Submunice z dronu zůstala na střeše domu

Záběry ukazují zásah ukrajinské záchranné služby ve Vyšhorodu v Kyjevské oblasti. Do jednoho z tamních panelových domů narazil ruský sebevražedný dron Shahed, jehož hlavice nevybuchla. A protože byla kazetová, její jednotlivé části se rozsypaly na ploché střeše domu, a některé také spadly dolů. Na střeše mělo ležet 21 kusů submunice, zatímco počet na zemi není znám. Záchranáři proto nasadili pyrotechnika a robota, aby se nikomu nic nestalo.

Nevěřte Putinovým lžím. Rusko na Ukrajině nevyhrává, dobylo směšné území. Jenom na Donbas je potřeba 400 000 vojáků

HESA Shahed 136 je sebevražedný dron íránské konstrukce, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že šlo v tomto případě spíše o jeho modifikaci Geran-2, kterou si Rusko vyrábí. Wikipedia uvádí, že unese hlavici o hmotnosti 50 kilogramů, ovšem verze s kratším doletem dokonce 90 kilogramů. Fakt, že ho Rusové vybavují kazetovou hlavicí, nasvědčuje, že jim nejde o zničení významného cíle, ale o zabití co největšího počtu lidí v cílové oblasti.

Kazetová munice je speciální druh zbraně, kdy se v hlavici nachází více malých kusů submunice, vysvětluje Wikipedia. Ty se v cílové oblasti rozptýlí a explodují, což má za cíl zabití nebo zranění co nejvyššího počtu lidí. Ale protože části kazetové munice často nevybuchují a zůstávají nebezpečné i po válce, řada zemí ji zakázala. Rusko ani Ukrajina k nim nicméně nepatří, a tak je proti sobě ve válce nasazují. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že použití kazetové munice v obydlené oblasti je považováno za válečný zločin, který Rusko páchá opakovaně.

Video: „Sankce“ si Ukrajina prosadila sama; 170 km od fronty zasáhla důležitý ropný sklad

Záchranáři shromáždili všechny kusy submunice tak, aby pokud možno nevybuchla. To se jim podařilo za pomoci robota jak na zemi, tak na střeše, načež ji umístil do ocelového kontejneru, který se podařilo jeřábem sundat, a naštěstí žádná část neexplodovala. Lze předpokládat, že pyrotechnici pak munici odvezli na nějaké bezpečné místo, a tam ji odpálili.

Robot záchranářů sbírá kazetovou munici z ruského dronu (zveřejněno 30. listopadu 2025)

Článek Video: Ukrajinští záchranáři ukázali, jak si poradí s ruskou kazetovou municí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zničit letoun na zemi bylo jistější než ve vzduchu

Dnes už je MiG-29 opravdu letitá konstrukce, ale v době války v Kosovu (únor 1998 – 11. červen 1999) se stále jednalo o dobrý letoun, i když už mu tou dobou bylo skoro 20 let. Jugoslávské letectvo mělo přitom pouze 14 klasických verzí a 2 UB, uvádí Wikipedia, takže pro něj byla ztráta velmi citelná. Americké letectvo na něj udeřilo, když byl zaparkovaný na letišti.

Ukrajinská armáda nasadila nejnovější tanky M1 Abrams a určila jim hlavní jednotku. Rusko nic lepšího nemá

Využilo k tomu kazetovou munici CBU-87, která je díky naváděcí sadě poměrně přesná, ale v tomto případě to bylo de facto jedno. Dopadla totiž do oblasti, kde byl zjevně pouze samotný letoun, který zasáhla víceméně ve středu desítky metrů širokého i vysokého pole. Výsledkem byla exploze MiG-29, nejspíše umocněná natankovaným palivem, i když nádrže nemusely být plné, a nejspíše ani nebyl v době úderu vyzbrojen (exploze by byla větší).

Video: Skytští gryfové zničili mimořádně odolnou ruskou „tankovou boudu“. Podceňovaná konstrukce vydržela hodně

Samotná VBU-87 váží 430 kg, z čehož připadá na bojovou hlavici 287 kg. Obsahuje 202 kusů submunice BLU-97/B, kdy každá měří 20 cm na délku a 6 cm v průměru, uvádí Wikipedia. Ničit přitom dokáže lidskou sílu, pancéřovanou techniku, a v podstatě i budovy, i když je efektivnější k pokrytí nějakého rozsáhlého území plného vojáků, letadel, obrněných vozidel apod.

