Co Česko za 11,3 miliardy skutečně dostalo

Částka 11,3 miliardy korun bez DPH, kterou ministerstvo obrany zveřejnilo, není cena jednoho letounu. Je to celý kontrakt podepsaný v říjnu 2024, který zahrnuje:

• dva letouny C-390 Millennium (druhý má dorazit v prosinci 2027),
• pozemní vybavení, počáteční náhradní díly a spotřební materiál,
• výcviková zařízení a školení létajícího i pozemního personálu,
• podporu vojskových zkoušek,
• moduly pro MEDEVAC, pátrání a záchranu, tankování za letu, hasicí systém MAFFS II s kapacitou 12 000 litrů vody, přídavné nádrže a systém vlastní ochrany.

Při kurzu ČNB z 10. července 2026 jde orientačně o 466 milionů eur, respektive 533 milionů dolarů. Ministerstvo obrany upřesňuje, že v částce je zahrnutá i kurzová rezerva a že jednotkovou cenu letounu považuje za obchodní tajemství. Rozpadnout 11,3 miliardy na „cenu za kus“ tedy nelze, a bylo by to zavádějící.

Proč je C-390 v českém kontextu „transportní obr“

Stačí postavit čísla vedle sebe. CASA C-295MW, páteř dosavadní české transportní flotily, uveze podle Airbusu maximálně osm tun nákladu a sedmdesát vojáků rychlostí 480 km/h. C-390 nabízí 26 tun, 80 cestujících nebo 64 plně vyzbrojených výsadkářů a cestovní rychlost přes 870 km/h. Dolet přesahuje 6 000 kilometrů, s přídavnými nádržemi až 8 000.

V praxi to znamená, že do nákladového prostoru C-390 vjede obrněný transportér Pandur II nebo rozložený vrtulník Black Hawk, věci, o kterých se u CASA nedá ani uvažovat. Proti americkému C-130J-30 Super Hercules, etalonu aliančního transportu, vychází brazilský stroj na papíře rychlejší a nosnější: Lockheed Martin uvádí u Hercula nosnost necelých 20 tun a rychlost 660 km/h. Hercules si drží výhodu v některých konfiguracích přepravy osob a v desetiletích prověřeném zázemí, ale C-390 proti němu míří jako novější proudová alternativa ve stejné váhové kategorii.

Ministerstvo obrany argumentaci pro nákup postavilo na konkrétních zkušenostech. Evakuace z Afghánistánu v roce 2021 a ze Súdánu o dva roky později ukázaly, že armáda nemá letoun schopný rychle přesunout větší počet lidí z krizové oblasti na velkou vzdálenost. Teď ho má.

Kdo všechno v NATO po C-390 sahá

Aliance má 32 členů, takže doslovná půlka znamená šestnáct. K červenci 2026 je tvrdě doložitelných šest aliančních zemí s provozem nebo podepsanou objednávkou: Portugalsko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Česko a Švédsko. Sedmé je Slovensko, které podepsalo dopis o záměru a veřejně označilo C-390 za nejvhodnější volbu. Litva typ vybrala pro jednání v létě 2025, ale v lednu 2026 akvizici odložila a z programu vystoupila.

Šest nebo sedm států není šestnáct. Jenže příběh nekončí u podpisů. Portugalsko otevřelo deset opcí pro budoucí evropské a alianční zákazníky, švédský kontrakt obsahuje dalších sedm opcí pro jiné evropské státy. Embraer v červenci 2025 uváděl jedenáct zemí světa, které si typ zvolily. Kolem C-390 se v Evropě zjevně skládá nový standard středního transportu, a poptávka roste rychleji, než se ještě před dvěma lety čekalo.

Důvody se napříč zeměmi opakují: interoperabilita s NATO, společné nákupy snižující cenu, sdílený výcvik a logistika, vyšší přepravní výkon a nižší životní náklady než u starších typů. Nizozemsko a Rakousko objednaly společně devět kusů právě kvůli synergiím v podpoře a údržbě. Švédsko se připojilo ke stejnému modelu. Podle nás jde o nejpřesvědčivější argument: nejde jen o letadlo, ale o ekosystém, do kterého se Česko právě zařadilo.

Cesta k plné operační způsobilosti

Na kbelské základně se na přílet připravovali měsíce. Šest pilotů, šest palubních techniků a dvanáct pozemních techniků absolvovalo dvouměsíční výcvik přímo v Brazílii. Po přistání prvního stroje pokračuje výcvik dalších šest měsíců pod dohledem instruktorů Embraeru: piloti mají před sebou tři seznamovací a jedenáct přepravních letů, pozemní technici intenzivní měsíční kurz komplexní údržby. Certifikace českých posádek by měla proběhnout do tří měsíců od příletu.

Druhý stroj dorazí v prosinci 2027. Plnou operační způsobilost celé dvoukusové flotily ministerstvo oficiálně nedatovalo, ale realisticky vychází nejdříve na rok 2028. CASA C-295MW přitom ze služby neodchází, zůstávají jako taktický „pracant“ pro regionální a rotační úkoly, kde jejich menší rozměr a provozní nenáročnost dávají smysl.

Součástí projektu je i průmyslová spolupráce za více než dvě miliardy korun, do které jsou zapojeny LOM Praha a Aero Vodochody Aerospace. Nový letoun tak nepřináší jen vojenské schopnosti, ale i zakázky pro český obranný průmysl.

Co to mění v aliančním kontextu

Česko dosud přispívalo do společných operací transportní kapacitou, která stačila na lehčí náklady a menší skupiny lidí. S C-390 se nabídka radikálně mění: evakuace většího rozsahu, přeprava těžší techniky, tankování za letu, vzdušné hašení, MEDEVAC s plnohodnotným vybavením. Prakticky to zvyšuje hodnotu českého příspěvku v každé mnohonárodní misi, kde aliance potřebuje rychle přesunout víc než pár tun na vzdálenost přesahující tisíc kilometrů.

6. července 2026 ve Kbelích nepřistál jen nový letoun. Přistála schopnost, kterou česká armáda třicet let postrádala, a platforma, kolem níž se v Evropě rodí nová vrstva společné vzdušné mobility.

Článek České letectvo převzalo první C-390 Millennium za 11,3 miliardy. Brazilský transportní obr přistál ve Kbelích, chce ho půlka NATO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od Venomů k Viperům: proč na tom záleží

Česká mise v Polsku běží nepřetržitě od podzimu 2025. Rotace se střídají zhruba po třech měsících, jednotku tvoří přibližně sto lidí a vrtulníky začleněné do integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS). Jenže dosud tam létaly UH-1Y Venom, stroje, které umí leccos: přepraví osm plně vyzbrojených vojáků, nesou zbraně, zvládnou průzkum i podporu. Jsou to ale víceúčelové platformy s transportně-podpůrnou koncepcí.

Viper je jiná kategorie. Tandemový kokpit pro pilota a střelce, 20mm kanón v přídi, šest závěsníků pro rakety Hellfire, neřízené rakety i střely Sidewinder vzduch-vzduch. K tomu elektrooptické a infračervené senzory třetí generace se systémem přesného zaměření na dlouhé vzdálenosti a přilbový zaměřovač TopOwl. Maximální rychlost 370 km/h oproti 296 km/h u Venomu. Zkrátka: Česko do Polska poprvé neposílá jen „přítomnost“, ale údernou platformu navrženou pro ničení cílů ve vzduchu i na zemi.

Podle nás je právě tohle nejdůležitější posun. Pátá rotace s Venomy byla historicky prvním zahraničním nasazením českých strojů H-1 vůbec. Šestá rotace s Vipery už dokazuje, že program H-1 přešel z fáze zavádění do fáze reálné alianční služby.

Co přesně budou Vipery v Polsku dělat

Oficiální úkol zní jasně: působit proti nízkoletícím cílům a posilovat ochranu polského vzdušného prostoru. To je formulace z webu zahraničních misí AČR. Přesná pravidla zapojení, tedy za jakých podmínek může český pilot otevřít palbu na konkrétní dron, zveřejněna nebyla. Stejně tak není veřejně známa konkrétní zbraňová konfigurace pro polskou misi ani přesná základna, kde jednotka operuje. Víme jen tolik, že jde o východní hranici Polska.

Kontext ale mluví sám. Polská vláda po zářijovém incidentu identifikovala jako nejohroženější vojvodství Podlesí, Mazovsko a Lublinsko, regiony přímo sousedící s Běloruskem. Premiér Donald Tusk tehdy zdůraznil, že část dronů přiletěla nad Polsko přímo z běloruského směru, ne jen přes Ukrajinu. A polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v únoru 2026 výslovně uvedl, že v rámci aktivity Eastern Sentry Polsko využívá příspěvky spojenců v podobě letadel, vrtulníků a protidronových schopností. České Vipery do tohoto rámce zapadají přesně.

Cesta k misi: od výcviku po certifikaci

Příprava šesté rotace nezačala v červnu. Už od podzimu 2025 čeští vrtulníkáři z 221. letky trénovali postupy boje proti nízkoletícím cílům, takzvané C-UAS procedury. V únoru 2026 pak absolvovali závěrečné certifikační cvičení VORTEX, při kterém národní hodnotitelé podle standardů NATO TACEVAL prověřovali:

• plánování misí v mezinárodním prostředí,
• schopnost jednotky působit v polních podmínkách,
• komunikaci s nadřízeným velením, hostitelskou zemí i spojenci,
• reakce na simulované situace odpovídající reálným hrozbám v Polsku.

Hodnocení řídilo Velitelství pro operace AČR společně s velitelstvím Vzdušných sil. Teprve po úspěšné certifikaci dostala jednotka zelenou k nasazení.

Eskalace, nebo obrana aliančního prostoru?

Nasazení bitevních vrtulníků na východní hranici Polska přirozeně vyvolává otázku: posouvá se Česko blíž k přímé konfrontaci s Ruskem? Institucionálně odpověď zní ne. Mise běží na základě bilaterální dohody mezi Českem a Polskem, s mandátem ministerstva obrany a v rámci aliančního systému NATINAMDS. Čeští piloti operují nad polským územím, nikoli v ukrajinském vzdušném prostoru.

Nejbližší precedent pro situaci, kdy spojenecký stroj zasáhne ruský dron, nabízí právě září 2025. Polsko tehdy tři drony sestřelilo, podalo protestní nótu, iniciovalo jednání Rady bezpečnosti OSN a aktivovalo konzultace podle článku 4 Severoatlantické smlouvy. Premiér Tusk přitom výslovně řekl, že není důvod tvrdit, že se země ocitla ve stavu války. Sestřelení dronu nad vlastním územím bylo rámováno jako obranný akt, ne jako vstup do konfliktu.

Novinkou tedy není právní rámec, ten se nemění. Novinkou je typ techniky. Poprvé v historii české armády stojí na zahraniční misi stroj, který je od prvního šroubu navržený k ničení cílů. A poprvé stojí tam, kde ty cíle reálně létají.

Co to znamená pro budoucnost programu H-1

Česká republika pořizuje celkem dvacet strojů H-1, deset Venomů a deset Viperů, včetně výzbroje Hellfire a Sidewinder, výcvikového zázemí v Náměšti a průmyslové podpory přes LOM Praha. Polská mise je prvním ostrým testem toho, zda investice funguje nejen na cvičišti, ale i v reálném aliančním nasazení.

Pokud se rytmus rotací nezmění, aktuální viperová jednotka by měla v Polsku působit přibližně do září 2026. Důležitější než datum konce je ale signál, který mise vysílá: české H-1 už nejsou akvizičním projektem. Jsou nasaditelnou schopností, kterou spojenci počítají do obrany východního křídla. A to je pro zemi, která ještě před třemi lety létala na sovětských strojích, zásadní proměna.

