Osm v Łasku, šestnáct v programu

Osm kusů na polské půdě je jen část příběhu. Pro Polsko bylo dosud vyrobeno nejméně šestnáct F-35A; zbývající stroje slouží k výcviku polských pilotů a techniků ve Spojených státech. Kontrakt podepsaný 31. ledna 2020 v hodnotě 4,6 miliardy dolarů (zhruba 107 miliard korun) počítá s celkovým dodáním 32 kusů. Do konce letošního roku má v Polsku stát čtrnáct letounů, v roce 2027 by mělo přiletět dalších dvanáct, včetně osmi strojů přesunutých z amerických základen. Dokončení celého kontraktu se veřejně spojuje s rokem 2029.

Zajímavý je i výrobní detail: šestnáctý polský kus byl podle Polska Zbrojna posledním strojem smontovaným v americkém Fort Worth. Další polské F-35 budou vznikat v italském závodě Cameri, evropském centru finální montáže, kde probíhá integrace systémů, aplikace stealth povlaků i zálet. Polsko tak bude mít svou stíhací flotilu svázanou s evropskou logistickou infrastrukturou, což je z hlediska budoucí údržby a modernizace strategicky výhodné.

A Varšava nekončí u jedné akvizice. Při červnovém ceremoniálu zaznělo, že polský Program rozvoje ozbrojených sil počítá s dalšími dvěma eskadrilami F-35, tedy s dalšími 32 kusy nad rámec současného kontraktu.

Proč je Su-57 „nepovedený“ a proč F-35 není jen rychlejší MiG

Označit ruský Su-57 Felon za nepovedený neznamená tvrdit, že neumí létat. Problém je systémový. Britský bezpečnostní institut RUSI ve své odborné studii konstatuje, že Su-57 postrádá základní konstrukční předpoklady pro skutečně nízkou radarovou pozorovatelnost a nedozrál v důvěryhodný frontový systém. Rusko jich má ve službě odhadem patnáct až dvacet kusů, plnorozsahová sériová výroba se nerozběhla a ve válce proti Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, hrál Su-57 jen okrajovou roli. Sankce komplikují přístup k západní mikroelektronice, ruský průmysl musí současně udržovat výrobu starších typů a definitivní verze Su-57M stále čeká na dokončení.

Proti tomu F-35A Lightning II. Podle amerického letectva jde o jednomotorový stealth letoun s maximální rychlostí Mach 1,6 (přibližně 1 960 km/h), bojovým doletem kolem 1 100 kilometrů a nosností výzbroje přes 8 000 kilogramů ve vnitřních i vnějších závěsnících. Klíčové ale nejsou „papírové“ parametry. Největší rozdíl oproti MiG-29 i Su-57 leží ve třech rovinách:

• Stealth: Konstrukce od základu navržená pro minimální radarový odraz, což dramaticky zvyšuje šanci na přežití v prostředí moderní protivzdušné obrany.
• Senzorová fúze: Palubní systémy automaticky slučují data z radaru, infračervených senzorů a elektronického průzkumu do jediného obrazu. Pilot vidí 360° kolem sebe, aniž by musel přepínat mezi přístroji.
• Datový uzel: F-35 funguje jako létající velitelské stanoviště, bezpečně sdílí informace s dalšími letouny, systémy Patriot i stíhačkami F-16 v reálném čase. Právě tato schopnost z něj dělá násobič síly celé alianční obrany.

MiG-29, byť ve své době schopný stroj, nic z toho neumí. Je to letoun navržený v sedmdesátých letech pro vizuální a radarově naváděný vzdušný boj na krátkou vzdálenost, bez stealth vlastností, bez moderní senzorové fúze a bez schopnosti síťového boje.

Konec postsovětské éry v polském letectvu

Příchod F-35 přímo souvisí s odchodem sovětské techniky. Polské ministerstvo obrany u programu lehkých bojových letounů FA-50 otevřeně mluví o „úplném opuštění“ typů MiG-29 a Su-22. Nejde ale o jednorázové uzemnění celé flotily; podle výroku ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze z 30. června 2026 zůstává ve službě stále čtrnáct MiG-29 a Polsko je nepředá Ukrajině. Vyřazování probíhá postupně, jak přibývají nové stroje.

Co se s vyřazenými MiGy stane, oficiálně detailně zveřejněno nebylo. Jisté je, že na Ukrajinu nepoputují a že jejich éra v polském bojovém letectvu se chýlí ke konci.

Druhá základna pro F-35 vzniká ve Świdwinu, její dokončení se ale očekává až v roce 2027. Proto se letos všechny dodávky soustředí do Łasku.

Co to znamená pro východní křídlo NATO a pro Česko

Polsko je prvním státem východního křídla Aliance, který přivádí F-35 do domácí služby. Praktický dopad přesahuje samotný počet osmi letounů na jedné základně. Jde o kvalitativní skok v situačním přehledu nad celým regionem: stealth senzorový uzel, který vidí dřív, dál a sdílí informace se spojeneckými systémy v reálném čase.

Pro Českou republiku je to dvojnásob relevantní. Ministerstvo obrany ČR pořizuje 24 letounů F-35A, první mají začít přilétat v roce 2031 a plných operačních schopností dosáhnou v roce 2035. Do té doby překlenují službu pronajímané Gripeny. Polsko tak ukazuje cestu, kterou Česko půjde o pět let později, a zároveň buduje síťovou infrastrukturu, do které se české stroje jednou zapojí.

Kontrakt na 32 kusů podepsala Varšava ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Válka z modernizačního projektu udělala bezpečnostní nutnost. Osm Husarů na łaské ploše je teprve začátek, ale pro Kreml, jehož vlastní program páté generace zůstává uvězněný mezi ambicí a realitou, je to začátek, který stojí za tiché závidění.

Článek Kreml může se svým nepovedeným Su-57 jen tiše závidět. Polské letectvo dostalo dalších pět F-35 Husar a loučí se s MiG-29 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč se mluví o největší proměně Luftwaffe

Slovo „proměna“ by bylo přehnané, kdyby šlo jen o výměnu jednoho typu letounu za jiný. Jenže rozsah změn, kterými německé vojenské letectvo prochází, nemá v poválečné historii Bundeswehru obdobu. Luftwaffe současně:

• pořizuje 35 kusů F-35A Lightning II v balíku za zhruba 250 miliard korun,
• vyřazuje stárnoucí Panavia Tornado, jehož kořeny sahají do šedesátých let a jehož náhradní díly se shánějí stále obtížněji,
• přebírá roli nosiče v programu jaderného sdílení NATO, kde americké jaderné zbraně zůstávají pod absolutní kontrolou USA, zatímco spojenecké země poskytují víceúčelové letouny, infrastrukturu a vycvičený personál,
• buduje v Büchelu kompletní F-35 Campus, novou infrastrukturu včetně kyberzabezpečených hangárů a údržbových hal,
• posílá první piloty a techniky na výcvik do amerického Arkansasu.

Sám Bundeswehr program popisuje jako „více než jen nové bojové letadlo“. Tornado má definitivně skončit v roce 2030. Do té doby musí být celý přechod dokončen.

Od Tornada k páté generaci: v čem je skok

Panavia Tornado IDS je dvoumístný úderný letoun čtvrté generace, schopný letu rychlostí kolem Mach 1,3 v malých výškách. Vznikal v éře, kdy stealth byl spíš teoretický koncept. Oproti tomu F-35A Lightning II představuje jednomístný stroj páté generace s maximální rychlostí Mach 1,6, operačním doletem přes 2 200 kilometrů na interní palivo, praktickým stropem nad 15 000 metrů a tahem motoru Pratt & Whitney F135 přesahujícím 190 kilonewtonů.

Největší rozdíl ale neleží v rychlosti ani doletu. Spočívá v přežitelnosti a v tom, co piloti nazývají senzorová fúze. Radar AN/APG-81 s aktivním elektronicky řízeným polem, elektrooptický systém DAS pokrývající celou sféru kolem letounu a infračervený senzor EOTS, to vše se slévá do jediného taktického obrazu, který pilot vidí na přilbové projekci. Letoun sbírá, spojuje a sdílí bojová data v reálném čase s dalšími platformami NATO prostřednictvím zabezpečených datových linek.