Odpálit ji tehdy měla F-16, která sice MiG-29 ve vzdušním souboji převyšovala, ale nač riskovat střet, když ho mohla zničit na zemi. Jeho exploze dokazuje, že byl zcela zničen, a i když zřejmě nebyl vyzbrojen, podpořilo její mohutnost natankované palivo.

F-16 udeřila na zaparkovaný MiG-29 pomocí kazetové munice CBU-87 těžké 430 kg (zveřejněno 05. dubna 2025, ale jde o 26 let starou událost)

Článek Video: F-16 zničila MiG-29 pomocí 430kg kazetové bomby. Úspěch se dostavil okamžitě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Moderní houfnice s docela omezeným dosahem

2S43 Malva má být zcela novou třídou dělostřeleckých systémů pro ruské ozbrojené síly, uvádí Wikipedia s tím, že byla zavedena teprve v říjnu 2023. Armádní Zpravodaj je názoru, že nabízí slušnou kadenci 7 ran za minutu, a efektivní dostřel je se základním střelivem pouze 24,5 km, což není moc, s řízeným projektilem Krasnopol-M2 však přes 50 km.

Putinův pes dostal obojek: Rusko se kaje, jaderné výhrůžky Americe přehnalo, zní z Kremlu. Konečně pocítilo, že není tak mocné

Není ale žádoucí používat ve velkém množství drahou munici, takže mají vojáci k dispozici primárně tu základní, což v případě 2S43 Malva znamená, že musí být relativně blízko fronty. Tím se ovšem stává zranitelnější, jelikož ji mohou snáze objevit průzkumné drony, což se také v případě na videu stalo, a následně operátor předal souřadnice dělostřelectvu.

To na ruskou samohybnou houfnici zaútočilo pomocí M142 HIMARS, což je sice salvový raketomet, ale dokáže pálit i jednotlivé projektily. V tomto případě použil viditelně kazetovou munici, která pokropila rozsáhlé území. Armádní Zpravodaj to odhaduje na raketu M30, která obsahuje 404 kusů submunice, které v místě dopadu samostatně vybuchují.

Video: Ruský BMPT Terminator se zničit nepodařilo. A opakovaným náletům dronů odolal i tank, který ho odtahoval

Její dosah je dle Wikipedie 15 až 92 km, takže může být HIAMRS ve větším bezpečí, a zajímavé je, že byla výroba této munice v roce 2009 ukončena ve prospěch M30A1, která obsahuje více než 180 tisíc wolframových kuliček – jelikož hlavice nevybuchuje, nepředstavuje nebezpečí pro civilisty, jako je tomu u „kazetovky“, u níž nemusí všechna submunice vybouchnout.

Ze záběrů je patrné, že S243 Malva hoří, zhruba někde uprostřed, což ale ještě samo o sobě nemusí znamenat její zničení. Video navíc končí pohledem na nezničenou houfnici, z čehož je zřejmé, že došlo pouze k poškození – minimálně musela být převezena ke zhodnocení techniky a výměně zasažených částí, což mohla být otázka i několika týdnů.

Článek Video: Nejnovější ruská houfnice, 2S43 Malva, přežila zásah kazetovou municí z raketometu HIMARS se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci z konvoje utekli, ale ne moc daleko

Kdy přesně k incidentu došlo, není jasné, ale záběry se dostaly ven 28. června 2025, takže je možné, že jde o události z posledních týdnů. Armádní Zpravodaj připomíná, že jsou z důvodu bezpečnosti často zveřejněny až s odstupem týdnů nebo měsíců, a i přesto bylo prozrazeno velmi málo informací – známa není ani lokalita, kde k tomu došlo.

Ze záběrů pak bohužel nelze identifikovat ani použitou techniku, ale lze ji odhadnout. Ruská armáda má poměrně známé obrněnce, takže mohlo být součástí konvoje třeba bojové vozidlo pěchoty BMP-1, ale také novější BMP-2 nebo BMP-3. Jestliže byl zapojen i tank, zřejmě se jednalo o T-72, pravděpodobně v rozšířené nejlepší modernizaci B3M, a téměř jistě pak byly zapojeny i MT-LB, která jsou využívána jako transportéry pro pěchotu.

Čínská J-10C vyšachovala ruský Su-35. Írán ji zvažuje jako hlavní sílu svého letectva, sráží tak ruský vojenský průmysl

Ukrajinské dělostřelectvo dostalo informace o poloze konvoje z dronu, což je dnes běžné, načež se mu ho podařilo zastavit – standardně bývají jako první znehybněna první a poslední vozidla, jelikož ne každá technika dokáže z cesty sjet a pokračovat po poli. Následně proběhlo několik dělostřeleckých úderů klasickými granáty různých ráží.

