Základna za dvojnásobek původního odhadu

Ellsworth Air Force Base se nepřipravuje jen na nový typ letadla. Připravuje se na kompletní transformaci. Původní odhad nákladů na infrastrukturu činil zhruba jednu miliardu dolarů. Do roku 2026 se zdvojnásobil na přibližně dvě miliardy, tedy oněch zhruba 42 miliard korun.

Co za ty peníze vzniká? Veřejně doložené položky zahrnují:

• Low Observable Restoration Facility za 161 milionů dolarů (asi 3,4 miliardy korun), specializované pracoviště pro údržbu a obnovu radar pohlcujících povrchů, které musí fungovat v kontrolovaném prostředí uvnitř budovy.
• Wash Rack and General Maintenance Hangar za 81 milionů dolarů (asi 1,7 miliardy korun), mycí a údržbový hangár.
• Další údržbové hangáry, sklady munice, zázemí pro výcvik a simulátory, komunikační a provozní objekty, nové stojánkové plochy, silnice a parkoviště.

Celkem se jedná o více než dvacet velkých stavebních projektů. Proč tak obrovské náklady ještě před příletem prvního stroje? Stealth bombardér nevyžaduje jen přistávací dráhu. Vyžaduje celý ekosystém, od klimatizovaných hal pro práci s citlivými materiály po zabezpečené prostory pro jadernou roli. Právě náročná péče o stealth povrch byla jednou z největších slabin B-2 Spirit, jak upozornil magazín Time. Raider má být od počátku navržen tak, aby tuto slabinu odstranil, ale infrastruktura pro něj musí být připravena dřív, než dorazí.

Rok 2027: na stojánce, ale ne v plné bojové pohotovosti

Americké letectvo potvrdilo, že stroje B-21 mají být na Ellsworthu fyzicky přítomné na stojánce v roce 2027. Konkrétní měsíc veřejně oznámen nebyl a stejně tak chybí oficiální datum dosažení počáteční operační způsobilosti (IOC). Mezi přítomností letounu na základně a jeho plnou bojovou pohotovostí může uplynout řada měsíců i let.

Testovací kampaň přitom už dávno překročila fázi „umí to létat“. Na základně Edwards v Kalifornii operují dva testovací exempláře. První ověřuje letové vlastnosti, rozšiřování obálky a pilotní charakteristiky. Druhý, který poprvé vzlétl v září 2025, se soustředí na integraci zbraní a misijních systémů, tedy na to, co z letounu dělá bojový nástroj. V červnu 2026 navíc poprvé usedl do kokpitu operační testovací pilot společně s vývojovým pilotem, což znamená, že americké letectvo propojuje vývojové a operační testování dříve, než bývá u programů tohoto rozsahu obvyklé.

Výroba se rovněž zrychluje. Nová dohoda s Northrop Grumman počítá s navýšením roční výrobní kapacity o 25 %. Oficiální program stále hovoří o minimálně 100 kusech, ale investice přesahující pět miliard dolarů do výrobní infrastruktury naznačují, že průmyslová základna se nestaví jen na přesný stokusový strop. Výrobce sám mluví o flexibilitě pro „budoucí růst flotily“.

B-21 versus svět: Tu-160, H-20 a odkaz B-2

Označení „nejlepší bombardér světa“ si žádá srovnání. Podívejme se na tři nejrelevantnější stroje.

Ruský Tu-160 Blackjack je koncepčně úplně jiný letoun. Nadzvukový strategický bombardér s proměnlivou geometrií křídla, maximální rychlostí přes 2 000 km/h a doletem kolem 12 000 km sází na rychlost a odpal střel s plochou dráhou letu z bezpečné vzdálenosti. Není stealth. Analytická organizace Nuclear Threat Initiative přímo uvádí, že Tu-160 „už není na čele konstrukce těžkých bombardérů“ a že Rusko se zajímalo o stealth nástupce (projekt PAK DA), jehož stav je ale nejasný. Proti moderní protivzdušné obraně by Tu-160 musel spoléhat na střely dlouhého doletu, zatímco B-21 je navržen k tomu, aby do bráněného prostoru přímo pronikl.

