Dilema bez východiska

Logika je prostá. Když Ukrajina zasáhne exportní terminál, tanker nenaloží. Ropa zůstává v potrubí, v zásobnících, v zemi. A Moskva má tři možnosti: exportovat přes poškozené uzly s rizikem dalších zásahů, hromadit zásoby s omezenou kapacitou, nebo krátit těžbu a přijít o příjmy. Reuters cituje zdroj z ropné branže přímo: „Bez omezení produkce bude obtížné ropu umístit.“

Tohle není jednorázový výbuch, po kterém se provoz obnoví za týden. Jde o kumulaci zásahů do celé exportní soustavy, přístavů, skladů, rafinérií a ropovodů. Každý jednotlivý zásah vyvolá odstávku nebo bezpečnostní uzavírku. Dohromady škrtí fyzickou schopnost Ruska dostat ropu na světový trh. A to i přesto, že Moskva tvrdí, že v březnu sestřelila přes 11 000 ukrajinských dronů. Množství sestřelů neznamená stoprocentní krytí rozlehlého území s fixními cíli.

Čísla, která přiznává i Kreml

Sám Vladimir Putin 16. dubna 2026 veřejně přiznal, že ruská ekonomika jede pod očekáváním. HDP v lednu a únoru meziročně klesl o 1,8 %, což je nejostřejší kontrakce za tři roky. Rok 2025 skončil růstem pouhého jednoho procenta. Rozpočtový deficit za rok 2025 dosáhl 5,6 bilionu rublů, tedy 2,6 % HDP, nejvíce od roku 2020. Ropné a plynové příjmy přitom skončily o 24 % pod původním vládním cílem.

Thomas Nilsson, šéf švédské vojenské rozvědky, v rozhovoru pro Financial Times 20. dubna situaci shrnul: Rusko „žije na vypůjčený čas.“ Podle něj by ropa Urals musela stát nad 100 dolarů za barel po celý rok, aby Kreml zalepil rozpočtovou díru. Nilsson navíc tvrdí, že Moskva data systematicky manipuluje, reálná inflace je podle něj blíže 15 % než oficiálním 5,86 % a deficit může být podhodnocen o 30 miliard dolarů.

Dvě vrstvy tlaku, pomalá a rychlá

Podle analýzy CREA jsou ruské fosilní příjmy ve čtvrtém roce války 27 % pod předinvazní úrovní a meziročně spadly o 19 %. Objemy exportu surové ropy přitom zůstávají 6 % nad předválečnou úrovní. To ukazuje, že sankce primárně srážejí cenu a marže, nutí Rusko prodávat se slevou omezenému okruhu odběratelů.

Ukrajinské útoky přidávají druhou vrstvu. Zatímco sankce jsou pomalé strukturální škrcení, zásahy do infrastruktury jsou rychlé operační škrcení. Obě vrstvy se nyní překrývají a zesilují. IEA v březnu uváděla ruskou těžbu 8,96 milionu barelů denně; dubnový propad znamená zlom proti této stabilnější úrovni. A 23. dubna EU přidala dvacátý sankční balík mířící na dalších dvacet ruských bank a firmy vojensko-průmyslového komplexu.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Pro Česko je přímý dopad na fyzické zásobování minimální. Po dokončení projektu TAL-PLUS může republika dostávat až 8 milionů tun ropy ročně západní trasou, což plně pokrývá roční spotřebu. Závislost na ropovodu Družba skončila. Nepřímý dopad ale zůstává: světová cena ropy reaguje na výpadky a volatilita se přelévá do cen pohonných hmot i v Praze.

Na úrovni EU podíl ruské ropy na dovozech klesl pod 3 %, ruský plyn tvoří asi 13 %. Rada EU plánuje ukončit dovoz ruské ropy do konce roku 2027 a postupně eliminovat i plyn. Prostor k dalšímu přitvrzení roste s každým procentem, o které klesá závislost.

Ani kolaps, ani odolnost

Bylo by přehnané tvrdit, že Rusko stojí před okamžitým ekonomickým kolapsem. Carnegie Endowment v březnové analýze upozorňuje, že Kreml je schopen zvládat současný tlak v horizontu tří až pěti let, pokud nepřijde výrazně tvrdší sankční nebo exportní rána. Provozní životaschopnost těžby z existujících polí se drží i při realizované ceně kolem 20 až 25 dolarů za barel.

Jenže válku nelze financovat z provozní životaschopnosti. Válku financuje marže, export, rozpočet. A právě tam Ukrajina stále přesněji míří. Nejde o jeden spektakulární výbuch, ale o systematické zdražování konfliktu v sektoru, z něhož ho Moskva dlouhodobě platí. Nilsson mluví o dvou scénářích: dlouhý sešup, nebo šok. Podle nás se teď odehrává to první, s rostoucí pravděpodobností, že se v nějakém bodě překlápí do druhého.

V přístavech Novorossijsk, Usť-Luga a Primorsk hoří. A s nimi hoří i ruský rozpočet.

Článek Rusko už neví, co má dělat. Ukrajinské útoky ho dusí stále více a ekonomika jde prudce ke dnu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně se v noci stalo

Podle sdělení SBU ukrajinské drony zasáhly v Sevastopolu výsadkové lodě Jamal a Nikolaj Filčenkov a zpravodajské plavidlo Ivan Čurs. Na letišti Belbek pak měly zásah zaznamenat výcvikové centrum Lukomka, štáb radiotechnické rozvědky PVO, radar Mys-M1, letoun MiG-31 a technicko-provozní část základny. Jde o široký záběr, od transportní kapacity přes zpravodajský uzel až po stíhací letoun.

Ruská strana útok nepopřela. Sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev potvrdil masivní nálet a uvedl, že protivzdušná obrana i mobilní palebné skupiny sestřelily 71 bezpilotních prostředků. Přiznal jednoho mrtvého civilistu a škody v městské zástavbě. O poškození konkrétních vojenských cílů ale mlčel.

Důležitá poznámka: nezávislé satelitní snímky ani jiné veřejně dostupné ověření rozsahu škod na lodích a MiGu-31 se zatím neobjevily. Konkrétní zásahy jsou proto zatím tvrzením SBU, nikoli potvrzeným faktem. To ovšem nic nemění na tom, že útok pronikl k nejcennějším cílům v jedné z nejlépe bráněných ruských zón.

Proč obrana selhala, i když střílela

Formulace „jen přihlíželo“ neznamená, že Rusko nic nevystřelilo. Znamená, že to nestačilo. Sedmdesát jedna sestřelených dronů je číslo, které samo o sobě svědčí o obrovské intenzitě náletu, a zároveň o tom, že další drony prošly.

Analytici z britského think-tanku RUSI ve výzkumné zprávě z prosince 2025 popisují mechanismus, který přesně odpovídá tomu, co se na Krymu odehrálo. Ruská PVO se od začátku války výrazně zlepšila, ale má strukturální slabinu: při dostatečné saturaci, tedy když útočník vyšle přes sto UAV na jeden směr, se lokálně vyčerpá. Obrana nemůže krýt všechny statické cíle vysoké hodnoty nepřetržitě a současně. Vznikají mezery. A právě do těch mezer Ukrajina míří.

Ostuda pro Moskvu tedy nespočívá v tom, že by PVO mlčela. Spočívá v tom, že ani v jedné z nejdůležitějších vojenských zón nedokázala zabránit průniku k lodím, letišti a radarovým uzlům najednou.

Belbek není poprvé, a flotila už dávno couvá

Aktuální úder nevznikl ve vzduchoprázdnu. SBU tvrdí, že Belbek zasáhla už 18. prosince 2025. Podle serveru ArmyInform tehdy šlo o:

• dva radary Nebo-SVU
• radar 92N6 systému S-400
• komplex Pancir-S2
• letoun MiG-31

Odhadované škody? Stovky milionů dolarů. Dubnový útok tedy navazuje na cílenou kampaň proti téže základně, ne na izolovaný incident.

A Černomořská flotila? Ta už dávno nefunguje jako ofenzivní síla operující ze Sevastopolu. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk v březnu 2026 uvedl, že všechny lodě schopné plnit úkoly na moři byly přesunuty do Novorossijsku. V přístavu zůstává nejméně pět hladinových a dva ponorkové nosiče střel, které se pohybují maximálně v rámci Cemeského zálivu. Flotila může dál odpalovat Kalibry, ale dělá to opatrněji, z větší vzdálenosti a s výrazně menší volností.

Ukrajinské ministerstvo obrany ve svém souhrnu ztrát připomíná sérii potopených či vyřazených plavidel od roku 2022. Přesun nosičů Kalibrů do Novorossijsku a Tuapse přišel už po předchozích úderech. Sevastopol přestal být bezpečným přístavem, a dubnový nálet to jen podtrhuje.

Ne vzdušná převaha, ale vzájemné popírání

Bylo by lákavé prohlásit, že Ukrajina získala nad Krymem vzdušnou převahu. Přesnější je jiný termín. Analytici z CSIS konstatují, že Rusko samo nad Ukrajinou plnou vzdušnou převahu nezískalo ani po více než třech letech války. Atlantic Council mluví o stavu vzájemného „air denial“, kdy si obě strany navzájem popírají svobodu působení ve vzduchu.

Pro Krym to v praxi znamená, že Ukrajina dokáže v konkrétním úderném okně a v bezpilotní vrstvě dočasně prosadit svou vůli. Nedokáže volně ovládat oblohu. Ale dokáže ji v klíčovém momentu nasytit natolik, že ruská obrana nestíhá.

CSIS u obdobných útoků na letiště zdůrazňuje, že jejich smysl přesahuje fyzické škody. Nutí protivníka přelévat ochranu k základnám, vytvářejí psychologický efekt a podporují širší obrannou kampaň. Veřejné přiznání útoku ze strany SBU míří současně na domácí publikum, západní partnery i ruské obyvatelstvo na okupovaném Krymu. Agentura AP už na podzim 2025 popisovala dramatický růst ukrajinských útoků dlouhého dosahu, šéf SBU Maliuk tehdy mluvil o více než 160 úspěšných úderech na ruská ropná zařízení. Schopnost opakovaně zasahovat vzdálené cíle není jednorázový trik. Je to systém.

Co to znamená pro Krym jako ruskou základnu

Podle nás se Krym pro Moskvu proměnil z nedotknutelného zadního dvorku v drahou a stále děravější předsunutou základnu. Každý úspěšný ukrajinský úder zvyšuje náklady na obranu, nutí k disperzi techniky, maskování a přesunům, a snižuje jistotu, že Sevastopol a Belbek budou fungovat jako bezpečné zázemí pro ofenzivní operace.

