má s válkami zkušenost

Převážně židovský stát je kvůli svým arabským sousedům v pohotovosti již od svého vzniku v roce 1948. Od té doby si ostatně prošel hned několika válkami se sousedními státy, a vždy je nakonec vyhrál. V posledních desetiletích se ale potýká s útoky radikálů, kteří se krčí mezi palestinskými civilisty, takže je boj proti nim mnohem obtížnější, protože může znamenat právě i civilní oběti. Izraelské armádě ale vzhledem k množství občanů, které Hamás zajal, nezbývá nic jiného, než na Gazu útočit, ozbrojence zlikvidovat pokusit se přivést své lidi zpět.

iZdroj fotografie: Noa City-Eliyahu / Creative Commons / CC BY-SA

Ačkoliv má Izrael zhruba 9,5 milionů obyvatel (tedy o něco méně než ČR), jeho ozbrojené síly patří k těm nejlepším a nejsilnějším na světě. V činné službě má kolem 173 tisíc vojáků, ale spolehnout se může na dalších téměř 0,5 milionu rezervistů. Občané Izraele mají také (až na výjimky) povinnou vojenskou službu – muži na 32 měsíců, a ženy na 24. A pakliže se poté nestanou profesionálními vojáky, jsou jako rezervisté připraveni kdykoliv narukovat na obranu své vlasti. Izraelská armáda také začala rezervisty po útoku Hamásu okamžitě povolávat.

Odolné tanky a obrněné transportéry

Izraelští vojáci patří k nejlépe vycvičeným a vybaveným na světě. Vyzbrojeni mohou být několika druhy útočných pušek, a to včetně velmi kvalitních izraelských Tavor. Do zastavěných oblastí pásma Gazy pak izraelské obranné síly zajisté pošlou obrněnce v čele s velmi odolnými tanky Merkava a silně obrněnými transportéry Namer a Achzarit. Jejich výhodou je, že dokáží odolat naprosté většině protitankových zbraní, a často disponují i aktivní obranou.

Samozřejmě to ale neznamená, že jsou tito obrněnci nezničitelní, nějací již v této válce padli, nepřítel však musí vynaložit k jejich zničení opravdu velké úsilí. Izraelské pozemní jednotky pak bude bezpochyby podporovat i dělostřelectvo založené hlavně na houfnicích M109A5. Ozbrojenci Hamásu musí navíc čelit silnému izraelskému letectvu, které ho zasáhlo již několik hodin po prvním útoku.

V jeho řadách se přitom nachází moderní letouny Lockheed Martin F-35 Lightning II, ale hlavní roli budou velmi pravděpodobně hrát letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon vybavené přesně naváděnou municí. Izraelské ozbrojené síly pak v takových situacích zapojují do boje i námořnictvo, neboť zrovna pásmo Gazy má velmi dlouhé pobřeží, a část radikálů útočila i po moři. Izrael se může spolehnout například na korvety Sa’ar 6 nebo na řadu rychlých hlídkových člunů Super Dvora Mk III s rychlopalnými kanony ráže 30 milimetrů.

Hrozbou jsou protitankové zbraně

Ozbrojenci Hamásu, jichž budou pravděpodobně jen jednotky tisíc, mívají nejčastěji útočné pušky postavené na sovětských AK-47 a jejích derivátech, případně kulomety. Jejich nejsilnějšími zbraněmi jsou minomety ráže 120 milimetrů, a pak celá řada protitankových zbraní. Disponují například protitankovými granátomety RPG-7, ale také modernějšími systémy jako 9K113 Konkurs, a pravděpodobně má ve výzbroji i protitankové zbraně dodané z Íránu. Výhodou bude pro bojovníky Hamásu městský terén a civilisté, za něž se schovávají.

iZdroj fotografie: Uživatel proisraeli / Creative Commons / CC BY-SA

Vcelku obávané jsou pak různé druhy raket, jimiž Hamás disponuje ve velkém počtu, a jimiž odstřeluje izraelská města. Nejznámější jsou střely Kassám a Quds, které si Hamás provizorně vyrábí sám. Jsou neřízené a mají jen krátký dolet a nevelkou hlavici, ale jsou velmi levné a má jich velké množství. Hnutí disponuje pravděpodobně i většími střelami propašovanými z Íránu, otázkou ale je, kolik jich ještě může ve výzbroji zbývat. Velké množství svých raket, nejspíše několik tisíc, totiž Hamás odpálil hned na začátku sobotního útoku.