Čínský H-20 (Xian H-20) představuje asymetrický problém. Pentagon ještě v prosinci 2024 pracoval s formulací, že Čína strategický stealth bombardér „pravděpodobně teprve vyvíjí“. Veřejně dostupné odhady hovoří o subsonickém létajícím křídle s doletem kolem 8 500 km a schopností nést jadernou i konvenční výzbroj, tedy o koncepci podobné B-2 a B-21. Jenže H-20 dosud nebyl veřejně představen jako zavedený operační systém. Přímé srovnání parametrů proto zatím není možné.

B-2 Spirit, přímý předchůdce Raidera, létá od roku 1997 a dodnes zůstává jediným operačním stealth bombardérem na světě. Vzniklo jen 21 kusů za jednotkovou cenu přesahující dvě miliardy dolarů. Jeho hlavní slabinou je extrémně náročná údržba stealth povrchu, každý let vyžadoval hodiny práce ve specializovaných hangárech. Raider má být od základu navržen jinak: s jednodušším přístupem k systémům, nižšími nároky na údržbu povrchu a digitální architekturou umožňující rychlejší upgrady. Právě proto má smysl stavět flotilu o minimálně 100 kusech místo dvou desítek.

Proč Ellsworth a co to znamená pro NATO

Ellsworth není náhodná volba. Základna v Jižní Dakotě je dnes domovem bombardérů B-1B Lancer, strojů, které už ztratily jadernou certifikaci a slouží čistě v konvenční roli. Přechod na B-21 obnoví spojení stealth průniku, globálního dosahu a dvojí jaderně-konvenční role na jednom místě. Ellsworth se navíc stane prvním formálním výcvikovým centrem pro posádky Raiderů. Podle analýzy pro zákonodárce Jižní Dakoty se počítá s příchodem přibližně 3 500 vojáků přímo pro misi B-21 a zhruba 4 200 rodinných příslušníků; celkový personální nárůst základny má dosáhnout asi 30 %.

Pro země NATO včetně České republiky je podstatný především efekt odstrašení. Americké bombardéry už dnes pravidelně operují v Evropě v rámci misí Bomber Task Force z britské základny RAF Fairford, kde posilují interoperabilitu se spojenci a demonstrují závazek vůči alianci. Raider by v budoucnu znamenal kvalitativně silnější průnikovou kapacitu pod aliančním deštníkem. Nejde o to, že by B-21 měl být trvale rozmístěn v Evropě; jde o to, že jeho samotná existence a globální dosah mění kalkulaci každého potenciálního protivníka.

Cena dominance

Celkové náklady programu dalece přesahují 42 miliard za Ellsworth. Podle odhadu Pentagonu z roku 2021, který uvádí Arms Control Association, činí třicetiletý součet vývoje, pořízení a provozu celé flotily B-21 asi 203 miliard dolarů, přes čtyři biliony korun. Samotný vývoj a nákup prvních 100 kusů americký Kongresový rozpočtový úřad odhadoval na 80 miliard dolarů v cenách roku 2016.

Jsou to astronomické částky. Ale americká logika je přímočará: dominance nestojí na počtu bombardérů samotném, nýbrž na schopnosti zasáhnout cíl v nejtvrději bráněném prostoru na planetě. Právě proto USA současně zrychlují výrobu, propojují vývojové a operační testování a zdvojnásobují rozpočet na infrastrukturu jediné základny. Až první B-21 Raider v roce 2027 zastaví na čerstvém betonu Ellsworthu, půjde o víc než přílet nového letounu. Půjde o fyzický důkaz, že Amerika svou sázku na průnikový stealth bombardér myslí smrtelně vážně.

Článek Amerika chce dominanci, vyhlíží dodávky nejlepších bombardérů světa B-21. Zrychluje modernizaci základny za 42 miliard se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bombardér, který nikdo nevidí

B-21 Raider je stealth bombardér ve tvaru létajícího křídla, vizuálně připomínající svého předchůdce B-2 Spirit, ale o generaci dál. Northrop Grumman ho označuje za letoun šesté generace, a to není jen marketingová nálepka. Stroj kombinuje stealth technologii příští generace s otevřenou softwarovou architekturou, která umožňuje rychlé modernizace bez nutnosti přestavovat celý letoun. Má pokročilé síťové propojení s dalšími platformami a schopnost nést jak jadernou, tak konvenční výzbroj včetně plánované integrace nové řízené střely LRSO.

