Bombardéry letěly těsně nad USS Nimitz

Zaznamenaný incident se týká ruských strategických bombardérů Tupolev Tu-95 Bear, z nichž se v únoru 2008 dva přiblížily k americké letadlové lodi USS Nimitz, která operovala jižně od Japonska. Přelétaly nad ní ve výšce nižší než 1 kilometr a poté kroužily kolem, což lze považovat za obrovskou drzost. Je pochopitelné, že proti nim Američané poslali bojové letouny – z oblasti je konkrétně vyprovodily palubní McDonnell Douglas F/A-18 Hornet.

Kterak dva britské Eurofightery přelstily ruské Suchoje Su-27 a dostaly je do pozice, v níž je mohly až příliš snadno zničit

Pro letadlovou loď je přitom Tu-95 velikou hrozbou. Jde o turbovrtulový bombardér se 4 motory, který byl vyvinutý v 50. letech 20. století v SSSR, uvádí WarHistoryOnline. Slouží jako nosič řízených střel, a to včetně protilodních Ch-22, což je veliká střela vyvinutá v Sovětském svazu v 60. letech 20. století, uvádí Wikipedia. Může mít přitom konvenční nebo jadernou hlavici, a sestrojena byla právě pro útoky na svazy amerických letadlových lodí.

Bombardéry Tu-95 mohla loď sestřelit

Nimitz je základem současně nejpočetnější třídy amerických letadlových lodí, která nese i jeho označení. Wikipedia uvádí, že jde o plavidlo o délce 332,8 metrů a výtlaku 100 000 tun s jaderným pohonem, na jehož palubě může být až 90 letounů a vrtulníků. Proti bombardérům jako je Tu-95 přitom není bezbranné – může použít nejenom své bojové stroje, ale také protiletadlové střely RIM-7 Sea Sparrow, a navíc jsou kolem i doprovodná plavidla.

iZdroj fotografie: Ústřední velitelství námořních sil USA (Pátá flotila USA) / Creative Commons / CC BY

Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že vyslání F/A-18, aby bombardéry vyprovodily, je adekvátní odpovědí. Zvláště za situace, kdy se k plavidlu přiblížily na tak krátkou vzdálenost. Pokud by se však Rusové o něco pokusili, byla by to pro ně zajisté sebevražda. Hornet je bojový letoun nesoucí protiletadlové střely jako AIM-120 AMRAAM nebo AIM-9 Sidewinder, uvádí Wikipedia, proti nimž by pomalé a neohrabané bombardéry neměly šanci.

Článek Kterak se ruští piloti bombardérů Tu-95 nezalekli a přeletěli přímo nad americkou letadlovou lodí, pro níž byli největším nebezpečím se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jediná F-35 byla lepší než celá ruská letka

Velmi často dochází k provokacím ze strany Ruska od Kaliningradské oblasti, z níž vysílá letouny k evropským zemím NATO, ale ty tentokrát zamířily přes Sibiř a Beringovo moře k americké Aljašce, k níž absolvovaly 15hodinovou cestu. Během ní došlo k tankování za letu, což bylo nezbytné, jelikož by letouny jinak tak dlouhou cestu nezvládly.

15 ruských letounů zamířilo na hranice NATO, a všech 15 to raději vzdalo. Vyprovázelo je britské taktické letectvo

Tupolev Tu-95MS je přitom modernizace zaváděná od roku 1981, vysvětluje Wikipedia s tím, že má dvě verze – šestku a šestnáctku. Ta první unese šest střelu Ch-55, Ch-55SM nebo Ch-555 na rotačním závěsníku ve vnitřní šachtě, zatímco druhá jich navíc unese na vnějších závěsnících dalších deset, pakliže je o Ch-55, nebo osm, jedná-li se o Ch-55SM.

Letoun Su-35S, který ho doprovázel, je podstatně mladší. Jeho první let se uskutečnil teprve v roce 2008, ačkoliv do služby vstoupil o něco později. Veden je jako víceúčelový stíhač a stíhač vzdušné převahy, a má tvořit páteř ruského letectva, ale vznikl jenom v počtu přesahujícím o pár jednotek 150 kusů. V současné době je jejich počet těžké dohadovat, navíc když jich bylo dle českých analytiků z Oryxu v posledních letech nejméně osm zničených.

Kterak F-16 nešťastně zničila sama sebe. Nejdříve rozstřílela druhé letadlo, poté došlo k mohutné explozi

Jejich předností je nejenom skvělá manévrovatelnost a vysoká max. rychlost Mach 2,25, i když cestovní bývá méně než poloviční (v případě doprovodu Tu-95MS pochopitelně ještě menší), ale také silné zbraně, včetně střel R-37 s dosahem až 400 km, nebo R-74 určených naopak na krátkou vzdálenost, potvrzuje Wikipedia. Slabinou má být však radar N035 Irbis-E-

O bezpečnost Tu-95 se měl starat ještě Suchoj Su-30SM, což je víceúčelový stíhací letoun pro vzdušnou převahu vyráběný od roku 1991, potvrzuje Wikipedia. Oproti Su-35S vnikl v počtu větším než 630 kusů, takže je v ruském letectvu silným zástupcem, ale pochopitelně není tak schopný. V modernizaci SM2 má nést dokonce i střelu R-37M, jinak zvládne třeba R-73, a k bombardování pozemních cílů pak Ch-59 nebo Ch-29, ale i řadu dalších.

Ruská drzost stále stoupá: 4krát během 7 dní vyprovodily ruská letadla britské Eurofightery, aby ochránily hranice NATO

Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že se ruská Su-35S může v některých směrech rovnat americké F-16, která se účastnila vyprovázení jí i dalších letounů, ale zejména radarem typu AESA ji ve verzi Block 70/72 značně překonává. O F-35 nemluvě, neboť jde o letoun páté generace, který by je dokázal všechny sestřelit, aniž by o tom piloti věděli.

O to se zasluhuje zejména schopnost stealth, díky níž ho nemají šanci svými nesrovnatelně slabšími radary zaměřit. Záběry z akce zveřejnil letecký inženýr Fahad Naim s odkazem na ruské ministerstvo obrany, a je na něm vidět nejenom tankování, ale také některé letouny jak ruské strany, tak NATO. Incident se obešel bez jakékoliv eskalace.

