Co zbylo z flotily, která měla ovládat moře

Před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu disponovala Černomořská flotila třemi moderními fregatami, šesti ponorkami a čtyřmi malými raketovými korvetami schopnými nést střely Kalibr. Analytici z Foreign Policy Research Institute tehdy počítali s teoretickou salvou 92 střel, dost na to, aby jediný koordinovaný úder zahltil protivzdušnou obranu celé země.

Po více než čtyřech letech války je bilance jiná. 6. března 2026 ukrajinský generální štáb potvrdil poškození fregat Admiral Essen a Admiral Makarov po úderu na Novorossijsk. Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že zhruba 30 % bojových prostředků flotily bylo do jara 2026 zničeno nebo vážně poškozeno. Přes 25 ruských vojenských plavidel skončilo na dně nebo v neschopnosti dalšího nasazení, od vlajkové lodi Moskva přes výsadkovou loď Saratov po ponorku Rostov na Donu.

Pletenčuk v srpnu 2026 shrnul aktuální stav: zbývají tři hladinové nosiče střel a dvě ponorky. To je vše, co má Rusko v Černém moři k dispozici pro odpaly Kalibrů.

Proč odpal z přístavu funguje, a proč je to ponížení

Střelba z doků zní dramaticky, ale technicky jde o reálný scénář. Střely Kalibr se odpalují z vertikálních odpalovacích šachet (VLS), které nepotřebují, aby loď mířila na cíl nebo manévrovala. Střela startuje kolmo vzhůru a teprve ve vzduchu se stočí na naprogramovaný kurz. Americké námořnictvo veřejně demonstrovalo, že VLS lze obsluhovat a přebíjet i u mola; v srpnu 2023 to předvedla USS Porter společně s podpůrnou lodí USNS William McLean přímo u přístavní zdi.

Loď zakotvená v Novorossijsku tedy může Kalibr odpálit, pokud má připravené šachty a naprogramovanou misi. Jenže tím výhody končí. Na otevřeném moři si velitel vybere optimální bod odpalu, zkrátí nebo změní trasu letu střely, rozptýlí síly a ztíží protivníkovi předpověď. Z přístavu je pozice předvídatelná, loď je zranitelná a taktická flexibilita mizí. Je to jako mít odstřelovačskou pušku, ale střílet jen z okna vlastního bytu, jehož adresu protivník zná.

Konvenční varianta Kalibr 3M14 má podle analýzy IISS dolet kolem 1 500 km s hlavicí o hmotnosti 400 až 450 kg. Z Novorossijsku tedy pokryje velkou část ukrajinského území. Pro srovnání: americký Tomahawk Block IV/V dosahuje podle oficiálních údajů U.S. Navy doletu přibližně 1 600 km s hlavicí třídy 454 kg a navíc umožňuje přeprogramování za letu. Obě střely jsou si v základních parametrech podobné, ale Tomahawk má transparentněji zdokumentovanou architekturu navedení, zatímco u Kalibru se ruské údaje liší podle variant a kontextu.

Čím Ukrajina přinutila flotilu k ústupu

Nebyl to jeden zázračný zbraňový systém. Ukrajina kombinovala námořní drony, vlastní protilodní střely Neptune, západní protilodní systémy, úderné drony Bayraktar TB2 a přímé zásahy proti základnám a lodím v přístavech. Národní bezpečnostní a obranná rada Ukrajiny ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří o přes 25 zničených či kriticky poškozených ruských plavidlech a o obnovení kontroly nad klíčovými námořními trasami.

Právě tato soustavnost je klíčová. Nejde o jednu slavnou bitvu, ale o čtyři roky systematického opotřebování, při kterém Ukrajina (země bez jediné velké válečné lodi) donutila údajně druhou nejsilnější armádu světa stáhnout flotilu do přístavu a střílet z úkrytu.

Ovládá Ukrajina Černé moře?

Ne v klasickém smyslu absolutní námořní nadvlády. Ale ano ve smyslu takzvaného popření přístupu k moři, při kterém Ukrajina znemožňuje ruskou dominanci na klíčových trasách. Ukrajinský námořní koridor funguje: do května 2025 jím prošlo 120 milionů tun nákladu včetně 76 milionů tun zemědělských produktů, do srpna téhož roku už přes 137 milionů tun. Bez oslabení flotily by to nebylo možné.

