Očekávání, že Ukrajina během léta 2023 prorazí ruskou obrannou linii, se nenaplnila. Válka se naopak překlopila v pomalý postup, ačkoliv nějaké úspěchy přinesla.
Když na začátku léta 2023 začínala ukrajinské ofenziva, mnozí lidé na Ukrajině i v západních zemích věřili, že se ruská armáda zhroutí a Ukrajincům se podaří osvobodit další velkou část svého ztraceného území. Po více než 4 měsících intenzivních bojů je ovšem jasné, že Ukrajinci nemají k prolomení ruské linie dostatek sil. To ostatně platí i naopak, ani Rusko totiž není schopné žádného významného postupu, byť se na některých místech opravdu snaží. Válka na Ukrajině se tak změnila skoro ve statickou, a nejspíše potrvá velmi dlouho.
Ukrajinci postoupili maximálně 17 km
Nepříliš velký úspěch ofenzivy připouští i ukrajinští představitelé, i když samozřejmě nemluví o debaklu. Portál Economist citoval asi nejotevřenějšího z nich, a sice generála Valerie Zalužného, vrchního velitele ozbrojených sil. Ten přiznává, že se ukrajinské armádě podařilo za 4 měsíce postoupit max. o 17 km, ale upozorňuje na skutečnost, že ruská armáda potřebovala na dobytí území u Bachmutu o velikosti 6×6 kilometrů plných 10 měsíců.
Válka na Ukrajině tak podle Zalužného – ale i mnoha dalších expertů – potřebuje nějaký výrazný technologický posun. Otázkou samozřejmě je, co to bude muset být. Pravděpodobně nepůjde o novou zbraň, ale spíše o celou řadu systémů ve spojení s inovativní taktikou. Ruská i ukrajinská armáda má totiž dnes k dispozici hluboké obranné pásmo s kvalitními zákopy, bunkry a překážkami, před nimiž jsou rozsáhlá minová pole. Vojáci je navíc dokáží zaminovat opakovaně a hlavně rychle i na dálku, a ženisté je pak odstraňují velmi zdlouhavě.
Photos possibly from that failed assault earlier this week south of Mala Tokmachka of what looks like 2 Leopard 2A6 tanks, 2 Bradley M2, a Bergepanzer ARV, a MaxxPro, and 3 Leopard 2R breaching vehicles, and other destroyed/abandoned Ukrainian vehicles.https://t.co/tvU6kurNwu pic.twitter.com/iMc4uW4lGf
— Rob Lee (@RALee85) June 11, 2023
Ukrajinský útok ze začátku léta přitom ukázal, že proti takové linii neuspějí ani moderní západní obrněnci, zejména pak tanky Leopard 2 a Challenger 2. Ale také Rusko se pokouší opakovaně útočit, výsledkem jsou však pouze veliké ztráty vojáků a techniky – jmenovitě jsme na ArmádnímZpravodaji informovali třeba o mohutném útoku na Vuhledar na přelomu října a listopadu 2023, nebo o ukrajinském protiútoku na ruské obrněnce v březnu 2023.
O něco úspěšnější jsou jenom útoky malých pěších jednotek proti jednotlivým zákopům. Znamená to ovšem posílat pěšáky přes miny k opevnění, kde musí svádět boj o každý metr. Ale ani když uspějí, není zdaleka vyhráno, nepřítel se totiž stáhne do nedalekých zákopů (obvykle bývají stovky km od sebe) a situace se opakuje. Postup je pak doslova hlemýždí.
Rusku zatím vojáci nedochází
Obě strany mají ve válce veliké ztráty, i když Rusko pravděpodobně mnohem větší – a to jak na životech, tak na technice. I tak ale portál TheGuardian uvedl, že je ruská armáda dle všeho schopna každý měsíc nabrat do první linie kolem 20 tisíc nových vojáků a toto tempo udržet (za rok to tak znamená bezmála 1/4 milionu jednotek). Ruská veřejnost je totiž k vysokým ztrátám až apatická, v jiných zemích by přitom dávno vedly k masovým protestům a zastavení bojů. Nelze tedy doufat, že by Rusko v dohledné době zlomily právě ztráty.
