Proč se TOS-1A říká nejhorší zbraň proti pěchotě

TOS-1A není klasický raketomet. Zatímco systémy typu Grad nebo Uragan pracují s tříštivými nebo kazetovými hlavicemi na desítky kilometrů, Solntsepyok je krátkodosahový specialista. Podle produktové stránky výrobce Rosoboronexport nese 24 neřízených termobarických raket s dostřelem pouhých 400 až 6 000 metrů a na maximální vzdálenost dokáže zasáhnout plochu až 40 000 m².

Termobarická munice funguje ve dvou fázích: nejprve rozptýlí aerosolový oblak paliva, pak ho zapálí. Výsledkem je kombinace extrémního přetlaku, vysoké teploty a prudkého poklesu kyslíku. V otevřeném terénu je to devastující. V budovách, krytech a zákopových sítích se ale tlaková vlna násobí odrazem od stěn, a účinek se stává doslova smrtícím pro každého uvnitř. Mezinárodní výbor Červeného kříže ve své analýze termobarických zbraní výslovně upozorňuje na zesílený efekt v uzavřených prostorech, kde oběti nemají šanci uniknout ani tlakové vlně, ani toxickým zplodinám.

Právě proto je Solntsepyok nasazován tam, kde Rusové útočí na opevněnou obranu. A právě proto je jeho ztráta víc než jen čárka ve statistice.

Paradox krátké ruky: ničivý, ale zranitelný

Tady se ukazuje klíčový rozpor celého systému. Aby TOS-1A mohl pálit, musí se přiblížit na vzdálenost, kde ho vidí každý průzkumný dron. Šest kilometrů od linie dotyku, to je v dnešní válce prakticky na dohled. Americká armádní studie publikovaná v Infantry Magazine tento problém pojmenovává přímo: krátký dostřel nutí obsluhu operovat v zóně, kde je 40tunový pásový nosič snadným cílem pro drony i přesnou dělostřeleckou palbu.

Přesný typ prostředku, kterým 43. brigáda Solntsepyok zasáhla, oficiální zdroje neuvádějí, mluví jen o „dronařích“ a „přesném úderu“. Brigáda má přitom ve své struktuře přímo batalion bezpilotních systémů. Analogie z jiných operací naznačuje, že podobné zásahy se typicky provádějí FPV drony nebo těžkými bombardovacími bezpilotníky. V únoru 2026 například jednotka Lasar’s Group z Národní gardy jedinou akcí za ruskými liniemi v Luhanské oblasti vyřadila 13 kusů techniky najednou, včetně tří samohybných děl 2S7 Pion a jednoho TOS-1A.

Vzorec je jasný: systém, který musí být blízko, aby mohl ničit, je blízko i proto, aby mohl být zničen.

Kolik Solntsepyoků Rusku zbývá

Tohle je otázka, která dává zásahu 43. brigády širší rozměr. Databáze Oryx eviduje 36 vizuálně potvrzených ztrát TOS-1A a dalších 9 nabíjecích vozidel TZM-T od začátku plnohodnotné invaze. Jde o minimum doložené obrazovým materiálem, skutečné ztráty mohou být vyšší.

Americká armádní analýza přitom pracuje s odhadem předválečného ruského inventáře kolem 48 kusů. I s rezervou na případnou novou výrobu a opravy to znamená, že Rusko přišlo přinejmenším o tři čtvrtiny původní flotily. Náhrada není jednoduchá: výroba vyžaduje specializované podvozky i 220mm termobarické rakety, jejichž produkce má vlastní kapacitní limity.

Každý další zničený kus proto citelně zužuje ruskou schopnost nasazovat termobarickou palbu tam, kde ji potřebuje nejvíc, proti opevněným ukrajinským pozicím v zákopech a zástavbě.

Co to znamená pro frontu

Zničení jednoho TOS-1A nepřekreslí mapu války. Ale na konkrétním úseku, 43. brigáda dlouhodobě působí na kupjansko-charkovském směru, bere Rusům přesně ten typ palby, který je pro obránce v zákopech nejnepříjemnější. Bez Solntsepyoku musí útočící jednotky spoléhat na konvenční dělostřelectvo, které nemá termobarický účinek a nedokáže „vyčistit“ opevněný prostor stejným způsobem.

Válka na Ukrajině opakovaně ukazuje jeden vzorec: zbraně navržené pro jinou éru se v prostředí nasycení drony stávají obětí vlastních konstrukčních předpokladů. TOS-1A vznikl jako nástroj pro rychlý průlom opevněnou obranou na krátkou vzdálenost. Jenže krátká vzdálenost dnes znamená smrt, ne pro obránce, ale pro útočníka samotného.