🚨Russian Tu-95MS strategic bombers conducted a 15+ hour flight over the Bering Sea, approaching Alaska's Air Defense Identification Zone (ADIZ). The mission included aerial refueling and was supported by Su-35S and Su-30SM fighter escorts. In response, the North American… pic.twitter.com/NKpEtHMrHP

— Fahad Naim (@Fahadnaimb) July 24, 2025

Ruský strategický bombardér Tu-95MS v doprovodu svých Su-35S a Su-30SM, po jejichž boku jsou vidět dvě F-16

Článek Video: ruský bombardér Tu-95MS v doprovodu Su-35S a Su-30SM slídil u hranic NATO. Zahnaly je dvě F-16 a F-35, zničily by je všechny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tu-160M bude sloužit ještě desítky let

Rusko významně rozšiřuje Kazaňský letecký závod, který je klíčový pro výrobu a modernizaci strategických bombardérů Tu-160. Ze satelitních snímků Yle přitom vyplývá, že na místě vzniká několik nových výrobních budov, z nichž největší má délku 320 metrů a rozkládá se na ploše přibližně 19 000 metrů čtverečních. Jedná se o posílení domácí letecké výroby pro vojenské i civilní potřeby, na což měla tamní vláda vyčlenit cca 24,5 miliard korun.

Hluboce modernizovaný bombardér Tupolev Tu-160M/M2 uletí kdejaké stíhačce a udeří na tisíce km. Nový vyvíjet netřeba

Z ruských médií zaznívá, že je expanze primárně zaměřena na zřízení výrobní linky pro civilní letouny Tupolev Tu-214, kterých by mohlo vznikat až 20 ročně. Ukazuje se přitom, že jsou velmi drahé, a hlavní klienti – jako Aeroflot – dokonce pohrozili zrušením kontraktů kvůli zpoždění dodávek. Armádní Zpravodaj je ale názoru, že k tomu nedojde.

Trh je totiž v Rusku do značné míry postaven na domácích produktech, které vláda prosazuje, takže je nepravděpodobné, že by nechala Tupolevy Tu-214 nahradit zahraničními. Závod je každopádně schopen vyrábět a modernizovat i bombardéry Tu-160M, a právě těmi by Rusko dle Armádního Zpravodaje mohlo později nahradit ztracené Tu-95 a Tu-22M.

Tempo ovšem zůstává velmi nízké – v roce 2024 dodal závod pouze dva letouny Tu-160M2 a dva Tu-160M. Takto bude nahrazovat 18 totálně zničený Tu-95 a Tu-22 nejméně několik let, nemluvě o potřebě zařadit novější bombardéry z důvodu širší strategie. Výrobu však brzdí také sankce a nedostatek kvalifikovaných pracovníků (jako v jiných odvětvích).

Armádní Zpravodaj připomíná, že je Tupolev Tu-160M modernizovaná verze ruského strategického nadzvukového bombardéru Tu-160 přezdívaného „Bílá labuť“. Jde o největší a nejtěžší nadzvukový bombardér s měnitelnou geometrií křídel na světě, uvádí Wikipedia.

Hlavní charakteristiky Tu-160M:

• Posádka: 4 členové
• Maximální rychlost: přes 2 000 km/h (Mach 2+)
• Dolet: přes 12 000 km bez doplňování paliva
• Výzbroj: schopnost nést řízené střely s plochou dráhou letu (včetně jaderných), např. Ch-101 a Ch-102
• Modernizace: nové motory NK-32-02, modernizovaná avionika, navigační a obranné systémy

Video: ukrajinské útočné komando rozprášilo nic netušící ruské obránce v lese. Nasadilo proti nim i lehký kulomet

Tu-160M je klíčovým prvkem ruské strategické jaderné triády a slouží především jako nosič dálkových střel s plochou dráhou letu. Modernizace výrazně zvýšila jeho bojové schopnosti a životnost do příštích desetiletí, což je také důvod, proč není nutně potřeba vyvíjet nové, i když stealth bombardéry by se jistě hodily – na ty však Rusko nemá schopnosti.

Článek Satelitní snímky ukazují, že se Rusko chystá postavit více bombardérů Tu-160M. Nahradí tím ztracené Tu-95 a Tu-22M se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tu-95 vyzbrojené střelou Ch-101 s dosahem 3 500 km

Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), která celou akci s názvem „Pavučina“ plánovala 18 měsíců, zveřejnila záběry a fotky, na nichž je vidět, že byly ruské strategické bombardéry Tupolev Tu-95 vyzbrojeny střelami Ch-101 s plochou dráhou letu. Jde o ty nejdalekonosnější v ruském arzenálu; Wikipedia potvrzuje, že doletí až 3 500 km, takže je mohou odpalovat mimo dosah veškerých systémů protivzdušné obrany, a zároveň je proti nim velmi obtížná obrana.

Satelitní snímek: Ukrajinci znehybnili ruské bombardéry na základně Engels-2. Sklad PHM tam hoří 3 dny v kuse, kouř sahá do dálky 15 km

Podle informací se přitom zdá, že Rusové skutečně zrovna plánovali útok – tentokrát už jim ovšem nevyšel. Intenzita požáru některých Tu-95 navíc naznačuje, že byly natankovány, aby zdolaly vzdálenost k místu, z něhož by střely odpálily, a následně se zase vrátily – zda na tuto nebo jinou základnu, jasné není, ale ruské letectvo pozici bombardérů často měnilo.

Armádní Zpravodaj je názoru, že je ztráta Tupolevů Tu-95 pro Rusko nenahraditelná, jelikož už dávno nejsou ve výrobě. Ta byla podle Wikipedie ukončena v roce 1994, ale v provozu zůstávají i dnes, jelikož jsou ekonomicky výhodnější než modernější Tu-160. Jelikož se drží na stovky až tisíce kilometrů daleko od pozic, na něž útočí, de facto není nezbytné je mít nutně lepší.

Sice lze novější konstrukcí prodloužit jejich dosah, snížit spotřebu a zvýšit množství nesených zbraní, ale Tu-95 byly pro většinu ruských potřeb zcela dostačující. Ztráta to navíc byla i finanční, podle AeroCorner je hodnota jednoho Tu-95 zhruba 26,3 milionů dolarů, v přepočtu tedy 578,6 milionů korun, ale těžko ji lze vyčíslit, když už není ve výrobě.

Článek Nové fotografie a video ukazují, že Ukrajinci zničili ruské bombardéry Tu-95 v momentě, kdy měly útočit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zničeno bylo 15 letounů, převážně bombardéry

Akce byla úspěšná, to snad nemůže popírat nikdo, a ačkoliv zastánci Ruska tvrdí, že má pořád všeho dost a tyto ztráty ho nebolí, Armádní Zpravodaj je opačného názoru. Je sice pravdou, že má jeho letectvo ve výzbroji ještě vyšší desítky strategických bombardérů, ale i tak jich bylo zničeno přibližně 11 %, což rozhodně není málo, a navíc se jich dříve podařilo několik zničit ještě na zemi. V květnu se třeba podařilo odpálit Tu-22M3 na letišti Šajkovka.

