<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>Životopis &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/zivotopis/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 03 Mar 2026 09:32:25 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>Životopis &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Letecký génius z Kyjeva Igor Ivanovič Sikorskij, konstruktér slavných vrtulníků a letadel</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/letecky-genius-z-kyjeva-igor-ivanovic-sikorskij/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 14 Nov 2022 05:10:12 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[Vrtulník]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=156653</guid>

	
					<description>K nejvýznamnějším postavám v dějinách letecké techniky bezesporu patří Igor Ivanovič Sikorskij, kterého lze bez nadsázky nazvat mužem dvou epoch a dvou světů.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>O čest uvádět slavného konstruktéra jako svého občana se přou Polsko, Ukrajina a Rusko. Podle dosažitelných informací se narodil 25. května 1889 v&nbsp;Kyjevě v&nbsp;rodině profesora psychologie. Otec byl příslušníkem původně polské šlechtické rodiny. Ukrajina tehdy jako stát neexistovala a tvořila součást Ruska. <strong>Odborné znalosti získal jako kadet na Námořní akademii v&nbsp;Petrohradě</strong>, později na Polytechnickém institutu v&nbsp;Kyjevě a nakonec na Škole letecké techniky a konstrukce automobilů v&nbsp;Paříži vedené známým průkopníkem letectví kapitánem Ferdinandem Ferberem.</p>



<h2 id="h-americk-leteck-konstrukt-r">Americký letecký konstruktér</h2>



<p>První letoun zkonstruoval roku 1909 po návratu z&nbsp;<a href="/tag/francie/">Francie</a>, odkud si přivezl motor Anzani. O tři roky později zvítězil jeho typ S-6 na exhibici ruské armády v&nbsp;Moskvě. Po <strong>jmenování hlavním konstruktérem Rusko-Baltského vagonového závodu</strong> RBVZ v&nbsp;Petrohradě zkonstruoval několik unikátních čtyřmotorových letounů Russkij vitjaz, Grand a Ilja Muromec. Poslední z&nbsp;nich byl vyroben v&nbsp;sérii 22 kusů. </p>



<p>Velkoletouny tvořily základ letecké jednotky známé jako Eskadra vzdušných korábů, kterou Rusko předstihlo zbytek světa. Doprovod těchto bombardérů tvořily dvoumístné eskortní stíhače RBVZ S-16 vyvinuté rovněž Sikorským. <strong>Po roce 1917 byla výroba obnovena</strong>. Rozpad ruské monarchie vedl mnohé Rusy k&nbsp;emigraci. Igor Ivanovič vystoupil v březnu 1919 z&nbsp;lodi v&nbsp;New Yorku a zahájil nejslavnější etapu svého života s&nbsp;poangličtěným jménem Sikorsky. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="771" height="1024" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/sikorskiy-ii-771x1024.jpg" alt="" class="wp-image-156666" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/sikorskiy-ii-771x1024.jpg 771w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/sikorskiy-ii-188x250.jpg 188w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/sikorskiy-ii-768x1021.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/sikorskiy-ii-542x720.jpg 542w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/sikorskiy-ii.jpg 1000w" sizes="(max-width: 771px) 100vw, 771px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Igor Sikorsky</figcaption></figcaption>


<p>Ke vzniku letecké společnosti nesoucí jeho jméno se vztahují různé údaje. Podle části z&nbsp;nich založil roku 1923 s&nbsp;bývalými důstojníky ruské armády společnost Sikorsky Aero Engineering Company. <strong>Šekem na 5 000 USD přispěl také slavný skladatel ruského původu Sergej Rachmaninov</strong>. Podle jiných informačních zdrojů založil Sikorsky roku 1925 společnost Sikorsky Manufacturing Company v&nbsp;Rooseveltu. </p>



<p>Nadějný cizinec využil svoji dosavadní praxi a zaměřil se na složitou konstrukci velkých letounů. Přestože první prototyp havaroval, následující S-29 již znamenal úspěch. <strong>Dopravní letoun pro 14 cestujících byl použitelný rovněž jako bombardér</strong>. Roku 1928 získal Sikorsky státní občanství USA. Krátce poté se jeho společnost stala součástí americké společnosti United Aircraft and Transport, která stavěla mohutné létající čluny S-42 sloužící k&nbsp;transatlantickým letům.</p>



<h2 id="h-budoucnost-m-vrtuln-ky">Budoucnost má vrtulníky</h2>



<p>Již ve druhé polovině třicátých let se Sikorsky již plně věnoval <a href="/tag/vrtulnik/">vrtulníkům</a>, tehdejší novince v&nbsp;oboru letectví. Patrně by se slušelo použít slovo opět, protože první vrtulník navrhl již roku 1909. Dokladem je perokresba v&nbsp;časopise <em>Kijevskaja iskra</em>. <strong>V&nbsp;rámci spolupráce se společností Vought zkonstruoval Sikorsky vrtulník VS-300</strong>. Jednalo se o první létající stroj s&nbsp;cyklickým řízením rotorových listů, tedy první opravdu funkční a technologicky perspektivní vrtulník. Poprvé odstartoval 14. září 1939. </p>



<p>Z&nbsp;jeho konstrukčního řešení vychází většina vrtulníků až do současnosti. Zpočátku řídil prototyp jeho tvůrce. Díky tomu se stal pravděpodobně prvním zkušebním pilotem letadel s&nbsp;rotující nosnou plochou v&nbsp;historii a také prvním držitelem pilotního osvědčení pro vrtulníky v&nbsp;USA. <strong>Již v době zkoušek VS-300 byl odstartován vývoj dvoumístné sériové užitkové verze</strong>, nesoucí označení V-316. Jeho výroba byla zahájena roku 1942 s&nbsp;označením R-4 nebo HNS-1. Od počátku o něj projevily zájem ozbrojené síly. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="743" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/igor-sikorsky-300.jpg" alt="" class="wp-image-156667" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/igor-sikorsky-300.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/igor-sikorsky-300-320x238.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/igor-sikorsky-300-768x571.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/igor-sikorsky-300-720x535.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>VS-300</figcaption></figcaption>


<p>První kusy obdržela US Coast Guard. Tam se vrtulník poprvé proslavil v&nbsp;záchranářské roli. Kapitán Ericson v&nbsp;něm 3. ledna 1944 dopravil krevní konzervy pro raněné z torpédoborce USS Turner zničeného explozí munice. <strong>Jako uživatelé následovaly US Army Air Forces</strong> (tehdejší označení USAF), US Navy, RAF a Royal Navy. V&nbsp;posledním období <a href="/tag/druha-svetova-valka/">druhé světové války</a> byl R-4 používán od dubna 1944 při záchranných operacích v&nbsp;Barmě a na lodích US Navy. Prakticky se jednalo o historicky první letecké, zdravotnické a evakuační mise typu MEDEVAC.</p>



<p>Následoval typ R-5, u nějž byly odstraněny problémy odhalené praxí s&nbsp;R-4. I tento vrtulník se dostal do výzbroje ještě před koncem války a následně sloužil v&nbsp;letectvech devíti států. <strong>V&nbsp;Británii nesl bojové jméno Dragonfly</strong>. Jeho nasazení za války v&nbsp;Koreji (1950 až 1953) bylo jedním z&nbsp;podkladů slavného seriálu <em>M.A.S.H</em>. Touha po velkých letadlech neopustila nadšeného konstruktéra ani ve vrtulníkové branži. Výsledkem jeho tvůrčího entuziasmu byl atypický těžký transportní typ S-56, známý pod vojenským označením CH-37 a bojovým jménem Mojave. </p>



<p>První prototyp S-56 odstartoval roku 1953 a měl nosnost odpovídající přibližně transportnímu letounu C-47 Skytrain okolo čtyř tun! <strong>Vrtulník měl sice jeden rotor, avšak pohon zajišťovaly dva zážehové motory</strong>. Z&nbsp;důvodu zachování objemu trupového nákladového prostoru byly pohonné jednotky umístěny do gondol na pylony po straně horní části trupu. K&nbsp;bojovému nasazení došlo především za války ve Vietnamu (1959–1972).</p>



<h2 id="h-od-p-stov-ch-k-turbovrtulov-m-motor-m">Od pístových k&nbsp;turbovrtulovým motorům</h2>



<p>Ve Vietnamu se objevil další vrtulník s&nbsp;velkým S. Jednalo se o S-64 s&nbsp;armádním označením CH-54 Tarhe. Přesnější je však jméno používané civilními leteckými společnostmi, a to Nebeský jeřáb (Skycrane). <strong>Atypické řešení sloužilo k&nbsp;optimalizaci požadavků na transport nákladů</strong> do hmotnosti 21 t. Tento vrtulník mohl přepravovat na podvěsu pod trupem i lehký tank M551 Sheridan. Sloužil rovněž jako bombardér svrhující několikatunové pumy s&nbsp;prostorovou explozí. </p>



<p>Velká nosnost byla dána použitím technologické novinky, dvojice turbovrtulových motorů. Prvním masově vyráběným sériovým vrtulníkem Sikorského konstrukční školy se stal S-58, používaný ozbrojenými složkami 30 států. <strong>Poprvé vzlétl roku 1954 s&nbsp;vojenským označením H-34</strong>. V&nbsp;rámci US Army nesl bojové jméno Choctaw, US Navy ho pojmenovala Seahorse a francouzské námořnictvo Pirate. Existovalo rovněž několik komerčních verzí. Licenční výroba probíhala v&nbsp;Británii.</p>



<p>Dalším světoznámým a masově vyráběným typem se stal protiponorkový S-61 s&nbsp;námořním označením SH-3 a bojovým jménem Sea King. Tento vrtulník, který poprvé vzlétl roku 1959, rovněž sloužil, <strong>případně ještě slouží v&nbsp;námořnictvech celkem 23 států</strong>. Licenční výroba probíhala v&nbsp;<a href="/tag/velka-britanie/">Británii</a>. Je znám také jako Jolly Green Giant a Pelican. Nejznámější a aktuálně nejrozšířenější je UH-60 Black Hawk, používaný rovněž v&nbsp;exportní verzi S-70. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="607" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/1187px-sh3h-hs15-cvw15-1995-cropped.jpg" alt="" class="wp-image-156668" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/1187px-sh3h-hs15-cvw15-1995-cropped.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/1187px-sh3h-hs15-cvw15-1995-cropped-320x194.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/1187px-sh3h-hs15-cvw15-1995-cropped-768x466.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/1187px-sh3h-hs15-cvw15-1995-cropped-507x307.jpg 507w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/1187px-sh3h-hs15-cvw15-1995-cropped-720x437.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>SH-3</figcaption></figcaption>


<p>Převzal jméno nerealizovaného projektu S-67. Více než 2 600 kusů slouží v&nbsp;několika verzích v&nbsp;ozbrojených silách 22 států i pod dalšími bojovými jmény například Pawe Hawk, Knighthawk, Jayhawk, Seahawk. <strong>V&nbsp;řadě z&nbsp;nich nahradil typ UH-1</strong>. Výroba stále probíhá. Civilní společnosti používají transportní typ S-92. Roku 2015 se společnost stala součástí konsorcia Lockheed Martin. Nejnovějším perspektivním vrtulníkem je SB-1 Defiant.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Igor Sikorsky - Father of the Helicopter" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/hgJy8-6SBR4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/letecky-genius-z-kyjeva-igor-ivanovic-sikorskij/">Letecký génius z Kyjeva Igor Ivanovič Sikorskij, konstruktér slavných vrtulníků a letadel</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/hgJy8-6SBR4" duration="1180">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/hgJy8-6SBR4" />
			<media:title type="html">Letecký génius z Kyjeva Igor Ivanovič Sikorskij &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Jeden z nejvýznamnějších konstruktérů letecké techniky. Otec moderních vrtulníků a muž dvou historických epoch.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/hgjy8-6sbr4.jpg" />
			<media:keywords>Ukrajina,Vrtulník,Životopis,Sikorskij</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/sikorskiy-ii-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/sikorskiy-ii.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Igor-Sikorsky</media:title>
			<media:description type="html">Igor Sikorsky</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/sikorskiy-ii-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/igor-sikorsky-300.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">VS-300</media:title>
			<media:description type="html">VS-300</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/igor-sikorsky-300-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/1187px-sh3h-hs15-cvw15-1995-cropped.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">SH-3</media:title>
			<media:description type="html">SH-3</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/1187px-sh3h-hs15-cvw15-1995-cropped-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="50595" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/bulla-vityaz-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/11/bulla-vityaz-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Generál Jan Irving, mimořádná osobnost českých dějin s největším počtem operačních letů za druhé světové války a bezpočtem vyznamenání</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/general-irving-mimoradna-osobnost-ceskych-dejin/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Ivo Pujman]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 19 Oct 2022 05:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[pilot]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=124360</guid>

	
					<description>Životní příběh hrdiny RAF, člověka následně desítky let perzekuovaného komunistickou diktaturou v Československu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Světlo světa poprvé spatřil 7. března 1915 ve vesničce Lisov v&nbsp;čp. 15 u Stodu u Plzně. Brzy se přestěhoval s&nbsp;matkou a nevlastním otcem do Úherců, kde žili v domku čp.&nbsp;60 jen kousek od Plzně. <strong>Po základní škole se vyučil strojním zámečníkem</strong> v&nbsp;plzeňské Škodovce a pak vystudoval strojní průmyslovku. Byl aktivním skautem a různými brigádami se snažil vylepšovat finanční situaci rodiny. Jeho nevlastní otec byl totiž v&nbsp;dole těžce zraněn s&nbsp;trvalými následky.</p>



<h2 id="h-irvingov-m-z-jmem-bylo-od-d-tstv-v-e-ve-vzduchu">Irvingovým zájmem bylo od dětství vše ve vzduchu</h2>



<p>Janovým největším zájmem bylo ale vše, co se pohybuje vzduchem, což ho často přivádělo na letiště Západočeského aeroklubu v Plzni na Borech. V&nbsp;r. 1931 (podle některých odkazů už v&nbsp;r. 1929) se stal řádným členem „dorostu“ Západočeského aeroklubu v&nbsp;Plzni na Borech (dále jen „ZA“). <strong>Tehdy měl „dorost“ v ZA hlavní povinnost pomáhat v&nbsp;běžné činnosti aeroklubu</strong>, ať už při údržbě a opravách letadlového parku, nebo při různých akcích a leteckých dnech pořádaných plzeňským aeroklubem. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-vlu-prostejov-737x1024.jpg" alt="" class="wp-image-151048" width="750" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-vlu-prostejov-737x1024.jpg 737w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-vlu-prostejov-180x250.jpg 180w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-vlu-prostejov-768x1068.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-vlu-prostejov-518x720.jpg 518w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-vlu-prostejov.jpg 1000w" sizes="(max-width: 737px) 100vw, 737px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ivo Pujman</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Generál Irving ve VLU Prostějov</figcaption></figcaption>


<p>Velkou metou všech členů „dorostu“ byl však samozřejmě pilotní výcvik, po němž pochopitelně toužil i student Irving. Ten ale absolvoval až v&nbsp;červnu 1934, kdy<strong> mu náklady uhradilo MNO</strong>. Pro studenta Irvinga při jeho školních povinnostech byla předtím požadovaná suma cca 4 000 Kč za pilotní výcvik přece jen moc. Podmínkou MNO ale bylo, aby s&nbsp;tímto výcvikem nastoupil na vojnu, a to rovnou do 2.&nbsp;ročníku pilotní školy VLU v Prostějově. </p>



<p>A tak se z&nbsp;„civila“ Irvinga stal od 1.&nbsp;července 1934 Irving-voják. Pak to šlo všechno ráz naráz. První „vojenský“ let absolvoval 3.&nbsp;července 1934 na Š-118, do 21.&nbsp;března 1935 dolétal vojenskou „elementárku“ a od 22.&nbsp;března&nbsp;1935 <strong>plynule přešel na pokračovací výcvik</strong>, který ukončil 28.&nbsp;června&nbsp;1935 v&nbsp;Prostějově. Vzápětí byl přidělen k&nbsp;1.&nbsp;leteckému pluku TGM do Prahy, dne 1.&nbsp;srpna&nbsp;1935 byl jmenován <a href="/tag/pilot/">pilotem-letcem</a> a po odlétání povinného penza letových hodin konečně dne 1.&nbsp;září&nbsp;1936 obdržel jmenování polním pilotem-letcem. </p>



<p>Jeho průkaz vojenského polního pilota-letce nese číslo 1068. I když jeho tajným snem bylo létat na stíhačkách, nebylo mu přáno. <strong>Létal hlavně na Letovech Š-328</strong> a svou touhu po adrenalinu si realizoval ježděním na silném motocyklu. Svůj Ariel barvy slonové kosti se zlatými okrajovými linkami proháněl neméně zdatně než letadla, ve kterých seděl za kniplem.</p>



<h2 id="h-jestli-nebo-a-vypukne-v-lka">Jestli nebo až vypukne válka</h2>



<p>V&nbsp;roce 1938 prodělal kurz létání bez vidu jen podle přístrojů. Pak se už jako aktivní vojenský pilot vrátil do Plzně, když byl po květnové mobilizaci 1938 přesunut s&nbsp;několika dalšími osádkami „zvědných“ Š-328 v&nbsp;rámci 4.&nbsp;průzkumné letky 1.&nbsp;leteckého pluku na letiště Plzeň-Skvrňany a polní letiště Borek u Plzně. <strong>Těžce prožíval mnichovské dny v&nbsp;září 1938, vnímal je jako křivdu</strong>. Dne 30.&nbsp;října&nbsp;1938 se znovu vrátil na letiště do Kbel. Poslední svobodný let před okupací Německem absolvoval 3.&nbsp;března 1939, šlo o cvičný noční let, nácvik startu a přistání na řadu světel. </p>



<p>Jeho zápisník letů byl poté uzavřen k&nbsp;datu 15. března 1939 s počtem 2 046 letů v celkové době 772&nbsp;hodin a&nbsp;17&nbsp;minut. Jan Irving nebyl z&nbsp;těch, kteří se trpně smiřovali s&nbsp;německou okupací. Podle svědků měl už tehdy jasno, mezi svými se nechal slyšet – válka bude a je třeba odejít do zahraničí, aby se mohlo bojovat proti Němcům. <strong>Odešel do Polska 5.&nbsp;května&nbsp;1939, vlastně na počátku exodu čs. letců</strong>. Pamětníci vzpomínali na tento „přechod“ hranic jako na dramatický. V&nbsp;Polsku ho hned u hranic zatkla polská policie a putoval do polského vězení. </p>



<p>Hrozilo mu i vydání do Protektorátu. Nakonec se dostal do Malých Bronowic a jako mnozí další čekal, co bude dál. Poláci neprojevovali o naše vojáky a letce zájem, i když válka byla na spadnutí. A tak řada našich vojáků využila dekretu Ministerstva války <a href="/tag/francie/">Francie</a> z 6. června 1939 o přijímání důstojníků cizích armád <strong>do Cizinecké legie a upsala se do jejích služeb</strong>. Dekret ministerstva války Francie u vycvičených letců dělal „milostivě“ výjimku, neboť umožňoval přijmout do Cizinecké legie i&nbsp;záložní důstojníky, rotmistry a poddůstojníky, avšak pouze v&nbsp;hodnosti vojín cizinecké legie. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="709" height="1024" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-francii-1940-709x1024.jpg" alt="" class="wp-image-150865" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-francii-1940-709x1024.jpg 709w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-francii-1940-173x250.jpg 173w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-francii-1940-768x1109.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-francii-1940-499x720.jpg 499w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-francii-1940.jpg 1000w" sizes="(max-width: 709px) 100vw, 709px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ivo Pujman</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Ve Francii 1940</figcaption></figcaption>


<p>Tento dekret doplňovala zpráva, že jestliže vypukne válka, budou všichni čs. vojáci vyreklamováni z&nbsp;jednotek Cizinecké legie a bude jim umožněno vstoupit do čs. zahraničního vojska. <strong>Nikomu tehdy v&nbsp;Polsku neunikl malý rozdíl ve vyjadřování</strong>, od Francouzů znělo – „jestli vypukne válka“, českoslovenští vojáci říkali – „až vypukne válka“. Jan Irving spolu s&nbsp;dalšími 722 československými vojáky, z&nbsp;nichž bylo 320 letců, na lodi Chrobry odplul v&nbsp;červenci do Francie. </p>



<p>Na lodi nebyl ve špatné společnosti, pluli s&nbsp;ním třeba taková budoucí esa jako četař Peřina, velitel 311. peruti npor. Ocelka či jiná čs. stíhací legenda J.&nbsp;Maňák. Jan Irving dorazil do Francie 1.&nbsp;srpna a <strong>vzápětí s&nbsp;ostatními odjel vlakem do Paříže</strong>. Ve Francii se Jan Irving jako pilot zkoušel přihlásit ke stíhačům. Opět neuspěl, se svojí kvalifikací k&nbsp;nočnímu létání byl vybrán hned po vypuknutí války 1.&nbsp;září 1939 k&nbsp;přecvičení na francouzské bombardéry. </p>



<h2 id="h-inzultac-s-d-stojn-ka-do-anglie">Inzultací čs. důstojníka do Anglie</h2>



<p>Absolvoval „výcvik“ v Toulouse na pozorovacích Potezech XXV, stařičkých jednomotorových dvouplošnících, proti nimž byl Letov Š-328 supermoderní „brus“. Až na závěr výcviku létal i na modernějším celokovovém letounu Bloch MB-210, s parametry někde mezi Ju-52 a Ju-86. <strong>Po výcviku létal bojově v&nbsp;operační letce GB 21 na letounech Bloch MB-210</strong> a Amiot 351 a 354 s&nbsp;velitelem cdt. Deperoisem. V&nbsp;období do 18.&nbsp;června&nbsp;1940 prodělal 5 operačních letů (jiné prameny hovoří o 11), naposledy letěl v&nbsp;noci ze 14. na 15.&nbsp;června&nbsp;1940. </p>



<p>Cílem bylo bombardování německých pancéřových kolon v&nbsp;severní Francii a Belgii. Budoucí generál Irving přitom nalétal 15 operačních hodin. Žádost maršála Petaina ze dne 18.&nbsp;června&nbsp;1940 o příměří ho zastihla na letišti Agen nedaleko Toulouse. Tam jemu i řadě dalších <strong>generál Vuillemin, velitel francouzského vojenského letectva</strong>, předal několik medailí a vyznamenání. Vojenský odpor Francie vůči Německu však už skončil. Pro české příslušníky francouzského <a href="/tag/letectvo/">letectva</a> to znamenalo jediné: co nejrychleji se dostat z&nbsp;poražené Francie pryč.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="663" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut.jpg" alt="" class="wp-image-15444" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut-320x212.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut-768x509.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut-720x477.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut-330x220.jpg 330w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut-150x100.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut-300x199.jpg 300w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: RAF / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>311. peruť Wellingtony</figcaption></figcaption>


<p>Také Janu Irvingovi byl tento fakt jasný. Ještě na nástupu na letišti v&nbsp;Agen se rychle domluvil s&nbsp;dalšími třemi českými letci, Kedou, Žantou a Malovcem, a spolu doslova ukradli na ploše stojící francouzský dvoumotorový bombardér Amiot 354. <strong>Francouzský letecký personál po dopolední „slávě“ z&nbsp;letiště hned zmizel</strong>, takže to, že si českoslovenští letci po obědě „vypůjčili“ dokonce dva bombardéry, aby mohli uletět do Anglie, nikdo neřešil. Do hlášení se později dostalo, že letouny českým letcům vlastně přidělil sám generál Vuillemin. </p>



<p>S&nbsp;laxností Francouzů kontrastovala horlivost čs. důstojníka Josefa Jaškeho, který oběma skupinám čs. letců hrozil pistolí s tím, že když budou chtít odletět, bude je považovat za dezertéry a zastřelí je. Irving ho byl nucen inzultovat a nikdy mu už toto chování neodpustil. Mimochodem, ta <strong>druhá skupina podobně odvážných pilotů si „vzala na cestu“ Blocha MB-210</strong> a do Anglie skutečně doletěli. Daleko složitější to měla skupina pilotů s&nbsp;Janem Irvingem za kniplem Amiotu. Sice se po krátkém zahřátí motorů rychle vznesli do vzduchu, ale okamžitě věděli, že je zle. </p>



<p>Polovina přístrojů včetně rychloměrů nefungovala, do letounu neopravenými dírami po zásazích táhlo, paliva v&nbsp;nádržích moc nebylo. Irving pilotoval a jeho spoluletci hledali nějaké mapy a navigační pomůcky, ale&nbsp;<strong>letoun byl úplně prázdný</strong>. Benzinové ukazatele ovšem mnoho naděje na cestu do <a href="/tag/velka-britanie/">Anglie</a> nedávaly, nakonec se čs. letci rozhodli, že obrátí a poletí do bližší Jugoslávie. Pak začal vynechávat jeden motor, připozdívalo se a museli letět přes Alpy a nepřátelskou Itálii. </p>



<h2 id="h-j-r-irving-kone-n-v-anglii">J. R. Irving Konečně v Anglii</h2>



<p>Nad Pádskou nížinou jim zkomplikoval let italský flak, který se kupodivu trefil, takže technické problémy narůstaly. Přesto se jim nakonec podařilo se štěstím doletět a s&nbsp;vynechávajícími motory přistát v&nbsp;Záhřebu. Obyčejní Jugoslávci včetně letců a vojáků měli z&nbsp;jejich úspěšného úletu radost a <strong>projevy sympatií cítili naši letci na každém kroku</strong>. Benevolence strážících vojáků na letišti v&nbsp;Záhřebu šla dokonce tak daleko, že Irving se Žantou směli své letadlo po provizorní opravě největších poškození sami přeletět na letiště v&nbsp;Niš, kde pak byli oficiálně internováni. </p>



<p>Ale v&nbsp;Jugoslávii tehdy ještě vládla profašistická vláda. V&nbsp;okamžiku, kdy Janu Irvingovi a jeho druhům reálně hrozilo vydání do Protektorátu, zasáhli naši krajané v&nbsp;Jugoslávii a zorganizovali útěk celé české posádky z&nbsp;internace. <strong>Generál Irving pak dlouho vzpomínal na rodinu paní Kandičové</strong>, u níž nalezl v&nbsp;době internace azyl a téměř rodinné zázemí. Útěk z&nbsp;Jugoslávie v&nbsp;prosinci 1940 nebyl jednoduchý. Cestovali sice vlakem a celkem bez dramatických příhod až do Řecka do Soluně, ale nikoli v&nbsp;osobních vagónech. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="958" height="1024" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/irving-raf-001-958x1024.jpg" alt="" class="wp-image-150652" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/irving-raf-001-958x1024.jpg 958w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/irving-raf-001-234x250.jpg 234w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/irving-raf-001-768x821.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/irving-raf-001-674x720.jpg 674w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/irving-raf-001.jpg 1000w" sizes="(max-width: 958px) 100vw, 958px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ivo Pujman</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Generál Irving u RAF</figcaption></figcaption>


<p>Jeli celou noc skrytě na spodku vagonů nákladního vlaku, přivázáni pro jistotu k&nbsp;podvozkům. Jan Irving vzpomínal, že na to použil svůj kožený pásek. Ze Soluně následoval pěší přesun k hranicím s&nbsp;Tureckem, ilegální přechod hranic, a v&nbsp;blízkém Istanbulu<strong> se pak všichni čtyři oficiálně přihlásili jako dobrovolníci do čs. zahraničního letectva</strong>. Tam vyvolali poněkud trapné překvapení, protože od jejich odletu z Francie o nich nikdo nic nevěděl a byli už oficiálně považováni za mrtvé. Dokonce obdrželi in memoriam vyznamenání Československou medailí Za chrabrost.</p>



<p>Z&nbsp;<a href="/tag/turecko/">Turecka</a> odcestoval Jan Irving z&nbsp;přístavu Mersin lodí Warszawa do Haify v&nbsp;Palestině. Byl zařazen do 11.&nbsp;čs.&nbsp;pěšího praporu „Východního“ v Jerichu, pod velení pplk. Klapálka – jako pěšák. Po své anabázi <strong>v Palestině, kde prodělal i několik těžkých žloutenek a infekcí z pokousání štíry</strong>, pak podnikl dlouhou cestu lodí kolem celé Afriky, kolem Kapského mysu až do Gibraltaru, a odtud na jiné lodi 21. května 1941 konečně doplul k liverpoolským břehům Anglie.</p>



<h2 id="h-sm-la-p-i-hled-n-ponorek">Smůla při hledání ponorek?</h2>



<p>Jako kvalifikovaný a zkušený bombardovací pilot byl Inspektorátem čs.&nbsp;letectva bez diskusí zařazen k 311. čs. bombardovací peruti RAF, která v&nbsp;té době měla veliké ztráty. Po přeškolení na Wellingtony zahájil Jan Irving svou další bojovou činnost. <strong>V&nbsp;RAF dostal kmenové číslo 788056</strong> a&nbsp;první posádkou Welingtonu, do níž byl zařazen v&nbsp;No. 1429 COTF (Čs. Operační výcviková jednotka), bylo těchto šest letců: pilot Irving, dále Stach, Němeček, Švejdar, Novák a Böhm, všichni v&nbsp;hodnosti Sgt. Domovským letištěm tehdy bylo letiště v&nbsp;East Wrethamu. </p>



<p>Sem patří citát z&nbsp;pozdějších vzpomínek generála Irvinga: <em>„Dostal jsem výbornou posádku a ihned jsme začali létat z&nbsp;letiště v East Wrethamu. Zúčastnili jsme se ještě několika velkých bombardovacích akcí nad Německo včetně prvního tisíciletadlového náletu na Kolín nad Rýnem v&nbsp;noci z&nbsp;30. na 31. května 1942.</em>“ <strong>Nočním náletům 311.&nbsp;squadrony RAF však pomalu odzvonilo</strong>, neboť prudká eskalace ponorkové války v&nbsp;Atlantiku, která hrozila Británii ekonomicky srazit na kolena, způsobila, že i naše 311. peruť dostala nový úkol. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="632" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/b-24-liberator.jpg" alt="" class="wp-image-151058" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/b-24-liberator.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/b-24-liberator-320x202.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/b-24-liberator-768x485.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/b-24-liberator-720x455.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: John Tewell / Creative Commons / CC BY-NC</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>B-24 Liberator</figcaption></figcaption>


<p>V&nbsp;rámci Coastal Command hlídkovat nad mořem, ponejvíce nad Biskajským zálivem, a bojovat s&nbsp;ponorkami. Počátkem července 1942 přelétá celá 311.&nbsp;peruť na novou základnu v&nbsp;Talbeny. Odtud se startovalo <strong>ještě na Wellingtonech, které postupně dostávaly nový nátěr</strong> – místo matné černé na spodních a bočních plochách světlou, resp. bílou barvu. Ale ve starém i novém zbarvení hned od počátku vzlétaly na protiponorkové hlídkování nad moře z&nbsp;nové základny první čtyři české posádky. Mezi nimi byla i ta generála, tehdy seržanta Irvinga.</p>



<p>V&nbsp;dílech dosti renomovaného čs. leteckého historika na dané téma se tvrdí, že generál Irving měl smůlu a prakticky vůbec za celou svoji bojovou kariéru u 311.&nbsp;perutě <strong>žádnou německou ponorku nenašel</strong>. Po porovnání pramenů v&nbsp;archivech i s&nbsp;osobním archivem generála z jeho pozůstalosti však je nutné konstatovat, že právě Irving měl v&nbsp;počtu spatřených, napadených a pravděpodobně potopených německých ponorek v&nbsp;311. peruti naopak nesporný primát.</p>



<p>Jeho posádka hlídkovala ve starém „welouši“ převážně nad Biskají až do 19.&nbsp;dubna 1943 a absolvovala přitom 58 bojových letů. Při hlídkovém letu ve Welingtonu KX-D číslo R 1498 dne 5.&nbsp;října 1942<strong> posádka Jana Irvinga spatřila v&nbsp;Biskajském zálivu svoji první německou ponorku</strong>, kterou z&nbsp;výšky cca 300 metrů napadla šesti hlubinnými pumami a s&nbsp;velkou pravděpodobností ji poškodila.</p>



<h2 id="h-na-wellingtonech-a-liberatorech-nejm-n-153-bojov-ch-let">Na Wellingtonech a Liberatorech nejméně 153 bojových letů</h2>



<p>V&nbsp;květnu 1943 se generál Irving při přeškolení poprvé octl za kniplem své velké lásky – čtyřmotorového bombardéru <a href="/historie/liberatory-zlikvidovaly-rumunska-ropna-pole/">B</a><a href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/liberatory-zlikvidovaly-rumunska-ropna-pole/">-24 Liberator</a>. Dne 2.&nbsp;července 1943 pak jako pilot tohoto letounu zahájil prvním hlídkovým letem další část své válečné kapitoly. <strong>Jeho novou posádku činili Nedoma, Mrázek, Černohorský</strong>, Šacha, Hofrichter a Pařez, stále seržanti. Prameny o tom, jak a kdy se generál Irving na Liberátorech utkal s&nbsp;německými U-booty, jsou značně zmatečné a „rozkošatělé“. </p>



<p>Ale díky nahlédnutí do letového deníku pana generála je možné uvést jeho skutečná a potvrzená setkání s německými ponorkami, která většinou pro U-booty nedopadla dobře. S&nbsp;nepřítelem se v&nbsp;Biskaji poprvé střetl za kniplem Liberatoru V&nbsp;779 „J“ dne 8.&nbsp;září 1943, avšak nebyla to ponorka, ale dálkový německý stíhač Ju-88. <strong>Naštěstí si Junkerse vzala do parády pětice Beaufighterů</strong>, jež se shodou okolností pohybovaly poblíž. Svou prvou ponorku načapal s&nbsp;Liberatorem dne 27.&nbsp;září&nbsp;1943 až při svém 67. operačním letu, kdy letěl patrolu v&nbsp;Liberatoru V&nbsp;786 „G“. </p>



<p>V&nbsp;Atlantiku na hladině nalezl najednou dvě vynořené německé ponorky, jednu následně stihl poškodit osmi raketami, druhou šesti hlubinnými pumami. Jedna z nich byla později identifikována s&nbsp;velkou pravděpodobností jako U-221 typu VIIC kpt.&nbsp;Hanse Trojera. <strong>Další ponorku generál Irving objevil na Liberatoru</strong> V 882 „Q“ při svém 80.&nbsp;bojovém letu v noci 5.&nbsp;února 1944, výsledek útoku ale nedokázal zjistit. Pak si „užil“ při svém 92.&nbsp;operačním letu dne 15. června 1944, kdy se vracel z&nbsp;patroly s&nbsp;dvěma zmlklými motory v Liberatoru V&nbsp;754 „J“. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="613" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/junkers-ju-88.png" alt="" class="wp-image-151060" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/junkers-ju-88.png 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/junkers-ju-88-320x196.png 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/junkers-ju-88-768x471.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/junkers-ju-88-720x441.png 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Umeyou / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Ju-88</figcaption></figcaption>


<p>Podařilo se mu s pochroumaným strojem bezpečně přistát. Při ochraně spojenecké lodní dopravy na předmostí Normandie po Dni D se mu ale zdařil opravdu husarský kousek: dne 24. června 1944 v kanálu La Manche <strong>při svém posledním operačním letu s&nbsp;číslem 95 objevil dokonce tři německé ponorky</strong> najednou – a jednu z&nbsp;nich dokázal prokazatelně zničit raketami a hlubinnými pumami. Šlo s&nbsp;největší pravděpodobností o&nbsp;U 971 typu VIIC npor. Waltra Zeplina. </p>



<p>Při tomto útoku měl navíc na palubě českého lékaře a&nbsp;amatérského filmaře pana Weisse, který průběh celé patroly i samotného útoku na ponorky poctivě nafilmoval. Film se zachoval dodnes a některé pasáže z&nbsp;něj použili sami Britové ve vlastních propagandistických válečných dokumentech. <strong>Tuto část své letecké kariéry končí generál Irving k&nbsp;30. červnu 1944</strong> po absolvování 95 letů v&nbsp;délce 929,46 operačních hodin. Spolu s&nbsp;hlídkováním na Wellingtonech nalétal do 30. června 1944 dva operační turnusy, nejméně 153 bojových letů.</p>



<h2 id="h-lekce-pilot-m-americk-ch-mustang">Lekce pilotům amerických Mustangů</h2>



<p>Dne 1.&nbsp;července 1944 byl již F/O Irving odvelen jako instruktor do 111.&nbsp;OTU do Nassau na Bahamách na letiště Windsor Field. Školil nové piloty na B-24 taktice boje na moři, jeho ukázky řešení různých „havarijních situací“ se stávaly pověstnými široko daleko. Jako jediný s&nbsp;instruktorů-pilotů B-24<strong> například dovedl po určitý čas udržet ve vodorovném letu B-24</strong> při chodu jediného motoru. A jeho cvičné souboje a úhybné manévry při „napadení bombardéru <a href="/tag/stihaci-letoun/">stíhači</a>“ byly rovněž pověstné. </p>



<p>Například 5.&nbsp;února&nbsp;1945 proběhl inscenovaný souboj instruktorské posádky F/O Irvinga s&nbsp;co-pilotem Fr.&nbsp;Doležalem se dvěma P-51D USAAF. <strong>Honička po obloze trvala téměř dvě hodiny</strong> a za tu dobu se na fotokulometech obou P-51 Irvingův Liberator mihl jen párkrát. Vyhodnocení pak vyznělo zcela pro B-24, zasažena by vůbec nebyla! Člen posádky R.&nbsp;Bartoň na to vzpomínal:</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="680" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/pri-vycviku-na-bahamach.jpg" alt="" class="wp-image-150869" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/pri-vycviku-na-bahamach.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/pri-vycviku-na-bahamach-320x218.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/pri-vycviku-na-bahamach-768x522.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/pri-vycviku-na-bahamach-720x490.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ivo Pujman</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Generál Irving při výcviku na Bahamách</figcaption></figcaption>


<p><em>„Vždycky jsem tvrdil, že letecká akrobacie je mi zcela cizí, až do toho dne, kdy si náš Liberator vzali na mušku dva piloti Mustangů od USAAF. Naši piloti Honza Irving a Franta Doležal zahájili s&nbsp;Liberatorem akrobacii. <strong>Honička trvala skoro dvě hodiny, my jsme se uvnitř drželi všeho, čeho šlo</strong>, a&nbsp;ještě hodnou chvilku potom, co skončila, jsem nevěděl, kde je nebe a kde Atlantik! Američani byli hrozně překvapení, že nás vůbec nedostali do zaměřovačů, a po přistání se netajili tím, že dostali pěknou lekci.</em>“</p>



<p>Generál Irving měl prostě Liberatora „v&nbsp;ruce“, dokonce si troufl zalétávat opravené a nově dodané letouny B-24 zcela sám! A protože v&nbsp;té době se v&nbsp;rámci akce SEEWOLF německé ponorky v&nbsp;Mexickém zálivu snažily narušovat příbřežní námořní dopravu, <strong>jako zkušený pilot s&nbsp;britskými posádkami začal létat protiponorkové patroly</strong> i kolem Bermud, mimo svůj hlavní „úvazek“ instruktora. Nalétal tak bojově během devíti patrol dalších cca 80 letových operačních hodin, například 28.&nbsp;února 1945 na Liberatoru GR VIII „NK“ 5,55 hod.</p>