Článek Z Náměště nad Oslavou na východní křídlo NATO. České Vipery budou v Polsku sestřelovat drony z Ruska se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od experimentu k pojmenovanému programu

Kořeny sahají minimálně do roku 2023, kdy tehdejší velitel Marine Corps generál David Berger před senátním výborem zmínil podporu Pentagonu pro projekt LRAM v rámci takzvané Joint Capability Technology Demonstration. Kontext byl jasný, expediční operace v Pacifiku proti „pacing threat“, což v americkém slovníku znamená Čínu. Evropa a Rusko v původním rámování nefigurovaly.

Jenže zbraň, která umí zasáhnout mobilní pozemní i námořní cíl ze stovek kilometrů, není vázaná na jeden oceán. V dubnu 2024 podklady pro slyšení výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly výslovně popsaly LRAM jako munici pro rotorové platformy s dosahem přes 150 námořních mil a s cílem nasazení z expedičních letišť ve spolupráci se senzory páté generace. V září 2025 L3Harris provedla úspěšný ostrý test, při němž Red Wolf v nízké výšce zasáhl námořní cíl. V listopadu 2024 předtím proběhlo na střelnici Yuma Proving Ground první odpálení z AH-1Z ovládané přes tablet, což naznačuje i zcela novou ergonomii obsluhy zbraně.

Oznámení kontraktu z ledna 2026 pak projekt definitivně posunulo z experimentální fáze do formální akvizice pod správou NAVAIR / PMA-242.

Co přesně Red Wolf umí, a co zůstává neveřejné

Veřejně známé parametry stačí na to, aby bylo jasné, proč je střela zajímavá:

• Dosah: prokázaných 200+ námořních mil (cca 370 km) v nízké výšce
• Rychlost: vysoká podzvuková
• Výdrž: přes 60 minut letu
• Komunikace: za horizontem
• Navedení: autonomní zásah za horizontem s využitím externího síťového zaměřování
• Cíle: mobilní pozemní i námořní

To je hodně. Ale hodně také chybí. Nezveřejněný zůstává typ naváděcí hlavy, rozměry, hmotnost, bojová hlavice, profil letu, odolnost proti rušení, kusové počty v kontraktu i jednotková cena. Veřejný je kontrakt za 86,2 milionu dolarů, ale zahrnuje i manuály, výcvik, testovací vybavení a podporu, cenu jedné střely z něj spočítat nelze.

Označení „utajovaný“ tedy dnes sedí spíš na parametry než na existenci programu. Že PASM existuje, kdo ho vyrábí a kdy má být zaveden, ví od ledna 2026 každý, kdo čte tiskové zprávy NAVAIR.

Co by to znamenalo pro české AH-1Z

Česká republika provozuje deset bitevních vrtulníků AH-1Z Viper a deset víceúčelových UH-1Y Venom. Dosavadní veřejně popsaná výzbroj českých Viperů zahrnuje střely Hellfire, řízené rakety APKWS, neřízené rakety a palubní kanón. Hellfire má otevřeně uváděný dosah 7 až 11 kilometrů. JAGM, novější standard AH-1Z u americké námořní pěchoty, dosáhl počáteční operační způsobilosti v březnu 2022, ale jeho přesný dosah otevřené námořní zdroje neupřesňují.

Proti tomu stojí PASM s prokázanými 370 kilometry. Násobek oproti Hellfire je nejméně pětadvacetinásobný. Změna by nebyla jen kvantitativní, šlo by o kvalitativní posun v taktické roli. Z AH-1Z by se vedle platformy pro přímou palebnou podporu a protitankový boj stal i síťový nosič pro údery za horizontem, schopný zasahovat pohyblivé cíle na velkou vzdálenost.

Jedno číslo to ilustruje nejlépe: bojový rádius samotného AH-1Z je podle českých armádních zdrojů 131 námořních mil, tedy 243 kilometrů. Střela by tedy svým dosahem překonala vlastní operační dosah vrtulníku, který ji nese.

Posílení NATO, ale ne palba z Vysočiny

Tvrzení o posílení východního křídla platí, ale vyžaduje realistický výklad. AH-1Z není strategický bombardér. Smysl PASM pro alianci v Evropě nespočívá v tom, že by český vrtulník z domácí základny pálil hluboko na východ. Spočívá v něčem jiném: v předsunutém rozmístění.

Pokud by české nebo alianční AH-1Z operovaly z expedičních letišť v Polsku, Rumunsku nebo Pobaltí, mohly by s touto municí zasahovat cíle ze vzdálenosti, která výrazně snižuje potřebu přiblížit se do dosahu krátkodosahové protivzdušné obrany. Vrtulník by fungoval jako síťový střelec, přijímá zaměřovací data z dronů, letounů páté generace nebo pozemních senzorů a odpaluje za horizontem. Neznamená to automatickou imunitu vůči vrstvené integrované protivzdušné obraně ani stíhacím hlídkám. Znamená to ale jinou taktickou roli, než jakou dnes vrtulníkům přisuzujeme.

Srovnání se Storm Shadow, které se občas objevuje, sedí jen na úrovni titulkového dosahu. Storm Shadow je těžká střela pro hluboké údery na předem plánované pevné vysoce hodnotné cíle, odpalovaná z bojových letounů. PASM je vrtulníková munice pro mobilní cíle s důrazem na cenovou dostupnost a masovost. Jiná kategorie, jiná mise.

Česká cesta k PASM: podmíněná a vzdálená

Ve veřejně dostupných českých zdrojích k dnešnímu dni neexistuje potvrzený zájem, žádost ani probíhající jednání o pořízení PASM. České rozpočtové dokumenty řeší servisní podporu H-1 do roku 2030 za 4,34 miliardy korun včetně letecké výzbroje, ale bez zmínky o nové dlouhodosahové střele. Pokud by Česko systém chtělo, muselo by projít standardním americkým procesem Foreign Military Sales, tedy vládní žádostí, schválením State Department a Pentagonu a podpisem Letter of Offer and Acceptance.

Realisticky: ne dříve než po americkém zavedení do výzbroje, tedy nejdříve po fiskálním roce 2027, a s víceletým horizontem na celý proces. Navíc s náklady, které dnes nelze vyčíslit, na pořízení munice, výcvik, skladování, integraci i střelecké zkoušky.

Cesta je otevřená, ale zatím po ní nikdo veřejně nevykročil. Pokud se tak stane, české AH-1Z přestanou být jen blízkými bitevníky. Stanou se něčím, s čím alianční plánování na východním křídle dosud nepočítalo.

Článek Střela s dosahem 300 km pro české vrtulníky: utajovaný projekt může posílit NATO na východním křídle se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně SOATU je, a co není

SOATU nevzniklo jako elitní útvar na zelené louce. Vzniklo z potřeby. Armáda po vyhodnocení operačních zkušeností, mimo jiné z Afghánistánu, identifikovala zásadní mezeru: chyběl vlastní vzdušný prvek schopný přímo podporovat speciální síly. Rozhodnutí o jeho vybudování padlo na úrovni náčelníka Generálního štábu.

Výsledkem není samostatný regiment, ale funkční celek zahrnující vrtulníky, letové osádky, velení, plánování a podpůrné prvky pro mise speciálních operací. Posádky pravidelně cvičí s 601. skupinou speciálních sil, fungují podle NATO-SOF standardů a před nasazením procházejí hodnocením typu TACEVAL. Podle oficiálních armádních materiálů jde o schopnost, kterou v podobné kvalitě mají jen některé z nejvyspělejších armád Aliance. Důležité upřesnění: toto je formulace armádního zdroje, nikoli výsledek nezávislého aliančního srovnání.

Anatomie „nejlépe vybaveného“ Mi-171Š

Tvrzení o nejlepší výbavě na světě stojí na konkrétním balíku úprav, které pro armádu realizoval státní podnik LOM Praha v několika vlnách, od projektu SOATU II s prototypem předaným koncem roku 2020 přes sériové kusy v roce 2021 až po navazující program KROVKA, jehož prototyp a první dva sériové stroje ministerstvo obrany představilo v dubnu 2026.

Co přesně ten balík obsahuje:

• NATO-interoperabilní avionika s převodem přístrojů z metrických do imperiálních jednotek, zdánlivý detail, bez kterého ale nelze bezpečně létat v aliančním vzdušném prostoru vedle amerických a britských strojů.
• Jeřáb Breeze-Eastern 29900-59 s nosností 272 kg a integrovaný Tyler hook pro fast-rope a horolezecká lana, standardní vybavení západních speciálně-operačních vrtulníků, unikátní na platformě Mi.
• Kolejnicový a válečkový systém v kabině pro flexibilní konfiguraci nákladu i pancéřování.
• Lehčí a rychleji montovatelné desky pro M-134DH Minigun, šestihlavňový rotační kulomet ráže 7,62 mm.
• Nový samonavíjecí poutací systém palubního inženýra a stupačka pod levými dveřmi.

LOM Praha navíc ve spolupráci s belgickou firmou FN Herstal vyvinul zástavbu kulometu FN MAG (M240), o kterou podle výroční zprávy podniku projevili zájem i zahraniční zákazníci. Platforma se tedy dál modulárně rozvíjí.

Pro srovnání: chorvatské vzdušné síly, další alianční provozovatel Mi-171Š, ve svých veřejných materiálech popisují především standardní transportní parametry, noční výcvik s brýlemi NVG a palubní výzbroj v podobě kulometu PK. Český speciálně-operační balík je v otevřených zdrojích výrazně širší. Neznamená to automaticky „světové prvenství“, nezávislý mezinárodní benchmark neexistuje. Znamená to ale, že formulace LOM Praha a AČR o nejlépe vybavených Mi-171Š má pod sebou konkrétní, ověřitelný obsah.

Od Šarany po východní Polsko

Vrtulníkáři z Náměště mají za sebou operační historii, která sahá až k misi IFOR v Bosně a Hercegovině v roce 1996. Následovalo Kosovo a pak Afghánistán, kde Task Force HIPPO v letech 2009–2011 ze základny Šarana přepravila přes devět tisíc osob a 334 tun materiálu včetně letů MEDEVAC.

Současné SOATU na tuto linii navazuje, ale s jiným profilem. V roce 2024 operovaly české speciálně upravené Mi-171Š v Polsku a pomáhaly i při katastrofálních povodních. V září 2025 armáda vyslala tři stroje znovu, tentokrát na východní křídlo NATO. Právě tato opakovaná nasazení dala jednotce širší publicitu. Schopnost se budovala přes deset let. Viditelná se stala teprve teď.

Sedm strojů a budoucnost, která se jmenuje H-1

Ve veřejných rozpočtových dokumentech je pro SOATU doloženo sedm modernizovaných Mi-171Š. Není to velká flotila. Ale právě v tom spočívá logika celé schopnosti, malý počet strojů s vysokou koncentrací úprav a vybraných posádek.

LOM Praha v rámci takzvané „národní cesty“ počítá s udržením provozu vrtulníků řady Mi minimálně do roku 2035. Paralelně ale Česko dramaticky rozšiřuje flotilu amerických strojů systému H-1: dvanáct pořízených kusů plus osm darovaných od USA, celkem dvacet vrtulníků po modernizaci na jednotný standard. V únoru 2026 se H-1 poprvé operačně nasadily v Polsku.

Pokud bude speciálně-operační role Mi-171Š jednou převáděna na jinou platformu, nejlogičtějším kandidátem je podle nás UH-1Y Venom. Nikoli další rozvoj ruské konstrukce.