Vojáci z konvoje se intuitivně rozutekli do blízkého lesíku, pročež Ukrajinci nasadili kazetovou munici. Je vidět, že s ní doslova kropí rozsáhlé území několikrát po sobě – opět byly zjevně použity různé typy, jelikož dopadá jak menší, tak větší submunice. Jednat se mohlo například o americké M483 a M864, které se „rozloží“ ve vzduchu a dopadají jednotlivě.

Satelitní snímky ukazují, že se Rusko chystá postavit více bombardérů Tu-160M. Nahradí tím ztracené Tu-95 a Tu-22M

Wikipedia uvádí, že tzv. DPICM munice M483 vznikla v 70. letech 20. století, a později vstoupila do výzbroje její vylepšená verze M483A1. Ta nesla 88 kusů submunice podobné granátům, ale dle typu se jiné kazetové projektily pochopitelně liší. Dolet M483A1 je do 17 km, u jiné to je i dvojnásobně více, a lze těžko odhadovat, o jakou se v tomto případě jednalo.

Je však na místě připomenout, že se mnohé státy zavázaly ji nepoužívat, a tak pochází často právě z Ameriky, protože ta k nim nepatří (stejně jako Rusko a Ukrajina, z nichž si obě vyrábí i vlastní, ačkoliv v západní standardu 155 mm asi těžko). Výsledkem úderů je každopádně zničený ruský konvoj, a velmi pravděpodobně i většina vojáků, která se ukryla.

Článek Záběry ukazují, jak dělostřelci opakovaně zasypávali kazetovou municí vojáky z 12 ruských obrněnců se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketa z HIMARS zasypala konvoj submunicí

Skvěle provedený noční úder na ruský konvoj s elitními výsadkáři lze vidět na videu níže. Záběry ukazují, že ho objevil dron vybavený termovizí, který na něj pak podle MilIn navedl palbu z raketometu M142 HIMARS. V první fázi zasáhla pohybující se konvoj raketa s kazetovou hlavicí – s největší pravděpodobností se jednalo o raketu M26. Wikipedia uvádí, že obsahuje až 644 kusů submunice účinné proti živé síle i obrněné technice a zničila dvě vozidla.

Video: pokud se důležitý ruský konvoj zastaví, může ho během chvíle celý zasypat kazetová munice a zmasakrovat auta i vojáky

Zbytek konvoje z cesty uhnul a zastavil, i když muselo být jeho veliteli jasné, že je pod dohledem průzkumných dronů. Vzápětí na něj proto také přišel úder, a to minimálně dvěma střelami – tentokrát už se však nejednalo o kazetovou munici. Zcela zničena nebo poškozena byla další vozidla, mezi nimi BMD-4, což pásové vozidlo určené pro výsadkáře a vybavené kanonem ráže 100 milimetrů, uvádí ArmyRecognition. Má dvoučlennou osádku a uveze výsadek dalších 6 vojáků, přičemž při úderu pravděpodobně většina z nich zahynula.

Článek Video: jinde zakázaná kazetová munice může zničit celý ruský konvoj, pokud ho dobře trefí. Ke všemu, když nezodpovědně zastaví se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kazetové munici těžko někdo unikl

Jak vypadá úder na cvičiště v dosahu nepřátelských zbraní, v tomto případě ruské, je vidět na videu níže. MilIn uvádí, že ho zasáhla raketa M30A1 DPICM používaná v systémech M142 HIMARS nebo M270, ale pravděpodobně se jedná o chybu, protože záběry ukazují, jak na cvičiště prší kazetová munice. To znamená, že se po okolí rozptýlila submunice, která poté explodovala, což je na videu zřetelné. Wikipedia navíc potvrzuje, že v sobě raketa M30A1 obsahuje 182 000 wolframových kuliček, což záběrům absolutně neodpovídá.

Video: ani 3 nejlepší ruské tanky T-90M nemusí zaručit úspěch, zatímco jejich doprovod může doslova roztrhat kazetová munice

Užitá raketa byla proto pravděpodobně M30, a jak uvádí ArmyRecognition, v jejím nitru je 404 kusů submunice M101, které se rozptýlí do velkého prostoru. A přesně to je účinek, který he vidět na videu. Lze předpokládat, že mnoho z vojáků, kteří se zrovna v prostoru pokropeném submunicí pohybovali, skončilo mrtvých nebo s těžkými zraněními. Chybou ruského velení bylo, že umístilo cvičiště tak blízko. Raketa M30 má totiž dolet minimálně 70 kilometrů a ruští velitelé by o tom měli vědět, takže není jasné, proč by dobrovolně takto riskovali.