Přesné výkonnostní parametry (rychlost, dolet bez tankování, nosnost) zůstávají utajené. Veřejně známé je, že B-21 je o něco menší než B-2, má výraznější vyvýšený střed přídě a je od základu navržený tak, aby byl levnější na údržbu a provoz. Podle zprávy Congressional Research Service se cena jednoho kusu odhaduje na 550 milionů dolarů v cenové hladině roku 2010, tedy zhruba 13,5 miliardy korun. Pro srovnání: B-2 Spirit stál v přepočtu více než dvojnásobek a celá flotila čítá pouhých dvacet strojů. U B-21 se počítá s minimálně stem kusů, a debata o rozšíření na 145 letounů sílí.

Testy běží rychleji, než se čekalo

Program B-21 už dávno opustil fázi papírového projektu. V dubnu 2026 Northrop Grumman oznámil, že zkušební kampaň postupuje rychlým tempem a že stroj úspěšně absolvoval tankování za letu, milník, který potvrzuje reálnou bojovou použitelnost. Druhý zkušební letoun se připojil k testům už v září 2025. Souběžně s testy probíhá nízkosériová výroba dalších kusů.

Nejpevnější veřejně potvrzený termín říká, že první B-21 Raider dorazí na základnu Ellsworth v Jižní Dakotě v roce 2027. Právě tam vznikne první operační i výcviková jednotka. Další hlavní základny budou Whiteman a Dyess, obě v kontinentálních Spojených státech. Globální dosah stroje s tankováním za letu ale znamená, že B-21 může zasáhnout cíl kdekoliv na planetě, a právě proto otevření East Gate 3 není jen lokální utažská investice, ale strategický krok s celosvětovým dosahem.

Rusko vyhrožuje, ale nemá čím odpovědět

Kreml na americkou technologickou převahu reaguje tak, jak umí nejlépe, slovy. Vladimir Putin v létě 2024 varoval, že pokud USA rozmístí dlouhodosahové střely v Německu, Rusko nasadí obdobné prostředky „v dostřelu Západu“. Později spojil západní podporu ukrajinských úderů na ruské území s úpravou jaderné doktríny. Tyto hrozby nelze zlehčovat; Rusko stále disponuje rozsáhlým jaderným a raketovým arzenálem.

Jenže v oblasti stealth bombardérů zeje za rétorikou propast. Ruský program PAK DA, který měl být odpovědí na americkou stealth dominanci, zůstává podle Aviation Week výrazně za harmonogramem. Původně plánovaný první let kolem roku 2023 se neuskutečnil a program stále „pomalu nabírá tvar“, což je diplomatický způsob, jak říct, že se zpožďuje. Ruská armáda tak nadále spoléhá na modernizované Tu-160M2 a Tu-95MS, tedy na stroje navržené v éře studené války, které nemají stealth schopnosti.

Čínský H-20 je na tom podobně. Pentagon jeho nasazení posouvá spíše do třicátých let a americký představitel v roce 2024 veřejně zpochybnil, jak blízko je čínský projekt americkému standardu nízké pozorovatelnosti. Zatímco USA už rozšiřují výrobní kapacity a testují hotové stroje, konkurence se stále potýká s přechodem z výkresů do vzduchu.

Proč záleží na továrně, nejen na letounu

Největší americká výhoda nespočívá jen v samotném B-21. Spočívá ve schopnosti převést stealth bombardér do sériové výroby rychleji, než konkurence dostane vlastní projekty z papíru do vzduchu. Otevření East Gate 3 tuto výhodu zhmotnilo. Northrop Grumman uvádí, že jeho výrobní plocha mezi Clearfieldem a Laytonem nyní přesahuje 185 000 čtverečních metrů, to je průmyslový ekosystém, který nemá v oblasti stealth bombardérů ve světě obdobu.

Pro Česko a celou střední Evropu je to relevantní na úrovni odstrašení. Bombardéry jsou podle CRS „viditelnou a flexibilní“ částí americké jaderné triády a USA je pravidelně vysílají na mise Bomber Task Force do spojeneckých zemí. Větší flotila B-21 znamená silnější schopnost rychle posílit evropské bojiště a signalizovat odhodlání NATO. V kontextu války na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, a pokračujících ruských hrozeb vůči evropským spojencům je každý další stealth bombardér v americkém arzenálu argumentem, kterému Kreml nemá co postavit.