<p>Kromě toho využil svého postavení, aby si jako pilot osvojil řadu dalších letadel nacházejících ve Windsor Field. Typy, na něž se přecvičil jako první pilot (což má zapsáno ve svém pilotním deníku), byly C-47 Dakota a Airspeed Oxford. <strong>Vyzkoušel si i oba americké střední bombardéry</strong> té doby, kromě doloženého, ale nezapsaného létání na B-25 Mitchell tak byl pravděpodobně jediným českým válečným pilotem, který se prokazatelně přecvičil i na prvního pilota – velitele letounu B-26 Marauder.</p>



<h2 id="h-dva-roky-v-zn-n">Dva roky věznění</h2>



<p>Svůj úvazek v&nbsp;<a href="/tag/raf/">RAF</a> končí dne 11.&nbsp;července&nbsp;1945 a v srpnu 1945 se po šestileté anabázi konečně dočkal vytouženého návratu domů do ČSR. Podle jednoho z&nbsp;pramenů měl s hodností poručík přistát na Ruzyni jako kapitán Liberatoru, a to dne 25.&nbsp;srpna&nbsp;1945. <strong>Sice některé historické údaje tvrdí, že v ten den žádný Liberator na Ruzyni nepřistál</strong>, avšak operační deník gen. Irvinga mluví jasně, byť byl na jeho palubě tentokrát již jen jako cestující. Jeho B-24 startoval z&nbsp;Manstonu a první svobodný let po šesti letech trval 3,45 h s&nbsp;přistáním v&nbsp;Ruzyni.</p>



<p>Krátce nato se nechal demobilizovat a od února 1946 začal létat jako pilot v&nbsp;ČSA s&nbsp;průkazem pilota ČSA č. 1698 a průkazem navigátora II.&nbsp;třídy č. 1699, obojí vystaveno 12.&nbsp;listopadu&nbsp;1945. Zároveň vedl výuku teorie a praktický výcvik pilotů. <strong>Létal po celé Evropě, na Blízký a Střední východ, především na C-47 Dakota</strong> a na prvních Il-12. Kromě pravidelných linek absolvoval i několik zahajovacích letů na nově otevíraných spojích a vozil i různé celebrity. Kromě toho se snažil být co nejvíce s&nbsp;rodiči, často se domů do Úherců vracel i jen na skok. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="845" height="1024" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/v-csa-v-70letech-u-il-14-1-845x1024.jpg" alt="" class="wp-image-150870" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/v-csa-v-70letech-u-il-14-1-845x1024.jpg 845w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/v-csa-v-70letech-u-il-14-1-206x250.jpg 206w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/v-csa-v-70letech-u-il-14-1-768x931.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/v-csa-v-70letech-u-il-14-1-594x720.jpg 594w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/v-csa-v-70letech-u-il-14-1.jpg 1000w" sizes="(max-width: 845px) 100vw, 845px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ivo Pujman</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>V ČSA v 70. letech u IL-14 </figcaption></figcaption>


<p>Pomáhal obnovit činnost Skauta, pro tento účel koupil jednu z&nbsp;dřevěných německých budov z&nbsp;bývalého německého ženského tábora, již předělal na skautskou klubovnu. <strong>Za celou dobu do prvého zatčení ho potkala pouze jedna mimořádná událost</strong>. Dne 9. listopadu 1946 v 17.36 hod. Jan Irving havaroval v&nbsp;letadle Douglas DC-3/C-47A-80-DL (OK, cn 19535, sn 43-15069) ČSA na trati Amsterdam-Praha-Ruzyně při přistávání v Praze. Cpt. Irving odstartoval ve 12.05 hod. Na palubě bylo 13 cestujících a 5členná posádka. </p>



<p>V 15.46 hod. letadlo přeletělo maják letiště Ruzyně a kroužilo nad mraky ve výšce 1 700 m n. z. V 16.25 hod. začal řízený sestup za velmi obtížných povětrnostních podmínek. <strong>Po čtyřech nezdařených pokusech o přistání se ještě chvíli létalo v okruhu letiště</strong>. Pak jeho DC-3 po vyčerpání veškerého paliva musela nouzově přistát na pole u Dobrovíze. Kromě drobných poranění se nikomu nic nestalo. Po únoru 1948 i jeho jako „západního letce“ čekalo mnoho „nepříjemností“. </p>



<p>Z&nbsp;ČSA byl propuštěn a poprvé na celé 2 roky uvězněn. Odůvodnění a záminky komunistického soudu nejsou jasné, spis z jeho prvního procesu se dodnes nenašel. Sám vzpomínal: <em>„Tehdy jsem měl letět jako kapitán 18.&nbsp;února na Střední východ. <strong>Do výpravny za mnou přišli dva pánové. Byli od StB</strong>. Požádali mne, abych jim odevzdal všechny doklady včetně průkazky ke vstupu na letiště i diplom dopravního pilota. Od té doby začaly svízele, které vyvrcholily tím, že jsem byl zatčen v&nbsp;továrně Aero, kde jsem pracoval jako dělník. Byl jsem vězněn bez soudu.“</em></p>



<h2 id="h-neust-l-komunistick-persekuce">Neustálá komunistická persekuce</h2>



<p>V&nbsp;roce 1956 byl zatčen a uvězněn podruhé, tentokrát je doloženo více. Ve vazbě byl od 27.&nbsp;listopadu 1956 za pronášení protistátních výroků v souvislosti s politickými událostmi v Maďarsku a za poslouchání zpráv ze západních vysílačů (Svobodné Evropy). <strong>Byl odsouzen na dobu 2 měsíců nepodmíněně</strong>. Jeho svazek V-2874 MV – kauza Slavoj Špičan a spol., obsahuje protokoly a výpovědi, žalobu, protokoly o hlavním líčení a rozsudek. Dochovány jsou 4 svazky.</p>



<p>Ještě předtím, v&nbsp;roce 1952, se generál Irving stačil poprvé oženit a postupně se mu narodily dvě děti, dcera Adriana v&nbsp;červenci 1953 a po návratu z&nbsp;druhého věznění syn Jan v&nbsp;roce 1958. Ale <strong>neustálá perzekuce a šikanování gen. Irvinga se podepsaly i na jeho rodinné pohodě</strong>, takže se Irving rozvedl. Až v&nbsp;roce 1964 byl částečně rehabilitován. Tuto částečnou rehabilitaci využil k&nbsp;tomu, aby se opět dostal k&nbsp;létání. Znovu si obnovil kvalifikaci dopravního pilota a začal létat v&nbsp;ČSA, tentokrát jako kapitán Iljušinů IL-14. </p>



<p>Přes všechny následující politické zvraty v&nbsp;tehdejším <a href="/tag/ceskoslovensko/">Československu</a> pak na kapitánském sedadle v&nbsp;IL-14 vydržel až do důchodu v&nbsp;roce 1977, kdy mu bylo 62 let. Poslední let absolvoval v&nbsp;IL-14 OK – MCI v&nbsp;březnu 1977. <strong>V&nbsp;roce 1968 byl jmenován Zasloužilým vojenským letcem ČSSR</strong>, aby po srpnu 68 znovu musel bojovat s totalitní mocí o své létání. Do toho se podruhé oženil, vzal si za ženu vdovu po svém příteli a spolubojovníkovi z&nbsp;311.&nbsp;squadrony V. Bufkovi, s&nbsp;níž měl dceru Ivetu.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="750" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/general-irving-pametni-deska.jpg" alt="" class="wp-image-150872" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/general-irving-pametni-deska.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/general-irving-pametni-deska-320x240.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/general-irving-pametni-deska-768x576.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/general-irving-pametni-deska-720x540.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ivo Pujman</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Generál Irving pamětní deska</figcaption></figcaption>


<p>Po listopadu 1989 se i on dočkal plné formální rehabilitace. Věren své činorodosti, začal velmi intenzivně pracovat v&nbsp;nově se obnovujícím Svazu letců ČR. V&nbsp;roce 1990 byl povýšen do hodnosti plukovníka, <strong>v roce 1995 se stal generálmajorem</strong>. Kromě mnoha čs. a spojeneckých poct mu prezident Francouzské republiky propůjčil Národní řád Francie za zásluhy s&nbsp;právem nosit titul rytíře. Je čestným občanem Prahy-Letňan a obce Úherce, pamětní desky má na rodném domku v Lisově čp. 15 a na svém druhém domově v Úhercích čp. 60.</p>



<h2 id="h-neuv-iteln-po-et-vyznamen-n">Neuvěřitelný počet vyznamenání</h2>



<p>Generál Jan Roman Irving vykonal největší počet úkolových operačních letů ze všech čs. letců <a href="/tag/druha-svetova-valka/">2. světové války</a> – celkem 1 230 odlétaných operačních hodin. Kromě řady pamětních medailí obdržel tato vyznamenání:</p>



<p><strong>5 × čs. válečný kříž</strong></p>



<p><strong>3 <strong>×</strong> čs. medaile za chrabrost</strong></p>



<p><strong>1 <strong>×</strong> čs. medaile I. tř. za zásluhy o armádu</strong></p>



<p><strong>1 <strong>×</strong> francouzský válečný kříž</strong></p>



<p><strong>1 <strong>×</strong> francouzská vojenská medaile</strong></p>



<p><strong>1 <strong>×</strong> britská letecká hvězda za činnost nad Evropou</strong></p>



<p><strong>2 <strong>×</strong> britská hvězda za boj v Bitvě o Atlantik</strong></p>



<p><strong>1 <strong>×</strong> Medaile za hrdinství</strong></p>



<p><strong>1 <strong>×</strong> Národní řád Francie za zásluhy V.&nbsp;třídy s titulem rytíře</strong></p>



<p><strong>Titul „Zasloužilý vojenský letec ČSSR“</strong></p>



<p>Zemřel po těžké nemoci dne 24. dubna 1997 v&nbsp;Praze.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Válečný hrdina Jan Roman Irving má své muzeum" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Bwop1r7ATVM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/general-irving-mimoradna-osobnost-ceskych-dejin/">Generál Jan Irving, mimořádná osobnost českých dějin s největším počtem operačních letů za druhé světové války a bezpočtem vyznamenání</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Bwop1r7ATVM" duration="488">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Bwop1r7ATVM" />
			<media:title type="html">Generál Jan Irving, legenda čs. letectva &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Nejvyšší počet druhoválečných operačních letů, mnohonásobně vyznamenán, dvakrát vězněn za komunismu v Československu.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/bwop1r7atvm.jpg" />
			<media:keywords>druhá světová válka,pilot,Životopis,Irving</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-vlu-prostejov-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-vlu-prostejov.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">ve-vlu-prostejov</media:title>
			<media:description type="html">Generál Irving ve VLU Prostějov</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-vlu-prostejov-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-francii-1940.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">ve Francii 1940</media:title>
			<media:description type="html">Ve Francii 1940</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/ve-francii-1940-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Wellington-trojile-311-perut</media:title>
			<media:description type="html">311. peruť Wellingtony</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/06/wellington-trojile-311-perut-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/irving-raf-001.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Irving-RAF</media:title>
			<media:description type="html">Generál Irving u RAF</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/irving-raf-001-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/b-24-liberator.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">b-24-liberator</media:title>
			<media:description type="html">B-24 Liberator</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/b-24-liberator-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/junkers-ju-88.png" medium="image">
			<media:title type="html">junkers-ju-88</media:title>
			<media:description type="html">Ju-88</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/junkers-ju-88-150x150.png" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/pri-vycviku-na-bahamach.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">při výcviku na Bahamách</media:title>
			<media:description type="html">Generál Irving při výcviku na Bahamách</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/pri-vycviku-na-bahamach-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/v-csa-v-70letech-u-il-14-1.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">v ČSA v 70.letech u IL-14 (1)</media:title>
			<media:description type="html">V ČSA v 70. letech u IL-14</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/v-csa-v-70letech-u-il-14-1-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/general-irving-pametni-deska.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">generál Irving pamětní deska</media:title>
			<media:description type="html">Generál Irving pamětní deska</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/general-irving-pametni-deska-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="59243" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/na-palube-qeen-mary-pri-ceste-do-evropy-v-lete-1945-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/10/na-palube-qeen-mary-pri-ceste-do-evropy-v-lete-1945-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Odette Sansom: Francouzka, která vydržela brutální mučení nacistů</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/odette-sansom-clenka-francouzskeho-odboje/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 06 Sep 2022 06:06:01 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=3638</guid>

	
					<description>Za porážku nacismu položilo život obrovské množství lidí. Odette se štěstím přežila díky lži, které gestapo uvěřilo. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Hrdinka francouzského odboje, známá jen jako Odette, pracovala pro britskou vládu během druhé světové války. Když byla zajata a mučena nacisty, odmítla i přes opakované výhružky a bolestivé výslechy prozradit utajované informace.</p>



<h2 id="h-opustila-dcery-a-riskovala-ivot-pro-odboj">Opustila dcery a riskovala život pro odboj</h2>



<p>Odette Sansom, známá také pod příjmením Hallowes nebo Churchill, se narodila v&nbsp;roce 1912 ve <a href="/tag/francie/">Francii</a>. S&nbsp;prvním manželem se přestěhovala do Británie. <strong>Po začátku 2. světové války se i se třemi dcerami vrátila do Francie</strong>, kde navázala kontakty se&nbsp;SOE, tajným zvláštním operačním úřadem Spojeného království ve Francii, a začala pracovat pro britskou vládu jako špiónka. </p>



<p>Dcery nechala v&nbsp;klášterní škole a cestovala po Francii jako spojka a „volný agent” odboje, připravena kdykoli infiltrovat nepřátelské německé složky, ať už armádní, nebo dokonce v rámci SS a gestapa. <strong>Přibližně po roce však byla prozrazena</strong>, zatčena známým německým lovcem špionů Hugem Bleicherem a převezena na ústředí německé bezpečnostní služby.&nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img loading="lazy" width="976" height="549" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/111161959-gettyimages-3402812.jpg" alt="" class="wp-image-3647" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/111161959-gettyimages-3402812.jpg 976w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/111161959-gettyimages-3402812-300x169.jpg 300w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/111161959-gettyimages-3402812-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/111161959-gettyimages-3402812-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/111161959-gettyimages-3402812-450x253.jpg 450w" sizes="(max-width: 976px) 100vw, 976px" /></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Flickr</span></a></div>


<p>Když odmítla prozradit, kde se nachází její spolubojovníci a spojenci, nejenže zachránila životy dalších agentů, ale umožnila jim pokračovat v práci pro odboj. Po neúspěšných výsleších, při kterých byla i opakovaně surově znásilňována, byla převezena do koncentračního tábora Ravensbrück. <strong>Během následujících dvou let byla opět brutálně mučena</strong>, nejméně 14krát byla vyslýchána gestapem, přičemž její mučitelé z SS se kromě jiného neštítili vytrhat jí během výslechu všechny nehty na nohou. </p>



<p>Snášela i samotku více než tři měsíce, ale odmítla zradit své kolegy agenty. Jediným důvodem, proč ji nacisté nepopravili, byla <strong>její lež o spřízněnosti s Winstonem Churchillem</strong>. Falešně také prohlašovala, že její kolega agent Peter Churchill je její manžel.&nbsp;Žádný nacista v okupované Paříži nebyl ochoten nařídit popravu agenta, jenž by později mohl mít pro Berlín značnou hodnotu.</p>



<p>V&nbsp;koncentračním táboře zůstala až do konce <a href="/tag/druha-svetova-valka/">války</a>. Po osvobození Odette Sansom obdržela jako první žena v&nbsp;historii George Cross, <strong>nejvyšší civilní cenu Spojeného království za odvahu, vytrvalost a obětavost</strong>. Do konce svého života podávala svědectví o hrůzách nacistického režimu a účastnila se procesů s&nbsp;válečnými zločinci. Zemřela v&nbsp;roce 1995.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Hidden Heroes of WWII Uncovered in &#039;D-Day Girls&#039; | NowThis" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/nJCN0Zi4fGI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/odette-sansom-clenka-francouzskeho-odboje/">Odette Sansom: Francouzka, která vydržela brutální mučení nacistů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/nJCN0Zi4fGI" duration="273">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/nJCN0Zi4fGI" />
			<media:title type="html">Odette Sansom vydržela mučení nacistů &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Nacističtí vyšetřovatelé jí vytrhali nehty na nohou, neúměrně dlouhou dobu byla na samotce, přesto nic nevyzradila.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/njcn0zi4fgi.jpg" />
			<media:keywords>druhá světová válka,Životopis,Sansom</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/111161959-gettyimages-3402812-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/111161959-gettyimages-3402812.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">_111161959_gettyimages-3402812</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/111161959-gettyimages-3402812-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="65803" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/d2lsaskab7yz-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/02/d2lsaskab7yz-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Generálmajor in memoriam, nositel Řádu Bílého lva 1. třídy, Alexander Hess. Bojovník proti nacismu a významný letec</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/alexander-hess-prukopnik-ceskoslovenskeho-letectva/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Ivo Pujman]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 24 Jul 2022 05:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[RAF]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=62586</guid>

	
					<description>Krátké představení člověka, který vynikal činorodostí, byl ryzím vlastencem a miloval létání. A bohužel také jeden z mnoha, kdo musel utéct před komunisty. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Život plný paradoxů. Ač neherec, hrál ve filmu hlavní roli, ač suchozemec, zalétával první čs. vodní letadla, ač ryzí vlastenec, byl vyznamenán samotným Hitlerem, ač zklamán Francií a Angli<strong>í, s&nbsp;nasazením vlastního života bránil jako stíhač jejich oblohu</strong>, ač nebyl literát, napsal první knihu věnovanou našim letcům bojujícím v&nbsp;Anglii, ač se zásadně zasloužil o osvobození Československa, po únoru 1948 bylo jeho jméno vymazáno ze všech českých učebnic historie.</p>



<h2 id="h-cesta-voj-ka-do-letadla"><strong>Cesta vojáka do letadla</strong></h2>



<p>Alexander Hess, pro přátele Saša, se narodil jako druhý syn hlavního inženýra Královodvorských železáren Václava Hesse a jeho manželky Josefíny dne 4. května 1898. V&nbsp;roce 1909 začal studovat na české státní reálce v&nbsp;Praze v&nbsp;Ječné ulici, kde úspěšně odmaturoval 4. května 1916. <strong>Hned druhý den jej spolkla Rakousko-Uherská armáda</strong>. Stal se z&nbsp;něj „jednoroční dobrovolník“, prošel postupně boji na ruské a italské frontě, <a href="/tag/velka-valka/">válku</a> zakončil jako poručík – velitel protiplynového praporu na italské frontě.</p>



<p>Po skončení první světové války zůstal v&nbsp;nové československé armádě, krátce jako velitel pěších jednotek. Ale jeho snem bylo dostat se k&nbsp;letectvu. To se mu podařilo a <strong>od 1. května 1920 se stal poručíkem z&nbsp;povolání u leteckého pluku č. 1</strong>. Vzápětí prošel školou leteckých pozorovatelů v&nbsp;Chebu, pak jako polní pozorovatel – letec od&nbsp;června 1921 létal v&nbsp;Olomouci u 2. leteckého pluku.</p>



<iframe loading="lazy" src="https://www.facebook.com/plugins/post.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fmuseudoarportugal%2Fphotos%2Fa.1758745897732923%2F2930414070566094%2F%3Ftype%3D3&amp;width=750&amp;show_text=true&amp;height=497&amp;appId" width="750" height="497" style="border:none;overflow:hidden" scrolling="no" frameborder="0" allowfullscreen="true" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; picture-in-picture; web-share"></iframe>



<p>Tam létal hlavně na strojích Breguet Bre-XIV a Salmson Sal.2A2. Neminula jej však ani letadla českého původu, Letov Š-1 a 2, a různé verze válečných i poválečných letadel typu Brandenburg. <strong>„Vozit se“ jako pozorovatel ale generála Hesse neuspokojovalo</strong>. Chtěl pilotovat, sám poznávat ten opojný pocit svobody pohybu v&nbsp;třírozměrném prostoru, kdy jen jeho vůle bude rozhodovat, kam se svým letadlem zamíří.</p>



<p>To se mu podařilo v&nbsp;roce 1924, kdy v&nbsp;červnu absolvoval postupně elementární i pokračovací pilotní kurs. Jako nesporný talent už v&nbsp;červenci <strong>absolvoval i vrchol pilotního výcviku</strong>, stíhací kurs a akrobatický kurs pilotáže. Jeho láskou se nakonec stala čs. stíhačka Avia BH-21, kterou pilotoval s&nbsp;udivující bravurou.</p>



<h2 id="h-od-skv-l-ho-pilota-k-uzn-van-mu-sportovci-a-respektovan-mu-veliteli"><strong>Od skvělého pilota k&nbsp;uznávanému sportovci a&nbsp;respektovanému veliteli</strong></h2>



<p>Nadřízení si však všimli ještě jednoho talentu mladého důstojníka, a to jeho vynikajících velitelských schopností. <strong>Od roku 1925 proto nejen létal, ale také úspěšně velel</strong> postupně celé řadě stíhacích i pozorovatelských letek čs. letectva. V&nbsp;roce 1927 byl povýšen na kapitána letectva.</p>



<p>Generál Hess ve svých leteckých začátcích však nezůstával jen běžným vojenským <a href="/tag/pilot/">pilotem</a>. S&nbsp;poměrně velkým úspěchem se také účastnil tehdejších leteckých soutěží. Zvláště v&nbsp;legendárním <strong>„Leteckém závodě rychlostním o cenu prezidenta republiky“</strong> se od prvního ročníku v&nbsp;roce 1923 pravidelně umisťoval „na bedně“, jak se říká, v&nbsp;ročníku 1926 dokonce ve své kategorii C1 zvítězil.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="750" height="752" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-alexander-plakat.jpg" alt="" class="wp-image-62627" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-alexander-plakat.jpg 750w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-alexander-plakat-249x250.jpg 249w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-alexander-plakat-150x150.jpg 150w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-alexander-plakat-40x40.jpg 40w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-alexander-plakat-718x720.jpg 718w" sizes="(max-width: 750px) 100vw, 750px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Rok 1926 byl vůbec v&nbsp;životě pana generála poněkud hektický. V&nbsp;tomto roce se z&nbsp;něj stal i filmový herec, kdy v&nbsp;prvním „celovečerním“ hraném čs. leteckém filmu „Slavia L-BROX, aneb románek letcův” <strong>ztvárnil hlavního hrdinu, vojáčka Karla Smělého</strong>, na konci filmu úspěšného vojenského pilota a leteckého rekordmana. Film byl ještě němý a dostal se do kin v&nbsp;roce 1927. </p>



<p>Ještě jeden stupínek však ve vývoji svých leteckých schopností v&nbsp;roce 1926 úspěšně zdolal. Stal se z&nbsp;něj také zkušební a zalétávací pilot nových letadel, podílel se na zkouškách prvního vodního letadla čs. výroby, Aero A-29. O drama nebyla nouze, jednou dokonce při přistání pro poruchu na plováku havaroval. <strong>Nakonec však letadlo i s&nbsp;kolegy úspěšně odzkoušel</strong> a později ho pilotoval i na moři v&nbsp;Jugoslávii v&nbsp;Boce Kotorské, kde mělo čs. letectvo detašovaný letecký útvar. Ještě v&nbsp;roce 1935 zúročil své bohaté zkušenosti z&nbsp;pilotování vodních letadel a opět se podílel na záletu a zkouškách dalšího čs. vodního letadla, Letov Š-328v.</p>



<h2 id="h-vrchol-kari-ra-prvorepublikov-ho-letce-a-d-stojn-ka"><strong>Vrcholí kariéra prvorepublikového letce a důstojníka</strong></h2>



<p>Ve 30. letech minulého století vrcholila kariéra generála Hesse v&nbsp;čs. letectvu. Velel cvičné letce 1. leteckého pluku, pak se stal výcvikovým referentem III. Leteckého odboru MNO, členem výběrové komise pro nový stíhací letoun čs. armády (vybrána Avie B-534), <strong>absolvoval kurz nočního létání</strong>, ve Francii se přeškolil na vícemotorová bombardovací letadla, byl zkrátka v&nbsp;jednom kole. Skutečným vrcholem jeho kariéry však byla jeho role jako vedoucího našich výprav letců na mezinárodních soutěžích. </p>



<p>Poprvé to bylo v&nbsp;roce 1936, kdy v&nbsp;<a href="/tag/treti-rise/">Německu</a> byly souběžně s&nbsp;olympijskými hrami pořádány i letecké soutěže akrobatických a sportovních letců. V&nbsp;obou kategoriích se zúčastnili i naši letci. Pod vedením tehdy již majora Hesse získali jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. <strong>Z šesti udělovaných medailí získalo Československo celé čtyři.</strong> Byl to tehdy neuvěřitelný úspěch, který Němci nesli dost nelibě. Generál Hess za to pak obdržel od Adolfa Hitlera se skřípěním zubů Německý olympijský čestný odznak 2. třídy.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="750" height="586" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/douglas-alexander-rad.jpg" alt="" class="wp-image-62624" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/douglas-alexander-rad.jpg 750w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/douglas-alexander-rad-320x250.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/douglas-alexander-rad-720x563.jpg 720w" sizes="(max-width: 750px) 100vw, 750px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Mnohem upřímnější byly oslavy, které proběhly po návratu celé výpravy domů do Československa. Generál Hess získal při těchto závodech velké renomé. Když se tedy v&nbsp;roce 1937 připravovala účast čs. týmu na největších předválečných leteckých závodech v&nbsp;Evropě v&nbsp;Curychu, <strong>stal se uznávaným vedoucím čs. výpravy</strong>. Dne 19. července 1937 jako pilot doprovodného letadla čs. ekipy, třímotorového bombardéru Avia F.IX, dovedl všech 13 čs. letadel na letiště Dubendorf nedaleko Curychu.</p>



<p>Výsledky curyšských soutěží jsou i dnes obecně známy a Československu velice lichotily. Celkově se malé Československo stalo v&nbsp;konkurenci 14 evropských zemí druhou nejúspěšnější soutěžní výpravou, hned po mnohem početnější výpravě Německé. <strong>Italové, Francouzi, Belgičané, a další se museli sklonit před umem a výkony československých letců</strong>. Kromě sportovního měl úspěch čs. barev v&nbsp;kritických 30. letech minulého století pochopitelně veliký význam i politický a propagační.</p>



<h2 id="h-mnichov-okupace-a-odchod-do-zahrani-n-arm-dy"><strong>Mnichov, okupace a odchod do zahraniční armády</strong></h2>



<p>Ani tento úspěch však v&nbsp;kontextu dějin 20. století nedokázal pochopitelně zabránit národní katastrofě&nbsp; Mnichova 1938, okupaci našich zemí v&nbsp;březnu 1939, ani vypuknutí druhé světové války. <strong>Alexander Hess velel při mobilizaci</strong> v&nbsp;roce 1938 třetí peruti 4. leteckého pluku a na polních letištích byl se stíhačkami B-534 v&nbsp;pohotovosti do 10. listopadu 1938.</p>



<p>S&nbsp;Mnichovem 1938 a následnou okupací se nikdy nesmířil, po demobilizaci čs. armády pomáhal mnoha čs. letcům v&nbsp;úniku za hranice a <strong>sám na falešný pas 31. ledna 1940 utíká</strong> z&nbsp;Protektorátu přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie. Doma nechal manželku a 10letého syna.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large is-resized"><img loading="lazy" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letiste-hess-alexander-707x1024.jpg" alt="" class="wp-image-62615" width="750" height="1024"/></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Do <a href="/tag/francie/">Francie</a> přijel 21. února 1940, v&nbsp;dubnu se dostal do Chartres a již 3. června 1940 poprvé bojově vzlétl v&nbsp;letounu Morane M.S.406C1 v rámci Escadrille Légere de Défense Chartres proti náletu německých dornierů. <strong>Jeho úkolem však bylo řídit výcvik čs. stíhačů na francouzské technice</strong>. Dne 13. června 1940, když na letiště přijížděly první kolony německých vojsk, jim uletěl před nosem na letounu Potez 630. A 19. června 1940 na palubě lodi Arry Scheffer opouští poraženou Francii. Směr – Anglie.</p>



<h2 id="h-hv-zdn-okam-iky-aneb-skv-l-m-st-ha-em-ve-42-letech"><strong>Hvězdné okamžiky, aneb skvělým stíhačem ve 42 letech</strong></h2>



<p>Do Anglie dorazil 23. června 1940. Již 10. července byl pověřen velením první čs. letecké jednotky na půdě Británie, slavné 310. stíhací čs. squadrony RAF v Duxfordu. Ve svých 42 letech velel velmi úspěšné jednotce právě uprostřed vrcholících bojů v&nbsp;Bitvě o Anglii. <strong>Kancelář mu moc neříkala, zato ve vzduchu byl ve svém živlu</strong>. Dne 31. srpna 1940 sestřelil dvě německá letadla – na svém Hurricanu Mk.I NN-A zničil nebezpečnou Bf.109E a přidal k&nbsp;ní útočící bombardér Dornier Do-17Z.</p>



<p>Když byl převelen od jednotky, měla úctyhodné skóre 40 jistých sestřelů, 11 pravděpodobných sestřelů a 6 poškozených strojů protivníka v&nbsp;boji, vlastní ztráty činily 4 padlé. <strong>Pan generál byl za své úspěchy dekorován králem Jiřím VI</strong> dne 27. října 1940 Záslužným leteckým křížem DFC. A ještě jedno prvenství pan generál v&nbsp;Anglii získal. Stal se prvním Čechoslovákem, který kdy pilotoval legendární letoun Spitfire. Stalo se tak 2. srpna 1940 v&nbsp;Duxfordu, letoun byl verze Mk.IB a patřil známé britské peruti číslo 19.</p>



<h2 id="h-spole-ensk-a-osobn-ivot-za-v-lky"><strong>Společenský a osobní život&nbsp; za války</strong></h2>



<p>Kromě bojů byl pan generál velmi činný i společensky. Byl osobním přítelem legendárního Douglase Badera, <strong>beznohého anglického stíhače a významného leteckého anglického důstojníka</strong>, se kterým kromě různých společenských akcí prošel kulantně řečeno bohatě i řadu restauračních zařízení, přičemž žádná sukně si před nimi nebyla jistá. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="975" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/1938-alexander-hess.jpg" alt="" class="wp-image-62618" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/1938-alexander-hess.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/1938-alexander-hess-256x250.jpg 256w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/1938-alexander-hess-768x749.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/1938-alexander-hess-40x40.jpg 40w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/1938-alexander-hess-720x702.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Omluvou mu budiž, že již dříve obdržel falešnou, ale seriózně se tvářící zprávu z&nbsp;Protektorátu, jak jeho žena i syn byli popraveni. <strong>Ve skutečnosti byli odvlečeni do tábora pro příbuzné „zrádců Říše“ ve Svatobořicích</strong>. Tam byla jeho žena donucena podepsat rozvodové papíry. Ty ale pan generál dostal cestou Červeného kříže do ruky až při své činnosti v&nbsp;USA.</p>



<h2 id="h-ivot-voj-ka-diplomata-a-spisovatele"><strong>Život vojáka diplomata a spisovatele</strong></h2>



<p>Počátkem března 1941 byl jmenován styčným důstojníkem u Fighter Command v Betley Priory a byla mu propůjčena britská hodnost Group Captain. V lednu 1942 se ocitl v čele Úřadu leteckého přidělence ve Washingtonu a <strong>podílel se na náboru dobrovolníků do čs. leteckých jednotek</strong> z&nbsp;řad českých emigrantů v&nbsp;USA a <a href="/tag/kanada/">Kanadě</a>. Za pomoci paní Boženy Hauserové sepsal knížku o historii bojů čs. letců v&nbsp;Bitvě o Británii, která vyšla v&nbsp;USA již v&nbsp;roce 1943, přičemž měla veliký ohlas. Kniha se jmenovala „Byli jsme v bitvě o Anglii” a vychází dodnes. </p>



<p>Určitou dobu působil ve funkci styčného důstojníka při 111th Operational Training Unit na Bahamách, kde se mimo jiné připravovali noví piloti pro čs. 311. peruť RAF, a koncem roku <strong>vedl československou delegaci při vzniku Mezinárodní organizace civilního letectví v&nbsp;Chicagu</strong>. Konec druhé světové války však neznamenal pro pana generála okamžitý návrat domů. Leteckým přidělencem v&nbsp;USA a Kanadě byl až do 15. února 1946. Navíc se v&nbsp;USA za války podruhé oženil a jeho nová manželka mu porodila první dítě.</p>



<h2 id="h-kone-n-doma-ale-jen-na-skok"><strong>Konečně doma, ale jen na skok</strong></h2>



<p>Do vlasti se vrátil 23. března 1946 ozdoben celou řadou vysokých vyznamenání a medailí. Stal se zatímním velitelem čs. letectva 2. vojenské oblasti, tj. <strong>velel v&nbsp;Českých Budějovicích svým bývalým i novým kolegům na Spitfirech</strong> (Budějovice) a na Mosquitech (Plzeň), ale i letecké škole v&nbsp;Chrudimi, Budějovicích a v&nbsp;Havlíčkově Brodě, atd. To už se však blížil „Vítězný únor 1948“, a tak pan generál cítil, že se situace v&nbsp;Československu pro něho výrazně mění.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/alexander-general-navrat-707x1024.jpg" alt="" class="wp-image-62630" width="750" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/alexander-general-navrat-707x1024.jpg 707w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/alexander-general-navrat-173x250.jpg 173w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/alexander-general-navrat-497x720.jpg 497w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/alexander-general-navrat.jpg 750w" sizes="(max-width: 707px) 100vw, 707px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Když mu hned 26. února 1948 bylo doručeno zproštění funkce podepsané generálem <a href="/tag/letectvo/">letectva</a> Vicherkem, <strong>jeho předválečným kolegou a údajně i přítelem</strong>, okamžitě začal konat. Svoji americkou těhotnou manželku již před převratem odeslal pro jistotu domů do USA i s&nbsp;prvním dítětem a sám usilovně pracoval na svém útěku.</p>



<p>Byl si vědom svého soustavného sledování tehdejší StB, takže zvolil taktiku „podlézavého žadonění“ o povolení vycestovat za rodinou. <strong>Jakmile neustálé sledování jeho osoby přestalo</strong>, neboť se soudruzi domnívali, že už je zpacifikován, najednou zmizel, vynořil se ve Francii a následně v&nbsp;USA.</p>



<h2 id="h-v-exilu-nezatrpkl-d-le-pracoval-ve-t-et-m-odboji"><strong>V&nbsp;exilu nezatrpkl, dále pracoval ve třetím odboji</strong></h2>



<p>Jeho zametání stop bylo tak účinné, že ještě dlouho do 90. let minulého století nebylo historikům jasné, jak se mu podařilo uniknout z&nbsp;komunistického Československa. I sama <strong>StB ve svých protokolech fabulovala, že asi odletěl nějakým letadlem</strong>. Ve skutečnosti 10. června 1948 přešel ve Všerubech díky uplaceným příslušníkům SNB hranici do Německa pomocí převaděčského kanálu, který zde udržovalo velvyslanectví USA do začátku 50. let.</p>



<p>V&nbsp;novém exilu po určité době získal práci jako technický manažer a poradce amerických aerolinek PAN AMERICAN WORLD AIRWAYS, převážně na letišti J. F. Kennedy Airport. <strong>Zároveň působil aktivně v&nbsp;exilovém hnutí a udržoval spojení se svými válečnými kolegy a kamarády</strong>. Pan generál Hess zemřel 10. srpna 1981 na Floridě v&nbsp;Brooksvillu. Zprávu o jeho skonu a nekrology zveřejnili téměř po celém anglosaském světě, v&nbsp;Československu samozřejmě nevyšla ani zmínka.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="900" height="557" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/olympiada-hess-alexander.jpg" alt="" class="wp-image-62633" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/olympiada-hess-alexander.jpg 900w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/olympiada-hess-alexander-320x198.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/olympiada-hess-alexander-768x475.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/olympiada-hess-alexander-720x446.jpg 720w" sizes="(max-width: 900px) 100vw, 900px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Podle svého posledního přání byl pohřben na československém oddělení hřbitova v&nbsp;anglickém Brookwoodu, po boku svých spolubojovníků ze 310. perutě. První rehabilitace se dočkal až po listopadu 1989, kdy <strong>byl povýšen in memoriam do generálské hodnosti</strong>. A dne 28. října 2021 obdržel in memoriam nejvyšší vojenské vyznamenání <a href="/tag/ceska-republika/">České republiky</a>, Řád Bílého lva 1. třídy. Čest jeho památce.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké znáte podobné osobnosti naší historie?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="GŠ AČR 22.8.2018: 100 let československého letectva" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/5iUSiI0d63k?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-autorsk-l-nek-pana-ing-iva-pujmana">Zdroj: Autorský článek pana Ing. Iva Pujmana</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/alexander-hess-prukopnik-ceskoslovenskeho-letectva/">Generálmajor in memoriam, nositel Řádu Bílého lva 1. třídy, Alexander Hess. Bojovník proti nacismu a významný letec</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/5iUSiI0d63k" duration="785">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/5iUSiI0d63k" />
			<media:title type="html">Alexander Hess, průkopník letectva &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Člen RAF, bojovník proti nacismu a jeden z mnoha utečenců před komunistickým režimem. Skutečný československý patriot.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/5iusii0d63k.jpg" />
			<media:keywords>Letectvo,RAF,Životopis,Hess</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-alexander-plakat-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-alexander-plakat.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">general-alexander-plakat</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-alexander-plakat-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/douglas-alexander-rad.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Douglas-Alexander-rad</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/douglas-alexander-rad-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letiste-hess-alexander.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">letiste-hess-alexander</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letiste-hess-alexander-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/1938-alexander-hess.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">1938-Alexander-Hess</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/1938-alexander-hess-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/alexander-general-navrat.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">alexander-general-navrat</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/alexander-general-navrat-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/olympiada-hess-alexander.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">olympiada-hess-alexander</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/olympiada-hess-alexander-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="25043" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hawker-hurricane-mki-e1632916522287-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/09/hawker-hurricane-mki-e1632916522287-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Před 80 lety začala hvězdná část kariéry maršála Montgomeryho. V mnoha situacích se vyznamenal, ale také selhal</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/montgomeryho-zacal-velet-britum-v-africe/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 23 Jul 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=125952</guid>

