Červen 2026, záporožský směr. Speciální jednotka ukrajinské vojenské rozvědky GUR zveřejňuje záběry z termovize: silueta ruského obrněnce se na okamžik vyloupne z terénu, pak ji pohltí záblesk. Operátor sedí desítky metrů od trojnožky s odpalovačem, klidně sleduje displej a čeká, jestli bude potřeba další střela. Právě tahle kombinace (průbojnost, dosah a schopnost přežít odvetu) dělá ze systému Stugna-P noční můru pro každého, kdo sedí za pancířem.

Co je Kontakt-5 a Relikt: reaktivní brnění, které není neprůstřelné

Než se dostaneme ke Stugně samotné, je třeba rozumět tomu, co má ruské tanky chránit. Kontakt-5 je sovětsko-ruská explozivní reaktivní ochrana (ERA) druhé generace, vyvinutá v NII Stali. Princip je jednoduchý: na pancíři tanku jsou přišroubované moduly s výbušninou a ocelovými deskami. Když kumulativní střela prorazí vnější plášť modulu, výbušnina detonuje a ocelové desky se rozletí proti proudu kumulativního paprsku. Tím ho naruší dřív, než stihne proniknout do hlavního pancíře. Podle technického souhrnu s daty připisovanými NII Stali přidává Kontakt-5 ekvivalent zhruba 600 milimetrů ochrany proti kumulativní munici (HEAT) a asi 250 milimetrů proti kinetickým podkaliberním střelám (APFSDS).

Relikt je novější, modulární nástupce. Rostec ho nasazuje na modernizované T-80BVM a popisuje jako ochranu schopnou čelit i tandemovým hrozbám, tedy přesně tomu typu munice, který Stugna-P používá. Zní to jako dostatečná odpověď. Jenže ERA není magický štít. Snižuje účinek zásahu, neanuluje ho. Záleží na úhlu dopadu, na místě zásahu, na tom, jestli je pod ERA ještě dostatečně silný základní pancíř. A hlavně na tom, jestli tank vůbec stihne zareagovat dřív, než přiletí další střela.

Typicky platí: starší T-72B, T-80U a T-90A nesou Kontakt-5. Novější modernizace (T-72B3M, T-80BVM, T-90M) dostávají Relikt. V praxi ale záleží na konkrétním kuse a stavu údržby. Ne každý tank na frontě má ERA kompletní a funkční.

Stugna-P v číslech: co říká výrobce

Systém vyrábí kyjevské konstrukční centrum Luč. V exportní verzi se prodává pod názvem Skif, domácí bojová varianta je Stugna-P, jde v podstatě o tentýž rodokmen. Podle oficiálního datového listu vypadají klíčové parametry takto:

K tomu odpalovač o hmotnosti 38,2 kilogramu, naváděcí přístroj 15 kilogramů, termovize 4,1 kilogramu a dálkový ovládací panel 14 kilogramů. Celý komplet je přenosný pěchotním týmem. Životnost systému výrobce udává na deset let při standardním skladování; nejde o frontovou improvizaci, ale o sériový, certifikovaný produkt. Ukrajinský vojenský dokument z ledna 2026 potvrzuje, že se pro obsluhy Stugny-P stále vydávají certifikace a zvláštní finanční ohodnocení.

Proč tandemová hlavice mění počty

Starší kumulativní střely měly jednu nálož. ERA je dokázala narušit. Tandemová hlavice má dvě: první, menší, detonuje ERA modul a „spotřebuje“ jeho ochranný efekt. Druhá, hlavní, pak naráží na holý pancíř, nebo na to, co z ERA zbylo.

Tady je klíčové číslo. Když Luč uvádí průnik „minimálně 800 mm za ERA“ u 130mm střely, znamená to: nejdřív překoná reaktivní ochranu, a pak ještě pronikne 800 milimetry ocelového ekvivalentu. U 152mm verze je to 1 100 milimetrů. Čelní pancíř T-72B3 bez ERA se odhaduje na zhruba 500–600 milimetrů ekvivalentu. I s Kontaktem-5 nebo Reliktem je matematika pro posádku nepříjemná, zvlášť při zásahu do boku nebo věže, kde je ochrana slabší.

Přímý, forenzně ověřený test „Stugna versus Relikt“ z otevřených zdrojů neexistuje. Bojová videa ukazují zásahy ruské obrněné techniky, ale u většiny z nich nelze s jistotou identifikovat konkrétní typ ERA na zasaženém tanku. Co ale víme jistě: parametry střely a parametry ochrany se potkávají v pásmu, kde výsledek závisí na detailech (úhlu, místě zásahu, stavu ERA). Pro tankistu to znamená, že spoléhat se výhradně na reaktivní brnění je sázka, ne jistota.

Padesát metrů, které mění taktiku

Většina protitankových systémů vyžaduje, aby střelec seděl přímo u odpalovače. Stugna-P ne. Operátor může řídit palbu z dálkového panelu vzdáleného až 50 metrů od trojnožky. Odpalovač stojí vysunutý na okraji zákopu, za náspem, na střeše, a člověk, který ho ovládá, sedí jinde.

Proč je to tak zásadní? Protože standardní reakce tankové posádky na zásah PTŘS je okamžitá odvetná palba na místo odpálení. Když ale střelec nesedí u odpalovače, odveta ničí prázdnou pozici. A mezitím může přijít druhá střela. Stugna není typu „vystřel a zapomeň“ jako Javelin; operátor musí střelu vést po laserovém paprsku až do cíle. Ale právě proto má nad ní kontrolu po celou dobu letu a může korigovat dráhu. Systém nabízí ruční i automatické sledování cíle přes denní nebo termální kanál.

Srovnání s konkurencí ukazuje, kde Stugna vyniká a kde zaostává. Javelin od Raytheonu je typu „vystřel a zapomeň“: střelec zamíří, odpálí a okamžitě mění pozici. Stugna vyžaduje, aby operátor zůstal u displeje. Na druhou stranu má Stugna dosah přes pět kilometrů, zatímco NLAW od Saabu funguje na 20 až 800 metrů a je jednorázový. Každý systém má svou niku. Stugna je zbraň na otevřený terén a střední až dlouhé vzdálenosti, přesně tam, kde tanky potřebují manévrovat.

Co může tank udělat, a proč to často nestačí

Ruské tanky nejsou bezbranné. Rosoboronexport u T-90S zdůrazňuje kouřové clony schopné přerušit laserové navedení, vrstvenou ochranu a systém varování před laserovým ozářením. T-90M má podle Rostecu zesílenou dynamickou ochranu, T-80BVM kombinuje Relikt s mřížovými obrazovkami.

V praxi to znamená, že obrana existuje, ale vyžaduje čas a správnou reakci:

• Kouřové clony – mohou přerušit laserovou stopu, ale posádka musí vědět, odkud je ozařována, a stisknout tlačítko dřív, než střela doletí.
• Terénní maskování – krátké výjezdy z krytu místo dlouhých jízd po otevřeném poli.
• Pěchotní a dronový průzkum – odhalení pozice PTŘS dřív, než operátor stihne odpálit.
• Odvetná palba – účinná jen tehdy, když zasáhne skutečnou pozici střelce, ne prázdný odpalovač.

Podle nás právě Stugna-P spolu s dalšími PTŘS a drony tlačí ruské tankové jednotky k zásadně opatrnější taktice. Dlouhý výjezd přes otevřený terén bez kouře, bez průzkumu a bez krycí pěchoty se stal luxusem, který si posádka nemůže dovolit. Každý neopatrný manévr může stát víc než tank, může stát životy čtyř lidí uvnitř.

Stugna-P není zázračná zbraň a nikdy nebyla. Je to standardizovaný, sériově vyráběný nástroj asymetrické války: střela za zlomek ceny tanku, operátor v relativním bezpečí a průbojnost, která nutí i nejmodernější ERA pracovat na hranici svých možností. A pokud první zásah tank přežije, druhá střela už může být na cestě.

Článek Čeho se ruští tankisté opravdu děsí: Stugna-P probije Kontakt-5 i Relikt, přežití zásahu je štěstí – dokud nevypálí znovu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kyjevská střela proti nejlepšímu ruskému tanku

Stugna-P je produktem státní kyjevské konstrukční kanceláře SKDB Luč, která systém vyvíjí a vyrábí pod exportním označením Skif. Klíčové parametry vypadají na papíře střízlivě, ale v praxi znamenají zásadní taktickou výhodu:

• Dostřel: 5 km (střela RK-2S), respektive 5,5 km (RK-2M-K) ve dne; 3 km v noci s termovizí.
• Průbojnost: minimálně 800 mm za ERA u 130mm tandemové hlavice, minimálně 1 100 mm za ERA u 152mm verze.
• Navádění: po laserovém paprsku, manuální i automatický režim, TV nebo termovizní kanál.
• Dálkové ovládání: kabel 50–100 metrů od odpalovače k řídicí jednotce v krytu.

