Každý muž narozený v socialistickém Československu, tedy s výjimkou zdravotně nezpůsobilých, musel absolvovat základní vojenskou službu, při níž se mu dostávaly do rukou zbraně a technika kompatibilní s výzbrojí Varšavské smlouvy. Ovšem ne všechno bylo sovětské, a dokonce ani licenčně vyráběné. Československo totiž mělo vyspělý zbrojní průmysl, a na svou dobu dokázalo produkovat mnohé zbraně, které byly často lepší než obdobné sovětské. A tak ArmádníZpravodaj přináší alespoň stručnou připomínku techniky ČSLA.

Skvělý vlastní transportér, ale slabé sovětské BVP

V případě obrněných vozidel dokázalo Československo samo vyrábět třeba transportéry, legendární a podle mnohých velmi kvalitní byl třeba československo-polský OT-64 Skot. V řadě států ho armády považovaly za lepší a spolehlivější než tehdejší sovětský BTR-60, který si navíc vysloužil nechvalnou přezdívku „rakev“, neboť byl velice slabě pancéřovaný a osádku tedy příliš nechránil. ČSLA však měla i menší BRDM-2, ten už ale ze SSSR. Z pásových transportérů pak v Československu dokázali vyrobit i kvalitní OT-62 Topas.

iZdroj fotografie: Alan Wilson / Creative Commons / CC BY-SA

Kdy se ale musela země plně spoléhat na Sovětský svaz, byla oblast bojových vozidel pěchoty. Jednalo se především o BVP-1 a BVP-2, přičemž byly oba typy vyráběny v Československu, ale pouze na základě sovětské licence. A stejně tomu bylo u známého tanku T-72M1, který Československo vyrábělo pro sebe i na export, a v ArmádnímZpravodaji jsme o něm už psali. Byl přitom o něco horší než sovětský T-72B, neboť neměl kompozitní pancéřování, ale jenom zastaralejší ocelové, a horší bylo také řízení palby.

Jedinečná houfnice i vlastní raketomet

V segmentu samohybného dělostřelectva potom mělo Československo sovětské houfnice 2S1 Gvozdika ráže 122 mm, ale dokázalo vyvinout i vlastní kolovou houfnici ShKH vz. 77 DANA ráže 152 mm, uvádí ArmyRecognition. Ta neměla v sovětském bloku srovnání – používala sice standardní sovětské střelivo, ale vysoce pohyblivou kolovou houfnici SSSR neměl. V Československu si také unikátně upravili raketomet BM-21 Grad, který byl umístěn na tatrovácký podvozek a dostal extra zásobu raket k přebíjení, čím vznikl raketomet RM-70.

Česká velkorážní odstřelovací puška OP Falcon si poradí i s 25mm pancířem, kořeny má ještě v ČSLA a je veskrze unikátní

Vyhlášená ČS letadla a legendární vrtulníky SSSR

Československé letectvo se z velké části opíralo o sovětské letouny, těmi nejznámějšími byly stíhací Mikoyan-Gurevich MiG-21 Fishbed, Mikoyan-Gurevich MiG-29 Fulcrum, nebo třeba bitevní Suchoj Su-25, ovšem i tak se dokázali českoslovenští výrobci prosadit. Letouny jako Aero L-29 Delfín a Aero L-39 Albatros byly skvělé pro pokročilý výcvik, a v některých případech je bylo možné také vyzbrojit. Jejich úspěch dokládá, že je užívala řada zemí po celém světě.

iZdroj fotografie: Rob Schleiffert / Creative Commons / CC BY-SA

Zcela sovětské však byly vrtulníky, tím nejznámějším se nejspíše stal bitevní Mil Mi24/35 Hind, který sloužil ještě v AČR dlouho po rozpadu SSSR – vyřadila ho totiž teprve v roce 2023 poté, co ho nahradila americkými AH-1Z Viper a UH-1Y Venom, jak ArmádníZpravodaj informoval. Ve své době se jednalo o velmi dobrou helikoptéru, která mohla dokonce přepravovat výsadek. V AČR ale po ČSLA nadále zůstává Mil Mi-17, a určitě ještě nějakou dobu zůstane, a naopak Mil Mi-8, stejně jako menší Mil Mi-2, již ve výzbroji není. Některé bylo přitom možné i vyzbrojit.