	
					<description>Vrchní velitel má zásadní úlohu v tom, jak si jeho vojáci vedou na bitevním poli. Musí umět nejen plánovat, ale podřízení v něj musí věřit a mít dobrou morálku.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Před 80 lety nastal jeden ze zásadních zlomů na bojištích v severní Africe, jenž měl vliv na mnoho událostí tohoto konfliktu. Německý Afrikakorps s velitelem Erwinem Rommelem se v srpnu 1942 zdál být na vrcholu. <strong>Stál u El Alameinu a britským vojskům se ho jen podařilo zastavit</strong>. Avšak v tu dobu se do jejich čela postavil Bernard Montgomery. Pozdější maršál, který dokázal vývoj bojů na severu Afriky otočit, je považován za jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců druhé světové války.</p>



<h2 id="h-schopn-taktik-a-organiz-tor">Schopný taktik a organizátor</h2>



<p>Od svých předchůdců, kteří se snažili Rommela v předchozích obdobích porazit, se v mnohém lišil. Již v minulosti prokázal, že se nejen nebojí a je schopen mnoha hrdinských činů pod palbou, ale také je vynikající taktik a organizátor. <strong>Záleželo mu na morálce jeho vojáků</strong>, i když na jednu stranu mu bývalo vyčítáno, jaká je primadona. Každopádně chodil mezi vojáky, mluvil s nimi, povzbuzoval je, zároveň dbal na disciplínu a na to, aby bylo dost všeho na ofenzívu proti Rommelovi, kterého mnozí považovali za neporazitelného.</p>



<p>Montgomery rozhodně nepatřil mezi důstojníky, kteří by se báli boje. Když jako poručík v roce 1914 skončil na západní frontě, vyznamenal se v bojích a byl těžce raněn. Jeho vojenská kariéra neskončila, ale <strong>sloužil na různých místech ve štábech a získával potřebné zkušenosti.</strong> Po válce z armády neodešel, sloužil třeba v Irsku, byl v Indii, a tak stoupal po hodnostním žebříčku. Na začátku <a href="/tag/druha-svetova-valka/">druhé světové války</a> stanul v čele 3. divize a byl přesunut do Francie.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="800" height="533" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-churchill-1918.jpg" alt="" class="wp-image-125950" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-churchill-1918.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-churchill-1918-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-churchill-1918-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-churchill-1918-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-churchill-1918-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Thomas Keith Aitken / Public Domain </span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Montgomery (vlevo) a Winston Churchill (s holí) v roce 1918</figcaption></figcaption>


<p>Divize díky jeho pečlivosti patřila mezi nejlépe vycvičené jednotky. Když Němci zahájili útok na Francii a prorazili, výcvik se zúročil při ústupu, který probíhal velmi profesionálně. <strong>Téměř neporušená divize se nakonec z Dunkerku vrátila do Velké Británie</strong>. Kvůli smrti generála Gotta byl Montgomery nakonec v roce 1942 jmenován velitelem 8. armády a připadla mu role utkat se s Liškou pouště.</p>



<h2 id="h-d-le-it-bylo-shrom-dit-dost-sil">Důležité bylo shromáždit dost sil</h2>



<p>Na boj se připravoval s příslovečnou pečlivostí, jež mu některými byla vyčítána. Ale chtěl si být jistý, že jeho vojska budou mít jasnou převahu a dostatek zásob, aby se neopakovala situace jeho předchůdců, které <strong>Rommel po jejich počátečním úspěšném postupu nakonec porazil </strong>a zahnal zpět. Montgomery bitvu u El Alameinu vyhrál a postupoval severem Afriky, kde se spojil s vylodivšími se Američany, a německá vojska následně porazil.</p>



<p>Jeho armáda se pak podílela na vyloděních v Itálii, ale na začátku roku 1944 byl povolán, aby se účastnil vylodění v Normandii. Ačkoli se některým, především americkým, velitelům s Montgomerym obtížně pracovalo, protože jej považovali za arogantního a netaktního, byl jmenován velitelem pozemních sil při invazi. <strong>Proti němu zde stál opět Erwin Rommel</strong>. Zde přišel s plánem na porážku německých vojsk, jenž spočíval v obsazení důležitého města Caen. To se mu však nepovedlo, nakonec prorazily americké divize, což ale umožnilo vázání německých tanků u Caen.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-patton-bradley.jpg" alt="" class="wp-image-125947" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-patton-bradley.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-patton-bradley-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-patton-bradley-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-patton-bradley-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-patton-bradley-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: No 5 Army Film &#038; Photographic Unit / Public Domain </span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Maršál Montgomery (vpravo) s americkými generály –⁠ Patton (vlevo) a Bradley</figcaption></figcaption>


<h2 id="h-market-garden-byl-katastrofa">Market Garden byl katastrofa</h2>



<p>Velení pozemních sil později převzal Eisenhower, což Montgomery těžce nesl. Zůstal v čele 21. skupiny armád, kterou tvořily hlavně britské a kanadské útvary, a získal hodnost polního maršála. <strong>Podařilo se mu nakonec Eisenhowera přesvědčit, aby v září 1944 povolil velký výpad </strong>za pomoci nasazení výsadkových jednotek. Ty měly podle plánu Market Garden obsadit klíčové mosty v Nizozemsku. Plán byl příliš ambiciózní, navíc neměl dostatečnou podporu Američanů, a tak skončil katastrofou, především pro výsadek u Arnhemu.</p>



<p><a href="/tag/velka-britanie/">Britským</a> jednotkám velel do konce války, kdy jeho jednotky nakonec vstoupily i do Dánska, ale období je proslulé spory s některými americkými protějšky, především jeho rivalita s americkým generálem Pattonem je příslovečná. <strong>Po válce sloužil v britské armádě a nakonec na velitelství NATO</strong> jako zástupce hlavního velitele. Do důchodu odešel v roce 1958 a zemřel v roce 1976 ve věku 88 let. Byl za své zásluhy povýšen i do šlechtického stavu jako 1. vikomt z El Alameinu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak hodnotíte zásluhy a povahu maršála Montgomeryho?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Montgomery - Mastermind of El Alamein &amp; Market Garden Documentary" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/WjxexZtPfkw?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-autorsk-l-nek-v-ta-luk-e">Zdroj: Autorský článek Víta Lukáše</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/montgomeryho-zacal-velet-britum-v-africe/">Před 80 lety začala hvězdná část kariéry maršála Montgomeryho. V mnoha situacích se vyznamenal, ale také selhal</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/WjxexZtPfkw" duration="3865">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/WjxexZtPfkw" />
			<media:title type="html">Historie kariéry maršála Montgomeryho &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">V srpnu 1942 převzal Montgomery velení v severní Africe, až se mu nakonec podařilo porazit Rommela. Byl obdivovaným i nesnášeným vojevůdcem.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/wjxexztpfkw.jpg" />
			<media:keywords>druhá světová válka,Historie,Životopis,Montgomery</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-churchill-1918-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-churchill-1918.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">montgomery-churchill-1918</media:title>
			<media:description type="html">Montgomery (vlevo) a Winston Churchill (s holí) v roce 1918</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-churchill-1918-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-patton-bradley.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">montgomery-patton-bradley</media:title>
			<media:description type="html">Maršál Montgomery (vpravo) s americkými generály Pattonem (vlevo) a Bradleym</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-patton-bradley-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="84228" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-tank-afrika-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/montgomery-tank-afrika-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Vilém Stanovský – neuvěřitelný příběh historicky prvého českého legionáře. Jeho život byl takřka nepřetržitý boj za svobodu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/stanovsky-pribeh-legionare/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Ivo Pujman]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 22 Jul 2022 05:25:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Československo]]></category>
		<category><![CDATA[pilot]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=59646</guid>

	
					<description>Bojoval ve Velké válce, přežil několik let v nacistickém koncentračním táboře Dachau, následovala komunistická perzekuce. Nikdy se však nevzdával. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p><em>„Vím, kdo jste, generále, a vím, co jste vykonal,”</em> řekl 11. listopadu 1967 generál de Gaulle při podání ruky generálu Vilému Stanovskému během přehlídky v Paříži u Vítězného oblouku. Generál Stanovský byl jediným z&nbsp;veteránů z&nbsp;obou světových válek, před kterým se de Gaulle zastavil a promluvil s ním.</p>



<h2 id="h-z-moravy-do-pa-e"><strong>Z Moravy do Paříže</strong></h2>



<p>Viléma Stanovského dnes většina Čechů vůbec nezná. Přitom jde o člověka, který se slovy politiků „zasloužil o český stát“. Vlastenectví pro něj nebylo jen prázdným pojmem, dokonce <strong>ani v gestapáckých a komunistických věznicích nezradil tento muž své ideály</strong>. Je to příběh výborného <a href="/tag/pilot/">pilota</a> a v neposlední řadě i člověka, jenž se zasloužil o vybudování světoznámého českého leteckého muzea ve Kbelích. Rozhodně tedy stojí za pozornost.&nbsp;</p>



<p>Vilém Stanovský se narodil 27. března 1896 v Moravské Ostravě. Ve svých 16 letech odešel do Paříže a rychle se začlenil do zdejší české komunity. <strong>Svobodné diskuse v krajanských spolcích jej přivedly k výraznému národnímu cítění,</strong> což dokumentuje fotografie, na níž je zachycen<strong> </strong>18letý Stanovský v čele demonstrace Čechů, konané dne 26. července 1914 před velvyslanectvím Rakouska-Uherska v&nbsp;Paříži. Tito manifestanti pak jako dobrovolníci vytvořili základ prvního novodobého českého vojska, rotu Nazdar.&nbsp;</p>



<h2 id="h-v-cizineck-legii-francouzsk-arm-dy"><strong>V&nbsp;Cizinecké legii francouzské armády</strong></h2>



<p>Přes 300 českých dobrovolníků po vypuknutí bojů 1. sv. války chtělo vstoupit do francouzské armády, konkrétně do Cizinecké legie, a nebyli z&nbsp;cizinců sami. Odvod dobrovolníků z&nbsp;cizích států byl proto úředně stanoven na 21. srpna 1914. Avšak na Čechy (Tchéques) zbyl podle abecedy termín až 22. srpna 1914.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="733" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/rota-nazdar-odchod-legie.jpg" alt="" class="wp-image-59811" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/rota-nazdar-odchod-legie.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/rota-nazdar-odchod-legie-320x235.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/rota-nazdar-odchod-legie-768x563.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/rota-nazdar-odchod-legie-243x178.jpg 243w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/rota-nazdar-odchod-legie-720x528.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Z pohledu vojenské historie se Vilém Stanovský stal zřejmě historicky prvním českým legionářem vůbec. <strong>Ostatní čs. dobrovolníci ve Francii mají v „papírech“ odvod 22. srpna 1914</strong>, on v nich má datum 21. srpna 1914. Vilém Stanovský zkrátka odmítl čekat a šel k odvodu cizinců hned první den. Stal se z&nbsp;něj legionář č. 25 166.</p>



<p>Vojenský vlak s&nbsp;českými dobrovolníky dorazil do&nbsp;města Bayonne poblíž španělských hranic u břehů Atlantského oceánu 24. srpna 1914. Výcvik zahájilo 343 Čechů. <strong>Vilém Stanovský podle dokladů vynikal především v&nbsp;přesnosti střelby</strong>. Jednotce tvořené českými dobrovolníky se brzy začalo říkat rota Nazdar. Češi se totiž mezi sebou zdravili „Nazdar!“ tak často, až se to vžilo i jako název roty.</p>



<h2 id="h-na-front-byl-zran-n"><strong>Na frontě byl zraněn</strong></h2>



<p>Dne 21. října 1914 dokončila česká rota výcvik, poté odjela na frontu. Vilém Stanovský bojoval jako pěšák při <a href="/tag/francie/">francouzské</a> ofenzivě v Champagni listopadu 1914, v zákopech u Arassu, na Sommě, na Aisně, v&nbsp;roce 1916 také u pověstného Verdunu. <strong>Poprvé byl raněn 9. května 1915 </strong>při slavném útoku roty Nazdar v&nbsp;bitvě u Arrasu. Těžké zranění nohy jej upoutalo na lůžko v&nbsp;lazaretu v Lamballe do srpna 1915.&nbsp;</p>



<p>Pak se na doléčení přesunul do Lyonu, kde se setkal s tehdy poručíkem M. R. Štefánikem, jenž hledal mezi Čechy dobrovolníky k&nbsp;leteckému výcviku. Na toto setkání Stanovský později vzpomínal: <em>„Jakmile se počátkem září 1915 objevil v&nbsp;lyonských kasárnách <strong>letecký poručík mluvící česky, M. R. Štefánik, vyvolal mezi našimi hochy velký zájem</strong>. Tento zájem ještě vzrostl, když řekl, že hledá dobrovolníky pro čs. letectvo –⁠ eskadrilu. K vytvoření dalo francouzské velení souhlas. Přihlásilo se nás dosti.“</em>&nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="390" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/protest-cesi-rakousko-1.jpg" alt="" class="wp-image-59781" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/protest-cesi-rakousko-1.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/protest-cesi-rakousko-1-320x125.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/protest-cesi-rakousko-1-768x300.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/protest-cesi-rakousko-1-720x281.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Seržant Vilém Stanovský však musel na frontu dříve, než byla jeho přihláška k&nbsp;letectvu schválena. Nadále bojoval jako granátník – velitel družstva, průzkumník a pozorovatel, a to až do roku 1917. <strong>Devět měsíců prožil v&nbsp;obranných postaveních u Verdunu</strong>. Dvakrát byl citován v&nbsp;rozkazech Pochodového pluku Cizinecké legie, také obdržel svůj první francouzský Válečný kříž.&nbsp;</p>



<h2 id="h-leteck-v-cvik"><strong>Letecký výcvik</strong></h2>



<p>Úsilí dostat se k&nbsp;letectvu přesto nevzdal, až byl nakonec 21. listopadu 1917 převelen do letecké technické školy v&nbsp;Dijonu. Poté prošel řadou dalších specializovaných leteckých učilišť.<strong> </strong>Svůj pilotní výcvik ukončil ve škole pro bitevní letce v&nbsp;Perthesu a v Chartres. <strong>Jeho pilotní průkaz nese datum 8. května 1918.</strong>&nbsp;Od 10. srpna 1918 do konce války Vilém Stanovský bojoval jako „bitevní“ letec. Jeho SPAD VIIC1, který pilotoval nejčastěji, měl na boku velkou třináctku. Létal nad bojišti v&nbsp;Belgii ve Flandrech, nad údolím v&nbsp;Oise a u Dunkerque.&nbsp;</p>



<h2 id="h-sest-elen-n-meck-mi-letadly"><strong>Sestřelen německými letadly</strong></h2>



<p>Tři dny před vyhlášením příměří, 8. listopadu 1918, byl v&nbsp;souboji s&nbsp;německými letadly sestřelen. Z dosažitelných dokladů lze odvodit, že <strong>k&nbsp;jeho poslednímu vzdušnému boji došlo na německé straně fronty</strong>, zřejmě bojoval s Fokkery D.VII a bitevními Halberstadty CL.II. Podle některých pramenů v tomto boji Stanovský sestřelil jeden dvoumístný <a href="/tag/letadlo/">letoun</a>, sám byl však též zasažen. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="898" height="638" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/start-letadlo-bucd.jpg" alt="" class="wp-image-59824" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/start-letadlo-bucd.jpg 898w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/start-letadlo-bucd-320x227.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/start-letadlo-bucd-768x546.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/start-letadlo-bucd-287x203.jpg 287w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/start-letadlo-bucd-720x512.jpg 720w" sizes="(max-width: 898px) 100vw, 898px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>S notnou dávkou štěstí se mu podařilo uniknout i s poškozeným letounem a nouzově přistát v nedalekém lese. Letoun tímto manévrem zničil a sám se znovu zranil. <strong>Francouzští vesničané jej naštěstí našli dříve než němečtí vojáci, Stanovského raději ukryli ve sklepě.</strong> Po příměří se doléčil v nemocnici, následky zranění páteře jej však provázely po celý život.</p>



<h2 id="h-budov-n-s-letectva"><strong>Budování čs. letectva</strong></h2>



<p>Stanovský se už ve Francii stal příslušníkem čs. vojenského letectva. Do 1. února 1919 byl sice příslušníkem jednotky SPA 158, ale <strong>v témže měsíci jej jmenovali velitelem</strong> čs. leteckého oddílu ve Francii v Istres, dostal hodnost poručíka a absolvoval školu leteckých učitelů.&nbsp;</p>



<p>Po návratu do Československa v srpnu 1919 byl Vilém Stanovský jmenován velitelem letiště a pilotní školy v&nbsp;Praze. Podílel se na přebírání darovaných vojenských letadel z Francie. V lednu 1921 se v Ústřední škole pro vzduchoplavectvo v&nbsp;Chebu stal zástupcem velitele. <strong>Po odchodu francouzského velitele se v listopadu 1922 stal velitelem celé školy</strong>, přejmenované na Čs. vzduchoplavecké učiliště. Zároveň se stal velitelem všech pilotních a leteckých škol čs. vojenského letectva. Byl dále členem čs. nákupní komise letadel ve Francii.</p>



<h2 id="h-pilotem-proslul-ho-d-lkov-ho-etapov-ho-letu-roku-1926"><strong>Pilotem proslulého dálkového etapového letu roku 1926</strong></h2>



<p>Vilém Stanovský byl však především letec s&nbsp;neklidnou duší, což dokázal v roce 1926. Tehdy uskutečnil s mechanikem Františkem Šimkem v letadle Aero Ab-11<strong> etapový dálkový let třemi světadíly – Evropou, Asií a Afrikou,</strong> kterým se proslavil i mimo <a href="/tag/ceskoslovensko/">Československo</a>. Uletěl celkem 15 000 kilometrů, často jen s&nbsp;pomocí kompasu a hodinek, když chyběly mapy. V&nbsp;Evropě tehdy udělal neskutečnou reklamu mladému čs. státu, o němž v&nbsp;té době ještě skoro nikdo nevěděl.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="750" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-muzeum-bucd.jpg" alt="" class="wp-image-59822" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-muzeum-bucd.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-muzeum-bucd-320x240.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-muzeum-bucd-768x576.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-muzeum-bucd-720x540.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>V letech 1928–1929 působil na Slovensku, hlavně ve Vajnorech, Nitře a v&nbsp;Piešťanech jako velitel různých leteckých útvarů. <strong>Dokonce spoluzakládal první slovenský aeroklub Generála M. R. Štefánika </strong>a měl velkou zásluhu i na jeho fungování. Do Prahy se vrátil v&nbsp;roce 1929. Po absolvování kurzu pro velitele oddílů nastoupil k Vojenskému leteckému ústavu studijnímu do Letňan a stal se učitelem taktiky letectva na Velitelské škole v&nbsp;Praze.</p>



<p>U Velitelské školy setrval až do září 1932, kdy odešel jako posluchač do Kurzu velitelů vojskových těles. V prosinci 1933 se stal velitelem leteckého pluku č. 6. <strong>Do dubna 1938 dostal jeho pluk mimo jiné bombardéry B-71</strong> (sovětské SB-2, které sám v&nbsp;Rusku roku 1937 přebíral) a byl připraven bránit republiku před Hitlerem.&nbsp;</p>



<h2 id="h-druh-sv-tov-v-lka-a-perzekuce"><strong>Druhá světová válka a perzekuce</strong></h2>



<p>Po nacistické okupaci se zapojil do odboje v Obraně národa. Měl na starosti odchody našich letců do zahraničí, čímž se nesmazatelně zapsal do historie čs. odboje <a href="/tag/druha-svetova-valka/">2. sv. války</a>. Činnost Stanovského však nedokázala ujít pozornosti Němců. <strong>Dne 14. prosince 1939 jej zatklo gestapo.</strong> Ani po několika týdnech výslechů však nic a nikoho neprozradil, a tak Stanovského Němci poslali na rok do samovazby v brněnském Špilberku.</p>



<p>Na konci roku 1940 jej odvezli do koncentračního tábora Dachau. Dostal číslo 21597 a červený štítek politického vězně s&nbsp;návratem nežádoucím. Před útokem na SSSR jej Němci vyslýchali kvůli tomu, že v&nbsp;roce 1937 přebíral v SSSR B-71 pro čs. letectvo. <strong>Mlčel, což jej stálo zařazení do „Strafkompanie“, tedy do divize trestní práce.</strong> Přežil a stal se členem ilegální táborové organizace. Díky dokonalé znalosti francouzského jazyka zachránil při „vedení“ evidence francouzských vězňů, Němcům přímo před nosem, mnoho životů zajatých vedoucích francouzských odbojářů.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="635" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/stanovsky-protest-legie.jpg" alt="" class="wp-image-59798" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/stanovsky-protest-legie.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/stanovsky-protest-legie-320x203.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/stanovsky-protest-legie-768x488.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/stanovsky-protest-legie-720x457.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Kdyby o tom měli Němci sebemenší tušení, nepřežil by. V roce 1946 mu za to maršál de Lattre de Tassigni předal <strong>nejvyšší možné francouzské vyznamenání – stuhu a titul komandéra Čestné legie</strong>, s ním i válečný kříž s palmovou ratolestí. Toto nejvyšší francouzské vyznamenání obdrželi dodnes jen tři Češi: prezidenti Masaryk a Beneš a generál Stanovský.</p>



<h2 id="h-pov-le-n-osudy"><strong>Poválečné osudy</strong></h2>



<p>V říjnu 1945 jej prezident republiky jmenoval brigádním generálem. Od ledna dalšího roku začal vykonávat funkci velitele <a href="/tag/letectvo/">letectva</a> u velitelství 1. oblasti. V následujícím roce <strong>byl jmenován přednostou leteckého odboru ministerstva dopravy</strong>. V&nbsp;této funkci pomohl mnoha našim západním letcům, které po roce 1948 nechal zaměstnat u tehdejších ČSA, i přes hysterický křik místní stranické organizace. </p>



<p>Generál si však vybudoval jako odborník na svém místě na ministerstvu dopravy tak silnou pozici, že to ustál, i když vyžadoval na jednáních oslovení „vážení soudruzi a pane generále“. Až v roce 1950 byl poslán do výslužby, aby byl vzápětí přijat jako technický úředník zpět. <strong>V hledáčku StB byl však již od roku 1946.</strong> Agenti StB – provokatéři jej od roku 1950 stále „přesvědčovali“, aby odešel za hranice, že mu přes čáru „pomohou“. Trvalo jim dlouho, než Stanovský hlavně kvůli dětem kývl. Dne 24. října 1952 byl pak zatčen ve vlaku do Nýrska.</p>



<h2 id="h-v-zn-m-komunist"><strong>Vězněm komunistů</strong></h2>



<p>Po svém zatčení strávil 18 měsíců ve vyšetřovací vazbě. Stanovský odmítal vypovídat, i když na něj nasadili nejkrutější vyšetřovatele té doby, například smutně proslulého vyšetřovatele Dřevíkovského. <strong>Žalobce si i po roce a půl vyšetřování musel vystačit jen s tvrzením –⁠ Stanovský by určitě zradil</strong>, kdyby….&nbsp;Skutečnost, že se Stanovský ani pod nátlakem a po mučení k&nbsp;ničemu nepřiznal, žalobu notně dráždilo.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="879" height="1024" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/seznam-rota-legie-879x1024.jpg" alt="" class="wp-image-59810" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/seznam-rota-legie-879x1024.jpg 879w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/seznam-rota-legie-215x250.jpg 215w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/seznam-rota-legie-768x895.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/seznam-rota-legie-618x720.jpg 618w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/seznam-rota-legie.jpg 1000w" sizes="(max-width: 879px) 100vw, 879px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Zinscenovaný soud Stanovského přesto odsoudil na 17 let do vězení. Ve vězení na Mírově téměř zemřel, jen zázrakem přežil v&nbsp;brněnské vězeňské nemocnici, kde si pobyl skoro rok. V květnu 1960 <strong>na velkou amnestii byl nakonec Vilém Stanovský propuštěn.</strong> Komunisté jej věznili déle než nacisté. Po svém propuštění konstatoval, že: <em>„…komunisti byli ve vězení vynalézavější a bezcitnější než Němci.“</em>&nbsp;</p>



<h2 id="h-sv-tov-ud-lost-o-kter-v-roce-1967-nikdo-v-ssr-necht-l-v-d-t"><strong>Světová událost, o které v&nbsp;roce 1967 nikdo v&nbsp;ČSSR nechtěl vědět</strong></h2>



<p>Až v roce 1967, na výslovné a několikrát opakované státní pozvání osobně prezidentem Francie De Gaullem, dostal pas a mohl odletět do Francie, kam jej nepřetržitě od roku 1961 zvali. V předvečer vojenské přehlídky 11. listopadu 1967 byl vyzván, aby <strong>v&nbsp;Invalidovně slavnostně obnovil oheň na symbolickém hrobě Neznámého vojína</strong> jako první cizinec v&nbsp;historii Francie. Druhý den pod Vítězným obloukem k&nbsp;němu jako k  jedinému při přehlídce přistoupil generál de Gaulle, potřásl mu rukou a řekl legendární větu: <em>„Vím, kdo jste, generále, a vím, co jste vykonal.”&nbsp;</em></p>



<h2 id="h-nikdy-se-nevzdat-to-bylo-jeho-kr-do"><strong>Nikdy se nevzdat, to bylo jeho krédo</strong></h2>



<p>Pan generál po svém propuštění bojoval papírovou vojnu s&nbsp;vojenským soudem. Přesto nezatrpkl a podílel se třeba na vzniku světoznámého leteckého muzea v&nbsp;Praze Kbelích. Mezi starými letadly doslova omládl. <strong>Díky svému členství v&nbsp;klubu přátel vojenského muzea začal chodit i do škol jako lektor</strong>. Jaký to asi musel být šok pro normalizační učitele dějepisu, když dětem začal škodolibě vykládat o tom, kdo to byl Masaryk, či za co bojovali legionáři ve <a href="/tag/velka-valka/">Velké válce</a>, a to z&nbsp;vlastní zkušenosti.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="750" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/hrob-general-stanovsky.png" alt="" class="wp-image-59834" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/hrob-general-stanovsky.png 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/hrob-general-stanovsky-320x240.png 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/hrob-general-stanovsky-768x576.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/hrob-general-stanovsky-720x540.png 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením ing. Ivo Pujmana</span></a></div>


<p>Díky jeho tvrdohlavému boji se mu také nakonec, zřejmě jako jedinému odsouzenému z&nbsp;50. let, podařilo dosáhnout toho, že Vyšší vojenský soud v&nbsp;Příbrami v&nbsp;roce 1969 v&nbsp;plném rozsahu rozsudek zrušil a zprostil jej obžaloby. <strong>Komunistický prokurátor skřípal zuby a vyhradil si právo vyjádření v „zákonné lhůtě“</strong>, kterou protáhl až do června 1972, kdy kapituloval i on. Teprve pak byl generál definitivně a oficiálně plně rehabilitován. O měsíc později, 11. července 1972, generál Stanovský zemřel.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké znáte další podobně zapomenuté osobnosti?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="General Vilem Stanovsky Prednaska ke dni jeho narozeni   2014 03 27" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/bJ0xgVBg0ik?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-autorsk-l-nek-pana-ing-iva-pujmana"><strong>Zdroj:</strong> Autorský článek pana Ing. Iva Pujmana</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/stanovsky-pribeh-legionare/">Vilém Stanovský – neuvěřitelný příběh historicky prvého českého legionáře. Jeho život byl takřka nepřetržitý boj za svobodu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/bJ0xgVBg0ik" duration="6961">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/bJ0xgVBg0ik" />
			<media:title type="html">Vilém Stanovský, opomíjená postava &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Velká válka, dlouholeté věznění v koncentračním táboře Dachau, komunistická persekuce. Neuvěřitelný osud člověka.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/bj0xgvbg0ik.jpg" />
			<media:keywords>Československo,pilot,Životopis,Stanovský</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/rota-nazdar-odchod-legie-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/rota-nazdar-odchod-legie.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">rota nazdar-odchod-legie</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/rota-nazdar-odchod-legie-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/protest-cesi-rakousko-1.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">protest-cesi-rakousko</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/protest-cesi-rakousko-1-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/start-letadlo-bucd.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">start-letadlo-bucd</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/start-letadlo-bucd-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-muzeum-bucd.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">letadlo-muzeum-bucd</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-muzeum-bucd-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/stanovsky-protest-legie.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">stanovsky-protest-legie</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/stanovsky-protest-legie-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/seznam-rota-legie.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">seznam-rota-legie</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/seznam-rota-legie-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/hrob-general-stanovsky.png" medium="image">
			<media:title type="html">hrob-general-stanovsky</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/hrob-general-stanovsky-150x150.png" />
		</media:content>
	<enclosure length="31729" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-stanovsky-legie-450x400.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/general-stanovsky-legie-450x400.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Podařilo se vypátrat velkou část z peněz Pabla Escobara, kde je však zbytek nikdo netuší. Dodnes jsou nacházeny zakopané bankovky</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/escobar-jako-drogovy-kral-kolumbie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 22 Jul 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Kolumbie]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=47251</guid>

	
					<description>Každý už určitě slyšel o drogovém bossovi, který vládl Kolumbii. Vydělával obrovské množství peněz za pouhý týden. Kam ale všechny peníze schoval? To nikdo netuší.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pablo Emilio Escobar Gaviria se narodil 1. prosince roku 1949 v&nbsp;Rionegru v Kolumbii. Byl největším kolumbijským drogovým bossem. Vzhledem k&nbsp;jeho bohatství<strong> jej časopis Forbes zařadil na osmou příčku nejbohatších lidí na světě. </strong>Majetek tohoto muže byl odhadnut na zhruba 30 miliard dolarů, tedy soudobě přes bilion korun. Za týden dokázal „vydělat” až 420 milionů dolarů, což činí téměř 14 miliard korun.</p>



<h2 id="h-po-smrti-escobara-se-na-lo-poh-dkov-jm-n">Po smrti Escobara se našlo pohádkové jmění</h2>



<p>Než se Escobar odebral do věčných lovišť, stihl nashromáždit obrovský majetek. Podle vypátraných zdrojů <strong>činilo Escobarovo bohatství v&nbsp;přepočtu přes 30 miliard dolarů</strong>. V&nbsp;jednu chvíli se říkávalo, že dokázal vydělat neuvěřitelných 420 milionů dolarů za pouhý týden, což je neuvěřitelná částka. Právě tento fakt z&nbsp;něj dělal jednoho z&nbsp;nejbohatších lidí na planetě.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="784" height="538" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/mrtvy-pablo-escobar-1.png" alt="Přestřelka s Escobarem " class="wp-image-47275" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/mrtvy-pablo-escobar-1.png 784w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/mrtvy-pablo-escobar-1-320x220.png 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/mrtvy-pablo-escobar-1-768x527.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/mrtvy-pablo-escobar-1-511x350.png 511w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/mrtvy-pablo-escobar-1-720x494.png 720w" sizes="(max-width: 784px) 100vw, 784px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Steve Murphy / Public Domain </span></a></div>


<p>Zajímavé však je to, že se drogovému bossovi podařilo nashromáždit takové jmění peněz, protože utrácel více, než bylo potřeba. Velká <strong>část jeho bohatství padla na úplatky, ty mu pomáhaly udržet si místo</strong> drogového vládce. Mnoho peněz údajně šlo i na gumičky, jimiž svazoval všechny své bankovky. Způsobil tak velký odliv peněz z Miami, že se na něj <a href="/tag/usa/">USA</a> zaměřily. </p>



<h2 id="h-kam-v-echny-sv-pen-ze-schoval">Kam všechny své peníze schoval?</h2>



<p>Když Escobar zemřel, byl jeho majetek ponechán k&nbsp;odebrání. Jelikož své peníze vydělával nelegálním způsobem, myslel i na to, že <strong>není dobrý nápad nechávat své bohatství pohromadě</strong> na jednom místě. A už vůbec ne na běžném bankovním účtu. Jeho bohatství bylo rozděleno do několika kategorií.</p>



<p>Většinu peněz ponechával v podobě běžných bankovek. Také nakupoval obrazy, auta, farmy a domy. Jiné peníze ukrýval na snadno dostupných místech, jako jsou třeba jeskyně, lesy, či úkryty v&nbsp;jeho domě. <strong>Další možností byly též zahraniční účty,</strong> nebo si nechával finance prát přes různé zahraniční obchody. Určitou část z jeho peněz, přibližně 10 %, prostě jednoduše „sežraly krysy“.</p>



<h2 id="h-kam-po-smrti-escobara-putovalo-jeho-bohatstv">Kam po smrti Escobara putovalo jeho bohatství?</h2>



<p>Většina by řekla, že velká část Escobarova bohatství putovala ke kolumbijské vládě. Po jeho smrti se však dvě <strong>zločinecké skupiny, považované za rivaly Escobarova impéria</strong>, rozhodly získat kus Pablova panství pro sebe. Jednalo se o pravicovou polovojenskou skupinu bratří Castanětů a Cali kartel. Především kartel z Cali se stal nástupnickou organizací Medellínského kartelu, a tak přebral většinu jeho aktivit. </p>



<p>To by znamenalo, že všechny peníze, které Escobar ukryl na snadno dostupných místech, jsou získány zpět. Pablo si však cesty k&nbsp;úkrytům uchovával ve vlastní hlavě, takže neexistuje žádná fyzická mapa, a <strong>tak je spousta jeho peněz stále někde venku.</strong> Když si tedy někdo udělá výlet do džungle Jižní Ameriky, možná narazí na pytel plný peněz nebo na něco nelegálního, což se skutečně občas stává. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="862" height="658" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/fotografie-pablo-escobar-1.png" alt="Fotografie Pabla Escobara" class="wp-image-47285" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/fotografie-pablo-escobar-1.png 862w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/fotografie-pablo-escobar-1-320x244.png 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/fotografie-pablo-escobar-1-768x586.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/fotografie-pablo-escobar-1-720x550.png 720w" sizes="(max-width: 862px) 100vw, 862px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Exdopamine / Public Domain </span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><br></figcaption></figcaption>


<h2 id="h-pen-ze-pro-rodinu-pabla-escobara">Peníze pro rodinu Pabla Escobara</h2>



<p>Escobar neměl určenou částku peněz pro žádné ze svých dětí, ani pro nikoho jiného z rodiny, kterou by zde ponechal pro případ smrti. <strong>K&nbsp;jeho bohatství měli přístup jen dva lidé</strong>, jeho sourozenci Roberto a Alba Marina. Po smrti Pabla utratila rodina veškeré peníze, jež jim přišly pod ruku, aby měla jistotu, že nic nehrozí.</p>



<p>Zpočátku byla rodina schopna vykoupit veškeré pokoje v&nbsp;celém patře hotelu a mít stráže, které je 24 hodin a 7 dní v&nbsp;týdnu chránily. Ve výsledku to však přišlo příliš draho, žádné jiné peníze už odnikud nepřicházely a<strong> všechny úkryty, o kterých věděla, pomalu vysychaly.</strong> O dalších úkrytech již nikdo nic nevěděl. Nakonec se příslušníci usadili v&nbsp;<a href="/tag/argentina/">Argentině</a>, kde žijí jako běžná rodina.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co byste s&nbsp;tak obrovským bohatstvím udělali vy?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Pablo-Escobar --- Kokainový král - (czdabing - dokument)" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/ANm_b7XCTRk?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-legit">Zdroj: <a href="https://www.legit.ng/1173622-what-happened-pablo-escobar-money-death-revealing.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LEGIT</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/escobar-jako-drogovy-kral-kolumbie/">Podařilo se vypátrat velkou část z peněz Pabla Escobara, kde je však zbytek nikdo netuší. Dodnes jsou nacházeny zakopané bankovky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ANm_b7XCTRk" duration="3120">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ANm_b7XCTRk" />
			<media:title type="html">Ztracené bohatství Pabla Escobara &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Vydělával obrovské množství peněz, po jeho smrti se našlo velké bohatství. Ale stále se značné sumy nacházejí neznámo kde.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/anm_b7xctrk.jpg" />
			<media:keywords>Kolumbie,Životopis,Escobar</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/mrtvy-pablo-escobar-1-150x150.png" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/mrtvy-pablo-escobar-1.png" medium="image">
			<media:title type="html">mrtvy-pablo-escobar</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/mrtvy-pablo-escobar-1-150x150.png" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/fotografie-pablo-escobar-1.png" medium="image">
			<media:title type="html">fotografie-pablo-escobar</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/fotografie-pablo-escobar-1-150x150.png" />
		</media:content>
	<enclosure length="58755" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/pablo-escobar-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/12/pablo-escobar-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Zapomenutá ruská letecká esa Velké války. Všichni, kteří přežili, byli proti nastupujícímu bolševickému režimu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/i-rusove-meli-sva-letecka-esa-za-velke-valky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Ivo Pujman]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 Jul 2022 05:26:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[pilot]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Velká válka]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=126779</guid>

	
					<description>O řadě osudů prvoválečných ruských letců se vedou jen dohady. Spousta dokumentů za válečného běsnění a socialistické revoluce zmizela. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>První světová válka přinesla do vojenství mnoho převratných změn. Jedna z&nbsp;největších byla využívání letectva k&nbsp;boji. Vývoj šel tak rychle kupředu, že z&nbsp;prvních křehoučkých lehkých aparátů <strong>vhodných akorát tak k&nbsp;leteckému průzkumu</strong> vzniklo zakrátko celé portfólium bojových letadel, bombardérů, průzkumných a bitevních letadel a proti nim stíhaček.</p>



<h2 id="h-nov-v-le-n-hrdinov-nov-medi-ln-hv-zdy">Noví váleční hrdinové, nové mediální hvězdy</h2>



<p>Zvláště z&nbsp;<a href="/tag/pilot/">pilotů</a> stíhacích letadel se díky válečné propagandě na všech stranách konfliktu stali brzy obdivované mediální hvězdy. <strong>Za Německo se takto „proslavili“ Rudý baron Richthoffen, Goering a Udet</strong>, ve Francii letci Fonck a Guynemer, Britové měli svého Balla a Coninghama a dá se k&nbsp;nim počítat i Kanaďan Bishop, skvělými stíhači s více než pěti sestřely byli Američan Rickenbaker, Belgičan Coppens a Ital Barraca. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="750" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-na-niz-bojovali-i-rusti-letci-za-cara.jpg" alt="" class="wp-image-127463" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-na-niz-bojovali-i-rusti-letci-za-cara.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-na-niz-bojovali-i-rusti-letci-za-cara-320x240.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-na-niz-bojovali-i-rusti-letci-za-cara-768x576.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-na-niz-bojovali-i-rusti-letci-za-cara-720x540.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>SPAD VII, stíhačka, na které bojovali i ruští letci za cara</figcaption></figcaption>


<p>Za Rakousko-Uhersko můžeme vyjmenovat například Brumowskiho, Arigiho, Jindru či Kostrbu atd. Všechny tyto letce svého času znali obyvatelé jednotlivých říší díky médiím docela dobře. <strong>A ani po válce se na ně nezapomnělo</strong>. A přece jedna velká skupina podobně zdatných pilotů z&nbsp;Velké války byla téměř zcela zapomenuta a dnes o nich vědí jen specializovaní historici. Jde o stíhací letecká esa carského Ruska.</p>