A stealth? Nejde o speciální nátěr, jak se občas zjednodušuje. Americké vzdušné síly popisují nízkou pozorovatelnost F-35 jako souhru tvaru trupu, kompozitních panelů, přesně ošetřených spojů a radarově pohlcujících materiálů. Teprve dohromady s taktikou snižují pravděpodobnost odhalení a zásahu nepřátelskou protivzdušnou obranou.

Proč Rusko F-35 nikdy mít nebude

Program F-35 Lightning II je uzavřený americko-spojenecký projekt. Podle oficiálních F-35 Fast Facts k březnu 2026 zahrnoval dvacet účastnických zemí a přes 1 310 dodaných kusů. Rusko mezi zákazníky není a za současného geopolitického stavu ani být nemůže. Moskva je odkázaná na vlastní stealth program Su-57 Felon, dvoumotorový stroj s odhadovanou maximální rychlostí kolem Mach 2 a bojovým doletem přibližně 1 500 kilometrů.

Jenže propast mezi oběma programy je obrovská hlavně v číslech a v ekosystému. Podle portálu The Aviationist, který cituje ročenku World Air Forces 2026, bylo do konce roku 2025 dodáno pouhých 24 kusů Su-57, po únorových dodávkách v roce 2026 pak nejméně 26 známých strojů. Proti tomu stojí více než třináct set F-35 létajících v armádách od Norska po Japonsko.

Důležitější než samotné kusové číslo je ale síťový efekt. Dvacet zemí sdílí výcvik, servisní řetězce, taktické postupy a datové standardy. Rusko může mít vlastní stealth letoun, ale nemá přístup do tohoto aliančního provozního modelu. A právě v tom tkví skutečná asymetrie.

Německo v evropském F-35 klubu

Flotila 35 německých F-35A nebude v Evropě ani největší, ani nejmenší. Pro srovnání: Británie objednala 138 kusů varianty B, Itálie celkem 115 strojů obou variant, Nizozemsko 57, Norsko 52, Dánsko 43, Belgie 34 a Polsko 32 kusů. Česká republika je v oficiálních materiálech vedena jako zákazník 24 F-35A.

Že nejde o papírové plány, ukázalo letošní cvičení Ramstein Flag 2026, kde společně operovaly dánské, italské, norské a americké F-35 v rámci integrované protivzdušné a protiraketové obrany. Německé stroje do této sítě přirozeně zapadnou, a pro střední Evropu to má přímý bezpečnostní význam. Posílení bezprostředního aliančního souseda v nejcitlivějších úkolech, od jaderného odstrašení po síťové sdílení dat, se dotýká i České republiky.

Kontext dodává i operace Eastern Sentry, kterou NATO spustilo v září 2025 po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Německo se jí účastní od prvního dne. Letouny F-35 do tohoto rámce logicky zapadají jako platforma, která díky senzorům, stealth vlastnostem a sdílení dat posiluje celý alianční štít nad východním křídlem.

Harmonogram: kdy přesně Luftwaffe F-35 dostane

Výcvik německých pilotů poběží na základně Ebbing Air National Guard Base v americkém Arkansasu, která byla otevřena právě pro mezinárodní F-35 program. Že systém funguje, ukázalo Polsko: jeho první F-35A dorazily do Ebbingu v prosinci 2024 a už v únoru 2025 tam polský pilot absolvoval svůj premiérový let na tomto typu.

Klíčové milníky německého programu vypadají takto:

• Září 2026: slavnostní rollout MG-01 ve Fort Worth (plánovaný na 18. září).
• Rok 2026: převzetí prvního stroje v USA, zahájení pilotního výcviku.
• Konec roku 2027: přílet prvních F-35A na domácí základnu Büchel.
• Rok 2030: definitivní vyřazení Tornada z výzbroje Luftwaffe.

Přesné datum dosažení plné operační způsobilosti německé flotily F-35 zatím Bundeswehr veřejně neoznámil. Operační náběh lze očekávat v druhé polovině dekády.

Ve chvíli, kdy MG-01 v texaské továrně dostává svůj stealth kabát, probíhá v Büchelu stavba hangárů, které ho jednou přijmou. Luftwaffe nepřechází jen na nový typ, stává se pátogeneračním uzlem NATO nad střední Evropou. A to je proměna, kterou žádný ruský program nedokáže zrcadlit.

Článek Evropská velmoc povstává, Luftwaffe prochází největší proměnou. Brzy dostane F-35, na které Rusko nikdy mít nebude se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kolik to vlastně stojí navíc

Částka „25 miliard korun“ je český přepočet a zaokrouhlení oficiálně uváděné potřeby přibližně 1,1 miliardy švýcarských franků. Tolik by Bern musel doplatit, kdyby chtěl zachovat původních 36 strojů za podmínek, které se od podpisu smlouvy v září 2022 změnily: inflace, dražší suroviny, posun kurzu. Švýcarská vláda ale nakonec nežádá celou tuto částku. Požaduje dodatečný kredit 394 milionů CHF, tedy zhruba 10 miliard korun, a za to pořídí kolem 30 kusů místo původních 36. Původní kontrakt zněl na 6,035 miliardy CHF za 36 letounů. S navýšením se celkový balík dostává k 6,4 miliardy CHF za menší flotilu, tedy nominálně výrazně dráž na kus.

Pro srovnání: Polsko si objednalo 32 kusů F-35A za 4,6 miliardy dolarů, přičemž jednotková cena letounu s motorem činí 87,3 milionu dolarů. Německo uvádí „téměř 10 miliard eur“ za 35 strojů včetně náhradních dílů, výzbroje a pětileté údržby. Srovnání „na kus“ je ale ošidné, protože každý balík obsahuje jiný mix logistiky, munice a výcviku.

Proč Bern necouvl

Odpověď je překvapivě přímočará. Federální rada v prosinci 2025 výslovně prohlásila, že vzdát se F-35A není bezpečnostně přijatelná varianta. Švýcarsko sice drží status neutrální země, ale neutralita podle Bernu neznamená rezignaci na obranu vlastního vzdušného prostoru. Vláda připomněla, že finanční rámec pro nové stíhačky schválili sami voliči v referendu, a odkázala na „vůli lidu“.

Argument má i tvrdá čísla. Podle švýcarského hodnocení z roku 2021 porazil F-35A konkurenty (Eurofighter Typhoon, Dassault Rafale i Boeing F/A-18E/F Super Hornet) s náskokem nejméně 95 bodů v celkovém užitku a přibližně 2 miliard CHF v celkových nákladech oproti dalšímu v pořadí. Byl první ve třech ze čtyř hlavních kritérií. Bern proto raději škrtá počty než typ letounu.

A pak je tu kontext, který dělá z kompromisu ještě bolestnější ústupek: švýcarští bezpečnostní experti odhadují, že pro plnohodnotnou obranu vzdušného prostoru by země potřebovala 55 až 70 moderních bojových letounů. I původních 36 kusů bylo pod touto hranicí. Třicet strojů je kompromisní minimum kompromisního minima.

Co přesně vzniká v Cameri, a proč to musí ještě do Texasu

Lockheed Martin F-35A Lightning II je jednomotorový víceúčelový bojový letoun páté generace. Maximální rychlost dosahuje Mach 1,6 (přibližně 1 975 km/h), operační dostup přesahuje 15 000 metrů, dolet s interním palivem činí přes 2 200 kilometrů a celková nosnost zbraní a výbavy je kolem 8 160 kilogramů. Jde o technologicky nejpokročilejší sériově vyráběný bojový letoun na světě, se stealth vlastnostmi, integrovanými senzory a schopností sdílet data v reálném čase napříč celým bojištěm.

Závod v Cameri, provozovaný společností Leonardo, je jediná evropská linka schopná kompletní finální montáže F-35. Vyrábí přibližně třetinu všech křídel programu a má kapacitu až 20 letounů ročně. Pro švýcarský stroj J-6004 se zde nyní montuje trupová sekce s označením MJ-4 a první křídlo. Po dokončení poputují tyto komponenty přes 7 500 kilometrů do Fort Worth v Texasu, kde se spojí s ostatními částmi letounu; F-35 totiž vzniká v mezinárodní výrobní síti s více než 2 100 dodavateli.

Hotový J-6004 by měl dorazit do Švýcarska na konci roku 2029. Dříve, už od poloviny roku 2028, se ale očekávají první dodávky jiných švýcarských F-35A z Cameri. Prvních osm strojů vyrobených v USA zůstane od poloviny roku 2027 na základně Ebbing v Arkansasu, kde se na nich budou cvičit švýcarští piloti a pozemní personál. Dosavadní F/A-18C/D Hornet mezitím dostaly prodlouženou životnost do začátku třicátých let jako překlenovací řešení.