Článek Video: zůstane-li ruské cvičiště nestřežené, může vojáky při nacvičování útoku „popršet“ kazetová munice a všechny je rozmetat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kazetová hlavice Ch-69 je velkou neznámou

O střele Ch-69 s kazetovou hlavicí jsou pouze kusé informace, protože vychází z trosek po sestřelu, uvádí MilIn. Není tedy jasné, jak je hlavice veliká nebo těžká, i když ta klasická tříštivá má hmotnost 310 kg, takže to možná bude u kazetové hlavice podobné. Není však známo, kolik kusů submunice obsahuje, ani jakého typu. Může se totiž jednat o submunici určenou proti živé síle, ale rovněž o větší určenou proti obrněným cílům nebo k jiným účelům.

iZdroj fotografie: Uživatel Mztourist / Creative Commons / CC BY-SA

Kazetová hlavice je vlastně kontejner, v němž je více kusů menší submunice, vysvětluje Wikipedia, která se v cíli rozptýlí do prostoru a má tak plošný efekt, což může být smrtící i pro skupinu vojáků nebo vozidel. Problémem kazetové munice je ovšem skutečnost, že určité procento submunice neexploduje a zůstává tak nebezpečím do budoucna. To je také důvod, proč ji řada států zakázala, a velice kontroverzní je potom její nasazení v oblastech s výskytem civilních osob – pakliže to někdo udělá, může to být označeno za válečný zločin.

Podzvuková střela Ch-69 má dosah až 400 km

Ch-69 je podzvuková střela vyvinutá z Ch-59MK2, uvádí ArmyRecognition, a začala být konstruována v roce 2010. Určena je pro bojová letadla jako Suchoj Su-34 Fullback, Suchoj Su-35 Flanker-E a Suchoj Su-57 Feloní. Je zhruba 6 m dlouhá a má výklopná křídla s rozpětím 1,5 m, přičemž dokáže zasahovat cíle vzdálené až 400 km, což ji letounům umožňuje odpalovat mimo dosah protivzdušné obrany a zároveň zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele.

Rusko se zřejmě vyrovná západnímu řešení: Suchoj Su-57 vyzbrojený stealth střelou Ch-69 zasáhne přesně pozemní cíl na 400 km

Střela se pohybuje rychlostí 700 až 1000 km/h v nízké výšce, aby byla nesnadno odhalitelná a zneškodnitelná protivzdušnou obranou, zatímco ke své navigaci využívá inerciální navádění a GPS, respektive ruský systém GLONASS. V koncové fázi je pak naváděna elektroopticky, což jí umožňuje zasáhnout cíl i v oblasti rušeným satelitním naváděním – přesnost je udávána na zhruba 5 metrů – na světě jsou sice i přesnější, ale bezesporu jde o jednu z nejmodernějších zbraní svého druhu, zejména pak v ruském letectvu.

Článek Nová verze ruské rakety Ch-69 je hodně velký „humus“. Obsahuje totiž dosud neznámou kazetovou hlavici, kterou jiné země zakázaly se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stojící ruský konvoj odstřeloval HIMARS

Jednou z největších chyb vojenského konvoje, který sestává z nákladních automobilů plných vojáků, munice a dalších zásob, je zastavit v místech, kam dosáhnu nepřátelské zbraně – přesně tuto situaci ukazuje video níže. MilIn uvádí že velitel ruského konvoje nákladních vozů, podle záběru jich tam bylo min. 10, z neznámých důvodů zastavil. Některé automobily se možná snažily skrýt pod stromy, aby snížily riziko odhalení, ale ačkoliv byla noc, velice snadno je objevil průzkumný dron a navedl na ně palbu z raketometu M142 HIMARS.

Měla by být kazetová munice i nadále zakázaná, když jde o tak silnou zbraň? Některé země mají jasno, jiné možná litují, že se jí vzdaly

Video pořízené z dronu ukazuje, jak rakety dopadají na stojící automobily. Nejčastěji šlo o střely M30 s kazetovou hlavicí, k níž Wikipedia uvádí, že je v jejím nitru 404 kusů submunice, která se rozsypala mezi automobily a odpočívající vojáky, načež explodovala a zřejmě způsobila masakr; mimochodem min. jedna střela kazetová nebyla, vypadala spíše jako explozivní. V konvoji se dle všeho nacházely např. automobily KamAZ-5350, k nimž WeaponSystems uvádí, že na korbě uvezou 30 až 40 vojáků nebo 7 až 12 tun nákladu.