<h2 id="h-jak-to-bylo-tehdy-v-rusku">Jak to bylo tehdy v&nbsp;Rusku?</h2>



<p>Stíhací letci carského Ruska létali téměř vždy na poněkud zastaralejších strojích, ale v&nbsp;pilotní zdatnosti si mnozí se svými kolegy v&nbsp;ostatních zemích nezadali. Zato jejich osudy i kvůli bolševické revoluci v&nbsp;roce 1917 byly velice složité a rozhodně stojí za pozornost. Připomeňme si několik z&nbsp;nich. <strong>Jedno jméno je přece jen i dnes poněkud známější. Petr Nestěrov</strong>&nbsp;se narodil 15. února 1887 ve městě Nižnij Novgorod. Byl dělostřelcem, ale na přelomu století ho zaujalo letectví.</p>



<p>Držitel několika ruských národních leteckých rekordů se pak proslavil prvním provedením přemetu, jednoho ze základních prvků letecké akrobacie, dne 9. září 1913. Traduje se historka, že vzápětí obdržel důtku od nadřízených, neboť letěl na erárním letadle Morane a to se údajně carským oficírům nelíbilo, <strong>prý hazarduje s&nbsp;carovým majetkem</strong>… Nestěrov experimentoval i s nočním létáním a dálkovými lety. Při okružním letu dlouhém 320 km pořídil z pilotní kabiny i první filmový záznam na světě. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="704" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/morane-g-z-ruske-licencni-vyroby-z-velke-valky-na-nemz-zahynul-nesterov.jpg" alt="" class="wp-image-127474" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/morane-g-z-ruske-licencni-vyroby-z-velke-valky-na-nemz-zahynul-nesterov.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/morane-g-z-ruske-licencni-vyroby-z-velke-valky-na-nemz-zahynul-nesterov-320x225.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/morane-g-z-ruske-licencni-vyroby-z-velke-valky-na-nemz-zahynul-nesterov-768x541.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/morane-g-z-ruske-licencni-vyroby-z-velke-valky-na-nemz-zahynul-nesterov-287x203.jpg 287w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/morane-g-z-ruske-licencni-vyroby-z-velke-valky-na-nemz-zahynul-nesterov-720x507.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Letoun Morane G z ruské licenční výroby z Velké války, na němž zahynul Nestěrov</figcaption></figcaption>


<p>Jako jednoho z mála carských pilotů ho ctili i v sovětské éře. V místech jeho působení ho připomínají pamětní desky, ulice i památníky. Něstěrov byl za války prvním velitelem 11. leteckého oddílu carského letectva v&nbsp;Kyjevě, kde byl tento oddíl zformován v&nbsp;lednu 1913. <strong>Od počátku bojů od roku 1914 stále přemýšlel</strong>, jak zabránit protivníkovým letadlům v&nbsp;létání nad ruskými pozicemi. Vymýšlel i bizarní možnosti, například za letu chtěl spustit kotvu na dlouhém laně, zachytit s&nbsp;ní u nepřátelského letadla křídlo a utrhnout ho. </p>



<p>Nebo pomocí na trupu upevněné zubaté kosy cizí letadlo taranem rozpárat a zničit. O něm přemýšlel i před válkou. <em>„Nepřestávám uvažovat o tom, <strong>jak využít rychlost a manévrovatelnost letounu k ničení nepřátelských strojů</strong> s pomocí taranu. Například nárazem podvozku mého letounu na protivníkův aparát,“ </em>prohlásil na banketu po jednom ze svých dálkových letů. Jeho logická žádost o povolení vyzbrojit své letadlo <a href="/tag/kulomet/">kulometem</a> byla zamítnuta plk. Bonč-Brujevičem – pro formální nedostatky žádosti.</p>



<h2 id="h-petr-nest-rov-a-jeho-taran">Petr Nestěrov a jeho taran</h2>



<p>A tak 8. září 1914 (podle starého kalendáře 26. srpna 1914) stále ještě neměl jak ničit protivníkovy letouny. Podle svědectví svých přátel z&nbsp;toho byl velmi frustrovaný, protože bral až příliš doslova rozkaz, který jeho oddílu přikazoval <em>„<strong>zabránit protivníkově průzkumným letadlům v&nbsp;činnosti za každou cenu</strong>“</em>. A když ten den startoval proti rakousko-uherskému průzkumnému letounu, jenž v&nbsp;jeho rajónu nerušeně prováděl vzdušný průzkum, byl rozhodnut splnit tento rozkaz opravdu „za každou cenu“. </p>



<p>Nestěrov na svém lehkém jednoplošném Moranu G rychle nabral výšku a svého protivníka dostihl ve 12:05 severozápadně od vesničky Lipina. <strong>Nacházel se ve výšce asi 3 600 metrů, přes dva kilometry nad letícím strojem protivníka</strong>. Posádka rakousko-uherského letounu, český pilot František Malina a pozorovatel Friedrich Rosenthal, se o změnu trasy ani nepokusila. Logicky předpokládala, že ruský pronásledovatel není ozbrojen. Nestěrov ale nalétl na nepřítele ve střemhlavém letu v&nbsp;kolizním kursu. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img loading="lazy" width="750" height="422" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/nesterov-fotografie.jpg" alt="" class="wp-image-127478" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/nesterov-fotografie.jpg 750w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/nesterov-fotografie-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/nesterov-fotografie-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/nesterov-fotografie-720x405.jpg 720w" sizes="(max-width: 750px) 100vw, 750px" /></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Nestěrov</figcaption></figcaption>


<p>Asi chtěl udeřit svým podvozkem do horního křídla protivníka, po čemž by se „rakušák“ musel neodvratně zřítit. Manévr ale Nestěrovovi nevyšel. Velmi pravděpodobně český pilot Malina přidal na poslední chvíli plyn a začal prudce klesat, aby zabránil střetu. <strong>Neštěrov pak nenarazil do Malinova letounu podvozkem, ale motorem</strong>. Ten se při nárazu vylomil z lože a zmrzačený a neovladatelný Morane šel spolu s rakousko-uherským letounem k zemi. Nestěrova stihl stejný osud jako jeho oběti Malinu a Rosenthala.&nbsp;Byl to první historicky zdokumentovaný vzdušný taran na světě.</p>



<h2 id="h-prvn-rusk-leteck-eso-v-m-tka-ov">První ruské letecké eso V. M. Tkačov</h2>



<p>Vezmeme-li uznávané měřítko pro přidělení titulu letecké eso, totiž pět a více sestřelených protivníkových <a href="/tag/letadlo/">letadel</a> ve vzduchu, Nestěrov vlastně nebyl stíhacím esem. Podle této mezinárodně uznávané definice byl prvním ruským leteckým esem Nestěrův přítel a kolega Vjačeslav Matvějeviš Tkačov. <strong>Narodil se v&nbsp;roce 1885 v&nbsp;kozácké rodině</strong> a s&nbsp;Nestěrovem se znal již z&nbsp;vojenské kadetky. Od počátku války s&nbsp;ním sloužil ve stejném leteckém oddílu. Po smrti Nestěrova, kterou dokonce vyšetřoval, se rozhodl neriskovat. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="503" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/fotka-stihacky-nieuport-nie-21-v-carskem-rusku-s-lyzemi.jpg" alt="" class="wp-image-127480" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/fotka-stihacky-nieuport-nie-21-v-carskem-rusku-s-lyzemi.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/fotka-stihacky-nieuport-nie-21-v-carskem-rusku-s-lyzemi-320x161.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/fotka-stihacky-nieuport-nie-21-v-carskem-rusku-s-lyzemi-768x386.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/fotka-stihacky-nieuport-nie-21-v-carskem-rusku-s-lyzemi-720x362.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Raritní fotka stíhačky Nieuport Nie-21 v carském Rusku s lyžemi</figcaption></figcaption>


<p>Začal létat s&nbsp;pistolí Nagant a s&nbsp;ní se mu podařilo již v&nbsp;prosinci 1914 sestřelit své první rakouské letadlo, „poštovní“ Albatros, který zásoboval obleženou pevnost Přemyšl. V&nbsp;následujících dvou letech dokázal sestřelit další nepřátelská letadla, takže splnil podmínku pěti sestřelů. <strong>Je proto považován za první ruské carské letecké eso</strong>, za což mimo jiné obdržel nejvyšší carské vyznamenání, Svjatogeorgijevský řád, což byla ruská obdoba tzv. „Modrého Maxe“ neboli vyznamenání Pour le Merité. </p>



<p>Tkačov však nebyl jen stíhač, ale létal i na průzkum. Už v&nbsp;srpnu 1914 byl poprvé sestřelen, ale podařilo se mu doklouzat s&nbsp;poškozeným letounem na ruskou stranu. <strong>Před postupujícími vojsky Rakouska-Uherska dokonce stačil letoun rozebrat a naložit na vůz</strong>. Těsně před nosem prvním rakouským postupujícím vojákům si své letadlo odvezl do ruského zázemí k&nbsp;opravě. Tkačov byl velmi uznávanou leteckou osobností a když v&nbsp;roce 1917 sepsal manuál o taktice vzdušného boje, stal se tento manuál doslova biblí ruských pilotů v&nbsp;té době. </p>



<h2 id="h-konec-ivota-pod-dohledem-nkvd">Konec života pod dohledem NKVD</h2>



<p>Po rozkladu carské armády se vrátil na rodnou Kubáň, kde se stal členem partyzánského oddílu bojujícího proti bolševikům. Ještě týž rok byl hlavní osobností, která pomáhala zformovat 1. kubáňský letecký oddíl, jenž od května 1919 <strong>bojoval na straně Kavkazské dobrovolnické armády generála Wrangela</strong>. V&nbsp;roce 1920 byl již jmenován velitelem všech jihoruských leteckých oddílů a obdržel mimo jiné britské vyznamenání DSO. Po porážce bělogvardějců emigroval do Jugoslávie. </p>



<p>Stále se angažoval v&nbsp;exilovém hnutí a v&nbsp;roce 1927 se stal prvním a jediným generálem ruského exilového letectva. Ještě před válkou přednášel v&nbsp;Jugoslávii taktiku letectva a varoval před bratříčkováním s&nbsp;Hitlerem. Nestačil však ze země uniknout a <strong>neodešel z&nbsp;Jugoslávie ani ve chvíli, kdy ji „osvobodila“ Rudá armáda</strong>. Stálo ho to zatčení oddílem Směrš, věznění v Lubjance a dne 4. srpna 1945 odsouzení na deset let podle paragrafu 58 (sympatizování se světovou buržoasií, terorismus a účast v&nbsp;protisovětských organizacích).</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="750" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-velke-valky-v-muzeu-ve-kbelich.jpg" alt="" class="wp-image-127481" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-velke-valky-v-muzeu-ve-kbelich.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-velke-valky-v-muzeu-ve-kbelich-320x240.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-velke-valky-v-muzeu-ve-kbelich-768x576.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-velke-valky-v-muzeu-ve-kbelich-720x540.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>SPAD VII, stíhačka Velké války v muzeu ve Kbelích</figcaption></figcaption>


<p>Skončil v&nbsp;gulagu Siblag, potom v&nbsp;Ozerlagu a Lagernij. Jeho ženě se v&nbsp;Jugoslávii podařilo na poslední chvíli před NKVD uniknout a dožila ve <a href="/tag/francie/">Francii</a>, aniž by o svém muži dostala jakoukoli zprávu. Tkačov ale lágry přežil, a tak se po deseti letech vrátil „na svobodu“. <strong>Byl ale pod dozorem NKVD, musel se pravidelně hlásit</strong> a nesměl pobývat ve velkých městech. Stal se knihařem v&nbsp;družstvu invalidů v&nbsp;Krasnodaru a tam také 25. března 1965 zemřel. Jeho memoáry vyšly až po rozpadu SSSR, ale bohužel jsou poznamenané velkými zásahy ruské cenzury.</p>



<h2 id="h-nejv-t-rusk-leteck-eso-velk-v-lky-a-a-kazakov">Největší ruské letecké eso Velké války A. A. Kazakov</h2>



<p>Největším leteckým ruským esem se za Velké války stal Alexander Alexandrovič Kazakov, často uváděný i jako Kozakov. Narodil se v&nbsp;roce 1889 v&nbsp;aristokratické rodině v&nbsp;chersonské gubernii. V&nbsp;roce 1906 dokončil voroněžskou kadetku a <strong>po ukončení jezdeckého učiliště v&nbsp;roce 1907 se z&nbsp;něho stal hulán</strong>. V&nbsp;roce 1908 se stal čestným velitelem 12. hulánského bělgorodského pluku a držitelem stříbrné medaile císaře Františka Josefa I. Rozvoj moderní vojenské techniky ale přivábil mladého poručíka k&nbsp;letectvu. </p>



<p>V&nbsp;lednu 1914 zahájil letecký výcvik v&nbsp;důstojnickém vzduchoplaveckém učilišti, později slavné Gatčinské letecké vojenské škole. Absolvoval s&nbsp;vyznamenáním. Zažádal o přesun na frontu, ale musel počkat, až pro něj vyrobí nějaké letadlo. Nebyl sám, <strong>mnoho nově vycvičených ruských letců tehdy čekalo doslova u vrat ruských leteckých továren</strong>, aby dostali to „své“ letadlo co nejdříve a mohli odletět na frontu. Kazakov se dočkal svého letadla Morane G (výr. č. 316) až koncem listopadu 1914 v&nbsp;továrně Duks v&nbsp;Moskvě.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">Kazakov, in 1915, was the second pilot in the world to perform an aerial ramming, and the first to survive one. He was awarded UK Distinguished Service Order and Distinguished Flying Cross and held the rank of <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/RoyalAirForce?ref_src=twsrc%5Etfw">@RoyalAirForce</a> major. <a rel="nofollow" href="https://t.co/lOrqkRTlRn">pic.twitter.com/lOrqkRTlRn</a></p>&mdash; Русское наследие (@RusHeritageUK) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/RusHeritageUK/status/1156850345722687490?ref_src=twsrc%5Etfw">August 1, 2019</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Když chtěl podle rozkazu přeletět ke 4. sborovému oddílu do Varšavy, hned po startu mu začal hořet motor. Nouzové přistání zvládl, letadlo dokonce zachránil, ale opravy a nový motor ho o další skoro půlrok zdržely. <strong>Podle doložených údajů sestřelil do roku 1917 celkem 17 nepřátelských letadel</strong> a dalších 15 pravděpodobně. Jeho první „sestřel“ ho však nestál jedinou kulku. Toho dne 18. března <a href="/tag/velka-valka/">1915</a> bombardoval nepřátelský Albatros ruské letiště u obce Guzov, především postavení upoutaného pozorovacího ruského balónu. </p>



<p>Svrhl celkem tři pumy a spokojeně se vracel domů. Kazakov na něj vzápětí zaútočil zezadu z&nbsp;převýšení a bez ohledu na palbu rakouského pozorovatele z&nbsp;kulometu se doslova přehnal přes austrijácké letadlo. <strong>Svým podvozkem mu přitom rozpáral potah horního křídla</strong> a silně poškodil nosníky. Křídla se zbortila a letoun se zřítil. Kazakov pak dokázal s&nbsp;poškozeným strojem a se zastaveným motorem doklouzat ke svým. Byl to první taran na světě, který jeho pilot přežil.</p>



<h2 id="h-nep-tel-bol-evik-zmizel-p-ed-o-ima-eky">Nepřítel bolševiků, zmizel před očima ČEKY</h2>



<p>Kazakov se ukázal být i schopným důstojníkem, takže se brzy stal velitelem 1. letecké skupiny carského letectva. Ta byla proslulá svou ozdobou směrových kormidel, kde kralovaly lebka se zkříženými hnáty na černém podkladu. <strong>Mělo jít o symbol ostatků Ježíše Krista</strong> ukrytých pod Kristovým křížem na Golgotě, nikoliv pirátskóu symboliku. Teprve v&nbsp;roce 1917 dostala jeho jednotka modernější výzbroj, především Nieuporty Ni-10, Ni-11 Bébé, Ni-17 a SPADy-VII z&nbsp;ruské licenční výroby. </p>



<p>Kvalita výroby však šla rapidně dolů a výkony těchto strojů nebyly nic moc. Kazakov naposledy letěl 20. listopadu 1917, ale už v&nbsp;počátkem prosince 1917 ho „zbavili funkce“ soudruzi z&nbsp;bolševického revolučního výboru. Ale <strong>12. prosince ho zase do funkce dosadili vojáci 19. leteckého oddílu</strong>. Ještě v&nbsp;červnu 1918 se soudruzi pokusili Kazakova zlanařit do řad Dělnicko-rolnického rudého letectva, ale on po krátkém intermezzu v&nbsp;komisi pro otázky stíhacího letectva pochopil, že tudy cesta pro něj nevede. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">The Memorial Flight&#39;s Sopwith 1 1/2 Strutter making a rare flying appearance at La Ferté-Alais 2015. This was a 9pm flight with the Fokker D.VII on Friday evening &#8211; pure magic! <a rel="nofollow" href="https://t.co/72EwIRFhTJ">pic.twitter.com/72EwIRFhTJ</a></p>&mdash; The Vintage Aviation Echo (@vintageavecho) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/vintageavecho/status/1394698974909583361?ref_src=twsrc%5Etfw">May 18, 2021</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Vmetl soudruhům do očí: <em>„Ta Vaše sebranka nebude mít nikdy nic společného s&nbsp;vojenskou fundovaností…“</em> a před nosem ČEKY zmizel do Murmaňska. Přihlásil se do služeb Britů, do nově zformovaného Slovansko-britského leteckého oddílu. <strong>Létal s&nbsp;letadly Sopwith Strutter, Sopwith Camel a Sopwith Snipe</strong>. Jeho posledním sestřelem byl létající člun Grigorovič M-9 v&nbsp;barvách bolševiků. Pak ale nešťastně zahynul při havárii svého Sopwith Snipe dne 21. července 1919 u obce Berezňjaky asi 300 km jižně od Archangelska.</p>



<h2 id="h-a-ti-dal-jan-enko-se-z-til-s-letadlem-ve-30-letech">…a ti další, Jančenko se zřítil s letadlem ve 30. letech</h2>



<p>Ve zmatcích občanské války nenávratně zmizelo mnoho dokumentů a dokladů o činnosti ruských carských letců za Velké války, i když bezedné ruské archivy dokážou ještě i dnes v&nbsp;tomto směru překvapit. Přesto se odborníci často jen dohadují, <strong>kdo byl po Kazakovovi další v&nbsp;pořadí úspěšných stíhacích es Ruska</strong>. Často se zmiňuje Jevgraf Nikolajevič Kruteň (údajně 17 sestřelů) a Pavel Argejev (také 17 sestřelů). Dalším mohl být Vasilij Pavlovič Jančenko se 16 sestřely nepřátelských letounů či Alexandr Nikolajevič Severskij se 13 vítězstvími. </p>



<p>Ivanu Vasiljeviči Smirnovovi přiznávají až 12 sestřelů, Sergijevskému 11, Tomsonovi a Orlovovi po deseti. Je zajímavé, že někteří z&nbsp;ruských es létali také na frontě ve Francii (<strong>Argejev – 5 potvrzených sestřelů na západní frontě, Orlov dva potvrzené sestřely tamtéž</strong>). Několik osob z&nbsp;tohoto stručného výčtu je velmi zajímavých. Například Vasilij Jančenko, rodák se Sibiře, létající také v&nbsp;<a href="/tag/rusko/">Ruské</a> dobrovolnické armádě za Občanské války. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="781" height="1024" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pavel-argejev-1-781x1024.jpg" alt="" class="wp-image-127428" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pavel-argejev-1-781x1024.jpg 781w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pavel-argejev-1-191x250.jpg 191w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pavel-argejev-1-768x1007.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pavel-argejev-1-549x720.jpg 549w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pavel-argejev-1.jpg 905w" sizes="(max-width: 781px) 100vw, 781px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se svolením Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Pavel Argejev</figcaption></figcaption>


<p>Absolvoval praxi i ve Francii na západní frontě a obdržel řadu vyznamenání. Nakonec skončil v&nbsp;americkém exilu, kde pracoval ve společnosti Igora Sikorského. Nebo <strong>Pavel Argejev, rodák z&nbsp;Jalty</strong>. Absolvoval pěší Oděské junkerské vojenské učiliště. Jako důstojník odmítl potrestat obyčejného vojáka, byl pak sám postaven před vojenský soud a odsouzen k&nbsp;trestné strážní službě. </p>



<p>Poté opustil Rusko a uchýlil se do Francie, kde jako Paul d´Argeef bojoval jako pěšák ve francouzské armádě. Po bitvě na Marně, kde byl několikrát raněn, přestoupil k&nbsp;letectvu. <strong>V&nbsp;říjnu 1915 získal pilotní diplom</strong>. Pak bojoval u 48. průzkumné eskadrily. Ale ještě v&nbsp;roce 1916 se vrátil do Ruska a nastoupil k 19. leteckému sborovému oddílu 1. letecké skupiny jihozápadního frontu. </p>



<p>Byl to solitér, který uznával jen taktiku osamělého lovce. Často proto bojoval s&nbsp;přesilou, je doloženo, že i s&nbsp;osmi letouny nepřítele najednou. <strong>Po bolševickém puči se vrátil do Francie</strong> a tam na SPADu bojoval až do konce války. Pak se z&nbsp;něj stal dopravní pilot u společnosti CIDNA, létající i přes mladé Československo. To mu bylo 30. října 1922 osudné, ve velké mlze nad Čechami se blízko polské hranice zřítil.</p>



<h2 id="h-alexandr-prokofjev-sverskij-dal-odp-rce-bol-evik">Alexandr Prokofjev-Sverskij, další odpůrce bolševiků</h2>



<p>Velmi zajímavou osobností byl i Alexander Prokofjev – Severskij z&nbsp;gruzínského Tbilisi. Otec byl slavným režisérem a operetním zpěvákem, <strong>syn se přihlásil do letecké námořní školy v&nbsp;Sevastopolu</strong>, kde složil pilotní zkoušky v&nbsp;červenci 1915. Bojoval jen čtyři dny, když při nehodě přišel o nohu. V roce 1916 ale dosáhl toho, že mu byla licence pilota obnovena, a on začal znovu létat, byť s&nbsp;protézou. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr"><a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/BastilleDay?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#BastilleDay</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/BastilleDay2022?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#BastilleDay2022</a> special edition: <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/avgeek?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#avgeek</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/airplanes?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#airplanes</a>: This <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/WW1?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#WW1</a> Nieuport 17 / Nieuport XVII biplane (replica) has seen better days and was used in the <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/JamesFranco?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#JamesFranco</a> movie <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Flyboys?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Flyboys</a>!<a rel="nofollow" href="https://twitter.com/clark_aviation?ref_src=twsrc%5Etfw">@clark_aviation</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/Sylvia70485099?ref_src=twsrc%5Etfw">@Sylvia70485099</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/NewarkAirMus?ref_src=twsrc%5Etfw">@NewarkAirMus</a> 1/ <a rel="nofollow" href="https://t.co/gPIUOpFWac">pic.twitter.com/gPIUOpFWac</a></p>&mdash; USAS &#8211; History, Travel, Tech, Equality (@USAS_WW1) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/USAS_WW1/status/1547743554797051909?ref_src=twsrc%5Etfw">July 15, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Nejdříve na létajících lodích Grogorovič M-9, později na stíhačkách Nieuport. V září 1917 dostal nabídku stát se asistentem leteckého přidělence carského Ruska v&nbsp;USA, ale <strong>odmítl ji a dál bojoval na frontě</strong>. Ale za měsíc po střetu s&nbsp;bolševickou realitou přeci jen do USA zamířil, a to přes Sibiř. Po cestě ale vlak, ve kterém jel, zastavili další „bolševici“, a začali cestující vlaku popravovat. </p>



<p>Severskij tomu ušel čirou náhodou, když si jeden z&nbsp;bolševických vojáků všiml jeho protézy, a podle toho ho poznal jako důstojníka, který ho v&nbsp;bojích na Baltu kdysi zachránil. <strong>Severskij mohl pokračovat do USA</strong>. Tam se stačil oženit a založit leteckou firmu Severski. Podílel se třeba na vývoji <a href="/tag/stihaci-letoun/">stíhačky</a> P-35, přímého předchůdce legendárního Thunderboltu P-47.</p>



<h2 id="h-ivan-smirnov-l-tal-i-za-druh-sv-tov-v-lky">Ivan Smirnov létal i za druhé světové války</h2>



<p>Za zmínku stojí i letec Ivan Smirnov, který po těžkém zranění v&nbsp;boji v&nbsp;prosinci 1914 směl v&nbsp;armádě zůstat jen v&nbsp;případě, že se dá k&nbsp;letectvu, k tomu úžasně klidnému a sedavému zaměstnání. Od počátku roku 1915 byl žákem&nbsp;petrohradské a následně moskevské pilotní školy. <strong>V&nbsp;září 1916 zahájil bojové lety</strong> a 20. prosince již sestřelil prvního protivníka. Když začali bolševici vymýšlet, jak zúčtují s&nbsp;proradnými carskými důstojníky, 14. prosince 1917 odešel do zahraničí a dostal se až do Anglie. </p>



<p>Chvíli byl asistent vojenského atašé ruské exilové vlády v&nbsp;Paříži, pak pracoval jako pilot ve firmě Handley Page a nakonec se z&nbsp;něj stal dopravní pilot společnosti KLM. Po vypuknutí druhé světové války přešel i s&nbsp;letadly KLM do služeb armádního leteckého sboru Nizozemské východní Indie. <strong>V&nbsp;březnu 1942 dobrodružně evakuoval svou&nbsp;DC-3 z&nbsp;Jávy</strong> před nosem Japoncům pár „významných“ cestujících, doprovázejících zvláštní náklad – bedny plné diamantů v&nbsp;hodnotě přes 300&nbsp;000 liber. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr"><a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/OnThisDay?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#OnThisDay</a> in 1942 a <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/KLM?ref_src=twsrc%5Etfw">@KLM</a> DC-3 carrying refugees to Australia from Java was shot down by Japanese fighters. The pilot, Ivan Smirnov, a 🇷🇺 <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/WW1?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#WW1</a> flying ace who later served in the White Army and <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/RoyalAirForce?ref_src=twsrc%5Etfw">@RoyalAirForce</a>, managed to land on a beach. 1/2 <a rel="nofollow" href="https://t.co/SAjtNUIygw">pic.twitter.com/SAjtNUIygw</a></p>&mdash; Русское наследие (@RusHeritageUK) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/RusHeritageUK/status/1499381375652216838?ref_src=twsrc%5Etfw">March 3, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Co bylo v&nbsp;ostatních zapečetěných kontejnerech, které mu také do letadla na poslední chvíli přihodili, to se nikdy nedozvěděl. Po startu si ho vzaly na mušku tři Zera a snažily se ho sestřelit. <strong>Smirnov dokázal, že i naložená Dakota umí prvky vysoké pilotáže</strong>, a s&nbsp;rozstřílenou, ale letuschopnou Dakotou nakonec dokázal Zerům uniknout a doletět až do <a href="/tag/australie/">Austrálie</a>, kde, byť zraněný, přistál na břicho, aniž by se nákladu i lidem uvnitř cokoli stalo.</p>



<p>Lze připomenout i řadu dalších letců carského Ruska, třeba eso českého původu Grigorie Suka a řadu dalších. Nechme si je ale na příště.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaká další ruská letecká esa znáte?</strong></p>



<h4 id="h-zdroj-autorsk-koment-ivo-pujmana-russiabeyond">Zdroj: autorský komentář Ivo Pujmana, <a href="https://www.rbth.com/history/328841-russian-heroes-of-great-war" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">RussiaBeyond</a></h4>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Russian Civil War in Siberia I THE GREAT WAR 1920" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/jCgABpQuKA4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/i-rusove-meli-sva-letecka-esa-za-velke-valky/">Zapomenutá ruská letecká esa Velké války. Všichni, kteří přežili, byli proti nastupujícímu bolševickému režimu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/jCgABpQuKA4" duration="1699">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/jCgABpQuKA4" />
			<media:title type="html">Největší ruská letecká esa Velké války &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Je zvláštní, že žádný z uvedených pilotů se nedal do služby ke vznikající bolševické armádě. Někteří utekli, někdo byl v gulagu.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/jcgabpquka4.jpg" />
			<media:keywords>pilot,Rusko,Velká válka,Životopis,letectvo</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-na-niz-bojovali-i-rusti-letci-za-cara-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-na-niz-bojovali-i-rusti-letci-za-cara.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">spad-vii-stihacka-na-niz-bojovali-i-rusti-letci-za-cara</media:title>
			<media:description type="html">SPAD VII, stíhačka, na které bojovali i ruští letci za cara</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-na-niz-bojovali-i-rusti-letci-za-cara-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/morane-g-z-ruske-licencni-vyroby-z-velke-valky-na-nemz-zahynul-nesterov.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">morane-g-z-ruske-licencni-vyroby-z-velke-valky-na-nemz-zahynul-nesterov</media:title>
			<media:description type="html">Letoun Morane G z ruské licenční výroby z Velké války na němž zahynul Nestěrov</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/morane-g-z-ruske-licencni-vyroby-z-velke-valky-na-nemz-zahynul-nesterov-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/nesterov-fotografie.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">nesterov-fotografie</media:title>
			<media:description type="html">Nestěrov</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/nesterov-fotografie-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/fotka-stihacky-nieuport-nie-21-v-carskem-rusku-s-lyzemi.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">fotka-stihacky-nieuport-nie-21-v-carskem-rusku-s-lyzemi</media:title>
			<media:description type="html">Raritní fotka stíhačky Nieuport Nie-21 v carském Rusku s lyžemi</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/fotka-stihacky-nieuport-nie-21-v-carskem-rusku-s-lyzemi-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-velke-valky-v-muzeu-ve-kbelich.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">spad-vii-stihacka-velke-valky-v-muzeu-ve-kbelich</media:title>
			<media:description type="html">SPAD VII, stíhačka Velké války v muzeu ve Kbelích</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/spad-vii-stihacka-velke-valky-v-muzeu-ve-kbelich-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pavel-argejev-1.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Pavel Argejev (1)</media:title>
			<media:description type="html">Pavel Argejev</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pavel-argejev-1-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="72721" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/farman-hf20-monument-gatchina.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/farman-hf20-monument-gatchina.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Skutečný Tecumsehův příběh, indiáni místo pouštění žilou používali přírodní metody léčby nemocí. Běloši jimi pohrdali</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/tecumseh-vylecil-belosske-dite/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jaroslav Červenka]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 17 Jul 2022 05:25:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[USA]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=127662</guid>

	
					<description>Soudobá historie indiánů je přehlídkou tragických osudů, přesto lze najít celou řadu zajímavých příběhů, jež vypovídají o mimořádnosti indiánských kultur. 
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tecumseh, jeden z nejvýznamnějších indiánských vůdců, který takřka dokázal sjednotit algonkinské kmeny s kmeny prérijních indiánů. Budoucí prezident Spojených států <strong>Harrison si nebezpečí indiánské konfederace záhy uvědomil</strong> a Šavanův sen v jeho nepřítomnosti zlikvidoval. Vzhledem k významu tohoto indiána se dochovala celá řada autentických příběhů z jeho života. Jeden z nich, dokládající zajímavou indiánskou kulturu, je popsán v tomto textu. </p>



<h2 id="h-b-lo-sk-pronik-n-v-ohiu">Bělošské pronikání v Ohiu</h2>



<p>Bělošský establishment v Severní <a href="/tag/usa/">Americe</a> po celou dobu expanze na Západ nebyl schopen zastavit pronikání osadníků na indiánská území. Jakékoli dohody byly, především ze strany bílých, s železnou pravidelností porušovány a šarvátky na hranicích byly každodenní záležitostí. <strong>S koncem 18. století osadníci pronikali především v oblasti Ohia</strong>. Území se spoustou lesů a zvěře. Tecumsehovi Šavani v té době patřili mezi kmeny, které už prchaly před kolonizací a měly už spoustu negativních zkušeností. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">1/August 20: On this day in 1810, Tecumseh (Shawnee), one of the greatest Native American leaders of all time, delivered a lecture on settler colonialism and genocide. 219 years later, it has inspired an obscure professor to write a twitter thread. <a rel="nofollow" href="https://t.co/0iPoUG3vt1">pic.twitter.com/0iPoUG3vt1</a></p>&mdash; Jeff Ostler (@Jeff__Ostler) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/Jeff__Ostler/status/1163877777709228032?ref_src=twsrc%5Etfw">August 20, 2019</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Kmen byl ale stále ještě relativně silný a patřilo k němu něco kolem čtyř tisíc osob. V druhém desetiletí století následujícího to bylo již jen několik set přeživších. Přesto oproti třeba Irokézům, Miamiům, Kríkům nebo Leni Lenapům <strong>se jednalo o malou skupinu lidí</strong>, kteří byli okolními kmeny přijaty na útěku před bělošským útlakem. Popisovaný příběh se odehrál okolo roku 1780, kdy bylo šavanskému géniovi přibližně dvacet let. </p>



<p>Hranice mezi indiánskými územími a bělošským osídlením vedla přes Ohio a běloši pronikali stále dál. Při jednom z indiánských útoků, kterého se Tecumseh zúčastnil, Šavani bílým ukradli koně. <strong>Ti se vydali na trestnou výpravu a padli indiánům do léčky</strong>. Jedním z nich byl Němec Bedřich Wagner, blonďatý obr, kterého Tecumseh se svými dvěma druhy pronásledoval. Na útěku se dostal k obrovské proláklině, kterou dokázal přeskočit. Šokovaní indiáni ušetřili v úžasu nad skokem jeho život a pojmenovali ho Žlutý vlas. </p>



<h2 id="h-tecumseh-a-p-telstv-s-wagnerem-a-irok-zem-loganem">Tecumseh a přátelství s Wagnerem a Irokézem Loganem</h2>



<p>Běloši obecně indiány pohrdali, málokdo ví, že skalpování je vynález bělochů, kteří při nárokování si odměn za mrtvé &#8222;divochy&#8220; nechtěli vozit celá těla a jako důkaz nosili jedinečné indiánské vlasy. <strong>Přesto se pochopitelně našly výjimky</strong>. Mezi ně patřil i irokézský mírový náčelník Logan, původně běloch, který mezi divokými válečníky vyrostl a vždy se snažil udržet mír mezi oběma skupinami. Rychle se s Tecumsehem spřátelili a Irokéz se stal Šavanovi učitelem. </p>



<p>Zároveň se rozvinulo přátelství s Bedřichem Wágnerem. Oba indiáni vydrželi <a href="/tag/nemecko/">Němce</a> pozorovat celé hodiny při práci bez spatření a učili se, co bílí znamenají. <strong>Wagner měl rodinu a nechtěl žít v blízké osadě</strong>, takže si postavil srub na samotě. Stavba takového srubu zabrala hraničáři maximálně tři dny. Hrubá stavba bez oken a většího zázemí. Bedřich byl pochopitelně lovec i farmář. Indiáni sledovali jeho způsob života. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">“Each person is his own judge.”<br>– Shawnee Tribe <a rel="nofollow" href="https://t.co/88UIH9orJL">pic.twitter.com/88UIH9orJL</a></p>&mdash; Native Red Cloud🪶Maȟpíya Lúta~Hińhan Wakangli⚡️🦉 (@Native3rd) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/Native3rd/status/1500931871248728069?ref_src=twsrc%5Etfw">March 7, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Tecumseh v té době ještě neměl příliš negativních zkušeností s bělochy, sám mezi nimi několik let žil a dokonce se naučil číst a psát. Společně s Loganem pátrali po tom, jak zachránit indiánské národy před neustále přicházející bělošskou pohromou. Je nutné si uvědomit, že <strong>indiány mnohem více zabíjely třeba obyčejné neštovice</strong>, než kulky bílých hraničářů. Je doložený případ na lovu zraněného bělocha, kterého se ujal několikasetčlenný kmen. Běloch se uzdravil a odešel. Následnou epidemii neštovic přežil jen náčelník. </p>



<h2 id="h-p-rodn-l-itelstv-indi-n">Přírodní léčitelství indiánů </h2>



<p>Jednoho dne oba muži opět přišli na návštěvu ke srubu. Ihned zjistili, že něco není v pořádku, Wagner seděl skleslý před stavbou a všude panovalo podivné ticho. <strong>Jeho malý syn dostal vysokou horečku</strong>. Bedřichovi se i podařilo sehnat doktora. Soudobá medicína říkala, že nemocnému horečkou se nemá dávat pít a běžně se pouštělo žilou. Asi si každý dovede představit, jak to s nemocnými při tomto způsobu léčení dopadalo. Wagner přišedší indiány zavedl bezmocně k dítěti.</p>



<p>Všechny přírodní národy znají moc produktů, které najdou kolem sebe. Logan, jako starší z obou mužů, ihned převzal iniciativu. Tecumsehovi řekl, ať jde poblíž chaty, kde věděl, že se nachází potřebné bylinky. <strong>Matce nařídil, aby dala ohřívat vodu</strong>. Wagnerovi přikázal, aby sebral všechny kameny a vytvořil na určeném místě kruh, kde měl následně rozdělat oheň, aby se kameny rozpálily. Bedřich činností okamžitě ožil. Po návratu Tecumseha dítě dostalo záhy napít. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">On this day in 1813, the Shawnee war chief Tecumseh is killed by U.S. troops at the Battle of Moraviantown near Chatham, Upper Canada. With him dies the dream of an independent Native-American nationstate. <a rel="nofollow" href="https://t.co/g16ythTneJ">pic.twitter.com/g16ythTneJ</a></p>&mdash; Military History Now (@MilHistNow) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/MilHistNow/status/1313071937912860672?ref_src=twsrc%5Etfw">October 5, 2020</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Když byly kameny dostatečně rozpálené, udělali nad nimi indiáni co nejvíce neprodyšnou konstrukci za použití větví a kůží. Logan dítě zabalil a vzal dovnitř, <strong>Tecumseh běhal s vařicí vodu a lil jí na rozpálené kameny</strong>. Sauna byla na světě. Dítě se vypotilo, dostalo znovu napít a za chvíli úlevou usnulo. Po probuzení se konečně začal ozývat pláč, na který vyčerpané dítě předtím nemělo sílu. Celá událost je doložená a pochopitelně ještě utužila vzájemné přátelství všech tří mužů. </p>



