Strategické bombardéry mají při střetnutí s bojovými a stíhacími letouny velký problém. Třeba americká legenda B-52 by „face-to-face“ neměla proti ruskému Su-35 šanci.
Vlastní řízená střela by Japonsku umožňovala mnohem lépe reagovat na sílící agresi okolních zemí. Vyrovnat by se přitom mohla americké a ruské alternativě.
Vojska aliance mají nad Ruskem velikou převahu a konvenční válku by nejspíše vyhrála velmi rychle. Přesto se NATO nechce do žádných přímých akcí pouštět.
Americký systém HIMARS přinesl ukrajinské armádě mnoho výhod, není ale všemocný – má nějaká omezení a jeho potenciál nelze využívat naplno.
Tanky T-90M Proryv 3 mají největší šanci se postavit moderním tankům ze Západu, proti nimž mají dokonce speciální munici. Oproti některým mají být i lepší.
Ačkoliv jsou některé zbraně proti tankům velmi účinné, neznamená to vždy úplné zničení. Zejména ruské reaktivní pancéřování snese i dva zásahy po sobě.
Mezikontinentální rakety nelze běžně zachytit, jelikož létají příliš vysoko; nějaké způsoby sice existují, nejsou ale 100% a už vůbec je nemůže mít každý.
Jedna z největších armád na světě je podle amerického generála neschopná Ukrajinu zabrat; ta totiž tak zásadně posílila, že proti ní nemá dostatek sil.
Vojáci NATO cvičí v posledním roce mnohem častěji než dříve, a zároveň došlo k posílení východního křídla i navýšení počtů jednotek tzv. rychlé reakce.
Suchoj Su-35 je poměrně moderní letoun, který dokáže ničit cíle na ukrajinském území, aniž by se vystavoval nebezpečí, že na něj bude kdokoliv pálit.