Článek Video: Ukrajinci jednou ranou proměnili ruský plamenomet TOS-1A v ohnivou kouli. Z nejničivější zbraně nezbylo nic se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč se TOS-1A bály celé zákopy

TOS-1A není klasický raketomet. Nejde o systém, který zasypává čtvercové kilometry střepinami z desítek kilometrů. Stojí na tankovém podvozku T-72, nese 24 odpalovacích trubic a jeho střely nejsou tříštivé, jsou termobarické. Při dopadu se nejprve rozptýlí aerosolový oblak paliva a teprve poté přijde detonace. Výsledkem je kombinace extrémní teploty a masivní tlakové vlny, která proniká do zákopů, bunkrů i budov.

Podle údajů ruského exportéra Rosoboronexportu pokryje plná salva plochu až 40 000 m², zhruba pás 200 × 400 metrů. Americká studie publikovaná v Infantry Magazine popisuje, že přetlak termobarického výbuchu způsobuje těžká zranění i vojákům ukrytým v krytech, kde by je konvenční střepinová munice nezasáhla. Psychologický efekt je přitom srovnatelný s fyzickým: jednotky na předním okraji vědí, co salva TOS-1A dokáže, a samotná přítomnost systému v sektoru mění jejich chování.

Achillova pata za čtyřicet tun

Jenže termobarická brutalita má svou cenu. Dostřel TOS-1A činí pouhých 400 až 6 000 metrů. To znamená, že čtyřicetitunový kolos musí přijet nebezpečně blízko k linii kontaktu, do vzdálenosti, kde ho vidí nejen protivníkovy drony, ale i běžné průzkumné prostředky. Systém je velký, pomalý a při přesunu nápadný. Ruská doktrína to řeší pravidlem „udeř a zmiz“: posádka má zasáhnout cíl a opustit pozici za méně než minutu.

V éře FPV dronů ale ani minuta nemusí stačit. Analýza serveru Defense Express upozorňuje, že drony dokážou operovat právě v tom pásmu, kde TOS-1A střílí, a navíc ho sledovat ještě předtím, než vůbec zastaví a zamíří. Krátkodosahový plamenomet se tak ocitá v paradoxu: aby mohl ničit, musí riskovat. A riziko na dnešním bojišti znamená být viděn.

Že si toho je vědoma i ruská strana, prozrazují její vlastní kroky. Státní korporace Rostec v listopadu 2025 oznámila dodávku TOS-1A s novým ochranným kompletem proti dronům. Samotná existence takové modernizace je nepřímým přiznáním, že systém je na frontě systematicky loven.

Drony jako hlavní zbraň bojiště

Zásah z 18. dubna není izolovaný úspěch. Podle ukrajinského ministerstva obrany zaznamenal program Army of Drones v roce 2025 celkem 819 737 video-potvrzených úderů, z toho 29 000 proti těžkým vozidlům. Prezident Zelenskyj uvedl, že přes 80 % nepřátelských cílů je dnes ničeno právě drony. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany přitom popisuje FPV drony jako odpověď na chronický nedostatek dělostřelecké munice, levnější, dostupnější a v některých úsecích schopné vytvářet „kill zóny“, jimiž se těžká technika bez ztrát nepohne.

Všechny tři jednotky podílející se na zničení TOS-1A, 414. brigáda, 412. brigáda i Lasar’s Group, figurují mezi nejúspěšnějšími útvary celého bonusového programu. Nejde o náhodu. Jde o systém.

Co říkají čísla o ztrátách TOS-1A

Průběžná evidence projektu Oryx, který sleduje vizuálně potvrzené ztráty, uvádí za celou válku 36 ztracených kusů TOS-1A:

• 27 zničených
• 6 poškozených
• 2 poškozené a ukořistěné
• 1 ukořistěný

K tomu dalších 9 ztracených přebíjecích vozidel TZM-T, bez nichž je raketomet po vypálení salvy prakticky bezcenný. Veřejně ověřitelný rozpad ztrát po jednotlivých frontových sektorech neexistuje, takže kolik TOS-1A Rusko nasadilo přímo v Záporožské oblasti, nelze spolehlivě říct. Jisté je, že každá další ztráta zužuje tak specializovanou schopnost, kterou nelze snadno nahradit běžným dělostřelectvem.

Zbraň určená k lámání obrany se na dnešním bojišti sama stává obětí logiky, kterou nepředvídala. Termobarická salva potřebuje blízkost. Dron potřebuje jen trpělivost.

Článek Obávaný ruský raketomet byl postrachem frontových jednotek – než ho našly a s velkou parádou odrovnaly se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketomet se zřejmě vracel z útoku; naposledy

TOS-1A Solncepjok je nástupcem původní „jedničky“, oproti níž má 24hlavňový odpalovač, avšak používá rakety stejné ráže 220 mm. Má oproti ní vylepšený dosah až na 10 km, ale pořád je hodně malý, kvůli čemuž musí útočit na nepřátelské pozice zblízka – což ho dělá zranitelným ze strany dělostřelectva, ale zejména dronů, jelikož si ho „podají“ během pár minut.

