Převézt bojový letoun zavěšený pod vrtulníkem zní velice podivně. Může to ale znamenat výhodu hlavně při nakládání s poškozenými stroji v oblasti bojů.
České vojáky lze potkat na mnoha místech světa. Nejčastěji slouží v misích Severoatlantické aliance, ale podílí se i na dalších mezinárodních akcích.
Ačkoliv jsou ponorky běžně i stovky kilometrů od pobřeží, mohou zasahovat pozemní cíle mimořádně přesně na dlouhou vzdálenost – třeba pomocí řízených střel.
Pokud se mezinárodní tým vojenských pilotů vypraví do akce, musí mít ve vzduchu kvalifikovaného velitele. Vůbec poprvé jím může být i Čech.
Bezpilotní letouny s dlouhým doletem jsou velice nápomocné, a hlavně v oblastech, kde není vyspělá protivzdušná obrana, je s nimi relativně snadné zaútočit.
Ze systému proti ponorkám lze instalací na nákladní automobil udělat improvizovaný salvový raketomet, u něhož ovšem nelze počítat s příliš vysokou odolností.
Jihokorejci se snaží prorazit se svými nadzvukovými letouny a nebojí se zacházet ani do odvážných srovnání. Třeba proti F-16 ale v mnoha ohledech obstojí.
Dozajista to přepíše vzdušné souboje, neboť vyslat na misi vyspělý dron je mnohem levnější, než kdyby ji podnikal pilotovaný letoun.
Ani relativně početná kolona obrněných vozidel není zárukou, že útočník prorazí obranné linie. Naopak může přijít o techniku, aniž by něčeho dosáhl.
Rusko nerado ztrácí vliv na území bývalého Sovětského svazu a své zájmy se nebojí prosazovat ani vojensky. V jeho moci byl kdysi také sousední Kazachstán.