Česká diplomacie přitom stojí na pozici, že vojensky silná Ukrajina je nejlepší zárukou udržitelného míru. Společné prohlášení premiérů Fialy a Šmyhala z května 2025 mluví o respektu k ukrajinské svrchovanosti v mezinárodně uznaných hranicích, včetně Krymu. Operace jako ta dubnová tuto pozici nepřímo posilují: ukazují, že Rusko na poloostrově nemá bezpečný týl, a tím zlepšují ukrajinskou vyjednávací páku.

Krym zůstává symbolem ruské moci v Černém moři. Jenže symboly se těžko brání, když nad nimi v noci krouží desítky dronů, a obrana nestačí zastavit ani ty, o kterých ví.

Článek Velký útok Rusy ochromil. Jenom přihlíželi, jak se jim nad hlavami na Krymu snáší ukrajinský hněv. Odnesl to i MiG-31 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

150kg hlavice poničila 25 % z celé továrny

Ukrajinci zasáhli mimořádně cenný cíl, čímž částečně omezí ruské operace na frontě, ať se jedná o útočné nebo obranné. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny vysvětlil, že závod Atlant Aero (OOO Atlant-Aero) v ruském Taganrogu je klíčovým článkem vojensko-průmyslového komplexu zaměřeného na bezpilotní systémy, a to na vývoj, výrobu a testování několika typů dronů a související techniky, například komponentů pro těžké drony Orion.

Ukrajina má peníze na 2 roky války, Rusko nemá šanci ji vyhrát. Němci mají jasno, Putin zničí sebe i svou zemi

Vedle toho produkuje systémy elektronického boje, ale hlavním produktem jsou drony Molnija. Kupříkladu Molnija-2 je úderný s pevnými křídly a vyrobený z překližky a polystyrenu, pročež ho lze velice těžko detekovat, a zároveň může být produkován levně a ve vysokých počtech. Navržený je pro hromadné útoky a opotřebovací válku, uvádí ODIN.

Jeho dolet vychází na 20 až 50 km a nosnost má od 3 do 5 kg, což je dostačující třeba pro hlavici z granátu pro RPG-7, ale hlavice bude často improvizovaná už z továrny. Existuje přitom jak klasická bezdrátová verze, tak s optickými vlákny odolná vůči elektronickému boji. Zničit už jenom jejich výrobu tak dává smysl, a podle všeho byly zasaženy 2 dílny z 8.

Rusové jsou na dně, téměř stojí na místě. Ukrajinci uplatňují totální převahu, proti níž neumí bojovat

Jedna z nich utrpěla vážné škody, zatímco druhá byla částečně zničena a polovina jí zmizela, což tedy nepřeruší výrobu v továrně úplně, ale z velké části ano. K útoku měla být přitom použita střela Neptun, ale není známo, jaká přesně. Armádní Zpravodaj však vylučuje Dlouhý Neptun, též R-360L Neptun-D, s doletem až 1 000 km, to by bylo plýtvání.

Wikipedia uvádí, že i základní R-360 Neptun má dosah 280 km, což by na dosažení Taganrogu stačilo. Původně jde přitom o protilodní střelu se 150kg hlavicí, která už na začátku války v Černém moři potopila ruskou chloubu, a sice raketový křižník Moskva. Později ji však upravili, aby byla použitelná také proti pozemním cílům, což se tady potvrdilo.

Satelitní snímek, který potvrzuje rozsáhlé poškození ruské továrny Atlant Aero na drony v Taganrogu (zveřejněno 20. dubna 2026)

Článek Ukrajinci nasadili obávaný Neptun a jednou ranou smazali čtvrtinu obří továrny na drony. Satelitní snímek ničivou zkázu potvrzuje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Záložníci mají ochránit ruskou infrastrukturu

Ruská protivzdušná obrana je přetížená a proti ukrajinským dálkovým úderům nedostatečná, a ruské zdroje hlásí kritický nedostatek raket země-vzduch. Úspěšné útoky na strategické cíle v hlubokém zázemí odhalují neschopnost Ruska efektivně chránit celé území a nutí ho přesouvat prostředky PVO od bojové linie, čímž oslabuje přímé krytí jednotek.

Ukrajina získává taktickou převahu a postupuje, už to došlo i Rusům. Každý den se bojí, co nastane

Oryx potvrdil, že Rusové přišli o nejméně 750 částí vyspělých systémů PVO, a to včetně S-400, staršího S-300, Buk, Tor, Pancir apod. Účinné jsou sice proti většině větších leteckých cílů, ale menší drony nevidí, takže na ně neumí útočit. Ty je naopak devastují s vysokou efektivitou, což je hlavní důvod nedostatku systémů protivzdušné obrany v Rusku.

Tím dalším je jeho enormní rozloha, pro níž jich neměl dost ani na začátku války, natož dnes, kdy ukrajinská armáda dokáže útočit až na 2 000 km pomocí dalekonosných dronů. A právě na jejich působení ruští blogeři naráží nejčastěji. Devastují jim totiž infrastrukturu, což vyvolává stále větší nespokojenost i mezi civilním obyvatelstvem.

„Ukrajinská armáda je na pokraji katastrofy,“ smějí se Rusové. A mají plán, jak dobýt Doněck, aniž by padlo jediné město

Kupříkladu v Leningradské oblasti rozhodli o nutnosti posílit PVO a navýšit počet mobilních týmů k ochraně infrastruktury. Ukrajinci právě na jejím západě napadli přístavy Usť-Luga nebo Primorsk, které jsou klíčové pro ruský vývoz ropy a zemního plynu. Minimálně první z nich se mělo Ukrajincům podařit zasáhnout proto, že PVO neměla dostatek střel.

Situace má být dokonce tak kritická, že minimálně v Leningradské oblasti mají do mobilních palebných týmů povolávat záložníky. Což jenom potvrzuje informace, že ruská armáda zkrátka nemá dostatek sil ani techniky. Ukrajinské útoky dálkovými drony jsou tak nadmíru úspěšné, a jelikož jsou stále početnější, bude se jistě situace v Rusku zhoršovat.

Morálka ruských vojáků se láme a zuří, jak je velení neschopné. Umírají, i když nemusí. Tají jim, že ztráty zbytečně žene do extrému

Armádní Zpravodaj připomíná, že k tomu slouží například FP-1 s doletem až 1 600 km, na něž unese hlavici těžkou 60 kg, ale při polovičním doletu může být dvojnásobná, uvádí Militarnyi. Druhým dříve často užívaným dronem je An-196 Liutyi, který je vlastně průkopníkem. Doletí na vzdálenost až 2 000 km, na něž dopraví 50kg hlavici, uvádí Wikipedia. Je však o hodně dražší než první zmíněný, takže dává smysl vyrobit a vypustit dronů více.

Článek Rusové nasazují záložníky. Přiznávají, že si s ukrajinskými útoky v týlu neví rady. Jejich taktika je brilantní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci je nešetřili, údery byly citelné

Anexe Krymu ze strany Ruské federace proběhla v roce 2014, uvádí Wikipedia, a nešlo o žádnou sporadickou akci. Vladimir Putin ji měl dobře promyšlenou. Možná o to více se ho teď ukrajinská armáda snaží devastovat. Armádní Zpravodaj v polovině dubna 2026 upozorňoval, že se poloostrov stává de facto odzbrojeným, i když nikoliv dobrovolně.

Ukrajina získává taktickou převahu a postupuje, už to došlo i Rusům. Každý den se bojí, co nastane

Ukrajinské útoky jsou tak časté a silné, že Rusové nestíhají doplňovat ztráty, a význam Krymu v podstatě postrádá původní záměr. Dokonce ani Černé moři už z něj neovládají, to má totiž pod kontrolou ukrajinské námořnictvo – vděčí za to především námořním dronům, s nimiž ničí jak ruské lodě, tak infrastrukturu, a udeří s nimi i 200 km od pobřeží.

Některé jsou totiž vybaveny drony vzdušnými, které z nich startují, takže je vlastně celý poloostrov v obležení. Což Ukrajinci znovu potvrdili 16. dubna 2026, když zničili 16 cílů všeho druhu. Robert „Maďar“ Brovdi uvedl, že Rusové přišli například o Pancir-S1, Osa-AK nebo Buk-M1, což jsou všechno systémy protivzdušné obrany, potvrzuje Wikipedia.

„Ukrajinská armáda je na pokraji katastrofy,“ smějí se Rusové. A mají plán, jak dobýt Doněck, aniž by padlo jediné město

Zasažen byl také odpalovač raket Iskander na základně Mizhhirya, základna Kurortne hostící rovněž odpalovače raket Iskander, ropné sklady Oktyabrske a Hlybokyi, skladiště BP 758 ruské Černomořské flotily nebo sklad bezpilotních letounů elitní jednotky Rubikon. Ta to odnesla jenom o den později také u Mariupolu, kde přišla o velké logistické centrum.

To všechno má dopad jak na ruskou obranu Krymu, tak na útoky na Ukrajinu. Velmi citelná je ztráta raketových odpalovačů Iskander, ale i skladiště dronů. Není sice jasné, jaké se v něm nacházely, ale ukrajinské speciální síly uvádí, že Rubikon používá všechny typy krom Shahedů, takže mohlo jít o jiné sebevražedné, bombardovací, průzkumné apod.

Článek Video: citelná devastace Krymu za jedinou noc. Ukrajinci řádili jako pominutí a nenechali nic na svém místě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

PVO fungovala, ale nezachytila všechny drony

V Čerepovci se nachází komplex PhosAgroje, což je klíčový výrobce fosfátových hnojiv, kyseliny sírové a amoniaku. Pro armádu je zásadní jako zdroj surovin pro výrobu výbušnin, raketových paliv a chemických látek. Konkrétně podnik Apatit, má zajišťovat přes 1 milion tun amoniaku ročně, což tvoří přibližně 10 % jeho veškeré produkce v zemi.

Krize, jakou Rusové nezažili. Ukrajinci je ženou tak svižně, že přitlačili na skrytou mobilizaci, aby se jim fronta nesesypala

Amoniak je nezbytný pro výrobu kyseliny dusičné a následně dusičnanu amonného (ledku), které tvoří základ pro průmyslové i vojenské trhaviny (TNT, hexogen), uvádí Wikipedia. Vedle toho se podnik věnuje také například produkci hnojiv, ale tato civilní výroba není cílem útoků, pakliže se nejedná o látky tzv. dvojího využití (kdy tedy mohou sloužit i armádě).

Armáda podnik potřebuje, ale neodkáže ho ochránit. Georgij Filimonov, gubernátor Vologdské oblasti, uvedl, že ruské protiletadlové síly údajně sestřelily 13 dronů. K útoku ovšem i tak došlo, takže další zjevně proletěly. O jaké se jednalo, není jasné, ale jelikož leží Čerepovec asi 800 km od Ukrajiny, odhaduje to Armádní Zpravodaj na An-196 Liutyi nebo FP-1.