Současně ale Mezinárodní námořní organizace v červenci 2026 varovala před přetrvávajícími útoky na civilní lodě, vysokými náklady na pojištění a nutností opatrnosti v regionu. Analytici z Critical Threats a ISW v srpnu 2026 upozornili, že ruské údery poškodily přes 20 civilních lodí a zpomalily tok nákladu koridorem. Pro Česko i zbytek Evropy to znamená, že ukrajinské obilí a suroviny sice proudí, ale dráž a s rizikem.

Paralýza, ne smrt

Slovo „paralyzovaná“ přesně vystihuje to, co se děje. Černomořská flotila není mrtvá, stále umí odpalovat Kalibry, stále představuje hrozbu. Ale přestala dělat to, co má flotila dělat: bezpečně vyplouvat, manévrovat, vnucovat protivníkovi pravidla hry a kontrolovat mořský prostor. Místo toho se krčí v Novorossijsku a střílí z doků v režimu, který potvrzuje jedinou věc, že Ukrajina drží iniciativu.

Pletenčuk v televizním vystoupení z konce července 2025 naznačil, že nižší tempo odpalů může souviset i s obtížemi při přípravě střel k použití. Jestli Rusku docházejí Kalibry, nebo jen schopnost je bezpečně nasadit, otevřené zdroje jednoznačně neříkají. Výsledek je ale stejný: flotila, která měla ovládat Černé moře, se proměnila v opatrně schovanou baterii s adresou, kterou protivník zná nazpaměť.

Článek Rusové se děsí Ukrajinců, už ani nevyplouvají z přístavů. Kalibry odpalují přímo z doků, Černomořská flotila je paralyzovaná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč Rusko schovávalo lodě na Kaspiku

Příběh začíná v Černém moři. Po sérii ukrajinských úderů námořními drony a protilodními střelami tam Rusko přišlo o řadu plavidel. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk už v dubnu 2024 uvedl, že poslední dva nové nosiče Kalibrů odcházely z černomořského směru do Kaspiku a Tatarstánu. Po zničení Karakurtů Askold a Cyklon Rusko podle něj stáhlo další dvě jednotky právě do kaspického prostoru.

Logika byla jednoduchá: Kaspické moře je vnitrozemské, obklopené výhradně ruským a spojeneckým územím, a přístav Kaspijsk leží přes 1 500 km od ukrajinské hranice. Hluboký týl. Bezpečné útočiště, z něhož lze odpalovat Kalibry s doletem odhadovaným na 1 500 až 2 500 km, tedy dostatečným k zasažení celé Ukrajiny. Rusko tuto schopnost demonstrovalo už v roce 2015, kdy z Kaspiku odpálilo Kalibry na cíle v Sýrii vzdálené asi 1 800 km.

Co přesně se stalo v noci na 7. května

Zpráva Generálního štábu publikovaná 7. května v 16:13 kyjevského času popisuje zásah provedený v noci na 7. května 2026. Cílem byla malá raketová loď Projektu 22800 Karakurt u bodu bazování Kaspijsk. Konkrétní jméno a trupové číslo plavidla ukrajinská strana nezveřejnila. Nezveřejnila ani použitý prostředek, zda šlo o dron, balistickou střelu, nebo jiný typ zbraně.

Tentýž den prezident Zelenskyj ve večerním projevu zařadil kaspický zásah mezi ukrajinské dálkové sankce a spojil ho s úderem na ropný objekt v Permské oblasti, rovněž vzdálené přes 1 500 km od hranice. Nešlo tedy o izolovaný výpad, ale o součást širší vlny dálkových úderů hluboko na ruském území.

Čtyři dny předtím, 3. května, Ukrajina oznámila zásah jiného Karakurtu v přístavu Primorsk v Leningradské oblasti. Tam šlo o rozsáhlejší balík cílů zahrnující i hlídkový člun, tanker stínové flotily a přístavní infrastrukturu. Dva zásahy stejné třídy za pět dní, na opačných koncích Ruska, to je signál, který nelze přehlédnout.

Karakurt: malá loď, velká hrozba

Projekt 22800 Karakurt je relativně malé plavidlo o výtlaku kolem 800 tun, ale jeho úderný potenciál je nepřiměřeně vysoký. Každá loď nese osm vertikálních odpalovacích buněk pro střely Kalibr nebo nadzvukové protilodní střely Oniks. Podle TASS z 8. května 2026 bylo do ruského námořnictva předáno celkem osm Karakurtů, další čtyři byly ve stavbě.

Jednoduchý výpočet: osm aktivních lodí krát osm buněk znamená teoreticky 64 odpalovacích pozic v celé třídě. To není celý ruský kalibrový arzenál, Kalibry nesou i ponorky třídy Kilo, fregaty třídy Grigorovič nebo korvety Bujan-M. Karakurt je ale důležitý segment, navržený specificky jako levný a sériově vyráběný nosič pro masové raketové údery.