Článek Video: pokud se důležitý ruský konvoj zastaví, může ho během chvíle celý zasypat kazetová munice a zmasakrovat auta i vojáky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kazetová munice má plošný účinek

Za kazetovou je označována taková munice, která nemá klasickou hlavici – její hlavice se totiž skládá z malých výbušných částí, tzv. submunice. Ta se v cílovém prostoru nejčastěji v důsledku malého výbuchu rozptýlí a teprve poté exploduje. Takový plošný účinek je smrtící i pro celou skupinu; munice dokáže dle typu likvidovat měkké cíle, ale existuje i submunice protipancéřová a jiná, uvádí Wikipedia. To je „fajn“, jenomže zkušenosti ukazují, že určitá část submunice po rozptýlení neexploduje a zůstává nebezpečná do budoucnosti.

iZdroj fotografie: Uživatel damien_farrell / Creative Commons / CC BY

Je pochopitelné, že se ji mezinárodní společenství pokusilo zakázat, i když v podstatě nejde o zákaz jako takový – státy jenom dobrovolně přistoupily k tomu, že ji nebudou používat. Ale porblém je, že se k úmluvě nepřipojily mnohé vojensky silné země – příkladem může být Rusko, Amerika nebo Čína. I to je důvod, proč se některé mohou snažit dohodu opustit. DefensePost uvádí, že to mohou zdůvodnit nelogičností rozhodnutí, že tak silné zbraně pro svou obranu z výzbroje vyřadí, když je jiné státy mají a neváhají je používat.

Když chtějí, nikdo s tím nic nezmůže

V případě, kdy se nějaký signatář úmluvy rozhodne, že ji opustí a začne kazetovou munici používat, je světové společenství vlastně bezmocné. Z internetových stránek ClusterConvention vyplývá, že jednotliví signatáři či různé organizace mohou max. vyjadřovat znepokojení a apelovat na takové státy, aby si to rozmyslely. A vzhledem k tomu, že největší vojenské mocnosti světa kazetovou munici stále používají, nedá se v podstatě nic jiného dělat.

Ukrajina zjevně nasadila účinnou izraelskou, avšak běžně nepovolenou, kazetovou munici: pokropí rozsáhlé území a zničí i tanky

Skutečnost, že se některé státy – hlavně malé ohrožované vojensky mnohem silnějšími soupeři – mohou snažit ke kazetové munici vrátit, není vlastně překvapující. Pokud by na ně nepřítel mohl kazetovou municí pálit a ony by naopak používaly sice humánnější, ale méně účinné typy munice, byly by ve značné nevýhodě. To samé může platit například pro používání min, které jsou také velice nebezpečnou zbraní a existují ve světě snahy je zakázat. Ale ani u nich asi nelze předpokládat, že se jich svět v brzké době definitivně zbaví.

Článek Měla by být kazetová munice i nadále zakázaná, když jde o tak silnou zbraň? Některé země mají jasno, jiné možná litují, že se jí vzdaly se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V noci není před termovizí úniku

Klasický případ využití kazetové munice, v tomto případě dělostřelecké, můžete vidět na videu pod článkem. Ukazuje ruský konvoj obrněné techniky objevený dronem; MilIn uvádí, že ji bezpilotní letoun objevil v noci, ale přesto neměl s její lokalizací žádný problém, protože byl vybaven termovizní kamerou. Díky rozdílu teplot jsou pak cíle velmi dobře viditelné i za tmy, jak je každopádně vidět na publikovaných záběrech.

#Ukraine: The first photo of 155mm cluster projectiles which were recently transferred by the US in Ukrainian service.

We can see 🇺🇸 M864 extended range (29km) base-bleed projectiles, each carrying 72 dual-purpose submunitions. Normally these rounds are treated as war reserve. pic.twitter.com/nMobQqk80V

— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) July 24, 2023

Dron navedl následně na objevenou techniku dělostřeleckou palbu, a sada malých explozí jakoby v kruhu napovídá, že dělostřelci použili kazetovou munici. Konkrétně se jednalo o americké dělostřelecké granáty M864 a M483A1 do západních děl ráže 155 milimetrů. Výbuchy naznačují, že krupobití submunice z dělostřeleckých projektů nevydržela některá obrněná vozidla, pravděpodobně se jednalo o transportéry MT-LB. Ještě hůře na tom však musela být pěchota, ale ta není na záběrech pořízených z větší dálky příliš zřetelná.