Sto kusů, nebo víc?

Debata o konečném počtu B-21 nabírá na intenzitě. Původní plán počítal se stem letounů, ale doporučení Strategic Posture Commission a březnové svědectví velení STRATCOM před Kongresem posunuly diskusi k číslu 145. Důvody jsou pragmatické: stárnoucí B-1B Lancer a B-2 Spirit potřebují náhradu, tempo nasazení bombardérů roste a Pentagon potřebuje mít dostatek stealth platforem současně pro Evropu, Indo-Pacifik i jaderné odstrašení.

Skutečná rozpočtová zátěž přitom nebude jen cena jednoho draku. Celý ekosystém (výcvik, infrastruktura, zbraně, údržba) bude stát násobně víc. Ale právě proto má otevření East Gate 3 takový význam. Není to jen nová hala. Je to důkaz, že Amerika staví průmyslové zázemí pro dlouhou sérii, ne pro dvacet kusů jako u B-2.

Rusko může vyhrožovat jadernými střelami a upravovat doktríny. Ale stealth bombardér se nedá postavit z projevů, a právě to je rozdíl, který East Gate 3 ztělesňuje.

Článek Rusové mohou jen závidět a vyhrožovat. Amerika otevřela obří továrnu na stealth bombardéry B-21 Raider se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč stávající arzenál nestačí

Americké letectvo dnes disponuje dvěma novějšími variantami řady B61. B61-12, dokončená v prosinci 2021, přinesla vyšší přesnost navedení a nižší výnos, nahrazuje starší modely B61-3, -4 a -7 a slouží i v rámci NATO. B61-13, jejíž první kus NNSA sestavila 19. 5. 2025, přidává vyšší výnos srovnatelný s původní B61-7 a rozšiřuje paletu možností proti tvrdším a rozlehlým vojenským cílům. Ani jedna z nich ale nebyla navržena jako specializovaný nástroj pro průnik do desítek metrů horniny a betonu.

Stárnoucí B61-11 tuto roli zastává od devadesátých let. Jenže její životnost má své limity a Pentagon po odchodu B83-1 přišel o jedinou megátunovou gravitační pumu, která mohla kompenzovat nedostatečnou penetraci čistou silou výbuchu. Vznikla mezera. NDS-A ji má zacelit, nikoli jako provizorní záplata, ale jako trvalé řešení.

Návrat mise, kterou Kongres kdysi pohřbil

Myšlenka specializované jaderné zbraně proti podzemním cílům není nová. Na počátku tisíciletí Pentagon rozjel program Robust Nuclear Earth Penetrator (RNEP). Kongres ho ale v roce 2005 zastavil, vyřadil financování a přesměroval čtyři miliony dolarů na výzkum konvenčních penetrátorů. Nuclear Weapons Council studii oficiálně ukončila 25. 1. 2006.

Co se od té doby změnilo? Prakticky všechno.

• Čína dramaticky zrychlila jadernou expanzi. Pentagon ve své výroční zprávě za rok 2024 uvádí přes 600 operačních hlavic, výstavbu nejméně 30 nových šachet pro DF-5 v centrální Číně a další strategickou infrastrukturu.
• Rusko udržuje dlouholetou tradici hluboko zakopaných velitelských komplexů, o nichž se v odborné debatě mluví desetiletí.
• Írán se stal živou laboratoří pro konvenční variantu řešení: v červnu 2025 americké B-2 úspěšně nasadily třicetitunový konvenční penetrátor GBU-57 Massive Ordnance Penetrator proti íránským podzemním jaderným zařízením.

Právě zkušenost s GBU-57 je důležitá pro pochopení NDS-A. MOP je nejnásilnější nenukleární nástroj, jaký USA mají. Funguje. Ale má své fyzikální stropy, a Pentagon zjevně počítá se scénáři, kde tyto stropy nestačí.

Nejdražší bombardéry jako jediný možný nosič

NDS-A ponese to, co dnes nese B61-11 i GBU-57: stealth bombardéry. B-2 Spirit s jednotkovou cenou přibližně 1,157 miliardy dolarů (ve fiskálních dolarech roku 1998) a jeho nástupce B-21 Raider s průměrnou pořizovací cenou 692 milionů dolarů (v dolarech roku 2022). Dohromady jde o nejdražší bojové letouny, jaké kdy vznikly.