Co to znamená pro Česko

Česká republika si objednala 24 kusů F-35A a připravuje na ně základnu v Čáslavi, jejíž letiště prochází miliardovou modernizací. Švýcarský případ zdražení proto není jen alpská kuriozita, je to varování. České ministerstvo obrany v oficiálním materiálu k nákupu přiznává, že během realizace může teoreticky dojít ke zvýšení ceny, maximální strop navýšení ve smluvním rámci stanoven není a případné dodatečné náklady hradí Česká republika. Současně ale resort zdůrazňuje, že USA používají stejné nákupní podmínky jako pro vlastní ozbrojené síly.

Švýcarský scénář (inflace, dražší suroviny, kurzové pohyby) může v principu potkat kteréhokoli evropského odběratele. Riziko je třeba sledovat po jednotlivých položkách, ne jen podle titulní ceny balíku. Cameri jako jediný evropský servisní a montážní uzel navíc vytváří průmyslově-logistickou závislost, která se týká všech evropských provozovatelů F-35, včetně budoucího českého.

Třicet strojů jako nová realita

Švýcarsko musí definitivní počet objednaných letounů sdělit americké vládě nejpozději ve druhém čtvrtletí 2027, jinak riskuje ztrátu výrobního slotu. Rozhodující bude výsledek jednání Washingtonu s výrobci o cenách dalších výrobních šarží. Bern si přes projekt RIGI navíc otevřel i domácí průmyslovou stopu: firma RUAG MRO má částečně montovat a testovat čtyři F-35A přímo ve Švýcarsku, získat know-how pro údržbu a udržet kolem 120 vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Papírová flotila klesla o šest strojů, tedy o necelých 17 procent. Vláda sama připouští negativní dopad na výdrž při napětí a konfliktu. Menší rezerva, nižší vytrvalost, užší manévrovací prostor pro údržbu a výcvik. Přesto Bern sází na to, že třicet F-35A páté generace je lepší než žádné, nebo než návrat k debatě, která by zemi nechala bez moderních stíhaček v době, kdy se bezpečnostní prostředí v Evropě zhoršuje nejrychleji od konce studené války.

Neutrální Švýcarsko dnes neobhajuje F-35A jako luxus. Obhajuje je jako minimální cenu za to, aby nad Alpami zůstala suverenita, která má křídla.

Článek Švýcarům se F-35 prodražily o 25 miliard Kč, ale stejně je z dobrého důvodu chtějí. První vstupuje do výroby v Itálii se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co tři letouny mění v rovnováze sil

Tři kusy samy o sobě válku nevyhrají. Ale mění kalkul protivníka. F-35A je postaven na čtyřech pilířích, které starší stroje postrádají: nízká radarová zjistitelnost (stealth), senzorová fúze slučující data z radaru, infračervených čidel a systémů elektronického boje do jednoho obrazu, schopnost sdílet tento obraz v reálném čase s dalšími platformami a plná interoperabilita s alianční architekturou NATO.

V praxi to znamená jednu věc: pilot F-35 vidí protivníka dřív, než protivník vidí jeho. A nejen vidí, okamžitě předává souřadnice dalším strojům, pozemním systémům Patriot nebo námořním jednotkám. Proti ruským Su-35, které jsou konstrukčně stavěné na jinou filozofii, tedy vysokou rychlost, manévrovatelnost a silný radar bez plnohodnotného stealth, je to asymetrická výhoda. Ruský Su-57, deklarovaný jako pátá generace, existuje zatím v jednotkách kusů a jeho sériová výroba zůstává omezená.

Polské F-35 budou dodány ve standardu Block 4. To je nejnovější konfigurace, která rozšiřuje spektrum nesených zbraní a vylepšuje softwarovou architekturu. Už v listopadu 2025 Varšava podepsala smlouvu na střely AIM-120D-3, nejpokročilejší verzi raket vzduch-vzduch středního dosahu. Nejde tedy jen o platformu. Buduje se celý zbraňový ekosystém.

Proč zrovna Polsko a proč teď

Smlouvu na 32 strojů F-35A podepsala Varšava 31. 1. 2020, ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Harmonogram počítal s dodávkami mezi lety 2024 a 2030 v tempu čtyř až šesti kusů ročně. První polský exemplář byl slavnostně představen v americkém závodě Lockheed Martin 28. 8. 2024, ale fyzický přílet do Polska se uskutečnil až letos v květnu.

Mezi podpisem a přistáním se změnil svět. Válka na Ukrajině přeměnila polskou modernizaci z ambiciózního plánu v existenční nutnost. Polský obranný rozpočet na rok 2025 dosáhl 186,6 miliardy zlotých, tedy 4,7 % HDP podle domácího rozpočtového rámce. NATO odhaduje polské výdaje na 4,48 % HDP, v obou případech jde o číslo, které nemá ve střední Evropě obdoby. F-35 je přitom jen jeden uzel v síti, která zahrnuje systémy Patriot, raketomety HIMARS, tanky Abrams a vrtulníky Apache.

Současně Polsko opouští postsovětské dědictví. Prezident Duda při zavádění lehkých bojových letounů FA-50 otevřeně řekl, že polské letectvo má létat výhradně na F-16, F-35 a FA-50. MiG-29 a Su-22 míří do historie. Generační skok je obrovský, od strojů bez stealth a bez moderní datové architektury ke stroji, který je de facto létající senzorový uzel.

Střední Evropa v porovnání: kdo má co

Polsko není jediné, kdo ve střední a východní Evropě investuje do letectva. Ale je jediné, kdo už má pátou generaci doma.

• Česko – provozuje dočasně 12 pronajatých Gripenů, objednalo 24 F-35A. První stroj přiletí nejdříve v roce 2031, plná operační schopnost se očekává v roce 2035. Domovskou základnou bude Čáslav.
• Maďarsko – po dubnovém rozšíření v roce 2026 disponuje 16 Gripeny. O F-35 zatím nejedná.
• Slovensko – modernizuje na F-16 Block 70, výroba počáteční flotily byla dokončena do konce roku 2025. Pátá generace není na pořadu dne.
• Rumunsko – podepsalo v listopadu 2024 dopis o přijetí nabídky na 32 F-35, ale stroje zatím nemá.

Polsko tedy kombinuje dvě věci, které nikdo jiný v regionu nemá současně: 48 provozovaných F-16 a první trojici F-35 na domácí základně. Právě tento souběh kvality a objemu, ne samotné tři kusy, zakládá tvrzení o nejsilnějším vzdušném hráči ve střední Evropě.

Cesta k plné bojeschopnosti

Tři letouny jsou začátek, ne cíl. Polské ministerstvo obrany jasně uvádí, že počáteční operační schopnost (IOC) nastane až po splnění několika podmínek: minimálně osm strojů v zemi, vycvičení pilotů a pozemního personálu, vybudování infrastruktury a doplnění zásob munice a náhradních dílů. Aktuálně prochází výcvikem v USA 24 pilotů a 90 techniků. Součástí kontraktu je i integrované výcvikové centrum a osm simulátorů, jde tedy o budování celého systému, ne pouhé parkování letadel na ploše.

Při tempu čtyř až šesti dodávek ročně by Polsko mohlo dosáhnout IOC někdy v průběhu roku 2027 nebo 2028. Plných 32 strojů by mělo být v zemi do roku 2030. Teprve pak půjde o sílu, která dokáže plnohodnotně operovat v prostředí silné protivzdušné obrany, tedy přesně tam, kde by se případný konflikt na východním křídle NATO odehrával.

Co to znamená pro Česko

Z pohledu Česka je podstatné hlavně jedno: severně od naší hranice právě vzniká nejsilnější vzdušná komponenta ve střední Evropě, plně napojená na alianční síť. Polské zkušenosti se zaváděním F-35, od infrastruktury přes výcvik po logistiku, budou přímo přenositelné do českého programu, který startuje o pět let později. Varšava de facto prošlapává cestu, po které půjde i Čáslav.

Bezprostřední dopad na každodenní bezpečnost obyvatel Česka? Minimální. Dlouhodobý efekt? Zásadní. Protivník, který plánuje operace nad střední Evropou, musí od května 2026 počítat s tím, že ho nad Polskem může zachytit stroj, který neuvidí na radaru. A s každým dalším F-35, který přistane v Łasku, se tento kalkul zhoršuje.