Kazetová munice působí plošně

Za kazetovou je označována munice, jejíž hlavice není naplněna klasickou trhavinou, ale větším počtem malých pum, takzvanou submunicí. StopClusterMunitions uvádí, že se aktivuje při pádu a exploduje nad nebo na zemi, čímž se rozptýlí do prostoru, a teprve poté exploduje. Její působení je plošné a mnohem smrtelnější než jeden velký výbuch klasického dělostřeleckého projektilu. Problémem ovšem je, že část této submunice neexploduje a zůstává na místě, takže je po skončení bojů i desítky let nebezpečná pro civilisty.

Ruská kazetová 0,5tunová stealth puma udeří z dálky až 50 km, ovšem protivzdušná obrana si jí může všimnout, až když bude pozdě

Americké dělostřelecké granáty M864 a M483A1 patří mezi takzvanou dvouúčelovou vylepšenou konvenční munici. Wikipedia vysvětluje, že její submunice je zkonstruována tak, že má jak tvarovanou nálož k proražení pancíře, tak fragmentační část tvořící střepiny. Uvnitř jsou potom dva typy submunice, dohromady 72 kusů v M864 a 88 kusů v M483A1. Ty se rozptýlí na ploše zhruba 10 metrů čtverečních, ale smrtící dosah fragmentů je 50 metrů. Z děla mohou pak granáty dolétnout až do vzdálenosti 29 kilometrů.

Článek Video: ruský konvoj může efektivně zastavit kazetová munice a pomoci mu nemusí ani černočerná tma se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Granáty M864 pokosí i celou skupinu

Kazetová munice je vlastně druh zbraně a může se jednat o projektil, raketu, bombu či podobný systém, v jehož vnitřku je malá submunice. V cíli se pak rozpadne a pokryje větší plochu, přičemž submunice může být explozivní, protipancéřová, ale i chemická a další. Jak vypadá nasazení dělostřelecké munice s explozivní submunicí proti pěchotě lze vidět na videu pod článkem. MilIn uvádí, že se konkrétně jedná o dělostřeleckou munici M864 použitou k zastavení útoku.

iZdroj fotografie: Uživatel Jackehammond / Public Domain

Na záběrech jsou dvě skupiny vojáků, které se nejspíše pokouší o útok v noci, neb dron použitý k nasnímání události používá termovizi. Dělostřelectvo na ně spustilo palbu a viditelně používalo klasickou munici, což signalizuje veliká exploze. Ale pak přišly i údery municí kazetovou, kdy se objevila řada malých výbuchů, což znamená, že tam létaly střepiny do všech stran. Vojáky palba „pokosila“, a i když se jiní pokusili o útok, zneškodnil je další zásah.

V M864 jsou dva druhy submunice

Granát M864 je americká munice určená pro děla ráže 155 mm, uvádí BulletPicker. Obsahuje přitom 48 kusů submunice M42 a 24 kusů submunice M46. Jedná se o dvouúčelovou munici schopnou likvidovat nechráněnou pěchotu, ale může ničit i obrněné cíle, i když jenom ty lehké, proti tankům by malé bomby nic nezmohly. Hmotnost jednoho malého granátu (toho, co je uvnitř) je totiž jenom 208 gramů (M42) a 213 gramů (M46).

Ukrajina zjevně nasadila účinnou izraelskou, avšak běžně nepovolenou, kazetovou munici: pokropí rozsáhlé území a zničí i tanky

Celý projektil M864 je potom těžký 46,3 kg a z běžného děla má dosah přes 29,4 km, uvádí Wikipedia, přičemž je ve výzbroji americké armády do roku 1987. Jeho plošný účinek je děsivý, což dokládají zveřejněné záběry. Armády, jejichž vlády se nezavázaly kazetovou munici nepoužívat, ho mohou nasadit, i když je často chybně označovaný za zakázanou munici. V mezinárodním právu však může být problematické nasazení v obydlené oblasti.

Článek Video: kazetová munice dokáže odrazit celý útok pěšáků, a to stačí pouze několik amerických granátů M864 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

(Ne)povolená je kazetová munice i slzný plyn

Možné porušování některých úmluv se týká i Ruska. Již na začátku války na Ukrajině se např. ukázalo, že používá kazetovou munici – aby nedošlo k nedorozumění, nikdy se nezavázalo, že nebude – ale stále platí, že ji ženevské konvence zapovídají v obydlených oblastech. I tak ale ruská armáda v dubnu 2022 zaútočila raketou s kazetovou municí na nádraží v Kramatorsku, a její dopad si dle ReliefWeb vyžádal skoro 60 životů. RFERL pak uvádí, že vyšetřování Human Rights Watch dospělo k závěru, že šlo o válečný zločin. A stejně používá Rusko i munici fosforovou.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Kdo by oponoval, že kazetovou munici používá i Ukrajina, má pravdu, ale nikoliv cíleně proti civilistům. Zato ruská armáda, potažmo její velitelé, se dle všeho neštítí sáhnout ani po chemických zbraních. CNN upozornila, že ukrajinští vojáci čelili v zákopech útokům za použití CS plynu, který je jako slzný nasazován třeba při rozhánění davu na demonstracích. Kladete si otázku, proč je proti civilistům v pořádku, ale proti vojákům nikoliv?