Sedm vrtulníků sovětského původu, přestavěných českýma rukama na západní standard, létajících na východním křídle NATO ve prospěch speciálních sil. Není to paradox. Je to přesně ten druh pragmatické improvizace, ve které malé armády občas předběhnou ty velké.

Článek Česká armáda má elitní vrtulníkové jednotky SOATU s nejlépe vybavenými Mi-171Š na celém světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E na F-35 nemá, i když je skvělý a „má to své“

Největšími argumenty odpůrců F-35 jsou cena a poruchovost. V druhém případě jde ale o těžký omyl, protože jich má za celou dobu na kontě pouze jednotky, potvrzuje Wikipedia, a to šlo ještě v některých případech o testování na uzavřeném letišti, nikoliv boji nebo při rutinním letu. Navíc se ve většině případů jednalo o námořní verzi C a verzi B s krátkým startem a přistáním.

Jdou na to chytře. Rusové se snaží obnovit Černomořskou flotilu, i když jim ji Ukrajinci zdevastovali

České letectvo má nicméně objednanou verzi A pro operace z pozemních základen. Nehodu nebo nedostatek F-35B tedy nelze přejímat i na F-35A, ačkoliv to mnozí rádi dělají a bez dalšího označí nejvyspělejší bojový letoun světa za „předražený krám“. Redakce Armádního Zpravodaje nepopírá, že se v průběhu objevují některé komplikace, ale zpravidla nejde o poruchy.

Kupříkladu Velká Británie došla koncem roku 2025 k závěru, že je program F-35 neuspokojivý, protože je z pořízených letounů schopných operačního nasazení pouze 40 %. Důvodem není, že by měly technické potíže, ale nedostatečné dodávky náhradních dílů. Kvůli tomu nemohou být rychle opravovány a musí zůstat uzemněny, dokud nedorazí.

„Rusko už válku s Ukrajinou strategicky prohrálo.“ Historik vysvětluje, jak se samo prakticky zničilo

Stejný problém mají i jiná letectva, včetně amerického, ale snad všechna ho již řeší zajištěním dodávek potřebných dílů od výrobce Lockheed Martin. F-35 tedy zůstává z bojového hlediska tím nejlepším, co si mohou západní země pořídit. Žádná jiná alternativa letounu 5. generace není, jelikož existují krom F-35 jenom americké F-22, aly ty USA nikomu neprodávají, a navíc slouží k vybojování vzdušné nadvlády, nejsou tak víceúčelové jako „ef-třicet-pětky“.

Potom je tu čínský protějšek J-31, event. J-20, což je ale protějšek F-22; o obou případech by šlo o velké bezpečnostní riziko pro NATO, a pořízení je tedy nemožné. Což platí i pro ruský Suchoj Su-57, který navíc ani nelze vnímat jako plnohodnotnou 5. generace hlavně pro jeho extrémně nízkou úroveň stealth. Co tedy zbývá, než F-35, pokud má být letectvo špičkové?

Pancéřovaný bombardér Su-34 měl přežít moderní válku. Realita nad Ukrajinou je tvrdší, často končí v troskách

Češi rádi navrhují, aby koupilo švédské Gripeny E/F, tedy moderní nástupce Gripenů C/D. Je na místě přiznat, že jsou technologicky skvělé a směle se vyrovnají francouzským Dassault Rafale F4 nebo americkým F-16 Block 70/72, oproti nimž navíc zvládají operovat z horších a provizorních leteckých ploch, a stačí jim ke vzletu kratší dráha. Ve výbavě pak mají moderní radar AESA a řadu západních zbraní včetně nejlepší střech vzduch-vzduch MBDA Meteor, potvrzuje Saab.

Jenomže Gripen E ztrácí na F-35 hlavně v oblasti stealth, které je rozhodující, čím blíže se letoun pohybuje nepřátelskému území, a také nemá tak pokročilou fúzi dat, i když není špatná. V závěru je snad každému patrné, že je Gripen E z hlediska bojové hodnoty horší, a pokud by na souboj došlo, F-35 by ho téměř jistě zničila dříve, než by ji vůbec zaregistroval.

Pentagon přestal aktualizovat software F-35. Velké problémy odhalují paradox nejmodernějších bojových letounů světa

Gripen E je nicméně levnější na provoz. Některé zdroje uvádí velmi hezkých 170 až 215 tisíc korun za letovou hodinu, ale reálnější analýzy pracují s částkou asi 468 tisíc za letovou hodinu, kdežto u F-35 to je 724 až 894 tisíc korun za letovou hodinu. Výrobce sice pracuje na zlevnění až na 532 tisíc korun za letovou hodinu, ale zatím neúspěšně.

Breaking-News potom vypočetlo cenu za letovou hodinu Gripenu U dokonce na 771 tisíc korun, ale současně uvádí vyšší než ostatní také u F-35. Ve výsledku lze tedy brát, že Gripen E létá hodinu za zhruba 0,5 milionu korun, zatímco F-35 za 0,8 milionu korun. To sice argument je, ale popsané výhody F-35 jsou stále přínosnější a nelze je popírat.

Video: perfektní reakce pilota. Ruský voják zaútočil pomocí MANPADS na ukrajinský vrtulník, když letěl pár metrů nad zemí

Samotná pořizovací cena letounů je potom hodně podobná. WION uvádí, že F-35A lze koupit za cca 110 až 150 milionů dolarů (dle zbraní), což je asi 2,343 až 3,2 miliardy korun. Oproti tomu Gripen E má vycházet kolem 140 milionů dolarů, tedy skoro 3 miliardy korun, uvádí UNITED24 Media. V listopadu 2025 také Saab uzavřel smlouvu s Kolumbií na nákup 17 letounů Gripen E za závratných 3,1 miliardy euro, tedy 76 miliard korun.

To znamená skoro 4,5 miliardy za jeden, a to se v obou případech jedná o cenu i se zbraněmi a výcvikem personálu, ale pro Ukrajinu je o tolik nižší z důvodu, že má zájem o mnohem větší množství letounů, což výrobu zlevní. Jednotková cena bez zbraní a výcviku personálu bývá o desítky milionů dolarů nižší u všech zmíněných letadel, takže ji lze snížit výběrem těch, které země potřebuje, a vynecháním těch, bez nichž se naopak může obejít.

Rusové spustili jarní ofenzivu. Ukrajinci je totálně vypráskali: „Masivní ztráty je uzemnily, největší útok měl přes 500 vojáků“

Vedle toho je nicméně nutné připočítat i související náklady na infrastrukturu, kdy jenom úprava letiště pro F-35 stojí ČR mnoho miliard. Na druhou je potřeba vnímat, že bude sloužit také pro zahraniční mise a bude součástí struktury NATO, nebude pouze pro české potřeby. Kdo význam nejlepších letounů 5. generace chápe, jsou Poláci, kteří si jich pořídí ještě více.

„Polsko má zájem pouze o letadla 5. generace nebo novější,“ uvedl podle GeekWeek náčelník generálního štábu generál Wiesław Kukuła v souvislosti se dvěma dalšími perutěmi bojových letadel polského letectva s tím, že nechce F-15EX ani Eurofighter. Polsko jich zatím kupuje 32, což vydá na dvě perutě po 16 letounech, ale je zřejmé, že má zájem o další.

Video: Ukrajinci se pod těžkou palbou ani neodvážili vykouknout. Rus uprostřed boje zběsilý útok s BVP natočil

Kromě zmíněného je také nutné vnímat, že budou F-35 schopny kooperovat s drony, jakým je například Vectis. Ten by nejenom rozšířil operační schopnosti letounu a mohl létat i do oblastí, které jsou pro pilota nebezpečné, ale také by nesl další zbraně a pomohl napáchat větší škody během jediného letu. Není zřejmé, že by něco podobného uměly starší letouny.

Článek Češi je nechtějí, Poláci zvažují další dvě perutě a jiné nechtějí. Evropské letectvo bude definovat F-35, ne Gripen. Důvody jsou prosté se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

To nejlepší, co si mohou západní země koupit

F-35 je v poslední době nejdiskutovanějším letounem 5. generace, jelikož si ho ve velkém pořizují evropské země včetně ČR. Ačkoliv ho mnozí kritizují, faktem zůstává, že jde o to zdaleka nejlepší, a vlastně i jediné, co si mohou pořídit. Ve světě sice existuje i jiné, ruský Suchoj Su-57 a čínské Shenyang J-35 (též známý jako GyrfalconJ-31) a Chengdu J-20.

Video: Ukrajinci dali ruskému tanku zakusit svou nejlepší střelu. Projela pancířem jako nůž máslem a roztrhla ho zevnitř

Ty ale Evropa koupit nemůže, šlo by o bezpečnostní riziko, a ruský letoun je navíc ze všech nejhorší. Ačkoliv je silně vyzbrojený, jeho stealth je dlouhodobě na nízké hodnotě, a dokonce se odborníci domnívají, že je až tisíckrát slabší než u F-35. Američané pak mají ještě F-22, ale ten nikomu neprodávají, neboť slouží k vybojování vzdušné nadvlády.

Největší předností F-35 je jednoznačně stealth, a pak také radar AESA a různé senzory, díky nimž slouží skvěle i jako průzkumný prostředek. Vedle toho je však silně vyzbrojena, a dokonce inženýři pracují na integraci MBDA Meteor, tedy nejlepší střely vzduch-vzduch, jakou Západ vlastní. F-35 však dokáže útočit i na pozemní a námořní cíle, uvádí Wikipedia.

19 ruských generálů padlo. Ukrajinci se utrhli ze řetězu, kosí velení ruské armády jako na běžícím páse

V podstatě se má do budoucna jednat o hlavní leteckou sílu zemí NATO. Armádní Zpravodaj již dříve informoval, že je v plánu až 3 100 kusů F-35 do roku 2035. Není sice jasné, zda se to podaří naplnit, ale Lockheed Martin jich vyrobil v roce 2025 rekordní počet, uvádí ve své zprávě s tím, že jich bylo 191, zatímco do té doby čítal rekord 142 letadel za rok.

Roční výroba F-35 nyní probíhá pětkrát rychleji než u jakéhokoli jiného spojeneckého stíhače, což podle redakce Armádního Zpravodaje jasně ukazuje na důležitost F-35. Aktuálně létají v počtu bezmála 1 300 kusů ve 12 zemích světa, a do budoucna jich bude ještě více. Mezi nimi také Česká republika, která jich kupuje 24, uvádí Ministerstvo obrany ČR.

Fotografie: novináři poprvé ukázali komponenty rakety Orešnik, které se podařilo získat. A zjevně má velké problémy

Jejich dodávky by měly probíhat od roku 2031 do roku 2034, a jelikož jede výroba na plné obrátky, a ještě se ji daří navyšovat, lze předpokládat, že se termín podaří dodržet, což není vždy pravidlem; v lepším případě budou F-35 dodány i dříve, ale nejspíše by šlo max. o několik měsíců. První letadlo pro ČR má sjet z linky v roce 2029, ale poté bude ještě nějaký čas trvat, než se zacvičí piloti a personál. Navíc je nutné do té doby připravit infrastrukturu.