Proti tomu stojí T-90M, podle Rostecu nejmodernější sériový tank ruské armády. Nová věž, dynamická ochrana Relikt pokrývající čelo věže i korby, automatický odhoz aerosolových granátů proti laserovému navádění. Relikt je přitom konstruován výslovně i proti tandemovým kumulativním hlavicím. Zničit T-90M zepředu proto není totéž co zasáhnout starší T-72 z boku. Je to mimořádný výkon.

A přesto k němu dochází. Průbojnost 1 100 mm za ERA u těžší střely Stugny-P fyzikálně stačí na překonání čelní ochrany, zvlášť při zásahu slabších míst věže nebo po přetížení reaktivního pancíře. U veřejně dostupných videí sice většinou nelze s jistotou potvrdit přesný úhel dopadu a stav ERA v okamžiku zásahu, ale technická věrohodnost čelního průniku je nesporná.

Proč je smrtící zóna důležitější než samotná střela

Síla Stugny-P neleží jen v balistice. Leží v tom, jak ukrajinské jednotky systém nasazují. Velitel roty PTŘS u Pokrovsku popsal v reportáži ArmyInform postup, který připomíná spíš lov než klasický střet: nejprve průzkumný dron Mavic zmapuje terén a identifikuje pravděpodobné tankové směry. Pak se vybere a zamaskuje palebná pozice. Odpalovač se umístí desítky metrů od úkrytu obsluhy, propojený kabelem. Obsluha přes monitor sleduje bojiště, měří vzdálenost a čeká.

Tank, který vjede do takto připravené pasti, čelí problému, na který ho pancíř nepřipraví. Nemůže střílet na něco, co nevidí. Nemůže aktivovat protiopatření proti hrozbě, o které neví. A nemůže ujet pět kilometrů zpátky dřív, než střela doletí.

Podle téhož velitele Stugna-P na frontě nefunguje izolovaně. Tvoří součást palebného řetězce: průzkumné drony identifikují cíl, Stugna nebo Javelin zasáhnou obrněnou techniku, FPV drony doráží poškozené stroje a dělostřelectvo pokrývá pěchotu. Právě tato vrstvená obrana opakovaně zastavovala mechanizované průlomy. Samotná Stugna je jedním, byť klíčovým, článkem.

Stugna-P versus západní protitankové systémy

Ukrajinské jednotky používají Stugnu-P vedle západních systémů, ne místo nich. Každý má jinou roli:

Stugna-P je těžší a méně mobilní. Přenést komplet na novou pozici trvá déle než s Javelinem. Ale tam, kde se obránce zakope a čeká na předem vytipovaném směru, nabízí dosah a bezpečnost obsluhy, které západní protitankové systémy nemají. Britské NLAW jsou zase ideální pro městský boj a členitý terén na krátkou vzdálenost; jiná filozofie, jiný účel.

Nedotknutelný tank, který přišel o 155 kusů

Databáze Oryx eviduje u T-90M již 155 vizuálně potvrzených ztrát všech kategorií: zničené, poškozené, ukořistěné. Kolik z nich padlo právě na Stugnu-P, veřejná data neříkají. Ale samotné číslo ukazuje, že ani nejlepší ruský sériový tank není na ukrajinské frontě nedotknutelný.

Rusko na hrozbu reaguje technicky i takticky. Relikt ERA, aerosolové granáty, mřížové prvky; to vše je odpověď na řízenou protitankovou střelu. Jenže žádná z těchto ochran nepomůže, když tank vjede do předem připravené smrtící zóny a obsluha Stugny sedí v krytu s monitorem.

Informační prostor války se přitom v letech 2025–2026 přesunul k dronům. Ukrajinské ministerstvo obrany v květnu 2026 zavedlo 175 nových systémů, z nichž největší podíl tvořily bezpilotní prostředky a munice. Stugna-P už není mediální hvězdou roku 2022. Ale na frontě zůstává. Prezident Zelenskyj v roce 2023 řekl, že výroba Stugny „výrazně roste“, ale pro frontu to „stále nestačí“. Novější oficiální čísla produkce zveřejněna nebyla.

Zbraň, která z tanku dělá cíl

Česká republika patří mezi klíčové dodavatele vojenské pomoci Ukrajině: stovky těžkých systémů a přes milion střel a protitankových granátů. Samotnou Stugnu-P ale Česko nedodává; jde o čistě ukrajinský domácí produkt. A právě v tom je její strategický význam: Kyjev si ji vyrábí sám, nezávisí na spojeneckých dodávkách a může škálovat výrobu podle vlastních možností.

Stugna-P nepřevrací rovnováhu sil na frontě sama o sobě. Ale dělá něco, co je pro obránce možná ještě cennější: z tanku za desítky milionů dolarů dělá cíl, který musí riskovat dřív, než začne bojovat. A obsluha, která ho zničí, přitom sedí v díře v zemi a dívá se na monitor.

Článek Rusové se ho děsí natolik, že proti němu ani nevyjedou. Ukrajinský protitankový systém Stugna-P rozstřelí i tank T-90M zepředu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci rychle vystřelí na dva TOS-1A

Záběry pochází z jara 2022 a pořídil je pravděpodobně člen nějakého diverzního týmu, který se snažil útočit na ruské kolony roztažené při útoku směrem na Kyjev. Ukazuje několik ukrajinských vojáků, kteří mají k dispozici moderní protitankový systém, podle všeho Stugna-P. S jeho pomocí zaměří po silnici jedoucí raketomet TOS-1A a zasáhnou ho, což je vidět na obrazovce. Pak rychle vymění střelu a vypálí znovu, a podle všeho zasáhnou další raketomet.

Do léta může být vše jinak. Ukrajinci postupují u Pokrovsku, Kupjansku i Huljajpole. Drtí profesionály i rezervisty a nejde je zastavit

Ačkoliv se zdá, že se v okolí pohybovalo ještě několik vozidel, která se na záběrech mihnou, Ukrajinci si zvolili TOS-1A nejspíše záměrně. Jde o obávanou pekelnou zbraň, protože používá termobarické rakety ráže 220 milimetrů. Nejmodernější typy dokáží zasáhnout cíle do vzdálenosti až 10 kilometrů, uvádí Wikipedia, přičemž termobarické rakety, jichž je v odpalovačích nabito 24, jsou určené hlavně proti pěchotě schované v zákopech nebo různých bunkrech. A dokáží ji tam usmrtit nebo těžce zranit i přesto, že je ukrytá.

Nevýhodou TOS-1A ovšem je, že má relativně malý dosah. I proto byl postavený na podvozku tanku T-72, aby byl odolný. Wikipedia uvádí, že nejlepší ukrajinský systém Stugna-P dokáže prorážet pancíř o síle 1 200 mm RHAe, a dle typu střely zasahuje do vzdálenosti až 5,5 km. Je tedy jasné, že ani tankový pancíř podvozku nemohl posádku ochránit, jelikož takovou odolnost T-72 rozhodně nemá. Ukrajinská střela si s ním dokáže hravě poradit.

Staré Su-24 měly potupit Američany jako nikdo. „Íránci letěli riskantně 24 metrů nad mořem, a pak je tvrdě vybombardovali“

Taktiku útoku ze zálohy používali ukrajinští obránci na jaře 2022 velmi často, uvádí TheGuardian. Pohybovali se mimo hlavní cesty například na čtyřkolkách a útočili na ruské okupanty, kde se dalo. To se pravděpodobně stalo i v tomto případě. Jelikož dokáží zasahovat na vzdálenost několika kilometrů, byli proti nim Rusové téměř bezmocní. I kdyby se ale pokusili zasáhnout, mohli se Ukrajinci rychle sbalit a přemístit. Taktika nakonec Rusko přinutila se z útoku stáhnout a Ukrajině se podařilo značnou část svého území osvobodit.

Článek Video: Ukrajinci chtěli mít jistotu. Nastoupili na Rusy s nejsilnějšími PTŘS a odrovnali jim hned dva pekelné raketomety se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72 zdaleka nemá ochranu, jaká by odolala

Stugna-P je dlouhodobě nejsilnější protitankovou zbraní ve výzbroji ukrajinské armády, resp. mají její střely nejvyšší průbojnost. Wikipedia upřesňuje, že tandemová kumulativní hlavice 130mm střely RK-2S prorazí až 800 mm homogenního pancíře, kdežto 152mm střela RK-2M-K si poradí s hodnotou až 1 100 mm homogenního pancíře, takže si poradí s čímkoliv.