ČR schválila prodloužení pronájmu Gripenů do roku 2035, získala ho o 25 % výhodněji. Provozovat je bude po boku F-35

Útok vedený na pětici leteckých základen – Belaya v Irkutské oblasti, Olenya v Murmanské oblasti, Ďagilev v Rjazaňské oblasti, Ivanovo v Ivanovské oblasti, a Ukrainka v Amurské oblasti – ukázal, nakolik jsou ruské ozbrojené síly schopné. Za oběť jim padlo 13 bombardérů: 8x Tupolev Tu-95 a 5x Tu-22M3, a k tomu 1x transportní Antonov An-12 a 1x Berijev A-50 včasné výstrahy.

Potvrdily to už nedávné satelitní snímky, ale Maxar pořídil o mnoho kvalitnější, na nichž jsou opět vidět nejenom trosky zničených bombardérů, ale také prázdná místa po jejich odklizení. Armádní Zpravodaj připomíná, že došlo během akce k zasažení 34 % všech bombardérů, které má Rusko mít v aktivním provozu, ačkoliv ty zbylé půjdou zjevně opravit.

Satelitní snímek potvrzuje vážné poškození Krymského mostu. Jedna z jeho klíčových částí úplně zmizela

Není sice znám rozsah jejich poškození, ale rozhodně nejde o levnou záležitost. I velmi staré bombardéry jako Tu-95 stojí v přepočtu stovky milionů korun, zatímco Tu-22M3 pár miliard. A to je i pro největší zemi světa náklad, který by aktuálně raději neměla. Kvůli válce její ekonomika trpí – za rok 2024 vykázala schodek 0,85 bilionu korun, jak Armádní Zpravodaj informoval s tím, že byl velmi vysoký i v předcházejících letech, a navíc vyšší, než bylo plánováno.

Článek Satelitní snímky ve vysokém rozlišení ukazují odklízení trosek z ruských bombardérů a znovu potvrzují jejich zničení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vyřazeno bylo 41 letounů, zničeno „jen“ 15

Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), která útok plánovala 18 měsíců, a nakonec ho také zajistila, v prohlášení 04. června 2025 opět uvedla, že zasáhla 41 ruských letounů, a to na:

• letecké základně Belaya v Irkutské oblasti
• letecké základně Olenya v Murmanské oblasti
• letecké základně Ďagilev v Rjazaňské oblasti
• letecké základně Ivanovo v Ivanovské oblasti
• letecké základně Ukrainka v Amurské oblasti

Z letecké základny Belaya pochází asi nejvíce důkazů – například záběry ukazující nálet na Tupolev Tu-95, a také video, na němž je vidět vzlet dronů ze speciálně upravených kamionů. První zprávy se přitom zmiňovaly jenom o zásazích na letištích Belaya a Olenya, takže nebylo možné finálně spočítat, o kolik bombardérů, případně jiných letounů, vlastně Rusko přišlo.

Velká Británie chce být opět námořní velmocí – postaví 12 jaderných ponorek. Reaguje tak především na Rusko

Internetem už však kolují satelitní snímky ze všech pěti základen, a vypadá to, že bylo zcela zničeno 13 strategických bombardérů a dva další letouny, ačkoliv je nutné upozornit, že další měly být poškozeny, což znamená, že jsou na nejméně několik měsíců, ale možná i let, vyřazeny. To bude záležet na rychlosti oprav a také jejich smyslu, jelikož to odnesly primárně starší verze, zatímco má ruské letectvo ve výzbroji i modernější Tupolevy Tu-160. Zničeno bylo:

• 8x Tupolev Tu-95, strategický bombardér (dle Wikipedie vzniklo přes 500 kusů a zařazen byl roku 1956)
• 5x Tu-22M3, strategický bombardér (dle Wikipedie vzniklo přes 280 kusů a zařazen byl roku 1983, ale později docházelo ještě k modifikacím a vylepšování na Tu-22M3R, Tu-22MR, Tu-22M3M atd.)
• 1x Antonov An-12, transportní letoun (dle Wikipedie vzniklo téměř 1 250 kusů a zařazen byl roku 1959)
• 1x Berijev A-50, letoun včasné výstrahy a řízení (dle Wikipedie vzniklo cca 40 kusů a zařazen byl roku 1985)

Svědek zveřejnil záběry hořících ruských bombardérů na letišti Belaya, na níž byly Tu-160 a Tu-95. Označení „zkáza“ je na místě

Armádní Zpravodaj zachytil čtyři satelitní snímky zveřejněné Rádiem Svoboda, na nichž je vidět zničení sedmi strategických bombardérů – tří Tu-95 a čtyř Tu-22 – na základně Belaya.

Osint analytici z „Oko Gora“ mimochodem upozornili, že když porovnali snímky z 02. a 04. června 2025, zjistili, že byl jeden z letounů Tu-95 opraven a uklizen, aby vypadal jako nepoškozený.

OSINT analytik „Special Kherson Cat“ potom sdílel satelitní snímek, na němž je vidět zničení čtyř strategických bombardérů Tu-95 a jednoho dopravního letounu An-12 – na základně Olenya.

iZdroj fotografie: Special Kherson Cat

Z dostupných informací vychází, že zbylé dva strategické bombardéry byly Tu-95 a Tu-22M3, každý po jednom, ačkoliv nebyla upřesněna základna, a totéž platí pro An-50.

O dalších zjištěných poškozeních bude redakce Armádního Zpravodaje informovat, jakmile se objeví další satelitní snímky nebo oficiální vyjádření. V případě 13 zcela nebo částečně zničených strategických bombardérů se jedná o zhruba 11 % z celkového počtu v aktivní službě, ačkoliv zasaženo jich bylo dohromady 34 % – ty zbylé však nejspíše půjdou opravit.

Pod svícnem je největší tma: Rusové měli ukrajinské drony, které útočily na jejich bombardéry, u sídla bezpečnostní služby

I tak se jedná o výsledek, který lze označit za pohromu. Jenom pro zajímavost, Tu-22M3 by měl mít hodnotu kolem 100 milionů dolarů, uvádí United24, což je v přepočtu zhruba 2,2 miliardy korun. Starší a technologicky méně vyspělý Tu-95 má být pochopitelně mnohem levnější, podle AeroCorner to je zhruba 26,3 milionů dolarů, v přepočtu tedy 578,6 milionů korun.

Článek Satelitní snímky potvrzují finální ztráty ruských bombardérů i dalších letadel. Nejsou tak velké, ale pořád jde o 11 % ze všech se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Některé drony mohly být poškozeny házením

Krátce po incidentu Armádní Zpravodaj upozornil, že měli Ukrajinci velký sklad dronů použitých k útoku nedaleko sídla ruské bezpečnostní služby, odkud je následně rozváželi k letištím se strategickými bombardéry. Využili k tomu kamiony se speciálně upravenými kontejnery, jimž na dálku otevřeli střechu, načež drony vzlétaly a zamířily k cílům.

