Velká ukrajinská protiofenziva nakonec selhala a nepřinesla skoro nic, zlom může ale přijít až začátkem roku 2024

Očekávání, že Ukrajina během léta 2023 prorazí ruskou obrannou linii, se nenaplnila. Válka se naopak překlopila v pomalý postup, ačkoliv nějaké úspěchy přinesla.

Ukrajinci osvobozená Klišivka i Zdroj fotografie: Policie Ukrajiny / Creative Commons / CC BY
                   

Když na začátku léta 2023 začínala ukrajinské ofenziva, mnozí lidé na Ukrajině i v západních zemích věřili, že se ruská armáda zhroutí a Ukrajincům se podaří osvobodit další velkou část svého ztraceného území. Po více než 4 měsících intenzivních bojů je ovšem jasné, že Ukrajinci nemají k prolomení ruské linie dostatek sil. To ostatně platí i naopak, ani Rusko totiž není schopné žádného významného postupu, byť se na některých místech opravdu snaží. Válka na Ukrajině se tak změnila skoro ve statickou, a nejspíše potrvá velmi dlouho.

Ukrajinci postoupili maximálně 17 km

Nepříliš velký úspěch ofenzivy připouští i ukrajinští představitelé, i když samozřejmě nemluví o debaklu. Portál Economist citoval asi nejotevřenějšího z nich, a sice generála Valerie Zalužného, vrchního velitele ozbrojených sil. Ten přiznává, že se ukrajinské armádě podařilo za 4 měsíce postoupit max. o 17 km, ale upozorňuje na skutečnost, že ruská armáda potřebovala na dobytí území u Bachmutu o velikosti 6×6 kilometrů plných 10 měsíců.

Válka na Ukrajině tak podle Zalužného – ale i mnoha dalších expertů – potřebuje nějaký výrazný technologický posun. Otázkou samozřejmě je, co to bude muset být. Pravděpodobně nepůjde o novou zbraň, ale spíše o celou řadu systémů ve spojení s inovativní taktikou. Ruská i ukrajinská armáda má totiž dnes k dispozici hluboké obranné pásmo s kvalitními zákopy, bunkry a překážkami, před nimiž jsou rozsáhlá minová pole. Vojáci je navíc dokáží zaminovat opakovaně a hlavně rychle i na dálku, a ženisté je pak odstraňují velmi zdlouhavě.

Ukrajinský útok ze začátku léta přitom ukázal, že proti takové linii neuspějí ani moderní západní obrněnci, zejména pak tanky Leopard 2 a Challenger 2. Ale také Rusko se pokouší opakovaně útočit, výsledkem jsou však pouze veliké ztráty vojáků a techniky – jmenovitě jsme na ArmádnímZpravodaji informovali třeba o mohutném útoku na Vuhledar na přelomu října a listopadu 2023, nebo o ukrajinském protiútoku na ruské obrněnce v březnu 2023.

O něco úspěšnější jsou jenom útoky malých pěších jednotek proti jednotlivým zákopům. Znamená to ovšem posílat pěšáky přes miny k opevnění, kde musí svádět boj o každý metr. Ale ani když uspějí, není zdaleka vyhráno, nepřítel se totiž stáhne do nedalekých zákopů (obvykle bývají stovky km od sebe) a situace se opakuje. Postup je pak doslova hlemýždí.

Rusku zatím vojáci nedochází

Obě strany mají ve válce veliké ztráty, i když Rusko pravděpodobně mnohem větší – a to jak na životech, tak na technice. I tak ale portál TheGuardian uvedl, že je ruská armáda dle všeho schopna každý měsíc nabrat do první linie kolem 20 tisíc nových vojáků a toto tempo udržet (za rok to tak znamená bezmála 1/4 milionu jednotek). Ruská veřejnost je totiž k vysokým ztrátám až apatická, v jiných zemích by přitom dávno vedly k masovým protestům a zastavení bojů. Nelze tedy doufat, že by Rusko v dohledné době zlomily právě ztráty.