Rusové křísí unikátní loď, která mohla zaútočit na Ukrajinu z Baltského moře. Schytala to na více než 1 000 km

Kupříkladu nejlepší ruský tank, T-90M, má sice zepředu odolnost dokonce 1 550 mm RHAe, uvádí Wikipedia, ale tam by mu vojáci logicky neútočili. Buď si vyberou boční část, případně zadní, kde je ochrana výrazně slabší. Zajímavostí je, že na rozdíl od FGM-148 Javelin neútočí seshora, ale přímo, event. po mírně lomené dráze. Spoléhá se tak hlavně na sílu.

Vedle tandemové hlavice pak může být střela vybavena explozivní střepinovou proti pěchotě a opevnění, jde tak prakticky o velmi univerzálního ničitele. Stugna-P dostřelí od 100 do 5 000 m za dne, zatímco v noci je max. dosah 3 000 m. Ale vzhledem k tomu, že je nebe hlídáno drony, může být dostatek času 104kg komplet Stugna-P přemístit, kam bude třeba.

Video: Rusové na východní frontě pohořeli. Nepomohla jim ani velmi těžká technika, Ukrajinci ho proměnili v trosky

Ukrajinci si měli vzít na mušku tank T-72, ale protože má nějakou přídavnou protidronovou obranu, nelze určit jeho model. Do služby původně vstoupil ještě v Sovětském svazu roku 1973 a vznikl v počtu přesahujícím 25 tisíc kusů, z nichž je největším uživatelem Rusko. To ho postupně modernizovalo až na schopnou verzi B3M, ale hojně užívá i starší B3, uvádí Wikipedia.

V případě, že byl tank vybaven reaktivním pancéřováním Kontakt-5, které podle Wikipedie poskytuje ochranný účinek 200 až 250 mm proti APFSDS, a též 600 mm proti tvarovým náložím (HEAT), neměla ochrana T-72 sebemenší šanci střelu zastavit. Po zásahu se z něj začalo kouřit, což značí, že pronikla dovnitř a zažehla tam uloženou munici.

Video: ukrajinští odstřelovači pokropili ruskou pěchotu na 300 metrů. Do některých vojáků stříleli i na zemi

Stugna-P se přitom začala od roku 2024 objevovat i ve vylepšené verzi, která dostala lepší optiku a termovizi pro čistější obraz a přesnější zaměření cílů v noci nebo za husté mlhy. Laserový naváděcí systém byl zase vylepšen tak, že je hůře detekovatelný ruskými varovnými systémy, a nová tandemová kumulativní hlavice si má lépe poradit s ERA typu Relikt.

Článek Video: Ukrajinci překvapili ruský tank T-72 modernizovanou Stugnou. Stačil jediný zásah a byl minulostí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obsluha zničila dva tanky a transportér

Záběry jsou pořízené nějakou kamerou snímající zaměřovací zařízení ukrajinského protitankového systému Stugna-P. Je na nich vidět, jak obsluha nejprve zaměří jeden z ruských tanků, odpálí na něj střelu a zničí ho. Chvíli poté se v jeho sousedství objeví další tank, a i ten se obsluze opět podaří úspěšně zasáhnout. I když se zastaví, zdá se, že není zničen, a proto na něj zamíří další střela, která už dílo dokoná. Po chvíli je ještě zaznamenán nějaký typ obrněného vozidla, pravděpodobně transportér, a opět je úspěšně zasažen a zničen.

Mnozí tomu nevěřili, ale pozorovatel zachytil Su-57E v zahraničí. S propadákem se Rusko prosadilo, i když ho samo odmítá

Ukrajinští obránci k tomu použili systém Stugna-P. Wikipedia uvádí, že je ukrajinského původu a využívá střely naváděné laserovým paprskem, který musí obsluha zamířit na cíl – na záběrech je dobře vidět, jak záměrný kříž na obrazovce míří doprostřed obrněných vozidel. Stugna-P má dva typy střel, z nichž větší zasahuje cíle až na 5,5 km, a výhodou zbraně je skutečnost, že je odpalovač možné umístit až 50 metrů od zaměřovací stanice.

Prvním z cílů se stal tank, který má na sobě protidronovou ochranu, a stejně tomu nejspíše bylo také u cíle druhého. Wikipedia uvádí, že jsou takové zdánlivě nezničitelné tanky nazývány želví, a většinou se jedná o T-62, T-72 nebo T-80. Nástavba postavená na tanku má za cíl nepustit sebevražedný dron s kumulativní hlavicí přímo na pancíř, ale přivést ji k explozi dříve, takže nemá šanci proniknout dovnitř a na první dobrou ho zničit. Často se může jednat o nějaký typ mříže, ale používány jsou i různé plechy, gumové zástěny a další překážky.

Video: Rusové pocítili technologický zázrak. HIMARS vyřadil tepelnou elektrárnu 34 km od hranic, stačila mu 1 rána

Podobná ochrana však evidentně nefunguje na protitankovou řízenou střelu. Není se co divit, je mnohem větší a má výrazně silnější hlavici (dron obvykle nese nejsilnější z RPG-7 s průrazností 500 mm RHAe). U Stugna-P navíc bývá často tandemová, takže nejdříve exploduje první část, která prorazí cestu ochranou (mříží nebo reaktivní pancířem), a teprve potom exploduje hlavice druhá, jejímž úkolem je proniknout samotným pancířem.

Stugna-P ničí ruské obrněnce včetně dvou želvích tanků (zveřejněno 23. září 2024)

Článek Video: Rusové nasadili nezničitelné tanky. Ukrajincům to nevadilo, hned první padl jedinou ranou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stugna-P zasáhla tank zcela přesně

Video je sestaveno ze záběrů dvou kamer. Ta první snímá zaměřovací obrazovku systému Stugna-P, zatímco druhá samotný útok. Ukazuje ruský tank, jak se žene do útoku někde na frontové linii, evidentně v dosahu ukrajinských vojáků, kde se dostane do zaměřovače ukrajinského protitankového systému, a nakonec na něj obsluha vypálí jednu střelu. Ta zasáhne naprosto přesně, a tank, jehož typ ovšem nejde rozeznat, exploduje.

Kreml zase nevěří, jak Američané mění názory. Vytvoří v Rumunsku tankovou zeď z Abramsů

Stugna-P je přenosná protitanková zbraň, i když Wikipedia uvádí, že kompletní má hmotnost 130 kilogramů. Proto také působí ze statické pozice. Obsahuje odpalovací zařízení, do něhož jsou nabíjeny různé typy střel, z nichž menší mají ráži 130, větší pak 152 mm. Další částí je zaměřovací stanice, která může být až několik desítek metrů od odpalovače. S její pomocí drží obsluha na cíli laserový paprsek a odpálená střela se zaměří na místo, kam dopadá.

Obsluha ukrajinské zbraně držela zaměřovač na ruském tanku naprosto excelentně, mířila přesně na jeho střed. Po odpálení ho střela zasáhla do místa, které je vidět na zaměřovací obrazovce. Má být přitom modernizovaná, ale není řečeno, jakým způsobem – jestli je přesnější, doletí dále nebo má větší ničivost. Každopádně ta odpálená určitě stačila, neboť po zásahu následuje obrovský výbuch, a lze předpokládat, že explodovala i munice uvnitř tanku.

Video: ťuk, ťuk. „Kdo tam?“ Skupina Rusů chtěla prohledat dům, tak ji Ukrajinec bez milosti pokropil

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že Rusové na tanky běžně umísťují přídavné reaktivní pancéřování. Wikipedia vysvětluje, že jde o systém určený k zesílení ochrany obrněných vozidel hlavně proti kumulativním náložím, a přesně tu Stugna-P využívá. Má ovšem takzvanou tandemovou hlavici, kdy nejprve exploduje jedna nálož, která odpálí blok reaktivního pancéřování. Následně exploduje druhá nálož, jejímž cílem je prorazit vlastní pancíř tanku. Ruská ochrana si s takovým systémem podle všeho nedokázala poradit.

Ukrainian ATGM team armed with upgraded Stugna P hitting Russian tank during assault, April 2025
byu/BlackMarine inCombatFootage

Stugna-P zničí ruský tank (zveřejněno 28. dubna 2025)

Článek Video: Rusové hnali tank do útoku proti Ukrajincům. Ti jim dali zakusit modernizovanou protitankovou střelu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zásah na 4,5 km vyžadoval pevnou ruku i nervy

Záběry mají ukazovat tank T-72, ale neznámo jakého typu. Ruská armáda používá od počátku války nejčastěji modernizaci B3, a poté B3M, ačkoliv se mělo na bojišti objevit i několik starších, kupříkladu B a A. Základ konstrukce pochází ze 70. let 20. století, potvrzuje Wikipedia, a i když ho některé ruské zdroje označují za nejlepší, projevuje se v bojích mnoho slabin.