Důvod je prostý: aby zbraň určená proti hluboko zakopaným cílům měla smysl, musí ji nosič doručit přes nejtvrdší protivzdušnou obranu na světě. Žádný jiný americký bombardér to neumí. B-52 je viditelný na radaru za stovky kilometrů. B-1B nemá jadernou certifikaci. Zbývají dva stealth stroje, a právě tato kombinace neviditelného nosiče a specializované munice je to, co dává USA asymetrickou výhodu.

Moskva ani Peking veřejně nedisponují srovnatelnou dvojicí: stealth bombardér schopný hlubokého průniku plus specializovaná jaderná penetrační zbraň. Rusko může reagovat posilováním protivzdušné obrany, rozptylem klíčové infrastruktury nebo hlubším zakopáváním. Symetrická odpověď stejného typu ale z veřejně dostupných zdrojů nevyplývá.

Co zatím nevíme, a proč na tom záleží

Veřejné dokumenty k NDS-A jsou zatím skoupé na detail. NNSA sama přiznává, že po fiskálním roce 2027 nemá dostatek podkladů pro kvalifikovaný požadavek, tedy ani samotná agentura zatím nemá uzamčené požadavky na další roky.

Klíčové otevřené otázky:

• Forma zbraně. Rozpočet používá neurčitý název „System-Air-delivered“, nikoli „bomb“. Bude to gravitační puma vyžadující přelet přímo nad cílem, nebo řešení odpalované z bezpečnější vzdálenosti? Rozdíl je zásadní: gravitační puma znamená, že B-2 nebo B-21 musí proniknout až k cíli; varianta odpalovaná ze vzdálenosti by dramaticky zvýšila přežitelnost nosiče.
• Časový horizont. Pro srovnání: hlavice W93 ukončila Phase 1 ve fiskálním roce 2022 a její první produkční kus je plánován na rok 2035. Hlavice W87-1 míří na rok 2033. Pokud NDS-A nebude rychlý derivát hotových komponent, vstup do služby před polovinou třicátých let je málo pravděpodobný.
• Celková cena. Zatím známe jen prvních sto milionů. V kontextu 27,4 miliardy dolarů, které NNSA žádá na Weapons Activities, jde o drobnou položku. Jaderné programy ale mají tendenci růst, a NDS-A bude soutěžit o peníze s modernizací W87-1, W93 i dalšími projekty včetně dvou nových iniciativ Rapid Capability Team.

Signál, ne zbraň

NDS-A dnes není bomba. Není střela. Je to rozpočtový řádek, politické rozhodnutí a strategický signál. Říká protivníkům: vaše nejhlubší, nejodolnější úkryty nejsou nedotknutelné, a my jsme ochotni investovat do toho, aby takovými nikdy nebyly. Pro kredibilitu amerického odstrašení, včetně toho rozšířeného vůči spojencům v Evropě, je právě tento signál možná cennější než hotová zbraň v muničním skladu.

Článek Amerika chce novou jadernou pumu pro taktické údery, Rusko může jenom tiše sledovat. NDS-A ponesou nejdražší bombardéry světa se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bombardéry B-21 letectvo intenzivně testuje

Předání druhého bombardéru B-21 letectvu neznamená, že by je zařazovalo do výzbroje, slouží zatím k testování, což je u nového letounu náročná procedura. Přesto se ale dá říci, že se Američané k tomuto zásadnímu kroku přibližují mílovými kroky. S B-21 v aktivní službě podle plánů počítají v roce 2027, uvádí Wikipedia. Do roku 2040 by měl postupně nahrazovat nadzvukové bombardéry Rockwell B-1 Lancer a stealth Northrop B-2 Spirit.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Rusko má sice projekt bombardéru 6. generace Tupolev PAK DA, který by měl být stejně jako B-21 létajícím křídlem s pokročilými schopnostmi stealth, ale v posledních letech o něm není slyšet. NationalSecurityJournal je přesvědčený, že v případě konstrukce nového bombardéru Rusko naráží na své technologické limity – má totiž omezený dovoz moderních technologií, tak je pro něj postavení takového stroje obtížná, a zřejmě finančně značně zatěžující.