Video: ukrajinští odstřelovači pokropili ruskou pěchotu na 300 metrů. Do některých vojáků stříleli i na zemi

Usazen je potom na podvozku tanku T-72, potvrzuje Wikipedia, což mu dává dobrou průchodnost terénem, a též ho to dělá relativně odolným – není mu to ovšem nic platné, protože jeho nejzranitelnější částí je odpalovač, do něhož také ukrajinské jednotky při jeho ničení míří. A v tomto případě tomu nebylo jinak, i když se zdá, že měl nabité pouze dvě rakety.

Raketomet je tak obávaný nikoliv pro svou ráži 220 mm, byť je vysoká, ale pro termobarické hlavice namísto klasických. Ty totiž při dopadu rozptýlí mikročástice aerosolu, které pronikají i za záhyby a do vnitřku objektů, a následně jsou zažehnuty. V ohnivé kouli o poloměru několika metrů je vše ihned spáleno, a na ukryté vojáky působí obrovský podtlak.

Žalostná kvalita vojenských letadel a vrtulníků musí překvapovat i Rusy. Během 3 týdnů jich kvůli poruše vyřadili 8

Tem jim roztrhá plíce a veškeré orgány, takže jsou na místě mrtví. Útok TOS-1A lze přežít jedině v uzavřené budově, bunkru nebo vozidle, do nichž rakety pro nízkou průbojnost neproniknou. V podstatě vždy, když se raketomet objeví, stává se primárním cílem operátorů dronů, jelikož jeho zničením zachrání mnoho vojáků, kterých je navíc v první linii stálý nedostatek.

I když není jasné, jakou hlavicí byl ukrajinský dron osazen, často mívá proti technice tu z granátu pro granátomet RPG-7. Ta má dle Wikipedie hmotnost 2,6 kg, což je zhruba maximum, jaké malý dron unese, a průbojnost 500 mm RHAe. To je sice na odpalovač raket zbytečně moc, ale zase to znamená jistotu, že bude zničen, což záběry z druhého dronu potvrzují.

Článek Video: hrůzná ruská zbraň se vracela z útoku, tak se Ukrajinci pomstili. Nezbylo z ní nic, ani posádka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketomet TOS-1A zabíjí i dobře ukryté vojáky

TOS-1A Solncepjok je termobarický salvový raketomet ráže 220 mm, uvádí Wikipedia, který může odpálit až 24 raket s termobarickými hlavicemi. Na rozdíl od klasických výbušných se před jejich účinky nelze tak jednoduše schovat třeba za záhyb bunkru. V místě dopadu totiž rozptýlí aerosolovou směs, u níž dojde k zažehnutí a okamžitému spálení všeho živého.

Kreml ví, že ho probuzená evropská mocnost drží v šachu. Atomovky má tak silné, že by jedním útokem smazala Moskvu

Současně ale vytváří podtlak, který je právě schopen šířit se i přes záhyby a do otevřených objektů, ať jde o budovy nebo vozidla. TOS-1A byl navržen k útokům na nepřátelské opevněné pozice a lehce obrněná vozidla a transportéry zejména v otevřeném terénu, uvádí Wikipedia. Rusové ho často nasazují proti drženým pozicím, které nemohou dobýt.

Každá raketa zabíjí v poloměru několika metrů, a jelikož není TOS-1A Solncepjok tak přesný, spoléhá na plošný efekt odpálené salvy, jejíž rakety dopadají v nějakých odchylkách. Jediným způsobem, jak se jejich účinkům vyhnout, je ukrýt se do hermeticky uzavřeného objektu, např. do budovy, ale může to být i obrněné vozidlo, jelikož rakety nejsou moc průbojné.

19 ruských generálů padlo. Ukrajinci se utrhli ze řetězu, kosí velení ruské armády jako na běžícím páse

Ještě lepší nicméně je, pokud se ho podaří zničit dříve, než stihne vystřelit, což se ale v tomto případě nedošlo, jelikož evidentně vypustil celou salvu. Handicapem TOS-1A ovšem je, že má velmi krátký dosah, obvykle do 6 km, a s nejlepšími raketami do 10 km, takže musí být blízko pozic, na něž pálí. Tam mu ovšem hrozí, že bude poměrně rychle zničen.

Když ho totiž objeví průzkumné drony, které létají nad ukrajinským bojištěm nepřetržitě, vyšlou vojáci obvykle sebevražedný FPV letoun, případně bombardovací. Nést může improvizovanou hlavici, ale častá je ta z protitankového granátu RPG-7. Na záběrech je patrné, jak z raketometu po zásahu stoupá černý dým, což bylo nejspíše umocněno vznícením paliva.