Střelba z těžkého minometu

Na Rusko až překvapivě důmyslná kamufláž: vojáci maskují minomet na bojišti pomocí zavírací okenice, od okolí nejde rozeznat

Rusko je i přes ekonomické a technologické sankce schopné vyrábět relativní dostatek zbraní a munice, aby udrželo válku v chodu, a platí to také o nesmírně důležité dělostřelecké munici, kterou naopak Evropa nedokáže pro Ukrajinu vyprodukovat ani v počtu 1 milionu granátů. Navíc v posledních týdnech uzavřelo dohodu se Severní Koreou, od níž dostává dostává dělostřeleckou a raketovou munici, což mu umožňuje vést silnou obrannou palbu, případně se pokoušet o útoky. Ani v této oblasti nemůže Ukrajina doufat, že by mohla síla Ruska ochabnout.

Specifikem války na Ukrajině je pak využívání dronů. Obě strany doslova v přímém přenosu vidí, co dělá nepřítel, a jakékoli překvapení je tedy takřka nemožné. Drony lze také použít k ničení techniky nebo shazování granátů a malých pum, což je často velmi efektivní a jako první s tím přišli Ukrajinci. Jenomže ani drony nemohou Ukrajině pomoci zvrátit přesilu Ruska ve vzduchu. Letectvo sice nemá v těchto bojích zásadní úlohu, ale může být v některých situacích rozhodující – hlavně při přesném bombardování pozemních cílů z veliké dálky.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruska / Creative Commons / CC BY
Ruská houfnice 2S19 Msta-S

Samotným Ukrajincům přitom takové možnosti chybí, neboť mají k dispozici pouze starší letouny, které buď nevyletí do potřebné výšky, případně si to nemohou dovolit z důvodu silné ruské protiletadlové obrany. Změnit by to nicméně měla dodávka F-16, o nichž je už teď víceméně jasné, jak je Ukrajina využije. Nejsou sice všemocné a v Rusku mají silné konkurenty v podobě Suchoj Su-57 a Suchoj Su-35, na přímé souboje ale nedojde. Sloužit budou zejména k bombardování ruských pozic, které by mohly letouny efektivně prorazit.

Ukrajinci stále pomalu postupují

Ačkoliv se zdá, že ofenziva Ukrajiny uvázla na mrtvém bodě, přičemž se Rusko začalo u Bachmutu a Avdijivky tvrdě útočit, nelze říci, že by ukrajinská ofenziva zcela ustala. Armáda neustále, byť velmi pomalu, postupuje v oblasti Verbového a Novoprokopivky, a překvapivě úspěšná je v předmostí na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti. To se Ruské federaci nedaří zlikvidovat a ukrajinští vojáci ho naopak rozšiřují.

Velice čerstvá je pak zpráva, že ukrajinská armáda nejspíše pronikla přes řeku Dněpr a vytlačila ruské okupanty 3 až 8 km od jejího břehu, cituje NewsBox mluvčí ukrajinské armády. Navíc utrpěli značné ztráty na životech i technice, i když ani to není výhra. Jestliže jsou informace pravdivé, umožní to sice Ukrajincům snáze postupovat na jih, i tam jsou ale opevněné ruské pozice, a navíc velmi bažinaté prostředí, které je pro těžkou techniku nevhodné.

Ukrajina, vojenské jednotky

Vlastní armáda by je dost možná zabila, zajetí ukrajinskou gardou tak zachránilo ruským vojákům život

Ukrajině na začátku roku 2024 nejspíše pomohou dodávky letounů F-16 Fighting Falcon, jak jsem již zmínil, což by mohlo zmenšit ruskou přesilu ve vzduchu, ale určitě potřebuje co nejvíce dělostřelecké munice, stejně jako nějakou technologii k překonávání min, eliminaci dronů, a více přesných střel s dalekým dosahem pro útoky na ruskou logistiku. Ale pokud takovou pomoc nezíská, lze očekávat, že se válka hodně potáhne. Rusko navíc nejspíše doufá, že v roce 2024 vyhraje v USA volby Donald Trump, s nímž by se mohl Putin nějak dohodnout.

Boje na obranné linii u Verbove

Jak dlouho může ještě trvat válka na Ukrajině, a co může vést k jejímu ukončení, aniž by se Ukrajina musela vzdát svého východního území?

Diskuze Vstoupit do diskuze
132 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články