Průmyslová náhrada zasažených lodí je pomalá. Z přehledu TASS plyne, že některé kusy založené už v letech 2016–2017 se dokončují teprve v roce 2026.

Co to mění, a co ne

Jeden zásah nevypne ruské raketové údery na ukrajinská města. Rusko disponuje dalšími nosiči a rozsah poškození kaspické lodi není znám. Podle Pletenčuka zůstávají v azovsko-černomořském prostoru povrchové lodě, ponorky i fregaty schopné Kalibry nést.

Co se ale mění zásadně, je kalkulace rizika. Rusko přesouvalo lodě do Kaspiku jako do bezpečného úkrytu. Tento úkryt právě přestal být bezpečný. Pokud Ukrajina dokáže zasáhnout cíl 1 500 km od své hranice a během jednoho týdne to udělá dvakrát na opačných stranách Ruska, pak neexistuje přístav, kde by se kalibrový nosič mohl cítit nedotknutelný.

Pro střední Evropu včetně Česka má událost nepřímý význam: Ukrajina demonstrovala schopnost oslabovat platformy, z nichž Rusko vede dálkové údery střelami s odhadovaným doletem 1 500–2 500 km. Přímý dopad na bezpečnostní režim NATO z jednoho zásahu neplyne, ale každý vyřazený nosič snižuje objem salvy, kterou může Moskva v budoucnu vypálit.

Konec mýtu o hlubokém týlu

Strategický dopad kaspického úderu nespočívá v jedné poškozené lodi. Spočívá v tom, že Rusko ztratilo poslední iluzi geografické imunity svých námořních platforem. Černé moře se pro ně stalo smrtelně nebezpečným už dříve. Baltik ukázal svou zranitelnost 3. května v Primorsku. A teď Kaspik.

Ruská flotila nemá kam couvnout. A právě to je, víc než tonáž jednoho Karakurtu, skutečný výsledek noci ze 6. na 7. května 2026.

Článek Ukrajinci ukončili teror z dalekého Kaspického moře. Zasáhli ruskou raketovou loď s raketami Kalibr se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kalibr je ničitel infrastruktury ve vnitrozemí

Fregata Admiral Essen představuje jednu z nejmodernějších a nejnebezpečnějších lodí ruské Černomořské flotily. Jedná se o Projekt 11356R, který byl navržen pro široké spektrum operací, od ničení ponorek až po protivzdušnou obranu. Díky technologii stealth a pokročilým radarům je těžko odhalitelná, což z ní dělá efektivní nástroj ruské projekce síly v regionu.

Stará velmoc povstává a bude to hodně velké. Koupí stovky evropských raketometů nové generace lepších než HIMARS

Pro Ukrajinu je tato fregata kritickou hrozbou primárně kvůli vertikálnímu odpalovacímu zařízení UKSK, potvrzuje Wikipedia. To totiž umožňuje odpálit až osm střel s plochou dráhou letu Kalibr, jimiž zasahuje strategické cíle a civilní infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí. Její dolet totiž podle verze vychází na 1 500 až 2 500 km, a nese hlavici těžkou 400 až 450 kg.

Její sestřelení je o to těžší, že létá zhruba jenom 50 metrů nad mořem, i když nad zemí musí někdy vystoupat až na 150 metrů. I tak je nicméně pro protivzdušnou obranu Ukrajiny problém, hlavně pokud letí do vnitrozemí, kde nemá soustředěných tolik systémů. Sestřelovat ji může kupříkladu MIM-104 Patriot, IRIS-T, NASAMS, SAMP/T, ale i řada dalších.

Video: íránská balistická raketa je extrémně ničivá. Pronikla izraelskou PVO, i když po ní střílela, a zasáhla Tel Aviv

Má totiž rychlost jenom 0,8 Mach, takže na ni stačí i starý S-300 a 9K37 Buk, případně letouny jako F-16 nebo Mirage 2000 v roli protivzdušné obrany, potvrzuje Wikipedia. Zatím přitom střela startuje jenom z hladinových plavidel a ponorek, ale vyvíjena je i verze pro pozemní platformu. Vzhledem k tomu, že doletí tak daleko, je nejlepší obranou zničit její odpalovač.

K těm patří v ruských ozbrojených silách kupříkladu moderní fregaty třídy Projekt 11356R, uvádí Wikipedia, které existují jenom tři. A sice Admirál Grigorovič zařazený 11. března 2016, Admirál Essen zařazený 7. června 2016, a Admirál Makarov zařazený 27. prosince 2017. Vyřazení i jediné z nich je tedy obrovskou ztrátou a oslabením ruské Černomořské flotily.