Článek Video: nejhrůznější ruský raketomet naposledy odpálil salvu 24 raket. Potom ho Ukrajinci přesným úderem nadobro zničili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrýt se před TOS-1A je skoro nemožné

TOS-1A Solncepjok je bezpochyby nejhrůznější raketomet ve výzbroji ruské armády. Ačkoliv má dostřel maximálně 10 km, kvůli čemuž musí působit v blízkosti nepřátelských pozic, což ho také dělá zranitelným, jakmile jeho termobarické hlavice „úřadují“, je s vojáky amen. Nevybuchují totiž jako standardní, před jejichž účinky se lze schovat třeba za záhyb zákopu.

Tajná akce odpálila ropovod Družba, pro ruskou ekonomiku i Evropu jde o citelnou ztrátu. Ukrajinci si to ještě drze natočili

Wikipedia popisuje, že v místě dopadu rozptýlí drobné částice aerosolu, který je následně zažehnut, což vysokou teplotou okamžitě sežehne všechno živé, ale největší problém je podtlak, který při tom vzniká. Ten se totiž šíří i za záhyby, do bunkrů apod., a nelze se před ním skrýt. Jediný úkryt nabízí hermeticky uzavřený objekt, klidně i lehce obrněné vozidlo.

Termobarické hlavice totiž nemají příliš vysokou průraznost, ale jakmile zasahují v otevřeném prostoru, jsou extrémně ničivé, neboť podtlakem trhají orgány. Dává proto smysl, že vojáci chtějí zničit TOS-1A vždy, když ho objeví. V tomto případě k tomu použili bombardovací dron, který ho pronásledoval v noci, čemuž odpovídají záběry, na nichž doslova svítí.

Ruská PVO selhala a sestřelila vlastní Su-35S. Škodu za 1,5 miliardy má na svědomí vychvalovaný S-400

Není jasné, kdy schytal první zásah, ale po nějaké chvíli ujíždění je vidět, jak hoří. Následně to schytal do boku, což způsobilo poměrně velkou explozi, ale i tak pokračoval v cestě. Nejspíše až třetí rána ho zapálila natolik, že to Rusy donutilo zastavit u kraje cesty. Jeden ze členů tříčlenné posádky vyběhl svým směrem, další dva jiným, ale poté se k němu chtěli připojit.

A právě v tu chvíli zaútočili Ukrajinci mikropumou znovu, což jednoho z probíhajících vojáků srazilo k zemi, ale pohotově se zvedl a utíkal dále. Výbuch ho mohl zranit, ale také nemusel, šlo nejspíše jenom o tlakovou vlnu, ale minimálně tím oba dva silně zariskovali. I kdyby Ukrajinci znovu neútočili, hrozil kdykoliv výbuch samotného termobarického raketometu.

Video: Rusové se uhnízdili v Pokrovsku a někteří předstírali smrt. Ale Ukrajince neošálili, Ukrajinci je nemilosrdně zpráskali

Následně je vidět, jak raketomet hoří, což ho muselo minimálně silně poškodit. Nezdá se ovšem, že by z něj vylétaly rakety, což naznačuje, že se zrovna vracel z fronty, kde je evidentně všechny odpálil. ArmyRecognition doplňuje, že má TOS-1A odpalovač na 24 raket, zatímco předchůdce jich má rovných třicet. Jedná se každopádně o velmi cenný úlovek.

Článek Video: Ukrajinci pronásledovali nejhrůznější ruský raketomet, dokud neshořel. Vojáci nesmyslně proběhli kolem něj se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci zůstanou ve větším bezpečí

TOS-1 Solncepjok je bezpochyby jednou z nejhorších zbraní, jakou ruská armáda disponuje. Její ničivost spoléhá v termobarických hlavicích, které nevybuchují jako ty klasické – v místě dopadu nejdříve rozptýlí hořlavou směs aerosolu, která následně vzplane. Na vojáky to má dvojí účinek. V první řadě je to sežehne, a v druhé vytvoří podtlak, který jim roztrhá orgány.

Rusové se mohou jenom vztekat, ale z Ukrajiny dělají zbrojní velmoc. Přebytečné zbraně bude prodávat do světa

Wikipedia upřesňuje, že byl zaveden v roce 1987, ale v roce 2003 přišla jeho modernizovaná verze známá jako TOS-1A, která má 24hlavňový odpalovač, zatímco předchůdce 30hlavňový. Rakety ráže 220 mm může přitom odpálit v salvě, ale také po jedné, ovšem pouze na vzdálenost 10 km (starší verze dokonce do 5 km), což je jeho největší handicap, neboť je zranitelný drony.

