Ohnivá koule vydrží dlouhou dobu

Čínští vědci podle dostupných informací provedli test malé pumy, nebo spíše nálože, o hmotnosti 2 kilogramů. MilitaryWatchMagazine uvádí, že při něm vznikla ohnivá koule o teplotě přes 1 000 stupňů Celsia, a podle všeho by měla být účinnější než výbuch klasické TNT. Ohnivá koule vydržela asi 2 sekundy, což je 15krát déle než při použití TNT.

Video: RPO-A Šmel je jedním z mála plamenometů na Ukrajině, ohnivé pole vytvoří až 1,2 km daleko a nic v něm nepřežije

K výrobě nové zbraně je potřeba látka nazývaná hydrid hořečnatý – postavena je na bázi hořčíku a používána je k uskladnění vodíku v pevném skupenství. Při jejím rozptýlení se z látky velice rychle uvolní vodík, a právě ten lze využít. Čína má být aktuálně jedinou zemí, která je schopna vyrobit této látky dostatečné množství, možná až 150 tun za rok. A nelze pochybovat, že by mohla produkci v případě potřeby navýšit, soudí Armádní Zpravodaj.

Zbraň by mohla propalovat konstrukce

Zprávy o nové zbrani se ale liší. Třeba InterestingEngineering tvrdí, že exploze není tak silná jako u TNT, a klade důraz na řetězovou reakci vodíku produkující relativně dlouhou dobu trvající žár. Armádní Zpravodaj proto soudí, že by se technologie mohla hodit třeba do zbraní určených k propalování objektů a konstrukcí, nebo i ničení roje dronů. To by ale znamenalo, že se účinky nejedná o klasickou výbušninu, a ani o termobarickou zbraň.

BREAKING: China has tested a non-nuclear hydrogen bomb that generates a fireball over 1,000°C lasting 15x longer than TNT, a new science paper reveals. Developed by a key naval weapons institute, the device uses magnesium hydride originally intended for clean energy as its core… pic.twitter.com/6nIpbiSZM2

— GeoInsider (@InsiderGeo) April 20, 2025

Je docela dost možné, že Čína svým pokusem ustanovila i novou kategorii zbraní, a jak bude využita, ukáže teprve budoucnost. Armádní Zpravodaj si dokáže představit, že by šla koule plamenů využít třeba v raketách odpalovaných z raketometu, kde by dokázala salva zapálit i rozlehlé území. Velká letecká puma by zase vytvořila obří ohnivou kouli a mohla zničit desítky i stovky vojáků ukrytých v objektu, třeba v průmyslové hale.

Článek Čína tvoří protipěchotní zbraň nové generace, která bude ještě hrůznější než termobarická. Vydrží 15krát déle než TNT se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

DF-31AG proletěla kolem amerických základen

Schopnosti rakety DF-31AG ukazuje test, kdy ji Čína odpálila z ostrova Chaj-nan směrem do Pacifiku. EurAsianTimes uvádí, že tím ukázala schopnost zasáhnout cíle na dlouhé vzdálenosti, a znepokojivé může být i to, že proletěla nedaleko Filipín, kde mají Američané rozmístěné jednotky, a také kolem amerického ostrova Guam v Pacifiku. Dopad poblíž ostrovů Markézy znamená, že je raketa prokazatelně schopna urazit vzdálenost téměř 12 000 km. Krom jiného by tak zvládla cestu z východního pobřeží Číny na západ Ameriky.

Just Beautiful

First Time DF-31AG launched for full-length trajectory in the field pic.twitter.com/50Law3ImWi

— CuteOrca (@orca_cute) September 26, 2024

Čína má každopádně takovouto možnost už dlouho, jenom se tím příliš nechlubila. Ostatně ArmyRecognition uvádí, že provedla podobný odpal naposledy v roce 1980, takže lze předpokládat, že jde o demonstrativní akci s cílem ukázat Američanům, čeho je čínský arzenál schopen. Asijská supervelmoc je navíc jediným držitelem jaderných zbraní, který v posledních letech počty hlavic navyšuje. A i když se počtu amerických ani ruských rozhodně rovnat nemůže, dle předpokladů může mít ve 30. letech 21. století až 1 500 jaderných hlavic.