Článek Co může Izrael vrhnout do války s palestinským hnutím Hamás, které je proti němu extrémně slabé, ale přesto ho nedokáže srazit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Záminkou se stala návštěva Chrámové hory

V roce 2000 na palestinských územích vypukla takzvaná druhá intifáda. V období střetů mezi Palestinci a Izraelem se začaly formovat i Brigády mučedníků al-Aksá. V názvu se organizace odkazuje na mešitu al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která patří ke svatým místům islámu. Záminkou druhé intifády byla návštěva Ariela Šarona právě na Chrámové hoře, kdy Arafat zároveň upustil od jednostranného vyhlášení samostatné Palestiny.

iZdroj fotografie: Uživatel Assaf.c / Creative Commons / CC BY-SA

Skupina byla úzce napojena na hnutí Fatah, zvláště v době života palestinského vůdce Jásira Arafata. Podle některých zdrojů jim Arafat dokonce poskytoval finanční prostředky. Členové brigád začali s přestřelkami a sebevražednými útoky. Zpočátku se zaměřovali na oblast západního břehu Jordánu, kde útočili na izraelské vojenské hlídky a židovské osadníky. Do dnešní doby se podíleli na několika tisících útoků dle izraelských zdrojů.

Brigády se v době svého vzniku označily jako sekulární organizace, ideologicky jsou úzce propojené s Fatahem, který je často kritizován izraelskými úřady za to, že proti organizaci zásadně nezakročí. Její význam však postupně klesal s rostoucí silou teroristické organizace Al-Kajdá či nástupem Islámského státu na Blízkém východě. V loňském roce uprchl z izraelského vězení vůdce brigád Zakarja Zubejdí, panují obavy z eskalace násilí v oblasti.

Cílem bylo cokoli v Izraeli

Když byl v roce 2001 vůdce brigád Jásir Badáví, mimochodem na výplatní pásce Fatahu, zabit bombou v autě, její členové začali i s útoky na civilní cíle v samotném Izraeli. V lednu 2002 střelec 6 lidí zabil a 33 zranil při oslavě Bat micva. Při sebevražedném útoku v březnu 2002 bylo v Jeruzalémě zabito 11 lidí, dalších 22 pak 5. ledna 2003 na centrálním autobusovém nádraží v jižním Tel Avivu. Podobných akcí členové mají na svědomí mnohem více. Využívali při nich někdy i dětské útočníky.

Americké ministerstvo spravedlnosti zařadilo brigády v roce 2002 na seznam teroristických organizací stejně jako řada dalších států. Po smrti Jásira Arafata se vztah s Fatahem rozvolnil. V roce 2005 Fatah oznámil, že brigády byly rozpuštěny, ale i tak zůstaly aktivní. V roce 2007 jim Izrael nabídl amnestii. Odhaduje se, že dnes mají několik set členů a jsou aktivní hlavně v pásmu Gazy.

V současné době se úplně zapomnělo, že Pásmo Gazy či Západní břeh Jordánu jsou ve skutečnosti uprchlickými tábory, které vznikly po založení státu Izrael. Arabské státy cíleně nepřijímaly tyto palestinské Araby, aby udržovaly konflikt pořád žhavý, což se jim povedlo. Celý postup ohledně Palestiny byl desetiletí stále stejný, neuznat a zničit židovský stát. Palestinci již mohli být dávno asimilováni okolními státy.

Celá problematika až tak komplikovaná není. Do Palestiny stále proudí mezinárodní pomoc, ale ta je především Hamasem zneužívána pro vojenské účely, Palestinci například sami vyrábí velké množství raket krátkého dosahu. Jejich počty jdou do tisíců. Obyvatelstvo je udržováno v chudobě a Hamas se zároveň tváří jako dárce, když občas pustí mezinárodní pomoc mezi obyvatelstvo. Brigády mučedníků al-Aksá jsou dnes již jen střípkem celé mozaiky.