Rusko vzbudilo Velkou Británii: extrémně navyšuje výrobu dělostřelecké munice. Ukázalo se, že je zcela nezbytná

Obrana proti nim byla de facto nemožná. Jak totiž ukázaly záběry z útoku na jeden Tupolev Tu-95, drony (ačkoliv není jasné, zda všechny), pravděpodobně nejdříve dosedly, načež došlo k jejich hromadnému odpálení. Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že kdyby k tomu došlo postupně, mohli by Rusové lépe reagovat a pokusit se alespoň některé sestřelit.

O něco pohotovější tak byli přihlížející, možná jiní řidiči kamionů, protože jich je na videu níže vidět více, kteří byli drony „znepokojeni“ a rozhodli se jim proto znemožnit akci. Dva z nich vylezli na kamion a ostatní jim házeli kameny, jimiž se je následně pokusili zatížit, případně je házet po těch, které vzlétly. Gubernátor Irkutské oblasti, Igor Ivanovič Kobzev, uvedl, že tyto muže odmění a navrhne je na vyznamenání, jelikož se pokusili zasáhnout.

Velká Británie chce být opět námořní velmocí – postaví 12 jaderných ponorek. Reaguje tak především na Rusko

Armádní Zpravodaj je názoru, že mohlo pomoci, pokud se trefili dronu kamenem, čímž například poškodili jeho vrtuli nebo kameru, ovšem zatažení těžko. Umisťované kameny se zdály být velmi malé, takže je nepravděpodobné, že by dronům znemožnily vzlétnout. I ty malé unesou vyšší stovky gramů až pár kilogramů, aby mohly používat dostatečně silné hlavice.

🤨 Governor of Russia's Irkutsk said residents who tried to stop drones by throwing stones during yesterday's Ukrainian drone attack will be officially recognized for their "bravery."

💬 "We will assess their actions and decide on appropriate recognition.” pic.twitter.com/cfH8tnwtX0

— UNITED24 Media (@United24media) June 2, 2025

Civilisté, kteří se pokoušeli po ukrajinských dronech házet kameny a zatížit je jimi

Článek Záběry: pohotoví civilisté se pokusili překazit ukrajinský útok – házeli na drony kamení, aby ochránili bombardéry. Ovšem marně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Když dron dosedl na Tu-95, exploze nepřišla

Hned v den úderu vydala Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), která za útokem stála, prohlášení, že se jí podařilo zasáhnout 41 ruských letounů. Později satelitní snímky potvrdily, že jich zničila nebo alespoň poškodila nejméně 18, ale číslo zřejmě není konečné. Ukázalo se přitom, že Ukrajinci skladovali drony k útoku použité nedaleko sídla ruské bezpečnostní služby (FSB).

Záběry ukazují, jak ruský Iskander-M doslova ponížil Patriot. Z americké chlouby nezbylo nic, zničena byla celá baterie

Armádní Zpravodaj také dohledal záběry od jednoho ze svědků, který zachytil bezpilotní letouny startující z kamionu poblíž letiště Belaya, a stejně tak na video, z něhož je patrná hořící ranvej s bombardéry. Na internetu se nicméně objevily i záběry, jak se jeden z dronů blížil na této základně k Tupolevu Tu-95, jemuž následně opatrně dosedl na křídlo.

Záběry poté končí, ale dron pravděpodobně v onu chvíli neexplodoval. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že nejdříve došlo k umístění dalších bezpilotních letounů a jejich odpálení ve stejnou chvíli, aby tím útočníci eliminovali riziko odhalení a sestřelené těch teprve přilétajících. Z dostupných informací to vypadá, že bezpečnostní služba Ukrajiny použila malé kvadrokoptéry ve vysokých počtech, pravděpodobně jich byly alespoň nižší stovky.

Článek Unikátní záběry ukazují útok na ruský bombardér Tu-95 z blízka. Lehce dosedl, než ho odpálil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bombardéry Tu-160 zřejmě zůstaly nedotčené

Už z prvních informací to vypadalo na obrovskou pohromu. Ukrajinci totiž oznámili zasažení více než 40 letounů, a satelitní snímky následně potvrdily zničení nebo poškození 18 z nich. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že nejde o konečné číslo, ale pouze k základnám Belaya a Olenya jsou k dispozici přímé důkazy – jakmile budou další, naše redakce je doplní.

V Srbsku bouchla továrna na výrobu munice. Jenom den poté, co ji Rusko obvinilo z podpory Ukrajiny

Záběry níže ukazují leteckou základnu Belaya, na níž bylo ještě 31. května 2025 v ranních hodinách sedm Tu-160, šest Tu-95M, dva Il-78M, šest An-26, dva An-12, třicet devět Tu-22M3 a třicet MiG-31. Z toho mělo být zničeno nejméně šest bombardérů Tu-22M3, což je jejich nejlepší modernizace, a také čtyři bombardéry Tupolev Tu-95. Ale následky budou zřejmě horší.

Video neumožňuje identifikovat, jaká konkrétní letadla hoří, ani kolik jich je, ale je na něm vidět dlouhá řada nějakých letounů – na začátku jich je několik zřejmě nepoškozených (nejspíše Tu-160), ale stále zaparkovaných na ranveji, zatímco další zahaluje hustý kouř a dým.

Článek Svědek zveřejnil záběry hořících ruských bombardérů na letišti Belaya, na níž byly Tu-160 a Tu-95. Označení „zkáza“ je na místě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Skladiště s drony leželo několik km od FSB

„Pod svícnem je největší tma“ – tak přesně tak lze označit úkryt, který si pronajali Ukrajinci k uskladnění dronů nedaleko kanceláře ruské bezpečnostní služby (FSB). Ruští blogeři tvrdí, že na základě záběrů ukazujících kontejnery, z nichž byly úderné drony vypuštěny, byli schopni určit geolokaci: město Čeljabinsk, ulice Sverdlovskij Trakt, 28a.

V Srbsku bouchla továrna na výrobu munice. Jenom den poté, co ji Rusko obvinilo z podpory Ukrajiny

Na mapě je vidět, že leží asi 6,4 km vzdušnou čarou od kanceláře FSB, ačkoliv na screenshotu označují místo ležící asi o dva kilometry blíže – po přezkoumání se zdá, že se v obou případech jedná o průmyslové areály, takže není úplně možné určit, kde přesně se skladiště nacházelo. Na faktu to nicméně nic nemění – ukrajinské drony byly ukryté jenom několik kilometrů od kanceláře ruské bezpečnostní služba, která by měla dbát ve válce zvýšené opatrnosti.

iZdroj fotografie: Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU)

Jak je možné, že se podařilo skladiště pronajmout ukrajinské bezpečnostní službě, není jasné. Měla za něj přitom hradit 350 000 rublů měsíčně, což je v přepočtu asi 96 200 Kč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský poděkoval bezpečnostní službě, a osobně pak generálu Maliukovi. Celá akce byla podle něj perfektně připravená a veskrze unikátní.