Rusko si udržuje velmi staré bombardéry

Ruské letectvo se musí, a nejspíše ještě dlouho bude muset, spoléhat na konstrukce pocházející z dob studené války, tedy vrtulový Tupolev Tu-95 Bear, stejně jako proudové Tupolev Tu-22 Backfire a Tupolev Tu-160 Blackjack. Na jaře 2025 navíc Rusko oznámilo, že do sériové výroby přechází modernizovaný Tu-160M, uvádí NationalInterest. To podle názoru Armádního Zpravodaje jenom svědčí o tom, že velení letectva v blízké době s dodávkami letounu PAK-DA určitě nepočítá, a nejspíše neexistuje ani v nelétajícím prototypu, maximálně na papíře.

Video: Ukrytý Leopard 2A4 způsobil paniku v ruském konvoji. Zcela ho rozstřílel, nepřítel ani nevěděl, odkud na něj pálí

Nový B-21 dá americkému letectvu nespornou výhodu proti Rusku v mnoha ohledech a to nejen v pokročilém stealth. Počítá se s ním i jako se strojem schopným spolupracovat s doprovodnými drony, ty by ho mohly chránit, a není vyloučeno, že na svoji obranu ponese střely vzduch-vzduch dlouhého dosahu. V podstatě se dá říci, že více než ruského letectva by se USA měly spíše obávat Číny, protože ta intenzivně pracuje na bombardéru 6. generace Xi’an H-20.

Článek Rusko narazilo na technologické limity, zatímco v Americe létají první bombardéry 6. generace na světě. Nová éra letectví začíná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nový bombardér bude brzy potřeba

B-2 Spirit je produktem konce studené války. Wikipedia uvádí, že byl zaveden do výzbroje v roce 1997 a postaven byl jenom v počtu 21 kusů, ale v současnosti jich slouží 19. Plány na více letadel zbrzdily extrémně vysoké náklady a skutečnost, že tolik letadel nebylo třeba. Ale s měnící se globální rovnováhou sil ve světě a bezpečnostní situací americké letectvo potřebuje další nový stealth bombardér, takže i proto nechalo postavit B-21 Raider, který v současné době prochází mnoha testy. Třeba Rusko proti němu asi nebude mít obranu.

iZdroj fotografie: GoodFon

Northrop Grumman popisuje B-21 Raider jako první létající bombardér 6. generace a garantuje i pevnou cenu prvních kusů, která nemá překročit 550 milionů dolarů (11,8 miliard korun) – oproti tomu cena B-2 Spiritu se pohybuje kolem 48,4 miliard korun, potvrzuje Wikipedia. Slibuje u něj novou generaci stealth, takže by měl tedy být ještě nenápadnější než B-2. Redakce Armádního Zpravodaje považuje za důležité, že má být mnohem snazší jeho údržba, a díky otevřené architektuře firma zaručuje i snadnou modernizaci a integraci nových zbraní.

B-21 je mnohem menší než B-2

Ačkoliv mohou vypadat letouny B-2 a B-21 na první pohled podobně, což je dané i schopností stealth, budou se v mnohém lišit. Tím prvním je velikost: B-2 je dlouhý 21 m a má rozpětí křídel 52,4 m, zatímco B-21 má na délku 16 m a rozpětí jeho křídel je 40 m, uvádí Wikipedia. B-2 má také 4 motory, ale a B-21 jenom 2. Rozdíl pak bude i v nosnosti – jestliže se do dvou pumovnicí B-2 vejde 18 tun, B-21 má pumovnici jednu na 9,1 tuny. Pokud by nakonec B-21 někdy používal pumu jako je GBU-57, unesl by jenom jedinou, zatímco B-2 pojme dvě.

CV90 pro ČR jsou extrémně drahá, armáda mohla ušetřit 45 milionů na každém BVP, kdyby zvolila ASCOD. Byl ovšem horší

Lze očekávat, že bude mít B-21 i mnohé další výhody, jako je třeba používání nových zbraní – příkladem může být AGM-181 LRSO, která by se měla stát novou americkou střelou s plochou dráhou letu s jadernou hlavicí. Jako digitální letoun bude B-21 zřejmě spolupracovat s doprovodnými drony, které mu mohou pomáhat, a dokonce ho chránit. Vyloučena však není ani budoucí instalace zbraní, třeba laseru, schopných ničit přilétající střely.