Jediná ruská ponorka se objevila u pobřeží NATO a Gripeny se hnaly do vzduchu. Ale nemohly nic dělat

V prvním případě doletí s 50kg hlavicí až 2 000 km, potvrzuje Wikipedia, a v druhém doletí o něco méně, 1 600 km, ale zase unese větší hlavici – dle vzdálenosti až 120kg, ale čím dále letí, tím její hmotnost klesá nejspíše až na polovinu, uvádí Militarnyi. Jelikož je chemický závod relativně neodolný, stačí na něj i 50kg hlavice, ke způsobení požáru dostačuje.

Článek Video: hněv pocítili Rusové na 800 km. Útok na jeden z největších chemických závodů jim vzal 6 % produkce amoniaku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačil jeden dron a „muničák“ začal hořet

V případě skladu v Dovžansku (dříve Sverdlovsk) v okupované Luhanské oblasti je obtížné uvést, co a v jakém množství tam armáda skladovala, protože to pochopitelně tají. Z analýz satelitních snímků a intenzity výbuchů po ukrajinských úderech lze nicméně vyvodit, že nešlo o malý sklad, nýbrž o logistický uzel, který využívá areály dolů a průmyslových objektů.

Video: Rusové jsou jako zkamenělí, exploze byla masivní. Na 1 000 km Ukrajinci zasáhli jejich páteř petrochemického průmyslu

Analytici odhadují, že podobné uzly v hloubi okupovaného území dokáží skladovat zásoby pro celý armádní sbor na několik týdnů intenzivních bojů. To odpovídá tisícům palet s municí, ať jde o tu do ručních zbraní, granáty, protitankové střely a střely pro PVO, rakety do raketometů a další. Ztráta velkého muničního skladu může vést k brzkému snížení bojeschopnosti vojáků v určitém směru, v tomto případě zřejmě hned v několika na jižní frontě.

Wikipedia potvrzuje, že by mělo jít o dobře zabezpečený objekt, do něhož není možné vniknout zejména po zemi. To by ovšem v Dovžansku ani nedávalo smysl, protože leží skoro 200 km od linie bojů, potvrzuje LiveUAmap. Ukrajinci proto použili dron, a Armádní Zpravodaj domnívá, že šlo o FP-2, který je k těmto účelům velmi oblíbený, a navíc umí pronikat ruskou PVO.

„Su-57 naprosto poráží F-35,“ tvrdí drze bývalá důstojnice amerického letectva. Vyvolala celosvětovou bouři

Sestává ze dřeva, překližky a kompozitních materiálů, díky čemuž je těžko detekovatelný, a oproti jiným srovnatelné velikosti je několikrát levnější, a též nese větší hlavici. Ta v základu dosahuje 105 kg, ale později se objevila i verze se 158kg hlavicí, potvrzuje Militarnyi. Záběry (níže) ukazují mohutný požár, a je běžné, že se postupně šíří na další objekty a dochází k sekundárním detonacím, kvůli čemuž často není možné ho rychle uhasit.

Occupied Dovzhans'k, Luhansk region, after a drone attack. pic.twitter.com/F8eAmCmleH

— Exilenova+ (@Exilenova_plus) April 9, 2026

Hořící muniční komplex v Dovžansku po útoku ukrajinského dronu (zveřejněno 09. dubna 2026)

Článek Video: ruští vojáci na frontě v problémech. Ukrajinci na 200 km zasáhli obrovský muniční komplex a odřízli je se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když fregata vystřelila, útoku se neubránila

Zasažena byla raketová fregata třídy Projekt 11356R, též známá jako Admiral Grigorovič (občas i Krivak V), zařazená do služby teprve v roce 2016, a celkově vzniklo 5 jenom kusů, uvádí Wikipedia. Vyřadit tedy byť jedinou z nich představuje značné oslabení ruské Černomořské flotily, protože ji Ukrajinci napadli v přístavu Novorossijsk.

Fotografie: Írán tvrdil, že sestřelil F-35, ale sám se usvědčil ze lži. Ukázal trosky úplně jiného letadla

Jedná se o moderní víceúčelovou válečnou loď navrženou k ničení ponorek, hladinových plavidel i vzdušných cílů. Vychází z úspěšné exportní třídy Talwar pro indické námořnictvo a je vybavena technologií stealth pro snížení radarového odrazu. Její výtlak je kolem 4 000 tun a délka 125 metrů, čímž se řadí mezi menší až středně velké.

Hlavní údernou sílu tvoří vertikální odpalovací zařízení pro 8 střel s plochou dráhou letu Kalibr, které Rusko aktivně využívá k útokům na ukrajinské cíle. Protivzdušnou obranu pak zajišťuje systém Štil-1 s 24 raketami. Tyto fregaty tvoří páteřní sílu ruské Černomořské flotily, přičemž nejznámějším zástupcem třídy je vlajková loď Admiral Makarov.

Ukrajinci vytrestali Kreml, kde ho to šeredně bolí. Dokud neřeknou, v Černém moři už si neškrtne

A právě ta mohla být dle analytiků ze CyberBoroshno zasažena; druhou možností je pak Admiral Essen, ale ten už byl dříve zasažen, takže je možné, že byl v době útoku na opravách. Jak velké škody byly způsobeny, nelze určit, ale dron viditelně mířil na velitelský můstek a komunikační systém, a nejspíše to mohla donést také výzbroj.

Posloužit k tomu měl dron FP-2, který má sice dosah 200 km, uvádí Militarnyi, ale zároveň je schopný startu z námořních dronů jako Magura V5 nebo M.A.K., doplňuje UNITED24 Media, díky čemuž doletí stovky kilometrů od ruského pobřeží v Černém moři, ačkoliv je Ukrajina o stovky kilometrů dále. FP-2 přitom patří mezi nejsilnější sebevražedné drony.

Nová ruská frontová vozidla Ulan. Jsou levná, jsou rychlá, ale naprosto k ničemu

Jeho hlavice je totiž těžká 105 kg, obvykle ji tvoří OFAB-100-110, což je gravitační puma s vysoce tříštivou hlavicí proti živé síle a lehkým cílům, i když dle Wikipedie váží 123 kg. Zřejmě je tak nosnost dronu ještě vyšší, než uvádí původní odhady. Zajímavé je, že měla ruská fregata odpálit na přilétající dron střely, ale evidentně jí to nebylo nic platné.

Článek Video: 105kg hlavice byla moc, už nevypluje. Moderní ruská fregata se ukrajinskému útoku neubránila, i když se snažila se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusové se nebránili, tank ničil bez ohrožení

Zničit tank se zdá být v posledních letech relativně snadné. Hlavně sovětské konstrukce totiž trpí slabinou v podobě karuselového nabíječe, který má část munice uloženou v prostoru pro posádku, a pokud hlavice pronikne dovnitř – nejjednodušší to je ve spoji mezi věží a podvozkem, kde je ochrana nejnižší – může ji odpálit, načež její výbuch rozerve tank zevnitř.

Kopačka Putinovi: Ukrajina verbuje Wagnerovce, kteří zradili Rusko. „Vrací se bojovat za své ideály, ne pro peníze“

Tento jev má dokonce vlastní pojmenování, a sice Jack-in-the-box effect („efekt čertík v krabičce“), uvádí Wikipedia. Stejně tak si s tanky poradí tradiční protitankové zbraně, např. 9K113 Konkurs, pokud jde o ruskou armádu, nebo o Stugna-P, jde-li o ukrajinskou. Ale existuje jich celá řada méně i více účinných. V tomto případě však Rusové zjevně žádnou neměli.

Alespoň tedy není vidět, že by se o použití nějaké pokusili. Ale možná se také báli, že kdyby se objevili naproti tanku, dostal by je buď blízký výbuch granátu z kanonu, nebo střelba z kulometu, a tak zkrátka nedokázali reagovat. Navíc prorazit tank zepředu není nejjednodušší ani u staršího modelu, protože tam má zpravidla nejvyšší ochranu přesahující i 1 300 mm RHAe.

Video: lov byl úspěšný. Elitní jednotka na jihu vystopovala a zničila vzácný ruský systém elektronického boje za 430 milionů

Vojáci proto napadají tank zásadně ze strany nebo zezadu, kde je obrana mnohem nižší. To ale v tomto případě asi nebylo možné. Sice jsou hned vedle zákopy, ale v těch není vidět žádný pohyb. Rusové se měli ukrýt v pevnůstkách, na něž tank útočí, i když ani tam není vidět pohyb. Jejich zničení každopádně dává smysl, aby je nemohli využít, pokud by pozici zase dobyli.

Jaký tank útočil, nelze odhadnout, je totiž celý překrytý protidronovou zábranou. Ukrajinská armáda disponuje kupříkladu tanky T-64 v různých modernizacích, z nichž je nejvyšší BM2 Bulat, i když nejpočetnějšími jsou různé verze T-72. Z těch nejlepší jde o M1R nebo B3. Má ale rovněž výkonnější T-80 nebo T-90, které vzala Rusům, a rovněž mnoho západních.

Video: ruský voják neohroženě střílel po Ukrajincích z luku. Na šíp si přidělal granát

Wikipedia jmenuje například německé Leopardy 2A4 a 2A6 nebo americké M1A1 Abrams, ale v případě takto mohutné protidronové nástavby šlo nejspíše o nějaký starší sovětské konstrukce, jelikož ty západní obvykle mívají elegantnější „kapuce“, které dokonce okopírovalo Rusko.

Článek Video: ukrajinský tank střílí z bezprostřední blízkosti na pevnůstky obsazené ruskou pěchotou. Každá se na ránu rozletěla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Speciální vyzbrojená verze lovila námořní drony

Antonov An-72P je hlídková verze transportního letounu známého jako „Čeburaška“ díky motorům nad křídly. Tento design využívá Coandův efekt pro krátký vzlet i přistání na nezpevněných plochách. Verze P je určena pro hlídkování u pobřeží a je vybavena radarem a optikou k vyhledávání hladinových cílů, vysvětluje Wikipedia.

Rusové zase lžou, že obsadili celou Luhanskou oblast. Ukrajinci se jim vysmáli, protože je škádlí 20 km v týlu

Od běžné verze se liší výzbrojí, která zahrnuje 23mm kanon a závěsníky pro rakety a pumy. K březnu 2026 jej ruská FSB aktivně nasazuje v Černém moři k lovu ukrajinských námořních dronů. Letoun vyniká schopností pomalého letu v malých výškách, což posádce umožňuje vizuální identifikaci hrozeb, které radary ve vlnách často přehlédnou.