<p>Běloši indiány pohrdali, často je nepovažovali za lidi, ačkoliv se od nich mnohému naučili a mohli učit. Bohužel osud všech zúčastněných byl tragický. <strong>Loganovi vyvraždili běloši celou rodinu</strong>, do své brzké smrti se věnoval jen krvavé pomstě. Jeden vzdálený kmen na mstitelské výpravě nevěděl, že je Wagner přítelem indiánů a pobil mu celou rodinu. I on se až do smrti mstil. O osudu Tecumseha jsme psali <a href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/nacelnik-tekumseh-sjednotil-indianske-kmeny/">zde</a>. </p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak se podařilo americké společnosti vyrovnat s krvavým obsazováním své země?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="History Shawnee Indians" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Zd9dFoWfZ7Y?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-autorsk-koment-jaroslava-ervenky-history">Zdroj: autorský komentář Jaroslava Červenky, <a href="https://www.history.com/topics/native-american-history/tecumseh" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/tecumseh-vylecil-belosske-dite/">Skutečný Tecumsehův příběh, indiáni místo pouštění žilou používali přírodní metody léčby nemocí. Běloši jimi pohrdali</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Zd9dFoWfZ7Y" duration="312">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Zd9dFoWfZ7Y" />
			<media:title type="html">Běloši indiány nebrali jako lidi, přitom se mohli učit %%sep%% %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Živelná likvidace indiánských kmenů na území Severní Ameriky je temnou skvrnou v historii USA. Přitom se jednalo o zajímavé kultury.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/zd9dfowfz7y.jpg" />
			<media:keywords>Historie,USA,Životopis,Tecumseh</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="126199" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/sauna-natural-saunan-nature-landscape-traditional-healing-1634691-pxherecom-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/sauna-natural-saunan-nature-landscape-traditional-healing-1634691-pxherecom-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Vikingský vůdce Ragnar Lodbrok a jeho synové aneb když se legendy mísí se skutečností</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/historie-vikingove-ragnar-lodbrok/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 16 Jul 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=127285</guid>

	
					<description>Přestože historická podoba Ragnara není zcela jasná, objevil se jako postava v různých filmech. A byl také ústřední postavou populárního televizního seriálu Vikingové.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Od konce osmého do konce jedenáctého století byla téměř celá Evropa v područí skandinávských nájezdníků. Tito vikingští válečníci si z království anglosaské Anglie a karolinské Francie odnesli nesčetné bohatství a když nebylo kořisti nazbyt, <strong>nemilosrdně vymáhali od vládců těchto regionů tuny stříbra</strong>.<strong> </strong>Do konce devátého století dobyli část Anglie, přičemž&nbsp;do konce jedenáctého století měli již jejich normanští potomci pod palcem Anglii celou. Mezi nejpopulárnější postavy zenitu vikignského věku bezpochyby patřili Ragnar a jeho synové.&nbsp; &nbsp;</p>



<h2 id="h-vikingsk-v-dce-je-v-plodem-fantazie">Vikingský vůdce je výplodem fantazie</h2>



<p>Ragnar Lodbrok zaujímá ve skandinávské historii poměrně zajímavé postavení. Pokud lze věřit všem příběhům, které se o něm vyprávějí, <strong>měl být tento obávaný muž králem celé Skandinávie</strong>, jenž strávil většinu svého života podnikáním nájezdů na <a href="/tag/velka-britanie/">Britských ostrovech</a> i v dalších částech tehdy známého světa. Jeho synové stáli v čele armády, jež dobyla Anglii a umučila svatého Edmunda. </p>



<p>Dynastie, jíž založil, pak vládla oběma říším po několik následujících staletí. Přesto, jak si dále povíme, se o <strong>skutečné identitě samotného Ragnara Lodbroka vedou neustálé debaty</strong>.<strong> </strong>On totiž Ragnar, jak ho známe z tvůrčích představ historiků i literárních autorů a jenž dlouho vystupoval jako jeden z nejvýznamnějších vikingských vůdců, pravděpodobně neexistoval. &nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/pfbid02Ad9niC16yFezFHZvLRGnnHG3UELoqB8QBPR7PHGW8JqmKcydSRTusz93HecGQeU2l" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2267161956946895" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2267161956946895">Pondělí 22. července 2019</a></blockquote></div>



<p>Reálnou postavu, která by byla známá pod jménem „Ragnar Lodbrok“ a která by svými válečnými počiny dosáhla dánského a anglického trůnu, <strong>totiž v soudobých pramenech v podstatě nenajdeme</strong>.<strong> </strong>První historické zmínky o tomto muži pochází až z dvanáctého století,&nbsp;přičemž se jedná zejména o slovně tradované příběhy, sepsané mýty a silně romantizované legendy.</p>



<p>V mnoha ohledech se tak Ragnar stává artušovskou postavou, tedy ztělesněním vikingského ducha, symbolem doby a obrazem schopného vůdce, jakého <strong>Skandinávie nezažila od doby, kdy Ivar Vidfamne sjednotil severská území</strong>.<strong> </strong>Bylo by proto vhodné přiřadit vikingskému bojovníkovi a dánskému králi místo, jež mu právem náleží. Tedy spíše v legendách než v historii. &nbsp;</p>



<h2 id="h-odv-n-bojovn-k-a-hadobijec">Odvážný bojovník a hadobijec</h2>



<p>Jak již bylo zmíněno, první zmínky o Ragnarovi a jeho synech se objevují v <a href="/tag/stredovek/">období dějin</a>, kdy se doslova prolínaly legendy se skutečností. Toto napůl legendární období skandinávských dějin <strong>se totiž opírá jak o dobové kroniky, tak o spisy z dob pozdějších staletí</strong>.&nbsp;První z nich, kroniky, většinou sepsaly vikingské oběti či jejich potomci, a jsou tedy přirozeně podbarveny zaujatostí proti těmto drsným bojovníkům.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/pfbid02qVFPoFjQX3UwbvnqFhimb5cyBQhfrwYxJboovKyCtt5mJUTEQzfcLvnGB1gdB7Xel" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2815811172081968" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2815811172081968">Čtvrtek 6. května 2021</a></blockquote></div>



<p>Zatímco pozdější spisy mají tendenci události obměňovat či zkreslovat, často s nějakým dodatečným záměrem. A právě proto nacházíme při pročítání historických pramenů zmínky jednak <strong>o Ragnarovi hadobijci, jenž skolil bájného hada</strong>, a jednak o Ragnarovi jako o otci tuctu dětí, jehož rod lze o více než půldruhého století později vysledovat až ke Knutovi Velikému, vikingskému králi Dánska, Anglie, Norska a části Švédska.</p>



<p>Zatímco Saxo Grammaticus, dánský letopisec, prezentuje svou kroniku <em>Gesta Danorum</em> jako nepřehnaný a nikterak nepřibarvený popis dánských dějin, existují i jiné prameny, které Ragnarovu postavu vykreslují jako skutečnou legendu, <strong>bez nároku na opravdivost či historickou věrohodnost</strong>. Vedle Saxovy kroniky je asi nejznámějším dílem o Ragnarovi stejnojmenné dílo „<em>Ragnarova sága</em>“, jež je navíc často spojována s básní „<em>Krákumál</em>“. Skaldické básně, kterou Ragnar údajně zpíval, když umíral v Ælleho hadí jámě. &nbsp;</p>



<h2 id="h-romantizovan-hrdinsk-p-b-hy">Romantizované hrdinské příběhy </h2>



<p>Zajímavé je, že Ragnarova sága nezačíná narozením Ragnara Lodbroka, nýbrž smrtí vikingského válečníka a <a href="/tag/dansko/">dánského</a> krále Sigurda a dětstvím jeho dcery Aslaug, budoucí Ragnarovy ženy.&nbsp;<strong>Samozřejmě stěžejní postavou díla se následně stává samotný Ragnar</strong>. Dílo jako takové pak dává čtenáři možnost nahlédnout do strastiplných cest, bojů a ve spojení s básní <em>Krákumál</em> i do milostného života hrdiny. A nechybí samozřejmě ani poněkud romantizovaný popis Ragnarovy kruté smrti v oné hadí jámě. &nbsp;</p>



<p>Když Ragnar umíral na hadí uštknutí, pronesl větu: <em>„Prasátka by hlasitě protestovala, kdyby znala osud&nbsp;kance.“</em>&nbsp;Jen tak pro zajímavost, když si po&nbsp;Ragnarově smrti Ælla, král Northumbrie (království na území Anglie), uvědomil svou strašlivou chybu, začal se <strong>pod blížící se hrozbou Ragnarových synů z posledních sil připravovat na válku</strong>.<strong> </strong>Ti, samozřejmě rozzuřeni smrtí svého otce a lačnící po pomstě, údajně proti králi shromáždili největší vojsko, jaké kdy Skandinávie viděla. O činech Ragnara a následně i o osudech jeho synů vypráví také báseň <em>Háttalykill </em>z Orknejských ostrovů.&nbsp;</p>



<h2 id="h-auto-i-se-inspirovali-skute-n-mi-kr-li">Autoři se inspirovali skutečnými králi</h2>



<p>Málokterý z výše uvedených příběhů lze považovat za skutečně ověřitelnou historii. A přestože Ragnar sám pravděpodobně neexistoval, existuje velká pravděpodobnost, že jeho osoba <strong>byla přece jen na reálné postavě založena</strong>. Nu, ve skutečnosti byl legendární Ragnar Lodbrok dokonce poskládán z několika historických osobností. Ovšem jedna mezi nimi poněkud vyčnívá. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/pfbid02fLH8LGSqpdCAxgYytPBWcVbtv7kjfKQRXJPqAzZrRo3GZ1rUtbJsoGNHQvU3keTyl" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2731160027213750" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2731160027213750">Čtvrtek 14. ledna 2021</a></blockquote></div>



<p>Jeden z nejvýznamnějších a nejpamátnějších nájezdů té doby nás&nbsp;totiž zavede&nbsp;k postavě, kterou si v důsledku řady podobností mnozí historikové i vikingští nadšenci spojují právě s Ragnarem Lodbrokem.&nbsp;V roce 845 se po řece Seině plavila flotila, <strong>aby pod velením vikinga jménem Reginheri vyplenila Paříž</strong>. Útok na Paříž je zaznamenán téměř ve všech soudobých kronikách. A i když je velitel flotily nazýván různými jmény, podobnost jednotlivých jmen nenechává nikoho na pochybách, že v dávné minulosti&nbsp;skutečně existovala postava vůdce, jehož lze přirovnat k Ragnarovi.&nbsp;</p>



<p>Reginheri, pravděpodobný královský příslušník rodu Godfredů, dosáhl Seiny s flotilou sto dvaceti lodí v březnu roku 845. Načež se tento obávaný vikingský vůdce<strong> rozhodl bez milosti zaútočit na blízkou posádku u ústí řeky</strong>.<strong> </strong>Po krátkých, ovšem velmi drsných bojích nepřítel padl. Vikingové, opilí vítězstvím, zajali celkem 111 mužů, které pak pro výstrahu pověsili před zraky jejich druhů na ostrůvku uprostřed řeky.&nbsp;</p>



<h2 id="h-vikingov-jako-neodd-liteln-sou-st-evropsk-historie">Vikingové jako neoddělitelná součást evropské historie&nbsp;</h2>



<p>Poté Raginheri pokračoval do <a href="/tag/francie/">Paříže</a>, kam naneštěstí dorazil o velikonoční neděli. Většině obyvatel se však podle všeho podařilo včas uprchnout, <strong>neboť zpozorovali blížící se nepřátelské lodě</strong>. V době, kdy Reginheri a jeho muži město plenili, již&nbsp;byla značná část obyvatel pravděpodobně pryč. Na tomto tažení také došlo k prvnímu doloženému dangeledu, kdy bylo vikingským nájezdníkům zaplaceno za pokojný obchod či ochranu. Dangeled se v následujících desetiletích ve Francii a Anglii velice ujal a stal se běžnou praktikou bohatých pánů. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/pfbid02fNTnZ5uEYwHJWPeJ8hoWYspr7L7BhSZKHu71WWCg4dpZEfPM1XPqQjdwofioJLXel" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2603175003345587" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>I found 22 French Surnames (Normandy) from the New France era into Canada with I1. The most important or identifiable&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/">Vikings &#8211; Norman Descendants</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/VikingNormans/posts/2603175003345587">Úterý 18. srpna 2020</a></blockquote></div>



<p>Vikingští nájezdníci se během svých nejsilnějších let dostali přes Gibraltarskou úžinu do Středomoří do arabských zemí, dobyli slovanská sídla v Rusku, kde jsou známí jako Varjagové, a přes Atlantik osídlili Grónsko a kontinentální Severní Ameriku. <strong>A zcela pochopitelně zůstali barvitou součástí kolektivní představivosti</strong> moderní západní kultury. Kde jsou stále přítomni v podobě fotbalových týmů, superhrdinských trháků i&nbsp;televizních seriálů. &nbsp;</p>



<p>Pomineme-li běžné mylné představy o rohatých barbarech, byla středověká skandinávská kultura bohatá na legendy, mytologii i&nbsp;hrdinské postavy. Ovšem zatímco hrdinské činy pozdějších <strong>vikingských nájezdníků a skandinávských králů byly dobře zdokumentovány</strong>,<strong> </strong>při cestě hlouběji do minulosti, zpět na počátek doby vikingské, historické dokumentace znatelně ubývá. A není tedy divu, že se <a href="/tag/historie/">historie</a> sama nekontrolovatelně mísí s legendami. Jasným příkladem je Ragnar Lodbrok. &nbsp;</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další legendy o vikingských bojovnících znáte?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Real Ragnar Lothbrok // Vikings Documentary" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/4bjo_WYgRd0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-britannica-history-the-sagas-of-ragnar-lodbrok-troth-publications-2009-isbn-978-057-802-138-6">Zdroj: <a href="https://www.britannica.com/topic/Ragnar-Lothbrok" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a>, <a href="https://www.history.co.uk/articles/11-facts-about-legendary-viking-warrior-ragnar-lothbrok" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a>, <em>The Sagas of Ragnar Lodbrok</em>. Troth Publications, 2009. ISBN 978-057-802-138-6</h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/historie-vikingove-ragnar-lodbrok/">Vikingský vůdce Ragnar Lodbrok a jeho synové aneb když se legendy mísí se skutečností</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/4bjo_WYgRd0" duration="1356">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/4bjo_WYgRd0" />
			<media:title type="html">Mýty a fakta o králi Ragnaru Lodbrokovi &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Ragnarova dobrodružství jsou popsána v mnoha dílech, které ho líčí jako krutého válečníka, jenž stál v čele nájezdů na Britské ostrovy.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/4bjo_wygrd0.jpg" />
			<media:keywords>Historie,středověk,Životopis,Lodbrok</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="42713" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/kral-vikingu-ragnar-lothbrok-serial-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Poslední let prvního českého krále vzduchu. František Malkovský hravě překonával západní piloty a dosáhl mezinárodního věhlasu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/frantisek-malkovsky-akrobat-instruktor-mezinarodni-hvezda/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Ivo Pujman]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 07 Jul 2022 05:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Československo]]></category>
		<category><![CDATA[Letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[pilot]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=112753</guid>

	
					<description>Pilot, akrobat, instruktor létání, taktický pobočník. Vzbuzoval respekt a úctu doma i v zahraničí. Nedbal varování osudu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Byla neděle 8. června roku 1930, Hod Boží svatodušní. Na nově otevíraném letišti v&nbsp;Karlových Varech vrcholil velký letecký den. <strong>Všichni diváci netrpělivě čekali na poslední číslo</strong>, na vrcholnou akrobacii uznávaného českého Krále vzduchu, štábního kapitána Františka Malkovského. Jeho letoun, červená stíhačka Avia BH-21, přezdívaná Rudý nebo také Červený ďábel, se zahřátým motorem stál na prahu dráhy.</p>



<h2 id="h-posledn-let-v-karlov-ch-varech"><strong>Poslední let v&nbsp;Karlových Varech</strong></h2>



<p>František Malkovský se rozloučil s&nbsp;přáteli, sundal vojenskou čepici a nasadil si pilotní kuklu s&nbsp;brýlemi. Nasedl do svého připraveného <a href="/tag/letadlo/">stroje</a>, zamával přihlížejícím a odstartoval. <strong>Vzlétl s&nbsp;naprostou jistotou a elegancí</strong>, jak bylo tomuto pilotovi doslova vrozeno. Rychle nastoupal do potřebné výšky a zahájil svoji exhibici. V&nbsp;programu leteckého dne byla nazvána „Předvedení závodní sestavy letecké akrobacie“. Laičtí diváci i jeho letečtí přátelé a piloti uznale pokyvovali hlavami.</p>



<p>Malkovský suverénně odlétal první část své sestavy, která se nápadně podobala té, s&nbsp;níž zvítězil v&nbsp;armádní soutěži v&nbsp;letecké akrobacii v&nbsp;roce 1928, a oficiálně tak získal svůj v&nbsp;tisku velmi oblíbený titul Král vzduchu. <strong>Pak svoji sestavu neočekávaně prodloužil o dalších cca deset minut.</strong> Z&nbsp;jeho akrobacie podle vzpomínek pamětníků čišela radost z&nbsp;létání. Uváděl diváky do úžasu a jeho přátelé na zemi jen nadšeně a udiveně kroutili hlavami. Takto dlouho Malkovský své akrobatické vystoupení nikdy předtím neprotahoval.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/unikatni-fotografie-z-posledniho-letu-malkovskeho-v-karlovych-varech-pred-havarii-1-857x1024.jpg" alt="" class="wp-image-112766" height="1000" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/unikatni-fotografie-z-posledniho-letu-malkovskeho-v-karlovych-varech-pred-havarii-1-857x1024.jpg 857w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/unikatni-fotografie-z-posledniho-letu-malkovskeho-v-karlovych-varech-pred-havarii-1-209x250.jpg 209w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/unikatni-fotografie-z-posledniho-letu-malkovskeho-v-karlovych-varech-pred-havarii-1-768x917.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/unikatni-fotografie-z-posledniho-letu-malkovskeho-v-karlovych-varech-pred-havarii-1-603x720.jpg 603w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/unikatni-fotografie-z-posledniho-letu-malkovskeho-v-karlovych-varech-pred-havarii-1.jpg 932w" sizes="(max-width: 857px) 100vw, 857px" /></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: S vědomím ing. Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Unikátní fotografie z posledního letu Malkovského v Karlových Varech před havárií</figcaption></figcaption>


<p>Konečně skončil poslední figuru, dlouhou vývrtku až k&nbsp;zemi, ze které přecházel plynule do klouzavého letu na přistání. <strong>A pak se stalo něco, co nikdo nečekal. </strong>Jeho letadlo se prudce propadlo a zamířilo kolmo k&nbsp;zemi. Úřední protokol o tomto okamžiku píše:</p>



<p>„…<em> letec se těsně před přistáním ocitl ve výšce asi 200 metrů ve vrstvě zředěného vzduchu (silně přehřátého – pozn. autora) a letadlo začalo střemhlav klesat. Ani umění takového pilota, jako byl škpt. Malkovský, a jeho pokus o zmírnění pádu klouzavým letem tragédii nezabránilo. <strong>Letadlo dopadlo kolmo k&nbsp;zemi</strong>, tj. vrtulí se zabořilo do země asi 500 metrů od letiště. Pilot utrpěl smrtelná zranění na hlavě, prsou a končetinách, kterým podlehl. Podle pitevního protokolu byla jeho zranění neslučitelná se životem.</em></p>



<h2 id="h-co-se-p-ihodilo-dnes-u-asi-p-esn-nezjist-me"><strong>Co se přihodilo, dnes už asi přesně nezjistíme</strong></h2>



<p>Později kolovaly fámy o špatném zdravotním stavu <a href="/tag/pilot/">Malkovského</a> před startem v&nbsp;Karlových Varech, údajně ho měla postihnout velká rýma a snad i chřipka. Ale podle autentických fotografií z&nbsp;tohoto tragického dne ho žádná viditelná nemoc netrápila. <strong>Usměvavý se nechal před svým startem fotografovat spolu se svými přáteli</strong>, například s&nbsp;kolegou škpt. Hamšíkem i s&nbsp;jeho ženou. Ani na ostatních fotografiích nemocný nevypadal. A fotografie trosek jeho letounu krátce po havárii potvrzují to, co bylo v&nbsp;protokolu o nehodě napsáno. </p>



<p>Celá příď až ke kabině pilota je na fotografiích zničená, zato trup od kabiny ke kormidlům nevykazuje téměř žádné výrazné poškození. Jedna smutná náhoda, nebo snad jedna jediná nepostřehnutelná chybička, a všechny plány a naděje tohoto mimořádného <strong>důstojníka čs. vojenského letectva, uznávaného v&nbsp;celé Evropě</strong>, předčasně skončily. Jako pilot létal jen osm let, ale nesmazatelně se zapsal do dějin čs. vojenského letectva. V&nbsp;době jeho skonu mu bylo jen 33 let a měl před sebou velkou a zářivou budoucnost.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/fotografie-porizene-tesne-po-katastrofe-malkovskeho-v-karlovych-varech-2-1024x602.jpg" alt="" class="wp-image-112769" width="1000"/></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: S vědomím ing. Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>fotografie pořízené těsně po katastrofě Malkovského v Karlových Varech</figcaption></figcaption>


<p>Ing. František Malkovský, štábní kapitán polní pilot letec se narodil 5. prosince 1897 ve vesničce Bystřice u Benešova jako nejstarší ze tří bratrů. Jeho otec byl četnickým strážmistrem. První letecký zážitek ho potkal, když <strong>jeho otec zajišťoval pořadatelskou službu u veřejného vzletu Ing. Kašpara</strong>. Jako neposedný syn se díky tatínkově autoritě dostal k&nbsp;letadlu, které až přespříliš zblízka zkoumal. Později s&nbsp;úsměvem vzpomínal, jak ho pan Kašpar od letadla vyhnal se slovy <em>„Jdi pryč, kluku, ať se ti nic nestane!“</em>.</p>



<h2 id="h-v-nov-m-st-t-znovu-d-stojn-kem-kone-n-u-letectva"><strong>V&nbsp;novém státě znovu důstojníkem, konečně u letectva</strong></h2>



<p>Později v&nbsp;Praze vystudoval reálnou školu na Malé Straně, kterou ukončil maturitou jako primus třídy. Vzápětí nastoupil ke studiu na ČVUT. Stačil ještě složit jednu státní zkoušku, když vypukla první světová válka a <strong>on jako mnoho milionů podobných mladých mužů musel narukovat</strong>. Bojoval jako pěšák na italské a ruské frontě, kde byl vážně zraněn. Léčil se pak v&nbsp;nemocnici v&nbsp;Benešově. Po vyléčení odešel na frontu do Albánie, kde sloužil až do konce <a href="/tag/velka-valka/">války</a>.</p>



<p>V&nbsp;novém Československu uniformu nesundal. Hned 1. prosince 1918 jako mladý poručík i v&nbsp;novém státě znovu obnovil svoji vojenskou kariéru. <strong>Byl systemizován jako velitel roty</strong>, ale získal studijní volno k&nbsp;dokončení ČVUT, což se mu podařilo a v&nbsp;roce 1922 promoval. Přitom se ale v&nbsp;letech 1920–1922 také kdykoli mohl vracel ke svému útvaru, kterým byl Letecký pluk č. 2 v&nbsp;Olomouci. Létání ho tehdy uchvátilo definitivně. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large is-resized"><img loading="lazy" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-oficialni-foto-633x1024.jpg" alt="" class="wp-image-112778" width="750" height="1000"/></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: S vědomím ing. Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>František Malkovský – oficiální foto</figcaption></figcaption>


<p>Proto během náročného vysokoškolského studia stihl ještě absolvovat letecký pozorovatelský kurs v&nbsp;učilišti v&nbsp;Chebu. <strong>Zanechal tam vynikající dojem</strong> a hned jak to šlo, po jeho promocích si ho v&nbsp;květnu 1922 do Čs. učiliště pro vzduchoplavectvo (jak se tehdy letecká škola v&nbsp;Chebu skutečně jmenovala) od leteckého pluku rychle stáhli. </p>



<p>Stal se z&nbsp;něj instruktor a taktický pobočník velitele celého učiliště! Jmenování polním pozorovatelem z&nbsp;r. 1921 mu ale nestačilo a <strong>v&nbsp;prosinci 1922 složil všechny předepsané zkoušky jako pilot</strong>. V&nbsp;jeho pilotním výkazu se začaly objevovat zápisy typu: <em>„Start jistý, ve vzduchu až příliš odvážný až neopatrný, velice chápavý, v&nbsp;ovládání stroje výborný, přistání klidné.“</em></p>



<h2 id="h-z-pilotn-ho-ka-u-itelem-l-t-n-s-l-skou-k-leteck-akrobacii">Z&nbsp;pilotního žáka učitelem létání s láskou k letecké akrobacii</h2>



<p>Jeho nadřízení v&nbsp;něm jeho talent rychle rozpoznali a postupně mu dovolili projít všemi možnými kursy létání, včetně speciálního tříměsíčního kursu ve <a href="/tag/francie/">Francii</a>. Stal se z&nbsp;něj skvělý učitel létání. Ale také bombardování, letecké střelby, fotogrammetrie a <strong>nezapomnělo se ani na jeho pěchotní kvalifikaci</strong>. Jako velitel se osvědčil stejně. Jeho inteligence a empatie byly příslovečné. V&nbsp;jeho albu je celá řada fotografií od obyčejných vojáků s&nbsp;věnováním typu „Mému nejlepšímu veliteli…“ </p>



<p>Ale stejně tak vzbuzoval úctu a respekt i u nejvyšších důstojníků čs. armády, byl často pověřován například vedením týmů připravujících a vyhodnocujících velká celostátní armádní letecká cvičení. Jeho největší vášní a předmětem obdivu všech jeho známých a kolegů z&nbsp;branže bylo létání<strong> </strong>–<strong> a to speciálně létání akrobatické</strong>. V&nbsp;roce 1926 na sebe výrazně upozornil při armádních leteckých závodech. Vyhrál soutěž v&nbsp;akrobacii a vzbudil obdiv pro náročnost, plynulost a ladnost svých akrobatických sestav. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-jak-ho-znali-z-leteckych-dnu-3-742x1024.jpg" alt="" class="wp-image-112847" width="750"/></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: S vědomím ing. Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>František Malkovský, jak ho znali z leteckých dnů</figcaption></figcaption>


<p>Od té doby vyhrával, jak se říká, co se dalo. Stala se z&nbsp;něj novodobá celebrita a když v&nbsp;roce 1928 zvítězil v&nbsp;armádních závodech v&nbsp;akrobacii opětovně, <strong>za první místo byl oficiálně označen jako Král vzduchu</strong>. To bylo pojmenování, které zvláště lahodilo soudobým novinářům, a od té doby už mu v&nbsp;tisku nikdy jinak neřekli. Létání vyšších prvků pilotáže ho uchvacovalo stejně jako jeho zvláštní koníček – řízení parních lokomotiv! V&nbsp;roce 1927 se zapojil do neoficiální soutěže, kdo z&nbsp;československých letců dokáže zaletět více přemetů naráz. </p>



<p>Dne 30. března stačil zvládnout 167 přemetů, 1. dubna pak natočil dokonce 218 přemetů-loopingů za sebou. <strong>Velkou neznámou byl tehdy nový akrobatický prvek – obrácený přemet</strong> (out-side-loop). Malkovský nejdříve přišel do továrny Avia za konstruktérem stíhačky Avia BH-21, Ing. Hajnem, aby se poradil o tom, jak veliké a jaké namáhání letounu při obráceném loopingu má čekat. </p>



<p>Podle rady pak nechal zesílit svůj speciální letoun, který používal pro předvádění akrobacie na leteckých dnech, Avii BH-21.96. Následně <strong>28. června 1928 tento velmi obtížný akrobatický obrat zvládl</strong>, a to dokonce třikrát za sebou. U nás byl první, v&nbsp;Evropě druhý, na světě třetí, kdo to dokázal. Byl ale jediný, který to zvládl na vojenském stíhacím stroji, nikoli na speciálně vyrobeném akrobatickém letounu.</p>



<h2 id="h-l-tal-vysokou-akrobacii-a-jeho-mezin-rodn-v-hlas-rostl">Létal vysokou akrobacii a jeho mezinárodní věhlas rostl</h2>



<p>Byl velmi populární ve Švýcarsku, kde jako člen čs. výpravy zanechal velký dojem při leteckých evropských soutěžích v&nbsp;roce 1927. Létal v&nbsp;Curychu ve dnech 19. a 21. srpna jako člen čs. výpravy na letounu Avia BH-22.3 v&nbsp;akrobatické soutěži. <strong>Ze všech účastníků měl nejslabší motor</strong>, a přitom předvedl podle odborníků nejtěžší a nejlepší akrobatickou sestavu. Přesto nakonec skončil sedmý velmi sporným výrokem jury, což odborníky pobouřilo a promítlo se to i do diskusí v místním tisku.</p>



<p>Díky dojmu z&nbsp;jeho akrobatických vystoupení ve Švýcarsku byl pozván v&nbsp;roce 1927 do Berlína jako jeden z&nbsp;nestranných rozhodčích, kteří měli rozhodnout v&nbsp;soutěži vynikajících akrobatů Doreta a Fiesselera, kdo z&nbsp;nich je lepší. Podrobnosti lze nalézt v&nbsp;časopise Letectví, ročník 1927. <strong>V&nbsp;roce 1928 byl angažován továrnou Avia</strong>, aby ve Švýcarsku předváděl sportovní letoun Avii BH-11. S&nbsp;úspěchem to zvládl, jeho specifická a velmi efektní akrobacie na tak lehkém letounku s&nbsp;motorem o pouhých 60 k. s. vyvolávala u přihlížejících úžas. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-v-letounu-bh-11-ve-svycarsku-658x1024.jpg" alt="" class="wp-image-112849" width="750"/></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: S vědomím ing. Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>František Malkovský v Avii BH-22 ve Švýcarsku v roce 1927, kdy byl ovlivněnou jury nespravedlivě odsunut v akrobatické soutěži až na sedmé místo</figcaption></figcaption>


<p>S&nbsp;letounkem obletěl postupně letecké dny a předvádění ve městech Curych, Bern, Thun, Basilej, Lausanne a Neuchatel a pak se 10. května 1928 vrátil přes Mnichov do <a href="/tag/ceskoslovensko/">Československa</a>. Z&nbsp;jeho příletu se zachoval i filmový pás. <strong>Švýcarské noviny o něm psaly jako o „bijou de´l air“</strong> nebo „ein Flugtag an Miniature“ a Švýcaři pak od Avie koupili i licenci na výrobu letadel BH-11. Poslední z&nbsp;nich tam dolétala v&nbsp;roce 1956! Naprosto strhující dojem udělal v&nbsp;Paříži v&nbsp;roce 1929 ve Vincennes.</p>



<p>Tam při oficiálním francouzském armádním leteckém dnu předváděl nový čs. stíhací stroj Avia BH-33, tehdy nakrátko jedno z&nbsp;nejlepších stíhacích letadel na světě. Podle nadšených komentářů ve světovém tisku „na dálku“ <strong>jednoznačně „přelétal“ tehdejší hvězdy akrobatického nebe v&nbsp;Evropě</strong>, Francouze Doreta a Němce Fiesselera, o kterých na počátku své kariéry prohlašoval, že jsou jeho velkými vzory. To dokázal reálně v&nbsp;přímé konfrontaci vzápětí na soutěži v&nbsp;Jugoslávii (porazil Doreta) a v&nbsp;Řecku (porazil Fiesselera). Tentokrát byly jury objektivní a místní diváci nadšení.</p>



<h2 id="h-mal-hav-rie-jako-varov-n-osudu-a-pak-jen-smutn-konec"><strong>Malá havárie jako varování osudu a pak jen smutný konec</strong></h2>



<p>Ne vždy se mu vedlo, například v&nbsp;závodech kolem Malé dohody v&nbsp;roce 1930 musel pro velmi nepříznivé počasí nouzově přistát a <strong>svůj soutěžní letoun BH-33E poškodil tak, že nebyl chopen dalšího letu</strong>. Ale jeho vystoupení na různých leteckých dnech stále táhla tisíce diváků, jeho „Rudý ďábel“ byl silným magnetem a pro návštěvníky i pořadatele zárukou skvělé <a href="/tag/letectvo/">letecké podívané</a>. </p>



<p>Tak tomu mělo být i onoho nešťastného 8. června 1930 v&nbsp;Karlových Varech. Odstartoval přesně podle programu v&nbsp;17:00 hod. <strong>Ale už nedokázal přistát.</strong> Dne 11. června 1930 byly ostatky pilota Malkovského pohřbeny na hřbitově v&nbsp;Benešově. Hrobka se sochou letce tam stále ještě je. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/posledni-fotografie-malkovskeho-pred-vzletem-v-karlovych-varech-2-1024x780.jpg" alt="" class="wp-image-112851" width="1000"/></div>
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: S vědomím ing. Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Poslední fotografie Malkovského před vzletem v Karlových Varech</figcaption></figcaption>


<p>Zbytky jeho roztříštěného stroje si rychle rozebrali jeho přátelé i náhodní zájemci, takže v&nbsp;leteckém muzeu <strong>ve Kbelích lze nalézt již jen pár kousků rudě zbarvené překližky</strong>, z&nbsp;nichž největší část je zbytek&nbsp;boku trupu, na kterém se skví plukovní znak s&nbsp;českým lvem. Kdo navštíví muzeum, může ho spatřit a připomenout si tak našeho prvního Krále vzduchu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak byli mezinárodně uznávaní českoslovenští průkopníci letectví?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Králové vzduchu 1.  režie Josef Harvan" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/b0eJkkS-SAg?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-autorsk-koment-ivo-pujmana">Zdroj: autorský komentář Ivo Pujmana</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/frantisek-malkovsky-akrobat-instruktor-mezinarodni-hvezda/">Poslední let prvního českého krále vzduchu. František Malkovský hravě překonával západní piloty a dosáhl mezinárodního věhlasu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/b0eJkkS-SAg" duration="1824">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/b0eJkkS-SAg" />
			<media:title type="html">Malkovský – legendární Král vzduchu &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Král vzduchu byl populární doma i v zahraničí. Byl velmi vážený všude, kam vstoupil, a jeho umění překonávalo i nejlepší západní piloty.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/b0ejkks-sag.jpg" />
			<media:keywords>Československo,Letectvo,pilot,Životopis,Málkovský</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/unikatni-fotografie-z-posledniho-letu-malkovskeho-v-karlovych-varech-pred-havarii-1-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/unikatni-fotografie-z-posledniho-letu-malkovskeho-v-karlovych-varech-pred-havarii-1.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Unikátní_fotografie_z_posledního_letu_Malkovského_v_Karlových_Varech_před_havárií_(1)</media:title>
			<media:description type="html">Unikátní fotografie z posledního letu Malkovského v Karlových Varech před havárií</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/unikatni-fotografie-z-posledniho-letu-malkovskeho-v-karlovych-varech-pred-havarii-1-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/fotografie-porizene-tesne-po-katastrofe-malkovskeho-v-karlovych-varech-2-scaled-e1653487108885.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">fotografie_pořízené_těsně_po_katastrofě_Malkovského_v_Karlových_Varech_(2)</media:title>
			<media:description type="html">fotografie pořízené těsně po katastrofě Malkovského v Karlových Varech</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/fotografie-porizene-tesne-po-katastrofe-malkovskeho-v-karlovych-varech-2-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-oficialni-foto-scaled-e1653487225422.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">František_Malkovský_oficiální_foto</media:title>
			<media:description type="html">František Malkovský oficiální foto</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-oficialni-foto-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-jak-ho-znali-z-leteckych-dnu-3-scaled-e1653487402155.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">František_Malkovský_jak_ho_znali_z_leteckých_dnů_(3)</media:title>
			<media:description type="html">František Malkovský jak ho znali z leteckých dnů</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-jak-ho-znali-z-leteckych-dnu-3-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-v-letounu-bh-11-ve-svycarsku-scaled-e1653487622277.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">František_Malkovský_v_letounu_BH-11_ve_Švýcarsku</media:title>
			<media:description type="html">František Malkovský v Avii BH-22 ve Švýcarsku v roce 1927, kdy byl ovlivněnou jury nespravedlivě odsunut v akrobatické soutěži až na sedmé místo</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-v-letounu-bh-11-ve-svycarsku-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/posledni-fotografie-malkovskeho-pred-vzletem-v-karlovych-varech-2-e1653487733251.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">poslední_fotografie_Malkovského_před_vzletem_v_Karlových_Varech_(2)</media:title>
			<media:description type="html">Poslední fotografie Malkovského před vzletem v Karlových Varech</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/posledni-fotografie-malkovskeho-pred-vzletem-v-karlovych-varech-2-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="71140" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-vyfotografovany-vzapeti-po-ziskani-pilotniho-prukazu-v-roce-1922-0012-3-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/frantisek-malkovsky-vyfotografovany-vzapeti-po-ziskani-pilotniho-prukazu-v-roce-1922-0012-3-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Milovaný Modrý anděl: Hollywoodská hvězda, která svůj čas nejraději trávila s vojáky na frontě</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/hollywodska-hvezda-travila-cas-na-fronte/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Jun 2022 05:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Třetí říše]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=74550</guid>

	
					<description>Herečka a zpěvačka Marlene Dietrich byla jednou z nejvýznamnějších politických uprchlic své generace, veřejně vystupovala proti Hitlerovi a pomáhala v americké armádě.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Celý život nenáviděla autokraty a fašisty a vždy ráda porušovala pravidla. Její plán spáchat atentát na Hitlera se sice nikdy neuskutečnil, místo toho se však <strong>veřejně vzdala německého občanství </strong>a uspořádala oslavu nově získaného amerického občanství, aby tak demonstrovala svou loajalitu USA. Když začala válka, přihlásila se do americké armády a na frontě strávila více času než generál Eisenhower. Marlene Dietrich zářila na plátně i válečném pódiu.</p>



<h2 id="h-proslavila-se-jako-modr-and-l">Proslavila se jako Modrý anděl</h2>



<p>Herečka a zpěvačka Marlene Dietrich byla žijící legendou. Na počátku 20. let navštěvovala Dietrich hereckou školu Maxe Reinhardta. <strong>Účinkovala v mnoha divadelních představeních</strong> a brzy se stala hvězdou Berlína. Mezi její nejznámější snímky patří například Modrý Anděl či Dotek zla.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="970" height="768" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlen-dietrich-v-nemocnici.jpg" alt="" class="wp-image-74554" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlen-dietrich-v-nemocnici.jpg 970w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlen-dietrich-v-nemocnici-316x250.jpg 316w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlen-dietrich-v-nemocnici-768x608.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlen-dietrich-v-nemocnici-720x570.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlen-dietrich-v-nemocnici-109x87.jpg 109w" sizes="(max-width: 970px) 100vw, 970px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: U.S. federal government / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Marlene Dietrich podepisuje sádru vojáka v nemocnici Spojených států v Belgii, 1944</figcaption></figcaption>


<p>Byl to právě Modrý Anděl režiséra Josepha von Sternberga, kterým na sebe mladá herečka upoutala pozornost celého světa. A to jak svým talentem a krásou, tak i nezaměnitelným hlasem. <strong>Spisovatel Ernest Hemingway,</strong> <strong>který byl údajně jejím milencem</strong>, jednou napsal: <em>„I kdyby neměla nic víc než jen svůj hlas, dokázala by vám jím zlomit srdce. Ona má však ještě navíc krásné tělo a nadpozemsky krásnou tvář.</em>“</p>