„Nejzajímavější – a už to můžeme říct veřejně – bylo, že se sídlo našeho působení na území Ruska nacházela přímo vedle FSB Ruska v jednom z jejich regionů,“ přiznal Volodymyr Zelenský v prohlášení s tím, že bylo do akce nasazeno 117 dronů a odpovídající počet operátorů.

Záběry ukazují, jak ruský Iskander-M doslova ponížil Patriot. Z americké chlouby nezbylo nic, zničena byla celá baterie

Úder z ruského vnitrozemí by nejspíše čekal málokdo. Ukrajinci totiž běžně útočí na vzdálené cíle dalekonosnými drony, které vypouští buď ze svého, případně z Ruskem okupovaného území. „Naši lidé působili na území různých ruských regionů – ve třech časových pásmech. V předvečer operace byli staženi z území Ruska a nyní jsou v bezpečí – ti, kteří nám pomohli,“ dodal Zelenský.

Článek Pod svícnem je největší tma: Rusové měli ukrajinské drony, které útočily na jejich bombardéry, u sídla bezpečnostní služby se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zasaženo bylo 34 % strategických nosičů střel

Na začátek připomeňme, že byla zasažena letecká základna Belaya v ruské Irkutské oblasti, letecká základna Olenya v ruské Murmanské oblasti, letecká základna Ďagilev v Rjazaňské oblasti, letecká základna Ivanovo v Ivanovské oblasti, a letecká základna Ukrainka v Amurské oblasti. Důkazy zatím potvrzují útok pouze na vojenská letiště Belaya a Olenya.

Z dosavadních informací vychází, že bylo potvrzeno zničení 18 ruských letounů:

• na základně Belaja: šest bombardérů Tu-22M3, čtyři bombardéry Tu-95
• na základně Olenya: tři bombardéry Tu-95MS, čtyři bombardéry Tu-22M3, jeden dopravní letoun An-12BT

Armádní Zpravodaj dohledal vyjádření SBU, podle níž bylo zasaženo (tedy nikoliv pouze zničeno, započítána jsou i poškozená letadla) 34 % strategických nosičů řízených střel na hlavních letištích letectva RF. Asi netřeba zdůrazňovat, o jak obrovský úspěch jde. Bombardéry odpalovaly střely jako Ch-32, Ch-22 nebo Ch-101 s dosahem až 3 500 km, uvádí Wikipedia.

Letecká základna Belaja hostí 326. divizi těžkého bombardovacího letectva, která je součástí 37. letecké armády. Armádní Zpravodaj dohledal satelitní snímek zveřejněný leteckým pozorovatelem AviVector, který ho pořídil 31. května v 7:30 ráno. Je na něm vidět sedm Tu-160, šest Tu-95M, dva Il-78M, šest An-26, dva An-12, třicet devět Tu-22M3 a třicet MiG-31.

iZdroj fotografie: AviVector

• na tomto stanovišti je trvale umístěn 200. pluk těžkých bombardérů, který provozuje 15 letounů Tu-22M3 (palubní čísla: 01, 02, 21, 22, 25, 26, 27, 30, 31, 33, 34, 37, 46, 58, 67)
• nejspíše se tam v době útoku nacházel i 444. těžký bombardovací pluk se 14 letouny Tu-22M3 (palubní čísla: 03, 24, 37, 42, 43, 47, 48, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 58)
• zřejmě je doplňoval 79. pluk těžkých bombardérů, v jehož výzbroji je 14 letounů Tu-95MS (palubní čísla a označení: 01 Irkutsk, 02 Mozdok, 03, 04 Kurgan, 06, 07, 10, 20, 21, 22, 26, 28, 41, 43)
• potvrzena byla i přítomnost 182. gardového těžkého bombardovacího leteckého pluku, který má celkem 14 letounů Tu-95MS (palubní čísla a označení: 45, 47, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, Blagověščensk, 60, 61, 62)
• ke 181. samostatné smíšené letecké peruti může patřit transportní letoun An-12
  203. gardový letecký pluk byl pak nejspíše na místě s Il-78M

Zničeno mělo být nejméně šest bombardérů Tu-22M3, což je jejich nejlepší modernizace, a také čtyři bombardéry Tupolev Tu-95.

Letecká základna Olenya je součástí 22. gardové donbaské divize těžkých bombardérů Rudý prapor, a je domovem 40. smíšeného leteckého pluku, který provozuje letouny An-26 a vrtulníky Mi-26 a Mi-8/17. Vedle toho měla ovšem hostit řadu dalších letounů.

• na stanovišti měl být v době ukrajinského útoku 121. gardový sevastopolský pluk těžkých bombardérů Rudého praporu, který provozuje 7 modernizovaných bombardérů Tu-160M (označení: Vasilij Rešetnikov, Ivan Jarygin, Nikolaj Kuzněcov, Vasilij Senko, Valerij Čkalov, Andrej Tupolev a Valentin Blizňuk)
• přítomen měl být také 121. pluk, který je vyzbrojen 9 bombardéry Tu-160 (označení: Pavel Taran, Alexandr Golovanov, Ilja Muromec, Alexandr Molosťy, Vitalij Kopylov, Alexandr Novikov, Igor Sikorskij, Vladimir Sudec a Alexej Plochov)
• na místě mohl být také 184. pluk těžkých bombardérů provozující 18 letounů Tu-95MS (palubní čísla a označení: Saratov, Vorkuta, Moskva, Voroněž, Kaluga, Velikij Novgorod, Krasnojarsk, Dubna, Samara, Kozelsk, Izborsk, Sevastopol, Smolensk, stejně jako letadla s ocasními čísly: 17, 18, 23, 24 a 25)
• přítomen měl být i 52. gardový těžký bombardovací pluk provozující 23 letounů Tu-22M3 (palubní čísla a označení: 01, 06, 12, 15, 16, 17, 21, 22, 26, 28, 35, 36, 38, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 48, jakož i registrovaná letadla Michail Šidlovskij, Jurij Deineko a Alexander Berezňak)

Zničeny měly být nejméně tři bombardéry Tu-95MS, čtyři bombardéry Tu-22M3 (tři z nich byly v době útoku v odolných hangárech), a jeden dopravní letoun An-12BT.

Článek Satelitní snímky ukazují ztráty ruských bombardérů: 34 % jich skončilo v troskách, je to největší katastrofa, jaká mohla nastat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dlouho plánovaná akce vyřadila Rusku 41 letounů

Incident se odehrál v noci z 31. května na 01. června 2025, a dokazuje, jak moc „děravé“ hranice má Ruská federace. Už dříve byla ostatně kritizována, že je nedokáže zajistit, což tento případ jenom potvrdil. Ukrajinské bezpečnostní službě se přes ně totiž podařilo propašovat v nákladních automobilech FPV drony hluboko na její území, a tam zaútočit.