Vzácná kazetová dělostřelecká munice poslouží dobře i jako zbraň pro drony, rozebírat ji (ke všemu bruskou) ale nedává smysl

Zakazuje ho totiž úmluva o chemických zbraních, konkrétně v kapitole 5 článku 1 zcela jasně uvádí, že se jednotlivé státy zavazují prostředky používané k potlačení nepokojů v boji nepoužívat. Znění je velmi stručné, ale jasné: „Každý smluvní stát se zavazuje nepoužít látky určené k potlačování nepokojů jako bojové prostředky.“ A jeho použití nelze omluvit ani v případě, kdy je shazován z dronů a až následně odstřelován z děl, následkem čehož kapsle s plynem nejenom bouchnou, ale směs v nich může navíc začít hořet a vojáky upalovat zaživa.

Ani zatykač nemusí být překážkou

Výše zmíněné je dle mého názoru v množství ruských zvěrstev pouze kapkou v moři. Mezinárodní konvence totiž země porušuje i tehdy, kdy útočí na civilní infrastrukturu. Přitom právě ta patří na Ukrajině mezi primární cíle agresora, neboť při jejím zničení dokáže ochromit jednotlivé části země, do nichž rázem přestane proudit elektřina i plyn, ale problémem jsou také zničené silnice apod. A kdokoliv mezinárodní úmluvy, k nimž se zavázal, nectí, může pochopitelně nést následky.

8minutové detailní záběry z Ukrajiny ukazují, jaké jsou následky války ve 21. století. Na 2. světovou sice nemají, ale i tak jsou hrůzné

Za extrémní „humus“ pak osobně považuji, pokud někdo nuceně deportuje děti a umisťuje je do adoptivních rodin. Silně mi to připomíná praktiky nacistického Německa za 2. světové války, které takto odebíralo děti ve velkém třeba v Polsku, aby je následně „vychovalo pro říši“. Kdokoliv je pak za tohle zodpovědný, může si nakonec vysloužit zatykač od Mezinárodního trestního soudu, který ho mimochodem dle TheGuardian vydal v březnu 2023 jak na Vladimira Putina, tak na Marii Aleksejevnu Lvovou-Belovou, což je ruská komisařka pro práva dětí.

Ovšem i když jsou válečné nebo jiné zločiny uznány „humánní částí světa“, bylo by naivní se domnívat, že jakýkoliv diktátorský režim vydá kohokoliv ze svých velitelů. Obzvláště pak v průběhu války. Teoreticky by mohly danou osobu předvést před soud nějaké speciální jednotky, ty ale nesmí na území cizích států bez povolení působit, a hlavně se nikdo nebude pouštět do křížku se zemí, jakou je třeba Rusko, neboť se jedná o jednu ze světových jaderních velmocí.

Článek Rusko nasadilo proti vojákům slzný plyn. I ten ovšem zakazuje ženevská konvence, ačkoliv proti civilistům povolen je se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kazetovou munici tvoří submunice

Kazetové munice je v principu velmi jednoduchá – nejedná se o jediný granát s nějakou výbušninou, která v cíli exploduje, ale obsahuje velké množství malých granátů – ty se nad cílovou oblastí rozletí a zasáhnou nějakou plochu (její velikost záleží na typu munice). Je tak mnohem účinnější a může např. spadnout i do zákopů, kde se vojáci schovávají. Municí ráže 155 mm je třeba M483A1, v níž je celkem 88 malých granátů dvou typů M42 a M46 – ty se liší hlavně tím, že M46 má odolnější konstrukci, protože je v hlavni děla blíže hnací náplni.

Ukrainisches Militär sägt US-Streumunition M483A1 ab und rüstet Drohnen mit geborgener M42- und M46-Submunition aus https://t.co/DZlOgAFh2y pic.twitter.com/AbQDAcQIGE

— gagadget Deutsch (@gagadget_de) August 27, 2023

Video z Ukrajiny (níže) ukazuje, že ukrajinští vojáci minimálně jednu z těchto střel za pomoci klasické brusky rozebrali (což může trochu vyvolávat obavy) a jednotlivé granáty z ní vybrali. Po drobné úpravě pak 2 z nich umístili do spodní části komerčního dronu, a těsně před startem je odjistili tak, aby při dopadu explodovaly, a použili je jako dronovou mikromunici. Tyto granáty nejenže při dopadu vytváří nebezpečné střepiny, ale dokáží prorazit i pancíř o síle až 70 milimetrů RHAe, takže jsou účinné i proti některým obrněným vozidlům.