To je také důvod, proč se ruští vojáci rozhodli rakety rozebírat, aby z nich získali termobarickou směs, kterou následně ládují do mikropum, jimiž osazují drony. Tento proces ostatně ukazují na záběrech, kde nejdříve velikou raketu rozpojí, čímž oddělí hlavici od palivové části, a následně z ní nechávají vytéct termobarickou směs červené barvy, aby jí naplnili mikropumy.

Smáli se jim, a teď Rusko udalo nový směr. Tankové „boudy“ se pomalu stávají standardem. Budí rozpaky, ale na bojišti fungují dobře

ScienceDirect uvádí, že běžně dokáží 220mm termobarické rakety TOS-1 a TOS-1A (účinek je nejspíše počítán při dopadu celé salvy) okamžitě zabít v poloměru 50 metrů, ale silně nebezpečné jsou až do 150 metrů, a fyzické zranění dokáží dokonce způsobit do 300 metrů od místa dopadu. V případě mikropum bude však tento účinek nanejvýš několik metrů.

I to bude pochopitelně pro vojáky zničující, ale bude nutné s nimi o to lépe mířit. Rusové je mohou montovat de facto na jakékoliv malé drony, nejspíše kvadrokoptéry, protože s těmi lze nejlépe manévrovat. Armádní Zpravodaj je názoru, že je využijí pro sebevražedné i bombardovací, přičemž nebudou riskovat životy jako při pohybu v raketometu TOS-1.

Nejutajovanější plavidlo Ruska odhalují satelitní snímky. Hrůzu budí ne velikostí, ale výzbrojí. Obrana je téměř nemožná

Operátoři budou moci být ve větší vzdálenosti od cíle, i když u malých kvadrokoptér to neplatí za každou cenu, ale hlavně budou moci zůstat skrytí a maskovaní. Bude je potom těžší vypátrat, ale protože tím vznikne mezi nimi a drony nějaké spojení, půjde ho teoreticky vystopovat.

The Russians disassemble a 220 mm TOS-1 rocket to retrieve its thermobaric compound for use in drone bombs.
The horrible material oozes out of the rocket as if entering our world from Hell.
1/ https://t.co/UcsqMGkjtw pic.twitter.com/kVn5hUO3iK

— Roy🇨🇦 (@GrandpaRoy2) November 7, 2025

Rusové rozebírají termobarickou raketu ráže 220 mm z raketometu TOS-1

Článek Rusové natočili postup improvizace. Rozebírají termobarické rakety z TOS-1, aby je využili na dronech se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zabíjí i schované vojáky, ale musí k nim blízko

TOS-1A Solncepjok je 24hlavňový raketomet zařazený do výzbroje roku 1988, uvádí Wikipedia s tím, že má dostřel pouze 10 km, což je také jeho obrovskou slabinou. Když útočí, musí být blízko nepřátelských pozic, v důsledku čehož je snadným cílem pro drony, jako tomu bylo na záběrech. A nepomohlo mu ani to, že je usazen na relativně odolném tankovém podvozku.

Rusko zahalené strachem z nejmocnější zbraně Ukrajinců dlouhého doletu. Ročně plánují tisíce střel Flamingo, které obrací kartu

Obvykle používá ten z T-72, pozdější modely však z T-90. V tomto případě je nicméně patrné, že nevydržel pravděpodobně výbuch protitankové miny, která explodovala po jeho pravém boku, ale teoreticky mohlo jít o nějakou silnější pumu shozenou z dronu. Následně každopádně začal hořet, což ho po nějaké době donutilo zastavit. Celou dobu ho přitom bombardovací dron sledoval, a i když Rusové ujížděli co nejrychleji, neměli šanci mu uniknout.

Nakonec museli zastavit, protože jim požár zřejmě zničil motor, event. jinou část, a na řadu přišlo opět bombardování. Nejspíše stačila jedna mikropuma, jejíž výbuch byl poměrně velký, a zřejmě se jí podařilo zapálit motorovou část; rakety už zřejmě nabité nebyly, protože jinak by z ohně vylétaly ven. Ruská posádka přitom stihla utéct dříve, než došlo ke zničení.

Foto: Ruské tajemství padlo. Běloruský prezident omylem vyzradil, jak vypadá Orešnik, který poslední roky straší Evropu

Důvodem, proč se nechtějí s raketometem TOS-1A setkat ani ti nejlepší vojáci, je prostý – před jeho účinky se nelze snadno schovat. V místě dopadu totiž termobarické hlavice rozptýlí malé částice aerosolu, který je zažehnut, takže všechno spálí, a kdo by mu náhodou unikl, zasáhne ho podtlaková vlna rvoucí orgány živých bytostí na kusy, potvrzuje ArmyRecognition.