Článek Výroba F-35 překonala všechna očekávání, z linek jich sjely stovky za jediný rok. Nejistota Americe prospívá, ale těží z toho i ČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Američané již pracují na výcviku Čechů

Američtí instruktoři cvičící piloty letounů F-35 se zúčastnili výcviku v Taktickém simulačním centru v Pardubicích, kde trénoval personál 211. taktické letky. Právě ta by měla být v budoucnu americkými letouny vyzbrojena. Potřebovali hlavně vědět, jak v současné době čeští piloti cvičí, aby mohli co nejlépe připravit jejich výcvikové programy, na něž se chystají. Hlavní fáze tréninku českého personálu na F-35 proběhne v letech 2029 až 2031, ovšem již v minulosti měli čeští piloti možnost vyzkoušet si simulátory tohoto letounu.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Hlavní výcvik pilotů i personálu letounu F-35 probíhá v Americe na základnách Eglin na Floridě a Ebbing v Arkansasu. AirAndSpaceForces popisuje, že na první z nich je hlavní centrum pro výcvik pilotů a údržbářů. Jeho hlavní část trvá 3 měsíce a kombinuje teorii, simulátory a praktické lety. Na druhé potom probíhá hlavně praktický výcvik v reálných podmínkách. Češi potřebují vytrénovat nejen piloty a techniky, ale i vlastní instruktory.

Letectvo bude mít 24 F-35

Česká republika si objednala celkem 24 „ef-třicet-pětek“, a všechny má mít k dispozici do roku 2035. Wikipedia uvádí, že se jedná o letoun páté generace poháněný jedním motorem, jehož max. rychlost je Mach 1,6. Čeští piloti budou létat s variantou A, která je určena pro starty z pozemních základen, avšak existují ještě varianty pro letadlové lodě nebo s krátkým startem a kolmým přistáním. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že varianta A je nejrozšířenější.

Video: „Záře jako po jaderném výbuchu,“ popsali Rusové. Ukrajinci jim zničili vzácné letadlo, které vzniklo pouze ve 2 kusech

Výhodou F-35 by měla být především jeho víceúčelovost. Nejedná se totiž jenom o stíhačku, i když tak často bývá označována. Je totiž schopna akcí proti pozemním cílům za pomoci pum, řízených střel či protiradarových raket a dalších. Má také velice vyspělé senzory a umožňuje provádět průzkumné mise. F-35 by též měla sdílet data s jinými složkami ozbrojených sil a v budoucnu spolupracovat s drony. Výhodou je i pokročilá stealth.

Článek České letectvo vstupuje do další fáze. Piloty F-35 přijeli do Pardubic vycvičit Američané se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mi-8 vznikal už před 7 desetiletími

Historie vrtulníku Mi-8 začala již v 50. letech 20. století; Wikipedia uvádí, že byly první modely vyráběny v roce 1961, a produkce dodnes pokračuje v Rusku. Celkem vzniklo přes 17 tisíc kusů, což je nejvíce ze všech na světě. Jde hlavně o transportní letoun proslulý svou spolehlivostí. Během let byly vyvinuty různé verze sloužící od přepravy VIP osob až třeba pro elektronický boj. Některé mohly nést i výzbroj, jako jsou neřízené střely, pumy nebo kulomety.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Víta Lukáše

Jako člen východního bloku získalo Mi-8 i Československo. Photius uvádí, že jich mělo v roce 1987 jeho letectvo 65, ale počet v dalších letech postupně klesal. České letectvo pak nakonec dalo přednost vylepšeným Mi-17, které provozuje dodnes. Důvodů vyřazení Mi-8 může být přitom více. Armádní Zpravodaj ale připomíná, že jde hlavně o stárnutí konstrukce a problému s díly – z tohoto důvodu skončily i bitevní vrtulníky Mil Mi-24/35 Hind.

Do vrtulníku Mi-8 se vejde 24 cestujících

Mi-8 se vyznačuje robustní konstrukcí poháněnou dvojicí motorů. Na délku má 18,4 metrů a maximální vzletovou hmotnost 13 tun, přičemž se pohybuje rychlostí až 250 km/h a je schopen doletět do vzdálenosti až 960 kilometrů. Na jeho obsluhu je potřeba osádka složená ze 3 členů, z nichž má jeden dokonce funkci palubního inženýra. Do vrtulníku se vejde až 24 cestujících nebo 4 tuny nákladu, případně unese až 12 nosítek se zraněnými.

Mi-80 je budoucnost ruského letectva: program náhrady Mi-8 zahájen, o staré vrtulníky už nestojí, ale vyhlídky nejsou nejlepší

Nejdéle sloužící a asi i nejznámější variantou Mi-8 v českém letectvu byla Mi-8S, což je salonní verze určená pro přepravu VIP osob. LeteckaBadatelna uvádí, že v říjnu 2001 jeden z českých Mi-8S havaroval v Milevsku, důvodem bylo špatné nastavení čerpání paliva. Na palubě byl tehdy první československý kosmonaut Vladimír Remek a americký astronaut Eugen Cernan. Nehoda si vyžádala několik raněných, nikdo při ní ale nezahynul.

Článek České letectvo se ho sice zbavilo, ale Mi-8 Hip je vrtulník s prověřenou spolehlivostí a tvrdý dříč, který tu může být klidně ještě 50 let se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Venom má kulomety a rakety Hydra 70

Video níže ukazuje jeden z Venomů při tréninku střelby. Je silně vyzbrojený, uvádí Wikipedia s tím, že k jeho zbraním patří kulomety jako M240 a GAU16/A a neřízené střely Hydra 70. Ze všech těchto zbraní osádka na záběrech aktivně střílí. Raketa Hydra 70 má přitom hmotnost 6,2 kilogramů a je schopna zasahovat cíle do vzdálenosti až 10,5 kilometrů, uvádí Military-History, a jak vidno, z letícího Venomu jich osádka odpálila hned několik.

Co přinese modernizace českých vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom, a nakolik jsou adekvátní náhradou za sovětské Mil Mi-24

Na každé straně vrtulníku je pak umístěn jiný typ kulometu. Silnější GAU16/A je upravená verze amerického kulometu M2 Browning, která používá munici ráže 12,7 mm, uvádí Wikipedia, a je k ní připevněn zásobník na 600 ran. Poradit si dokáže i s lehce pancéřovanými cíli. M240 je pak také americký kulomet, ale vycházející z belgického FN MAG, uvádí GunsFandom. Munici používá ráže 7,62 milimetrů a efektivní je proti pěchotě a nepancéřovaným cílům.

Ostrá střelba českých vojáků z vrtulníku Bell UH-1Y Venom

Článek Video: čeští letci ukázali ostrou střelbu z vrtulníku UH-1Y Venom. Jde o silný úderný prostředek, který nahrazuje sovětský pozůstatek se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kolem Gripenu letěla čtveřice akrobatů

Na videu níže lze vidět bojový letoun českého letectva Saab JAS 39 Gripen v doprovodu čtveřice akrobatických letounů. Jde o rozdílné typy letadel; a i když je Gripen nadzvukový s max. rychlostí až Mach 2, uvádí Wikipedia, a není určen na příliš pomalý let, s vrtulovými akrobatickými stroji se dokonale synchronizoval. Je patrné, že vlastně letěl rovně, zatímco manévry včetně letu na zádech a kouřových efektů měli na starosti piloti akrobatických strojů.

Babiš by prodal F-35 Izraeli, ale je to nesmysl – jde o úplně jiné letouny. Navíc nedává smysl, aby je AČR nahradila F-16 nebo Gripeny

Podle zbarvení a typu letounů je patrní, že jde o členy českého akrobatického týmu Flying Bulls. Wikipedia uvádí, že je čtyřčlenný a používá XtremeAir Sbach 342 s max. rychlostí 417 km/h. Vystoupení českého bojového letounu s touto skupinou nemusí být nijak překvapující, protože dva z členů jsou zároveň piloti českého letectva létající na Gripenu a Aero L-159 Alca.

Článek Video: dokonalý soulad českého JAS 39 Gripen po boku čtveřice letounů akrobatického týmu Flying Bulls zajistil skvělou show se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 je určena k obraně vzdušného prostoru

V jednom je nutné s lídrem české opozice souhlasit – Česká republika opravdu potřebuje značně posílit svou protivzdušnou obranu a postavit ji jako vícevrstevnou. Ale dělat to na úkor F-35 je dle Armádního Zpravodaje nesmysl hlavně z toho důvodu, že i vyspělý bojový letoun je součástí protivzdušné obrany. Hájení vzdušného prostoru je jednou z jeho úloh, neslouží jenom pro útoky. Wikipedia uvádí, že má kanon ráže 25 mm a různé typy střel vzduch-vzduch, tedy zbraně, s nimiž lze zničit nepřátelská letadla, drony nebo řízené střely (jako pozemní PVO).

iZdroj fotografie: Minsterstvo obrany Slovenské republiky

Tuto schopnost má i letoun F-16V pořizovaný Slovenskem, a švédský letoun Gripen E samozřejmě také. I když by byly oba nejspíše o něco levnější než F-35, mají oproti ní celou řadu nevýhod. Lockheed Martin ji popisuje jako stroj plnící vzdušné, pozemní, námořní, vesmírné a kybernetické operace s cílem vést boj a poskytovat rozhodující výhodu. Má mít i bezkonkurenční schopnost shromažďovat, zpracovávat a sdílet data, a je připravený na kooperaci s drony, čehož letouny 4. generace v takové kvalitě prostě schopné nejsou.

19 íránských balistických raket může znít hrozivě, ale pro Patriot je to jenom předkrm a ani se nezapotí. Sestřelit jich může 100 %

Další důvodem je stealth – podle názoru Armádního Zpravodaje jde o klíčovou schopnost, jak bojovat s nepřátelskou protivzdušnou obranou. To je ve válce jedna z hlavních výhod, jak ukázala třeba operace Izraele proti Íránu. Právě díky F-35 dokázal PVO totálně rozvrátit, což mu umožnilo dělat si na obloze, co chtěl. Naopak Rusko na Ukrajině, kde v roce 2022 nasadilo své početné letectvo s letouny 4. generace, nic takového nedokázalo. Výsledkem je zamrzlá pozemní válka s masovým využitím dronů, což by za situace vzdušné převahy nenastalo.

Proti F-35 nemá F-16 příliš šancí

F-35 Block 4, tedy verze, kterou bude české letectvo používat, bude mít ve svém nitru nový víceúčelový radar AN/APG-85. Twz uvádí, že bude mít výrazně vylepšený dosah a rozlišení, a jako víceúčelový zvládne detekovat i pozemní cíle ve vysokém rozlišení, což z letadla dělá jedinečný průzkumný stroj v kvalitě, jakou F-16V nemá. S jeho pomocí také letoun jako F-16V nebo ruský Suchoj Su-35 Flanker E uvidí na vzdálenost, kdy jejich radary naopak soupeře 5. generace vůbec nezaznamenají, a může je zničit svými střelami s dlouhým dosahem.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Další důvod pro pořízení F-35 je pak ekonomický, i když to nemusí vzhledem k jeho vysoké ceně na první pohled dávat smysl. Jak uvádí Wikipedia, ve světě vzniká několik letounů 6. generace, třeba Chengdu J-36, Boeing F-47 a další, které vstoupí do služby ve 30. letech 21. století. Kolem roku 2040 budou tedy letouny 4. generace jako F-16V zastaralé, a bude je třeba nahradit. Opět by tedy bylo nutné vynaložit nemalé peníze na letoun 5., nebo ještě větší na 6. generace. Ale ti, kdo budou mít F-35 s možností modernizace, to nebudou muset řešit.

Dosud „nejagresivnější“ modernizace F-35 se prodraží, ale schopnosti zvýší neskutečně. Dostanou ji i ty objednané Českem

Za zcela nesmyslnou potom redakce Armádního Zpravodaje považuje i myšlenku F-35 prodat Izraeli. Jednak ČR bez souhlasu Američanů nebude smět letouny prodat, komu chce, což je dnes standardní ujednání, ale za hlavní důvod lze považovat, že Izrael používá F-35I Adir vybavený domácí avionikou, systémy a zbraněmi. Sice vypadá jako budoucí český F-35, ale uvnitř jde o zcela jiné letadlo. Pro izraelské letectvo by tak české letouny neměly žádné využití.