Článek B-2 je stále nejlepší bombardér světa, ale už létá i jeho nástupce B-21 Raider. Jde o technologický posun i krok zpět se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

B-21 existuje zatím jako prototyp

O bombardéru B-21 jeho výrobce Northrop Grumman tvrdí, že jde o letoun 6. generace, který se vyznačuje pokročilými schopnosti stealth, digitálními technologiemi a mnoha dalšími vlastnostmi, z nichž jsou mnohé pochopitelně utajované. V současnosti existují pouze testovací prototypy a první kusy by měly vstupovat do výzbroje už v roce 2027. Americké letectvo na svých stránkách uvádí, že si jich pořídí alespoň 100 kusů.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Otázkou je, zda budou mít američtí protivnici proti letounu nějakou obranu. Velice těžko se to posuzuje, jelikož nejsou známé všechny jeho parametry a schopnosti, ovšem třeba z toho, že má mít ještě pokročilejší stealth, lze odvodit, že ho bude velice nesnadné detekovat. V praxi to znamená, že pokud to Rusko nebo Čína nedokáží na nějakou rozumnou vzdálenost, nebudou schopni proti němu zasáhnout např. stíhacími letouny nebo protivzdušnou obranou.

B-21 Raider bude útočit z bezpečné vzdálenosti

Soupeři budou nejspíše moci zničit B-21 Raider jenom tehdy, že ho americké letectvo vyšle bombardovat klasickými pumami. Lze si ovšem obtížně představit, že by to udělalo v případě, kdy by protivník disponoval vyspělým letectvem nebo protivzdušnou obranou. Ani by to navíc nemělo být nutné, B-21 má totiž používat mj. řízené střely AGM-181 LRSO. V této době jsou ve vývoji, ale Wikipedia uvádí, že by měly mít dosah až 2 500 kilometrů, odpalovány tak budou z veliké dálky. Střely přitom zvládnout nést konvenční i jaderná hlavice.

(Ne)chtěné vyzrazení podoby americké stíhačky 6. generace NGAD: co je o ní vlastně známo a v čem bude její největší síla

B-21 má tvar létajícího křídla, což mu zajišťuje pokročilou schopnost stealth. O jeho pohon se pak stará dvojice motorů, která mu udělí max. rychlost Mchx 0,8, uvádí Wikipedia. Nedokázal by tedy uniknout nadzvukovým bojovým letounům v případě, že by se k němu dostaly. Jho dosah bude však teoreticky neomezený, jelikož zvládne tankovat za letu. Pohybovat se bude ve výšce asi 15 km a v jeho pumovnici má být místo pro pumy a střely do hmotnosti 9,1 tun.

Článek Mělo by vůbec Rusko jak se bránit? Americký „neviditelný“ bombardér B-21 Raider by na obloze hledalo těžko. Útočil by až na 2 500 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dosah B-21 Raider základny neomezí

Připravit se na provoz nejmodernějšího bombardéru světa B-21 vyžaduje nejenom vycvičit jejich osádky, ale také pro ně mít připravené zázemí s dostatečnou kapacitou na údržbu a špičkově vycvičeným personálem. Americké letectvo tak již nyní ví, že budou jeho moderní letouny startovat z letecké základny Ellsworth v Jižní Dakotě, k níž přibyly Whiteman Air Force Base v Missouri a Dyess Air Force Base v Texasu, uvádí ArmyRecognition.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Strategické bombardéry jsou určeny pro působení na celém světě, takže není příliš důležité, kde se jejich původní základna nachází. Na místo, kde budou útočit, si prostě doletí. Northrop Grumman na stránkách uvádí, že je letoun B-21 prvním bombardérem 6. generace na světě, přičemž nabízí kombinaci doletu, užitečného zatížení a schopnosti přežití. Má být schopen proniknout i tou nejlepší protivzdušnou obranou a nepříteli zasadit tvrdý úder.

B-21 má nahradit současné B-1 a B-2

Vývoj B-21 začal kolem roku 2011 a americké letectvo počítá s tím, že budou jeho první zařazeny do výzbroje v roce 2027, uvádí Wikipedia. Má přitom tvar létajícího křídla, tedy podobně jako Northrop B-2 Spirit, což zajišťuje v kombinaci s použitými materiály stealth. Je však o něco menší, vybavený digitálními technologiemi, a hlavně má být výrazně levnější. Do roku 2040 by měl ve výzbroji nahradit nejen B-2, ale i nadzvukový Rockwell B-1 Lancer.