Ukrajina se hluboko v týlu otřásla pod hypersonickou střelou Zircon. Kritická infrastruktura schytala tvrdou ránu

Tou největší automatické karuselové nabíjení uspořádané, kdy je ve věži uspořádána část munice bez jakéhokoliv oddělení, kvůli čemuž hrozí tzv. jack-in-the-box efekt. Ten způsobuje, že pokud hlavice prorazí dovnitř, je velké riziko, že způsobí její detonaci, jejíž rozsah okamžitě zabije celou posádku a rozerve tank zevnitř – známé je odhození věže i desítky metrů daleko.

Modernizace B má reaktivní pancéřování Kontakt-1 zepředu a po stranách věže, stejně jako na boku podvozku, kde ho v dolní části doplňují gumové panely. Modernizace B3 má už mnohem lepší Kontakt-5, a to na více místech včetně střechy, ačkoliv nejvíce se soustředěno v přední části. Nejlepší modernizace B3M má potom reaktivní pancéřování Relikt, které je 2krát účinnější než Kontakt-5, a pokrývá i zadní část věže a boky podvozku po celé délce.

Nejhorších Hitlerových řezníků se štítili i esesáci. Sami za strašné zločiny velitele ruských kolaborantů jednotky RONA tajně popravili

Na videu to vypadá, že tankisté nejspíše vystřelili, a poté se natočili zadní částí k ukrajinským vojákům, ale není jasné, zda o nich věděli. Když potom ze Stugna-P vystřelili, museli na tanku po celou dobu držet zaměřování, které je laserové, takže musí být cíl osvětlován. Operátoři tím riskují, že budou cílem odvetné palby, ale zbraň je na druhou stranu velmi přesná.

Existují přitom dvě střely Stugna-P. Ta první je ráže 130 mm s průbojností 1 000 mm RHAe, uvádí Wikipedia, zatímco druhá je ráže 152 mm a probije přes 1 200 mm RHAe. Palebný dosah je potom až 5, resp. až 5,5 km, přičemž ve videu letěla střela k cíli asi 22 vteřin. Jelikož má rychlost kolem 700 km/h, zasáhla ruský tank T-72 na vzdálenost přibližně 4,5 km.

Článek Video: ukrajinský protitankový tým zničil střelou ruský tank na 4,5 km. Chtělo to pevnou ruku i nervy, ale štěstí jim přálo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruské BVP dorazily 2 zásahy z Stugna-P

Záběry pochází z nějaké kamery, která snímá displej a ovládání ukrajinského protitankového kompletu Stugna-P. Je vidět, jak se střelec zaměří na jedoucí vozidlo – dle popisu jde o ruské bojové vozidlo pěchoty, ale není přesně jasné, o jaké. Následně je odpálena střela, která ho po chvíli zasáhne, což ho zastaví. Později lze spatřit, jak kolem pobíhají vojáci, načež zbraň vypálí znovu a zasáhne. Minimálně jednoho vojáka druhý zásah zraní nebo eliminuje.

NATO nasadilo v Grónsku první vojáky. Donald Trump vůbec nedomýšlí následky, Evropa je jeho největší spojenec

Stugna-P je protitanková řízená střela naváděná po laserovém paprsku, uvádí Wikipedia, a právě toto navádění lze na videu dobře vidět, protože operátor drží na jedoucím, a v druhém případě na stojícím vozidle, záměrný kříž, a osvětluje ho laserovým paprskem. Na místo, kam dopadá, se nakonec střela zaměří. Osvětlovat cíl je třeba po po celou dobu jejího letu, což ovšem může její obsluhu prozradit a vystavit odvetnému útoku. To se ale nestalo.

Výhodou zbraně totiž je, že alespoň částečně myslí i na toto – ovládací mechanismus s displejem může být až několik desítek metrů od odpalovacího stanoviště, čehož zřejmě obsluha v tomto případě využila, jelikož byla v bezpečí nějakého krytu nebo obrněného vozidla.

Ukrajinci ukradli Rusům carský tank, který jim měl prolomit pozice. Nasadí ho proti nim

Existují dva typy protitankové střely Stugna-P, a to ráže 130 a 152 mm, ale Armádní Zpravodaj nedokázal ze záběru rozeznat, o jaký se jednalo. Menší raketa dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti až 5 kilometrů a je schopná prorazit pancéřování o síle 1000 milimetrů RHAe. Větší pak doletí ještě o půl kilometru dále a poradí si s pancířem o síle 1200 milimetrů RHAe. Na bojové vozidlo pěchoty jsou obě střely více než dostatečné, při zásahu nemá šanci.

Přesto se zdá, že ačkoliv první zásah vozidlo poškodil, minimálně část vojáků přežila. Na záběrech jsou poté viditelní dva, jak pobíhají kolem, přičemž druhá střela nejspíše jednoho srazila, ale další to přežil. Pokud se jednalo například o vozidlo BMP-2, uvádí k němu Wikipedia, že má 3člennou obsluhu a místo pro 7čelnný výsadek. Ale i kdyby v něm vojáci nebyli, minimálně 1 člen posádky ve vozidle zůstal po prvním úderu, a další padl po druhém.

Ukrainian ATGM “Stugna-P” destroys a Russian BMP in the eastern direction. The first missile is followed by a second one, which, in addition to damaging the vehicle, was able to hit the escaping personnel.
byu/United_Feed_1980 inUkraineWarVideoReport

První zásah střelou Stugna-P ruské BVP přežilo, druhá ho dodělala a smetla i vojáky (zveřejněno 7. srpna 2023)

Článek Video: první ukrajinskou bestii Stugna-P ruské BVP přežilo. Napodruhé smetla i vojáky, kteří z něj utíkali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani reaktivní pancéřování ruský tank neochránilo

Stugna-P je opravdový zabiják tanků, ale není úplně snadné to připravit. Podle Wikipedie totiž celý komplet váží 104 kg, takže je k jeho přepravě zapotřebí i několika vojáků, ačkoliv obsluhu zvládají dva. Samotná střela má potom 37 kg a průbojnost až 1 200 mm RHAe, a to na vzdálenost až 5 500 metrů, ačkoliv v tomto případě letěla nejspíše tak polovinu svého maxima.

19 ruských generálů padlo. Ukrajinci se utrhli ze řetězu, kosí velení ruské armády jako na běžícím páse

V podstatě s ním tak vojáci zaujímají nějaké stálejší postavení. Na mobilní operace je mnohem lepší FGM-148 Javelin, který je ještě účinnější, ačkoliv má menší průbojnost 760 mm RHAe, uvádí Wikipedia. Na obrněnce však útočí seshora, kde mají nejslabší pancíř, a zdaleka ne vždy je na ně možné umístit reaktivní pancéřování, i když i s ním si poradí.

Nelze nijak určit, jaký tank Stugna-P zasáhla, ale Armádní Zpravodaj připomíná, že ruská armáda využívá nejčastěji T-72, a poté T-80 a T-90, všechny v různých modernizacích. I úplně nejslabší z nich, T-73B3, má přitom reaktivní pancéřování. Wikipedia uvádí, že jde o Kontakt-5, které poskytuje ochranný účinek (ekvivalent RHAe) 200 – 250 mm proti APFSDS, a 600 mm proti formovaným nábojům (HEAT), což na Stugnu-P nestačí.

Fotografie: novináři poprvé ukázali komponenty rakety Orešnik, které se podařilo získat. A zjevně má velké problémy

Jak vidno, zasáhla ho naprosto přesně a pronikla dovnitř, což vyvolalo detonaci munice. Tento jev pozorovatelný u sovětských, resp. ruských tanků, má i vlastní pojmenování, a sice Jack-in-the-box efekt. Část munice je totiž uložena v prostoru pro posádku, takže pokud hlavice pronikne dovnitř, má velkou šanci ji odpálit a tank totálně roztrhat.

Článek Video: Ukrajinci dali ruskému tanku zakusit svou nejlepší střelu. Projela pancířem jako nůž máslem a roztrhla ho zevnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obrana byla připravena, Rusové nemohli uspět

Jedná se o starou událost z roku 2024, kdy ještě ukrajinská armáda držela pozice v ruské Kurské oblasti, čímž roztříštila agresorské útočné síly, potvrzuje Wikipedia. Stejný scénář je však možné pozorovat dodnes – ruská armáda pošle mechanizovaný útok, aby pronikl k bráněným pozicím, ale často to končí naprostým fiaskem a bezproblémovou výhrou Ukrajinců.