Článek Babiš by prodal F-35 Izraeli, ale je to nesmysl – jde o úplně jiné letouny. Navíc nedává smysl, aby je AČR nahradila F-16 nebo Gripeny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Modernizace F-35 je hodně radikální

Systém TR-3, který je základem modernizace Block 4, přináší do F-35 nový hardware a software, popisuje FlightGlobal. Údajně jde o nejagresivnější modernizaci v historii, která mu dodá nejenom vyšší výkon zpracování dat, ale hlavně nové senzory, zbraně a lepší schopnosti spolupráce – pravděpodobně je myšleno s letouny, drony, ale i dalšími složkami ozbrojených sil. Block 4 by měl být základem i 24 letounů objednaných Českou republikou.

iZdroj fotografie: GoodFon

Problémem však je, že měl být TR-3 v letounech zavedený již někdy v roce 2023, jenomže se program potýkal se zpožděním a zvýšením nákladů, uvádí DefenseOne, takže musel být přepracován. Vázly kvůli tomu i dodávky takto vybavených letadel, ale již by jich mělo být hotovo kolem 200 kusů. Zvýšení nákladů je špatnou zprávou pro všechny, kdo uvažují o koupi. Letoun určitě nebude nijak zlevňovat, domnívá se Armádní Zpravodaj. Cenovka je zhruba na 80 milionech dolarů (1,73 miliardy Kč), a výrobce musí náklady v budoucnu pokrýt.

F-35 dostane nový radar i zbraně

O modernizaci Block 4 je známo, že by měla do budoucna zahrnovat nový výkonnější radar AN/APG-85, uvádí Wikipedia. Není ovšem jasné, zda bude instalovaný i do starších letadel, nebo jim zůstane starý; možné je obojí. Jde pochopitelně o radar typu AESA, který je schopen nejen odhalovat vzdušné cíle na dlouhé vzdálenosti, jako jsou letadla, drony či řízené střely, ale též slouží k mapování pozemních cílů ve vysokém rozlišení.

Železná opona se vrací: 5 zemí NATO nastraží podél celých hranic s Ruskem smrtící zbraně. Pro armádu nebude možné, aby prošla

Z nových zbraní by měla být integrována evropská střela vzduch-vzduch MBDA Meteor, a ArmyRecognition uvádí, že má být letoun schopen používat i americkou AIM-260 JATM, která je odpovědí na ruské a čínské střely vzduch-vzduch dlouhého dosahu. Také má ale umožnit používání protilodní střely AGM-158C LRASM s dosahem minimálně 370 kilometrů a malých střel s plochou dráhou letu SPEAR 3 s dosahem přes 140 kilometrů.

Článek Dosud „nejagresivnější“ modernizace F-35 se prodraží, ale schopnosti zvýší neskutečně. Dostanou ji i ty objednané Českem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripeny budou AČR sloužit o 8 let déle

Ačkoliv by si někteří přáli koupit Gripeny verze E/F, trvá Ministerstvo obrany ČR na koupi F-35, které redakce Armádního Zpravodaje hodnotila jako nejlepší možnou volbu, pokud chce být na stejné úrovni jako ostatní partneři NATO. Je to nicméně velmi drahá záležitost, v červnu 2024 jsme upozornili, že bude stát roční provoz jedné F-35 přes 200 milionů korun.

ČR dodala Bulharsku modernizovaný L-39ZA Albatros. K hlavním cílům patřilo zbavit se ruské avioniky. Létat může dalších 1 500 h

Jenomže dodávky váznou a ve výzbroji AČR tak brzy nebudou, nejdříve v roce 2031, jak jsou naplánovány dodávky. Současný pronájem Gripenů C/D však končí už za dva roky, takže bylo nutné najít do té doby přijatelnou náhradu. Rozhodnutí nakonec padlo na prodloužení pronájmu Gripenů – 10 ve variantě JAS-39C, a 2 ve variantě JAS-39D.

Letectvo má aktuálně „céček“ o dvě více, ale na překlenovací období by měl stačit zmíněný počet. Pro rozpočet je navíc velmi pozitivní, se se podařilo oproti původní nabídce vyjednat významnou slevu, a to plných 25 %, což je vzhledem k dohodnuté částce 16,695 miliard korun 5,565 miliard. Ministerstvo upřesnilo, že většinovou částku netvoří pronájem, ale údržba, jelikož budou letouny provozovány už třetí dekádu, konkrétně tomu je od roku 2004.

Záběry: pohotoví civilisté se pokusili překazit ukrajinský útok – házeli na drony kamení, aby ochránili bombardéry. Ovšem marně

„Po sérii jednání se zástupcům ministerstva obrany podařilo domluvit oproti původní švédské nabídce z loňského roku významně výhodnější podmínky. Nalezení dohody je dobrá zpráva pro Českou republiku a pro zajištění její obranyschopnosti,“ uvedl Lubor Koudelka, vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany České republiky.

Článek ČR schválila prodloužení pronájmu Gripenů do roku 2035, získala ho o 25 % výhodněji. Provozovat je bude po boku F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Méně Gripenů než doposud, ale levněji než F-35

Aktuálně má české letectvo celkem 14 švédských letounů, z jich je toho 12 ve variantě JAS-39C, a 2 ve variantě JAS-39D, potvrzuje Wikipedia. Do budoucna jich zvažuje o dva méně; dvoumístná „déčka“ by měla zůstat ve stejném počtu, ale „céček“ o dva méně. České ministerstvo obrany to považuje za efektivní řešení až do doby, než začnou nad Českem létat F-35.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

„V kontextu akvizic pořizovaných a plánovaných schopností pro AČR, a v oblasti taktického letectva zejména vzhledem k harmonogramu pořízení schopností letounů 5. generace v programu F-35, je z pohledu velení Vzdušných sil AČR aktuální švédská nabídka přijatelná. I s nižším počtem letounů zvládneme plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ uvedl generálmajor Petr Čepelka, velitel Vzdušných sil AČR.

Ty mají konkrétně přicházet od roku 2031 a všechny být dodány během několika let – celkem si jich Česká republika objednala 24 kusů. Redakce Armádního Zpravodaje nicméně upozorňuje, že to nemusí být směrodatné, jelikož výrobci Lockheed Martin chybí některé klíčové komponenty. Na druhou stranu může dojít k urychlení dodávek, pokud z programu nakonec někteří zájemci odstoupí. Armádní Zpravodaj psal v březnu 2025, že to hrozí u Portugalska.

Fenomenální úspěch pro JAS 39 Gripen: v Kolumbii nahradí zastaralý izraelský Kfir. Jde o stejně dobrou volbu, jakou by byla F-16

Mnozí přitom nákup F-35 kritizují s tím, že jsou pro rozpočet České republiky extrémně drahé. A je to pravda, redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala, že jediný rok provozu jednoho letounu vyjde na 205 milionů korun. Na druhou stranu jde skutečně o jedinou možnost, jak mít v letectvu stroj 5. generace, jelikož jiné alternativy teď neexistují (sice má svůj letoun Rusko a hned dva také Čína, na dalším pak pracuje Turecko, ale ty do NATO nesmí).

Nová švédská nabídka na pronájem letounů JAS-39 Gripen mimochodem uvádí, že by české letectvo zaplatilo za pronájem, servis a výcvik mezi lety 2027 a 2035 celkem 16,65 miliard korun včetně DPH (při současném kurzu). Redakce Armádního Zpravodaje vychází z oznámení Ministerstva obrany ČR, které tvrdí, že by většinu ceny netvořil samotný pronájem, ale údržba, jelikož budou letouny ve službě již třetí dekádu, navíc vzrostly ceny materiálů.

JAS-39E/F Gripen vs. F-16 Block 70: oba letouny jsou skvělé a oba mají šanci sloužit v Thajsku. Gripen má však možná navrch

U současně užívaných letounů by navíc muselo ministerstvo zaplatit modernizaci, jejíž cena by byla dle návrhu 3,9 miliard korun včetně DPH. Oproti nákupu a provozu F-35 jde jednoznačně o mnohem nižší částku, i když jich je zase výrazně méně. Za 24 „ef-třicet pětek“ by totiž měla ČR v průběhu let vydat nejméně 172 miliard korun (zřejmě by to ale bylo méně).

„Protože první nabídky nesplňovaly naše očekávání, požádali jsme švédské partnery o nový návrh. Po náročných jednáních jsme nyní dospěli k variantě, která je pro Českou republiku významně výhodnější. Oproti původní nabídce jsme vyjednali slevu přibližně 25 procent,“ uvedl Lubor Koudelka coby vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic.

Článek ČR si ještě na drahé F-35 počká, jedná proto o dalším pronájmu Gripenů. Později by ale chtěla provozovat oba letouny současně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely z vrtulníků dolétnou několik km

Ve výzbroji Bell AH-1Z Viper je více druhů různých střel, z nichž jsou nejznámější AGM-114 Hellfire a AGM-179 JAGM. Jde o nebezpečné zbraně, které mají přesné navádění a dokáží zničit různé cíle – tank, bunkr i jiné. Jsou ovšem velice omezené co se dosahu týče – střela Hellfire má dosah zhruba 11 kilometrů, uvádí Wikipedia, novější JAGM pak kolem 16 kilometrů. Podobné zbraně lze najít například i na bitevních vrtulnících z Ruska, Číny a jiných zemí.

iZdroj fotografie: Námořní pěchota Spojených států amerických

Nová střela pro vrtulníky Bell AH-1Z Viper by měla tyto parametry významně překonávat. Twz uvádí, že by měl být její dosah 278 kilometrů, ale podrobnosti nejsou známé. Její první zkušební odpálení je pak plánováno na rok 2025. Měla by létat velmi nízko, aby byla špatně zachytitelná a sestřelitelná, a dosahem ji lze přirovnat k exportním verzím střel Storm Shadow, ale oproti nim bude jistě menší a s lehčí hlavicí. Možnost útočit na tak dlouhou vzdálenost přitom znamená, že by vrtulník zůstával mimo dosah protivzdušné obrany.

AČR bude mít desítku Bell AH-1Z Viper

AH-1Z Viper je vrtulník využívaný hlavně námořní pěchotou USA. Výrobce, společnost Bell, na stránkách uvádí, že jde o dvoumotorový vrtulník s dvoučlennou posádkou, jehož maximální rychlost činí 370 km/h. V běžné konfiguraci unese až 16 střel k útokům na pozemní cíle – myšlené jsou třeba rakety Hellfire – a pak dvě střely vzduch-vzduch pro útoky na letecké cíle. Vrtulníky Viper má ve výzbroji i české letectvo, celkem bude disponovat 10 kusy.

Americké bitevní vrtulníky AH-1Z Viper pro AČR jsou velkou posilou, letectvo získává snáze opravitelné moderní stroje světové úrovně

Pokud americká námořní pěchota zavede novou střelu dlouhého dosahu do výzbroje, mohla by z toho profitovat i ČR a zbraň schopnou zasahovat pozemní i námořní cíle rovněž získat. Kromě toho mají vrtulníky AH-1Z Viper získat schopnost používat nejnovější typ střel vzduch vzduch AIM-9X Sidewinder. Oproti starším verzím mají prodloužený dosah – Airforce-Technology uvádí, že mohou na různé vzdušné cíle útočit až na vzdálenost 32 km.