<p><a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/zivotopis/">Dietrich</a> opustila Evropu ve 30. letech, těsně před nástupem Hitlera k moci, a odjela do Ameriky, kde ve spolupráci s režisérem Sternbergem natočila několik dalších úspěšných snímků. Poté, co se <strong>radikálně změnil politický systém v její rodné zemi</strong>, požádal Hitler mladou Dietrich, aby se vrátila do Německa. Její popularita by totiž skvěle posloužila nacistické propagandě.</p>



<h2 id="h-pom-hala-uprchl-k-m-k-nov-mu-ob-anstv">Pomáhala uprchlíkům k&nbsp;novému občanství</h2>



<p>Herečka však byla v osobním životě vášnivou odpůrkyní nacistického režimu a návrat do své rodné země urputně odmítala. V důsledku toho <strong>bylo promítání jejích filmů v Německu zakázáno</strong>. V&nbsp;roce 1939 získala Dietrich americké občanství, které veřejně oslavila. Německá média se proti herečce okamžitě obrátila a Dietrich byla v&nbsp;<a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/nacisticke-nemecko/">Třetí říši</a> označena za zrádkyni.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/167996243341367/photos/a.407942432680079/421923784615277/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/167996243341367/photos/a.407942432680079/421923784615277/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Antigua-Cigarreria-167996243341367/">Antigua Cigarreria</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/167996243341367/photos/a.407942432680079/421923784615277/?type=3">Středa 6. srpna 2014</a></blockquote></div>



<p>Poté, co se Marlene Dietrich zapsala k&nbsp;<a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/americka-armada/">americké armádě</a>, začala cestovat mezi spojeneckými vojsky. V&nbsp;rukou sice nedržela zbraň, ale přesto <strong>byla pro nacisty významným soupeřem</strong>. Ve svých veřejných proslovech otevřeně kritizovala Hitlera, nejednou ho nazvala idiotem, a podporovala německé uprchlíky, kterým následně pomáhala získávat nová občanství.</p>



<h2 id="h-nenechala-se-ni-m-odradit">Nenechala se ničím odradit</h2>



<p>V&nbsp;letech 1943–1946 osobně navštívila spojenecké jednotky více než 600krát. Svými vystoupeními bavila vojáky a dodávala jim odvahu v tvrdém boji. Její zpěv se stal vyčerpaným vojákům vítanou posilou. <strong>Tím však její pomoc zdaleka nekončila. </strong>Dietrich asistovala v&nbsp;nemocnicích u zraněných, pomáhala s&nbsp;kampaněmi pro válečné dluhopisy a v&nbsp;němčině nahrávala protinacistické vzkazy, které pak byly veřejně vysílány v&nbsp;rádiu. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/1599811533604448/photos/a.1611823522403249/1873492526236346/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/1599811533604448/photos/a.1611823522403249/1873492526236346/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Joey-Faye-2nd-Banana-1599811533604448/">Joey Faye 2nd Banana</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/1599811533604448/photos/a.1611823522403249/1873492526236346/?type=3">Čtvrtek 27. července 2017</a></blockquote></div>



<p>Její charismatický hlas se donesl i do Německa, kde nacisté poslali do koncentračního tábora Bergen-Belsen její sestru, údajně proto, <strong>aby donutili Dietrich s&nbsp;protinacistickou kampaní přestat</strong>.<strong> </strong>Marlene Dietrich se ovšem nenechala ničím zastavit a svou pomoc poskytovala všude možně až do konce války. Zatímco v&nbsp;Americe byla označena za patriotku, německé obyvatelstvo ji naprosto zavrhlo. </p>



<p>Ještě několik let po skončení války, když v&nbsp;roce 1960 navštívila Berlín, se jí dostalo od některých obyvatel nemilého přivítání, podle nich již totiž nebyla Němkou. <strong>To bylo také naposled, co svou rodnou zemi navštívila.</strong> Ve své autobiografii pak napsala, že <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/adolf-hitler/">Hitler</a> byl jediným mužem, kterého ve svém životě skutečně nenáviděla, a prohlásila, že do Německa se vrátí ještě jednou, tentokrát však v&nbsp;rakvi.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Lili Marleen (German version) - A song full of contradictions and history" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/O6GFioNt1QA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-womenhistory">Zdroj: <a href="https://www.womenshistory.org/education-resources/biographies/marlene-dietrich" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WomenHistory</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hollywodska-hvezda-travila-cas-na-fronte/">Milovaný Modrý anděl: Hollywoodská hvězda, která svůj čas nejraději trávila s vojáky na frontě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/O6GFioNt1QA" duration="251">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/O6GFioNt1QA" />
			<media:title type="html">Marlene Dietrich: Němka proti Německu &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Adolf Hitler poslal za oblíbenou herečkou své agenty, aby ji přesvědčili k návratu do Německa, kde by posloužila jeho propagandě.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/o6gfiont1qa.jpg" />
			<media:keywords>druhá světová válka,Třetí říše,Životopis,Dietrich</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlen-dietrich-v-nemocnici-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlen-dietrich-v-nemocnici.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">marlen-dietrich-v-nemocnici</media:title>
			<media:description type="html">Marlene Dietrich podepisuje sádru vojáka v nemocnici Spojených států v Belgii, 1944.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlen-dietrich-v-nemocnici-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="76818" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlene-dietrich-v-radiu-775x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/marlene-dietrich-v-radiu-775x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Jeden z nejlepších velitelů německých tankových vojsk. Heinz Guderian stál u zrodu revoluční bojové doktríny Blitzkrieg</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/heinz-guderian-zrod-bojove-doktriny-blitzkrieg/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 Jun 2022 05:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Třetí říše]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=73261</guid>

	
					<description>S Adolfem Hitlerem se poprvé setkal v lednu roku 1934 na cvičišti v Kummersdorfu, Führerova přízeň tankovému odborníkovi byla rozhodující pro válečné úspěchy Německa.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Heinz Guderian je považován za otce Blitzkriegu, bojové doktríny založené na překvapivém soustředěném útoku, která <strong>během druhé světové války šokovala celý svět</strong>. Nový způsob boje generálplukovníka Heinze Guderiana měl ničivý dopad na Polsko a západní Evropu a jeho přímým důsledkem bylo i donucení spojenců k překotnému stažení z&nbsp;Dunkerku.</p>



<h2 id="h-neust-le-se-vzd-l-val">Neustále se vzdělával</h2>



<p>Narozen v Kulmu v roce 1888, Heinz Wilhelm Guderian byl synem německého armádního důstojníka, jehož předkové pocházeli z&nbsp;pruského zemanského rodu. <strong>Navštěvoval kadetní školu v Karlsruhe </strong>v Bádensku a školu Gross-Lichterfelde u Berlína, kterou dokončil v roce 1907. Po absolvování válečné školy v Metz byl jmenován podporučíkem a přidělen k pěšímu praporu v Hannoveru.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/panzerwaffe1933.45/photos/a.1067755299921443/1212175975479374/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/panzerwaffe1933.45/photos/a.1067755299921443/1212175975479374/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/panzerwaffe1933.45/">Panzerwaffe &#8211; German Armored Force in WW2</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/panzerwaffe1933.45/photos/a.1067755299921443/1212175975479374/?type=3">Čtvrtek 18. srpna 2016</a></blockquote></div>



<p>Na předválečné (do roku 1914) a meziválečné (1918–1938) poměry nebyl <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/zivotopis/">Guderianův</a> kariérní postup nijak výjimečný. Teprve od doby, kdy se k moci dostal Hitler, postupoval výrazně rychleji. Jeho kariéra je poměrně zajímavá především neobvyklou rozmanitostí úkolů, které dostával, díky čemuž <strong>měl možnost neustále se vzdělávat v umění války</strong>. V roce 1912 například sloužil u 3. telegrafního praporu, kde se seznámil s nejnovější bezdrátovou spojovací rádiovou technikou a jejími možnostmi a taktickými aplikacemi.</p>



<p>Právě tyto možná na první pohled nedůležité znalosti z&nbsp;něj později udělaly prvotřídního velitele. Během první světové války sloužil postupně jako rotmistr, <strong>důstojník signálního štábu, důstojník generálního štábu, velitel praporu</strong> a operační důstojník u různých jednotek od roty a praporu až po divizi a sbor. V&nbsp;červnu 1934 pak dostal Guderian přímo od Hitlera za úkol zdokonalení bojové taktiky útočných svazů německých tanků.</p>



<h2 id="h-vizion-modern-tankov-v-lky">Vizionář moderní tankové války</h2>



<p>Měl k tomu zajímavě nabyté zkušenosti. Byl například absolventem společného tajného německo-sovětském tankového učiliště „Kama“ v Kazani, kde pak za Německo fungoval na začátku 30. let 20. století i jako inspektor a <strong>se svými sovětskými protějšky diskutoval </strong>a v praxi s jejich tanky procvičoval různé taktiky nasazení obrněné techniky. Zde je možno vysledovat prvopočátek taktiky Blitzkriegu. </p>



<p>Jeho další inspirací byla kniha jiného vojáka, tehdy podplukovníka Charlese de Gaulla „Vers l&#8217;armée de métier“ (O válečném řemesle) z roku&nbsp;1934. Kniha, ve které de Gaulle <strong>definoval například doktrínu vedení mobilní války pomocí pancéřových sil</strong>, nenalezla ve Francii pozitivní ohlas, prodalo se jí jen asi 700 kusů a vyvolala ve Francii spíše odpor. Guderian ji však vlastnil a velice si jí vážil. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">Heinz Guderian has become the first German general to cross the Belgian border into France. His men have nicknamed him &quot;Hurrying Heinz&quot;. <a rel="nofollow" href="https://t.co/jrLJVqDakn">pic.twitter.com/jrLJVqDakn</a></p>&mdash; Second World War tweets from 1944 (@RealTimeWWII) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/RealTimeWWII/status/995367101366927360?ref_src=twsrc%5Etfw">May 12, 2018</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Na základě výše popsaných zkušeností, informací a východisek Guderian vytvořil prvotní návrhy taktiky soustředěného útoku tankových svazů, které Hitlera velice zaujaly. <strong>Jejich precizováním a provázáním s jinými druhy vojsk vznikl legendární Blitzkrieg.</strong> Díky velké přízni Hitlera, jehož naturelu Guderianův Blitzkrieg velice vyhovoval, se Guderian stal v&nbsp;roce 1938 generálem německých tankových vojsk a sehrál důležitou roli například při okupaci Sudet.</p>



<h2 id="h-m-l-probl-m-s-hierarchi">Měl problém s hierarchií</h2>



<p>Během druhé <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/druha-svetova-valka/">světové války</a> měl Guderian jedinečnou příležitost vést operace v souladu s doktrínou, kterou pomáhal rozvíjet v předválečných letech. <strong>Teorii do praxe v podstatě převedl díky účasti ve třech velkých kampaních</strong> – v Polsku, ve Francii ve Flandrech a v Rusku, kde působil jako velitel armádního sboru a tankových vojsk.</p>



<p>Navzdory velkým úspěchům ve všech třech taženích čelil Guderian v hierarchii Wehrmachtu četným překážkám, jednoduše řečeno <strong>rád obcházel či přímo ignoroval rozkazy svých nadřízených</strong>. Narazil také na hlavní problém německých branných sil za války, když každá složka tvrdošíjně a často kontraproduktivně bránila svoji nezávislost a arbitrem sporů byl pouze Adolf Hitler. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/LiberatorsGame/photos/a.902336359814365/1943189679062356/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/LiberatorsGame/photos/a.902336359814365/1943189679062356/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/LiberatorsGame/">Liberators</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/LiberatorsGame/photos/a.902336359814365/1943189679062356/?type=3">Pátek 7. prosince 2018</a></blockquote></div>



<p>Takový přístup v míru udržoval osobní moc Adolfa Hitlera, za války však byl doslova zničující pro bojeschopnost jeho armád. <strong>Guderian to velmi kritizoval a obcházel, takže v prosinci 1941 ho pak Hitler zbavil funkce </strong>velitele tankových vojsk. Verbálním důvodem bylo, že neuposlechl rozkaz za každou cenu udržet pozice před Moskvou. </p>



<p>Guderian se už předtím dostal do ostrého sporu s Hitlerem, neboť zatímco on a několik dalších důstojníků chtěli přímo a bez zbytečného zdržování <strong>útočit v roce 1941 především na sovětskou metropoli</strong>, Hitler preferoval nejdříve dobytí Ukrajiny a Leningradu. Operace na Ukrajině se sice zdařila, ovšem ofenzíva na Moskvu se o měsíc zpozdila a to významně rozhodlo o neúspěchu Němců pod Moskvou v zimě 1941.</p>



<h2 id="h-znovu-ve-slu-b">Znovu ve službě</h2>



<p>Do aktivní služby se Guderian vrátil v&nbsp;březnu 1943, a to jako generální inspektor obrněných sil. Je třeba poznamenat, že takovéto znovujmenování do funkce <strong>tehdy</strong> <strong>rozhodně nebylo v&nbsp;německé armádě běžnou záležitostí</strong>. V&nbsp;červenci roku 1944, přesně den po pokusu o atentát na Hitlera, byl pak Guderian jmenován náčelníkem generálního štábu armády.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/BBCnewsVietnamese/posts/1788200611192673" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/BBCnewsVietnamese/posts/1788200611192673" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/BBCnewsVietnamese/">BBC News Tiếng Việt</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/BBCnewsVietnamese/posts/1788200611192673">Pondělí 18. září 2017</a></blockquote></div>



<p>V&nbsp;této funkci zůstal až do 28. března 1945, kdy ho Hitler opět a zase propustil. V květnu 1945 byl zajat americkými silami a v&nbsp;zajetí v Rakousku zůstal až do června 1948. <strong>Nebyl nikdy obžalován z válečných zločinů</strong>, a i když proti tomu vehementně protestovali hlavně Poláci a Rusové, nebyl předvolán před Norimberský tribunál. Po skončení pobytu v zajetí se z něj stal důchodce, který ještě stačil napsat knihu „Erinnerungen eines Soldaten“&nbsp;(v České republice vyšlo jako&nbsp;Vzpomínky generála).  </p>



<p>Následně v&nbsp;roce 1954 v bavorském městečku Schwangau zemřel. Guderian byl muž, který se velice rád vzdělával, <strong>usilovně přemýšlel o své profesi a disponoval velkou intelektuální kapacitou</strong>. Právě díky těmto vlastnostem byl schopen vytvořit novou válečnou doktrínu pro německou armádu, včetně koncepcí a technologií operačního umění. &nbsp;</p>



<h2 id="h-pokus-o-atent-t-na-hitlera">Pokus o atentát na Hitlera</h2>



<p>Na konci roku 1943 se SS a gestapu podařilo zatknout několik Němců, kteří se podíleli na přípravě svržení Adolfa Hitlera. Naplánovaný atentát byl postaven na modifikované verzi<em> </em><strong>operace<em> </em>Valkýra, která byla Hitlerem schválena</strong> pro případ, že by spojenecké bombardování německých měst či povstání nuceně nasazených dělníků z okupovaných zemí pracujících v německých továrnách vedlo ke zhroucení pořádku.</p>



<p>Členové Kreisauova kroužku operační plán upravili a rozhodli se ho použít k zavraždění Adolfa Hitlera, Hermanna Göringa a Heinricha Himmlera. Po zavraždění těchto tří důležitých osobností měli v&nbsp;plánu zmocnit se v&nbsp;Berlíně klíčových vládních budov, telefonních a signálních center a rozhlasových stanic. <strong>Zastávali názor, že Hitlerova smrt je nezbytná</strong>, neboť jedině tak budou němečtí vojáci zbaveni přísahy věrnosti vůči němu. Operace Valkýra měla také zajistit spiklencům kontrolu nad vládou, aby tak mohli uzavřít mír se Spojenci a ukončit válku. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/KHOU11/photos/a.449177369061/10153275575009062/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/KHOU11/photos/a.449177369061/10153275575009062/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/KHOU11/">KHOU 11 News</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/KHOU11/photos/a.449177369061/10153275575009062/?type=3">Úterý 14. října 2014</a></blockquote></div>



<p>Spekulovalo se, že se do puče na Hitlera se zapojil také Guderian, neboť generálplukovník byl znám svým nesouhlasem s brutálními praktikami, které na dobytém sovětském území páchaly jednotky SS. <strong>Navíc mezi ním a Hitlerem to občas pořádně vřelo</strong> a Guderian odmítl dokonce i přímý Hitlerův rozkaz postřílet zajaté komisaře Rudé armády. Avšak jako mnoho dalších <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/nacisticke-nemecko/">Němců</a> zůstával Hitlerovi věrný a nikdy ho nezradil. </p>



<p>Naopak v důsledku červencového spiknutí požadoval nový náčelník generálního štábu Heinz Guderian rezignaci všech důstojníků, <strong>kteří plně nepodporovali ideály nacistické strany</strong>. Během několika následujících měsíců zasedal Guderian spolu s Gerdem von Rundstedtem a Wilhelmem Keitelem u čestného armádního soudu, který odstranil z velitelského sboru stovky důstojníků podezřelých z odporu proti politice Adolfa Hitlera.</p>



<h2 id="h-p-elomov-v-le-n-taktika">Přelomová válečná taktika</h2>



<p>Guderianova válečná taktika, která mu přinesla tolik úspěchů, uznání a respektu, spočívala především v&nbsp;ofenzivních operacích, jejichž cílem bylo obklíčení a následné zničení nepřátelských sil. Tyto dynamické ofenzivní operace se <strong>vyznačovaly soustředěným útokem mohutných obrněných sil</strong>, jejichž úspěch se zrodil z&nbsp;rychlosti útoku, koncentrace obrněné techniky a spolupráce různých druhů vojsk, především podpory útočících tanků pěchotou a letadly.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/liga.historiadores/photos/a.479690308849338/479690632182639/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/liga.historiadores/photos/a.479690308849338/479690632182639/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/liga.historiadores/">Liga Historiadores</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/liga.historiadores/photos/a.479690308849338/479690632182639/?type=3">Úterý 5. května 2015</a></blockquote></div>



<p>Podstatou Blitzkriegu byl především moment překvapení, rychlost a koncentrace sil. Tyto tři věci, samy o sobě nezbytné, se navzájem skvěle doplňovaly. <strong>Překvapení usnadňovalo rychlost, rychlost podporovala překvapení a koncentrace sil? </strong>Ta posilovala obojí. Za naprosto klíčový princip k úspěchu v&nbsp;operacích však Guderian rozhodně považoval rychlost. Není tedy divu, že mu jeho vojáci láskyplně říkali Uspěchaný Heinz.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kdo byl podle vás lepší velitel – Heinz Guderian, nebo Erich von Manstein?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="General Heinz Guderian: The Father of the Blitzkrieg" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/CYlOv573Q9Q?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-encyclopedia-wikipedia-guderian-panzer-leader">Zdroj: <a href="https://www.encyclopedia.com/history/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/heinz-guderian" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Encyclopedia</a>, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Heinz_Guderian" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, <a href="https://4.0-chan.ru/assets/images/src/bb39fb687f3cc0a68d05b7b78aa5d58e95e7554f.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Guderian: Panzer Leader</a> </h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/heinz-guderian-zrod-bojove-doktriny-blitzkrieg/">Jeden z nejlepších velitelů německých tankových vojsk. Heinz Guderian stál u zrodu revoluční bojové doktríny Blitzkrieg</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/CYlOv573Q9Q" duration="1603">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/CYlOv573Q9Q" />
			<media:title type="html">Vizionář, který věděl, jak vyhrát válku &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Generálplukovník Heinz Wilhelm Guderian se stal tvůrcem proslulé Panzertruppe, formace tanků a obrněných transportérů, která otřásla Evropou.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/cylov573q9q.jpg" />
			<media:keywords>druhá světová válka,Třetí říše,Životopis,Guderian</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="66067" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/nemecky-velitel-heinz-guderian-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/nemecky-velitel-heinz-guderian-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Odbojář František Wiendl: Účastnil se prvního i druhého odboje a převáděl uprchlíky přes hranice, pak trpěl v Jáchymově</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/ucastnik-prvniho-druheho-odboje/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Jun 2022 05:57:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Československo]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=86495</guid>

	
					<description>Mezi lidmi prchajícími před bolševiky byli Němci, sokoli, skauti, vojáci i politici. Statečnost odbojářů zachránila životy mnoha nevinných lidí.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Za druhé světové války založil František Wiendl spolu se svým otcem odbojovou organizaci Lidice. Poté, co zemřel ministr Jan Masaryk, vstoupili oba muži do protikomunistického odboje a pomáhali lidem přes hranice do západního Německa. <strong>Za své statečné činy byl František Wiendl mladší odsouzen na 18 let za velezradu</strong>, nicméně po deseti letech byl propuštěn na svobodu. Je držitelem Řádu TGM III. stupně, Ceny Paměti národa a je také zakladatelem Konfederace politických vězňů v&nbsp;Klatovech.</p>



<h2 id="h-legion-em-v-rusku">Legionářem v Rusku</h2>



<p>František Wiendl se narodil 31. prosince roku 1923. Pochází z&nbsp;Klatov a stejně jako jeho otec se vyučil zedníkem. Otec Františka, František Wiendl starší, byl legionářem, <strong>jenž padl během první světové války do ruského zajetí </strong>a stal se svědkem nehorázných násilností, ke kterým docházelo po bolševickém převratu v&nbsp;<a href="/tag/rusko/">Rusku</a>.</p>



<p>Byl silným odpůrcem bolševismu a k&nbsp;jeho největším obavám patřilo právě to, že se tento totalitní režim dostane jednou také do Československa. <strong>Svému synovi často vyprávěl až téměř hororové příběhy</strong> o tom, co se v&nbsp;Rusku dělo: „<em>Vyprávěl, jak jednoho fabrikanta vysvlékli donaha, polili ho asfaltem, posypali peřím, dali do káry a vozili po městě. A další zvěrstva.“</em></p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="624" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-tricata-leta.jpg" alt="" class="wp-image-86535" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-tricata-leta.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-tricata-leta-320x200.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-tricata-leta-768x479.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-tricata-leta-720x449.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Paměť Národa</span></a></div>


<p>Svému synovi byl hrdinou i velkým vzorem a svými názory významně ovlivnil jeho politické smýšlení. <strong>Oba muži byli velice pracovití a sdíleli demokratické myšlení.</strong> Díky svému otci se František mladší naučil nejen opravdu vidět věci kolem sebe, ale také nazývat je skutečnými jmény.</p>



<h2 id="h-odbojov-skupina-lidice">Odbojová skupina Lidice</h2>



<p>Když v&nbsp;březnu roku 1939 přijeli do Československa němečtí okupanti, tehdy teprve patnáctiletého Františka to velice zasáhlo. <strong>Zoufalství, které cítil nejen František, ale celý národ, se dá jen těžko popsat.</strong> Němci vtrhli do země na bojových vozidlech značky Dampf-Kraft-Wagen, vybaveni kulomety, namířenými na nevinné obyvatelstvo. </p>



<p>Byli nuceni poslouchat projevy <a href="/tag/adolf-hitler/">Hitlera</a>, z&nbsp;nichž mladému Františkovi utkvěl v&nbsp;paměti především ten, který <strong>Führer pronesl na sjezdu tehdejší vládnoucí nacistické strany</strong> v&nbsp;Norimberku, kde mimo jiné zazněla věta: <em>„Utlačování tří a půl milionu Němců v Československu musí přestat!“</em></p>



<p>Bylo jasné, že František starší, silný odpůrce totality, nebude dění venku pouze přihlížet, a kolem rodiny Wiendlů se tak začala pomalu, ale jistě tvořit odbojová organizace. <strong>Již na samém začátku války se stal členem Ústředního vedení odboje domácího </strong>a ve spolupráci se sousedy sháněli zbraně, které následně ukrývali v&nbsp;zahradním altánku. V době heydrichiády byla organizace ÚVOD zlikvidována a mezi lidmi kolovali zvěsti, že Němci, v pomstě za vraždu Heydricha, zastřelí každého desátého Čecha. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="644" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-zavodni-drustvo-gymnastika.jpg" alt="" class="wp-image-86543" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-zavodni-drustvo-gymnastika.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-zavodni-drustvo-gymnastika-320x206.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-zavodni-drustvo-gymnastika-768x495.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-zavodni-drustvo-gymnastika-720x464.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Paměť Národa</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>František Wiendl v závodním gymnastickém družstvu</figcaption></figcaption>


<p>František starší, jehož rodina atentát na Heydricha samozřejmě schvalovala, očekával, že i pro něj si brzy přijde gestapo. Místo toho, aby se ovšem stáhl do ústraní, <strong>založil vlastní odbojovou skupinu, která dostala název Lidice</strong>. Organizace pořádala finanční sbírky pro rodiny zatčených a zavražděných odbojářů, shromažďovala zbraně a připravovala se na povstání. V&nbsp;řadách odboje nechyběl ani František mladší, který se společně se svými vrstevníky podílel na menších sabotážích, jako například přestřihávání telefonního vedení.</p>



<h2 id="h-n-mci-slo-ili-zbran">Němci složili zbraně</h2>



<p>Odboj Lidice pracoval ve stínech, s&nbsp;blížícím se koncem války se však skupina připravovala na možnost otevřeného násilného konfliktu. V&nbsp;Klatovech působilo celkem sedm bojových skupin, které v&nbsp;únoru roku 1945 začaly spolupracovat, a to pod vedením skupiny Niva.<strong> Odbojářům se také podařilo navázat rádiové spojení s&nbsp;Londýnem.</strong> Poté, co František starší obdržel varování od nacistického kolaboranta, že si pro něj v&nbsp;nejbližších dnech přijde gestapo, ustoupil až do květnového povstání do ústraní.</p>



<p>V&nbsp;té době navštěvoval František mladší průmyslovou školu stavební v&nbsp;Plzni. Ta však byla v&nbsp;dubnu 1945 vybombardována, načež byli studenti nuceni podílet se na odklízení trosek. <strong>Domů se vrátil 5. května, tedy v&nbsp;den, kdy do Klatov dorazila Americká vojska.</strong> Toho dne bylo úkolem odbojové skupiny Lidice obsadit stadion v&nbsp;Klatovech a bránit stanici nacházející se v&nbsp;blízkosti Klatovské hůrky, kde byla uložena německé kulometná hnízda.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="664" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-rodinou.jpg" alt="" class="wp-image-86544" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-rodinou.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-rodinou-320x212.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-rodinou-768x510.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-rodinou-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-rodinou-720x478.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Paměť Národa</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>František Wiendl s rodiči</figcaption></figcaption>


<p>Jelikož otec Františka nebyl v&nbsp;té době ještě doma, připadlo velení 30členné skupiny na hlavu tehdy teprve jednadvacetiletého Františka. Avšak místo násilného přepadení <a href="/tag/nacisticke-nemecko/">Němců</a> vsadil mladý odbojář na trochu jinou taktiku. Promluvil si s&nbsp;německým velitelem. </p>



<p>K&nbsp;překvapení všech složili němečtí vojáci zbraně a nastoupeni do útvaru, v&nbsp;doprovodu obyvatel Klatov, byli odvedeni do kasáren. <strong>František mladší viděl, že tito vojáci měli již války dost</strong>, a jak sám s&nbsp;úsměvem vypověděl: <em>„Stačilo jim říct, že jim zaručíme bezpečí, že Američanům vysvětlíme, že už bojovat nechtějí, a bylo po válce.“</em></p>



<p>Ne všichni Němci však byli ochotni se vzdát. V&nbsp;samém centru Klatov a několika nedalekých městech zahynuly při přestřelkách s&nbsp;německými vojáky desítky povstalců. V&nbsp;podvečer toho dne se pak obyvatelé sešli na náměstí a <strong>napjatě očekávali příjezd amerických vojsk</strong>. Ulice byli plné lidí, které s&nbsp;příjezdem prvního tanku, následovaného kolonou dalších, propukly v&nbsp;tichý jásot. V&nbsp;té době kvetly šeříky a klatovští obyvatelé zasypávali americké vojáky květinami.</p>



<h2 id="h-zv-t-zila-propaganda">Zvítězila propaganda</h2>



<p>Brzy po maturitě nastoupil František na dvouletou vojnu. Zařazen byl do aspirantské školy v&nbsp;Domažlicích, kde prodělal tvrdý výcvik, obdobný výcviku hraničářů. Poté, co se v&nbsp;roce 1947 vrátil domů, <strong>mohl František pocítit ostrý zvrat ve společenském cítění</strong>. Atmosféra v&nbsp;české společnosti se drasticky změnila. Vše totiž směřovalo k&nbsp;jednomu – vítězství komunistické strany. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="619" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-prateli-1960.jpg" alt="" class="wp-image-86536" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-prateli-1960.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-prateli-1960-320x198.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-prateli-1960-768x475.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-prateli-1960-720x446.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Paměť Národa</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>František Wiendl s rodiči a přáteli v roce 1960</figcaption></figcaption>


<p>František Wiendl vypověděl, že mnozí z&nbsp;jeho přátel se stali přesvědčenými komunisty. Ke komunistům se také, docela paradoxně, obrátila část voličů agrární strany, <strong>která byla v&nbsp;roce 1939 nacisty zakázána a po konci války nesměla být obnovena</strong>. Velkou roli ve změně politického smýšlení venkovského lidu sehrály samozřejmě také četné sliby, že všichni dostanou půdu, možnost hospodařit na svém a nebudou zřizovány kolchozy. </p>



<p>Rodina Wiendlova přesně věděla, kam to všechno směřuje, a snažila se své spoluobčany odradit od volby KSČ. <strong>Nadšení lidu bylo však příliš velké a komunistická propaganda měla opět navrch.</strong> Další rána pak přišla dva týdny po 25. únoru 1948, když nečekaně zahynul Jan Masaryk. Wiendlovi byli přesvědčeni, že se jednalo o vraždu.</p>



<h2 id="h-otce-chytila-milice">Otce chytila milice</h2>



<p>Wiendlovi, vědomi si nebezpečí, do kterého se český národ řítil, nemohli jen tupě přihlížet. Společně s&nbsp;blízkými rodinnými přáteli, mezi kterými byl například chirurg Jiří Krbec, Jan Prantl a Františkův budoucí tchán Jan Štork, nakoupili zásoby bílé barvy, <strong>veřejná místa popisovali protikomunistickými hesly</strong> a rozhazovali protikomunistické letáčky. K&nbsp;použití zbraní, které měli nashromážděné z&nbsp;protinacistického odboje, se uchýlit nechtěli.</p>



<p>Jednoho nešťastného večera však skupinku odbojářů zahlédla hlídka milicionářů. František starší se při úniku zamotal do křoví a padl do rukou ozbrojené hlídky. Jan Prantl neváhal a začal střílet. Jelikož však byla tma a nemohl nic vidět, jednalo se spíše o zastrašující výstřely, na nikoho nemířil. <strong>Jednoho z&nbsp;milicionářů ale <strong>nešťastnou náhodou</strong></strong> <strong>zasáhla</strong> <strong>kulka do nohy. </strong>František starší nabídl, že postřeleného milicionáře odnese do nemocnice, jeho pomoc však byla druhým ozbrojencem odmítnuta. Otec tedy situace využil a utekl.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="712" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-odboj.jpg" alt="" class="wp-image-86539" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-odboj.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-odboj-320x228.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-odboj-768x547.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-odboj-287x203.jpg 287w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-odboj-720x513.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Paměť Národa</span></a></div>


<p>Následujícího dne si však StB přišla nejen pro jeho otce, ale zatkli i jeho maminku, Marii Wiendlovou. O pár dní později byl zatčen i František Wiendl mladší. <strong>Pro nedostatek důkazů však Wiendlovi tentokrát vyvázli s&nbsp;celkem mírnými tresty.</strong> Marie Wiedlová byla propuštěna bez soudu po devíti měsících, František Wiendl starší se u soudu vzepřel a byl taktéž, pro nedostatek důkazů, propuštěn. František mladší byl degradován na vojína, což mu ale nijak zvlášť nevadilo, alespoň se prozatím vyhnul možnému vojenskému cvičení.</p>



<h2 id="h-cestu-p-es-hranice-hledal-v-map">Cestu přes hranice hledal v mapě</h2>



<p>Začátkem roku 1949, v&nbsp;době, kdy byli rodiče ve vězení, se u dveří Wiendlů objevil jistý pan Schneider, který tvrdil, že jej poslal Pospíšil. <strong>Pan Schneider byl stíhán komunistickou policí a nutně se potřeboval dostat přes hranice.</strong> František Wiendl ho sice nikdy předtím neviděl, ovšem u pana Pospíšila měl auto a podle slov jeho otce se jednalo o velkého vlastence. </p>



<p>Po krátkém zaváhání usedl František k&nbsp;mapě a hledal vhodnou cestu, kudy se nejlépe dostat ze země. Společně se Schneiderem v&nbsp;závěsu <strong>úspěšně překročil hranice</strong> a dovedl jej k&nbsp;prvnímu osvětlenému domu v&nbsp;Německu. <em>„Ti lidé v chalupě jen kroutili hlavou, jak to, že tam nezůstanu a vracím se,“ </em>sdělil později František.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="743" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/ftrantisek-wiendl-svatba-1.jpg" alt="" class="wp-image-86553" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/ftrantisek-wiendl-svatba-1.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/ftrantisek-wiendl-svatba-1-320x238.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/ftrantisek-wiendl-svatba-1-768x571.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/ftrantisek-wiendl-svatba-1-720x535.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Paměť Národa</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Svatba Františka Wiendla</figcaption></figcaption>


<p>Syn tetičky Františka zanedlouho domluvil několik dalších uprchlíků, a tak se síť pomalu rozrůstala. František se postupem času dostal do kontaktu s&nbsp;odbojovými skupinami, <strong>které mu posílaly sokoly, skauty, vojáky i politiky prchající před bolševiky</strong>.<strong> </strong>A co víc, František za své nebezpečné služby nebral žádné peníze. Později se zkontaktoval s agentem Aloisem Suttým, kterému se nějakým zázrakem podařilo uprchnout z&nbsp;komunistického vězení, kde se seznámil s&nbsp;vězněným Františkem starším.</p>



<p>Aloisovi se podařilo prchnout do Německa a vstoupit do americké tajné služby CIC. StB po něm samozřejmě horlivě pátrala a s&nbsp;Aloisem se tak František scházel nedaleko hranic, u Stříbrného mlýna. <strong>Alois posílal po Františkovi například dopisy, které pak odbojář předával třeba letcům RAF.</strong> A naopak od něj přebíral skupinky uprchlíků a převáděl je do Německa. K Františkově pašerácké skupině se po propuštění připojili i jeho otec a trio odbojářů a blízkých přátel z války Štorek, Prantl a chirurg Krbec.</p>



<h2 id="h-z-p-tel-se-stali-est-b-ci">Z přátel se stali estébáci</h2>



<p>Chirurg Krbec padl do pasti, již na něj přichystali jeho přátelé, se kterými se seznámil v&nbsp;partyzánské válce při ošetřování střelných zranění. <strong>Netušil, že se po roce 1948 stali agenty StB.</strong> Jeden z&nbsp;nich, Novák, požádal doktora, zda by jim nepomohl dostat Basáka, dalšího z&nbsp;party, přes hranice. Nic netušící Krbec jej tedy dovedl k&nbsp;Wiendlovým a ti jej přidali do sedmičlenné skupiny, která měla tu noc přejít hranice. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="717" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/pracovni-kolektiv-osp.jpg" alt="" class="wp-image-86557" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/pracovni-kolektiv-osp.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/pracovni-kolektiv-osp-320x229.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/pracovni-kolektiv-osp-768x551.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/pracovni-kolektiv-osp-720x516.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Paměť Národa</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Pracovní kolektiv OSP, 60. léta</figcaption></figcaption>


<p>Jako vždy měl František, společně s&nbsp;Prantlem, sraz s&nbsp;Aloisem Suttým u Stříbrného mlýna, kam skupinku dovezli v&nbsp;dodávce. Alois si skupinu převzal a vydal se přes hranice. <strong>Po několikahodinovém pochodu vytáhl Basák pistoli</strong> a z&nbsp;plna hrdla zaječel: <em>„Ruce vzhůru, ve jménu zákona, jste zatčeni!“ </em>Alois Suttý byl však také dobře vybaven a na ječícího estébáka vytáhl samopal, načež vzal zrádce nohy na ramena. Wiendl a Prantl však byli zatčeni. </p>



<p>Alois padl do rukou policie o pět měsíců později. Samozřejmě se nenechal odvést bez boje a jeden z&nbsp;policistů skončil po přestřelce s&nbsp;prostřeleným břichem. <strong>Alois Suttý byl za své činy odsouzen k&nbsp;smrti.</strong> Také František Wiendl při výsleších vzdoroval. Neustále opakoval, že se svým přítelem Prantlem jeli pouze pro jablka. Ovšem po měsíci tvrdých korekcí, fyzických trestech a svědectví Basáka se nakonec přiznal. František Wiendl dostal 18 let vězení, z&nbsp;nichž si odseděl 10 let.</p>



<h2 id="h-odm-tl-don-et-pro-stb">Odmítl donášet pro StB</h2>



<p>V březnu 1960 měl Františk Wiendl mladší nečekanou návštěvu, do vězení za ním přišel náčelník klatovské Státní bezpečnosti. Františkovi bylo téměř okamžitě jasné, co se po něm bude chtít. <strong>Estébák požadoval, aby donášel na obyvatele svého rodného Klatovska.</strong> Bývalý odbojář však nabídku na spolupráci velmi rázně odmítl a sdělil mu, že si raději odsedí těch zbývajících 8 let. Ke svému překvapení byl však o několik týdnů později propuštěn. Ještě před ním se z&nbsp;vězení dostali také jeho otec i lékař Jiří Krbec, kteří měli vyšší tresty než František. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="724" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-klausem.jpg" alt="" class="wp-image-86955" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-klausem.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-klausem-320x232.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-klausem-768x556.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-klausem-720x521.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Paměť Národa </span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Předávání řádu TG Masaryka 3. třídy v roce 2008</figcaption></figcaption>


<p>Dům na Klatovsku byl rodině zabaven a Františkova maminka se usadila v&nbsp;nedaleké Klenové. V&nbsp;roce 1964 se František oženil s&nbsp;dcerou Jana Štorka, která mu v&nbsp;roce 1969 porodila syna Jana.&nbsp;Po Pražském jaru, ze kterého nebyl zrovna nadšený, se do <strong>aktivit proti nastupujícímu normalizačnímu režimu již nijak aktivně nezapojoval</strong> a období normalizace strávil v&nbsp;klidu s&nbsp;rodinou. Protesty v&nbsp;roce 1989 si samozřejmě nenechal ujít a po pádu režimu založil v&nbsp;roce 1990 pobočku Konfederace politických vězňů v&nbsp;Klatovech. V&nbsp;roce 2004 se stal jejím předsedou.</p>