Vyrobeno bylo asi 20 až 25 kusů, ale provozováno jich má být k dnešku 10 až 15 – zbylé byly kanibalizovány nebo z jiných důvodů vyřazeny z provozu. Bez nadsázky je lze tedy označovat za vzácné, a jelikož jejich produkce skončila, zřejmě by bylo příliš obtížné je nahradit, i když lze modernizovat původní verzi (otázkou je, zda by to finančně dávalo smysl).

Video: silný úder Izraelců roztrhal 5 íránských válečných lodí na kusy. Radost mají ale hlavně v Kyjevě

Ukrajinci napadli letoun na vojenském letišti Kirovskoje, jižně od města Islam-Terek, dobře známým dronem FP-2. Ten podle Wikipedie doletí až 200 km, na něž unese až 105kg hlavici. Ale nejspíše o něco více, protože je často tvořena leteckou pumou FAB-100-105, která podle Wikipedie váží 106,9 kg, z čehož připadá 28,5 kg na výbušnou složku.

Článek Video: silná rána pro ruské letectvo. Ukrajinci zasáhli velmi vzácnou Čeburašku, kterou už nikdo nevyrobí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jeden úder vyřadil nejvyspělejší rafinerii v Ufě

V Ufě neleží pouze jedna ropná rafinerie. Ropný komplex tam patří k největším rafinérským centrům v Rusku a tvoří jej tři hlavní závody vlastněné společností Bashneft (součást skupiny Rosněfť). Jeho celková zpracovatelská kapacita je přibližně 23,5 milionů tun ropy ročně, uvádí Rosneft, což představuje významnou část celkové ruské produkce paliv.

Ukrajina konečně nasazuje zabijáky východního bojiště, tanky Abrams. Udělala je skoro nezničitelné, Rusové mají výzvu

OSINT analytici ze CyberBoroshno uvádí, že měla být zasažena rafinerie Bashneft-Novoil (také známá jako Novo-Ufa), která je technologicky nejvyspělejší z ufského ropného uzlu. S roční kapacitou zpracování asi 7,1 až 7,4 milionů tun ropy se zaměřuje na hluboké zpracování surovin, což z ní činí klíčového výrobce vysoce kvalitních produktů.

To je také dle názoru redakce ArmádníZpravodaj.cz důvod, proč Ukrajinci zaútočili právě na ni, a to konkrétně na AVT-5 nezbytnou k rafinaci ropy. „Jednotka AVT je primární jednotka pro zpracování ropy, která je klíčová pro výrobní proces, a bez ní je další rafinace nemožná,“ uvedli analytici. Jedná se o logický cíl, jelikož tak jediný dron vyřadí celý závod.

Rusové ztrácí páru, jejich postup zpomalil až o 50 %. Ukrajinci na mnoha místech fronty přebírají iniciativu

Není jasné, jakým bezpilotním letounem ukrajinská armáda zaútočila, ale vzhledem k této vzdálenosti se mohlo jednat o An-196 Liutyi s doletem až 2 000km a 50kg hlavicí, potvrzuje Wikipedia, nebo FP-1 s doletem až 1 600 km a hlavicí těžkou 60 kg, uvádí Militarnyi. Oba jsou k těmto účelům užívány opakovaně a daří se jim účinně pronikat ruskou PVO.

Je však potřeba zdůraznit, že i když Ufa leží od Ukrajiny asi 1 200 km, dron byl téměř jistě vypuštěn z větší vzdálenosti. Východ země totiž okupuje ruská armáda, takže je týl posunutý o více než 100 km, potvrzuje LiveUAmap. I přesto mají ale drony díky kombinaci různých typů navigace skvělou přesnost, takže se trefí přesně tam, kam mají.

Článek Video: Rusové v rozpacích. Ukrajinci jediným přesným úderem na 1 200 km vyřadili z provozu jednu z nejvyspělejších rafinerií se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Strategický přístav, na němž Rusko závisí

Usť-Luga v Baltském moři je pro Rusko kritickým exportním uzlem a největším přístavem v regionu. Slouží jako hlavní brána pro vývoz ropy, plynu, uhlí a hnojiv na světové trhy, a díky své obrovské kapacitě a napojení na ropovod Družba umožňuje Moskvě obcházet tranzit přes sousední země a přímo plnit státní pokladnu devizami, uvádí Wikipedia.

Trump zuří, Írán ho šeredně vytrestal. Zničil americkému letectvu „boží oko“ za 5,7 miliard. Nové už vyrobit nepůjde

Pokud je tedy jeho provoz ochromen, hrozí zemi drastický propad příjmů z energií a logistický kolaps. Ropa se začne hromadit v potrubích, což může vynutit fyzické zastavení těžby v polích, které je technologicky náročné obnovit. Výpadek terminálů navíc způsobuje kritický nedostatek paliva pro domácí trh, a hlavně pak armádu, a oslabuje ruský vliv v Baltu.

Jenom pro srovnání, největším ruským přístavem, pokud jde o hmotnost odbaveného zboží, je krymský Novorossijsk, který v roce 2024 odbavil přes 164 milionů tun zboží, hlavně ropy a obilí, uvádí Wikipedia s tím, že přes něj prochází každoročně asi 1/5 nákladu v zemi. Oproti tomu Usť-Luga odbaví „pouze“ 135 milionů tun zboží, ale je považován za největší ruský uzel pro export ropy a ropných produktů. V tomto směru tedy Novorossijsk překonává.

Dobytí nepravděpodobné, přesto Rusové zkouší „pás pevností“ prorazit. Ztráty stoupají do extrému. Ukrajinci je kosí po tisících

Usť-Luga se přitom stala v posledních dnech poprvé cílem 25. března 2026, podruhé 27. března, a nakonec potřetí 29. března. To měla být zapálena jedna z palivových nádrží, což vedlo k explozi a požáru. Armádní Zpravodaj upozorňoval také na zasažení unikátní ruské lodi Projekt 23550 v loděnici ve Vyborgu, který leží asi 120 km vzdušnou čarou od Usť-Lugy.

Není jasné, o jaký dron v tomto případě šlo, ale minimálně v prvním útoku se mělo jednat hlavně o drony FP-1. Ty doletí až 1 600 km, na něž unesou 60kg hlavici, uvádí Militarnyi s tím, že jsou obtížné detekovatelné radary, jelikož mají konstrukci z dřeva, překližky a kompozitních materiálů, a zároveň umí manévrovat, takže je není snadné sestřelit ani po vizuální identifikaci.

„Pušku jsem použil jako kulomet.“ Kdysi realitní makléř, dnes noční můra Rusů. Neodpouští a ničí je s chirurgickou přesností

Jenom o pár dní dříve to přitom odnesl přístav Primorsk ležící severně od Usť-Lugy. Ta ho v posledních letech připravila o post největšího uzlu pro vývoz ropy, ale i nadále zůstává důležitý. Armádní Zpravodaj je názoru, že pokud by Rusko chtělo konfrontaci v Baltském moři, mohlo by NATO vytvořit totální blokádu a de facto mu tak zničit ekonomiku.

Článek Rusové si nevydechnou a už jsou bezradní. Ukrajinci jim 3krát po sobě zaútočili na největší přístav. Závisí na něm jejich existence se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Několik úderů zapálilo přes 50 % areálu rafinerie

Jaroslavská ropná rafinerie (Slavněfť-JANOS) je s kapacitou zpracování 15 až 15,7 milionů tun ropy ročně (asi 300 000 barelů denně) považována za čtvrtou až šestou největší rafinérii v celém Rusku, uvádí Militarnyi. Jedná se o 4,5 až 5 % z celkového instalovaného výkonu ruských rafinérií a strategický uzel pro zásobování moskevské oblasti a severozápadního okruhu.

Foto: není pochyb, Ukrajinci odpálili Flamingo. Klíčová ruská továrna na výbušniny se otřásla 900 km od Ukrajiny

Její význam si Ukrajinci dobře uvědomují a útočí na ni opakovaně, ale 28. března 2026 šlo o něco většího. Pomocí dronu zasáhli hned tři její zóny, a to pro spalování ropných produktů, spalování plynů (fléry), a s nádržemi hotových produktů a mezivýrobních komponentů, vysvětlují analytici ze Cyber Boroshno s tím, že letěly přes město, což komplikovalo jejich sestřelení.

Ukrajinská armáda měla udeřit několika drony FP-1, které mají dosah až 1 600 km a unesou na tuto vzdálenost nejspíše 60kg hlavici, uvádí Militarnyi, i když čím kratší je, tím větší může být. K jejich přednostem patří relativně rychlá výroba a nízká cena, stejně jako nenápadnost. Jelikož jsou z kompozitních materiálů, dřeva a překližky, mají radary potíže je detekovat.

Video: Ukrajinci se pod těžkou palbou ani neodvážili vykouknout. Rus uprostřed boje zběsilý útok s BVP natočil

Mohutný požár rozzářil noční oblohu nad městem, a později se ukázalo, že se rozšířil a zachvátil přes polovinu areálu. To je vidět na satelitním snímku (níže) pořízeného přes NASA Firms, což je služba pro monitorování požárů. Některé zdroje uvádí, že byla ropná rafinerie v Jaroslavy zasažena střelou Flamingo, ale to nelze ověřit, ačkoliv byla ten den odpálena.

Armádní Zpravodaj upozorňoval, že byla spatřena v Čapajevsku, kde zasáhla továrnu na výrobu výbušnin. Vzhledem ke vzdálenosti rafinerie asi 690 km od ukrajinských hranic, a to vzdušnou čarou přes Moskvu, se mohlo jednat o obě zmíněné zbraně, ale pravděpodobnější se jeví drony. Těch má totiž Ukrajina mnohem více a může jimi útočit v roji i na cíl, který je dobře chráněný protivzdušnou obranou, což pro Flamingo neplatí – stále se vyskytuje v malém počtu.

Článek Satelitní snímek: 4. největší rafinerie v Rusku v plamenech. Ukrajinci přeletěli Putinovi nad hlavou a rozpoutali peklo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok měl omezit ruskou produkci zbraní

Flamingo, celým názvem FP-5 Flamingo, je de facto z nouze vyvinutá střela s plochou dráhou letu, u níž byl kladen důraz na nízkou cenu a co nejjednodušší výrobu, ovšem při dodržení doletu v tisících kilometrů, během něhož dopraví silnou hlavici. A to se povedlo, jelikož uletí až 3 000 km a unese 1 150 kg, zatímco celá váží 6 tun a měří 6 metrů, uvádí Wikipedia.

Ukrajinci zaskočili ruské vojáky na jižní frontě bleskovou akcí. „Přestali útočit, vůbec netuší, co se děje,“ raduje se voják

Alespoň tak to bylo od počátku deklarováno, ale doposud nejspíše nedoletěla dále než 1 400 km, což je zhruba poloviční hodnota. Možná to nebylo třeba, ale i dále se nachází důležité objekty ruského zbrojního průmyslu. Že nemusí být deklarovaný dolet dosažitelný naznačuje i rozhovor z poloviny března 2026, kdy bylo oznámeno, že Ukrajinci vyvíjí vlastní motor.