Satelitní snímky ukazují ztráty ruských bombardérů: 34 % jich skončilo v troskách, je to největší katastrofa, jaká mohla nastat

Operace s názvem „Pavučina“ byla pečlivě plánována 1,5 roku a jejím cílem bylo přesně to, co se také povedlo – zničit letadla, která Moskva používá k provádění raketových útoků na ukrajinská města z dlouhé vzdálenost. Redakce Armádního Zpravodaje, že k tomu bombardéry Tupolev Tu-22, stejně jako Tu-95, používají střely jako Ch-32 s dosahem až 1 000 km, uvádí Wikipedia, a Ch-101 s dosahem dokonce až 3 500 km, ale například také Ch-22 s dosahem 500 km.

iZdroj fotografie: SBU

Na leteckou základnu i se skladištěm Ch-22 a Ch-32 se Ukrajincům podařilo zaútočit opakovaně v dubnu, konkrétně šlo o Shaikovku ve Smolenské oblasti, ale vyřadit se podařilo jenom jeden z letounů a sklad. Úspěch se zničením celkem 41 strategických bombardérů Tu-22 je nesrovnatelně větší a ruskému letectvu, jakož i celé zemi, to způsobilo obří škody.

To ostatně potvrzuje i fakt, že jsou dodnes v ruském letectvu hojně zastoupeny a namísto jejich vyřazování nebo nahrazování došlo k modernizaci, jelikož nepotřebují umět více, než umí teď, když se drží mimo dosah protivzdušné obrany. Redakce Armádního Zpravodaje hodnotila Tu22M jako špičkový bombardér, který vznikl z nouze, ale rivaly pořádně vyděsil.

Satelitní snímky potvrdily rozsáhlé škody na klíčové ruské výrobně dronů a malých střel s plochou dráhou letu

Ke zničení letounů zdroj pro Kyiv Independent uvedl: „SBU nejprve přepravila drony FPV do Ruska, a později byly na území Ruské federace ukryty pod střechami mobilních dřevěných kabin, již umístěných na nákladních automobilech,“ s tím, že: „Ve správný okamžik byly na dálku otevřeny střechy kabin a drony letěly, aby zasáhly ruské bombardéry.“

Jedním ze zasažených letišť byla od Ukrajiny asi 4 000 km vzdálená letecká základna Belaya v ruské Irkutské oblasti u hranic s Mongolskem. K dalším cílům pak patřila základna lenya v ruské Murmanské oblasti, letecká základna Ďagilev v Rjazaňské oblasti, a letecká základna Ivanovo v Ivanovské oblasti. Na nich mělo padnout za oběť 41 letounů A-50, Tu-95 a Tu-22 M.

Z akcí byly zveřejněný i nějaké záběry (níže), ačkoliv plný rozsah škod není znám. Vzhledem k tomu, že o tom hovoří i největší média, lze považovat ukrajinský útok za více než devastační, a selhání ruským bezpečnostním složkám už nikdo neodpáře.

Článek Ukrajincům se podařil fenomenální úder: přes 40 ruských letounů hoří, včetně bombardérů Tu-22 a Tu-95. Ukázali záběry se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Američané vyslali doprovod k ruským letadlům

Ne zrovna šťastné setkání vojenských letadel ve vzdušném prostoru ukazuje video níže. MilIn uvádí, že je na něm vidět ruský strategický bombardér Tupolev Tu-95 Bear v doprovodu bojových letounů Suchoj Su-35 Flanker-E. Celá skupina se přiblížila k vzdušnému prostoru Spojených států amerických, takže americké letectvo vyslalo k jejich doprovodu letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon (jako ve většině případů). Situace se ale zvrtla v okamžiku, kdy začal jeden z ruských pilotů Suchoje Su-35 provádět nebezpečné manévry.

Ruský tanker Iljušin Il-78 může u hranic NATO maximálně provokovat, ale nic víc. Vlastním letounům přitom dává „neomezený“ dolet

Su-36 je dvoumotorový letoun 4. generace a dle Wikipedie se vyznačuje mimořádnou manévrovatelností, čehož pilot využil a udělal těsně před přídí F-16 doslova kličku. Americký pilot se tak dostal do turbulencí a musel letoun opětovně vyrovnat. Není jasné, co tím ruský pilot sledoval, ale mohl bezesporu způsobit nehodu. Ten americký však viditelně nechtěl provokaci opětovat, ačkoliv rovněž dobře manévruje, uvádí Military.

Článek Video: zaletí-li ruská letadla Su-35 a Tu-95 schválně blízko Americe a pak provokativně naletí na její F-16, jde o nevysvětlitelnou provokaci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K bombardéru Tu-95 vyslali Američané F-16

Příkladem podobného letu může být mise dvojice ruských bombardérů Tupolev Tu-95MS Bear vyslaná nad Beringovo moře. Defence-Blog uvádí, že se pohybovala nad neutrálními vodami, ale v těsné blízkosti západního pobřeží Aljašky. Americkému letectvu pak nezbylo, než vyslat k jejich doprovodu z letecké základny Eielson letouny General Dynamics F-16C Fighting Falcon. Když se pak ruské bombardéry vzdálily, vrátily se pak i americké stíhačky zpět.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Video pod tímto článkem pravděpodobně zachycuje incident z paluby jednoho ruských bombardérů. V jeho komentáři na síti X je dokonce uvedeno, že se v oblasti pohyboval také ruský bojový letoun Suchoj Su-30SM Flanker-C – podobné lety mají znervózňovat protivníka, ale také mohou přinést mnoho užitečných informací. Druhá strana totiž musí reagovat, takže lze testovat schopnosti a reakční doby její obrany, ale na druhou stranu může záměrně dojít k jejímu pozdržení nebo pozměnění některých procesů s cílem soupeře zmást.

Starý Tu-95 byl modernizován a nosí střely

Ruský bombardér Tu-95 není žádným převratný strojem, neboť vstoupil ještě do výzbroje sovětského letectva, a to již v roce 1956, uvádí Airforce-Technology. Jde o čtyřmotorový letoun vybavený 8 vrtulemi, jehož max. rychlost je 920 km/h. Verze MS je modernizovaná a má pokročilejší schopnosti než předchozí – třeba její nosnost je až 15 tun. V minulosti nosil bombardér bomby, ale moderní verze slouží jako platforma k odpalování řízených či protilodních střel.

Video: kterak se ruskému letounu Iljušin Il-38 podařilo proklouznout blízko k americké letadlové lodi, která ho ignorovala

Proti bojovému letounu, jakým je F-16, by neměl šanci, jde totiž o jednomotorový letoun nesoucí různé druhy protiletadlových střel, a to jak krátkého, tak dlouhého dosahu – např. AIM-120 AMRAAM, uvádí Wikipedia. Taková střela je schopna zničit bombardér na desítky kilometrů daleko, ale na druhou stranu by se mohl F-16 střetnout se zmíněným Su-30. V tomto případě by záleželo na schopnostech pilotů obou letounů, ale i na konkrétní verzi F-16.