Článek Tajná útočná střela dlouhého doletu dá vrtulníkům Bell AH-1Z Viper nevídané možnosti: doletí skoro 300 km, možná bude i v AČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Provoz jedné F-35 bude stát 205 milionů ročně

Za 24 letounů F-35 má Česká republika zaplatit 150 miliard korun, uvádí na svých internetových stránkách české ministerstvo obrany. Nejde však o jedinou částku, s níž musí v souvislosti s nimi počítat – celkové náklady do roku 2069 totiž odhaduje na 322 miliard korun. Z toho lze odvodit, že na provozní náklady, údržbu a další záležitosti jednoho letounu bude zapotřebí více než 7 miliard korun, což je zhruba 205 milionů za rok.

iZdroj fotografie: Pxhere

Jde pouze o hrubé odhady, protože mají letouny dorazit mezi lety 2031 až 2035, a v průměru tak budou ve službě zhruba 35 let. Do čísel může pochopitelně zasáhnout i inflace a v reálných cenách daných let mohou být nakonec jiná. Výdaje může ale změnit např. i vliv kurzu koruny nebo nějaká událost, s níž dnes nikdo nepočítá. Není ani vyloučeno, že budou čeští piloti letouny používat déle než do roku 2069, což dnes nemůže nikdo predikovat.

Už americké odhady byly podhodnocené

Skutečnost, že odhady českého ministerstva obrany mohou být od reality odlišné, dokazují i zkušenosti ze Spojených států amerických. Bloomberg uvádí, že náklady na údržbu tamních F-35 jsou nyní o 44% vyšší než stanovila predikce z roku 2018. Náklady by americké letectvo, námořnictvo i námořní pěchota mohly snížit, ale jen tehdy, že by s letadly piloti méně létali – to by však mělo negativní vliv na bojeschopnost a připravenost pilotů na akci.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Česko kupuje letouny F-35A, což je varianta pro operace z pozemních základen, a Military doplňuje, že existují ještě verze pro letadlové lodě (C) a s krátkým startem a kolmým přistáním (B). Výhodou letounu je senzorový balíček, který shromažďuje a distribuuje více informací než kterýkoliv stíhač v historii, což dává operátorům rozhodující výhodu nad protivníky. Jde o víceúčelový letoun, který má schopnost stíhacího boje, útoku na pozemní či námořní cíle, ale jde také o skvělého průzkumníka, a disponuje i pokročilým stealth.

Článek ČR bude mít roční náklady na provoz jediné F-35 zhruba 205 milionů, může to však být i více. AČR celkem vydá 172 miliard korun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velitelem mise může být Čech poprvé

Aby mohl pilot v nějaké mezinárodní misi zastávat pozici velitele mise, musí na to být náležitě kvalifikován; NATO na to má velmi přísné požadavky. České ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvádí, že se této kvalifikace podařilo dosáhnout dvěma českým pilotům, a je to poprvé v historii, kdy by mohl český letec velet mezinárodní operaci. Oba složili zkoušku ve Španělsku na cvičení programu Tactical Leadership Programme.

Čeští piloti budou pro NATO nepostradatelní. Jako jediní budou totiž detailně znát F-35 i JAS-39 Gripen

Tento program je také známý jako Pilotní škola NATO. Wikipedia uvádí, že jde o organizaci tvořenou 10 stálými členskými zeměmi NATO, ale podílí se na ní i další členské země aliance, a zapojit se mohou i některá pozvaná nečlenská letectva. Škola je centrem pokročilého výcviku pro piloty a letecké navigátory, sídlí na letecké základně Los Llanos ve Španělsku.

Češi létali po boku ostatních kolegů

Na cvičení ve Španělsku nebyli dva čeští piloti sami. Běžně se ho účastní několik desítek letadel z několika zemí, a proto po jejich boku létaly Eurofighter Typhoon z Itálie a Španělska, Dassault Rafale z Francie, General Dynamics F-16 Fighting Falcon z Řecka a švýcarské McDonnell Douglas F/A-18 Hornet. Z čáslavské základny bylo ve Španělsku 30 lidí, ať se jednalo o piloty nebo technický personál pro trojici letounů JAS-39 Gripen.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

ArmyAviationMagazine uvádí, že je Mission Commander určený pilot velící všem letadlům během operace. Dohlíží na to, aby jednotlivá letadla splnila úkoly, a nakonec je všechna dovedl v pořádku na základnu. Misi sám neplánuje, ale samozřejmě se na plánování podílí, a nakonec má právo rozhodnout o její finální podobě. To vše vyžaduje, aby byl nejenom zkušený a dostatečně vyškolený, ale musí mít i předpoklady pro taktické velení.

Článek 2 letci AČR by mohli poprvé v historii velet vzdušným operacím NATO. Je to nesmírně zodpovědná a náročná pozice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 a JAS-39 Gripen budou mít jenom Češi

Zmíněný americký letoun se pomalu stává standardem v letectvech NATO; má ho objednaná řada zemí, ale není jediným, s nímž se budou letci setkávat. Švédské Gripeny má kromě ČR také samo Švédsko nebo Maďarsko. Lze tedy předpokládat, že budou při různých cvičeních i v bojových akcích spolupracovat. České letectvo bude přitom jediné s praktickou zkušeností s oběma typy letounů, uvádí ve své tiskové zprávě ministerstvo obrany.

iZdroj fotografie: Milan Nykodym / Creative Commons / CC BY-SA

Třeba Švédsko totiž o pořízení F-35 ani neuvažuje, neboť pochopitelně prosazuje využívání domácích Gripenů. Do výzbroje tak zavádí novou variantu označovanou jako JAS-39E/F, které má objednáno 60 kusů, uvádí Wikipedia. Jako alternativu k F-35 ji nabízelo i ČR, ale to ji odmítlo. Maďarsko má pak JAS-39C/D, tedy stejná letadla, jaká provozuje i české letectvo, a v dohledné době je asi nahrazovat nehodlá. Naopak se se Švédskem začátkem roku 2024 dohodlo na dalších 4 Gripenech, jimiž doplní stávajících 14, upozorňuje BreakingDefense.

Pronájem JAS-39 Gripen až do roku 2035

České letectvo má od Švédska smluvně zajištěn pronájem Gripenů do roku 2027, ale na spadnutí je dohoda o prodloužení pronájmu, než budou plně bojeschopné slíbené F-35. Ta by měla zajistit provoz švédských letounů až do roku 2035, a to samozřejmě spolu s jejich údržbou a potřebnými modernizacemi, například pokud jde o software, ale i jiné komponenty. Letouny jednoduše mít být plně bojeschopné a plnit své úkoly.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

První F-35 má do České republiky dorazit v roce 2031, uvedla ČT24, z čehož jasně vyplývá, že Češi budou mít plné 4 roky na to, aby testovali vzájemné (ko)operace starých a nových letounů a načerpali řadu zkušeností. Budou mít příležitost si i bez pomoci spojenců vyzkoušet, jak mohou F-35 se schopností stealth, skvělým radarem a senzory bojovat s letouny nižší generace, které sice tyto přednosti nemají, ale zase jsou rychlejší a hbitější.

Článek Čeští piloti budou pro NATO nepostradatelní. Jako jediní budou totiž detailně znát F-35 i JAS-39 Gripen se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Místo 5 let studia stačí jenom 3,5 roku

Budoucí vojenští piloti na Univerzitě obrany ČR dosud studují magisterské obory Vojenský pilot a Řídící letového provozu, které však nový program nahradí. Výhodou je, že již bude stačit pouze 3,5 roku studia namísto 5, jako tomu bylo doposud. Jenom bakalářské studium vojenských pilotů je totiž v západních armádách běžné, uvádí ministerstvo obrany ve své tiskové zprávě. Neznamená to ale, že by absolvent byl rovnou pilotem, i když bude mít základní letecký výcvik – po studiu musí ještě do Centra leteckého výcviku v Pardubicích.

iZdroj fotografie: Námořní pěchota Spojených států amerických

Celkem se v roce 2024 dostane ke studiu oboru Vojenský letový provoz 20 studentů, z toho jich bude 12 určených pro pilotní specializace. Současní studenti – tedy budoucí piloti letadel – budou během svého výcviku létat v letounech Aero L-159 Alca a Saab Jas-39 Gripen, a v budoucnu budou nejspíše přeškoleni na F-35. Nové absolventy však čeká jiná cesta – výcvik budou provádět již na nových Aero L-39NG, z nichž poté přejdou na F-35.

První F-35 přijdou v roce 2031

O tom, k jaké zbrani bude pilot přeřazen, by se mělo rozhodnout během studia dle jeho předpokladů. Nejatraktivnější budou samozřejmě letouny páté generace F-35A, o nichž Military uvádí, že jde o jednomístné a jednomotorové víceúčelové letouny se schopnostmi stealth a pokročilým senzorovým balíčkem, jaký nemá žádný jiný bojový letoun na světě. Česká republika jich nakoupí celkem 24 kusů a první z nich dostane v roce 2031.

Americké bitevní vrtulníky AH-1Z Viper pro AČR jsou velkou posilou, letectvo získává snáze opravitelné moderní stroje světové úrovně

Atraktivní může být i pilotování vrtulníků Venom a Viper, jichž bude mít české letectvo 10 od každého typu. WeaponSystems uvádí, že bitevní Viper je stroj využívaný hlavně americkou námořní pěchotou a jde o dvoumotorový vrtulník s dvoučlennou osádkou, kanonem a raketami jako AGM-114 Hellfire nebo Hydra 70. Transportní Venom má přitom s Viperem mnoho dílů společných, ale uveze kromě osádky i 10 členů výsadku nebo náklad. Může být vyzbrojen kulomety či raketami Hydra 70, případně APKWS II, uvádí Wikipedia.

Článek Univerzita obrany ČR bude od začátku trénovat budoucí piloty F-35 a vrtulníků Venom a Viper. Stačit jim bude bakalářský titul se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vrtulníky musí přepravit speciály skrytě

Ministerstvo obrany na svých internetových stránkách uvádí, že jednotky SOATU mají speciální výcvik, jsou schopné působit ve dne i v noci, a oproti konvenčním operují v menších počtech. Jejich letecká podpora je pak zajištěna leteckým odřadem speciálních sil umístěným u 222. vrtulníkové letky na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Jejím úkolem je přeprava týmů do a z cílové oblasti (pokud možno skrytě), poskytovat jim informace, a v případě potřeby i palebnou podporu a zajistit komunikaci.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

Společný výcvik speciálů a k tomu určených vrtulníkových osádek začal již v roce 2010. Asi nepřekvapivě začíná teorií, po níž následuje praxe, a osádky musí splnit 120 až 200 letových hodin, z toho zhruba 70 % v noci. Musí být schopné létat v co nejnižších výškách na dlouhé vzdálenosti, a během 30 sekund přistát na omezené ploše nebo umět vysadit tým speciálů na lanech. Výcvik je mimochodem certifikován podle standardů platných v NATO.

Operace SOATU využívají vrtulníky Mi-171Š

K operacím SOATU má česká armáda vrtulníky Mil Mi-171Š; jedná se o variantu sovětského, respektive ruského vrtulníku Mil Mi-17, uvádí Wikipedia, a je to jeho nejpokročilejší exportní verze, která může nést různou výzbroj a lze ji vybavit třeba elektrooptickým systémem FLIR. Má pak tříčlennou osádku a unese až 24 osob. Vrtulníky užívané k operacím SOATU jsou ale ještě dále upravení, například mají moderní navigační a komunikační systémy.