<h4 id="h-zdroj-pametnaroda">Zdroj: <a href="https://www.pametnaroda.cz/cs/wiendl-frantisek-1923" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PametNaroda</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/ucastnik-prvniho-druheho-odboje/">Odbojář František Wiendl: Účastnil se prvního i druhého odboje a převáděl uprchlíky přes hranice, pak trpěl v Jáchymově</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-tricata-leta-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-tricata-leta.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">frantisek-wiendl-tricata-leta</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-tricata-leta-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-zavodni-drustvo-gymnastika.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">frantisek-wiendl-zavodni-drustvo-gymnastika</media:title>
			<media:description type="html">František Wiendl v závodním gymnastickém družstvu.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-zavodni-drustvo-gymnastika-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-rodinou.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">frantisek-wiendl-s-rodinou</media:title>
			<media:description type="html">František Wiendl s rodiči.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-rodinou-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-prateli-1960.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">frantisek-wiendl-s-prateli-1960</media:title>
			<media:description type="html">František Wiendl s rodiči a přáteli v roce 1960.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-prateli-1960-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-odboj.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">frantisek-wiendl-odboj</media:title>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-odboj-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/ftrantisek-wiendl-svatba-1.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">ftrantisek-wiendl-svatba.</media:title>
			<media:description type="html">Svatba Františka Wiendla.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/ftrantisek-wiendl-svatba-1-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/pracovni-kolektiv-osp.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">pracovni-kolektiv-osp</media:title>
			<media:description type="html">Pracovní kolektiv OSP, 60. léta.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/pracovni-kolektiv-osp-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-klausem.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">frantisek-wiendl-s-klausem</media:title>
			<media:description type="html">Předávání řádu TG Masaryka 3. třídy v roce 1918.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-s-klausem-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="55532" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-nyni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/frantisek-wiendl-nyni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Muž, který údajně vydal rozkaz k vypálení Lidic. Na popravu Karla Hermanna Franka si lidé kupovali vstupenky</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/karl-frank-kat-ceskeho-naroda/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 28 May 2022 05:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Československo]]></category>
		<category><![CDATA[Třetí říše]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=73641</guid>

	
					<description>Ať už šlo o demonstrace studentů na podzim roku 1939, potlačování odboje či o mstu za smrt Reinharda Heydricha, přezdívkou Krvavý pes se Frankovi neříkalo jen tak.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nenáviděný protektorátní státní tajemník, jemuž lidé přezdívali Kat českého národa či Krvavý pes, až do poslední chvíle doufal v omilostnění.<strong> I přes všechna zvěrstva, kterých se prokazatelně dopustil</strong>, věřil, že vše dělal pro dobro národa. Vůbec si nepřipouštěl své velice nelítostné postupování vůči obyvatelům Protektorátu.</p>



<h2 id="h-ml-d-a-politick-za-tky">Mládí a politické začátky</h2>



<p>Karl Hermann Frank se narodil 24. ledna 1898 v&nbsp;Karlových Varech. Společně se svými 4 sourozenci byl od útlého věku vychováván v&nbsp;duchu pangermanismu, jehož nadšeným stoupencem byl <strong>Frankův otec, který působil jako učitel v&nbsp;obecné škole</strong>. Po dokončení humanistického gymnázia v&nbsp;roce 1916 nastoupil na Německou právnickou fakultu v&nbsp;Praze, nebyl však příliš pilným studentem a po jednom semestru studium ukončil. </p>



<p>Poté se mu podařilo absolvovat jednoletý kurz na pražské obchodní akademii, načež se přesunul do Vítkovic, kde pracoval jako úředník až do roku 1920. V&nbsp;roce 1926 si Frank otevřel své vlastní <strong>knihkupectví v&nbsp;Lokti, příliš se mu však nedařilo</strong>. Právě při jeho pobytu zde začal být politicky aktivní a navázal vážnější kontakty s&nbsp;<a href="/tag/nacisticke-nemecko/">nacistickým hnutím</a>. V&nbsp;roce 1929 se stal členem Deutsche Nationalpartei. Z&nbsp;finančních důvodů byl nucen knihkupectví zavřít a v&nbsp;roce 1931 se vrátil do rodných Karlových Varů.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/1652837814992980/photos/a.1652840938326001/2701795023430582/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/1652837814992980/photos/a.1652840938326001/2701795023430582/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Karel-Hájek-1652837814992980/">Karel Hájek</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/1652837814992980/photos/a.1652840938326001/2701795023430582/?type=3">Čtvrtek 16. července 2020</a></blockquote></div>



<p>Podstatně výrazněji se začal politice věnovat v roce 1933 po vydání prohlášení o založení Sudetendeutsche Heimatsfront. Frank, pověstný až přehnanou péčí o svůj zevnějšek, <strong>veřejně vyzýval Němce k&nbsp;jednotě</strong> a sám založil v&nbsp;Karlových Varech skupinu henleinovského hnutí. Ani zde se však jeho knihkupectví příliš nedařilo a hluboce se zadlužil.</p>



<p>Ovšem v&nbsp;této době došlo i k&nbsp;jeho politickému vzestupu. Henleiova strana se přejmenovala na Sudetendeutsche Partei a <strong>stala se druhou nejsilnější stranou v&nbsp;tehdejší Republice Československé</strong>. Ještě téhož roku se také ujala provozu Frankova knihkupectví. Údajně to bylo proto, aby se mohl plně věnovat politické práci.</p>



<h2 id="h-politick-r-st-a-hodnost-ss-gruppenf-hrera">Politický růst a hodnost SS Gruppenführera</h2>



<p>Frank, nyní už na postu poslance, se přesunul do Prahy, kde byl zanedlouho jmenován předsedou poslaneckého klubu SdP. V&nbsp;roce 1937 se stal Henleinovým zástupcem a na tomto významném postu setrval až do podepsání Mnichovské dohody. Zlomovým byl pro Franka rok 1938, <strong>kdy se na jedné ze svých několika návštěv Německa poprvé setkal s&nbsp;Adolfem Hitlerem</strong>. Již před Mnichovskou dohodou však pod jeho patronací a vedením SdP vznikaly polovojenské jednotky Freikorps.  </p>



<p>Jednalo se tzv. Svobodné sbory, jež měly svojí ilegální vojenskou a podvratnou činností na území Sudet připravit půdu pro vstup Německa do ČSR. Velmi brzy měly tyto bojůvky, většinou vyzbrojované z Německa a s německými instruktory, na kontě mnoho mrtvých a zraněných.<strong> Především šlo o české úředníky, policisty a příslušníky SOS</strong> (něco jako čs. pohraniční stráže), nacházející se a pracující na území Sudet. Když v září téhož roku byla podepsána Mnichovská dohoda, čímž bylo stvrzeno odtržení Sudet od Československa, Frank se stal říšským občanem. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1629868963798076&amp;id=1362390883879220" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1629868963798076&amp;id=1362390883879220" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Historie-světa-1362390883879220/">Historie světa</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1629868963798076&amp;id=1362390883879220">Středa 14. listopadu 2018</a></blockquote></div>



<p>Během krátkého období Druhé republiky pak docházelo k&nbsp;postupnému sbližování nyní již i územně německé SdP s&nbsp;německou NSDAP.<strong> V&nbsp;roce 1938 se stal Konrad Henlein SS Gruppenführerem a Frank SS Brigadeführerem</strong>. Krátce po vyhlášení Protektorátu byl Frank, během návštěvy u Hitlera ve Vídni ve dnech 17. až 19. března 1939, jmenován státním tajemníkem v Protektorátu Čechy a Morava, a stal se tak druhým nejmocnějším mužem v zemi.</p>



<p>Náplní jeho práce bylo například spravování jednotek SS a policie na území Protektorátu. Ještě téhož roku byl povýšen do funkce generálporučíka policie a SS Gruppenführera. Právě během této doby <strong>došlo také hned k&nbsp;několika radikálním událostem,</strong> jako bylo uzavření vysokých škol, tvrdé zákroky policie při protiněmeckých demonstracích a především události dne 17. listopadu 1939, kdy byli zatčeni a následně bez rozsudku v&nbsp;pražské Ruzyni zastřeleni studenti organizující protesty proti německé okupaci.</p>



<h2 id="h-masakr-lidic-a-le-k">Masakr Lidic a Ležáků </h2>



<p>Karl Hermann Frank, který se v té době podruhé oženil, zastával názor, že stávající protektor Konstantin von Neurath je příliš benevolentní při správě Protektorátu a slabý při potlačování českého odbojového hnutí. To se však v jeho očích brzy změnilo, <strong>když funkce protektora připadla Heydrichovi</strong>, po jehož nástupu došlo na území <a href="/tag/protektorat/">Protektorátu</a> Čechy a Morava k&nbsp;výraznému upevnění nacistického režimu. S příchodem Heydricha bylo téměř okamžitě vyhlášeno stanné právo, vyneseny a vzápětí vykonány stovky rozsudků smrti a bylo též zprovozněno první židovské ghetto Terezín.</p>



<p>Po Heydrichově smrti, v&nbsp;období heydrichiády, se Frank mimořádně činil. Do několika hodin po atentátu opět vyhlásil stanné právo a <strong>rozjelo se rozsáhlé pátrání po atentátnících</strong> doprovázené desítkami represí vůči obyvatelům Protektorátu. Smrt v&nbsp;té době hrozila komukoliv, kdo se byť jen špatně zatvářil.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/dozokhnama/posts/2099845246780258" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/dozokhnama/posts/2099845246780258" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/dozokhnama/">দোজখনামা &#8211; dozokhnama</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/dozokhnama/posts/2099845246780258">Pondělí 20. května 2019</a></blockquote></div>



<p>Nejhorší událostí heydrichiády je bezesporu vypálení Lidic. Kdo vydal konečný rozkaz k&nbsp;tomuto brutálnímu činu však není dodnes jasné. Nabízejí se dvě hlavní verze a obě se tak či onak týkají právě Franka. Podle jedné byl<strong> hlavním strůjcem útoku na Lidice právě Frank</strong>, podle té druhé je třeba dívat se někam mezi Hitlera, Himmlera, Bormanna, Daluega a samozřejmě Franka, který v&nbsp;této verzi hraje spíše druhé housle. Ať už měl konečné slovo kdokoli, jak vlastně přišel zrovna na Lidice, zůstává tajemstvím.</p>



<p>Možná byste čekali, že po smrti Heydricha byl do funkce zastupujícího říšského protektora jmenován právě Frank. Tak tomu ovšem, i přes jeho velké zklamání, nebylo. Funkce se ujal Kurt Daluege, blízký přítel Himmlera, který si s&nbsp;Frankem lezl již od samého začátku na nervy. <strong>Kurt Daluege setrval ve funkci až do srpna 1943</strong>. Během jeho vlády pokračovaly stanné soudy, vykonány byly další rozsudky smrti a mnoho obcí a vesnic postihlo německé drancování. Asi nejznámější je případ Ležáků, jež postihl podobný osud jako Lidice.</p>



<h2 id="h-nejmocn-j-mu-protektor-tu">Nejmocnější muž Protektorátu</h2>



<p>V&nbsp;roce 1943 byl Kurt Daluege z&nbsp;funkce zastupujícího říšského protektora odvolán a na jeho místo nastoupil Wilhelm Frick. Zároveň se provedlo několik dalších změn, z&nbsp;nichž nejvýznamnější bylo <strong>přejmenování úřadu říšského tajemníka</strong>, který zastával Frank, na Úřad státního ministra Protektorátu Čechy a Morava. Frank se tímto stal nejvýše postaveným a nejmocnějším mužem Protektorátu.</p>



<p>Ve funkci zůstal podle všeho až do 4. května 1945, což znamená, že všechna tvrdá opatření, která významně poškodila československé hospodářství a průmysl, <strong>nemilosrdné policejní zásahy i odvetné akce na konci války</strong> jako hromadné popravy v&nbsp;Terezíně či Přerově, byly vykonávány na rozkaz jediného muže, a to Karla Hermanna Franka.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/protektoratcechyamorava/photos/a.947123295389504/966769196758247/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/protektoratcechyamorava/photos/a.947123295389504/966769196758247/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/protektoratcechyamorava/">Protektorát Čechy a Morava ve fotografiích</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/protektoratcechyamorava/photos/a.947123295389504/966769196758247/?type=3">Pátek 17. února 2017</a></blockquote></div>



<p>Frank opustil Prahu v&nbsp;nočních hodinách z 8. na 9. května a zamířil do americké okupační zóny. V&nbsp;Rokycanech byl zadržen americkými vojsky a <strong>dopraven do německého Wiesbadenu, kde byl vyslýchán</strong>. Američané jej ale vzápětí vydali Československu, kde byl postaven před Mimořádný lidový soud&nbsp;v Praze. Od&nbsp;března do května 1946 byl souzen. </p>



<p>Od počátku jej drželi ve vyšetřovací vazbě a byl shledán vinným z válečných zločinů, zejména z vyhlazení obce Lidice. Jeho obhájcem se stal JUDr. Kamill Resler, <strong>žalobu pak zastupoval JUDr.&nbsp;Jaroslav Drábek</strong>. Po dlouhém slyšení vynesl předseda soudu dr. Kozák dne 21. května 1946 rozsudek. Karl Hermann Frank, státní ministr Protektorátu Čechy a Morava, byl odsouzen k&nbsp;smrti. &nbsp;</p>



<h2 id="h-na-popravu-se-prod-valy-l-stky">Na popravu se prodávaly lístky</h2>



<p>Veřejná poprava byla vykonána v&nbsp;pankrácké věznici a již od brzkých ranních hodin se před věznicí scházeli lidé, již toužili spatřit popravu na vlastní oči. Museli si zakoupit lístek, kterých se nakonec prodalo kolem 6 000. Zájemců však bylo tolik, že na mnohé z&nbsp;nich se nedostalo. <strong>Podle dobového tisku se na dvůr údajně vecpalo až 5 000 lidí</strong>, ale záběry z popravy to poměrně popírají. Nedostatečné množství lístků vyústilo v&nbsp;nepokoje před branami věznice a musela být povolána policie, jež rozohněný dav s&nbsp;vynaložením značeného úsilí klidnila.</p>



<p>Na Karla Franka čekalo podium se šibenicí, která měla podobu pouhého sloupu. Přímo před ním stály tři řady židlí pro zvané hosty; senát soudu, příslušníky několika zahraničních armád, vysoce postavené úředníky a <strong>především také 7 míst pro 7 lidických žen</strong>. Kolem 13. hodiny byl před šibenici přiveden evidentně pobledlý a na svou žádost nespoutaný Karl Frank. Byl mu zopakován rozsudek a soudce mu sdělil, že poprava bude i přes jeho žádost o milost, která byla dosud bez odpovědi, vykonána. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/CapitalPrague/photos/a.107387001780506/126895196496353/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/CapitalPrague/photos/a.107387001780506/126895196496353/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/CapitalPrague/">Capital FB Prague</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/CapitalPrague/photos/a.107387001780506/126895196496353/?type=3">Pondělí 24. ledna 2022</a></blockquote></div>



<p>Karla Franka totiž soudili na základě retribučního dekretu, čili to, že podal žádost o milost, nemělo na odklad výkonu trestu žádný vliv. Po posledních slovech odsouzeného, v&nbsp;nichž <strong>naposledy prezentoval své přesvědčení a víru</strong>, byl předán katu Josefu Nenáhlovi. Ten s&nbsp;pomocí dvou asistentů vyvedl Franka k&nbsp;šibenici, spoutal mu nohy a ruce za zády a pomocí postroje jej vytáhl na popravčí stojan až na jeho vrchol, přičemž zády se Frank opíral o popravčí sloup. </p>



<p>Pak mu na krk vložil krátkou oprátku, kterou na opačném konci upevnil na vršek stojanu. Po uvolnění závěsu postroje Frank prudce klesl asi o 2 metry, visel přitom jen na oprátce. Podle autentického záběru popravy si však zřejmě nezlomil vaz a <strong>umíral proto ještě nějaký čas, přičemž kat jej držel za obličej</strong> a kontroloval jeho stav. Trest oběšení byl tak vykonán podobně krutě jako u mnoha nevinných čs. občanů za války. Poté kat předstoupil před soudce a oznámil mu, že trest byl vykonán, načež mu soudce poděkoval. </p>



<p>Frankovo tělo bylo zkontrolováno vězeňským lékařem MUDr. Oldřichem Navarou, který konstatoval smrt odsouzeného. Podle zákona měla být Frankova mrtvola ponechána na šibenici po dobu jedné hodiny, ale <strong>kvůli rozbouřenému davu tělo sundali již o 15 minut dříve</strong> a předali jej do ústavu soudní pitvy. Tělo popraveného Franka pak bylo po pitvě tajně pohřbeno v neoznačeném společném hrobě na Ďáblickém hřbitově.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký způsob popravy si podle vás Frank zasloužil?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Investigating the Holocaust Part 4: Czechoslovakia – German Aggression Continues" width="500" height="375" src="https://www.youtube.com/embed/0XuBqYApfIE?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-britannica-wikipedia">Zdroj: <a href="http://www.auditorium.cz/pdf/Resler-ukazka.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a>, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Hermann_Frank" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> </h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/karl-frank-kat-ceskeho-naroda/">Muž, který údajně vydal rozkaz k vypálení Lidic. Na popravu Karla Hermanna Franka si lidé kupovali vstupenky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/0XuBqYApfIE" duration="233">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/0XuBqYApfIE" />
			<media:title type="html">Krvavý pes a kat českého národa &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Velkolepou kariéru mu přinesl až Protektorát. Stal se velitelem policie, říšským sekretářem úřadu protektora a následně generálem Waffen SS.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/0xubqyapfie.jpg" />
			<media:keywords>Československo,Třetí říše,Životopis,Frank</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="41774" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/karl-herman-frank-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/karl-herman-frank-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Arafat byl terorista, který dovedl palestinský národ k samostatnosti a dostal Nobelovu cenu za mír</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/arafat-byl-terorista-mirotvurce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 22 May 2022 05:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Izrael]]></category>
		<category><![CDATA[terorismus]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=72970</guid>

	
					<description>Palestinci se o vytvoření samostatného státu snažili od založení státu Izrael. Stálo je to léta bojů, při kterých se neštítili používat teroristických útoků proti civilistům.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud by nějaké osoba měla charakterizovat dlouhý boj za vytvoření samostatného palestinského státu, byl by jí Jásir Arafat. Od 60. let patřil k velmi významným postavám a o několik let<strong> později se stal nejvýznamnější osobou z řad palestinských bojovníků</strong>. Je s ním spojeno mnoho kontroverzních událostí, ale ani to nebránilo tomu, aby v roce 1994 dostal Nobelovu cenu míru. Mnoho spekulací existuje i o jeho smrti.</p>



<h2 id="h-bojoval-ji-jako-student">Bojoval již jako student</h2>



<p>Arafat se narodil v roce 1929 v Káhiře palestinským rodičům. V roce 1944 začal studovat Univerzitu krále Fuada I. Když v roce 1948 vypukl boj mezi Araby a židy v bývalé britské Palestině, <strong>stejně jako mnoho Palestinců se zapojil do boje</strong>. Bojoval hlavně na území Gazy, ale v jednotkách Muslimského bratrstva, nikoli palestinských bojovníků.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/zajati-arabove-izrael.jpg" alt="" class="wp-image-72957" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/zajati-arabove-izrael.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/zajati-arabove-izrael-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/zajati-arabove-izrael-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/zajati-arabove-izrael-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/zajati-arabove-izrael-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Zajatí arabští bojovníci v roce 1948</figcaption></figcaption>


<p>Na začátku 60. let se přesunul do Kuvajtu, kde s dalšími Palestinci založil hnutí Fatah, v jehož čele po několika letech stanul. Z Kuvajtu se přesunul do <a href="/tag/syrie/">Sýrie</a>, kde se mu povedlo naverbovat bojovníky se stejnými názory, ale byl uvězněn. <strong>Avšak Fatah začal vést ozbrojený boj proti Izraeli.</strong> Arafat a hlavní síly se přesunuli do Jordánska a zapojili se i do šestidenní války. V roce 1969 byl nakonec zvolen vůdcem Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).</p>



<h2 id="h-doba-teroristick-ch-tok">Doba teroristických útoků</h2>



<p>Na začátku 70. let se ale vztahy Fatahu a jordánské vlády prudce zhoršily a hnutí se muselo přesunout do <a href="/tag/libanon/">Libanonu</a>. V té době OOP a na ni napojení Palestinci prováděli řadu útoků <strong>včetně vražd, odpalování bomb nebo únosů letadel po světě</strong>. Podle některých indicií Arafata a další mohla využívat i sovětská KGB. V roce 1972 skupina Černé září, kterou údajně Fatah založil, zabila na olympiádě v Mnichově 11 izraelských sportovců.</p>



<p>V Libanonu se Palestinci vedení Arafatem účastnili místní občanské války a zároveň stále podnikali útoky na <a href="/tag/izrael/">Izrael</a>. Ty již neměly být i kvůli veřejnému mínění prováděny po světě. <strong>V roce 1982 provedl Izrael invazi do země</strong> s cílem odtamtud OOP vyhnat. Arafatovi se jen těsně za pomoci některých diplomatů podařilo uprchnout. Nakonec se usídlil v Tunisu.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large is-resized"><img src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/fatah-bejrut.jpg" alt="" class="wp-image-72954" width="1000" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/fatah-bejrut.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/fatah-bejrut-320x206.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/fatah-bejrut-768x494.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/fatah-bejrut-720x463.jpg 720w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel Eleland / Creative Commons / CC BY-SA </span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Bojovníci Fatahu v Bejrútu</figcaption></figcaption>


<p>Na konci 80. let vypukla na palestinských území v Izraeli první intifáda. Arafat ale začal pomalu měnit svoji politiku zničení státu Izrael. <strong>OOP v roce 1988 vyhlásila samostatný stát Palestina</strong>, ale zároveň pod tlakem svého vůdce v tichosti přijala rezoluci Rady bezpečnosti OSN 242, která uznává právo státu Izrael na existenci.</p>



<h2 id="h-m-rov-ujedn-n-s-izraelem">Mírové ujednání s Izraelem</h2>



<p>Na začátku 90. let udělal Arafat chybu, když se postavil za Saddáma Husajna, který obsadil Kuvajt. To Palestince připravilo o dost peněz z bohatých arabských zemí. Naopak v té době začal vyjednávat s předními izraelskými představiteli <strong>o vyřešení situace mezi židy a Palestinci</strong>. Vše vedlo v roce 1993 k dohodám z Osla a vytvoření palestinské samosprávy. Za to dostal Nobelovu cenu míru, spolu s Šimonem Peresem a Jicchakem Rabinem. Od roku 1996 byl prezidentem palestinské samosprávy.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="800" height="534" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-vychodni-berlin.jpg" alt="" class="wp-image-72945" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-vychodni-berlin.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-vychodni-berlin-320x214.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-vychodni-berlin-768x513.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-vychodni-berlin-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-vychodni-berlin-720x481.jpg 720w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Jásir Arafat ve východním Berlíně</figcaption></figcaption>


<p>V té době se také začal názorově rozcházet s radikálnějšími Palestinci, kteří přecházeli k hnutí Hamas. Zhoršili se i vztahy s Izraelem, <strong>kde začali vládnout politici nepodporující samostatný palestinský stát</strong>. Vypukla i druhá palestinská intifáda. V roce 2002 byl Arafat v podstatě uvězněn ve svém sídle v Ramaláhu, který nesměl opustit.</p>



<p>Na podzim roku 2004 se prudce zhoršil jeho zdravotní stav a nakonec byl převezen do nemocnice v Paříži. Zde byl několik dní v kómatu a nakonec 11. listopadu zemřel. <strong>Podle lékařů na hemoragickou mrtvici. </strong>Pohřeb se konal v Egyptě, následně bylo jeho tělo převezeno na palestinská území. Později se vyskytly spekulace, že mohl být otráven poloniem nebo že trpěl onemocnění AIDS.</p>



<p>Jásir Arafat je dodnes kontroverzní postavou, řada lidí vnímá udělení Nobelovy ceny za mír jako facku prestiži cen ze Stockholmu. Je nepopiratelné, že tento <strong>Palestinec má na rukou velké množství krve</strong>, stejně tak jako nelze popírat, že jeho odklon od terorismu přispěl alespoň k dočasnému zklidnění situace na palestinských územích. Fatah nadále volí umírněnější politiku, ale Hamas je v současnosti výrazně úspěšnější a mír je stále daleko. </p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký je vás názor na Jásira Arafata – je to hrdina, nebo terorista?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="GAZA: YASSER ARAFAT FIGHTS TO SAVE PEACE PROCESS WITH ISRAEL" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/KpuWbE6cpGs?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-britannica">Zdroj: <a href="https://www.britannica.com/topic/Palestine-Liberation-Organization/Intifada-and-Oslo-peace-process" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/arafat-byl-terorista-mirotvurce/">Arafat byl terorista, který dovedl palestinský národ k samostatnosti a dostal Nobelovu cenu za mír</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/KpuWbE6cpGs" duration="156">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/KpuWbE6cpGs" />
			<media:title type="html">Arafat dovedl Palestinu k nezávislosti &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Palestinský vůdce Jásir Arafat dlouho organizoval útoky proti Izraeli. Nakonec se ale s jeho představiteli dohodl a byl prezidentem autonomie.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/kpuwbe6cpgs.jpg" />
			<media:keywords>Izrael,terorismus,Životopis,Arafat</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/zajati-arabove-izrael-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/zajati-arabove-izrael.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">zajati-arabove-izrael</media:title>
			<media:description type="html">Zajatí arabští bojovníci v roce 1948</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/zajati-arabove-izrael-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/fatah-bejrut.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">fatah-bejrut</media:title>
			<media:description type="html">Bojovníci Fatahu v Bejrútu</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/fatah-bejrut-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-vychodni-berlin.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">arafat-vychodni-berlin</media:title>
			<media:description type="html">Jásir Arafat ve východním Berlíně</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-vychodni-berlin-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="55123" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-projev-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/arafat-projev-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Pohádka, co byla skutečností. Ivan Dračenko, druhoválečný ukrajinský pilot, vzor statečnosti, odvahy a vůle přežít</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/na-sturmoviku-zlikvidoval-ohromne-mnozstvi-nemecke-techniky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Ivo Pujman]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 May 2022 05:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[pilot]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=108133</guid>

	
					<description>Bylo nebylo, kdysi dávno ukrajinští a ruští vojáci bojovali společně. Jedním z nich za druhé světové války byl Ukrajinec Ivan Grigorijevič Dračenko.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kdysi dávno ukrajinští a ruští vojáci opravdu bojovali společně. Bojovali například proti Švédům, vojskům Napoleona, Britům snažícím se okupovat poloostrov Krym, vojskům císařského Německa a Rakouska-Uherska v době 1914–18 či <strong>za druhé světové války proti vojákům nacistického Německa</strong>. V&nbsp;těchto bojích se vyznamenalo mnoho Ukrajinců. Památce řadě z&nbsp;nich je věnováno i dnes na Ukrajině mnoho památníků, knih, filmů a oficiálních vzpomínání. </p>



<h2 id="h-i-dra-enko-byl-na-po-tku-oby-ejn-m-lov-kem">I Dračenko byl na počátku obyčejným člověkem</h2>



<p>Jedním z&nbsp;takovýchto ukrajinských vojáků, kteří si zaslouží i dnes naši úctu, byl gardový kapitán Ivan Grigorijevič Dračenko. Zkušený <a href="/tag/pilot/">pilot</a> bitevních letadel Il-2 byl 14. srpna 1943 sestřelen a jako těžce zraněný po havárii omdlel. <strong>Probral se až v&nbsp;německém zajateckém táboře se zkrvaveným obličejem</strong>. Neviděl na jedno oko, přesto se mu podařilo utéci a dostat se ke svým. A tehdy začala neuvěřitelná část jeho života válečného letce.</p>



<p>Lékaři mu nedokázali jeho zničené oko zachránit. Nakonec místo něj dostal skleněnou oční protézu, která však byla k&nbsp;nerozeznání od normálního oka. Vrátil se ke svému pluku s&nbsp;povolením od doktorů sloužit pouze jako člen pozemního personálu. <strong>Nikomu oko ale neukázal, a místo toho začal znovu bojově létat</strong>. Na jeho hendikep se přišlo až za dalších zhruba sto bojových letů, a rázem se stal k&nbsp;velké nespokojenosti lékařů neuvěřitelnou legendou. Legendou, které si na Ukrajině váží dodnes.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">1934 &#8211; The honorary title of Hero of the Soviet Union was established.<br>&quot;Hero of the Soviet Union Drachenko Ivan G.&quot; <br>A poster from the cycle &quot;Soldier&#39;s Glory&quot;, 1985. Own image.<a rel="nofollow" href="https://twitter.com/USSRPoster?ref_src=twsrc%5Etfw">@USSRPoster</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/HeroSovietUnion?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#HeroSovietUnion</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/Wkx7ydcKcl">pic.twitter.com/Wkx7ydcKcl</a></p>&mdash; Vintage Soviet Posters (@USSRPoster) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/USSRPoster/status/1118172205207171072?ref_src=twsrc%5Etfw">April 16, 2019</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Jeho příběh začal jako u každého člověka – narodil se. Světlo světa poprvé uviděl 15. 11. 1922 ve vesnici Velikaja Sevasťjanovka v&nbsp;Čerkasském kraji na Ukrajině. Vypadá to jako fráze, ale <strong>odmala byl opravdu zblázněný do létání</strong>. V&nbsp;prvním možném okamžiku, tj. po absolvování střední školy v&nbsp;roce 1940, se přihlásil do 1. leningradského aeroklubu a v&nbsp;lednu 1941 absolvoval své první sólo na známém letounu Polikarpov U-2 (Po-2). V&nbsp;březnu 1941 civilní výcvik dokončil ziskem pilotního průkazu. </p>



<p>Pak byl odveden a stal se z&nbsp;něj kursant Tambovského vojenského leteckého učiliště. Moc se mu nelíbilo, že jako specializaci měl napsáno v papírech „výcvik na pilota bombardovacích letadel“, chtěl být stíhačem. Ale na počátku své vojenské kariéry v&nbsp;učilišti <strong>procházel stejně jako ostatní hlavně neuvěřitelným pěchotním drilem</strong>, pořadovými cvičeními, kopáním zákopů, střeleckým výcvikem a pochody s&nbsp;plnou polní. Uprostřed takovéhoto „leteckého“ výcviku je zastihl začátek války s&nbsp;nacistickým Německem, a to den 22. 6. 1941.</p>



<h2 id="h-v-zen-na-sedadle-velitelsk-ho-vozu">Vězení na sedadle velitelského vozu</h2>



<p>Pilotní škola v&nbsp;Tambově dostala příkaz urychlit výcvik nových pilotů. „Pochoďáky“ skončily. I teoretická výuka byla náhle dosti zkrácena, a kursanti začali hlavně létat. Zpočátku na stařičkých pozorovacích a lehkých bombardovacích dvouplošnících Polikarpov R-5. Pak přišly na řadu<strong> modernější dvoumotorové rychlé bombardovací stroje Tupolev SB-2</strong>, přezdívané Kaťušky. Před okupací je měli ve výzbroji i českoslovenští vojenští letci. Ale v&nbsp;roce 1942 už i ty byly zastaralé. První lety na SB-2 prodělal s&nbsp;instruktorem Solovjevem, ale brzy začal létat i sólo. </p>



<p>Jenže zrovna první let pro něj nedopadl nejlépe. Krátce předtím navštívili učiliště frontoví piloti a pilotním žákům vykládali různé divoké historky o tom, jak létají a bojují na frontě. Natěšení žáci si mezi sebou pak večer povídali, <strong>co všechno by i oni chtěli ve vzduchu po vzoru „fronťáků“ s&nbsp;letadlem zkusit</strong>. Dračenko to při svém sólu druhý den převedl do reality, a s&nbsp;dvoumotorovým <a href="/tag/bombarder/">bombardérem</a> ve vzduchu pořádně „zacvičil“. Měl štěstí, divokou akrobacii ve cvičném prostoru zvládl a nezabil se, ale zároveň měl i smůlu. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="588" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941-1024x588.jpg" alt="" class="wp-image-108262" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941-1024x588.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941-320x184.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941-768x441.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941-1536x882.jpg 1536w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941-2048x1177.jpg 2048w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941-720x414.jpg 720w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: S vědomím Ing. Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Letoun Tupolev SB-2 (zde čs. letectva), na kterém prodělával výcvik Ivan Dračenko v r. 1941</figcaption></figcaption>


<p>Při jeho kreacích ho totiž viděl náčelník učiliště a válečný letecký veterán ještě ze Španělska Agalcov, který se letěl podívat, co jeho svěřenci ve vzduchu dělají. Sám Agalcov bojoval předtím ve Španělsku právě na SB-2, a to celých 18 měsíců, takže konkrétní letadlo a jeho možnosti velmi dobře znal. <strong>Ohodnotil Dračenka deseti dny kasárníka</strong>. Ale také tím, že Dračenko nemusel do vězení, ale celých deset dní si odeseděl „za trest“ na sedadle osobního řidiče služebního vozidla velitele učiliště. Na té jeho nepovolené akrobacii s&nbsp;bombardérem asi opravdu muselo něco být…</p>



<p>Tambovské učiliště bylo na kamenité planině ve Střední Asii v Kazachstánu, kde panovala přes den veliká vedra, často i písečné bouře, ve kterých mohli vojáci chodit jen v&nbsp;plynových maskách, a k&nbsp;létání se hodily jen hodiny těsně po rozednění a krátce před západem slunce. Ale <strong>pilotní žáci nesměli zahálet ani přes den</strong>, a v&nbsp;rámci „fyzické přípravy“ v&nbsp;sousedním kolchozu sklízeli bavlnu, melouny, obilí a byli využíváni i na jiné polní práce.</p>



<h2 id="h-deziluze-vyst-dan-spln-n-m-snu">Deziluze vystřídaná splněním snu</h2>



<p>V&nbsp;listopadu 1942 se Dračenko vyhnul převelení do jiného učiliště, kde se vybraní pilotní žáci přeškolovali na letouny Douglas C-47, respektive na jejich licenční ruské kopie Lisunov Li-2. <strong>Dostal se do skupiny, která byla určena k&nbsp;výcviku na bitevních letounech Il-2</strong>. Tento fakt mu doslova změnil život. Bitevní letoun Il-2 mu jak se říká okamžitě padl do ruky. I když se nejednalo o jeho vysněnou stíhačku, Dračenko při svém velkém fyzickém fondu hravě zvládal jeho „tužší“ řízení a prováděl na něm bez problému i prvky vyšší pilotáže. </p>



<p>Brzy o něm bylo známo, že je s&nbsp;novým Il-2 doslova srostlý, a že je výborný pilot. V&nbsp;dubnu 1943 Dračenko se svými kolegy dokončil výcvik a byl připraven na převelení na frontu. <strong>Proto na ně zapůsobilo jako studená sprcha převelení do Kujbyševa</strong> do funkce zalétávacího pilota nově vyrobených Il-2. Byli jediní, ostatní zamířili na frontu. Protesty a žádosti byly marné, a za dva dny se už museli hlásit v&nbsp;továrně. Jejich pokusy o protesty rozzlobily velitele zalétávacích pilotů tak, že na ně stroze zařval: „I zde je fronta! Odchod!“ a vyhodil je z kanceláře.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="768" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-099.jpg" alt="" class="wp-image-108264" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-099.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-099-320x240.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-099-768x576.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-099-720x540.jpg 720w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: S vědomím Ing. Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Šturmovik v muzeu 2007</figcaption></figcaption>


<p>Dračenkovi nastaly nudné měsíce zkušebních letů nových Il-2, zpestřené občasným nácvikem útoku na pozemní cíle na tovární střelnici, předávacích letů vyrobených Il-2 na frontu, odkud se vracel coby cestující v&nbsp;dopravním letadle. Jeho <strong>opakované písemné žádosti o převelení na frontu končily v&nbsp;koši</strong> rozčileného velitele. Na konci června 1943 si pro nové Il-2m3 přiletěl do Kujbyševa podplukovník Ščundrikov, zástupce velitele letecké divize. </p>



<p>Potřeboval doplnit svůj zmasakrovaný 66. ŠAP (šturmovoj aviacionnyj polk) o 24 nových letadel. A pilotů, to ale do poslední chvíle tajil. Teprve po přistání na polním letišti nedaleko Kurska všem zalétávacím pilotům oznámil, <strong>že se do továrny vracet už nebudou</strong>. Mladšij lejtěnant (podporučík) Dračenko byl nadšený. Konečně prý pomstí svého otce, který padl rok předtím u <a href="/tag/druha-svetova-valka/">Leningradu</a>.</p>



<h2 id="h-dolo-en-taranoval-nep-tele">Doloženě taranoval nepřítele</h2>



<p>Svoji skutečnou bojovou dráhu začal 6. července 1943 při zahájení německé operace Citadela. Denně vzlétal čtyřikrát i pětkrát, letové vypětí bitevních pilotů ruské armády bylo tehdy skutečně obrovské. <strong>Útoky probíhaly stereotypně</strong>. Nejdříve bombardování, které bylo při použití bombiček PTAB 1,5 kg a 2,5 velice účinné, pak druhý útok pomocí raket RS-132 a třetí útok pomocí kanónů Vja 23mm a kulometů ŠKAS. Už při svém třetím bojovém letu měl Dračenko velké štěstí. </p>



<p>Jeho skupina se po útoku na německé tanky rozpadla a on se musel vracet na své letiště sám. Dostaly ho na mušku dva Messerschmitty Bf-109G, ale místo aby na samotný Il-2 zaútočily, snažili se jejich piloti <strong>donutit Dračenka k&nbsp;přistání na německé straně</strong>. Výměnu neslušných gest mezi piloty souběžně a blízko letících strojů ukončil nečekaný energický letový manévr Dračenka, kdy prudkým souvratem vlétl do blízkého mraku, a následně dva Jaky-9, kteří Bf-109G zahnali.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="681" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/flight-yakovlev-yak-9um-hb-rya-8355282184-1024x681.jpg" alt="" class="wp-image-108266" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/flight-yakovlev-yak-9um-hb-rya-8355282184-1024x681.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/flight-yakovlev-yak-9um-hb-rya-8355282184-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/flight-yakovlev-yak-9um-hb-rya-8355282184-768x511.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/flight-yakovlev-yak-9um-hb-rya-8355282184-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/flight-yakovlev-yak-9um-hb-rya-8355282184-720x479.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/flight-yakovlev-yak-9um-hb-rya-8355282184.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Aleksandr Markin /  Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Jak-9</figcaption></figcaption>


<p>V&nbsp;bojích na Kurském oblouku nebylo o drama nouze. Při jednom útoku v&nbsp;druhé polovině července došla Dračenkovi veškerá munice, když vzápětí zpozoroval v&nbsp;bezprostřední blízkosti německou stíhačku, jejíž pilot se snažil z&nbsp;bezprostřední blízkosti sestřelit Dračenkova velitele. <strong>Dračenko na ni zaútočil taranem</strong>, když předtím nařídil svému střelci vyskočit na padáku. Německou stíhačku dokázal zničit, a sám z&nbsp;torza svého stroje také vyskočil. Unikl i pokusům německých stíhaček zničit mu padák vrtulí ještě ve vzduchu, a při dopadu na zem si jen lehce zranil nohu.</p>