Orešnik dal Ukrajincům ochutnat, co dokáže. Sdílené záběry ukazují mnohonásobný úder 60 km od Polska

V tomto případě se vydaly ruské jednotky přes zaminovanou cestu, což už by je samo o sobě zastavilo, ale obránci si to pojistili ještě sebevražednými drony, a v nejméně jednom případě také protitankovou střelou. Její typ sice nelze odhadnout, ale Wikipedia uvádí, že mají mariňáci z 36. brigády námořní pěchoty, kteří pozice bránili, FGM-148 Javelin.

Ten je v podstatě páteří protitankových sil NATO, ačkoliv existují z hlediska průraznosti i mnohem silnější zbraně, třeba ukrajinská Stugna-P nebo ruský Refleks. FGM-148 Javelin zvládá probít asi 760 mm RHAe, uvádí Wikipedia, ale jeho největší síla spočívá v útoku seshora. Tedy do místa, kde má obrněnec nejslabší pancéřování, a žádný tak nedokáže odolat.

Video: důležitý ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho napadli na hlavní tepně, když se dal do pohybu

Účinné proti němu přitom nejsou ani klecové nástavby a podobná řešení. V tomto případě se nicméně jednalo o zásah ze strany, čehož je FGM-148 Javelin také schopný. Vojáci toho mohou využít v momentě, kdy nemá střela dostatek času vystoupat vysoko, případně to z nějakého důvodu není žádoucí. Rovněž však funguje v módu „vystřel a zapomeň“.

Střela se tak na cíl navede sama, takže může voják ihned po odpalu změnit pozici. Na ruské útočníky útočily ale také sebevražedné drony, ačkoliv jejich typ není možné určit. Obrněnce to nejspíše schytávaly protitankovými granáty, např. RPG-7 prorazí přes 500 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia, zatímco pěchota spíše fragmentačními a improvizovanými náložemi.

Video: Rusové spustili rozsáhlý útok, ale ukrajinští výsadkáři jim vpadli do boku. Dokonalý manévr rozhodl o jejich neúspěchu

Zničit se podařilo konkrétně čtyři BMD-2, což jsou bojová vozidla pěchoty pro výsadkáře, která mají k dispozici kanon ráže 30 mm nebo 7,62mm koaxiální kulomet, uvádí Wikipedia, ačkoliv nejsilnější jsou střely Konkurs. Jejich nevýhodou je velmi nízká ochrana, mina nebo jakákoliv protitanková zbraň je bez velkých problémů zničí, ale zase jsou rychlá a obratná.

Ukrajinští mariňáci roznesli čtyři, a s nimi i 17 ruských vojáků. Někteří nejspíše padli ještě ve vozidlech, ale na záběrech je jasně vidět, jak z jiných po zásahu vybíhají. Nebylo jim to ovšem nic platné, protože se na ně zaměřily sebevražedné bezpilotní letouny.

Článek Video: ruští výsadkáři zběsile najížděli na ukrajinskou obranu. Do cesty jí stoupli mariňáci se zbraní, proti níž nemohli uspět se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani přídavná ochrana T-90M neochránila

T-90M je aktuálně nejlepším ruským tankem, ačkoliv už existuje jeho nástupce T-90M2 Ryvok-1, který by měl brzy sjíždět z výrobních linek. Do výzbroje byl zařazen teprve roku 2019, potvrzuje Wikipedia s tím, že jedná o hluboce modernizovaný T-90, což je zase silně vylepšený T-72. Jde tedy v základu o starou konstrukci, která přebírá i pověstné neduhy.

Video: únik nemožný. Těžká mechanizovaná brigáda nenechala projet k Pokrovsku ani jeden robustně pancéřovaný tank

Tím největším je riziko zničení celého tanku vybuchnutím munice po zásahu, protože je z části vezena v prostoru pro posádku. To sice umožňuje automatické nabíjení, ale není v tomto směru vůbec řešeno dobře, čehož se ukrajinští operátoři ve videu evidentně snažili využít, ale vzhledem k robustní ochraně se jim T-90M zničit nepodařilo, pouze zastavit.

I to nicméně znamená jeho vyřazení z boje. Je navíc zřejmé, že ho posádka opustila, jelikož se stal nepojízdným. Zpočátku se sice zdá, že nebyl nijak poškozen, ale jakmile ho voják začne natáčet z druhé strany, je vidět díra v pletivu na zadní straně, což značí průnik hlavice dronu do motorové části, a tank to schytal také z boku, kde rozbil reaktivní pancéřování.

Rusové připravili Ukrajincům pořádný nářez a totálně je drtí. Vylepšili zbraň, kterou nelze rušit až na 65 km

To evidentně zafungovalo, jak mělo, protože ho ochránilo, ale možná se útočníkům podařilo poškodit pojezdová kola. T-90M přitom používá typ ERA typu Kontakt, který je 2krát účinnější než Kontakt-5, a má tak poskytovat ochranu až 1900 mm RHAe proti HEAT, a 1 200 mm RHAe proti APFSDS, uvádí Wikipedia, což by mělo stačit na většinu zbraní.

Je možné, že to z boku schytal protitankovou zbraní, např. střelou ze Stugna-P, která dokáže prorazit až 1 200 mm RHAe na vzdálenost do 5,5 km, uvádí Wikipedia. Motorový prostor to ale nejspíše schytal dronem, dost možná hlavicí z granátometu RPG-7, který probije 500 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia, a mohl způsobit poškození, které tank znehybnilo.

Video: zůstala jenom spoušť a nic jiného. Rusové dostali výprask, na který nezapomenou

Soudě podle odminovávacího zařízení vpředu se zdá, že bylo úkolem tanku T-90M vyčistit cestu ostatním vozidlům, což se ovšem evidentně nepovedlo. Záběry tak nejspíše pochází od ukrajinského vojáka, protože je nepravděpodobné, že by se nějaký ruský dostal do místa, kde působí nepřítel, a mohl by ho snadno eliminovat ručními zbraněmi nebo drony.

Článek Video: Rusové vyslali opancéřovanou bestii T-90M, aby vyčistila cestu. Ukrajinci natočili, jak dopadla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Extrémně silná střela proti starému „křápu“

BMP-2 je bojové vozidlo pěchoty, které bylo zavedeno z době Sovětského svazu roku 1980, a i přes svůj značně pokročilý věk a bídné vlastnosti slouží v mnoha armádách dodnes. Jeho hlavní výzbrojí je automatický kanon 2A42 ráže 30 mm s bojovou rychlostí palby 200 až 300 ran za minutu, ale konstrukční je až 550 ran za minutu, potvrzuje Wikipedia.

Ukrajina prakticky vymazala ruské speciální jednotky SPECNAZ. Tajný dokument tvrdí, že utrpěly nejméně 95% ztráty

Jeho efektivní dostřel je až 4 km a zvládá střílet za jízdy i díky stabilizátoru. Pancéřování je nicméně extrémně slabé, odolá pouze zbraním do ráže 33 mm, takže ho snadno zničí kdejaká slabší střela nebo protitankový granát. Užití Stugna-P proto považuje redakce Armádního Zpravodaje až za zbytečné, ale vojáci nejspíše neměli k dispozici nic jiného.

Jedná se o ukrajinský protitankový raketový komplet dlouhého dosahu s dálkovým naváděním po laserovém paprsku, který využívá střely ráže 130 mm a 152 mm. Tandemová kumulativní hlavice 130mm střely RK-2S prorazí až 800 mm homogenního pancíře, zatímco hlavice 152mm střely RK-2M-K prorazí až 1100 mm homogenního pancíře, uvádí Wikipedia.

Video: Moderní ruský tank T-72B3 přežil přímý zásah raketou z boku, ale druhá do věže ho do 3 vteřin nechala explodovat

Stačí tedy i na nejlepší ruský tank T-90M, jehož odolnost je v nejsilnější místech 850 mm RHA, pakliže má reaktivní pancéřování Kontakt-5, doplňuje Wikipedia, ale některé střely Stugna-P jsou speciálně navrženy i k jeho prorážení. Záběry, ač jsou velmi nekvalitní, ukazují zásah ruského BMP-2, z něhož se začalo výrazně kouřit, ale ještě chvíli jelo.

Jak dlouho, není jasné, záběry totiž končí, ale redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že po pár metrech muselo zastavit – pokud to neudělal řidič, tak poškození. Silný kouř navíc naznačuje, že začalo hořet, a není pravděpodobné, aby to vojáci uhasili. Možná jim to dalo čas, aby utekli, ale zničení BMP-2 je de facto jisté, byť není přímo vidět.

Článek Video: Brutální střela Stugna-P zasáhla ruské BMP-2, ale pokračovalo v cestě. Byla proti němu až zbytečně silná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

2 střely, ale ani jedna jako by ho neškrábla

BMP-2 je obojživelné bojové vozidlo pěchoty představené v 80. letech 20. století v Sovětském svazu, potvrzuje Wikipedia, a jedná se o nejrozšířenější verzi této rodiny. Vznikla v počtu větším než 20 tisíc kusů jenom v samotném SSSR, zatímco ve světě jde o dalších asi 15 tisíc kusů. Jeho hmotnost je v základu 14,3 tun a odolat má maximálně střelám ráže 33 mm.

