V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu začala polská vláda masivně investovat do zbrojení, což lze pozorovat jak v oblasti pozemních, tak vzdušných jednotek, a částečně pak také námořních. Do 10 let by se přitom měla stát polská armáda konvenčně nejsilnější v celé Evropě – jako jediná bude stavěna na konflikt vysoké intenzity, hodnotí studie Francouzského institutu mezinárodních vztahů sestavená dlouhodobými vojenskými odborníky z různých oblastí.

Armáda bude mít alespoň 300 000 vojáků

Polsko nemá historicky s Ruskem žádné dobré zkušenosti, takže není odhodlání při budování armády až tak překvapivé. Ještě před lety přitom mělo plán, že mu obětuje až 40 % svého území, pokud zaútočí, jak Armádní Zpravodaj zkoumal polskou taktiku. Z toho ovšem nakonec sešlo a dnes je polská armáda odhodlána ubránit každý metr své země. To také podporuje francouzská studie IFRI (Institut français des relations internationales).

Z Polska se stává regulérní tanková supervelmoc. Počty se mu v Evropě vyrovná tak maximálně Rusko, i když kvalitou těžko

Od roku 2022 proto investuje do armády 4 % HDP s cílem vybudovat nejsilnější evropskou armádu a je naprostou výjimkou v evropském bezpečnostním prostředí a jedním z hlavních hráčů v euroatlantické oblasti. Velikost polské armády má čítat 300 000 jednotek do roku 2035, a rovněž má být k dispozici značné (avšak neupřesněné) množství záložníků.

Polsko nakupuje techniku ve vysokých počtech

Součástí modernizace polských ozbrojených sil je pochopitelně také nákup techniky. Uzavírané obchody nemají na evropském kontinentu obdoby a probíhají ve všech oblastech. Tak například polské letectvo si objednalo 32 amerických letounů F-35 páté generace nebo 48 jihokorejských letounů FA-50, z nichž už v loňském roce první obdrželo, jak Armádní Zpravodaj psal.

Polský protitankový raketový systém MOSKIT LR nové generace udělá díru do jakéhokoliv tanku na světě, včetně T-14 Armata

Mnohem početnější jsou potom zakázky na pozemní techniku. Třeba tanků K2 Black Panther z Jižní Koreje, které patří k nejlepším na světě, si objednalo rovnou tisícovku. Již dříve objednalo ještě 116 tanků M1 Abrams vyřazované americkou námořní pěchotou. Vedle toho investuje také do samohybných houfnic – domácích AHS Krab pořizuje 96, jihokorejských K9 Thunder potom 672 a první z nich už jí rovněž byly v loňském roce dodány.

Významný je ale také nákup amerických raketometů M142 HIMARS, kterých bude asi 500, což udělá z Polska i největší raketometnou velmoc Evropy. Doplňovat by je měly jihokorejské raketomety K239 Chunmoo v počtu 300 kusů a možná i domácí HOMAR-K, které jsou přímou konkurenci již zmíněných HIMARS, akorát levnější a mnohem výkonnější.

Souboj mezi letouny F-35 a Su-57 může být velmi vyrovnaný: ruský je mnohem silnější, ale přesto by Američané střet drtivě vyhráli

Jednou z největších zakázek v historii jsou potom i bojová vozidla pěchoty Borsuk, jichž polská armáda nakupuje 1 400 kusů. Armáda nicméně posílí také v oblasti útoků na dlouhou vzdálenost, k čemuž si pořizuje balistické rakety CTM-290 s dosahem až 290 km. Polsko rovněž nakupuje značné množství dronů, pěšáky například vybaví drony X-FRONTER o velikosti plechovky, s nimiž budou moci provádět průzkum i zničit vozidlo.

Ostatní armády nakupují jenom zlomek

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu mohutně zbrojí i další evropské země, ale ve srovnání s Polskem se jedná o násobně menší zakázky. Dokonce ani Německo, jehož ekonomika je silnější a peníze na nákup tedy má, neplánuje takové nákupy. Z naší sousední země se tak stane nejsilnější evropská armáda a jako jediná stavěná na konflikt vysoké intenzity.

Analýza: velká krize francouzského letectva, proti Rusku by přežilo sotva 3 dny. Jenom letadel má 16krát méně, není to však jediný problém

Jelikož je ale členem NATO, pochopitelně by v případě ozbrojeného střetu nezůstala sama. Na druhou stranu je evidentní, že se nechce spoléhat na spojence, kteří by razili na pomoc i přes celou Evropu, ale výhradně na sebe, aby odolala případné agresi hned v první vlně. Nehledě na to, že Polsko přímo sousedí jak s ruskou Kaliningradskou oblastí, tak s Běloruskem, které je blízkým spojencem Ruska, a tedy by útok nejspíše přišel z jeho území.