Tři Husary na polském betonu nejsou konec příběhu. Jsou jeho první kapitolou, a pro vzdušnou rovnováhu v regionu možná tou nejdůležitější.

Článek Rusové už nemají šanci. Polsko dostalo první F-35 a stalo se nejsilnějším vzdušným hráčem ve střední Evropě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč zrovna husaři

Husarie, elitní těžká jízda Polsko-litevského státu, dominovala evropským bojištím zhruba od reforem Stefana Batoryho v 70. letech 16. století až do konce 17. století. Dvě bitvy definují její legendu víc než ostatní:

• Kircholm 1605 – tři tisíce polsko-litevských jezdců pod vedením Jana Karola Chodkiewicze rozmetaly přes jedenáct tisíc Švédů. Bitva trvala asi dvacet minut.
• Vídeň 1683 – koalice vedená Janem III. Sobieským provedla největší jezdecký útok v dějinách a odrazila osmanskou armádu obléhající habsburskou metropoli. Podle Britannica šlo o moment, který odstartoval ústup osmanské dominance ve východní Evropě.

Formulace „200 let ničili každého nepřítele“ je nadsázka, husarie samozřejmě neměla stoprocentní bilanci. Ale po značnou část dvou století patřila k nejúčinnějším úderným formacím kontinentu. V polské kolektivní paměti funguje jako ekvivalent toho, čím jsou pro Brity Spitfiry nebo pro Američany Mustangy, jenže starší o tři sta let.

Od symbolu ke stealth letci

Polsko s domácími jmény vojenské techniky pracuje systematicky. F-16 Block 52+ létají jako „Jastrzębie“ (Jestřábi) už přes dvacet let a ministerstvo obrany ten název dodnes používá v oficiální komunikaci. Husarz ale představuje posun: místo dravce historický emblém, místo zoologické přezdívky národní mytologie.

Důležité je, co se za názvem skrývá technicky. Podle FAQ polského ministerstva obrany jde o standardní F-35A Block 4, tedy nikoli o veřejně popsanou unikátní národní variantu, jakou má například Izrael se svým F-35I Adir. Polské stroje přicházejí ve stejné konfiguraci jako letouny ostatních zákazníků příslušných výrobních sérií, s modernizačním balíkem sjednocujícím schopnosti napříč uživateli. Síla neleží v exkluzivitě hardwaru, ale v tom, co F-35A umí ze své podstaty: stealth, fúze senzorových dat, síťové sdílení informací v reálném čase s pozemními i námořními systémy NATO.

Časová osa: kdy Husarz skutečně doletí domů

Rollout v Texasu byl ceremoniální milník, nikoli dodávka hotového stroje do polského vzdušného prostoru. Skutečný harmonogram je rozfázovaný:

Prvních šest strojů slouží k výcviku 24 pilotů a 90 techniků v USA. Základna Łask v centrálním Polsku se už připravuje na přijetí letounů, slouží zároveň jako klíčový uzel NATO Air Shielding pro ochranu východního křídla aliance. Vicepremiér Paweł Bejda při rolloutu naznačil, že Polsko zvažuje nákup dalších kusů nad rámec objednaných 32, ale žádný další kontrakt zatím podepsán nebyl.

Co to znamená pro východní křídlo NATO a pro Česko

Třicet dva stealth letounů neotočí kvantitativní poměr sil vůči ruskému letectvu, to podle přehledu FlightGlobal World Air Forces 2025 disponuje 1 522 bojovými letouny. Polská sázka ale nikdy nebyla na početní paritu. Jde o kvalitativní skok: dvě plně vybavené stealth letky schopné průniku, elektronického boje a síťového velení, napojené na alinanční infrastrukturu od Baltu po Černé moře.

Pro Česko je polský program relevantní dvojnásobně. Za prvé proto, že české F-35, 24 kusů v nejnovější konfiguraci Block 4, mají podle Lockheed Martin dorazit od roku 2031, s plnou připraveností v roce 2035. Polsko bude mít v tu dobu už pět let operační zkušenosti, sdílené výcvikové postupy a prověřenou logistiku, z níž může česká strana čerpat. Za druhé proto, že obě země budou součástí stejné síťové architektury, F-35 nesdílí jen vzdušný prostor, sdílí data.

Vzkaz dovnitř i ven

Název Husarz je primárně domácí záležitost, budování identity výzbroje, srozumitelnost pro veřejnost, symbolické zakotvení drahé techniky v národní tradici. Ale v bezpečnostním kontextu po únoru 2022 se každý polský vojenský symbol čte i jako signál směrem na východ. Polské ministerstvo obrany to při rolloutu nijak neskrývalo: mluvilo o odstrašení možného agresora, o obraně východní hranice, o posílení celé východní flanky NATO.

Husaři u Kircholmu nepotřebovali stealth. Stačil jim náraz tří tisíc koní v plném trysku. Dnešní Husarz přijde potichu, neviditelný na radaru, ale účel zůstává stejný: přesvědčit protivníka, že útok se nevyplatí.

Článek Rusko má důvod se znovu bát. Polsko pojmenovalo F-35 po husarech, kteří 200 let ničili každého nepřítele se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od kontraktu k přistávací dráze za šest a půl roku

Smlouvu na 32 letounů F-35A podepsala Varšava 31. ledna 2020, v době kdy polské letectvo ještě spoléhalo na kombinaci stárnoucích MiGů-29 a modernějších F-16C/D Block 52+. Prvních pět let zabrala výroba a příprava výcvikové infrastruktury v USA. Klíčové milníky přišly rychle za sebou:

• 28. srpna 2024 — slavnostní představení prvního polského F-35A (bort 3501) v závodě Lockheed Martin ve Fort Worth.
• 31. ledna 2025 — první let polského pilota za kniplem F-35 na základně Ebbing v Arkansasu.
• Polovina března 2026 — v USA létá už 10 polských strojů (borty 3501–3510) a Łask získává americkou certifikaci.

Šest a půl roku od podpisu ke skutečnému domácímu přistání. V aliančním kontextu jde o standardní tempo, ale pro zemi, která ještě před dekádou provozovala výhradně postsovětskou techniku, je to skok o generaci.

Třicet Su-57 a rozšiřující se mezera

Ruský Su-57 není špatný letoun. Exportní materiály Rosoboronexportu zdůrazňují nízkou radarovou zjistitelnost, schopnost trvalého nadzvukového letu a široký víceúčelový profil. Jenže problém nikdy nebyl v parametrech jednoho kusu, byl v počtech.

FlightGlobal eviduje 30 aktivních Su-57 a dalších 46 objednaných. Ruská UAC v únoru 2026 oznámila předání „velké dávky“ ministerstvu obrany, ovšem bez uvedení počtu kusů. Výroba tedy pokračuje, ale tempo zůstává nízké. Studie britského think-tanku RUSI z listopadu 2025 pojmenovává důvody: závislost dodavatelského řetězce Suchoje na importovaných obráběcích strojích, měřicí technice a subkomponentech, které sankce ztěžují nahradit. I malý výpadek v tak složité platformě brzdí celou linku.

Výsledek? Program F-35 má k dubnu 2026 za sebou přes 1 325 dodaných strojů pro 20 zemí na 51 základnách. Su-57 zůstává flotilou v řádu desítek kusů pro jediného operátora.

Vrstvená obrana, ne izolovaná flotila

Skutečná síla polského přezbrojení neleží v samotném čísle 32. Leží v tom, co kolem něj Varšava staví. V srpnu 2025 podepsalo polské ministerstvo obrany modernizaci všech 48 stávajících F-16C/D na standard F-16V, výslovně kvůli lepší integraci s F-35, tanky Abrams a vrtulníky Apache. Vzniká tak vrstvená architektura:

• F-35A — stealth průzkum, první úder, síťový uzel sdílející data celé alianci.
• F-16V — objemová síla, vzdušná policie, těsná spolupráce s pozemními systémy Patriot.
• NATO infrastruktura — Łask a plánovaná druhá základna ve Świdwinu jako certifikované uzly pro rychlé rozvinutí aliančních sil.

Kdyby Rusko hypoteticky uvažovalo o vzdušném střetu s Polskem, nenarazilo by na izolovanou flotilu 32 stealth strojů. Narazilo by na síťově propojený ekosystém F-35, F-16V a protivzdušné obrany, za nímž stojí článek 5 Severoatlantické smlouvy. To je podstata odstrašení, ne duel dvou typů, ale asymetrie celého systému.