Video: Ukrytý Leopard 2A4 způsobil paniku v ruském konvoji. Zcela ho rozstřílel, nepřítel ani nevěděl, odkud na něj pálí

Dnes je na něj ovšem běžně montována ještě protidronová ochrana, event. i reaktivní pancíř alespoň na nejkritičtější místa – na rozdíl od tanků nemůže být všude, protože by to slabý motor neutáhl, resp. by rychlost klesla až příliš. Zásah protitankovou střelou jako Stugna-P by tedy v žádném případě BMP-2 vydržet nemělo, ale při dávce štěstí se to opravdu stát může.

Svou roli jistě sehrály i zkušenosti operátora, který se zřejmě špatně trefil. Jelikož k němu vozidlo bylo šikmo bokem, rozhodl se mířit do spodní části věže, resp. spoje s podvozkem, což by za běžných okolností mělo zaručit úspěch. Tentokrát ale střela bouchla na povrchu, a zjevně v tak špatném směru, že byla většina síly výbuchu odkloněna od vozidla.

Německé Eurofightery ochránily hranice NATO. Vzlétly k ruskému Il-20 nad Baltským mořem

Ukrajinský voják proto útok zopakoval, ale dopadl úplně stejně, byť se zdá, že zasáhl lépe. Nutno zdůraznit, že BMP-2 nemělo ani přídavnou ochranu, pouze základní pancíř. Stugna-P přitom umí prorazit až 1 200 mm RHAe, pokud jde o její větší 152mm verzi, nebo do 1 000 mm RHAe, pakliže operátor zvolí menší 130mm variantu, potvrzuje Wikipedia.

Článek Video: Houževnaté ruské BMP-2 bez přídavné ochrany vydrželo dva zásahy nejsilnější ukrajinskou protitankovou střelou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela s průrazností přes 1 200 RHAe

Hlavní roli sehrává v tomto případě Stugna-P, jejíž protitankové střely jsou jednoznačně tím nejlepším, co domácí ukrajinská produkce nabízí. Vsadila přitom na sovětskou taktiku, a sice na velikou sílu, která má rozdrtit i ten nejlépe chráněný tank, ačkoliv by ho zasáhla do dobře chráněné části. Což se minimálně na záběrech podařilo více než úspěšně.

Ruské letectvo posíleno o nejlepší frontové bombardéry současnosti. Jediné na světě unesou až 14 tun výzbroje, ale jsou i zklamáním

K incidentu došlo nejspíše v noci nebo za zhoršené viditelnosti, kdy má Stugna-P dosah 3 000 m, i když přes den to je až 5 000 m, potvrzuje Wikipedia. Využívá přitom dva typy střel – ráže 130 mm a ráže 152 mm, přičemž první váží 30 kg, a druhá 37 kg. Už z toho je patrné, že je těžší silnější, konkrétně prorazí přes 1 200 mm RHAe, a její hlavice je navržena tak, aby pronikala reaktivním pancéřováním, i když jsou známy případy, kdy si s ní dokázalo dobře poradit.

Za nevýhodu, ale současně i výhodu, lze označit navádění pomocí laseru, kdy musí operátor po celou dobu držet paprsek na cíli, aby ho střela s přesností zasáhla a nefungovala na ni řádně protiopatření, například rušení. Let Stugna-P sice trvá jenom několik vteřin, ale stejně to vojáky vystavuje riziku odvetné palby, potažmo odhalení, jelikož se nemohou hned schovat.

Video: Těžká palba ruské armády neutichala, a přesto Leopard 2 odolal, a ještě z bojiště odtáhl T-72

Jaký přesně tank byl ve videu zasažen, není jasné, ruská armáda jich používá celou řadu. Hodně se spoléhá na T-72 v různých modernizacích, ačkoliv nasazuje i staré T-62, vedle nichž využívá stále častěji své nejlepší, tedy T-90M, a také T-80, opět s různým stupněm modernizace.

Článek Video: Nejbrutálnější ukrajinská střela potvrdila dominanci na bojišti. Ruský tank se po zásahu ihned rozletěl na všechny strany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stugna-P má speciálně pronikat skrze pancíř za ERA

T-72 je už hodně starý tank, do výzbroje byl dle Wikipedie zařazen již v roce 1973, a podle více než 25 tisíc vyrobených kusů ho lze považovat za mimořádně úspěšný. Jeho největším uživatelem přitom začalo Rusko, které později řešilo, jak ho udržet i na moderním bojišti – výsledkem jsou mnohé modernizace, z nichž je nejlepší B3M, tedy stejná jako ve videu.

Euromajdan, který přispěl k válce. Nejdříve proruský prezident slíbil Ukrajině vstup do EU, pak ho Putin přinutil skákat, jak píská

Z hlediska odolnosti má zejména instalované nejmodernější reaktivní pancéřování Relikt, které je podle Wikipedie dvakrát lepší než Kontakt-5. To znamená, že má vydržet až 500 mm proti APFSDS, zatímco proti tvarovým náložím (HEAT) až 1 200 mm, v obou případech jde o ekvivalent ochranného účinku (RHAe). K tomu je navíc třeba připočítat vlastní pancíř T-72, který dosahuje v nejlepším případě 550 mm RHAe, uvádí theSovietArmourBlog.

Na druhou stranu, protitanková střela Stugna-P ukrajinské výroby má ve větší 152mm verzi probít i ty nejlepší ochrany, konkrétně až do 1 200 mm RHAe za ERA, neb je speciálně navržena tak, aby pronikala i reaktivním pancéřováním, potvrzuje Wikipedia. To však v tomto případě zafungovalo a nepustilo střelu až k vlastnímu pancíři, ačkoliv je vidět, že T-72 poškodila.

Švédské Gripeny vyprovodily dva ruské bojové letouny střežící Il-20, který „šmíroval“ u hranic NATO s Baltském moři

I přesto ovšem zůstal pojízdný, a jak vidno, osádka nechtělo více riskovat a začala odjíždět. Když ale byla na cestě, zasáhla ji druhá střela, údajně rovněž Stugna-P, jenomže ani ta neprorazila a s tankem to prakticky ani nehnulo, i když z něj viditelně odletěl nějaký kus. Přežít už jeden zásah od takto silné střely je štěstí, navíc u staršího tanku, ale dva, to je silně nezvyklé.

Článek Video: Ruští vojáci v tanku T-72B3M se podruhé narodili. Dvakrát ho zasáhla ukrajinská Stugna-P, ale přežil a ujížděl dále se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-72 neměl proti Stugna-P žádnou šanci

V současné době ve výzbroji Ukrajiny lepší protitanková střela tohoto typu není. Dle Wikipedie prorazí tandemová kumulativní hlavice 130mm střely RK-2S až 800 mm homogenního pancíře, kdežto 152mm střela RK-2M-K prorazí až 1 100 mm homogenního pancíře. Zajímavostí je, že umí útočit nejenom přímo, ale dokonce také seshora jako FGM-148 Javelin.

Rusové ukořistili M2 Bradley a podrobili ho testům proti svému BMP-3. Výsledky překvapily odborníky, ale nejvíce asi samotné vojáky

Vedle toho má i explozivní střepinové hlavice určené proti pěchotě a opevnění, jde tak prakticky o velmi univerzálního ničitele. Stugna-P přitom dostřelí od 100 do 5 000 metrů přes dnes, ale v noci klesá maximální dosah na 3 000 metrů. Ale vzhledem k tomu, že je nebe hlídáno drony, může být dostatek časy 104kg komplet Stugna-P přemístit, kam bude třeba.

O jaký tank se na záběrech jednalo, je prakticky nemožné určit, i když dle popisku šlo o T-72, a viditelně měl nějakou přídavnou protidronovou obranu. Tento obrněnec vstoupil do služby ještě v Sovětském svazu roku 1973 a vznikl v počtu přesahujícím 25 tisíc kusů, z nichž je největším držitelem Rusko. To ho postupně modernizovalo až na schopnou verzi B3M.

Odstrašení, jaké se Rusku líbit nebude, a nemusí ho zastavit ani S-500. Francie vyvíjí novou balistickou raketu M51.4 pro ponorky

Wikipedia ale potvrzuje, že má jeho pancíř ochranný účinek nanejvýš 280 mm, což znamená, že ho i s přídavným pancéřováním zcela rozerve i slabší Stugna-P. Z boku je navíc mnohem nižší, takže je to úplně jedno. Má sílu proniknout i skrze reaktivní pancéřování Kontakt-5, které dle Wikipedie poskytuje ochranný účinek 200 až 250 mm proti APFSDS, a 600 mm proti tvarovým náložím (HEAT), což neměla ochrana T-72 sebemenší šanci zastavit.