Izrael je často kritizován za vojenské zásahy na Západním břehu Jordánu, zpravodajství se ovšem málokdy zmiňuje, že jde o vyprovokované reakce či chirurgické útoky proti tajným manufakturám, které vyrábí zbraně následně použité proti Tel Avivu. Zemře-li Palestinec izraelskou vinou, je mezinárodní poprask, jenž se nedá srovnat s malým zájmem o izraelské oběti teroristických útoků. Konflikt je zamrzlý a zřejmě ještě dlouho bude.

Jak hodnotíte používání teroristických útoků jako prostředku k prosazení nějakého cíle?

Zdroj: Britannica, RefWorld

Článek Brigády mučedníků al-Aksá útočící na Izrael nejspíše platil sám Arafat. Teroristická skupina je i přes avizované rozpuštění stále aktivní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Při projížděním městem střílel kolemjdoucí

Například 29. března bylo poblíž Tel Avivu zabito pět lidí. Terorista útočil konkrétně ve městech Bnei Brak a Ramat Gan. Podle svědků při projíždění prostě pálil na kolemjdoucí. Nakonec ho zabili izraelští policisté. Podle některých informací byl útočník spojený s Palestincem, který v minulosti strávil několik let v izraelském vězení.

Vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás útoky odsoudil. Podle něho zabíjení povede jen ke zhoršování situace a k nestabilitě, tedy k přesnému opaku toho, oč usilují obě strany na politické úrovni. Ovšem to je jen část názoru ze strany Palestinců, která zaznívá. Při útoku 27. března byli zabiti dva izraelští policisté. Ke střelbě se přihlásil Islámský stát. Reakce schvalující útok přišly od palestinského hnutí Hamás, skupiny Islámský džihád nebo Hizballáhu, který je podporovaný Íránem.

Jedná se o osvědčenou taktiku islámských radikálních organizací, kterým na nějakém míru v oblasti Blízkého východu absolutně nezáleží. Naopak, Hamás značnou část prostředků čerpá z humanitární pomoci zahraničních donorů, která však není vůbec kontrolována. Peníze jsou často používány pro financování teroristických útoků či výrobu raket krátkého dosahu, která je v pásmu Gazy poměrně značně manufakturně rozšířená.

Izrael jedná s arabskými zeměmi

Týden před tím jiný stoupenec Islámského státu nožem zabil čtyři lidi ve městě Beersheba na jihu Izraele. Země se přitom snaží napětí zmírnit a jedná i s vlivnými arabskými státy. Izraelský ministr zahraničí se setkal s ministry zahraničí čtyř arabských zemí. Později pak ministr obrany Benny Gantz jednal i s jordánským králem Abdalláhem II.

Izrael chce zmírnit možnou eskalaci násilí, se kterým má zkušenosti z loňského ramadánu. Ten začíná 2. dubna a země by nechtěla, aby se situace opakovala. Před hrozbou násilí varovalo například i německé ministerstvo zahraničí. Jordánský král proto požádal Izrael, aby Arabům umožnil nerušenou možnost modlení se v mešitě Al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Ta je svatým místem jak pro židy, tak muslimy a často je záminkou k rozpoutání násilí.

Židovský stát je často terčem kritiky za odvetná opatření vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu. Světové agentury jsou k Izraeli málokdy milosrdné a tvrdě kritizují ztráty na životech mezi civilním obyvatelstvem Palestinců. Zde se ovšem opět jedná o názorný příklad toho, jak arabské teroristické organizace situaci beztrestně vyvolávají a Izrael se ve většině případů pouze brání. Hamás ukazuje to, jak Palestinci chtějí problémy řešit mírovým způsobem.

Jak moc bezpečné je podle vás v době vyššího napětí jezdit do Izraele?

Zdroj: TheDefensePost

Článek Teroristé střílejí civilisty na izraelských ulicích. Během dubnového ramadánu může útoků ještě přibývat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.