Ten má být navržen přímo pro střelu s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo a umožňovat let v mnohem nižší výšce, a nejspíše také dosáhnout původního doletu. Aktuálně se má totiž střela spoléhat hlavně na civilní motory, s nimiž není tak efektivní, i když ruskou PVO evidentně proniká a páchá škody. Zásah továrny Promsintez OJSC je toho jasným důkazem.

Střela FP-5 Flamingo spatřená při útoku na závod Promsintez OJSC ve městě Čapajevsk asi 900 km od Ukrajiny (zveřejněno 28. března 2026)

Že šlo právě o střelu Flamingo potvrdili analytici ze Cyber Boroshno, kteří zveřejnili snímek, na němž je skutečně charakteristická konstrukce rozeznatelná. Mířila přitom na strategický objekt, v němž jsou vyráběny výbušniny pro širokou škálu munice, leteckých bomb a raket. Zasáhnout se jí podařilo přímo výrobní část a tlaková vlna měla také rozbít okna.

Cena Flaminga je potom kolem 500 tisíc dolarů, tedy v přepočtu 10,7 milionů korun, což je oproti řadě alternativ několikrát méně. Pro Ukrajinu jde o klíčovou zbraň, protože ohrozí všechny ruské cíle až na západní Sibiři, kde dokáže poškodit nebo zničit například zbrojovky, muniční sklady, bunkry, kasárny, velitelství apod., jelikož má dostatečně silnou hlavici.

Článek Foto: není pochyb, Ukrajinci odpálili Flamingo. Klíčová ruská továrna na výbušniny se otřásla 900 km od Ukrajiny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bez těžkých letadel utrpí logistika i vzdušný útok

Továrna Aviastar je součástí United Aircraft Corporation (zkráceně UAC) spadající pod Rostec, a stojí za výrobou vojenských transportních letadel Iljušin Il-76MD-90A a tankovacích letadel Iljušin Il-78M-90A, a servisem těžkých transportních letadel jako An-124 Ruslan. Všechna jsou pro ruské letectvo velmi důležitá, což platí též o omezených kapacitách pro jejich výrobu a servis.

Video: ukrajinský voják vytrhl Rusovi pušku a odrovnal ho nožem. „Není mi to líto, Rusy na Ukrajinu nikdo nezval“

Il-76MD-90A představuje hlubokou modernizaci sovětské klasiky osazenou úspornějšími motory a digitálním kokpitem, uvádí Wikipedia. Nová konstrukce křídla a zesílený podvozek také zvyšují nosnost na 60 tun a prodlužují dolet. Pro ruské letectvo jde o klíčový strategický letoun zajišťující rychlé přesuny vojsk a techniky i na neupravené ranveje v náročných podmínkách.

Il-78M-90A je potom nejmodernější ruský vzdušný tanker postavený z letounu Il-76MD-90A. Je vybaven dvěma palivovými nádržemi v nákladovém prostoru a třemi tankovacími body, což mu umožňuje doplňovat palivo dvěma letadlům naráz, a díky novým motorům a vylepšenému křídlu má vyšší vzletovou hmotnost, delší dolet a lepší provozní efektivitu, uvádí Wikipedia.

Frontový voják bez příkras odpovídá na otázky a vysvětluje, jaké zbraně rozhodují bitvy. „Otec mě má za nacistu,“ zoufá

An-124 Ruslan zaujal po roce 2022, kdy byla zničena ukrajinská Mrija, post největšího nákladního letounu světa. Navržen byl pro přepravu extrémně těžkých a rozměrných nákladů, jako jsou balistické rakety nebo obrněná technika. V ruském letectvu plní klíčovou roli v globální logistice, přičemž disponuje výklopnou přídí, nájezdovou rampou a unikátním podvozkem, který mu dovoluje „pokleknout“ pro snazší nakládku, vysvětluje Wikipedia.

Z dostupných informací vyplývá, že byla zasažena infrastruktura továrny včetně klimatizovaných krytů a parkoviště pro letadla, při čemž utrpěla poškození i některá letadla. Rozsah sice není znám, ale i pouhé narušení provozu takto důležité továrny je pro Rusy problém zejména, pokud jde o logistiku. Nahradit škody přitom nebývá snadné, a už vůbec rychlé.

Video: Rusové chtěli sevřít ukrajinské výsadkáře do kleští a připravili lest. Ti byli ovšem chytřejší a všechny útoky roznesli

Jakými zbraněmi byla továrna zasažena, není jasné, ale soudě dle vzdálenosti 750 km se mohlo jednat o drony An-196 Liutyi nebo FP-1. Ty první doletí až 2 000 km s hlavicí těžkou 50 kg, uvádí Wikipedia, zatímco druhé urazí až 1 600 km a unesou až 120kg hlavici, ale čím dále letí, tím bude menší, shoduje se Militarnyi. V tomto případě však mohla být poměrně velká.

Článek Ukrajinci se předvedli, „ořezali křídla“ ruským obrům. Na 750 km zasáhli výrobnu těžkých vojenských letadel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Je nebezpečné, aby ruské lodě vyplouvaly

Projekt 03160 Raptor je moderní ruský vysokorychlostní hlídkový člun určený pro operace v pobřežních vodách, úžinách a ústích řek. Na délku měří 17 metrů, potvrzuje Wikipedia, a vyniká vysokou manévrovatelností a rychlostí až 50 uzlů (93 km/h). Zajistit má hlídkování, záchranné mise, přepravu výsadku až 20 vojáků nebo obranu námořních základen.

„Ukrajinci vyrobí tolik střel Flamingo, kolik je třeba.“ Stěžejní vylepšení se blíží, pak to začne. Rusové nebudou šťastní

Konstrukce lodi zahrnuje pancéřovou ochranu kabiny a výsadkového prostoru proti střelám do ráže 7,62 mm. Výzbroj tvoří dálkově ovládaný modul Uprava-Pokušenije s kulometem ráže 14,5 mm a dva kulomety Pecheneg ráže 7,62 mm na zádi. Během invaze na Ukrajinu byla řada těchto člunů zničena či poškozena; vzniklo jich přitom jenom 17, z čehož mělo být 6 v Černomořské flotile, která za více jak čtyři roky celkem přišla o 33 % plavidel.

Každá další ztráta tak jenom sráží kdysi nejsilnější námořnictvo v Černém moři. K útoku na Raptor mělo přitom dojít již dříve, jak potvrdilo ukrajinské námořnictvo a též hlavní zpravodajské ředitelství, ale úplné zničení prokázala až fotografie (níže), kterou 14. března 2026 zveřejnil Spy Dossier, a na níž je vidět zcela zničený vrak, který Rusové vyzvedli z mořského dna.

Video: ruský voják nasadil bajonet a vyrazil do boje. Jeho konec přišel dříve, než stihl zaútočit

Vzhledem k tomu, že se místo zásahu člunu, tedy Znam’yans’ke, nachází asi 150 km od Chersonu, který na jihu vytváří hranici mezi ukrajinskou a ruskou armádou, mohl k útoku posloužit třeba dron FP-2 s doletem až 200 km a hlavicí těžkou až 105 kg, potvrzuje Militarnyi. Stejně se ovšem mohlo jednat o práci námořního dronu jako Katran, z něhož startují vzdušné drony.

Vyzvednutý vrak potopeného hlídkového člunu třídy Projekt 03160 Raptor ruské Černomořské flotily (zveřejněno 14. března 2026)

Článek Foto: ruští námořníci si nedali pozor a Ukrajinci toho využili. Válečná loď u Krymu šla ke dnu, ale později ji vyzvedli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vzdálenost není problém, ale obrana Rusů ano

I když neexistuje oficiální potvrzení úderu, dle tamních obyvatel chemický závod KuibyshevAzot v Toljatti po útoku ukrajinských dronů vzplanul, což vyvolalo požár v dílně číslo 11. Jednalo se o důsledek rozsáhlé útočné vlny, při níž bylo nad Ruskem hlášeno přes 180 dronů, uvádí UNN s tím, že jde o jeden z největších podniků svého druhu v celé zemi.

Video: Ukrajinci po několika dnech vysvobodili vojáka z ruské přesily. Když odjel na elektrokole, najel na minu

Jedná se o předního výrobce dusičnanu amonného a kyseliny dusičné, což jsou látky nezbytné k produkci vojenských výbušnin, střelného prachu a raketových paliv. Mezi jeho produkty patří také kaprolaktam, polyamid-6, průmyslové příze, močovina, síran amonný a amoniak, potvrzuje Kuazot. Omezením produkce některých těchto látek tedy dochází k omezení produkce munice, například dělostřelecké, výbušnin, střel, raket a mnoha dalšího.

I když není jasné, jakými drony Ukrajinci na závod zaútočili, redakce ArmádníZpravodaj.cz to vidí na An-196 Liutyi s doletem až 2 000 km, pakliže nesou 50kg hlavici, potvrzuje Wikipedia, event. se mohlo jednat o FP-1 s doletem 1 600 km, což je stále více než dostačující, a hlavicí těžkou maximálně 120 kg, uvádí Militarnyi, ale na vzdálenost asi 870 km mohla mít do 80 kg.

Video: moderní ruský systém PVO na jižní frontě se ani nepokusil bránit. Ukrajinci se s tím nepárali, rozmetali ho 100kg hlavicí

V širším kontextu to opětovně potvrzuje, že ani velká vzdálenost od ukrajinských hranic neumí dnes Rusko ochránit, protože čelí nepříteli, který má velmi efektivní dalekonosné drony. Oba zmíněné jsou navíc těžko zachytitelné radary, protože sestávají ze dřeva, překližky a kompozitů, takže je ruská PVO často registruje až vizuálně na poslední chvíli, kdy je pozdě.

Článek Ukrajincům se povedl perfektní úder na 900 kilometrů. Ruská válečná produkce jde dolů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Drony jsou dnes klíčové, Rusové je potřebují

Ukrajinci vědí, že nemohou Rusům vždy čelit v přímém střetu, jelikož nad nimi mají obrovskou početní převahu, a tak se jim snaží předcházet. Jejich raketové síly proto provedly 228 úderů, a dalších 104 má na svědomí letectvo. Kromě toho bylo provedeno 293 800 bojových misí pomocí bezpilotních letounů, zřejmě FPV i dalekonosných, a to za leden a únor 2026.

Rusko se silně otřáslo, čelí nepříteli, o jakém nemělo ponětí. Ukrajinci ho zasypali největším útokem od začátku války

Mezi primární cíle patřila skladovací zařízení dronů, výcviková místa, centra řízení dronů, dílny a údržbová centra, stejně jako výcviková centra pro operátory a výrobce FPV dronů. Celkem mělo být za leden a únor 2026 zasaženo 15 takových objektů, což se nemusí zdát jako moc, ale ukrajinská armáda si všimla, že Rusové začali bezprostředně poté používat dronů méně.