Ty nejnovější totiž mohou ruský letoun v mnoha ohledech překonat, starší jsou zhruba vyrovnané. Z videa je mimochodem patrné, že u sebe byly cizí letouny poměrně blízko, až si jejich piloti navzájem viděli do kokpitů, ale salutování se nekonalo.

In a dramatic Video 🇺🇸 US Airforce F-16 Fighter intercepted a 🇷🇺 Russian Bear Tu-95MS Strategic Bomber near West Coast of Alaska..

Meanwhile #Russian Airforce deployed its Su-30SM Jet to intercept F-16 from back 🔥

Mighty Bear landing in End looks dope 😘 pic.twitter.com/S6WHQg2zS0

— Vivek Singh (@VivekSi85847001) May 5, 2024

Záběry z bombardéru Tupolev Tu-95 poblíž Aljašky

Článek Video: pokud se ruské bombardéry Tu-95 drze vydají až k americkým hranicím, mohou si dokonce zamávat s pilotem americké F-16 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nahromaděné bombardéry na letecké základně

Během podzimu 2023 ruské ozbrojené síly výrazně omezily útoky řízenými střelami z letadel a plavidel, i když to nejspíše souvisí i s tím, že během minulého období vyčerpaly většinu zásob a výroba nových nedokázala (a stále nedokáže) pokrýt veškeré potřeby – přesto nelze uvažovat, že by tyto zbraně došly – armáda si pouze bere čas na jejich nahromadění. Portál Defence-Blog s odvoláním na satelitní snímky klíčové letecké základny Engels (ta leží na Volze naproti Saratovu) uvedl, že tam ruské letectvo hromadí strategické bombardéry a řízené střely.

Snímky letecké základny Engels z 13. listopadu 2023 ukazují, že tam v tu dobu bylo 7 bombardérů Tupolev Tu-95MS Bear a 4 bombardéry Tupolev Tu-160 White Swan. Možná si někdo pamatuje, že tato základna sice slouží k operacím bombardérů běžně, ale Rusko mnohé z nich během roku 2023 stáhlo, protože byly cílem ukrajinských sebevražedných dronů. Na letišti mají být dále také kontejnery, o nichž analytici předpokládají, že obsahují řízené střely používané oběma typy bombardérů, pravděpodobně jde o Ch-101 nebo Ch-555.

Bombardéry unesou větší počet střel

Tupolev Tu-95 vstoupil do služby již v sovětském letectvu v roce 1956, uvádí MilitaryToday. Jde o turbovrtulový stroj se čtyřmi motory, a konkrétně verze MS je upravena tak, aby dokázala nést řízené střely. Třeba Ch-101 unese bombardér pod křídly až osm. Tupolev Tu-160 je pak mnohem modernější, sloužit začal „až“ v druhé polovině 80. let 20. století. Jeho čtyři proudové motory mu přitom dodávají rychlost až Mach 2,05, a vybaven je dvěma otočnými zásobníky uvnitř trupu – v každém může nést 6 řízených střel, celkem tedy 12.

Schovat strategické bombardéry pod vrstvu obyčejných pneumatik je spíše zoufalý pokus Ruska, ne účinná taktika

Ch-101 je nejmodernější ruská řízená střela, která má údajně dosah až 5 500 kilometrů, a hlavici o hmotnosti 400 kilogramů. Podobně je na tom i Ch-555, ale ta má menší dosah. Díky navádění prostřednictvím GPS a dalším technologiím jsou navíc střely i velmi přesné. Ukrajina se proti nim může bránit hlavně moderními systémy protivzdušné obrany, ale Rusko se je nejspíše pokusí mohutnými salvami zahltit, což v praxi funguje. Ukrajina se ale může pokusit za pomoci dronů zaútočit přímo na základnu Engels a bombardéry zničit.

V případě, že ruské letectvo uspěje, dojde nejspíše nejenom ke zničení řady obranných systémů na straně Ukrajiny, ale rovněž k citelnému zásahu infrastruktury. Výsledkem může být, jak jsem zmínil výše, odříznutí mnoha ukrajinských domácností od plynu i elektřiny, stejně jako přerušení vojenské a další výroby. Na obojím má Rusko pochopitelně zájem, když se mu aktuálně nedaří na frontě prorazit a naopak v některých oblastech spíše ustupuje.

Článek Ukrajina se může brzy otřást v základech, satelitní snímky odhalily hromadění ruských bombardérů, které mohou Ukrajinu „vypnout“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pneumatiky nemohou letoun ochránit

Satelitní záběry z ruské letecké základny Engels-2, která se již v minulosti cílem ukrajinských útok stala, ukazují stojící strategické bombardéry Tupolev Tu-95 Bear pokryté vrstvou automobilových pneumatik. Personál je vyskládal hlavně na křídla a část trupu mezi nimi. Jediné vysvětlení je, že se tímto způsobem snaží zabránit poškození letounu v případě, že by ho zasáhl dron. Záměrem je, aby pneumatiky zmírnily dopad exploze a ta letoun významně nepoškodila.

Everybody talking about the tires.

Me: hey, they did this to a plane missing an engine! https://t.co/BAOeBfijaw pic.twitter.com/Ih6HbQ1Skh

— Evergreen Intel (@vcdgf555) September 6, 2023

Je samozřejmě velkou neznámou, nakolik může být taková obrana efektivní, a zda nejde spíše o zoufalý krok. Rusové se pravděpodobně spoléhají, že drony nemají příliš silnou útočnou hlavici – ta může totiž vážit maximálně desítky kilogramů, což nemusí stačit. Pryž je ostatně v různých typech brnění používána, ale využití pneumatik je přinejmenším sporné, neboť jsou v jejich středu veliké otvory, jimiž exploze proniknout může. Guma navíc není příliš tlustá, a ke všemu hrozí nebezpečí, že dojde při nějaké explozi k jejímu vznícení.

Klece ochrání letouny mnohem lépe

Rusové vedle toho přichází i s jinými typy ochrany, které už se jeví jako mnohem účinnější a logičtější. Na sociálních sítích se objevily záběry kovové konstrukce kolem bojového letounu, pravděpodobně jde o Suchoj Su-35 Flanker-E, nad nímž se rozprostírá drátěná střecha, která ho celý zakrývá. V takovém případě konstrukce dron zachytí ve vzdálenosti několika metrů od letadla, takže i když by explodoval, zasáhne ho jen okrajová vlna výbuchu, která nejspíše nezpůsobí velké škody. Navíc se zdá, že nebude taková klec nijak drahá.