Kazetové munice není nadbytek

Velikou otázkou ale je, proč se ukrajinští vojáci vlastně do rozřezání střely pustili. Kazetová munice je velmi žádaná a rozhodně jí není nadbytek, připravili se tak o jednu ránu dělem. Možností je, že mohl být granát nějakým způsobem vadný, a tak se ho rozhodli zužitkovat, ale rovněž je ve hře úvaha, že budou-li svrhávat 88 granátů z jedné střely přesně a cíleně, mohou napáchat více škod, než kdyby spoléhali na plošný zásah, kdy jde značná část submunice mimo.

Ukrajina zjevně nasadila účinnou izraelskou, avšak běžně nepovolenou, kazetovou munici: pokropí rozsáhlé území a zničí i tanky

Pravdou pak zůstává, že Ukrajina již v minulosti žádala Spojené státy americké o dodávky staré kazetové munice s tím, že by ji mohla rozebrat a použít jiným způsobem. Malé pumy pro drony dělají vojáci často z jiných druhů munice, třeba z granátů do granátometu ráže 40 mm, nebo z protitankových a minometných granátů. Tyto neortodoxní metody se někdy ukazují jako velmi účinné, granáty svržené z dronu mohou při správném zásahu zničit i hlavní bitevní tank.

Článek Vzácná kazetová dělostřelecká munice poslouží dobře i jako zbraň pro drony, rozebírat ji (ke všemu bruskou) ale nedává smysl se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V jedné pumě je až 2 tisíce malých bomb

První kazetová munice se objevila za druhé světové války, ale opravdového rozmachu se dočkala až za války studené. Vzniklo jí mnoho druhů a začala být používána v leteckých pumách, ale i v raketách odpalovaných z raketometů a letadel. Konstruktéři pak vyvinuli na tomto principu i dělostřelecké a minometné granáty. Velikost celku a počet obsažené submunice byl různý, největší kazetové pumy jí však mohou obsahovat až 2 tisíce kusů.

iZdroj fotografie: Policie Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Kazetová munice je několika typů a lze ji použít proti různým cílům. Nejběžnější jsou protipersonální typy, kdy se výbuchem roztříští na velké mračno střepin, ale existují i protipancéřové typy využívající tvarované hlavice k proražení pancíře tanků – oba typy jsou často kombinovány. Vedle toho vznikly specializované typy určené třeba k rozbíjení leteckých drah, zápalné nebo jiné vyvolávající zkraty v elektrické síti. V minulosti byla do kazetových pum plněna i submunice obsahující chemické zbraně, dnes by ale existovat neměly.

Velmoci kazetovou munici nezakázaly

Vzhledem k nebezpečnosti této munice se mezinárodní společenství shodlo na Úmluvě o kazetové munici, kdy se jednotlivé země zavázaly ji nepoužívat. Od roku 2008 ji podepsalo přes 120 států, ale kupodivu se do ní nezapojily vojenské velmoci jako USA, Rusko nebo Čína, ale například ani Ukrajina. To znamená, že v ukrajinském konfliktu mohou tuto munici používat obě strany, což také dělají. Rusko již od začátku konfliktu, Ukrajina méně často, ale v létě 2023 dostala větší zásoby kazetové munice do děl ráže 155 mm z Ameriky.

Ukrajina zjevně nasadila účinnou izraelskou, avšak běžně nepovolenou, kazetovou munici: pokropí rozsáhlé území a zničí i tanky

Ačkoliv se Rusko a Ukrajina nezavázaly zákaz dodržovat, podle mezinárodních konvencí je válečným zločinem použití kazetové munice v zastavených oblastech plné civilistů. Rusko však dle mnoha zdrojů použilo kazetovou munici například k odstřelování Charkova, a nejspíše i k útoku na lidi shromážděné před železniční stanicí v Kramatorsku. Ukrajina tvrdí, že ji použije jen proti vojenským cílům na svém území, případnou nevybuchlou munici bude tedy muset ukrajinská armáda na osvobozeném území také zlikvidovat.

Článek Názor: kazetová munice z Ameriky je opravdový „humus“, dokáže zabít i po letech; ale Rusko ji využívá už od začátku války se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.