Rusko drtí ukrajinské sabotáže. Dávají mu ochutnat vlastní medicínu a sráží ho na kolena

Kromě útočného potenciálu navíc slouží fregaty jako mobilní štíty s protiletadlovými systémy Štil-1. Ty chrání ostatní ruská plavidla před ukrajinskými drony a střelami Neptun, ačkoliv to v praxi příliš nefunguje a lodě se bojí k ukrajinskému pobřeží přiblížit. Ukrajincům se podařilo při útoku poškodit nadstavbu uprostřed lodi, uvádí analytici ze CyberBoroshno.

Odnést to měly i pasivní rušicí systémy PK-10 na bocích nástavby navržené tak, aby vypouštěly tepelné pasti a dipólové reflektory a chránily loď před raketovými útoky. A vyřazen byl rovněž elektronický válečný systém TK-25, který je zodpovědný za detekci nepřátelských radarů a nastavení aktivních rušiček. Jedná se o výsledek masivního dronového útoku na Novorossijsk, v němž ukrajinská armáda cílila na přístavní infrastrukturu i samotné lodě.

Článek Je konec, už nemůže vyplout. Ukrajinci vyřadili moderní ruskou fregatu v Černém moři, odkud pálila střely Kalibr se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketa z MANPADS trefila ruskou střelu

Záběry ukazují nejspíše ukrajinský mobilní tým vybavený zbraněmi krátkého dosahu určenými k likvidaci dronů nebo řízených střel při ruských útocích. Jeden z jeho členů má na ramenou systém MANPADS, a v dálce je slyšet hluk proudového motoru. Bude se jednat o pohon ruské střely, proti níž voják zasahoval. Po několika sekundách je v dálce – obzor je na videu ale rozmazán – rozeznatelný výbuch, a reakce vojáků naznačuje, že se trefil.

Video: Mnozí mají tanky za mrtvé, ale ukrajinský Leopard rozstřílel ruské pozice a jasně ukázal opak, i když v jednom případě minul

Zasažena měla být střela Kalibr odpalovaná z lodí nebo ponorek. Wikipedia uvádí, že existuje v několika verzích, ale o jakou se konkrétně jednalo, není jasné. Většinou létá rychlostí kolem Mach 0,8, takže je poměrně rychlá, takže má střelec na její zničení jenom málo času. Pokud je ovšem připravený, může ji spolehlivě zaměřit a zničit. Kalibr může mít dolet až 2 500 kilometrů a hlavici těžkou až 500 kilogramů, což opět záleží na verzi.

Velice zajímavá je zbraň, kterou voják k sestřelení Kalibru použil. Jedná se totiž o čínský MANPADS FN-6. Wikipedia uvádí, že jde o 16 kg těžký komplet naváděný infračerveně, tedy teplem motoru cíle, a rychlost z něj odpálené rakety je zhruba 2 100 km/h, takže je rychlejší než Kalibr. Její dosah je však pouze 6 kilometrů, což svědčí o tom, že střelec musel být velice blízko a jednat rychle, jinak by ruská střela vmžiku z jeho dosahu unikla.

Putin silně riskuje. Nechal přisunout 16 strategických bombardérů Tu-22M3 blíže k Ukrajině. Snadno o ně může přijít

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že Čína oficiálně žádné zbraně stranám rusko-ukrajinské války nedodává, i když Rusko zásobuje zbožím dvojího určení. Je proto překvapivé, že Ukrajina moderní čínský MANPADS má – oficiálně ho totiž ani před válkou nekoupila. Sofx uvádí, že se k ní s největší pravděpodobností dostal ze Súdánu, jehož ozbrojené síly touto zbraní disponují. Není však jasné, zda ho koupila přímo Ukrajina nebo nějaký z jejích spojenců.