Davidův prak „aka“ Kouzelná hůlka má 2násobný dosah než americký Patriot, na uzdě udrží i ruské bombardéry Tupolev Tu-160 a Tu-95

Jak se ale zdá, ani ruské letectvo této taktice 100% nevěří, ostatně snad proto stáhlo část letadel hlouběji do vnitrozemí, kam ještě ukrajinské drony doletět nedokáží. To lze považovat za účinný způsob ochrany, ale znamená to, že pak bombardéry operují z mnohem větší vzdálenosti, a v blízkosti fronty mají mnohem méně času na bojové operace, protože cestou k ní spotřebují část paliva. Jejich provoz se tím prodražuje a delší letové trasy také znamenají, že potřebují rozsáhlejší údržbu, což ruskému letectvu situaci o to více komplikuje.

Článek Schovat strategické bombardéry pod vrstvu obyčejných pneumatik je spíše zoufalý pokus Ruska, ne účinná taktika se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Přístroj sloužil tréninku na jiných letadlech

Ukrajinské letectvo dostalo český simulátor již před rokem, ale nebyl určen k výcviku na F-16. Simuloval totiž lety na sovětských typech letadel, zejména na Suchoj Su-25 Frogfoot a Suchoj Su-27 Flanker, které Ukrajinci používají. Na špičkovém zařízení, které se mimochodem vejde složené do balení o velikosti kufru, si na něm mohli ve virtuální realitě trénovat různé typy misí, a pak těchto dovedností využít při útocích na ruskou armádu.

⚡️The 🇨🇿Czech Republic handed 🇺🇦Ukraine a simulator for pilot training on F-16 aircraft — Office of the President of Ukraine

On this simulator, the Ukrainian military is currently studying the features of modern technology and its capabilities.

During the inspection of samples… pic.twitter.com/T9RBHcjt3R

— 🇺🇦Ukrainian Front (@front_ukrainian) August 6, 2023

Jelikož ale západní spojenci nakonec Ukrajině dodávku letadel F-16 slíbili, provedla česká společnost upgrade systému tak, aby obsahoval i simulaci slavné „ef-šestnáctky“. Simulátor si také vyzkoušel tamní prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě jednoho z vojenských letišť, a při virtuální misi sestřelil ruský strategický bombardér Tupolev Tu-95 Bear.

Reálný trénink trvá několik měsíců

Pro ukrajinské piloty může být simulátor cestou, jak výcvik zrychlit a trochu se na něj připravit; podle dostupných informací mají totiž začít na skutečných F-16 trénovat během srpna 2023, ale podrobnosti nejsou známé. Odborníci odhadují, že přeškolení pilota ze sovětského typu letounu na americký by mohlo trvat zhruba 4 měsíce – panuje proto shoda, že by Ukrajina měla mít F-16 k dispozici někdy na konci roku 2023 nebo začátkem 2024.

„F-16 bude pro naše stíhačky Suchoj a Mikojan těžký soupeř,“ uvedl ruský vyznamenaný ex-kapitán a vojenský expert Dandykin

Ukrajina by přitom mohla obdržet F-16 z Dánska a Nizozemí – obě tyto země patří k velkým podporovatelům Ukrajiny, a zmíněné letouny akorát vyřazují, aby je nahradily modernějšími Lockheed Martin F-35 Lightning II. Dle informací by tak mohlo být k dispozici zhruba 45 letadel, ale před dodáním na Ukrajinu budou muset projít servisními linkami v Belgii, aby je technici zkontrolovali a nejspíše jim částečně zmodernizovali některé systémy.

Článek Simulátor F-16, který dodala na Ukrajinu česká firma, se vejde do kufru. Sestřelit v něm jde třeba ruský bombardér Tupolev Tu-95 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sestřelení bombardéru by bylo pro Rusko fatální

Kdyby Ukrajina dokázala ruské strategické bombardéry, kterí slouží jako nosiče řízených střel, sestřelovat, mohla by zabránit odstřelování svých měst. Aktuálně sice zvládá ničit spoustu a spoustu raket, ale ne všechny, to je de facto nemožné. Mezi odborníky se přitom objevila myšlenka, že kdyby Ukrajina dokázala nad územím federace zničit bombardér Tupolev Tu-95, mohla by tím Rusko přinutit zastavit válku. Jednalo by se totiž o hodně citelnou ránu – ani ne tak z důvodu hodnoty letounu, jako spíše z hlediska dosahu ukrajinských zbraní.

Jednou z teoretických možností, jak takový letoun sestřelit, je protivzdušná obrana. Ukrajina nyní disponuje i systémem MIM-104 Patriot, ale jeho střely mají dosah maximálně 160 kilometrů, americký THAAD pak kolem 200 – to ovšem nestačí, jelikož bombardéry létají nad Kaspickým mořem asi 1 000 kilometrů daleko. Pozemní systém s nejdelším dosahem na světě je pak ruský S-500, ale ten má jenom samo Rusko. Některá tamní média tvrdí, že má dosah dokonce 800 kilometrů, ale nejde o ověřenou informaci, leč ani to by nestačilo.

iZdroj fotografie: U.S. ARMY / Public Domain

Druhou možností by bylo vyslat proti takovému bombardéru stíhací letoun. I ten by ovšem měl minimálně dva velké problémy – zaprvé zjistit, kam vlastně letět, protože by bylo nutné Tupolev Tu-95 zaměřit na radaru – největší šanci by mohl mít asi letoun E-3 Sentry, ale i ten uvidí nepřítele za nejlepších podmínek na 800 kilometrů. Jeho polohu by ale bylo teoreticky možné odhadnout na základě trasy střel po odpalu, to by ale záleželo, zda by se je podařilo zaměřit včas. Navíc předpokládat, že by se bombardér v místě stále „potuloval“, by bylo naivní.

Stíhačka by musela hluboko nad Rusko

I kdyby Ukrajina polohu bombardéru nějak zjistila, není ve výzbroji žádné země letoun se střelou vzduch-vzduch, která by byla schopna ho zničit hluboko nad Ruskem. Nejmodernější Západní střely vzduch-vzduch Meteor mají dosah jen kolem 200 kilometrů, a dokonce ani ruské R-37M s posilovačem by to s dosahem téměř 400 km nezvládly. Stíhačka by se tedy musela vydat hluboko do ruského území, kde by se musela vypořádat s protivzdušnou obranou opírající se o velmi schopné systémy S-400, případně modernizované S-300 a další.

Navíc je tu ještě jeden aspekt, na nějž by bylo třeba při takovém pokusu pamatovat. Strategické bombardéry jsou součástí takzvané jaderné triády, protože jde o nosiče jaderných zbraní, i když ty samozřejmě letouny odstřelující Ukrajinu nemají. Útok na takový stroj by nicméně mohl být chápán jako útok na součást jaderných sil, což by vyvolalo prudkou reakci, jejíž součástí by mohlo být nasazení jaderných zbraní, což si nikdo na světě nepřeje.

Článek Válku s Ukrajinou by mohlo ukončit jediné sestřelení letounu Tupolev Tu-95 nad ruským územím; naštěstí je to ale nemožné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.