Univerzální lehký kulomet FN Minimi vyřešil dlouhodobý problém AČR. Konečně se tak podařilo nahradit vz. 59 Rachot

Úpravu vrtulníků prováděl podnik LOM Praha, který na stránkách uvádí, že jde o nejlépe vybavené Mi-171Š na světě. Dostaly např. nové jeřáby s vyšší nosností, rychlým navíjením a hákem Tyler k zavěšení lana fast-rope nebo horolezeckého lana pro výsadky. Vrtulníky mají také nově zkonstruované desky palubních rotačních kulometů M-134DH Minigun.

Článek SOATU jsou precizní české jednotky k podpoře speciálů. K dispozici mají nejlépe vybavené vrtulníky Mi-171Š na světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mi-24 byl na českém nebi od roku 1978

Vrtulník Mi-24 byl sériově vyráběn od roku 1972, uvádí na svých stránkách Armáda české republiky, ale do tehdejšího Československa dorazil až v roce 1978, a to ve vylepšené verzi Mi-24D. V posledních letech pak čeští letci používali modernizovanou verzi Mi-24V, které měli nakonec ve výzbroji celkem 13 kusů. Některé z nich přitom Česká republika poslala na Ukrajinu, která je měla ve výzbroji rovněž, takže se piloti nemuseli učit ničemu novému.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

České letectvo zvolilo jako jejich náhradu americké vrtulníky Bell AH-1Z Viper používané hlavně americkou námořní pěchotou. V současné době jsou však v ČR pouze 4 kusy, přičemž je ministerstvo obrany koupilo spolu s 8 kusy Bell UH-1Y Venom – dalších 6 Viperů a 2 Venomy pak Česko dostane jako dar za pomoc Ukrajině, doplňuje AČR. Jedná se však o již použité stroje, takže musí před zařazením do výzbroje projít modernizací, kterou nicméně uhradí USA; tyto vrtulníky mají být přitom zařazeny do výzbroje do roku 2026.

Mi-24 Hind zvládal kromě boje i výsadek

Vrtulník Mi-24 je veliký stroj. Trup má na délku 17,5 metrů, uvádí Wikipedia, má 2 nebo 3 členy osádky a v zadní části i prostor pro výsadek až 8 vojáků. Jeho výzbroj je buď kulomet nebo kanon, ale může nést i různé typy neřízených a řízených raket, pum a mnoho dalšího vybavení. Poslední verze používané v ČR byly značně modernizované, měly nové motory, GPS nebo optoelektronický systémem nočního vidění FLIR, a jejich rychlost byla až 310 km/h.

České vrtulníky Mil Mi-24 na Ukrajině stále válí: jsou to sice „staré křápy“, ale vojáky dokáží podpořit střelami i morálně

Oproti tomu nastupující AH-1Z Viper je menší a rychlejší; WeaponSystems udává jeho délku na 14,6 metrů a maximální rychlost 337 km/h. Má přitom dvoučlennou osádku a nedisponuje žádným místem pro výsadek, stavěn je totiž pouze na boj, a to za jakéhokoliv počasí. K tomu nese trojhlavňový kanon ráže 20 milimetrů a může používat i známé protitankové řízené střely AGM-114 Hellfire, případně neřízené rakety Hydra 70 a jejich naváděnou modifikaci APKWS, stejně jako střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder.

Článek Vrtulníky Mil Mi-24 už AČR zcela uzemnila, na zbytek Bell AH-1Z Viper si však bude muset ještě počkat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice rozloučení, ale ne úplné sbohem

Dne 14. října 2023 se na letišti v Náměšti nad Oslavou sešlo na 300 hostů, aby se rozloučili s bitevním vrtulníkem Mi-35/24 V, uvedla AČR. Mezi nimi byly mnohé osobnosti, které s ním létaly nebo o něj pečovaly, a jednalo se o poslední veřejné vystoupení Mi-24 (v kódu NATO Hind, tedy Laň) v českých barvách. Již 6. června 2023 proběhly na polygonu v Boleticích poslední ostré střelby a bojová cvičení, a původně měly jít vrtulníky do výslužby 1. ledna 2024.

Výcvik posádek AH-1Z Viper se však protahuje a „pekelné kočáry“ tak ještě chvíli zůstanou. Konkrétně by to mělo být do konce února 2024, jak uvedla AČR na Twitteru.

iZdroj fotografie: Uwe Brodrecht / Creative Commons / CC BY

Mi-24 byly do tehdejší Československé lidové armády zavedeny v roce 1978. Podílely se přitom na střežení státní hranice a v případě války měly drtit tankové svazky NATO a provádět výsadky družstev na bojišti. Ani AČR se však po pádu Varšavského paktu „pekelných kočárů“ nevzdala, ovšem dnes posledních vyřazovaných 13 kusů již nejsou veterány studené války, ale modernizované exportní verze Mi-35 dodané v rámci umoření ruského dluhu.

Mimochodem, označení „ďáblův kočár“ si Mil Mi-24 vysloužil sovětsko-afghánském válečném konfliktu v letech 1979 až 1989, kdy ho tak nazvali afghánští mudžahedíni. Třeba Rusové mu pak zase přezdívali „krokodýl“. Ať se přitom podíval kamkoliv, všude budil respekt.

AH-1Z je lepší, i když ne ve všem

Z jakého důvodu u nás Mil Mi-35/24V končí? V první řadě je to snaha odpoutat se od zbraní ruské provenience, jenomže to dlouho nebylo možné (z velké části i z důvodu financí). Mil Mi-35 ve službách českého letectva se však rovněž dostávají na práh své životnosti před generální opravou, která by se ovšem neobešla bez ruských dodávek. A to je v době napjatých vztahů veliký problém. Naše vrtulníky tak zřejmě čeká po vyřazení export tam, kde ještě slouží.

Co přinese modernizace českých vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom, a nakolik jsou adekvátní náhradou za sovětské Mil Mi-24

V českém letectvu pak Mi-35 nahradí americké vrtulníky AH-1Z Viper, z nichž už jsou první v ČR, jak informovala AČR. Do služby jich má přitom dohromady vstoupit 10 a oproti svým předchůdcům mají daleko modernější aerodynamiku, elektroniku i výzbroj, stejně jako lepší obratnost a přehled na bojišti. Zásadní rozdíly jsou pak také v rychlosti – zatímco Mil Mi-35 dosahuje max. 310 km/h, Bell AH-1Z Viper až 411 km/h.

A podobné je to s dostupem, neboť sovětský zvládá max. 5 700 m, ale americký i kolem 6 000 m. Tady ten rozdíl tedy není tak veliký. Co už je ale úplně jinak, tak místo pro výsadek, protože Mi-35 unese vojáků 8, kdežto AH-1Z ani jednoho – na druhou stranu se jedná o úzce specializovaný vrtulník, a o dopravu výsadků se bude starat rovněž desítka UH-1Y Venom.

Článek Rozloučení s „ďáblovým kočárem“: po 45 letech vystřelil Mil Mi-24/35 naposledy, úplné sbohem mu však AČR zatím nedá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Modernizace F-35 nejde podle plánu

Rok 2023 měl být při výrobě F-35 jedním z nejdůležitějších milníků, protože chtěl Lockheed Martin začít dodávat výrazně modernizované letouny s označením Block 4. Ty mají být schopné nést více přesných zbraní dlouhého doletu, a rovněž disponují novými senzory, výkonnější fúzí dat, lépe spolupracují s jinými jednotkami a mají pokročilé možnosti elektronického boje, jak vysvětluje portál DefenseNews. Ovšem místo veliké slávy je ve Washingtonu veliká ostuda, neboť má modernizace výrazné zpoždění, a těžko říci, zda se vše podaří napravit.

iZdroj fotografie: Public Domain

Je to až nepochopitelné, ale podle všeho chybí k hladké produkci F-35 důležité komponenty, zejména pak prvky aktualizace označované jako „Technology Refresh 3“. Jedná se přitom o hardware i software, který přináší vylepšené displeje v kokpitu, více paměti počítače a vyšší výpočetní výkon. Problém je ale tak veliký, že výkonný ředitel programu, Michael Schmidt, nevyloučil úplné zastavení výroby, uvádí Forbes. Lockheed Martin je sice zatím produkuje, ale americké letectvo je vzhledem k chybějícímu „upgradu“ nepřejímá a netestuje.

Zpoždění ve výrobě může pocítit i ČR

Zejména pro americké letectvo je podobné zdržení problém, neboť silné letectvo je jeho hlavní prioritou. Jenom v roce 2023 měl Lockheed Martin vyprodukovat 156 letounů F-35, ale nestíhá, zatímco Čína ho nejspíše svými Chendu J-20 Mighty Dragon přečíslila. Americké letouny jsou ovšem i pro spojence, takže to znamená, že se náskok amerického letectva vůči čínskému zmenší. A to zrovna v době, kdy značně roste napětí mezi oběma velmocemi v oblasti Pacifiku. Čínu tak mohou takové zprávy jenom povzbuzovat k některým akcím.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

Špatné to nicméně je i pro americké spojence, tedy včetně Česka, protože se může stát, že dostanou letadla později. Třeba první pro české letectvo měla být hotová v roce 2029, a všechna měla být v ČR do roku 2035, uvedla ČT24. Jenomže pokud dnes výroba vázne, dojde logicky k prodloužení termínu – cestou však je, že výrobce navýší produkci. To by ovšem vyžadovalo nemalé peníze, a nelze moc spoléhat, že mu je bude americká administrativa ochotna dát. České F-35 tak možná uvidíme o několik měsíců, možná i let, později.

Země NATO přitom nakupují letouny F-35 nejenom v rámci modernizace současných stavů, ale také s výhledem do budoucna, neboť potřebují vytvořit a udržovat silné a jednotné letectvo. Někdo se přes to stále nemůže přenést a považuje třeba Jas-39 Gripen E za evropskou F-35, jakož i za lepší volbu, jiní se zase shodují, že je F-35 dlouhodobě nejlepším řešením.

Článek Výrobu F-35 mohou výrazně zpomalit chybějící klíčové komponenty. I Česká republika tak může vidět letouny později se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Češi cvičili s Poláky a Němci manévrový boj

Ministerstvo obrany ČR ve své tiskové zprávě uvádí, že čeští piloti běžně cvičí s kolegy z Německa nebo z Polska souboje jeden na jednoho, případně dva na jednoho. Jde přitom o manévrový boj, kdy na sebe piloti vzájemně vidí – v takových situacích bývají obvykle používány buď palubní kanony, případně infračerveně naváděné střely jako AIM-9 Sidewinder. Ovšem při cvičení ve Španělsku se piloti vzájemně neviděli a museli proto spoléhat na radar a přístroje.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

Celého cvičení se účastnilo téměř 40 letounů z různých aliančních zemí. Vzájemné souboje tak Češi s trojicí Gripenů, kterým byla přidělena role útočného červeného týmu, cvičili proti letounům jako General Dynamics F-16 Fighting Falcon, Dassault Rafale, McDonnell Douglas F/A-18 Hornet, Dassault Mirage 2000, Eurofighter Typhoon a Panavia Tornado. Kromě toho se do výcviku zapojily i speciální jednotky a protivzdušná obrana.

Úkolem českých Gripenů bylo útočit

Jeden z českých pilotů popsal, že bylo na ranním briefingu určeno, jakého protivníka, typ letadla a výzbroj budou letci v daný den představovat. Jakou taktiku boje v souladu s pravidly vzdušného boje zvolí, pak bylo na samotných pilotech. Češi tak coby červený tým útočili na soupeře bránící prostor NATO; v útoku jim přitom pomáhal německý letoun Learjet 35A s přístroji na rušení radarů a komunikace, čímž obráncům práci komplikoval.