Ukrajinec využívající MANPADS FN-6 zničil ruskou střelu Kalibr (zveřejněno 19. listopadu 2025)

Článek Video: Je rychlá, a přesto Ukrajinci ruskou střelu Kalibr sestřelili pomocí čínského MANPADS, který ani nemají mít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jediná střela stojí desítky milionů korun

Kolik přesně a jakých raket nebo střel je Rusko schopné vyprodukovat, je tajný údaj, ale některých určitě stovky ročně. Informace, s nimiž přišel Militarnyi na základě smluv mezi ruskou vládou a výrobci, přitom naznačují, že rozhodně nejde o levné zbraně – jeden kus stojí i desítky milionů korun. Údaje samozřejmě nelze ověřit, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že mohou svědčit o tom, že Rusko na bombardování Ukrajiny vynakládá obří sumy.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace

Příkladem může být ze země odpalovaná střela s plochou dráhou letu Iskander-K, která existuje ve dvou variantách s dosahem 500 km, a pak přes 2 000 km. První z nich má stát až 31,4 milionů korun, druhý pak až 37,6 milionů korun. V rodině Iskanderů však existují i balistické rakety, označované jsou jako Iskander-M, uvádí Wikipedia, jejichž verze se liší například hlavicí. Cenově se potom pohybují od 50 do 63 milionů korun.

Cena Kinžalu se blíží 100 milionům Kč

K dalším druhům patří střely a rakety odpalované z letadel. Nejznámější z nich je střela Ch-101 užívaná na strategických bombardérech, jejíž dolet vychází na 3 500 kilometrů, uvádí Wikipedia. Ruské letectvo přitom platí za každou 42 až 50 milionů korun. Z letounů je potom odpalovaná i pseudobalistická raketa Ch-47M2 Kinžal označovaná Ruskem za hypersonickou, která je na tom ještě hůře – cenovka totiž šplhá až na 94,1 milionů korun.

České houfnice DITA ukazují Rusům technologickou převahu. Kdysi věrný odběratel si jich objednal hned 70

Skutečnou hypersonickou zbraní je pak střela odpalovaná buď z plavidel nebo ze systému pobřežní ochrany 3M22 Zircon. Wikipedia uvádí, že má dosahovat rychlosti až Mach 9 a dolet je 1 000 kilometrů. Cena jedné ovšem dosahuje 109 až 117 milionů korun. Námořnictvo tak vyjde levněji používat podzvukové střely s plochou dráhou letu Kalibr. Jejich cena je kolem 42 milionů korun, a navíc je lze odpalovat z hladinoných plavidel i některých ponorek.

Článek Rusové to tají, ale odborníci prozradili, kolik skutečně stojí nejobávanější ruské střely Kinžal, Kalibr nebo Iskander se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko posiluje jaderné odstrašení ve více směrech

Kalibr jsou ruské střely s plochou dráhou letu s dalekým dosahem, potvrzuje Wikipedia, a lze je odpalovat z hladinových lodí, ponorek i letadel, přičemž slouží hlavně na pozemní cíle. Jejich dolet je dle verze až 2 500 km, a některé (3M-54/3M-14) jsou v cestovní fázi tzv. subsonické, zatímco jiné spouští v závěru krátký supersonický sprint, což PVO ztěžuje jejich sestřelení.

Nová várka vylepšených tanků T-90M pro ruskou frontovou brigádu ukazuje na velké problémy

Využívají přitom kombinaci inerciální a satelitní navigace s přesným naváděním v závěru letu a mohou nést konvenční i jaderné hlavice do hmotnosti 500 kg. Kalibr je velmi silnou zbraní, proti níž je nejlepší obrana útok – ukrajinská armáda třeba zasáhla jejich nosič, korvetu, v Azovském moři, a později totéž zopakovala v Oněžském jezeře 900 km od hranic.

Kontrakt na 56 raket se speciální (jadernou) hlavicí měl být přitom dle původního plánu splněn v letech 2024 až 2026. Jejich výhodou je také vysoká přesnost díky inerciálnímu satelitnímu naváděcímu systému a let v nízkých výškách od 50 do 150 metrů, stejně jako rychlost až Mach 3, což systémům protivzdušné obrany stěžuje jejich detekci.

Silná hrozba ze Severní Koreje: Představila raketu s hypersonickým kluzákem, kterou by mohla otestovat na Ukrajině

V posledních letech posiluje Rusko možnosti jaderného úderu ve více směrech. Nedávno také rozmístilo na hranicích s NATO balistické rakety Orešnik s dosahem až 5 500 km, což ovšem dle redakce Armádního Zpravodaje nedává moc smysl, zatímco testy mezikontinentální balistické rakety RS-28 Sarmat opakovaně selhávají, ačkoliv bude i tak nebezpečná.

Článek Rusko chystá něco, o čem nemluví. Vyzbrojuje se jadernými střelami Kalibr s dosahem až 2 500 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Karakurt dokáže silně udeřit na pozemní cíle

V dobách své největší slávy měla Černomořská flotila podle Wikipedie asi 50 válečných lodí, a k tomu 7 ponorek a řadu pomocných plavidel. Oryx ale uvádí, že o nejméně několik z nich přišla, a Armádní Zpravodaj již dříve psal, že Černé moře prakticky ovládají ukrajinské drony Sea Baby, které mají na svědomí mnohé z nich, takže ruské námořnictvo moc nevyplouvá.