DF-31AG startuje z mobilního odpalovače

DF-31AG je nejmodernější verzí rakety DF-31, což je první čínská mezikontinentální balistická raketa na tuhé palivo, uvádí MissileThreat. Do výzbroje byla zařazena pravděpodobně v roce 2006 a tehdy měla dosah zhruba 8 000 kilometrů, avšak později Čína představila verzi DF-31A s dosahem přes 11 000 kilometrů. Verze AG je potom zkonstruována tak, aby mohla být odpalována z mobilního odpalovacího systému. V praxi to znamená, že je velice komplikované ji zaměřit a ničit, což dává Číně možnost odpálit ji odkudkoliv.

Severokorejská balistická raketa „budoucnosti“ unese hlavici těžkou 4,5 tuny. Co zasáhne, to v poloměru 100 metrů prakticky vymaže

Raketa přitom není jedinou čínskou hrozbou vůči Americe. Může jí být i hypersonický kluzák DF-ZF, který je schopný zasáhnout letadlovou loď a prorazit protiraketovou obranu a lze ho osadit i jadernou hlavicí. Ovšem ani Američané nespí a vyvíjí moderní nosiče jaderných hlavic, zejména nové mezikontinentální balistické rakety LGM-35 Sentinel, jimiž chtějí nahradit předchůdce z dob studené války, a to již od roku 2029, kdy mají být zavedeny do výzbroje.

Nice clip of DF31AG ICBM 1st stage booster drops off and 2nd stage motor ignition 🚀 pic.twitter.com/B7ubu5hSd6

— Húrin (@Hurin92) September 27, 2024

Start čínské mezikontinentální rakety DF-31AG

Článek Čína připomněla Americe, čeho se má bát. Jenom kvůli ní poprvé od roku 1980 odpálila balistickou raketu, která doletí až do USA se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Konec děla by se neměl ani pohnout

Střelbu tanku za jízdy umožňuje takzvaný stabilizátor – moderní stroje jsou stabilizované v horizontálním i vertikálním směru. V podstatě to znamená, že pokud velitel tanku na něco zamíří, tankový kanon zůstává automaticky zaměřený na tento cíl a drží se ho nepřetržitě i tehdy, kdy obrněnec překonává nějaké překážky. Konec tankového kanonu by přitom měl v ideálním případě fungování systému zůstat zcela nehybný.

Leopard ‘Guzzles’ A Beer? Why Ukraine Desperately Wants German Leopard 2 Tanks That ‘Shot To Fame’ With A Beer Video – EurAsian Timeshttps://t.co/FONW0cQTtJ#NewsIndia pic.twitter.com/lduM93NtAq

— भारत के समाचार (@NEWSWORLD555) January 25, 2023

Konstruktéři Leopardu 2 vymysleli již před lety atraktivní ukázku s typickým německým korbelem piva, který naplnili až po rysku a dali na konec tankového děla. Jeho stabilizátor je natolik dobrý, že se ze sklenice ani v těžkém terénu nevylila jediná kapka. To v podstatě znamená, že když osádka vystřelí za jakékoli situace, měla by svůj cíl trefit. Podobné testy pak předvedlo i několik dalších tanků, právě Leopard 2 je ale tím ikonickým.

Staré tanky střílely jen za klidu

Stabilizátory nejsou žádnou novinkou, na tancích se objevily již za 2. světové války, velmi kvalitní měl například tank M26 Pershing. V některých filmech jsou přitom scény, jak tanky v tomto období střílely za jízdy, ale skutečnost je taková, že pokud by se o to pokusily, nejspíše by netrefily ani velikou stodolu. Když měl tank vystřelit na cíl, musel vždy zastavit a zamířit. Měnit to začaly právě až stabilizátory, i když rané verze nebyly samozřejmě moc kvalitní, ale postupem doby byly vyvinuty do velmi dobře fungujících zařízení.

Ani tank se stabilizátorem však nemá vyhráno, vše má totiž své limity. Největším z nich je elevace tankového děla, tedy úhel, pod nímž je možné ho zdvihnout nebo sklonit od vodorovné osy. Pokud tank přejíždí nějakou náročnou překážku, v určitém okamžiku dělo narazí na limit a ani stabilizátor nepomůže. Horší je potom situace v nízkých tancích, kde jsou kvůli nízkému profilu úhly menší – jedná se často o sovětské konstrukce. Naopak tanky vysoké jsou na tom lépe, i když jejich výška je zase dělá zranitelnější.