Nový americký bombardér B-21 Raider má překonávat všechny soupeře. Půjde o druhý strategický bombardér se schopností stealth na světě

Bombardér má na délku 16 metrů a rozpětí křídel 40 metrů, a unést by měl 9,1 tun výzbroje, což je méně než jeho předchůdci, i když jde o jenom předběžné údaje. Menší velikost na druhou stranu znamená, že bude mnohem hůře detekovatelný, což je důležité pro jeho přežití blízko nepřátelského území nebo na něm. Rychlost B-21 bude podzvuková, tedy zhruba Mach 0,8, a jeho prototyp poprvé vzlétl na podzim roku 2023. Jde tedy stále o velice nový letoun, který ještě během testů pravděpodobně projde nějakými úpravami.

Článek 3 místa, na nichž se bude již brzy nacházet první strategický bombardér 6. generace na světě, americký B-21 Raider se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Samokřídlo je preferovaný tvar bombardéru

I když byl B-21 Raider 6. generace představen veřejnosti už v loňském roce, není o něm skoro nic známo. Konstrukčně se jedná o létající samokřídlo, tedy podobně jako u Northrop Grumman B-2 Spirit, což ale velké překvapení není, neboť právě tento tvar je vhodný pro vlastnosti stealth. I to bude důvod, proč ho podle dostupných informací zvolili Číňané u připravovaného bombardéru Xian H-20, stejně jako Rusové v projektu bombardéru označovaném jako Tupolev PAK DA.

Z amerických fotografií je pak stále více zřejmé, že se B-21 Raider nejenom tvarem podobá svému předchůdci, ale že by měl být oproti němu asi o 1/3 menší, ačkoliv jeho přesné rozměry známy nejsou. Jednou z hlavních otázek zůstává, jaký bude mít dolet a nosnost zbraní, ale vzhledem k tomu, že bude moci tankovat ve vzduchu díky „neviditelnému“ tankeru, bude dolet teoreticky neomezený. Z dostupných informací plyne, že by měl být pilotovaný, ale údajně je počítáno i s dálkovým ovládáním. Na snímku je vidět možné srovnání B-2 Spirit (vlevo) s B-21 Raider.

Na rozdíl od B-2 Spirit ale nebude jeho nástupce pouhým bombardérem, sloužit bude i pro sběr zpravodajských informací, případně jako velící, nebo dokonce stíhací, letoun. Mohl by totiž nést nejenom pumy a řízené střely (včetně budoucích hypersonických), ale třeba i připravované protiletadlové AIM-260 JATM dlouhého dosahu, jimiž by mohl útočit právě na nepřátelská letadla. Vyloučena však není ani instalace aktivní ochrany proti střelám.

Název bombardéru pochází z Doolittlova náletu

Název stroje vychází ze slavného náletu amerických letounů North American B-25 Mitchell, který se odehrál 18. dubna 1942. Šlo o vůbec první bombardování japonského území. Bombardéry tehdy odstartovaly z letadlové lodi Hornet a zasadily tvrdou ránu, což značně pozvedlo morálku Američanů. Podle velitele akce, jímž byl James Doolittl, je událost nazývána jako Doolittle Raid (Doolittlův nálet). Na letoun inspirovaný touto akcí si ale americké letectvo ještě pár let počká. I když vzlétne už v roce 2023, do výzbroje nebude zaveden dříve než v roce 2027.

Jak jsou na tom soupeři B-21 Raider není vůbec jasné. Čínská média v létě 2022 tvrdila, že je prototyp bombardéru H-20 již připravený k letu, ale od té doby už se žádné relevantní informace o projektu neobjevily. Je přitom jasné, že má v zemi draka vysokou prioritu, neboť současné strategické bombardovací letectvo má zastaralé. O ruském bombardéru PAK DA je více spekulací než potvrzeného, nicméně federace tvrdí, že prototypy postaví v letech 2023 až 2026.

Článek Co je známo o novém strategickém bombardéru B-21 Raider z USA: moc ne, ale na rozdíl od soupeřů existuje; design prozrazují fotky a video se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.