Schovat se za záhyb nebo dva třeba v zákopu tedy nepomůže. Jedinou možností, jak účinkům uniknout, je zavřít se například do tanku nebo nějakého odolnějšího obrněnce, event. do bunkru, do něhož nemůže nic proniknout. Termobarické hlavice totiž nemají vysokou průraznost, takže si jednoduše s pancéřovanými či jinak dobře chráněnými cíli neporadí.

Článek Video: O nejhorší ruský raketomet se postaral zručný voják. Setkat se s ním nechtějí ani elitní jednotky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zabije i schované, ale musí k nim přijet blízko

TOS-1A Solncepjok je vícenásobný raketomet usazený na podvozku tanku T-72, v novějších verzích pak T-90 (který z něj nicméně vychází), takže je poměrně odolný vůči minám i dalším nástrahám, a stejně tak zdolá náročný terén. Odpaluje přitom rakety s termobarickými hlavicemi, s nimiž se rozhodně nikdo setkat nechce, neboť proti nim skoro není obrany.

Stinná stránka nákupu F-35, která každý letoun extrémně prodraží. Jen za úpravu letiště zaplatí Němci 48 miliard korun

Termobarické hlavice totiž nefungují jako ty klasické – v místě dopadu sice vybuchují, ale do ovzduší rozptýlí mikročástice aerosolu, který následně zažehnou – kromě spálení všeho živého pak podtlak trhá orgány lidí na kusy – a to i v momentě, kdy jsou schovaní za záhyby, například zákopu, které jinak klasickou explozi zastaví a vojáci se tak ochrání, uvádí Wikipedia.

Výbuch lze přežít výhradně v hermeticky uzavřeném prostoru, ať už v bunkru nebo tanku, ale teoreticky i v nějakém odolném vozidle, protože termobarické rakety nemají moc průbojnost. K největší slabině TOS-1A patří ovšem nízká odolnost odpalovače raket, který prakticky nelze nijak ochránit, třeba klecí, jelikož potřebuje ke střelbě hodně prostoru.

Video: Ukrajinci ukázali, proč jim Rusové nemají šanci zničit vojenská letadla

Stačí na něj tak i drony s menší hlavicí, pakliže se trefí přímo do něj, nejlépe ještě s nabitými raketami. Ty malé na bojišti často nosí hlavici granátu z RPG-7 v hmotnosti 2,6 kg, uvádí Wikipedia s tím, že mají průbojnost 500 mm RHAe, což je zcela dostačující. S tím se ostatně pojí i druhý slabina TOS-1A, a to dostřel max. 10 km, kvůli němuž musí být blízko bojů.

Článek Video: Ohnivé peklo, v jakém se Rusové na Donbase ocitnout nechtěli. V nejhrůznějším raketometu jsou ale blízko smrti vždy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci se před TOS-1A jen tak neschovají

TOS-1A Solncepjok je vícenásobný raketomet ráže 220 mm, který je tak obávaný z důvodu, že odpaluje rakety s termobarickými hlavicemi. Od těch běžných se liší tím, že v místě dopadu rozptýlí do okolí malé částice aerosolu, a ten následně vzplane, čímž spálí všechno živé. Kdo by přitom unikl plamenům, čeká ho smrt způsobená obrovským podtlakem.

Video: Ukrajinci ukázali Rusům, že vzdálenost neznamená bezpečí. Zapálili jim ropnou rafinerii 1 300 km od hranic

Ten doslova roztrhá orgány lidí, potvrzuje Wikipedia, což je důvod, proč se před následky raket nestačí schovat za záhyby zákopu. Přežít je lze například v obrněném vozidle, tanku, případně v uzavřené budově, do níž zkrátka exploze ani podtlak neproniknou. Značné škody umí přitom napáchat i jediná raketa, natož pak celá salva 24, kterou také někdy odpaluje.

Nevýhodou TOS-1A je nicméně efektivní dostřel pouze 10 km, což znamená, že musí být celkem blízko fronty, kde mu hrozí objevení a zničení pomocí dronů, event. dělostřelectvem. To se také v tomto případě stalo, jelikož ho zachytil dron průzkumný, zatímco sebevražedný ho nejspíše trefil přímo do nabitých raket, což nejméně jednu odpálilo a spustili řetězovou reakci.

Katastrofa větší, než se zdá. Ukrajinci sestřelili nejmodernější frontový bombardér za skoro 800 milionů

Armádní Zpravodaj napočítal pět explozí, přičemž byla každá další větší než ta předchozí. Je de facto nemožné, aby to posádka přežila, a i kdyby se jí podařilo vyskočit už před prvním blížícím se dronem, pravděpodobně by ji zničily následky termobarických hlavic. Když explodují na jednom místě, zabíjí na desítky metrů; některé navíc vylétaly, takže ničily i dále.