Video: Dron opatrně zasadil ruskému T-90M konečnou ránu zezadu do podvozku. Udeřil mu do slabého místa

Stále však dochází k doplňování jeho stavů zejména na základě dřívějších objednávek, i když to ztráty z posledních let hned tak nevyrovná. Ceremonie k přijetí lodi pojmenované Tajfun, což je mimochodem jedna z prvních třídy Karakurt, proběhla 28. srpna 2025 v Machačkale, která sice leží v Kaspickém moři, ale díky soustavě uměle vytvořených kanálů může přeplout.

Armádní Zpravodaj konkrétně připomíná, že je Kaspické moře propojeno s řekou Volhou, která ústí do Kaspiku, přičemž Volhy vede Volžsko-donský kanál (Volgo-Don) spojující řeky Volhu a Don, který pak ústí do Azovského moře, z nějž lze proplout do Černého moře. Není ale jasné, zda nebo kdy k tomu dojde, protože by tam loď byla ve větším ohrožení.

Video: Ukrajinci bez odporu vletěli na ruské letiště a s přesností zničili vrtulník Mi-8, ale druhý těžce minuli

Raketová korveta třídy Karakurt je pro Ukrajinu hlavně jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr s dosahem až 2 500 km, uvádí Wikipedia, takže je může odpalovat i z Kaspického moře, kam bude pro ukrajinské drony mnohem obtížnější doletět, i když nikoliv nemožné. Není to přitom tak dlouho, co v Azovském moři zasáhly korvetu třídy Bujan-M.

Kalibr má přitom hlavici těžkou až 500 kg a létá jenom 20 metrů nad vodou, nebo 50 až 150 m nad úrovní země, potvrzuje Wikipedia, a dosahuje rychlosti až Mach 3. Je tak velmi obtížně sestřelitelná, takže lze korvetu Tajfun třídy Karakurt považovat za velkou posilu Černomořské flotily. Nejlepší ochranou bude přitom zničení lodě, nikoliv letící střely.

Článek Rusko doplňuje ztráty Černomořské flotily. Jako posilu dostala korvetu se střelami Kalibr, které útočí na 2 500 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zřejmě se jedná o vynucení ruských podmínek

Ruská armáda spustila v noci na 06. dubna 2025 kombinovaný útok na ukrajinské pozice, do něhož zapojila nejméně 109 bezpilotních letounů a 23 raket různých typů – a to 9 řízených střel Kh-101/Kh-55SM odpalovaných z letadel Tu-95MS ze vzdušného prostoru ruské Saratovské oblasti, 6 balistických raket Iskander-M odpalovaných z ruské Brjanské oblasti, a 8 řízených střel Kalibr odpálených z Černého moře – právě tyto jsou ale porušením dohody.

Rusko se právem bojí. Moře náhodou prozradilo, jak špehuje britské jaderné ponorky. Samo má přitom lepší

Armádní Zpravodaj informoval 27. března 2025, že se podařilo oběma stranám dosáhnout příměří v Černém moři, podle něhož v něm nesmí být užívána síla a musí být zajištěna bezpečná plavba hlavně civilních (obchodních) lodí. To ostatně potvrzuje i Bílý dům; jenomže Kreml se odvolává na to, že ho bude dodržovat pouze v případě, budou-li zrušeny některé sankce.

Jednat se mělo třeba o zrušení sankcí uvalených na Rosselchozbank a další banky zabývající se vývozem zemědělských produktů, a také opětovné napojení na systém SWIFT. Společnosti, které vyrábí nebo vyváží potraviny a hnojiva, a firmy, které tyto zásilky zajišťují, by měly být rovněž osvobozeny. A nakonec zrušení sankcí na plavidla s ruskou vlajkou přepravující potraviny a hnojiva, stejně jako na přístavní služby pro tyto lodě, a dodávky zemědělské techniky a dalšího zboží souvisejícího s výrobou potravin a hnojiv. V dohodě to však není.

Ukrajinský odstřelovač zlikvidoval ruského vojáka na 1,5 km pomocí velkorážní pušky (video)

Redakce Armádního Zpravodaje se proto domnívá, že si Rusko zkouší prosazení podmínek vynutit silou. Ukrajinské protivzdušné obraně se sice podařilo 6 z 8 střel Kalibr zničit, ale zbylé nejspíše dosáhly svých cílů, které mohly citelně poškodit. O jaké varianty se jednalo, není známo, ale v různých verzích jde o řízené střely s dosahem až 400 km a 400 kg výbušnin, uvádí Wikipedia.