Polsko v evropském kontextu a český rozměr

Polská objednávka 32 kusů není v Evropě rekordní. Finsko pořizuje 64 strojů, Německo 35, Belgie 34, Rumunsko rovněž 32. Polsko ale bude na východním křídle mezi nejvýznamnějšími uživateli, a hlavně bude mezi prvními, kdo je tam reálně provozuje.

Česká republika podepsala kontrakt na 24 F-35 v lednu 2024 s plánovaným příletem prvního stroje do Čáslavi v roce 2031. Polsko je v programu o několik let napřed a české ministerstvo obrany to otevřeně přiznává. Pro region to znamená, že do konce dekády bude od Baltu po Karpaty operovat hustá síť stealth letounů, které spolu komunikují v reálném čase. Łask od české hranice dělí vyšší stovky kilometrů vzdušnou čarou, nejde o hraniční základnu, ale o centrální uzel, z něhož se dá pokrýt celý východní sektor.

Výroba pokračuje na obou stranách, ale v jiném tempu

Rusko Su-57 nevzdalo. UAC hlásí nové dávky, objednávka dalších 46 kusů existuje. Uvedená čísla platí k dnešnímu aktivnímu stavu, ne jako nadčasová jistota. Jenže i kdyby Moskva tempo zdvojnásobila, strukturální handicap zůstane: jeden výrobce, jeden odběratel, sankční tlak na dodavatelský řetězec. Oproti tomu Lockheed Martin plánuje do roku 2030 v Evropě více než 550 F-35. Polsko není výjimka, je součástí vlny, která mění bezpečnostní architekturu kontinentu.

Až první „Husarz“ s polskými insigniemi dosedne na dráhu v Łasku, nepůjde jen o slavnostní okamžik pro Varšavu. Půjde o signál, že východní křídlo NATO přešlo od deklarací k páté generaci na vlastní půdě.

Článek Polsko bude mít brzy více F-35 než Rusko slavných Su-57, už jich testuje 12. Na střet nemůže ani pomyslet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kanada chce nákup zredukovat kvůli neshodám

F-35 je aktuálně jediný letoun 5. generace, který si mohou země NATO a spojenci Ameriky koupit. Sice ve světě existují ještě další, ale – čínské J-31 a J-35 se sice zdají být dobré, ale představovaly by bezpečnostní hrozbu, pakliže by se dostaly do výzbroje NATO, zatímco ruský Su-57 má hodně nedostatků, zejména v oblasti stealth, a mnozí ho ani za 5. generaci nepovažují.

„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku

Nespornou výhodou F-35 je navíc její mnohonásobné otestování v boji, například Izraelem, když útočil na Írán a prakticky mu zdevastovat PVO, byť starší – nejmodernější systém měl být ovšem Bavar-373, obdoba ruského S-400, který sice není špatný, ale má jisté mezery, a Armádní Zpravodaj se domnívá, že je na tom jeho íránská verze ještě o něco hůře.

Wikipedia doplňuje, že došlo k zavedení letounu v roce 2015, pokud jde o verzi B, zatímco verze A, kterou kupuje i AČR, o rok později, a roku 2019 pak vstoupila do výzbroje ještě námořní C. Za největší přednost F-35 je považována vysoká úroveň stealth, díky níž ji mnohé radary vidí na mnohem kratší vzdálenost, tedy až v momentě, kdy může být pozdě.

Ukrajinci byli zprvu ze slovenských houfnic Zuzana 2 nadšení, pak přišlo zklamání. Fico na nich vydělává, i když zbraně dodávat nechce

Dává jí to výhodu nejenom ve vzdušném souboji proti jinému letounu, ale prakticky proti všemu. K dispozici má však i další vyspělé systémy k provádění průzkumu, a rovněž může nosit moderní zbraní k úderům na pozemní a námořní cíle, stejně jako na vzdušné. Nevýhodou je ovšem vysoká pořizovací i provozní cena, což platí také o vybudování náročné infrastruktury.

Je jedním z hlavních důvodů, proč si některé země nákup rozmyslely. Příkladem je Španělsko, které by na ně sice mělo, ale rozhodlo se utrácet 85 % výdajů na obranu v Evropě, a za zbylou částku by jich moc nepořídilo, takže vybírá náhradu z Evropy v podobě 4,5. generace. A totéž se chystá udělat Kanada, respektive to zvažuje jako velmi pravděpodobný scénář.

Video: MiG-29 rozmetal základnu ruské pěchoty. Na rozlehlý panelák mu stačila jedna silnější puma

Původně si objednala 88 letounů F-35A, z nichž ale nejspíše přijme pouze 16, zatímco 72 zbylých odmítne ve prospěch nižší generace. Konkrétně zvažuje švédské Gripeny E/F, které jí výrobce navrhuje sestavit v Kanadě, která by tak podpořila domácí průmysl. Kontrakt na F-35 původně dosahoval 27,7 miliard dolarů (bezmála 600 miliard korun), z čehož by nakonec mohla americká zbrojovka Lockheed Martin inkasovat pouze 109 miliard (5,5krát méně).

Sice to ještě není rozhodnuto, ale tento scénář naznačovala kanadská vláda již dříve, načež jí nabídl francouzský prezident Emmanuel Macron jejich Rafale. Výsledek bude záležet na jednání obou zemí – pokud udělá Amerika ekonomické ústupky, např. sníží cla, může kontrakt pokračovat v plném rozsahu – v opačném případě se připraví o významnou zakázku.

Nejsilnější nejaderná raketa na světě s 9tunovou hlavicí napáchá škody jako atomovky. Do výzbroje vstoupí do konce roku 2025

Gripen E/F přitom není špatný, ale na F-35 zkrátka nestačí. Jde o silně modernizovanou verzi víceúčelového stíhacího letounu C/D, kterou má i ČR. Verze E je jednomístná, verze F dvoumístná (převážně pro výcvik nebo speciální mise), a oproti starším C/D má zvětšený trup pro větší zásobu paliva, silnější motor (modernizovaný proudový motor řady F414), vyšší nosnost a prodloužený dolet, což mu umožňuje provádět delší a náročnější mise bez tankování.

Disponuje výrazně modernizovanou avionikou, včetně pokročilého radiolokačního systému AESA, systému elektronického boje a zdokonaleného multisenzorového fúzního rozhraní, které pilotovi poskytuje lepší situační povědomí. Gripen E/F je navržen pro síťově orientované operace – podporuje datalinky, přesné naváděné zbraně (včetně dálkových střel vzduch–vzduch jako Meteor) a má nižší provozní náklady a vyšší dostupnost, uvádí Wikipedia.

Video: Američané neměli slitování. Zaútočili na ponorku s drogami, jakmile vyplula na hladinu

V jistém směru je schopný F-35 zastoupit, ale ne úplně. Mnohem více se to pak projeví při střetu s početným letectvem, jaké má třeba Rusko, i když je pořád třeba vnímat, že i Kanada je součástí Severoatlantické aliance, takže by nebojovala sama, ale po boku Američanů a Evropanů.

Článek Jedna z největších zakázek v historii F-35 se zdárně hroutí. Kupec chce odmítnout 72 letounů a koupit místo nich švédské Gripeny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejlepší letoun 5. generace je v 1/2 případů k ničemu

F-35 je aktuálně nejvyspělejším letounem 5. generace na světě, a jde prakticky o jediný, jaký si mohou země Severoatlantické aliance pořídit. Sice ve světě existuje ještě ruský Suchoj Su-57, ale ten je prakticky neschopný hlavně proto, že nemá příliš dobrou úroveň stealth, a pak dva čínské, jmenovitě J-31 a J-35, ale ty by zase byly pro Evropu bezpečnostní hrozbou.

Tajná zbraň Rusů proti AWACS a dronům vyzrazena. Zaměří je až na 300 km a některé umí impulsem shodit na zem

Američané mají potom ještě F-22 Raptor, který ovšem nevyváží, protože slouží k vybojování vzdušné nadvlády, a je tedy určen pouze domácímu letectvu. Na zřejmě funkčním konceptu dělá také Turecko vyvíjející TAI TF Kaan, jehož druhý prototyp se nedávno vznesl k nebi – je tedy na dobré cestě, ale F-35 je již zavedená a mnohokrát odzkoušená v boji.