Článek Video: Ukrajinci obrátili účinky hrůzného raketometu proti Rusům a nechali je po 5násobném výbuchu shořet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na TOS-2 zaútočily drony; třikrát

Jak může vypadat zničení raketometu TOS-2, lze vidět na videu níže. Není přesně jasné, jak dronaři raketomet objevili, ale zřejmě půjde o práci nějakého průzkumného dronu; a posléze na něj zaútočily drony sebevražedné. Zdá se, že dokonce třikrát, přičemž raketomet zasáhly na různých místech. Armádní Zpravodaj se domnívá, že tím mohly zachránit život mnoha vojáků, protože termobarická munice zabíjí nejen žárem, ale hlavně tlakem, potvrzuje Wikipedia.

Armagedon pro ukrajinská města: nasadí-li Rusko své raketomety, doslova je smaže. Použít může i obávané termobarické zbraně

Raketomet TOS-2 je na podvozku nákladního automobilu a v jeho odpalovači je 18 raket ráže 220 milimetrů. WikiWand uvádí, že jejich dosah záleží na typu raket, kdy ty nejmodernější mohou doletět do vzdálenosti až 20 kilometrů. Odpálit je lze v jedné salvě a pokrýt tím relativně velikou plochu, a i když by vojáci byli v zákopovém systému nebo opevnění rozptýlení, hrozí, že jich mohou zahynout i desítky během několika sekund, jelikož následkům nelze uniknout. Zničení raketometu však takovouto hrozbu samozřejmě zažehná.

Článek Video: ruský termobarický raketomet TOS-2 Tosochka nahání hrůzu každému vojákovi. Jeho zničení může zachránit život i desítkám se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

TOS-1A bude vždy prioritním cílem

Zničení raketometu TOS-1A není jednoduché, jelikož se ho obsluha bude vždy snažit maximálně ukrýt. Nejspíše s ním ani nebude zůstávat v blízkosti bojiště, ale odjede dál, protože ví, že je tato hrůzu nahánějící zbraň prioritním cílem. Video níže ukazuje právě situaci, při které se raketomet přesunoval a podařilo se ho odhalit nejspíše za pomoci průzkumného dronu. MilIn k tomu uvádí že na něj nakonec zaútočil sebevražedný FPV dron a zničil ho.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

TOS-1A je relativně odolná zbraň, Wikipedia uvádí, že je umístěn na podvozku obvykle z tanku T-72. To z důvodu, že má poměrně malý dosah – většinou 6 kilometrů, i když mají existovat i střely s dosahem až 10 kilometrů – ovšem i tak se musí hodně přiblížit frontě, kde je odolnost třeba. Když se ale podaří zasáhnout raketovou část, v níž jsou stále obsažené střely, následuje většinou ohromná exploze – stejná, jaká je vidět na videu níže.

Rakety TOS-1A obsahují hořlavou směs

Raketometu pojme 24 střel ráže 220 milimetrů, uvádí ArmyRecognition, z čehož má každá speciální hlavici s hořlavou směsí, a navíc ještě obsahuje raketové palivo. V případě zásahu tedy tato kombinace exploduje doslova jako ohňostroj. Speciální hlavice nicméně zaručuje vysokou účinnost zbraně – v místě cíle se hořlavá směs rozptýlí do vzduchu a teprve poté zapálí, což vytvoří obří kouli plamenům. Ta nejenže všechno ve své blízkosti spálí, ale podtlak v okolí rovněž dokáže doslova roztrhat vnitřnosti vojáků, a to i těch v úkrytech.

Článek Video: pokud se ruský raketomet, který nahání hrůzu všem vojákům, zrovna přesouvá, může ho dron snadno poslat na věčnost se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

TOS-3 by si vzal to nejlepší z předchůdců

Raketomety TOS-1A a ROS-2 se od sebe velice liší, i když jde v obou případech o zbraně využívající rakety ráže 220 mm, a to buď termobarické nebo zápalné. První z nich je umístěn na pásovém tankovém podvozku, uvádí MilitaryToday, a má 24 raket, jejichž dosah je 6 km. Ten druhý je naopak na kolovém podvozku a má 18 odpalovacích tubusů, upřesňuje Wikipedia. Nemusí být ovšem tak odolný, neboť je dosah jeho střel 10 km (některé zdroje dokonce mluví i o 15 km), takže se nepotřebuje pohybovat tak blízko bitevní linie.

⚠️#Russie – Le nouveau système d’artillerie🇷🇺 à munitions thermobariques TOS-3 „Dragon“ est en cours de conception
▶️Selon Rostec, le prototype en cours de test dispose de seulement 15 tubes, mais d’une portée allant jusqu’à 15 km
▶️Il devrait être monté sur châssis T-72 ou T-90 pic.twitter.com/kWrkdUrNz3

— Jacques Frère (@JacquesFrre2) April 20, 2024

Nový raketomet TOS-3 by měl nicméně kombinovat prvky obou předchozích zbraní, uvádí MilIn, což zahrnuje tankový podvozek jako u TOS-1A, ale používal by munici s prodlouženým dosahem, jakou má TOS-2. Zatím existuje jenom obrázek údajné podoby TOS-3, a je na něm vidět jenom 15 odpalovacích tubusů, což se zdá na nosnost tankového podvozku docela málo. Není tedy jasné, zda zobrazuje skutečnou podobu zbraně nebo jde jenom o nějaký výkřik.