Článek Rusko to nevydrželo ani 2 týdny a hrubě porušilo příměří v Černém moři. Zaútočilo střelami Kalibr, většinu jich Ukrajinci sestřelili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

LTAMDS zachytí hrozby ze všech směrů

Standardním radarem pro systém MIM-104 Patriot je dlouhá léta AN/MPQ-53/65, ale je jasné, že pomalu přestal s příchodem nových hrozeb dostačovat. ArmyRecognition uvádí, že právě proto začal koncern RTX vyvíjet zcela nový typ radaru založený na technologii AESA. V kombinaci se střelami PAC-3 by měl díky tomu MIM-104 Patriot poskytovat obranu proti široké škále ruských zbraní včetně balistických, řízených a hypersonických střel.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Společnost RTX na svých stránkách uvádí, že má radar LTAMDS přibližně stejnou velikost jako stávající systémy, poskytuje ovšem dvojnásobný výkon. To pochopitelně znamená mnohem snazší zaměření cílů a na delší vzdálenost, ale zároveň byl zkonstruován tak, aby ho současní uživatelé systému MIM-104 Patriot mohli snadno integrovat do své protivzdušné obrany a i nadále využívat ty prvky, které mají. LTAMDS by měl být schopen odhalovat hrozby přicházející z jakéhokoli směru, vysokou rychlostí a také ve velmi malých výškách.

Moderní střely PAC-3 ničí cíl nárazem

Obsluha MIM-104 Patriot může cíle zachycené radarem ničit různými typy střel. Těmi nejmodernější jsou PAC-3 nebo PAC-3MSE, o nichž Wikipedia uvádí, že ničí nárazem, tedy metodou nazývanou Hit-to-kill. První z nich má dosah 80 km proti vzdušným a 40 km proti balistickým cílům. PAC-3MSE má dolet prodloužený na 120 km pro cíle vzdušné, k nimž patří třeba řízená střela Kalibr, nebo 60 km pro cíle balistické, což je např. raketa 9K720 Iskander.

„Ruský systém protivzdušné obrany S-350 Vityaz je lepší než americký Patriot,“ pochvaloval si ruský expert Alexander Michajlov

Nový radar schopnosti MIM-104 Patriotu samozřejmě vylepší, ale nelze si představovat, že sám o sobě dokáže chránit před všemi druhy útoků. Třeba proti malým dronům je nejspíše neúčinný, a i když větší sestřelit dokáže, tak za velice vysokou cenu. Na druhou stranu třeba ani ruskou raketu středního doletu Orešnik, s níž poslední dobou Rusko vyhrožuje, zvládnout nedokáže, jelikož je určen jenom proti balistickým raketám s kratším doletem.

Článek Ruské rakety jako Iskander nebo Kalibr už neprojdou. Amerika vyvinula radar LTAMDS, díky němuž je střely MIM-104 Patriot ultimátně zničí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela Kalibr je určena pro lodě i ponorky

Střely Kalibr byly zavedeny do výzbroje ruského námořnictva v roce 1994 a existuje jich celá rodina. Samotná 3M14K pak existuje od roku 2015, uvádí MissileThreat, a je základním pilířem schopností ruského námořnictva zasahovat přesně cíle na dlouhé vzdálenosti. V podstatě jde o ruský ekvivalent americké rodiny střel Tomahawk. Střely Kalibr má námořnictvo na různých plavidlech – jsou jimi vyzbrojeny třeba moderní fregaty, ale i relativně malé korvety, a rovněž je nesou ponorky – jak jaderné, tak klasické diesel-elektrické.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Vyzbrojení ponorek střelami Kalibr dává námořnictvu velikou údernou sílu, což lze vidět i na videu pod tímto článkem, i když se samozřejmě liší podle toho, o jakou ponorku se jedná. Každopádně jediná střela má hlavici o hmotnosti 450 kilogramů, a pravděpodobně ji lze nahradit i taktickou jadernou hlavicí, ale používána je běžně klasická konvenční, jejíž síla je schopna srovnat se zemí třeba veliký dům. Dolet 3M14K Kalibr je udáván na 1 500 až 2 500 kilometrů a přesnost na 2 až 3 metry, za což vděčí satelitnímu systému GLONASS.

