Těžký den pro ruskou armádu, ztratila 1 400 vojáků a 30 dělostřeleckých systémů za posledních 24 hodin

Ačkoliv ruská armáda dosahuje na některých místech Ukrajiny úspěchů, často výměnou za velmi vysokou cenu. Například v pondělí 27. ledna 2025 měla ztratit téměř 1 400 jednotek, což je oproti jiným dnům i násobně více, a citelné bylo i zničení bezmála 30 dělostřeleckých systémů. Vedle toho padlo ruské armádě několik tanků, obrněných a dalších vozidel, nebo dronů.

Vysoké ztráty jsou výsledkem četných útoků

Žádná čísla nelze 100% ověřit a vychází ze zveřejněných údajů ukrajinské vlády, podle níž ruská bylo během pondělního dne dohromady zaznamenáno 159 ozbrojených střetů. Jenom ve směru na Pokrovsk zastavili obránci 85 útočných akcí, které jsou vedeny na osady Vodiane Druhe, Zelené Pole, Jelyzavetivka, Myroljubivka, Sukhy Jar a mnoho dalších.

Útočí však také ve směru na Novopavlivku, Orikhiv nebo Volyň, a to všemi možnými prostředky. Odpor je nicméně tvrdý, což dokazují i udávané ztráty 1 380 ruských vojáků za jeden jediný den, a k tomu 27 dělostřeleckých systémů, 5 tanků, 12 bojových obrněných vozidel, 72 dronů různého typu, 86 automobilů a cisteren, a dva kusy speciálního vybavení.

Rusko provedlo rovněž za celý den na pozice ukrajinských jednotek a osad 28 náletů, přičemž shodilo 60 klouzavých pum KAB, a přidalo ještě přes pět tisíc útoků včetně 87 z vícenásobných odpalovacích raketových systémů a zapojilo 2 411 kamikadze dronů.

ArmádníZpravodaj mimochodem informoval již v prosinci 2024, že Rusko ztrácí i přes 900 vojáků denně, přičemž jeho celkové ztráty tou dobou dosahovaly 340 000 jednotek. Svůj podíl na tom měl velmi pravděpodobně boj o Bachmut, kde měla ruská armáda ztratit až 100 000 jednotek, což podle Wikipedie uváděl třeba tehdejší americký prezident Joe Biden nebo ukrajinská armáda, zatímco britské ministerstvo zahraničí se přiklánělo k 60tisocovým ztrátám.

Je však třeba připomenout, že tehdy řešilo krizi v armádě „vyčištěním“ věznic, kdy hnalo do útoků tzv. lidské vlny. Prakticky nezkušení branci, kteří často ani nedostávali zbraně, útočili na ukrajinské pozice, což si vyžádalo již v dubnu 2023 ztráty asi 40 000 vojáků, z čehož mohla být zhruba polovina Wagnerovci naverbovaných vězňů, jak ArmádníZpravodaj psal.

Ukrajina se nemá některým útokům jak bránit

Útočící armáda má od samého počátku mnohem více prostředků, z nichž mnohé pochází ještě z dob Sovětského svazu. Například zmíněných klouzavých pum KAB je několik druhů, respektive velikostí. ArmádníZpravodaj psal v květnu 2023 třeba o 1,5tunových, jimž se Ukrajina prakticky nemá jak bránit, což tehdy přiznal mluvčí ukrajinského letectva.

Jedná se přitom o jednu z nejužívanějších velikostí, ačkoliv má ruská armáda k dispozici také dvojnásobně velké, tedy 3tunové monstrum KAB-3000, které zabíjí do vzdálenosti až 260 metrů, jak ArmádníZpravodaj informoval v dubnu 2024 s tím, že ji Ukrajina – stejně jako tu dvakrát menší – nedokáže zastavit, ale umí ulovit bombardér, který ji nese.