Nabíjení TOS-3 bude o něco efektivnější

Odpalovací mechanismu bude pravděpodobně umístěn na podvozku tanku T-72 nebo T-90, protože ty jsou v Rusku nejdostupnější. ArmyRecognition se domnívá, že bude součástí raketometu i systém nabíjení, což by mělo zrychlit dobíjení střel a velice zefektivnit celkový provoz. Tankový podvozek bude zároveň poskytoval mnohem větší odolnost, což je důležité například z důvodu odvetné protibaterijní palby nebo činnosti sebevražedných dronů, ačkoliv ty mohou mohou raketomet na tankovém podvozku poničit i tak.

Raketomet TOS-1A dokáže v zákopech šířit hrůzu. Před strašlivou termobarickou zbraní se nelze nikam ukrýt

Pro ruskou armádu jsou zbraně jako raketomety TOS – a je jedno, jakého typu – velice důležité, hlavně pokud vede útočné operace proti opevněným jednotkám. Termobarické hlavice totiž nejenom vytvoří kouli zapáleného aerosolu, ale také podtlak trkající lidskou tkáň. Účinkům podtlaku se přitom nelze schovat, takže je zbraň schopná usmrtit nebo zranit i vojáky v zákopech, bunkrech a budovách. Zatím ale není jasné, zda a kdy vojáci TOS-3 dostanou.

Článek Ještě větší peklo, než kdy dříve: ruský termobarický raketomet TOS-3 má být ještě účinnější než oba jeho předchůdci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

TOS-2 je extrémně účinný

Nasazení této nové zbraně v bojích na Ukrajině potvrdily záběry zveřejněné ruskými médii, jak uvedl portál Defence-Blog. Pro ukrajinské vojáky v obranných pozicích přitom představuje veliké nebezpečí, protože termobarické střely v místě dopadu rozptýlí do vzduchu mrak hořlavého aerosolu, a ten se následně vznítí. Zabíjí pak nejen plamen, ale i podtlak vytvořený v okolí, což zabije nebo zraní i lidi schované v úkrytech. A protože má TOS-2 údajně dosah 15 kilometrů, je mnohem dále od fronty, takže je jeho lokalizace obtížnější.

iZdroj fotografie: Uživatel Mike1979 Russia / Creative Commons / CC BY-SA

Jedná se přitom o žhavou novinku v ruské výzbroji. Portál MilitaryToday uvádí, že byla poprvé představena teprve v roce 2020, ačkoliv musela nejdříve projít zkouškami. Do aktivní výzbroje byl pak TOS-2 zařazen někdy na jaře nebo v létě 2023, a prvního nasazení proti ukrajinským vojákům se nejspíše dočkal v červnu 2023 v oblasti Záporoží. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela novou zbraň, není jasné, kolika kusy mohou ruští vojáci na Ukrajině disponovat.

Raketomet TOS-2 má být přesný

Od předchozí verze se TOS-2 v mnohém odlišuje, ovšem oba raketomety využívají rakety ráže 220 mm. Novější z nich má disponovat lepším řízením palby a pálit tak s vyšší přesností – to je pro TOS-2 velmi důležité, protože má k dispozici jenom 18 raket oproti 24 na TOS-1A, takže při plošném zásahu nepokryje takovou plochu. Palbu je přitom schopný zahájit během 90 sekund od zastavení na pozici, a mnohem snazší má být i přebíjení systému za pomoci jeřábu.

Video: 3 ruské raketomety a radar podlehly jedinému útoku HIMARS, a padly dokonce i ukryté BM-27 Uragan a TOS-1A

Zásadní změnou je potom i podvozek, který není tankový , ale kolový – konkrétně sedí na automobilu Ural-63704-0010 s pancéřovanou kabinou. To mu umožňuje rychlou přepravu po silnici po vlastní ose, zatímco pásový raketomet bývá dopravován vlakem a posléze na taženém návěsu. Po vypálení střel se navíc může z pozice rychle vzdálit, což u tankového podvozku nebylo tak snadné. Rychlost vozidla je až 100 km/h a na plnou nádrž zvládne ujet až tisíc km.

Raketomet TOS-2 na Ukrajině

Článek Rusko rozmisťuje na Ukrajině také nový termobarický raketomet TOS-2 Tosochka. Je to celkem problém, oproti TOS-1 je výrazně lepší se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.