Článek Video: německý Leopard 2 byl už v době svého vzniku tak propracovaný, že provezl terénem tuplák piva bez ztráty jediné kapky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dobrá ochrana jen proti střepinám

Helma 6B47 je součástí ruského programu „RATNIK“ a oficiálně zavedena do výzbroje v roce 2014. Jedná se o univerzální ochrannou pomůcku hlavy pro vedení všech druhů vojenských operací. Váží 1 080 g a standardně je vybavena předním držákem pro noční vidění nebo termokameru, a také bočním držákem k zavěšení sekundárního vybavení, například svítilny. Dle výrobce má být helma ve všech směrech odolnější a lepší než její americké protějšky typu ACH a IHPS. A právě to chtěli pánové z Garand Thumb ověřit.

První zatěžkávací zkouškou helmy byl běžný střepinový test, čemuž pomohl dobře nakloněný ocelový plát, který nasměroval úlomky vystřeleného projektilu přímo na helmu. Ta přežila zcela bez úhony a velmi dobře si vedla i proti sportovnímu střelivu ráže .22LR. Avšak nutno podotknout, že například běžný náboj .22 LR HV vlašimské firmy Sellier & Bellot má na 5 metrů dopadovou energii pouhých 160 Joulů (J). Toto střelivo ale na bojišti není.

iZdroj fotografie: droj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY

Zajímavější byl pak třetí test, kde byla použita pistole SIG Sauer M18 a střelivo ráže 9×19 mm. Zde již hovoříme o 480 J na vzdálenost 25 metrů. Helma dokázala kulku zastavit, ale vzniklá výduť byla dostatečně velká na to, aby způsobila závažná poranění hlavy a mozku. Uživatel by však zásah zřejmě přežil – hůře však dopadlo použití náboje .44 Magnum, kdy střela sice helmu také neprorazila, ale poranění z výdutě by už byla téměř jistě „konečná“.

Útočné pušky a brokovnice ji zničily

Naprosto nulovou ochranu nakonec helma poskytla proti nábojům 5,45×39 a 5,56×45 mm – první z nich jsou náboje používané ve zbraních sovětského a ruského původu, například v AK-74M, a 5,56×45 mm NATO jsou zase kompatibilní s drtivou většinou útočných pušek produkovaných na Západě. Oba druhy střel helmu bez potíží prorazily, což nicméně není až tak překvapivé. Před střelami tohoto typu dokáží ochránit pouze helmy s nejvyšší balistickou ochranou – pro dlouhodobé polní použití jsou však nevhodné.

Americké helmy zachraňují pilotům ukrajinských vrtulníků život při nehodě nebo sestřelení stroje protiletadlovou raketou

Pomyslnou třešničkou na dortu byl brokový náboj 12/70 (12×70 mm) vystřelený z brokovnice s hladkým vývrtem. Pomalu letící těžké projektily kevlar zastavil, ale vzniklá výduť spojená s kinetickou silou nárazu by nositele helmy bezpečně usmrtila. Brokovnice ale obvykle nepatří mezi standardní zbraně bojujících vojáků a ve většině dnešních konfliktů nejsou nijak masivně nasazeny. Neznamená to však, že by nebyly k vidění, třeba ruské jednotky mají „přenosné dělo“, které je tak silné, že ho v některých zemích světa zakázali.

Ruské druhoválečné helmy chrání lépe

Výsledky testu jsou poměrně velkým překvapením, potažmo i zklamáním. Oproti tvrzení ruského ministerstva obrany se helma 6B47 v ničem neliší od toho, co používají vojáci zemí NATO už dlouhou dobu. O žádnou přelomovou ochrannou výstroj tedy nejde, spíše naopak. Tento zátěžový test jasně ukazuje, že lepší balistickou ochranu má i stařičká ocelová helma SSH40 používaná během druhé světové války vojáky Rudé armády.

„Dostali jsme helmu i neprůstřelnou vestu na airsoft“, stěžují si vojáci. Rusko svou armádu nedokáže vyzbrojit, pomáhá mu ale Írán

SSH40 totiž dokáže dobře ustát i výstřel z .357 Magnum (cca 700 Joulů na 25 metrů), aniž by došlo k ohrožení života či bojeschopnosti vojáka. To je možná důvod, proč jsou tyto pravěké helmy a její deriváty tak oblíbené u části ruských vojáků a jednotek domobrany neuznaných lidových republik na východě Ukrajiny. Vzhledem k častému nedostatku a obvyklé kvalitě ruského vybavení to ale takové překvapení není.

Článek Video-test: moderní ruská helma 6B47 je zklamání, ve skutečnosti nezastaví skoro nic; i druhoválečná poskytuje lepší ochranu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.