Wikipedia uvádí, že je v provozu od roku 2015, i když nejrozšířenější varianta A byla zavedena o rok později, a k říjnu 2025 bylo vyrobeno téměř 1 250 kusů. Jde tedy zdaleka o nejpočetnější letoun páté generace na světě, a původní plány počítaly, že vznikne do roku 2035 dokonce v počtu dosahujícím 3 100 kusů, ale při současném tempu výroby to asi nevyjde.

Ve hře je 44 bojových vozidel pěchoty CV90 pro Ukrajinu. Ruská armáda si s nimi neumí poradit, na bojišti excelují

F-35 vyniká vysokou úrovní stealth, díky čemuž je hůře zaměřitelná radary i střelami a jinými zbraněmi, využívá nejmodernější střely i rakety, a rovněž může provádět pokročilý průzkum, neb disponuje mnoha senzory a vyspělou fúzí dat. Co dokáže třeba proti ruské PVO v podobě S-300, což je starší systém, ukázalo izraelské letectvo v Íránu, kde ji zcela rozneslo.

Je nicméně zděšením, kolik letounů zůstává uzemněných ne proto, že by armády šetřily na jejich provozu a udržovaly v provozu pouze nějaké nutné minimum, ale protože nejsou techniky schopné operovat. Odhalil to audit, podle něhož vyjádřili američtí senátoři nespokojenost s nízkou bojovou připraveností F-35A, která se pohybuje od 51 % do 71 % v závislosti na roce, a také se značnými problémy s jejich technickou podporou.

Rusko má nový tank, budoucnost armády. Od roku 2026 bude dostávat T-90M2 Ryvok-1, výrobu navýší o 80 %

V březnu 2023 měla flotila F-35 pouze 55 % letadel schopných mise, zatímco v roce 2024 se toto číslo zvýšilo na 67,1 %, ale do roku 2025 opět kleslo na přibližně 51 až 52 %. Na vině mají být hlavně Velitelství vzdušného boje a Pacifické vzdušné síly, které podle zákonodárců selhaly v řádné koordinaci s Pentagonem a výrobcem při řešení otázky uzemněných letadel.

Krom toho pak výrobce, Lockheed Martin, nedokáže zajišťovat nové díly v potřebné rychlosti, v důsledku čehož zůstávají letadla zbytečně uzemněna. Americké letectvo provozuje až 470 letounů páté generace F-35, takže je jejich největším odběratelem a uživatelem, a vzhledem k jejich stále větší propagaci jde podle Armádního Zpravodaje o překvapivý krok.

Článek Velký problém: Až 51 % letounů F-35A není schopno ani vzlétnout, natož bojovat. Kritika zaznívá od největšího zákazníka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 zaplatí letectvo ze speciálního fondu

Německo se rozhodlo, že si koupí 35 letounů F-35A. Bundeswehr uvádí, že má na jejich pořízení vyčleněný speciální fond obsahující 10 miliard eur (téměř 243 miliard Kč), z něhož jsou hrazena nejenom samotná letadla, ale i náhradní díly, zbraně a pětiletá údržba. Jedním z dalších nákladů je také přestavba letecké základny Büchel, odkud budou F-35 operovat. Hotová má být do roku 2027, tedy ve stejný rok, kdy do Německa dorazí.

Video: Rusové se snažili marně, Leopard 2A4 se ulovit nenechal. Mezi údery prokličkoval a všem se vyhnul

Na základně má vzniknout jakýsi hub pro F-35 zahrnující veškeré zázemí včetně hangárů, prostoru pro údržbu, mytí a další. Během prací ovšem vyšlo najevo, že budou mnohem dražší, než se čekalo. Stern uvádí, že vícenáklady činí zhruba 800 milionů eur, tedy asi 19,4 miliard Kč, a celkové náklady na přestavbu základny se nakonec vyšplhají na zhruba 2 miliardy eur, tj. 48,5 miliard Kč, což vše nákup německých F-35 prodražuje významně.

iZdroj fotografie: Uživatel Stahlkocher / Creative Commons / CC BY-SA

Úpravy letecké základny jsou rozsáhlé. Buechel-AtomBombenFreiJimdoFree uvádí, že tam vznikne minimálně 7 nových budov, z nichž největší má být hangár o délce 350 metrů, výšce 18 metrů a šířce 28 metrů, z něhož mají F-35 vyjíždět plně naložené. A mělo by tam být také operační středisko, z něhož budou vojáci akcím letounů velet.

Na základně je sklad jaderných pum

Büchel je pro Německo o to důležitější základna, protože tam jsou uložené americké jaderné pumy B61, které Američané v rámci programu sdílení poskytují několika spojencům z NATO včetně Německa. Wikipedia uvádí, že je na ní speciální zpevněný prostor pro jejich uskladnění, ale kolik se jich tam nachází, není veřejně známá informace. Armádní Zpravodaj odhaduje, že jich mohou být nižší desítky, pokud chce Německo 35 letadel k jejich použití.

Video: Ukrajinci se ani nemuseli snažit, 5. největší ropnou rafinerii v zemi si Rusové zapálili sami

Německé letectvo v současné době používá jako nosiče jaderných pum letouny Panavia Tornado IDS zařazené do výzbroje již počátkem 80. let 20 století, uvádí Wikipedia, a v současné době rychle zastarávají. Již delší dobu je proto plánuje vyměnit, a jedinou možnou variantou jsou vlastně F-35A, protože jde o letouny certifikované pro novou pumu B61-12, kterou mohou nosit ve své vnitřní pumovnici a zachovat si schopnost stealth.

iZdroj fotografie: Dave Bezaire & Susi Havens-Bezaire / Creative Commons / CC BY-SA

Velké investice do modernizace letiště se sice zdají jako prodražující nákup F-35, ale podle názoru Armádního Zpravodaje nejde o žádné vyhazování peněz. I plán na zvýšení obranných výdajů zemí NATO na 5 % HDP počítá s tím, že 30 % z této částky půjde na infrastrukturu, protože jde o důležitou část obrany. Moderní letiště jako Büchel navíc může v případě potřeby sloužit i jako velmi kvalitní základna pro jiná spojenecká letadla.

Článek Stinná stránka nákupu F-35, která každý letoun extrémně prodraží. Jen za úpravu letiště zaplatí Němci 48 miliard korun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35A budou pro jaderné zbraně

Letectvo Velké Británie by mělo prozatím posílit 12 letounů F-35A, a BBC uvádí, že podle tamního premiéra Keira Starmera se mají zapojit do jaderné mise NATO. Je tedy naprosto jasné, že si je pořizuje s cílem nosit jaderné zbraně, protože jinak sází na F-35B s kolmým startem a přistáním. Jedná se o krok k jadernému zastrašení Ruska, ale Armádní Zpravodaj soudí, že bude výsledkem buď zvýšení napětí mezi ním a NATO, ale také možnost, že sice Rusko od své rétoriky neustoupí, ale zůstane pouze u ní. Urovnání vztahů prozatím určitě na stole není.

Ruské vojenské letouny přeletěly nad německou fregatou. Nesestřelila je, ale mohla. Jenomže by rozpoutala něco hrozného

F-35A je jednomotorový letoun5. generace určený pro operace z letišť, uvádí Wikipedia s tím, že je jednomístný a dosahuje max. rychlosti Mach 1,6. Jeho přesností je vysoce pokročilá schopnost stealth a možnost používat celou škálu západních zbraní, ať jde o střely vzduch-vzduch, řízené pumy a další. Je ale i skvělým průzkumníkem a je všeobecně všestranný.

F-35A používá jadernou pumu B61-12

Pokud chce Velká Británie používat letouny pro jaderné odstrašení, je F-35A logickou volbou, protože je certifikovaná pro použití moderní americké pumy B61-12. Tu nese ve vnitřní pumovnici, čímž si zachovává schopnost stealth, a je tedy těžší ji zachytit radary. Puma má nastavitelnou sílu exploze na úrovni 0,3, 1,5, 10 nebo 50 kilotun, uvádí Wikipedia, a její přesnost je 30 m, takže ji lze použít jako taktickou jadernou zbraň s omezeným účinkem.

Francouzská pěst se přiblížila k Moskvě: Putin nešťastně sleduje, jak Rafale schopné nést jaderné střely přistály v Polsku

Velká Británie je v současné době jadernou velmocí, ale disponuje jenom hlavicemi na raketách svých 4 strategických jaderných ponorek. V minulosti měla i schopnost jaderného bombardování, ale toho se roku 1998 vzdala. Není jasné, zda chce B61-12 z USA koupit, nebo se zapojit do programu jejich sdílení, ale na britské půdě už nejspíše jsou. BeyondNuclearInternational uvádí, že podle všech indicií je tam v létě 2025 po 17 letech umístila Amerika.