Článek Video: Ukrajinci nechali ruský tank T-72 přejet, a pak ho doslova sfoukli svou nejsilnější protitankovou zbraní, Stugnou-P se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela náklaďák zničila na dlouhou vzdálenost

Na videu je možné vidět, jak je používána protitanková řízená střela proti nákladnímu vozu, jehož typ ale nelze rozeznat. Jednalo se o ukrajinský systém Stugna-P, odpalovač protitankových řízených střel ráže 130 mm nebo 152 mm, uvádí Wikipedia. Vzhledem k tomu, jak dlouho střela letěla ke svému cíli, je jasné, že útok probíhal na vzdálenost několika kilometrů.

Video: Partyzán vyhodil do povětří ruský bitevní vrtulník Mi-28 a celou akci natočil

Střely lze do odpalovacího systému dobíjet a naváděny jsou prostřednictvím laserového paprsku, kterým je cíl označen. Ta menší dokáže urazit vzdálenost až 5 km a prorazit pancíř o síle 1 000 mm RHAe, kdežto větší doletí ještě o 500 m dále a její průraznost činí 1 200 mm RHAe. Výhodou zbraně je, že ji lze navádět ze stanice vzdálené několik desítek metrů od odpalovače, což uchrání operátora od možné nepřátelské palby.

Otázkou samozřejmě zůstává, zda je Stugna-P nejlepší zbraní na ničení měkkých cílů, jakým je nákladní automobil. ArmyRecognition uvádí, že cena 1 střely je kolem 421 tisíc korun, tedy asi 5krát méně oproti munici do FGM-148 Javelin. V porovnání s touto zbraní je to tedy efektivní, soudí Armádní Zpravodaj, ale určitě ne třeba ve srovnání s obyčejným sebevražedným dronem, jehož cena se pohybuje v nízkých desítkách tisíc korun.

Španělsko vyřadilo americké F-35 jako možnou budoucnost letectva. Vybírá náhradu z Evropy, ale Eurofighter adekvátní není

Záleží i na tom, kolik má zrovna armáda munice. Od zimy do léta 2023 měla mimochodem její produkce narůst čtyřnásobně, uvádí Censor. Je tedy docela dobře možné, že mají ukrajinské ozbrojené síly střel dostatek. Jestliže si je tedy střelec jistý, že se na nákladním automobilu nachází cenný náklad nebo je plný nepřátelských vojáků, použít se ji nejspíše vyplatí.

Článek Video: Stugna-P zničila na několik km nákladní automobil s ruskými rebely. Obrovský úspěch, ale střely je k tomu skoro až škoda se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obrněné vozidlo nemělo šanci Javelinu odolat

Kde byly záběry pořízeny nebo kdy, není jasné, Censor, který je získal, totiž neuvádí téměř žádné informace. Známo je pouze to, že střela Javelin zasáhla nějaké ruské obrněné vozidlo, což je zřetelně vidět. Zajímavé je, že byl úder natočen kamerou systému Stugna-P, což je též velmi ničivý, avšak ukrajinský produkt, který ovšem funguje úplně jinak.

Ukrajinci si pochvalují domácí tažené houfnice Bohdana-BG, které ctí standardy NATO. Dosahem překonávají ruské protějšky

Javelin natáčet nemůže už jenom proto, že se jedná o systém „vystřel a zapomeň“, což v praxi funguje tak, že jakmile voják vystřelí, může se ihned přemístit a uchránit se tak před palbou nepřítele, jelikož se střela navede na cíl sama, popisuje LockheedMartin. Její průraznost je „pouze“ na 600 mm RHA, což není tolik, ale při útoku seshora to bohatě stačí.

Oproti tomu Stugna-P útočí přímo, proto má také průbojnost až 1 100 mm RHA, díky čemuž si dokáže poradit i s nejodolnějším pancířem doplněným o reaktivní pancéřování, potvrzuje Wikipedia. Armádní Zpravodaj soudí, že se mohlo stát cílem ruské BTR-82A, což je obrněné obojživelné vozidlo určené k přepravě jednotek, uvádí ArmyRecognition.

Ukrajina prakticky vymazala ruské speciální jednotky SPECNAZ. Tajný dokument tvrdí, že utrpěly nejméně 95% ztráty

Jednat se nicméně mohlo také o obrněný transportér MT-LB, jelikož pod pojem „obrněné vozidlo“ lze schovat opravdu mnoho prostředků. To sloužilo kdysi jako tahač dělostřelectva, ale dnes zejména přepravuje jednotky, jichž uveze až 11, plus dva členy posádky, uvádí AČR. Jeho pancíř však vydrží max. proti zbraním ráže 14 mm; BTR-82 je sice odolnější, ale je to úplně jedno, pakliže na něj útočí Javelin, který zdevastuje naprosto cokoliv.

Ničivá síla střely je na videu velmi dobře vidět – poté, co obrněné vozidlo zasáhla, se rozletělo na kusy. Vzhledem k síle hlavice je to pochopitelné, ale výbuch mohl být umocněn ještě nesenou municí včetně nějakých střel, a také palivem. Jestliže byl někdo uvnitř, přežít nemohl. Zajímavý je také pohled, jak Javelin zničil nejlepší ruský tank, tedy T-90M.

Článek Video: Ruské obrněné vozidlo se po úderu Javelinu doslova rozprsklo. Úder natočil systém Stugna-P se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela odpálila munici tanku T-90M

Na videu níže můžete vidět případ, kdy protitanková řízená střela zničila nejmodernější ruský tank T-90M, evidentně nekrytý a když zřejmě mířil na nějaký cíl, protože měl věž natočenou do strany – právě tehdy ho zasáhla střela. Tank disponuje kompozitním pancířem a reaktivním pancéřováním Relikt, uvádí ArmyRecognition, ale nebylo mu to nic platné. Střela evidentně pronikla dovnitř a zapálila uloženou munici, což muselo zabít i celou tříčlennou osádku.

Video: protitankové střely Javelin umí odkryté tanky zmasakrovat, a to doslova. Jakmile se zaměří na cíl, není šance na únik

Není přesně jasné, jaká střela ho zasáhla, ale lze to odvodit. Třeba FGM-148 Javelin útočí většinou seshora na nejslabší pancíř, potvrzuje její výrobce Lockheed Martin. Na záběrech ale je vidět, že udeřila do boku tanku, a proto se Armádní Zpravodaj domnívá, že to Javelin pravděpodobně nebyl. Osudnou se tak mohla stát například střela z ukrajinského systému Stugna-P. K té Wikipedia uvádí, že její silnější varianta může prorazit pancéřování o síle až 1 200 milimetrů RHAe, což proražení boku tanku T-90M úplně dostačuje a možná by ho zničila i zepředu.

Článek Video: pokud zasáhne ruský tank T-90M extrémně silná ukrajinská protitanková střela, má nejspíše jenom malou šanci na přežití se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stugna-P má dosah 5,5 kilometrů

Jak může vypadat zásah ukrajinského protitankového systému Stugna-P proti obrněncům, lze vidět na videu níže. MilIn uvádí, že ho vojáci použili proti pětici ruských obrněných vozidel, konkrétně tankům a BVP. Záběry jsou pořízeny s displeje Stugna-P, jehož pomocí obsluha střely na cíle naváděla, a je opakovaně vidět, jak je zasahují a ničí je. Wikipedia dodává, že podle použité rakety dokáže systém zasáhnout cíl na vzdálenost až 5,5 kilometrů.

Video: ani les a hustá tma nemusí ruským vojákům poskytnout úkryt, a až když to nejméně čekají, může s nimi dron skoncovat

O tom, jak je Stugna-P ničivá, rozhoduje i její ráže – ta větší je 152 mm a dokáže prorazit pancéřování o síle až 1 200 mm RHAe. Jde přitom o tandemovou hlavici, aby se vypořádala i s reaktivním pancéřováním. Úspěšnost ovšem záleží na tom, proti jakému tanku je použita a do jakého místa ho zasáhne. Kupříkladu nejmodernější ruský tank T-90M má reaktivní pancéřování Relikt s vysokou účinností proti řízeným střelám, a navíc ješrtě kompozitní pancéřování, uvádí ArmyRecognition, ovšem i ten dokáže Stugna-P zničit, trefí-li ho dobře.