Spojitost je tedy patrná. Armádní Zpravodaj v únoru 2026 upozornil, že se Ukrajincům podařilo zničit skladiště dronů v Rostově na Donu, v němž bylo asi 6 000 FPV dronů. „Nepřítel věřil, že ho na jeho území nic neohrožuje, ale zapomněl, že taková koncentrace cenných zdrojů v podstatě znamená jejich zničení,“ řekli výsadkáři k ničení skladů s bezpilotními letouny.

Video: ruští vojáci narazili na nečekaný odpor, který nedokázali zdolat. Ukrajinci je překvapili zbraní budoucnosti a zahnali je

V témže měsíci to odnesla také elitní ruská jednotka Rubikon, k jejímž členům patří ti nejlepší dronoví operátoři. Ukrajinci ji eliminovali nedaleko fronty, čímž připravili ruskou armádu nejenom o velmi dobře vycvičené a zkušené vojáky, ale také o instruktory, kteří už své zkušenosti nepředají. Ukazuje to také, jak děravou taktiku Rusové mají, a že se spíše spoléhají na velké lidské zdroje než na moderní prostředky válčení a rozvážné plánování.

Článek Ukrajincům se podařilo nemožné. Rusové se pořádně potí a slábnou, strategické útoky snížily jejich aktivitu o 18 % se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Opakované údery vyvolaly obrovský požár

Přístav Taman leží na Tamaňském poloostrově na jihu evropského Ruska, v Krasnodarském kraji v oblasti u Kerčského průlivu mezi Azovským a Černým mořem, takže má strategickou polohu výhodnou pro námořní obchod. Ostatně také patří mezi nejdůležitější pro export a import zboží mezi evropskou částí Ruska a světem, takže by dávalo smysl ho dobře chránit.

Čečenští veteráni, kteří se vzepřeli Putinovi a začali bránit Ukrajinu proti jeho hordám

Wikipedia upřesňuje, že přes něj proudí například ropa a ropné produkty, zkapalněný plyn (LPG), zemědělské komodity, uhlí a jiné sypké i průmyslové materiály, a řada dalšího. Ukrajinská armáda se přitom snaží právě takováto místa napadat, aby ochromila ekonomiku země, která proti té její vede již skoro 4 roky agresivní válku. A jde jí to velmi dobře.

Na záběrech je vidět útok nejméně pěti drony nasměrovanými na infrastrukturu přístavu, ne na samotná plavidla, ačkoliv tam byla přítomna. Odnesl to například ropný terminál, z něhož se požár rozšířil do okolí, což potvrdily nejenom další přilétající drony, ale nakonec i dron námořní, ačkoliv není jasné, jakou sehrál roli. Nejspíše mohl sloužit jako startovací platforma.

Ukrajina se hluboko v týlu otřásla pod hypersonickou střelou Zircon. Kritická infrastruktura schytala tvrdou ránu

Ukrajinci si za tímto účelem upravili například dron Magura W6P, ale také Katran, jímž zaútočili třeba na ropnou plošinu v Černém moři. Jelikož zvládne zatížení ve stovkách kilogramů, někdy i v nižších jednotkách tun, unese zařízení, které zajistí komunikaci s vojáky na pevnině na dlouhou vzdálenost. Ti potom komunikují se vzdušnými drony skrze něj a mohou ovládat vzdušné drony startující z námořního dronu, ale ani tady není jasné, o jaké se jednalo.

Obvykle to bývají kvadrokoptéry, jenomže podle stylu letu to vypadá na klasickou konstrukci s křídly, což by znamenalo, že startovaly z námořního dronu pomocí katapultu. Druhou možností je potom kombinovaný útok, kdy k přístavu letěly dalekonosné drony jako FP-1, a dron námořní to jenom natočil, protože mohl v oblasti provádět průzkum a navést je.

Video: ruská PVO fatálně selhala a nadělila zkázu vlastnímu lidu. Střela se vychýlila z kurzu a zasáhla obytný dům

V případě útoku vzduchem by Ukrajinci museli uletět vzdálenost min. 350 km, protože tak daleko leží Taman od frontové linie, potvrzuje LiveUAmap, což není pro FP-1 problém. Má totiž dosah až 1 600 km, uvádí Militarnyi. Pokud by ale drony vypouštěl dron námořní, plul by 600 km kolem Krymu, což ale není pro Maguru ani Katran s dosahem až 1 600 km problém.

Článek Video: žádné bezpečí. Ukrajinci přeletěli Azovské moře a spálili Rusům klíčový obchodní přístav se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela minula dron a trefila obytnou budovu

Ačkoliv tamní úřady mlží a snaží se tvrdit, že byl obytný dům zasažen ukrajinským dronem, trajektorie odpovídá protiletadlové střela s vysokou rychlostí. Je navíc potvrzeno, že zasahovaly systémy S-300 nebo S-400, které jsou v oblasti umístěny dlouhodobě. Vzhledem k tomu se nejspíše jednalo o útok velkými dalekonosnými drony s velkou náloží.

Ukrajinská armáda často používá FP-1 s dosahem až 1 600 km, přičemž hlavice má až 120 kg, ale platí, že čím dále letí, tím je menší, potvrzuje Militarnyi. Jednat se také mohlo o improvizovaný letoun vytvořený kupříkladu z ultralihgtu – takový Skyranger Swift 2 unese až 300 kg zatížení, což může zahrnovat jak vybavení v podobě kamer a komunikace, tak výbušnin.

„Mami, sbohem.“ Ukrajinský voják se v posledních vteřinách rozloučil na kameru, než ho Rus ubodal nožem

Oba dva jsou relativně velké, ale FP-1 je větší. Jeho přesné rozměry sice nejsou veřejně známy, ale při srovnání s člověkem může mít délku 4 metry a rozpětí křídel 5 metrů. S-400 nebo S-300 ho tedy může vidět, ačkoliv jde o poměrně drahou záležitost. Zatímco dron vychází na přibližně 550 tisíc Kč, střela S-400 začíná na 6,4 milionech, uvádí Wikipedia.

Ukrajinský útok probíhající v noci z 20. na 21. ledna 2026 byl přitom nejspíše namířen na rozvodnu elektrické elektrárny v aglomeraci Krasnodaru, ale když se ruská PVO pokusila jeden z dronů sestřelit, zasáhla výškový dům v obytné části Vinograd-2 v enklávě Nová Adygea ležící přes řeku Kubáň vedle Krasnodaru, přibližně 1 kilometr od elektrické rozvodny.

Nejhorších Hitlerových řezníků se štítili i esesáci. Sami za strašné zločiny velitele ruských kolaborantů jednotky RONA tajně popravili

Střely obvykle obsahují hlavici těžkou 180 kg, ale jsou i specializované s 24kg, u nichž je vysoká pravděpodobnost zásahu i rychlého a manévrujícího cíle pouze jednou. Soudě dle poškození to ovšem redakce Armádního Zpravodaje odhaduje na větší hlavici. Selhání protivzdušné obrany Ruska je nicméně tristní a opakovaně ukazuje, že je nebezpečná vlastním lidem.

Článek Video: ruská PVO fatálně selhala a nadělila zkázu vlastnímu lidu. Střela se vychýlila z kurzu a zasáhla obytný dům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejspíše došlo k dočasnému omezení produkce

Ropa je pro Rusko klíčovou komoditou, ať se jedná o její vývoz, tak o soběstačnost jak průmyslu civilního, tak vojenského. Právě armáda je v posledních letech velikým konzumentem, jelikož ji potřebuje zejména k pohonu „hladových“ tanků, BVP, transportérů, ale též letadel, dronů a lodí, stejně jako k pohánění generátorů, výrobě zbraní atd., uvádí Wikipedia.

Kreml je vzteky bez sebe. Ukrajinci pohřbili Beriev A-100LL, který je budoucností ruských letounů včasného varování

Konkrétně Afipsky patří k největším v jižním Rusku, a vlastně i mezi největší v zemi. Dle Wikipedie má zpracovatelskou kapacitu 6,25 milionů tun ropy ročně, a PromfinStroye doplňuje, že je jediným poskytovatelem zásobování vodou, čištění odpadních vod a tranzitu elektřiny do sídel a průmyslových zařízení v okolí, což znamená, že útok na ni ovlivní i vojenskou výrobu.

V tomto případě se nicméně zdá, že k velkému přerušení produkce dojít nemuselo, protože Operační velitelství v Krasnodarském kraji později upřesnilo, že požár vypukl asi na 100 m², kde došlo k poškození části technického vybavení, ale například nádrže s ropou ani PHM nikoliv. Ale protože došlo k evakuaci personálu a opravným pracím, produkci to jistě narušilo.

Záběry, které se neměly dostat ven. Rusko v problémech, balistická raketa budoucnosti, RS-28 Sarmat, při testování vybouchla

Rafinerie Afipsky přitom leží asi 500 km od frontové linie, potvrzuje LiveUAmap, ačkoliv od hranic s Ukrajinou to je vzdušnou čarou přibližně o 200 km méně. Armádní Zpravodaj připomíná, že k tomu mohla ukrajinská armáda použít dva časté drony. Tím prvním je An-196, u nějž Wikipedia potvrzuje dosah až 2 000 km s 50kg hlavicí, nebo 600 km s 75kg hlavicí.

Druhou možností je dron FP-1, který je stále relativní novinkou – ukrajinská armáda ho má teprve několik měsíců. Jeho dosah je nicméně až 1 600 km, takže jsou vhodnější k útokům na větší vzdálenost, i když zase nesou až 120kg hlavici, uvádí Wikipedia, takže umí napáchat větší škody. Rusové tak každopádně pochopili, že nejsou schopni se dronům zcela ubránit.

Článek Video: Ukrajinci ztrestali jednu z největších rafinerií na jihu Ruska na 500 km. Rusové pocítili, že jsou zcela bezradní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Utrpělo vzácné letadlo i klíčový ruský závod

Útok se odehrál v Taganrogu ležícím v Rostovské oblasti asi 40 km východně od Ukrajiny, ale jelikož ruská armáda okupuje její východní území, pravděpodobně proběhl na větší vzdálenost. Zacílen byl na sídlo ruského leteckého závodu Berijev, který se zabývá výrobou a modernizací speciálních letadel, ale také strategických bombardérů a námořních letounů.