Rusko je i přes ekonomické a technologické sankce schopné vyrábět relativní dostatek zbraní a munice, aby udrželo válku v chodu, a platí to také o nesmírně důležité dělostřelecké munici, kterou naopak Evropa nedokáže pro Ukrajinu vyprodukovat ani v počtu 1 milionu granátů. Navíc v posledních týdnech uzavřelo dohodu se Severní Koreou, od níž dostává dostává dělostřeleckou a raketovou munici, což mu umožňuje vést silnou obrannou palbu, případně se pokoušet o útoky. Ani v této oblasti nemůže Ukrajina doufat, že by mohla síla Ruska ochabnout.
Specifikem války na Ukrajině je pak využívání dronů. Obě strany doslova v přímém přenosu vidí, co dělá nepřítel, a jakékoli překvapení je tedy takřka nemožné. Drony lze také použít k ničení techniky nebo shazování granátů a malých pum, což je často velmi efektivní a jako první s tím přišli Ukrajinci. Jenomže ani drony nemohou Ukrajině pomoci zvrátit přesilu Ruska ve vzduchu. Letectvo sice nemá v těchto bojích zásadní úlohu, ale může být v některých situacích rozhodující – hlavně při přesném bombardování pozemních cílů z veliké dálky.
Samotným Ukrajincům přitom takové možnosti chybí, neboť mají k dispozici pouze starší letouny, které buď nevyletí do potřebné výšky, případně si to nemohou dovolit z důvodu silné ruské protiletadlové obrany. Změnit by to nicméně měla dodávka F-16, o nichž je už teď víceméně jasné, jak je Ukrajina využije. Nejsou sice všemocné a v Rusku mají silné konkurenty v podobě Suchoj Su-57 a Suchoj Su-35, na přímé souboje ale nedojde. Sloužit budou zejména k bombardování ruských pozic, které by mohly letouny efektivně prorazit.
Ukrajinci stále pomalu postupují
Ačkoliv se zdá, že ofenziva Ukrajiny uvázla na mrtvém bodě, přičemž se Rusko začalo u Bachmutu a Avdijivky tvrdě útočit, nelze říci, že by ukrajinská ofenziva zcela ustala. Armáda neustále, byť velmi pomalu, postupuje v oblasti Verbového a Novoprokopivky, a překvapivě úspěšná je v předmostí na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti. To se Ruské federaci nedaří zlikvidovat a ukrajinští vojáci ho naopak rozšiřují.
Velice čerstvá je pak zpráva, že ukrajinská armáda nejspíše pronikla přes řeku Dněpr a vytlačila ruské okupanty 3 až 8 km od jejího břehu, cituje NewsBox mluvčí ukrajinské armády. Navíc utrpěli značné ztráty na životech i technice, i když ani to není výhra. Jestliže jsou informace pravdivé, umožní to sice Ukrajincům snáze postupovat na jih, i tam jsou ale opevněné ruské pozice, a navíc velmi bažinaté prostředí, které je pro těžkou techniku nevhodné.
Ukrajině na začátku roku 2024 nejspíše pomohou dodávky letounů F-16 Fighting Falcon, jak jsem již zmínil, což by mohlo zmenšit ruskou přesilu ve vzduchu, ale určitě potřebuje co nejvíce dělostřelecké munice, stejně jako nějakou technologii k překonávání min, eliminaci dronů, a více přesných střel s dalekým dosahem pro útoky na ruskou logistiku. Ale pokud takovou pomoc nezíská, lze očekávat, že se válka hodně potáhne. Rusko navíc nejspíše doufá, že v roce 2024 vyhraje v USA volby Donald Trump, s nímž by se mohl Putin nějak dohodnout.