Článek Video: jestliže se postaví Rusům na odpor ukrajinské střely Stugna-P, nemusí projít ani dobře pancéřované tanky v pětici vozidel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Krabicová nástavba a pod ní výsadek

Skvělý příklad útoku dronů proti chráněným tankům ukazuje video níže. MilIn k němu uvádí, že zobrazuje osud dvou kolon ruských tanků, z níž bylo v každé 6 obrněnců. Tanky byly viditelně chráněny nástavbami připomínající krabice, pod nimiž jelo na korbě několik vojáků, jelikož kolonu nedoprovázela bojová vozidla pěchoty ani transportéry. Wikipedia uvádí, že takovým tankům je přezdíváno želví a že ruská armáda takto nejčastěji používá T-62, T-72 a T-80. Vzhledem k zakrytí nástavbami je ale téměř nemožné je identifikovat.

Video: zabalit ruský tank do „želvího krunýře“ může dávat pro zvýšení ochrany smysl, zároveň ho to však vyřazuje z boje

Na kolony útočily také drony a nejspíše zaznamenaly i nějaké úspěchy, protože úplně 100% tank zakrýt nelze. Video dokládá, že byla naprostá většina obrněnců zničena, a některé až v okamžiku, kdy prchaly. Záběry ukazují i to, jak na ně dopadají protitankové střely, ovšem ani ty slabá nástavba zadržet nemůže. Například ukrajinská střela systému Stugna-P může zasáhnout cíl na vzdálenost až 5 km, udává ArmyRecognition, přičemž disponuje tandemovou hlavicí proto reaktivnímu pancéřování a prorazí pancíř o síle min. 800 mm RHAe.

Článek Video: i když udělají ruské jednotky ze svých tanků „obrněné krabice“, nemusí tím ochránit je ani výsadek vezený pod nimi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-90 je vybaven mnoha ochrannými systémy

Nejsilnější protitankové zbraně si v současnosti poradí i s nejlépe pancéřovanými obrněnci. Příkladem může být video níže, na němž je vyobrazen T-90M, což je modernější tank ruské armády. Vybaven je kompozitním pancéřováním doplněným reaktivním pancéřováním Relikt, uvádí ArmyRecognition. Vedle toho navíc disponuje systémem aktivní ochrany, který údajně varuje posádku před zaměřením laserem naváděnými zbraněmi.

iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ukrajiny / Creactive Commons / CC BY

Záběry ale ukazují, že tanku žádné z těchto opatření nepomohlo, jelikož ho během popojíždění na bitevním poli ze strany zasáhla protitanková střela. Ta bez problémů pronikla i reaktivním pancéřováním, které by ho mělo chránit právě v těchto místech, a podle obrovského výbuchu zažehla uloženou munici. Jelikož střela neútočila seshora, nejednalo se o zbraň, jakou je FGM-148 Javelin nebo NLAW. Nejspíše šlo o systém Stugna-P, k němuž Wikipedie uvádí, že dokáže prorazit pancéřování o síle až 1 200 mm RHAe na vzdálenost až 5,5 km.

Tanku T-90M nepomohla ani Nakidka

Osádka se snažila tank všemožné chránit, přičemž se nespoléhala pouze na pancéřování. Z větší části byl zahalen zřejmě do ruské plachty Nakidka, k níž ArmoredWarfare uvádí, že je vyrobena z neznámého typu materiálů schopných tlumit infračervenou stopu a odrážet radarové paprsky. I tato plachta má ztížit zaměření systémy využívající tepelné nebo radarové navádění, ale v případě situace na videu ani v nejmenším nezafungovala.

Článek Video: jediná ukrajinská protitanková střela dokáže ruský tank T-90M rozmetat. Pomoci mu nemusí ani opravdu kvalitní ochrana se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

11 obrněných útoků za jeden jediný den

Jak probíhají ruské útoky na nějakou houževnatě bráněnou bojovou linii, lze vidět na videu pod tímto článkem. Velitelé se snažili překonat silně bráněnou ukrajinskou linii opírající se nejenom zákopy, ale také o minová pole a dobře zastřílené dělostřelectvo. Za den pak museli obránci z jediné jednotky odrazit 11 útoků, po nichž zůstalo na bitevním poli hned 16 kusů zničené techniky, uvádí MilIn, avšak ani odhad lidských ztrát uveden není.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

K linii se útočníci snažili dostat za pomoci obrněné techniky, mezi níž byly tanky, bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry, i když jejich přesná identifikace je ze záběrů velmi obtížná, protože nemají dobrou kvalitu, a navíc mají mnohá vozidla různé klece, což z výšky jejich identifikaci ztěžuje. Jedním ze zničených vozidel je však transportér MT-LB, což je původně tahač dělostřelectva, ale využívá se i jako transportér, kdy uveze 11 vojáků, uvádí MilitaryToday.

Obrněnce likvidovaly miny, drony i střely

Obrana proti ruským útokům byla komplexní, přičemž obránci využili hned několika způsobů, jak nasazenou techniku ničit. V první vlně se o ni postaraly nastražené miny, na nichž zůstalo několik vozidel. Velmi účinně pak další zlikvidovaly sebevražedné drony, ale oblast byla rovněž pod palbou dělostřelectva. Záběry vedle toho ukazují několik případů zasažení ruské obrněné techniky za pomoci řízených protitankových raket.

Video z akce: i dobře vycvičení vojáci mezinárodní legie mohou být zaskočeni, hlavně když proti nim v lese nečekaně vyjede tank T-90

Použitou zbraní byl nejspíše ukrajinský systém Stugna-P využívající navádění za pomoci laserového paprsku. ArmyRecognition uvádí, že do systému existují 2 druhy střel, a to buď ráže 130 nebo 152 mm. Jejich účinný dosah je potom až 5 km a dokáží si poradit s pancířem silným až 800 mm RHAe, a samozřejmě platí, že větší střely jsou o něco účinnější, ale také těžší. Výhodou systému je dálkové ovládání, vojáci od něj mohou být až 50 metrů.

Článek Video: když se daří, může jediná jednotka odrazit i 11 ruských útoků a zničit 16 obrněnců za jediný den. Ani „nas mnogo“ vždy nefunguje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jedoucí vozidlo i vrtulník sežehly plameny

Videa v tomto článku ukazují, co vše Stugna-P vlastně umí. Je na nich vidět, že nejde pouze o zbraň určenou k ničení tanků, i když je jako protitanková označovaná. Na záběrech je možné spatřit, jak doslova stíhá jedoucí vozidlo BRDM-2, které ale boj prohraje a skončí v plamenech. Ukrajinská zbraň pak pochopitelně zvládne i nákladní auta, a jinde zase obsluha zasáhne cenný bitevní vrtulník Kamov Ka-52 Alligator. Jeho pilot totiž udělal chybu a vznášel se na místě – pro naváděnou střelu byl pak jednoduchým cílem.

V jiném případě se dokonce stal obětí termobarický raketomet TOS-1A a mnohé tanky. Zajímavá přitom byla taktika, jakou Ukrajinci při útoku na některé cíle zvolili – operátor nejdříve mířil vedle, a laserový značkovač na ně zaměřil až na poslední chvíli. Jasně, nic světoborného, ale oklame to systémy detekující ozáření naváděcím laserem. V dalším případě se o zajímavý záběr postarala ruská propaganda, když chtěla natočit samohybný protitankový systém Sturm-S, ale zaznamenala jenom to, jak na něj dopadla střela ze Stugna-P, uvedl portál MilIn.

Stugna-P používá dva druhy střel

Do výzbroje ukrajinské armády se dostal komplet Stugna-P v roce 2011, a v současnosti existuje jeho modernizovaná verze vylepšená na základě bojových zkušeností. ArmyRecognition uvádí, že může systém odpalovat dva druhy střel, a to buď ráže 130 nebo 152 milimetrů. Dosah těžší je až 5 500 metrů a průraznost má 1 200 milimetrů RHAe, lehčí má pak oba parametry o něco horší. Střely existují v provedení s hlavicí HEAT, ale také s výbušnou použitelnou proti měkkým cílům. Stugna-P má dálkový ovladač a obsluha tak může pálit z úkrytu.

1 proti 4: tankový souboj ve stepích ruští vojáci prohráli, záběry ukazují, jak ukrajinský tank z 60. let dva T-90 zničil a zbylé zahnal

Ani přes asi čtyřnásobné zvýšení produkce přitom není zbraní pro válku s Ruskem dostatek. I sami Ukrajinci ale přiznávají, že má Stugna-P některé zápory, a to hlavně vysokou hmotnost. V případě těžší střely ráže 152 mm váží obal se střelou, stativ s odpalovacím systémem a dálkový ovladač 104 kilogramů, což vyžaduje několikačlennou obsluhu. Vzhledem ke stále rostoucí odolnosti tanků bude navíc nutné v budoucnu sílu hlavice navýšit.

Článek Záběry detailně ukazují, jak ukrajinská Stugna-P ničí ruské cíle – tanky, raketomety, a dokonce i vrtulníky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.