Video: Ukrajinské speciální jednotky přerušily rotaci ruské pěchoty v Pokrovsku a jako bonus odbouchly muniční sklad

Generální štáb ukrajinské armády potom doplňuje, že se závod rovněž zabývá opravou a modernizací Berijev A-50 AWACS. Wikipedia vysvětluje, že jde o letadla včasného varování a řízení, jichž vzniklo až 42 kusů, a stále jde o nejrozšířenější letoun tohoto typu v ruské armádě, ačkoliv vznikl i nástupce A-100, který však existuje jenom ve dvou exemplářích.

V případě strategických bombardérů se pak zabývá modernizací Tupolevů Tu-95MSM, což jsou nosiče řízených střel Ch-101, Ch-102 nebo Ch-55 s dlouhým dosahem, potvrzuje Wikipedia. Zásah závodu v Taganrogu lze tedy vnímat jako značnou překážku pro ruské letectvo, kterému to může zpozdit dodávky některých letounů, což snižuje jeho bojeschopnost.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Záře jako po jaderném výbuchu je pak přisuzována letadlu A-60 s registračním číslem RA-86879, který Militarnyi nazývá také sovětskou, resp. ruskou leteckou laboratoří. Vychází z vojenského transportního letadla Il-76MD a je osazeno megawattovým laserem, který mělo testovat pro pozdější nasazení do boje s vesmírnými satelity. Jedná se přitom o jeden z nejpřísněji střežených letounů v Rusku, přičemž vznikl za celou dobu pouze ve dvou kusech.

Video: Ukrajinští výsadkáři zachránili několika Rusům životy. Zajali je, když se snažili odříznout Pokrovsk

Jak ukrajinská armáda speciální letadlo s laserem v závodu v Taganrogu poškodila, není jasné, ale v noci 25. listopadu 2025, kdy útok provedla, zasahovaly proti nepříteli raketové a dělostřelecké jednotky ve spolupráci se speciálními silami a operátory dronů. Jako jediné nasazené zbraně byly jmenovány proudové bezpilotní letouny Bars a řízené střely Neptun.

Bars je poměrně nový, představen byl teprve v dubnu 2025 s tím, že zasáhne cíle v hloubi ruského území na vzdálenost až 800 km. Jedná se o hybrid řízené střely a dronu nesoucího až 100kg hlavici, uvádí UNITD24 Media, což značně zlevňuje jeho výrobu. Konstrukčně je tedy podobný již dříve představenému Peklu, s nímž má nejspíše podobnou rychlost, tedy 700 km/h.

Trumpův mírový plán sepsali Rusové, ale nelze jim věřit. Uvrhl by tím na Evropu i celé NATO ještě větší nebezpečí

Neptun je potom původně protilodní raketa R-360, z níž bylo vyvinuto několik dalších variant, a jedna z nich mohla být také nasazena k útoku na závod v Taganrogu. Kupříkladu Dlouhý Neptun doletí až do 1 000 km, ale tu by byla škoda plýtvat. Armádní Zpravodaj odhaduje, že se tak spíše mohlo jednat o „vypoulený“ Neptun, jehož dosah není znám, ale jistě se bude pohybovat mezi základní verzí R-360, u níž je 280 km, uvádí Wikipedia, a Dlouhým Neptunem.

Zásah ruského letounu A-60, jehož exploze vypadá dle ruské agentury Astra jako po jaderném výbuchu (zveřejněno 25. listopadu 2025)

Článek Video: „Záře jako po jaderném výbuchu,“ popsali Rusové. Ukrajinci jim zničili vzácné letadlo, které vzniklo pouze ve 2 kusech se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dva údery ruskou základnu zdevastovaly

MiG-29 vznikl jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale dnes už k tomu není příliš vhodný a slouží hlavně jako frontový bombardér, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983, a ačkoliv byl modernizován, posloužil později jako základ pro MiG-35. Vznikl přitom ve více než 1 600 kusech.

Putin silně riskuje. Nechal přisunout 16 strategických bombardérů Tu-22M3 blíže k Ukrajině. Snadno o ně může přijít

Jeho největším uživatelem je dodnes Rusko, slouží ovšem i v mnoha dalších státech, přestože dnes existují mnohem lepší alternativy. Na 7 závěsnících unese až 4 000 kg výzbroje, což opravdu není moc, ale ukrajinské letectvo nic moc vhodnějšího k této úloze nemá. Využívá sice F-16 nebo Mirage 2000-5, ale s těmi je velmi opatrné a častěji je nasazuje v roli PVO.

Výzbroj je různá, proti pozemním cílům jsou to nicméně často řízené pumy. V tomto případě se jednalo o francouzské AASM Hammer, které pravděpodobně odpálil MiG-29 dvě. Vznikají přeměnou klasických gravitačních pum z řady Mark 80, k nimž jsou přidělány konverzní sady s pomocným raketovým motorem, který jim dává dosah přes 70 km.

Video: Měl to být velkolepý úspěch, ale ruská četa nevydržela ani jednu hodinu. Ukrajinci ji doslova smetli z povrchu zemského

Wikipedia doplňuje, že pro dosažení max. vzdálenosti nemusí být odhazovány ve vysokých výškách, jako je tomu u pum klouzavých (například amerických GBU nebo ruských UMPK), jelikož se o jejich dopravu stará motor, nikoliv klouzání po vzduchu. Sadu lze aplikovat na pumy různých velikostí od 125 do 1 000 kg, ale jichž unese MiG-29 i několik.

Armádní Zpravodaj podle síly exploze odhaduje, že menší z budov zasáhla 125kg varianta, ale vyloučena není ani dvojnásobná, lze to těžko posoudit, zatímco druhou, větší, mohla zasáhnout dokonce 0,5tunová. Sice jí, na rozdíl od první, viditelně nepoškodila konstrukci zvenčí, ale je patrné, že ji rozmetala zevnitř – nejspíše šlo o hospodářský objekt bez příček a stěn, díky čemuž se mohla exploze šířit skrze velikou místnost bez nějakých překážek.

Útok ukrajinského MiG-29 na ruskou základnu v hospodářské budově na neznámém místě (zveřejněno 30. října 2025)

Článek Video: MiG-29 neměl slitování. Udeřil na ruskou základnu 2 pumami. Kus jí doslova rozmetal zevnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Evakuace města svědčí o úspěšném úderu

Něja je poměrně malé město, jeho populace dosahuje necelých 8 000 obyvatel, uvádí Wikipedia, ovšem vzhledem k blízkému skladišti zbraní a munice je vojensky významné. Ve středu 07. května 2025 na něj měl přitom ráno zaútočit ukrajinský dron, i když to místní úřady oficiálně nepotvrdily. Gubernátor pouze informoval, že byly nad okresem spatřeny bezpilotní letouny.

Evropa mohutně sílí a staví se Rusku na odpor. Ukrajina dostane letos celé 3 miliony dělostřeleckých granátů, hlavně díky ČR

Redakce Armádního Zpravodaje z diskuzí na sociálních sítích zjistila, že někteří obyvatelé viděli na obloze nejméně tři drony a hlásili výbuch ve zmíněném 100. areálu (55486), a jelikož probíhá ze zmíněného města evakuace, je zřejmé, se že úřady obávají dalších detonací a možného ohrožení civilistů. Žádné záběry ani fotky však nebyly nikým zveřejněný, takže nelze informace nijak ověřit, a ruská strana o nich z pochopitelných důvodů neinformuje.

Tají, respektive neuvádí, ani důvod evakuace – pouze to, že se mají obyvatelé řídit pokyny úřadů. Armádní Zpravodaj však soudí, že je souvislost s dronovými útoky poměrně evidentní, a připomíná, že došlo současně k útokům na výrobní závod Basalt v Krasnoarmejsku v Moskevské oblasti, které leží blíže k Ukrajině, a zřejmě byl hlavním cílem.

Tajné plány říkají, jak bude Velká Británie reagovat na válku s Ruskem. Předpokládá totální útok raketami, po zemi i ze vzduchu

Známy bohužel nejsou ani informace o způsobených škodách, takže nelze vyhodnotit, nakolik byl útok úspěšný – opět ovšem platí, že pokud dochází k evakuaci města, obávají se evidentně tamní autority detonace uskladněné munice a zbraní, a tedy lze akci hodnotit jako povedenou.

Článek Ukrajinci udeřili na muniční sklad daleko za Moskvou a Rusové v panice prchají. Probíhá rozsáhlá evakuace blízkého města se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Trosky ruského Tu-22M3 ukazuje satelitní snímek

Sama ruská strana se k incidentu vůbec nevyjádřila, ale redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že to ani není podstatné, jelikož by stejně byla schopná tvrdit, že k žádné ztrátě nedošlo. Oleksandr Syrskyj zmínil v nedávném rozhovoru, že se ukrajinským silám podařilo nedávno zničit ruský strategický bombardér Tu-22M3 ve Smolenské oblasti, která leží na východních hranicích s Běloruskem. Konkrétně měl být zasažen na základně Shaikovka.

Čína má problém, který bude těžko vysvětlovat. Její lidé bojují ve válce na Ukrajině za Rusko; dva byli zajati a čeká se na vyjádření Pekingu

Armádní Zpravodaj z veřejných zdrojů zjistil, že jde o základnu strategických bombardérů Tu-22M3 z 52. těžkého bombardovacího leteckého pluku Ruské federace (vojenského útvaru č. 33310), které se podílí na raketových útocích na území Ukrajiny raketami Ch-22 s Ch-32.

První ze zmíněných obsahuje 1 000 kg výbušné náplně a má dosah až 600 km, kdežto druhá doletí až 1 000 km a využívá stejné tělo jako Ch-22, ale oproti ní má poloviční hlavici – právě z důvodu prodloužení doletu. Letoun jako Tupolev Tu-22M3 se tak může s přehledem držet mimo možnosti ukrajinské protivzdušné obrany a de facto ho nelze ohrozit.

Záběry ukazují mohutnou prohru Rusů, když útočili na ztracené pozice v Luhanské oblasti. V celodenní ofenzivě ztratili 230 vojáků (video)

Jediným způsobem, jak ho zničit, je tím pádem na zemi, k čemuž má Ukrajina k dispozici několik dalekonosných dronů. Jindy s tím nicméně pomůže i technická závada. Armádní Zpravodaj nedávno informoval o zřícení stejného bombardéru v ruské Irkutské oblasti. Zničení Tu-22M3 u běloruských hranic dokazuje každopádně satelitní snímek od CyberBoroshno.

Vidět jsou na něm trosky, pravděpodobně zmíněného letounu, protože přesně toto místo mělo být zasaženo ukrajinským dronem. Z akce sice nebyly zveřejněny žádné záběry, ale je evidentní, že o něj ruské letectvo skutečně přišlo – tak jako už mnohokrát ve válce na Ukrajině.

iZdroj fotografie: CyberBoroshno

Článek Satelitní snímek dokazuje zničení ruského bombardéru Tu-22M3, který byl pro Ukrajinu obrovskou hrozbou. Rusové to nepřiznali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Konec pro vojáky i veškerou techniku

O případu informoval Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny v příspěvku, k němuž připojil jenom strohé informace. Došlo k němu 21. března 2025, když ukrajinské letectvo zaútočilo na úkryt ruské pěchoty, operátorů dronů a samotných bezpilotních letounů 1. samostatné gardové motostřelecké brigády 103. motostřeleckého pluku, který v oblasti operoval.