Čeští piloti tuzemských letounů L-159 ALCA v Maďarsku předvedli, co umí. Sestřelit z oblohy vrtulníky nebylo jednoduché

České letouny JAS-39 Gripen mají podle AČR víceúčelový radar PS-05/A schopný zjišťovat, zaměřovat, identifikovat a automaticky sledovat současně více cílů v horní i dolní polosféře, a zároveň řídit odpálené střely. Mimo vizuální dosah pak používají střely AIM-120 AMRAAM, které nejspíše nasadily i na cvičení. Jeho průběh komplikoval silný vítr, kvůli němuž byly některé lety zrušeny, ale i tak Češi odlétali 50 hodin. A jelikož létali nad mořem, museli používat neoprenový voděodolný izolační oděv, který zabraňuje podchlazení v případě pádu do vody.

Článek České letouny JAS-39 Gripen útočily na F-16, F/A-18 Hornet nebo Mirage 2000 ve Španělsku, úkol to pro ně nebyl jednoduchý se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proti L-159 ALCA stálo několik vrtulníků

Speciální cvičení Helicopter Tactics Instructors Course za účasti 6 spojeneckých zemí se konalo v Portugalsku, ale jeho praktická část v Maďarsku. A zatímco Češi přispěli účastí 4 letadel L-159, Slovensko vyslalo vrtulník Sikorsky UH-60 Black Hawk, a Německo a Maďarsko zase vrtulníky Eurocopter M145M. Rakušané pak přispěli vrtulníkem Bell OH-58 Kiowa a Portugalci zase AgustaWestland EH101 Merlin. Kromě toho nasadili domácí Maďaři i své JAS-39 Gripen.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

Velitel českého kontingentu, Pavel Linhart, v tiskové zprávě ministerstva obrany uvedl, že je toto cvičení jakýsi vrtulníkářský Top Gun, kdy instruktoři předávají své zkušenosti z ostrého nasazení, což pak umožňuje lepší spolupráci v praxi. České letouny přitom měly na cvičení roli agresorů, konkrétně tedy měly za úkol sestřelovat všechny přítomné vrtulníky. Ty se naopak snažily protiletadlovým střelám nebo projektilům z kanonu uniknout nebo vyhnout a přežít (pochopitelně nešlo o ostrou palbu). Náročný úkol to byl pro obě strany.

Piloti L-159 museli zapojit oči

Výhodou českého bitevníku byla podzvuková rychlost, zatímco vrtulníky létají pouze rychlostí kolem 200 km/h. I tak ale byly velmi obtížnými cíli. Jak uvádí portál Airforce-Technology, české stroje mají ještě dopplerovský radar, který poskytuje o vrtulnících v malé výšce jenom omezené množství údajů, a piloti se tak nakonec museli spolehnout hlavně na své oči. K útoku jim pak posloužil buď kanon PL-20 Plamen ráže 20 milimetrů, nebo teplem naváděné střely AIM-9 Sidewinder. Vrtulníky se tomu mohly bránit vystřelováním flér a manévry.

Kdo byla ukrajinská letecká legenda „Juice“ a tvář odboje proti Rusku, která zahynula v letounu L-39 Albatros od zbrojovky Aero Vodochody

Pro piloty letounů L-159 ALCA jde o velmi cenné zkušenosti, protože vrtulníky či malá sportovní letadla by mohla někdy posloužit třeba k teroristickým útokům. Jeden z pilotů uvedl, že je lov vrtulníků velmi vzrušující a nikdy nelze říci, jak se vyvine. V okamžiku, kdy oponenta zachytil, musel s letadlem vystoupat výše, ale zároveň ho neztratit z dohledu. Poté se na něj vrhl střemhlav, ale vrtulník zvládl uhnout. Manévr proto zopakoval a použil střely Sidewinder, samozřejmě jen cvičné, které nakonec signalizovaly zaměření a zásah.

Článek Čeští piloti tuzemských letounů L-159 ALCA v Maďarsku předvedli, co umí. Sestřelit z oblohy vrtulníky nebylo jednoduché se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripeny budou lepší, F-35 příliš dobré

Jak společnost Saab, tak i Švédsko samotné se snaží za letouny lobbovat, přičemž argumentují nejen cenou, ale i skutečností, že jsou čeští piloti na letadla zvyklí. Zastánci této cesty pak tvrdí, že výkonný a komplexní letoun jako je F-35 Česko nepotřebuje, a navíc mají nové Jas-39E/F řadu schopností, jimiž se starší verze Gripenu, tedy Jas-39C/D, chlubit nemohla. Jde třeba o větší dolet a nosnost zbraní, a hlavně o výkonný radar typu AESA.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

I na Ministerstvu obrany České republiky přitom přiznali, že mají letouny Lockheed Martin F-35A Lightning II schopnosti, které české letectvo v současné době nevyužije. Neznamená to však, že by je v budoucnu využívat nepotřebovalo – naopak s nimi v dlouhodobých plánech počítá. Příkladem může být využití rozsáhlého senzorového vybavení F-35, což z něj činí i unikátní průzkumný letoun, který dokáže sbíraná data okamžitě sdílet s jinými armádními složkami. Vedle toho by se stal schopnou součástí protivzdušné obrany.

Cena za pořízení a provoz F-35A a Jas-39E/F

Hlavní otázky se točí kolem ceny letounů. Problém je, že konečná čísla nejsou veřejná, a o ceně F-35 stále probíhají jednání. Známý je pouze strop stanovený americkým Kongresem, a ten je maximální, nikoliv konečný. Kolik by naopak stály letouny Jas-39E/F, jasné není. Ministerstvo obrany přitom tvrdí, že švédská firma požaduje za jeden kus dokonce více, než na kolik má vyjít jedna F-35A, a není prý pravda, že by tedy byla švédská letadla levnější.

Americký superletoun F-35A Lightning II může v blízkosti bouřky až explodovat, zrovna ten chce přitom AČR; jde o kritický problém

Jinak je tomu ale s ročními provoznímu náklady. Zde propočty údajně vychází tak, že náklady na jeden F-35A budou asi o čtvrtinu vyšší než jsou za Jas-39C/D, a kolik by byly za novější verzi Gripenu, ministerstvo údajně neví. Materiály společnosti Saab však tvrdí, že jsou o něco vyšší než u staré verze. Druhou stranou celé úvahy je pak skutečnost, jak dlouho by mohly dané letouny v letectvu sloužit, než by si Česko muselo pořídit nové.

Ministerstvo kupříkladu obrany tvrdí, že starší Jas-39C/D už budou velmi rychle zastarávat, a 12 nových Jas-39E/F by nebyl pro letectvo dostatečný počet, takže by stejně bylo potřeba brzy koupit letouny další. Navíc začnou ve 30. letech 21. století přicházet na trh letouny 6. generace, a letadla generace 4. jako jsou Gripeny budou zastarávat velmi rychle. Naopak letouny generace 5., tedy třeba F-35A, budou stále schopné, a vzhledem k jejich počtu a rozšíření v zemích NATO pro ně určitě budou existovat modernizace.

iZdroj fotografie: Milan Nykodym / Creative Commons / CC BY-SA

Ve výsledku by pak měla být celková cena za pořízení i veškeré náklady spojené s provozem F-35 asi o 1/4 vyšší než v případě Jas-39E/F. A o i díky tomu, že se údajně podařilo srazit cenu za jednu letovou hodinu amerického letounu na asi 25 000 dolarů, což je asi 573 000 Kč. Nějaké hlubší zhodnocení však není možné, protože není známa cenová nabídka ani jedné strany, a názory se velmi rozchází i v odborných kruzích. Jedno je ale jisté – nákup letounů je třeba vnímat s dlouhodobým výhledem a nesoustředit se pouze na současnost.

Univerzálnost F-35 uzemní stroje L-159

Ačkoliv jsou letouny Gripen Jas-39 stejně tak víceúčelové jako Lockheed Martin F-35, obecně platí, že schopnosti amerického stroje 5. generace ty švédské převyšují. Jsou totiž stealth, což Gripen být nemůže, mají lepší senzory i sdílení dat, a také na ně lze zavěsit mnohem širší spektrum zbraní. Vzhledem k jejich rozšířenosti půjdou navíc použít i takové, které jsou aktuálně ve vývoji, což ale o Gripenech říci nelze. Ministerstvo obrany ČR také tvrdí, že díky univerzálnosti F-35 bude možné v budoucnu ukončit provoz letounů Aero L-159 Alca.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

F-35 Lightning II se stávají ve většině zemí NATO standardem, což by českému letectvu umožnilo snazší spolupráci se spojenci. Naopak letouny Jas-39E/F má jen švédské letectvo a pořizuje si je Brazílie (starší má třeba JAR a Maďarsko). A jelikož není jasné, jestli budou i další zájemci, nelze vzhledem k jejich omezenému počtu počítat s nějakou rozsáhlou modernizací. Českému letectvu by nyní samozřejmě stačily, otázkou ale je, na jak dlouhou dobu.

Článek F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Transportní letoun, který lze využít i jinak

Společnost CASA začala s vývojem nového transportního letounu v 90. letech 20. století, a to na základě svého předchozího stroje CASA/IPTN CN-235. K jeho pohonu přitom využila dvojici turbovrtulových motorů. Jeho nosnost dosahuje 7 tun nákladu, a v případě nutnosti přetížení až 9,25 tun, takže unese například 3 lehká vojenské vozidla, ale naopak opravdu těžká se do něj už nevejdou. Byl však koncipovaný jako víceúčelový, letectva v různých zemích ho používají i v jiných než transportních úlohách, a to včetně bojových.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Polska

Letoun C-295 je 24,46 metrů dlouhý a rozpětí jeho křídel vychází na 25,81 metrů – nákladový prostor má pak rozměry 12,69 x 1,90 x 2,70 metrů. Na jeho palubu se tak vejde 71 vojáků, a v případe použití v roli výsadkového letounu z něj může seskočit až 48 výsadkářů. Slouží ale i k přepravě zraněných, kdy se do jeho prostoru vtěsná až 24 nosítek a 7 zdravotníků. Dosahuje cestovní rychlosti 482 km/h a dolet je při běžném zatížení 1 555 kilometrů – modernizovaná verze MW (AČR má k dispozici dva tyto stroje) má pak dosah o něco delší.

Letoun C-295 může i bojovat

CASA C-295 může sloužit například i jako zpravodajský a průzkumný, případně hlídkový a bojový. Existuje například verze C-295 MPA/Persuader v roli hlídkového a protiponorkového letounu, takže nese i příslušnou výzbroj. Tou může být třeba italská protilodní střela Marte s hlavicí o hmotnosti 70 kilogramů. Vedle toho lze C-295 vybavit i jako tankovací letoun nebo létající bojový křižník s kanony na palubě, aby podpořil pozemní operace.

Největší britské armádní letadlo, C-17 Globemaster III, je opravdu obří, pojme i přes 800 lidí; ale na ukrajinský Antonov An-225 dost ztrácí

Ačkoliv je C-295 vcelku moderní letoun, je omezen nosností a doletem. I proto české letectvo uvažuje například o tom, že by si pořídilo i transportní letouny střední třídy, které mají v obou směrech lepší parametry. Nejčastěji se mluví o Lockheed C-130J Super Hercules nebo Embraer C-390 Millennium. Mají větší dolet a do jejich prostoru lze naložit i větší vozidlo, v případě české armády třeba obrněný transportér Pandur II a houfnice CAESAR.

Článek Transportní letoun CASA C-295MW nahradil v AČR sovětské dědictví Antonov An-26. Je všestranný a schopný, ale nestačí na vše se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.