Ponorka třídy Yasen unese více typů střel

Jednou z ponorek, která střely Kalibr používá, je moderní jaderná ponorka třídy Yasen, která je často přirovnávána k americké třídě Virginia, uvádí NavalNews. Tato ponorka je tichá a rychlá, a disponují vertikálním odpalovacím systémem na 32 střel, do něhož lze nabíjet 3 typy střel – kromě Kalibru ještě protilodní P-800 Oniks a v budoucnu také hypersonické 3M22 Zircon, které mají být být schopné zasahovat hladinové i pozemní cíle. Jakou údernou sílu bude ponorka mít, bude záležet na složení střel zrovna nabitých v systému.

Ruská válečná loď Cyklon je docela malá korveta s pořádnou silou, útočit může z dálky až 2 500 km díky řízeným střelám Kalibr

Ale není to jediná možnost, ruské námořnictvo totiž může střely Kalibr odpalovat i z mnohem obyčejnějších diesel-elektrických ponorek jako je třída Projekt 636.3 Kilo. Tyto ponorky jsou mnohem menší, Wikipedia udává jejich výtlak na 3 100 tun, zatímco u třídy Yasen je to 13 800 tun. Tato malá plavidla nesou jenom 4 střely Kalibr a nemají žádný vertikální odpalovací systém, k jejich vystřelení užívají klasické torpédomety.

Článek Video: když ruská ponorka odpálí svou nejsilnější zbraň, zdevastuje i veliký dům na tisíce kilometrů s přesností až 2 metrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kalibr je označení hned několika střel

Jenom pro pořádek je nutné uvést, že „Kalibr“ je jednotné označení pro celou rodinu zbraní odpalovaných z lodí nebo ponorek; každá střela má přitom jinou velikost i hmotnost. Bojová hlavice dosahuje hmotnosti mezi 400 a 450 kilogramy, a dokonce může nést i hlavici jadernou. Dolet střel se pohybuje od desítek po 2 500 kilometrů, přičemž se některé pohybují podzvukovou rychlostí, ale jiné mají schopnost dosahovat rychlosti až Mach 3. Kalibr existuje v protilodní verzi, stejně jako pro útoky na pozemní cíle.

Rusko mívá tyto střely umístěny na svých fregatách, některých menších plavidlech, ale i na několika ponorkách. V černomořské flotile je takových nosičů řada a federativní námořnictvo z nich střely často vypaluje koordinovaně ve stejné době, kdy strategické bombardéry odpalují své střely Ch-101 a jim podobné. Hromadný útok má za cíl zahltit ukrajinskou protivzdušnou obranu, aby skrze ni proniklo co nejvíce vypálených raket.

Schopnosti Ukrajiny sestřelovat ruské řízené střely jsou ale na stále vyšší úrovni, neboť k tomu dostala třeba americko-norské NASAMS, německé IRIS-T a další, k nimž má i systémy starší, například sovětský S-300 (který mimochode hojně používá zejména útočící federace). Díky takové výbavě dokáže sestřelovat většinu přilétajících střel, i když ne všechny. Schopnosti Ukrajiny pravděpodobně ještě vzrostou, až na svém území zprovozní slíbený americký protiraketový systém MIM-104 Patriot.

Ve směru z Moldavska je obrana slabší

Jelikož nemá napadená země dostatek protivzdušných systémů a nasazuje je hlavně k obraně velkých aglomerací nebo proti „hlavním proudům“ ruských útoků, obranu jejího území to komplikuje. To si federace zjevně uvědomila a rakety tak poslala právě kolem Rumunska přes Moldavsko, kde protivzdušná obrana není tak silná jako jinde. Dochází tím pochopitelně ke snížení rizik sestřelení střely, a tedy stoupá pravděpodobnost zasažení cíle. Moldavsko přelet střel přes své území potvrdilo, Rumunsko pak jenom avizovalo, že proletěly kolem.

Pro Ukrajinu je to nepříjemná situace, protože i když v této oblasti obranu mít může, je pro ni komplikované na ruské rakety střílet. Protistřely se totiž ne vždy trefí, a jelikož by mířily na území cizího státu, mohly by zasáhnout cíle v Rumunsku nebo Moldavsku. Podobná nehoda se stala v listopadu 2022, kdy střely z ukrajinského S-300 dopadly do Polska a zabily dva lidi. Ukrajinci tak nakonec palbu z tohoto důvodu spustit nemusí, neboť kdyby se taková nehoda opakovala, byla by to voda na mlýn ruské propagandy.

Článek Rusko úmyslně provokuje: řízené střely odpálené z Černého moře mohly vyvolat zbytečný konflikt, Ukrajinci se jim báli bránit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.