Hodně tvrdá rána pro Rusko. Ukrajinští speciálové mu zničili 4 vrtulníky najednou, včetně Ka-52 Alligator (video)

Armádní Zpravodaj připomíná, že je Toreck dlouhodobým místem bojů a dnes už z něj existuje opravdu málo – po celém městě, které leží severně od Doněcku v Doněcké oblasti, se nachází v podstatě jenom několik nepoškozených budov. Ta ve videu – jednat se mělo o nějaký výrobní závod – byla jednou z nich. Byla, jelikož ji nálet z velké části strhl k zemi.

Od OSINT analytiků z WarArchive zjistila redakce Armádního Zpravodaje, že šlo konkrétně o obohacovací závod v Dzeržinsku, který se nachází na území Centrálního dolu v Torecku. Jedná se přitom o velmi důležitou ránu, jelikož tím klesají možnosti ruské armády. Vzhledem ke zjevným následkům je skoro nemožné, aby někdo v místě přežil.

Video: daleko na východě, kde by měli vládnout Rusové, je Ukrajinci u Luhansku doslova demoralizovali přesnými údery

„Dne 21. března 2025 letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny úspěšně zacílilo na oblast soustředění ruských sil z 1. samostatné gardové motostřelecké brigády 103. motostřeleckého pluku, která se nachází v krytech a sklepech ve městě Toretsk v Doněcké oblasti,“ uvedl Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny s tím, že byla pozice nepřátel zcela zničena.

Článek Pro Rusy konečná. Ukrajinský bombardér shodil několikapatrovou budovu na vojáky, kteří se v Torecku schovali do sklepů (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Citelná ztráta pro export ruské ropy

Ukrajinské jednotky si vzaly na mušku objekt, který sloužil nejenom ke skladování, ale také k exportu ropy do Novorossijsku ležícího na pobřeží Krasnodarského kraje. Tamní úřady sice mlčí, ale Armádní Zpravodaj dohledal příspěvek telegramového kanálu Astra, který sdílel mnoho záběrů, z nichž je jednoznačné, že ropný sklad skutečně mohutně hořel.

Ochromený Krym: takovou sodu ještě ruská PVO nedostala. Ukrajinci zničili rekordní počet systémů včetně radarů a oslepili ji (video)

Bezpilotním sebevražedným letounům se údajně nepodařilo do zařízení narazit, jelikož je z oblohy sundala ruská protivzdušná obrana – škody však napáchaly jejich trosky, takže lze nakonec tvrdit, že útok uspěl. Tento požár se podařilo více než stovce hasičů zvládnout a zdálo se, že je vystaráno – až do 21. března 2025, kdy Ukrajinci zaútočili znovu.

Informaci je však třeba brát s rezervou, jelikož nebyla oficiálně potvrzena a Armádnímu Zpravodaji se z akce nepodařilo dohledat ani záběry. Tentokrát už měli být úspěšnější, jelikož se jim podařilo zapálit ropné nádrže, z nichž už jedna vyhořela, zatímco na druhou hasiči teprve čekají. Jejich uhašení ovšem téměř 500 hasičů s bezmála 200 kusy techniky vzdali a z areálu se stáhli. Aktuálně má být požár na 5 tisících čtverečních metrů.

Článek Ruský hasič sdílel video a potvrdil, že po útoku není šance požár uhasit. Obří sklad ropy jim shořel před očima se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok na Engels-2 potvrdili Rusové, následky satelit

Jako jeden z prvních sdílel fotografie a videa telegramový kanál Astra, jehož přispěvatelé bývají často z řad běžných občanů a zpravodajců. Velmi rychle se však objevovaly další informace, a ačkoliv se třeba 09. března 2025 snažili ruští představitelé tvrdit, že nedošlo k útoku na rafinerii v Rjazani – ale usvědčil je satelitní snímek, na nějž Armádní Zpravodaj upozornil – tentokrát se incident vyvracet nepokoušeli. Následky je navíc možné ověřit.

Naprosto ojedinělý případ: Rusové sestřelili ukrajinský MiG-29 během bombardování, ale úmyslně kolem toho mlží

Armádní Zpravodaj zaznamenal satelitní snímky zveřejněné společností Maxar Technologies, která provedla srovnání před zásahem ruské letecké základny Engels-2 a po něm. Je na nich jasně vidět, že po některých budovách zůstaly pouze krátery, zatímco jiné byly silně poškozeny. Jejich výbuch přitom umocnily uskladněné rakety a střely s plochou dráhou letu.

Gubernátor Saratovské oblasti, Roman Busargin, ve vyjádření, které Armádní Zpravodaj našel, sdělil, že se jednalo o dosud nejmasivnější útok na Saratovskou oblast a Engels-2. Základna je přitom nejvýznamnější svého druhu v celé Ruské federaci, jelikož je hlavní, z níž startují strategické bombardéry Tupolev Tu-160, a rovněž Tu-95, potvrzuje Wikipedia.

2 přesné zásahy a ruský S-400 vybouchl. Mohutná exploze ho roztrhala na kusy, jde o naprosto ojedinělý případ (video)

Armádní Zpravodaj dohledal také vyjádření ukrajinského poručíka Andrije Kovalenka, který zastává funkci vedoucího Centra pro boj proti dezinformacím Rady národní bezpečnosti a obrany. Stojí v něm, že bylo na letišti Engels-2 uloženo nejvíce raket užívaných k útokům na Ukrajinu, zejména pak řízené střely Ch-101 s plochou dráhou letu s dosahem až 3 500 km.

Ruská protivzdušná obrana na útok reagovala, ale kapacitně zjevně nestačila, jelikož ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se jí podařilo v Saratovské oblasti sestřelit 54 dronů. Ovšem jak vidno, mnohé další skrze ni prošly a způsobily již zmíněné rozsáhlé škody.

Článek Satelitní snímky ukazují zkázu nejvýznamnější ruské letecké základny Engels-2 s Tupolevy Tu-160 po mohutném ukrajinském útoku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani přes 12 obránců nemělo šanci se bránit

Ukrajinská speciální jednotka zvaná Rangers eliminovala severokorejské a ruské vojáky skrývající se v zalesněném pásu u obce Kruglenke v Kurské oblasti. MilIn o tom informoval 21. prosince 2024 s tím, že na ně nejdříve spustila dělostřeleckou palbu podpořenou vícenásobným raketometem, čímž pozice obránců zdecimovala a některé minimálně zranila.

V druhé fázi nastoupila pěchota, konkrétně komando složené ze speciálně vycvičených jedinců, které proniklo na nepřátelské pozice, načež se odehrálo několik bojů nablízko. Výsledkem bylo zabití více než 12 vojáků, z nichž jsou někteří vidět na videu, v tomto případě zrovna v části pořízené dronem seshora. Minimálně 7 z nich mělo být severokorejských, což je dobře poznačené za pomoci vlajek, zbytek pak zřejmě ruských.

Eliminace nablízko probíhala hlavně za pomoci útočných pušek a granátů, které byly několikrát vhozeny do zakopaných pozic, z nichž prakticky nemohlo být před výbuchem úniku. Záběry vypustila na svém Telegramu sama ukrajinská jednotka Rangers.

Článek Jednotka Severokorejců a Rusů zažila u Kursku těžké časy. Odpor kladla ukrajinskému komandu marně, celou ji zničilo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

M2 Bradley využilo kouřovou clonu

Jak vypadá úspěšný útok na ruský zákop, můžete vidět na videu níže. MilIn uvádí, že bylo jeho základem bojové vozidlo pěchoty M2 Bradley, které má vysokou odolnost a zároveň velmi dobrou pohyblivost, takže je k podobným útokům více než vhodné. Ve svém nitru veze kromě tříčlenné posádky i šestičlenný výsadek, a na záběrech se ze začátku kryje prostřednictvím kouřové clony. Wikipedia uvádí, že moderní kouřová clona techniku zakryje nejenom lidským očím, ale například také přístrojům využívajícím infračervené spektrum.

Video přímo z helmy: obsazování ruského zákopu může místy vypadat jako z apokalypsy, nic než spoušť a létající granáty

M2 Bradley v tomto případě vysadil výsadek poblíž nepřátelského zákopu, jak je vidět, a použil i svého kanonu, jehož ráže je 25 mm, uvádí Military. Zákop pak sledoval celou dobu dron, z něhož pochází i záběry, a na nepřítele navedl palbu z minometu a dalších zbraní. Ten i když se snažil střílet, musel se nakonec schovat – v tom okamžiku se však přiblížili útočící pěšáci, a protože se obránci nehodlali vzdát, museli je v jejich krytu zlikvidovat. Podle všeho k tomu použili granáty, které naházeli do zemljanky, a dvojici obránců tak velice rychle zneškodnili.

Článek Video: dojde-li k rychlému výsadku a záhy také úderu, může ruský zákop padnout během chvíle. Navíc pod nátlakem M2 Bradley se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Speciálové se nepozorovaně vylodili

Video níže ukazuje vylodění ukrajinských speciálních jednotek na území obsazeném nepřítelem; MilIn k němu uvádí, že se akce zúčastnily minimálně 4 čluny doprovázené 2 vodními skútry. Záběry většinou ukazují jenom jednotky vojáků postupujících terénem – nebylo jich tedy mnoho. Pravděpodobně se vylodily v tichosti z nějakých nafukovacích člunů s pevným trupem, které většinou bývají 4 až 9 metrů dlouhé a vybavené výkonnými motory, uvádí Wikipedia. Podle typu může jejich rychlost dosahovat až 70 uzlů (skoro 130 km/h).

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Záběry také ukazují, jak důležité je mít přehled o okolí. Výsadek viditelně doprovázely průzkumné drony, nejspíše nějaké jako Shark z ukrajinských dílen. UkrSpecSystems uvádí, že mají vysílací dosah až 80 km a vydrží ve vzduchu až 4 hodiny. Jelikož výsadek proběhl v noci, je také vidět, jak používá termovizi, ale další záběry jsou pořízené za denního světla. Vojáci měli k ruce i sebevražedné drony, s jejichž pomocí zničili několik vozidel a zabili desítky vojáků. Následně se z místa stáhli, aby se nestali cílem nějakého odvetného útoku.

Článek Video: pokud se zvládnou ukrajinští vojáci vylodit v tichosti, mohou překvapivým útokem zničit i desítky nepřátel a techniku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.