Článek Velká Británie chce prosadit mír s Ruskem pomocí F-35A s jadernými bombami. Krok, který žádný klid nepřinese se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Závada a následný pád F-35A je výjimečnou událostí

Nestává se zrovna často, aby západní vojenská letadla padala (na rozdíl od ruských, která jdou k zemi vinou závady i několikrát ročně), ale přesto k tomu dojít může. Incident z ledna 2025 je toho důkazem. Z vyšetřování vyplývá, že byla příčinou námraza na přídi letounu, ale hlavně na vzpěrách povozku, který kvůli tomu nešel uvolnit, a tedy ani vysunout.

Video: Turecká PVO za překročení hranic sestřelila ruský Suchoj Su-24. Incident, který mocné Rusko vyškolil

Pilot F-35A nahlásil závadu hned po startu, jelikož podvozek ani nešel úplně zatáhnout, a když se ho pokusil znovu vysunout, neuspěl. Kontaktoval proto řídicí středisko, které se spojilo s inženýry výrobce Lockheed Martin – ti doporučili, aby ho pilot zkusil „odseknout“ tím, že sletí k přistávací dráze a lehce se jí podvozkem dotkne, čímž by měl vzpěry uvolnit, načež nabere rychlost a vzlétne, aby nedošlo ke kolizi, ale bylo to jenom oddálení havárie.

Napoprvé se to nepovedlo, a když to zkusil podruhé, podařilo se mu ještě vzlétnout, jenomže senzory vyhodnotily, že F-35A dosedla na zem, kvůli čemuž se stal letoun neovladatelným a pilot se musel katapultovat. Na to měl naštěstí dostatek času – záběry totiž ukazují až padající „ef-třicet-pětku“, ale pilot už se tou dobou snášel na padáku k zemi.

Ruská tanková vojska se nevratně rozpadla. Ztratila min. 4 108 tanků, ale škody jsou mnohem větší, než se zdá

Vyšetřovací komise konkrétně zjistila, že byl na vině průnik vody do hydraulického systému v přední části a do hlavních vzpěr podvozku, což způsobilo při teplotě vzduchu -18 °C tak silnou námrazu, že přestaly správně fungovat. Je však nutné vysvětlit, že za to nemůže nějaké selhání techniky, nýbrž údržby. Personál letecké základny měl totiž skladovat sudy s hydraulickou kapalinou na otevřeném prostranství, kde byly vystaveny nepříznivému počasí.

Nehodě šlo tedy pravděpodobně předejít, pokud by došlo k dodržení stanovených postupů. Armádní Zpravodaj proto soudí, že nelze tento incident v žádném případě přičítat technické závadě nebo celkové nespolehlivosti F-35A, protože havárii nezpůsobila její složitost, ani nějaká nedotaženost, a stejně tak ani chyba pilota, ale zkrátka zanedbaná údržba.

Satelitní snímky: Rusové našli způsob, jak na zemi ochránit své nejlepší frontové bombardéry, Suchoje Su-34

Wikipedia potvrzuje, že jsou nehody F-35A vinou technických problémů opravdu výjimečné, a v podstatě je lze spočítat na prstech obou rukou. Také nutno poznamenat, že jde o mimořádně složitý letoun 5. generace, který jako jediný na světě vznikl v počtu přesahujícím 1 000 kusů, a v plánu ho je alespoň 3násonek. Oproti tomu ruských Su-57 páté generace je jenom pár desítek, kdežto čínských J-31 a J-20 dohromady nižší stovky.

Redakce Armádního Zpravodaje sleduje dění kolem F-35A, ale i dalších verzí, dlouhodobě, a je názoru, že je jejich nákup evropskými zeměmi stále tou nejlepší volbou. Nic lepšího zkrátka dnes neexistuje, a ačkoliv mají za 10 až 15 let ovládnout oblohu letouny generace šesté, ty páté budou stále nejenom použitelné, ale ještě desítky let hrát obrovskou roli.

Článek Video: Americká F-35A se zřítila z nebe poté, co se pilot pokusil 2krát přistát. Na vině byla námraza na podvozku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Indie chtěla vyrábět doma, Amerika nikoliv

I když mají mnozí na „ef-třicet-pětky“ negativní názor s tím, že to je „předražený šrot“, a že v letectvech, která ho mají, ani není 100 % letounů schopných okamžitého nasazení, jedná se o nejlepší, a hlavně jedinou možnost pro americké spojence, jak si letoun 5. generace pořídit; ať má kritik názor jakýkoliv, není zkrátka možné ho ničím nahradit.

Chlouba ruského letectva tragicky havarovala: když Su-34 spadl na obytný dům, zabil 15 lidí. Na vině byla zanedbaná údržba

Letoun 5. generace sice existuje i jinde, ale ruský Suchoj Su-57 je víceméně nepoužitelný hlavně pro slabé stealth a problémy s motory, i když nové už by měly být použitelné, zatímco Čína má sice hned dva modely, ale pochopitelně je neprodá svým rivalům, jakým je právě Indie, kdežto západní země je ani chtít nebudou z bezpečnostních důvodů.

A nahradit ho letouny 4,5. generace jako je Rafale, Gripen E nebo F-16 Block 70/72? Nelze, jeho výhody jsou až příliš velké – senzory lze sice teoreticky nějak dotáhnout, ale stealth už ne, tato schopnost vychází ze samotného tvaru draku letounu. Indie tak v podstatě nemá jinou šanci, ale Armádní Zpravodaj názoru, že může své rozhodnutí ještě přehodnotit.

Německo začíná zbrojit tak mohutně, že vytře zrak i Rusku. K tisícovce Leopardů 2 nakoupí i 8,5 tisíce obrněnců a 20 Eurofighterů

Bloomberg uvedl, že mělo být hlavním důvodem pro vycouvání z nákup neochota Ameriky lokalizovat výrobu z velké části v Indii v rámci programu „Make In India“ (Vyrobeno v Indii), což je snaha tamní vlády o podporu nejenom domácího zbrojního průmyslu. Ten měl dokonce vyvíjet i vlastní letoun páté generace, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval v červnu 2025 s tím, že může program narazit na řadu výzev a neřešitelných překážek.

A to se nejspíše také potvrdilo, jelikož doteď nelétá ani prototyp, a jak se zdá, Indie ho není schopna bez vyspělých zahraničních technologií dotáhnout. To není moc překvapením, jelikož to krom Ameriky dosud dokázala jenom Čína, jejíž oba dva letouny vypadají solidně; ve světě jsou však i další projekty, velmi slibně vypadá turecký TAI TF Kaan.

Video: Havárie ruského strategického letadla Iljušin Il-76. K zemi padalo nekontrolovaně, výbuch byl obrovský

Ten si už dokonce předobjednala Saúdská Arábie v počtu 100 kusů, a později projevila zájem o desítky kusů také Indonésie. Možnosti má tedy rozjeté dobře, ale problém je, že dosud nebyl odzkoušen v boji – to byla v podstatě jenom americká F-35 a F-22, ale jelikož Čína prodala pátou generaci také Pákistánu, je možné, že se nějakého nasazení dočká.

Článek Velká rána pro F-35A, zájemce už je nechce. Padla tím obří zakázka, která mohla Americe přinést vliv u souseda Číny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejpočetnější letoun 5. generace

V činné službě existují jenom 4 typy letounů 5. generace – kromě F-35 jde o americký Lockheed Martin F-22 Raptor, ruský Suchoj Su-57 Felon a čínský Chengdu J-20 Mighty Dragon, a brzy i Shenyang J-35. Ovšem F-22 není už léta vyráběn, těch ruských je kolem 30, navíc pochybné kvality, a čínských nízké stovky. Oproti tomu F-35 již existuje kolem 1 200, uvádí SimpleFlying, a výrobce má mnoho dalších objednávek. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je to zárukou jeho dalšího rozvíjen a modernizací, které ho udrží ho na špici ještě dlouho.