<h2 id="h-mu-en-v-n-meck-m-zajet">Mučení v německém zajetí</h2>



<p>Intenzivní boje i po skončení bitvy u Kurska pokračovaly. Dračenko bojoval tentokrát hlavně u města Charkov. Pak přišel pro Dračenka osudový den 14. srpna 1943. Pozdě večer odstartoval jako jeden ze šestice Il-2 k&nbsp;útoku na zjištěnou kolonu německých <a href="/tag/tank/">tanků</a> u Charkova. Šestice letěly tři a <strong>byly zajišťovány stíhacím doprovodem deseti Jaků-9</strong>. Němci se ale nenechali zaskočit a kontrovali skupinou přibližně dvaceti Bf-109 a Fw-190. Část vázala stíhací doprovod, část se vrhla na Šturmoviky. V&nbsp;krátké chvíli se řítily k&nbsp;zemi čtyři Šturmoviky. </p>



<p>Ivan Dračenko uhnul bezprostřednímu útoku německé stíhačky, ale vzápětí se dostal bezprostředně nad postavení automatického německého flaku, který jeho stroj doslova rozpáral. <strong>Stačil ještě vypnout zapalování a spustit hasicí systém</strong> v&nbsp;motorovém prostoru, vzápětí se jeho zmrzačený Il-2 zaryl do země. Dračenko s&nbsp;mnoha zraněními přežil, ale když se probral z&nbsp;bezvědomí, byl na cestě do zajateckého tábora v&nbsp;Poltavě. Obdržel číslo 3 706.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="ro" dir="ltr">Héroe de la Unión Soviética &#8211; Ivan Grigoryevich Drachenko &#8211; <a rel="nofollow" href="https://t.co/ravWjtdVHq">https://t.co/ravWjtdVHq</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/HistoriaMilitar?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#HistoriaMilitar</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/5w6pvoqMLx">pic.twitter.com/5w6pvoqMLx</a></p>&mdash; Grupo GEHM (@GrupoGEHM) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/GrupoGEHM/status/1115586865862717440?ref_src=twsrc%5Etfw">April 9, 2019</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Jeho zranění byla těžká, zvláště tváře a pravého oka. První dva dny v&nbsp;táboře strávil v&nbsp;bezvědomí. Jeho spoluvězni ho museli krmit, sám se najíst nezvládal. Pak se ale k&nbsp;němu Němci začali chovat jinak. <strong>Zjistili si o něm, že je Ukrajinec</strong>, a snažili se ho lepší stravou, lékařskou péčí a samostatným ubytováním ve slušném komfortu přesvědčit, aby vstoupil do ukrajinského či ruského vojska bojujícího pod patronací Říše. </p>



<p>Když rezolutně odmítl, vrátili ho k&nbsp;ostatním, ještě předtím mu však znovu obnažili všechna zranění, o které předtím pečoval jejich lékař. <strong>Německý dozorce mu pak s&nbsp;chutí mlátil hlavou</strong> s&nbsp;otevřenou ránou do stěny podzemní cely, kam zajatého Dračenka Němci umístili. Dračenko znovu ztratil vědomí a zřejmě tehdy definitivně oslepl na pravé oko.</p>



<h2 id="h-dokto-i-zak-zali-l-t-n">Doktoři zakázali létání</h2>



<p>Mezi zajatci našel Dračenko i spolužáka z&nbsp;Tambovské pilotní školy. S&nbsp;ním se domluvil na pokusu o útěk. Když zajatce Němci převáželi do Kremenčugu, na korbě je hlídali jen dva strážní. Dračenkovi se je podařilo s&nbsp;přítelem zneškodnit a pěti zajatcům se pak<strong> zadařilo nepozorovaně za jízdy vyskákat z&nbsp;jedoucího auta</strong>. V&nbsp;noci putovali směrem na východ k&nbsp;frontě, ve dne se skrývali. Trápil je velký hlad a bolesti ze zranění. Nakonec zůstali kousek od fronty v&nbsp;kráteru po výbuchu granátu, naprosto vyčerpaní. </p>



<p>Tam je našli ruští vojáci, kteří se za frontu vypravili na průzkum. Podařilo se jim zubožené „útěkáře“ dopravit do vlastních pozic. Dračenko se díky pomoci jiných letců dostal dokonce i ke svému pluku, kde <strong>vyvolal naprostý údiv, protože byl již prohlášen za mrtvého</strong>. Při jeho posledním letu se totiž z&nbsp;nasazených 18 bitevníků vrátily domů jen čtyři! Dračenko chtěl zůstat, vyléčit se u pluku a zase létat. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="768" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-102-1.jpg" alt="" class="wp-image-108306" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-102-1.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-102-1-320x240.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-102-1-768x576.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-102-1-720x540.jpg 720w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: S vědomím Ing. Ivo Pujmana</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Il-2 Šturmovik</figcaption></figcaption>


<p>Ale jeho zranění byla velká, trápila ho i stálá bolest hlavy a částečná slepota, takže byl k&nbsp;léčení přepraven do Moskvy do Institutu traumatologie a ortopedie v&nbsp;Sokolnikách. <strong>Tam ho měl na starosti profesor Sverdlov</strong>, který jej operoval téměř ihned po jeho příjezdu. Ale pravé oko mu již nezachránil. Alespoň mu zhotovil téměř dokonalou oční protézu. Ostatní zranění na hlavě, obličej a nos mu spravil profesor Raul. </p>



<p>Nicméně o možnosti Dračenka znovu létat nechtěl profesor Sverdlov ani slyšet. A jen na přímluvu velitele Institutu <strong>povolil alespoň návrat uzdraveného Dračenka k&nbsp;jeho pluku</strong> za podmínky, že bude sloužit jen na pozicích pozemního personálu. „K&nbsp;<a href="/tag/letadlo/">letadlu</a> ani na krok!“ slyšel Ivan tvrdý verdikt svého lékaře, když po dvou měsících léčení opouštěl brány nemocnice.</p>



<h2 id="h-prot-za-oka-byla-dokonal">Protéza oka byla dokonalá</h2>



<p>Při návratu na frontu ke svému pluku musel Dračenko do osvobozené Poltavy, kde bylo opravárenské centrum Il-2. Na letišti tam stál opravený Il-2 a Dračenko se k&nbsp;němu opatrně přiblížil. Najednou ho vyrušil křik: „Co tam okouníš?“ otočil se a oba se poznali, <strong>na Dračenska hulákal mechanik Sviridov z&nbsp;jeho pluku</strong>. Dračenko si opatrně postěžoval, že neví, jestli v&nbsp;nemocnici nezapomněl létat. Další návrh Sviridova mu trochu vyrazil dech. „No tak si to vyzkoušej! Tohle letadlo jsme právě opravili a potřebuje zálet.“ </p>



<p>„A já tu žádného pilota zrovna nemám, tak se hodíš,“ dodal Sviridov. Dračenko měl hlavu plnou obav, ale pak se rozhodl. O svém hendikepu nikomu neřekl, lékařskou zprávu nechal na nejspodnějším dnu svého válečného tlumoku, vlezl do Il-2 a nakonec s&nbsp;ním <strong>bezpečně provedl požadované tři okruhy nad letištěm</strong>. Zvládl perfektně i přistání, kterého se nejvíce obával. Jen po zarolování na stojánku se mu roztřásly dodatečně nohy a on nemohl z&nbsp;kabiny najednou vylézt. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">The &#39;Beast&#39;!<br>The Ilyushin Il-10 (NATO reporting name: Beast) was a Soviet ground attack aircraft, developed at the end of WW 2. It utilised lessons learned on the earlier  (successful) Ilyushin Il-2 Sturmovik. The People&#39;s Republic of China only retired theirs, as late as 1972! <a rel="nofollow" href="https://t.co/4kfNagNfGL">pic.twitter.com/4kfNagNfGL</a></p>&mdash; Trev Clark&#39;s Obscure Aviation History 🚁 (@clark_aviation) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/clark_aviation/status/1405117448798486528?ref_src=twsrc%5Etfw">June 16, 2021</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Mechanik přiběhl s&nbsp;obavami, co se s&nbsp;pilotem děje. Ale z&nbsp;druhé strany najednou vlezl do kabiny střelce hlavní inženýr 66. ŠAP a Dračenka vyzval, aby okamžitě s&nbsp;letounem a s&nbsp;ním na palubě přeletěl k&nbsp;bojovému pluku na polní letiště. Svezli i mechanika Sviridova. <strong>Po návratu k&nbsp;pluku si na Dračenkovi nikdo ničeho nevšiml</strong>. Všechny papíry měl v&nbsp;pořádku, jen lékařská zpráva chyběla. Ale na letiště přece přiletěl, jak všichni viděli, co by tedy mělo překážet Dračenkovi v&nbsp;dalším létání? </p>



<p>Vždyť už měl v&nbsp;té době za sebou cca 45 bojových letů, a z&nbsp;tohoto pohledu patřil v&nbsp;letectvu Rudé armády ke starým mazákům. Než se stačil Dračenko vzpamatovat, <strong>byl okamžitě zařazen do služby</strong> a začal opět intenzivně bojově létat. Paní náhoda je skutečně královnou lidských osudů. Dračenko si rychle zvykl na frontový život a jeho tajemství ho netrápilo. Svěřil se tajně jen svému spolužákovi z&nbsp;učiliště Kirtokovi. </p>



<p>Ale přesvědčil ho až v&nbsp;okamžiku, kdy si svoji protézu před ním z&nbsp;očního důlku vyndal, protože mu jeho kamarád prostě věřit nechtěl. Je ale pravda, že <strong>někteří piloti o jeho problému alespoň něco málo tušili</strong>, ale nikdo z nich ho neprozradil, i když třeba poručík Puškin mu radil, aby raději se svým problémem s&nbsp;očima přešel do učiliště jako učitel létání.</p>



<h2 id="h-turmovik-ty-m-stn-m-letounem">Šturmovik čtyřmístným letounem</h2>



<p>Tehdy se stálým členem posádky Dračenkova Il-2 stal střelec Arkadij Kirilec. Pochopil problém Dračenka, ale sám měl také poněkud nečisté svědomí. Zatajil před lékaři následky tuberkulózy, které ještě komplikovala jeho válečná zranění. <strong>Jeho zdraví se zhoršovalo a on se obával okamžiku, kdy ho jeho pilot nahlásí a z&nbsp;letecké služby ho vyřadí</strong>. Přes všechny teoretické potíže ale Dračenko létal velmi dobře a nabyl oprávněně velké sebevědomí. Začal být jako „starý“ pilot posílán na speciální průzkumné lety, kde se jeho zkušenost a znalosti velmi dobře hodily. </p>



<p>Na podzim 1943 provedl husarský kousek. Při jednom průzkumném letu byl jeho doprovod na druhém Il-2 ještě na německé straně fronty sestřelen, ale posádka stačila včas vyskočit na padácích. Dopadla do prostoru dlouhého rovného travnatého pásu, takže <strong>Dračenka hned napadlo, že by mohl své soudruhy zachránit</strong>. Nad nimi kroužili <a href="/tag/stihaci-letoun/">stíhačky</a> s&nbsp;rudou hvězdou, takže se odvážil na zemi vedle sestřeleného iljušinu přistát. Jeho posádka se rychle vydrápala na křídlo Ivanova šturmovika, chytila se za rám kabiny, a Dračenko s „čtyřmístným“ Il-2 odstartoval. </p>



<p>Němci, kteří spěchali na místo, přibil k&nbsp;zemi střelec Kirilec. Na polním letišti 66. ŠAP bylo po přistání zachránců a zachráněných boží dopuštění a čin Dračenka se okamžitě dostal na čelní stránky armádních frontových novin. <strong>V&nbsp;lednu 1944 se Dračenko účastnil letových akcí v&nbsp;rámci Ševčenkovsko-Korsuňské operace</strong>, i když po většinu dne se počasí rozhodně nevyznamenalo. Stalo se, že i Němci kvůli počasí nelétali a vůbec nepočítali s&nbsp;leteckou aktivitou Rudé armády. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">WW2 &#8211; Here&#39;s a Soviet Union IL-2 Sturmovik, having a bad day at work, yet in high spirits because frankly, it could have been worse!<br>🤪 <a rel="nofollow" href="https://t.co/irEdP288yr">pic.twitter.com/irEdP288yr</a></p>&mdash; Harpreet (@CestMoiz) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/CestMoiz/status/1460995118899548162?ref_src=twsrc%5Etfw">November 17, 2021</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Byli pak velice nepříjemně překvapeni útoky šturmoviků na jejich bezstarostně se přesouvající kolony tanků v&nbsp;zápolí. Dračenko na trati Kišiněv-Jasy v&nbsp;takovémto počasí zničil dva nákladní vlaky najednou, což ho stálo povolání k&nbsp;veliteli divize Ščundrikovi. <strong>Musel mu osobně podat hlášení</strong>, a nervózně při tom pokukoval po druhém mlčícím důstojníkovi v&nbsp;zemljance. Až později se dozvěděl, že to byl válečný dopisovatel Valentin Katajev. Jeho pluk byl v&nbsp;té době přejmenován a vyznamenán názvem gardový kyjevský. </p>



<p>V&nbsp;té době již operoval na území Moldávie. Jeho nový název zněl 140. Kijevskij GŠAP (Kijevskij gvardějskij aviacionnyj polk). Jako velezkušený pilot byl Dračenko vysílán na nejožehavější lety a průzkumy. Z&nbsp;jednoho se vrátil na polní letiště u Belců s&nbsp;naprosto rozstříleným strojem, <strong>bez paliva a s&nbsp;těžce poškozeným motorem</strong>, který se při nouzovém přistávání na břicho na letiště zadřel. Nikdo nechápal, jak se pilot s&nbsp;neovladatelným strojem vůbec udržel ve vzduchu, natož s&nbsp;ním dokázal přistát na domovském letišti. Ale fotokamery z&nbsp;průzkumu zůstaly v&nbsp;pořádku.</p>



<h2 id="h-nakonec-poloslep-ofici-ln-m-pilotem">Nakonec poloslepý oficiálním pilotem</h2>



<p>V&nbsp;květnu 1944 se Dračenko uplatnil i jako čistý stíhač, když spolu s&nbsp;ostatními letci bitevního pluku dostali rozkaz zničit letící eskadru německých Štuk, která jim před nosem vzlétla z&nbsp;letiště, na které původně mířil jejich bitevní útok. Jiným <strong>husarským kouskem Dračenka bylo potopení dvou pancéřovaných velitelských říčních německých lodí</strong> na řece Seret. Ukázalo se, že šlo o <a href="/tag/namornictvo/">lodě</a> vezoucí vysoké důstojníky wehrmachtu včetně několika generálů. Skoro všichni zahynuli, utopili se, nebo byli těžce zraněni. </p>



<p>Pak se Dračenko rozletěl do „svého“ závodu v&nbsp;Kujbyševě, aby převzal nový Il-2m3. Po návratu už jeho revírem bylo Polsko, Československo, Německo a Rakousko. Na jaře 1945 při letech nad Horním Slezskem a samotnou německou Říší při návratu z&nbsp;průzkumu z&nbsp;okolí Chotěbuze Dračenko <strong>přistával na polním letišti, které</strong> <strong>bylo ve velmi špatném stavu</strong>. „Brnknul“ si křídlem o zem, což se veliteli nelíbilo a pozval si ho tak na „kobereček“. Dračenko se předtím šel upravit do umyvárny a nešťastnou náhodou si při utírání obličeje pootočil oční protézou, takže v&nbsp;oku měl vidět jen bělmo. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">The most-produced single-engined aircraft in history was the Ilyushin Il-2 Sturmovik ground-attack aircraft; during WWII, the Soviet Union manufactured 36,183 Il-2 models and 6,147 IL-10 models, thus a total of 42,330 units. <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Aviation?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Aviation</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/Pbg4IisU6z">pic.twitter.com/Pbg4IisU6z</a></p>&mdash; Aviation Facts (@AirplaneCentral) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/AirplaneCentral/status/1316433617267109891?ref_src=twsrc%5Etfw">October 14, 2020</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Strhl se povyk. Velitel eskadrilji Golčin byl z&nbsp;pohledu na umělé oko Dračenka úplně konsternován. Navíc do umyvárny právě v&nbsp;tom okamžiku vklouzl i plukovní lékař, který zůstal také jako opařený. Zpráva o jednookém bitevním pilotovi se okamžitě rozletěla po útvarech bitevních letců jako požár ve stepi. <strong>Na letiště téměř vzápětí přiletěl velitel pluku gardový major Nestěrenko</strong> a druhý den velitel sboru generál Rjazanov. Nejvíce rozhořčeni a pobouřeni byli lékaři. Cítili se podvedeni a jednomyslně požadovali okamžité zproštění Dračenka letecké služby. </p>



<p>Podle jejich mínění musel být okamžitě uzemněn. Nechtěli povolit ani prověrku techniky pilotáže. Velitel sboru generál Rjazanov ale celou začínající hádku utnul. Zeptal se lékařů, jak to, že jednooký letec tak dlouho prokazatelně létá na průzkumy a <strong>vede do útoku jednotky bitevních letadel</strong>, když oni tvrdí, že to není možné? Nařídil provést prověrku techniky pilotáže Dračenka a na názory lékařů již nebral ohled. V rozhovoru s&nbsp;Dračenkem potichu vyslovil svůj názor, že se Ivan nemá čeho bát. Bylo zřejmé, že z&nbsp;výkonů Dračenka je spíše nadšen.</p>



<h2 id="h-ohromuj-c-sla-zni-en-n-meck-techniky">Ohromující čísla zničené německé techniky</h2>



<p>Ve cvičném UIl-2 s&nbsp;dvojím řízením přezkušoval tehdy Dračenka hlavní inspektor techniky pilotáže celé divize gardový major Povolockij. Podle pamětníků absolvoval tento let Dračenko naprosto perfektně, jeho akrobatické prvky byly prý hodny spíše stíhacích letadel. <strong>I když si odmyslíme nános propagandy a let</strong>, je jasné, že při prověrce Dračenko 100% uspěl. Velitel sboru mu po jeho přistáni nadšeně gratuloval k&nbsp;úspěšnému letu a velmi nahlas nařídil již nepokračovat v&nbsp;dalším prověřování Dračenkova zdravotního stavu. </p>



<p>Do protokolu doslova uvedl, že: “Kdyby všichni naši piloti byli tak zkušení, jako přezkušovaný jednooký pilot Dračenko, byl bych naprosto klidný a spokojený!“ Pod tento výrok se podepsala celá zkušební komise.<strong> Jeden jediný lékař se přeci jen ozval</strong> a nesměle trval na tom, aby Dračenkovi tedy byly povoleny lety jen za dobrého počasí. Vyvolal tím jen úsměvy přítomných. Důležité bylo, že od té doby již Dračenko nemusel své postižení skrývat. Dál vodil své kolegy do bitevních útoků, vyznamenal se ještě při bojích ve směru na <a href="/tag/treti-rise/">Berlín</a>. </p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">IL-2 Sturmovik Soviet attack plane on a ski frame. The RS-132 rockets are suspended under the wings<a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/aviation?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#aviation</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/aviationlovers?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#aviationlovers</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/aviationdaily?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#aviationdaily</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/XwqhT17kyq">pic.twitter.com/XwqhT17kyq</a></p>&mdash; XB-70 Aviation (@il_wheels) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/il_wheels/status/1378373360254652417?ref_src=twsrc%5Etfw">April 3, 2021</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Nakonec jeho poslední ostrý válečný let proběhl 12. 5. 1945 do prostoru jižně od Příbrami v&nbsp;Čechách, kde se stále ještě některé jednotky Němců nechtěly vzdát. Válku ukončil Ivan Dračenko jako gardový kapitán v Rakousku. <strong>Absolvoval neuvěřitelných 178 bojových vzletů</strong>, zničil 76 tanků a obrněných vozidel, 37 děl, 17 palpostů protiletadlových děl a kulometů, 654 vojenských automobilů a 122 koňských povozů. </p>



<p>Vyhodil do povětří 7 skladů munice, šest vlakových souprav a čtyři mosty. Potopil dva obrněné říční monitory. Sám sestřelil či v&nbsp;leteckém souboji zničil pět německých letadel a na zemi dalších devět. <strong>Sám byl sestřelen minimálně třikrát</strong>, jelikož některé jeho návraty s&nbsp;naprosto rozstříleným Šturmovikem by bylo možné označit také jako sestřel. Ale nakonec vše přežil a svého otce, který padl v&nbsp;roce 1942 u Leningradu, zcela jistě a řádně pomstil.</p>



<h2 id="h-na-ukrajin-je-dodnes-v-enou-osobnost">Na Ukrajině je dodnes váženou osobností</h2>



<p>Je pravdou, že lidský život se neměří na medaile, ale v&nbsp;tomto případě lze udělat výjimku. Ivan Grigorijevič Dračenko se stal mimo jiné nositelem Zlaté hvězdy Hrdiny <a href="/tag/sovetsky-svaz/">SSSR</a>, ale také všech stupňů nejvyššího vojenského vyznamenání v&nbsp;tehdejším Rusku – Řádu slávy. <strong>Řád slávy druhého stupně obdržel dokonce dvakrát</strong>. Za celou dobu druhé světové války byli podobně vyznamenáni jen další tři vojáci, a ani jeden další letec. </p>



<p>Odborníci Řád slávy dávají na roveň Zlaté hvězdě hrdiny SSSR, vojáci si ho vážili dokonce ještě více. Ivan Dračenko po válce začal studovat Vojenskou leteckou akademii v&nbsp;Moskvě, ale <strong>tam už ho dohnala celá škála zdravotních omezení</strong> a problémů, takže nakonec v&nbsp;roce 1946 demobilizoval. Vystudoval pak práva v&nbsp;Kyjevě, kde absolvoval v&nbsp;roce 1953. Později se stal ředitelem školy. </p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="800" height="638" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/opraveny-pamatnik-dnes.jpg" alt="" class="wp-image-108259" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/opraveny-pamatnik-dnes.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/opraveny-pamatnik-dnes-313x250.jpg 313w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/opraveny-pamatnik-dnes-768x612.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/opraveny-pamatnik-dnes-720x574.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/opraveny-pamatnik-dnes-109x87.jpg 109w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Kamelot / Public domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Opravený památník Dračenka</figcaption></figcaption>


<p>Před svou smrtí 16. listopadu 1994 působil jako zástupce ředitele Paláce kultury v Kyjevě. Na Ukrajině si ho váží dodnes. Jeho památník na Bajkovově pohřebišti v&nbsp;Kyjevě byl dokonce nedávno obnoven, když se původní kvůli vadě kamene, ze kterého byl vytesán, rozpadl. Čest jeho památce!</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Najdou se v dnešním konfliktu na Ukrajině podobné osobnosti?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Worlds FIRST flying IL-2 Shturmovik since WWII - Engine Runs and Test Flights" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/qF9VZSkVZI0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-armedconflicts-autorsk-koment-ivo-pujmana">Zdroj: <a rel="nofollow" href="https://www.armedconflicts.com/Drachenko-Ivan-Grigoryevich-t72300">Armedconflicts</a>, autorský komentář Ivo Pujmana</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/na-sturmoviku-zlikvidoval-ohromne-mnozstvi-nemecke-techniky/">Pohádka, co byla skutečností. Ivan Dračenko, druhoválečný ukrajinský pilot, vzor statečnosti, odvahy a vůle přežít</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/qF9VZSkVZI0" duration="772">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/qF9VZSkVZI0" />
			<media:title type="html">Neuvěřitelný příběh ukrajinského pilota &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Obrovské množství úspěchů v bojích s Němci dosáhl Dračenko jen s jedním okem. Dlouho to tajil, nakonec ho i tak nechali létat.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/qf9vzskvzi0.jpg" />
			<media:keywords>druhá světová válka,Letectvo,pilot,Životopis,Dračenko</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Letoun Tupolev SB-2 (zde čs. letectva), na kterém prodělával výcvik Ivan Dračenko v r. 1941</media:title>
			<media:description type="html">Letoun Tupolev SB-2 (zde čs. letectva), na kterém prodělával výcvik Ivan Dračenko v r. 1941</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/letoun-tupolev-sb-2-zde-cs-letectva-na-kterem-prodelaval-vycvik-ivan-dracenko-v-r-1941-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-099.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Muzeum 2007 099</media:title>
			<media:description type="html">Šturmovik v muzeu 2007</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-099-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/flight-yakovlev-yak-9um-hb-rya-8355282184.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Flight!_Yakovlev_Yak-9UM_HB-RYA_(8355282184)</media:title>
			<media:description type="html">Jak-9</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/flight-yakovlev-yak-9um-hb-rya-8355282184-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-102-1.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Muzeum 2007 102</media:title>
			<media:description type="html">Il-2 Šturmovik</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/muzeum-2007-102-1-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/opraveny-pamatnik-dnes.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">opravený památník dnes</media:title>
			<media:description type="html">Opravený památník Dračenka</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/opraveny-pamatnik-dnes-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="71787" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/il-2-36318432892-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/05/il-2-36318432892-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková: Kontroverzní politička stanula již několikrát před soudem</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/byvala-ukrajinka-premierka-julia-tymoshenkova/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 02 Apr 2022 05:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[Životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=93618</guid>

	
					<description>Post hlavy státu se ukrajinská politička snažila získat již několikrát, zatím však vždy neúspěšně. Provází ji diskutabilní minulost a příslušnost k oligarchům.  
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p id="h-politick-postava-julije-tymo-enkov-eny-kter-se-dok-zala-dostat-na-vrchol-moci-v-postsov-tsk-zemi-a-za-m-n-ne-deset-let-po-sv-m-vstupu-do-politiky-se-stala-ukrajinskou-premi-rkou-je-asto-ozna-ov-na-jako-fenom-n-mnoz-politologov-p-ipisuj-toto-ozna-en-populistick-m-strategi-m-kter-tymo-enkov-pou-v-ve-sv-ch-politick-ch-kampan-ch-p-padn-s-jej-m-podnikatelsk-m-imp-riem-a-finan-n-mi-skand-ly-do-nich-byla-v-90-letech-zapletena-jin-jej-vysv-tluj-jej-p-ekvapivou-politickou-sebeprezentac-kter-zahrnuje-adu-r-zn-ch-asto-i-kontroverzn-ch-aspekt">Politická postava Julije Tymošenkové, ženy, která se dokázala dostat na vrchol moci v postsovětské zemi a za méně než 10 let po svém vstupu do politiky se stala ukrajinskou premiérkou, je často označována jako fenomén. <strong>Mnozí politologové toto označení <strong>připisují</strong></strong> <strong>populistickým strategiím</strong>, jež Tymošenková používá ve svých politických kampaních, případně je spojují s jejím podnikatelským impériem a finančními skandály, do nichž byla v 90. letech zapletena. Jiní ho vysvětlují její překvapivou sebeprezentací, která zahrnuje řadu různých, často i kontroverzních aspektů.</p>



<h2 id="h-provdala-se-za-syna-podnikatelsk-elity">Provdala se za syna podnikatelské elity</h2>



<p id="h-julija-tymo-enkov-se-narodila-v-roce-1960-v-dn-propetrovsku-do-zcela-oby-ejn-rodiny-kdy-j-byly-3-roky-otec-rodinu-opustil-a-julija-tak-byla-vychov-na-pouze-svou-matkou-v-t-dob-pravd-podobn-ani-jednu-z-nich-nenapadlo-e-se-julija-ve-sv-ch-38-letech-stane-poslankyn-nejvy-rady-ukrajiny-a-ve-sv-ch-45-letech-bude-zdobit-str-nky-asopisu-forbes-jako-jedna-z-nejmocn-j-ch-en-na-planet">Julija Tymošenková se narodila v roce 1960 v Dněpru do zcela obyčejné rodiny. Když jí byly 3 roky, otec rodinu opustil, a Julija tak byla vychována pouze svou matkou. V té době pravděpodobně ani jednu z nich nenapadlo, že <strong>se Julija ve svých 38 letech stane poslankyní Nejvyšší rady Ukrajiny</strong>. A že ve svých 45 letech bude zdobit stránky časopisu Forbes jako jedna z nejmocnějších žen na planetě.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=888923318422430&amp;id=307021373279297" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=888923318422430&amp;id=307021373279297" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://facebook.com/kucherenko2021">Олексій Кучеренко</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=888923318422430&amp;id=307021373279297">Středa 15. září 2021</a></blockquote></div>



<p id="h-tymo-enkov-vystudovala-ekonomickou-fakultu-dn-propetrovsk-st-tn-univerzity-a-v-pouh-ch-19-letech-si-provdala-za-oleksandra-tymo-enka-oleksandr-byl-synem-jednoho-z-p-edstavitel-b-val-komunistick-strany-kter-rovn-pat-il-do-podnikatelsk-elity-pr-v-jej-s-atek-p-edur-il-i-jej-budouc-podnikatelskou-a-pozd-ji-politickou-kari-ru">Tymošenková vystudovala ekonomickou fakultu státní univerzity v Dněpru a v pouhých 19 letech se provdala za Oleksandra Tymošenka. <strong>Oleksandr byl synem jednoho z představitelů bývalé komunistické strany</strong>, který rovněž patřil do podnikatelské elity. Právě její sňatek předurčil i její budoucí podnikatelskou a později politickou kariéru.</p>



<h2 id="h-brzy-byla-jmenov-na-do-funkce-vicepremi-rky">Brzy byla jmenována do funkce vicepremiérky</h2>



<p>V roce 1991 začala Julija Tymošenková spolu se svým manželem a tchánem budovat rodinné podnikatelské impérium. Tymošenková se stala obchodní a později také generální ředitelkou společnosti, která vlastnila <strong>monopol na zásobování zemědělství ropnými produkty v Dněpru</strong>. V té době se jednalo o jedno z nejlukrativnějších odvětví podnikání, neboť rok 1991 byl zároveň rokem rozpadu vládní a ekonomické struktury, inflace a naprostého úpadku ukrajinského zemědělství.</p>



<p>Avšak v roce 1996 se korporace začala potýkat s politickými těžkostmi. Jeden z bývalých společníků firmy, Pavlo Lazarenko, nastoupil jako soupeř proti ukrajinskému prezidentovi Leonidu Kučmovi, který <strong>začal využívat všech dostupných metod, aby Lazarenka vyřadil z volební kampaně</strong>. V důsledku toho čelila firma velkým finančním potížím. A tak Julija Tymošenková vstoupila na ukrajinskou politickou scénu, neboť právě účast v politice jí umožňovala chránit a zároveň dále rozvíjet rodinné podnikání na co možná nejvyšší mocenské příčce.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/xdg4006/posts/317623553734156" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/xdg4006/posts/317623553734156" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/xdg4006/">Sahmiye media</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/xdg4006/posts/317623553734156">Neděle 6. března 2022</a></blockquote></div>



<p>V roce 1997 se Tymošenková stala předsedkyní strany Pavla Lazarenka, Gromada, a již za rok byla zvolena do ukrajinského parlamentu. O rok později pak <strong>založila svou vlastní stranu Baťkivščyna, česky Vlast</strong>, a stanula v jejím čele. Strana byla v opozici vůči režimu Leonida Kučmy. Téhož roku byla rovněž jmenována do funkce vicepremiérky, odpovědné za záležitosti pohonných hmot a energetické otázky země.</p>



<p id="h-v-roce-2001-byla-v-ak-tymo-enkov-ze-sv-funkce-odvol-na-ku-m-v-ad-proti-n-zah-jil-trestn-zen-na-jeho-z-klad-byla-uv-zn-na-na-42-dn-o-rok-pozd-ji-v-roce-2002-po-vynesen-rozsudku-o-nevin-byla-tymo-enkov-znovu-zvolena-do-ukrajinsk-ho-parlamentu-a-to-v-ele-koalice-stran-s-n-zvem-blok-julije-tymo-enkov-byuty">V roce 2001 však byla Tymošenková ze své funkce odvolána. Kučmův úřad proti ní zahájil trestní řízení, na jehož základě byla uvězněna na 42 dní. O rok později, v roce 2002, <strong>po vynesení rozsudku o nevině</strong>, byla Tymošenková znovu zvolena do ukrajinského parlamentu, a to v čele koalice stran s názvem „Blok Julije Tymošenkové“ (BYuTy).</p>



<h2 id="h-st-h-na-za-da-ov-niky-a-pronev-ru">Stíhána za daňové úniky a pronevěru</h2>



<p>V roce 2004 BYuTy a prezidentský blok Naše Ukrajina vytvořily koalici, která měla podpořit kandidaturu Viktora Juščenka na post prezidenta Ukrajiny. <strong>Jako odměnu za její pomoc během Oranžové revoluce</strong> <strong>ji Juščenko pověřil funkcí premiérky. </strong>Přestože byla Tymošenková o rok později propuštěna, v roce 2007 byla na post premiérky Ukrajiny opětovně zvolena a funkci zastávala až do roku 2010.</p>



<p>V roce 2010 Tymošenková kandidovala na post prezidenta. V souboji proti Janukovyčovi obdržela během druhého kola 45,47 % hlasů a umístila se tak na druhém místě. Tymošenková se však nevzdávala, <strong>označila výsledky za zfalšované a Janukovyčovo vítězství odmítla uznat</strong>. I přes její protesty byl Janukovyč do funkce jmenován a za týden po inauguraci byla vládě Tymošenkové vyslovena nedůvěra.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/news112ua/posts/954571964719633" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/news112ua/posts/954571964719633" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/news112ua/">112.ua</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/news112ua/posts/954571964719633">Pondělí 11. prosince 2017</a></blockquote></div>



<p>Následovalo vyšetřování jejího premiérského období, zejména pak dohody o nákupu zemního plynu z Ruska z roku 2009. <strong>Tymošenková byla na základě tohoto vyšetřování obviněna za zneužití moci.</strong> Soudní procesy započaly v červnu roku 2011 a ještě téhož roku v říjnu byla odsouzena na sedm let do vězení. Celý soudní proces však sklidil těžkou kritiku jak na zahraniční, tak na domácí půdě.</p>



<p>Na Janukovyče padla četná obvinění z pokusu o diskreditaci Tymošenkové. Podle mnohých <strong>nebyly vyšetřování a následný soudní proces v souladu s mezinárodními standardy</strong>. Ještě v&nbsp;listopadu 2011 pak Tymošensková čelila novým obviněním, tentokrát byly na scéně daňové úniky a zpronevěra, kterých se měla dopustit během&nbsp;90. let. &nbsp;</p>



<h2 id="h-promluvila-na-kyjevsk-m-majdanu">Promluvila na kyjevském Majdanu </h2>



<p>V únoru roku 2014, po téměř 3 měsících lidových protestů na kyjevském náměstí Nezávislosti a brutálních zákrocích vlády, dosáhl Janukovyčův kabinet dohody s opozičními vůdci. Ukrajinský parlament zrušil ústavu z roku 2004, <strong>čímž byly omezeny pravomoci prezidenta</strong>. Rovněž bylo rozhodnuto o propuštění Tymošenkové z vězení. Tymošenková téměř okamžitě odcestovala do Kyjeva, kde za vřelého přivítání protestantů vystoupila na Majdanu se svým projevem, v němž podpořila boj a snahu ukrajinského obyvatelstva.  </p>



<p>Po svržení vlády Janukovyče a jeho následném útěku do <a href="/tag/rusko/">Ruska</a> byl prozatímním prezidentem jmenován Oleksandr Turčynov, tedy spojenec Tymošenkové. V předčasných volbách, které se měly konat v květnu 2014, <strong>byla Tymošenková jednoznačnou favoritkou</strong>, ovšem podpora veřejnosti se postupně překlenula k ukrajinskému podnikateli Petru Porošenkovi, jenž ve volbách nakonec zvítězil. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/i24newsEN/photos/a.263732863795390/263733060462037/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/i24newsEN/photos/a.263732863795390/263733060462037/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/i24newsEN/">i24NEWS English</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/i24newsEN/photos/a.263732863795390/263733060462037/?type=3">Neděle 23. února 2014</a></blockquote></div>



<p>V roce 2019 pak Tymošenková opět kandidovala na post prezidenta, ovšem tentokrát skončila již v prvním kole na třetím místě, <strong>za Porošenkem a nynějším ukrajinským prezidentem</strong> Zelenským. Od té doby její politická kariéra spíše skomírá a postupně mizí z politické scény Ukrajiny. </p>



<h2 id="h-politi-kou-d-ky-ekonomick-transformaci">Političkou díky ekonomické transformaci</h2>



<p>Transformace Ukrajiny jakožto komunistické země na demokracii obecně nepředstavovala zrovna příznivé <strong>podmínky pro politickou účast žen</strong>. Na samém počátku se první kroky ukrajinské nezávislosti vyznačovaly poměrně nízkou úrovní socioekonomického rozvoje, téměř neexistujícím ženským hnutím a samozřejmě genderovou diskriminací.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=2259413980872044&amp;id=120334381446692" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=2259413980872044&amp;id=120334381446692" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://facebook.com/Batkivshchyna">Батьківщина</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=2259413980872044&amp;id=120334381446692">Úterý 20. října 2020</a></blockquote></div>



<p>V případě Tymošenkové však možná právě tyto aspekty ukrajinské kulturní a socioekonomické situace hrály v obecném kontextu do karet jejímu politickému rozvoji. <strong>Julija Tymošenková totiž šplhala po žebříčku ukrajinské politiky velmi rychle.</strong> Jedním z&nbsp;těchto aspektů ekonomické transformace na <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajině</a>, který Tymošenkové pomohl využít její zdroje k politickému angažmá, byl nárůst korupce, jenž provázel proces privatizace. Tento stav ještě prohloubil propast v příjmech a majetku mezi jednotlivými společenskými vrstvami ukrajinského obyvatelstva.</p>



<p>V důsledku toho se v zemi objevila řada podnikatelských elit, jež získaly zdroje a příležitosti potřebné pro vstup na politické pole. Kapitál Julije Tymošenkové tak byl získán <strong>především díky skulinkám v ukrajinském právu a ekonomice</strong>, které jí umožnily vybudovat nový podnik a stát se členkou podnikatelské a později i politické elity Ukrajiny.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký je Váš názor na politiku bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="&#039;Putin is ready for anything,&#039; says Ukraine&#039;s ex-PM Yulia Tymoshenko • FRANCE 24 English" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/gLyLpmQVHUM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-euronews-britannica">Zdroj: <a href="https://www.euronews.com/tag/yulia-tymoshenko" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EuroNews</a>, <a href="https://www.britannica.com/biography/Yulia-Tymoshenko" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/byvala-ukrajinka-premierka-julia-tymoshenkova/">Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková: Kontroverzní politička stanula již několikrát před soudem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/gLyLpmQVHUM" duration="593">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/gLyLpmQVHUM" />
			<media:title type="html">Vzestup a pád Julije Tymošenkové &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Julija Tymošenková stanula ve funkci ukrajinské premiérky od ledna do září roku 2005 a následně v letech 2007 až 2010.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/glylpmqvhum.jpg" />
			<media:keywords>Ukrajina,Životopis,Tymošenková</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="38585" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/julija-timoshenko-proslov-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/julija-timoshenko-proslov-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