Rozsáhlá modernizace 4 německých ponorek 212A je udělá extrémně nebezpečné. Ruská plavidla budou proti nim zaostalá

Letoun existuje hned ve 3 variantách

F-35 není jenom jeden, ale existuje ve 3 odlišných variantách, přičemž na světě žádný jiný takový není. Wikipedia uvádí, že varianta A je určena pro operace z pozemních základen (tu má objednanou i ČR), varianta zase B umí startovat z krátké dráhy a kolmo přistát – to umí i vzlétnout, ale jenom s minimálním nákladem. Slouží třeba na letadlových lodích bez katapultu, ale i na ostrovech s krátkou dráhou. Varianta C je pak určena pro letadlové lodě s katapultem a záchytnými lany, ale třeba Velká Británie vsází na „béčko“ ve všech rolích.

iZdroj fotografie: Ronnie Macdonald / Creative Commons / CC BY

Vysoká všestrannost vhodná „pro vše“

Ačkoliv mnoho lidí mluví o F-35 jako o stíhačce, je to nepřesné označení. Lockheed Martin ji naopak popisuje jako letoun kombinující vzdušné, pozemní, námořní, vesmírné a kybernetické operace, přičemž zvládá mnoho úloh najednou. Třeba F-22 je bezesporu lepší stíhací letoun a má větší schopnost vyhrát letecký souboj s nepřítelem, ale zase není schopen špičkově zvládnout ostatní typy operací, s čímž naopak F-35 nemá žádný problém.

Buď je to šílenství, nebo budoucnost: americké tanky Abrams budou střílet po dronech svou nejsilnější zbraní, 120mm kanonem

F-35 má druhou nejvyšší úroveň stealth

Všechny letouny 5. generace mají schopnost stealth, ale to neznamená, že je u všech stejné úrovně. U F-35 je skvělá, i když třeba u F-22 ještě lepší, uvádí GlobalSecurity. Naopak u ruského Su-57 je mnohem horší, a pravděpodobně i u J-20, kde by však měla být lepší než u Su-57. A jelikož F-22 nebude nikdy bojovat proti F-35, má tak nad ostatními soupeři znatelnou výhodu, jelikož budou mít problém ji lokalizovat a odpálit na ni střely.

Jedinečné senzory úrovně AWACS

F-35 nemá jenom vynikající schopnost stealth, ale i schopnost získávat svými pokročilými senzory mnoho dat, zpracovat je a sdílet. SimpleFlying uvádí, že hlavním senzorem je vyspělý radar AN/APG-81 typu AESA, systém DAS složený z 6 infračervených kamer, sofistikovaný elektrooptický zaměřovací systém, nebo také systém HMDS na přilbě pilota. O F-35 se někdy říká, že to není jen bojový letoun, ale že může sloužit také jako letoun AWACS.

Článek 5 důvodů, proč je F-35 nejlepším víceúčelovým bojovým letounem na světě. AČR i NATO vsází na to nejlepší, co mohou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 je určena k obraně vzdušného prostoru

V jednom je nutné s lídrem české opozice souhlasit – Česká republika opravdu potřebuje značně posílit svou protivzdušnou obranu a postavit ji jako vícevrstevnou. Ale dělat to na úkor F-35 je dle Armádního Zpravodaje nesmysl hlavně z toho důvodu, že i vyspělý bojový letoun je součástí protivzdušné obrany. Hájení vzdušného prostoru je jednou z jeho úloh, neslouží jenom pro útoky. Wikipedia uvádí, že má kanon ráže 25 mm a různé typy střel vzduch-vzduch, tedy zbraně, s nimiž lze zničit nepřátelská letadla, drony nebo řízené střely (jako pozemní PVO).

iZdroj fotografie: Minsterstvo obrany Slovenské republiky

Tuto schopnost má i letoun F-16V pořizovaný Slovenskem, a švédský letoun Gripen E samozřejmě také. I když by byly oba nejspíše o něco levnější než F-35, mají oproti ní celou řadu nevýhod. Lockheed Martin ji popisuje jako stroj plnící vzdušné, pozemní, námořní, vesmírné a kybernetické operace s cílem vést boj a poskytovat rozhodující výhodu. Má mít i bezkonkurenční schopnost shromažďovat, zpracovávat a sdílet data, a je připravený na kooperaci s drony, čehož letouny 4. generace v takové kvalitě prostě schopné nejsou.

19 íránských balistických raket může znít hrozivě, ale pro Patriot je to jenom předkrm a ani se nezapotí. Sestřelit jich může 100 %

Další důvodem je stealth – podle názoru Armádního Zpravodaje jde o klíčovou schopnost, jak bojovat s nepřátelskou protivzdušnou obranou. To je ve válce jedna z hlavních výhod, jak ukázala třeba operace Izraele proti Íránu. Právě díky F-35 dokázal PVO totálně rozvrátit, což mu umožnilo dělat si na obloze, co chtěl. Naopak Rusko na Ukrajině, kde v roce 2022 nasadilo své početné letectvo s letouny 4. generace, nic takového nedokázalo. Výsledkem je zamrzlá pozemní válka s masovým využitím dronů, což by za situace vzdušné převahy nenastalo.

Proti F-35 nemá F-16 příliš šancí

F-35 Block 4, tedy verze, kterou bude české letectvo používat, bude mít ve svém nitru nový víceúčelový radar AN/APG-85. Twz uvádí, že bude mít výrazně vylepšený dosah a rozlišení, a jako víceúčelový zvládne detekovat i pozemní cíle ve vysokém rozlišení, což z letadla dělá jedinečný průzkumný stroj v kvalitě, jakou F-16V nemá. S jeho pomocí také letoun jako F-16V nebo ruský Suchoj Su-35 Flanker E uvidí na vzdálenost, kdy jejich radary naopak soupeře 5. generace vůbec nezaznamenají, a může je zničit svými střelami s dlouhým dosahem.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Další důvod pro pořízení F-35 je pak ekonomický, i když to nemusí vzhledem k jeho vysoké ceně na první pohled dávat smysl. Jak uvádí Wikipedia, ve světě vzniká několik letounů 6. generace, třeba Chengdu J-36, Boeing F-47 a další, které vstoupí do služby ve 30. letech 21. století. Kolem roku 2040 budou tedy letouny 4. generace jako F-16V zastaralé, a bude je třeba nahradit. Opět by tedy bylo nutné vynaložit nemalé peníze na letoun 5., nebo ještě větší na 6. generace. Ale ti, kdo budou mít F-35 s možností modernizace, to nebudou muset řešit.

Dosud „nejagresivnější“ modernizace F-35 se prodraží, ale schopnosti zvýší neskutečně. Dostanou ji i ty objednané Českem

Za zcela nesmyslnou potom redakce Armádního Zpravodaje považuje i myšlenku F-35 prodat Izraeli. Jednak ČR bez souhlasu Američanů nebude smět letouny prodat, komu chce, což je dnes standardní ujednání, ale za hlavní důvod lze považovat, že Izrael používá F-35I Adir vybavený domácí avionikou, systémy a zbraněmi. Sice vypadá jako budoucí český F-35, ale uvnitř jde o zcela jiné letadlo. Pro izraelské letectvo by tak české letouny neměly žádné využití.

Článek Babiš by prodal F-35 Izraeli, ale je to nesmysl – jde o úplně jiné letouny. Navíc nedává smysl, aby je AČR nahradila F-16 nebo Gripeny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Modernizace F-35 je hodně radikální

Systém TR-3, který je základem modernizace Block 4, přináší do F-35 nový hardware a software, popisuje FlightGlobal. Údajně jde o nejagresivnější modernizaci v historii, která mu dodá nejenom vyšší výkon zpracování dat, ale hlavně nové senzory, zbraně a lepší schopnosti spolupráce – pravděpodobně je myšleno s letouny, drony, ale i dalšími složkami ozbrojených sil. Block 4 by měl být základem i 24 letounů objednaných Českou republikou.

iZdroj fotografie: GoodFon

Problémem však je, že měl být TR-3 v letounech zavedený již někdy v roce 2023, jenomže se program potýkal se zpožděním a zvýšením nákladů, uvádí DefenseOne, takže musel být přepracován. Vázly kvůli tomu i dodávky takto vybavených letadel, ale již by jich mělo být hotovo kolem 200 kusů. Zvýšení nákladů je špatnou zprávou pro všechny, kdo uvažují o koupi. Letoun určitě nebude nijak zlevňovat, domnívá se Armádní Zpravodaj. Cenovka je zhruba na 80 milionech dolarů (1,73 miliardy Kč), a výrobce musí náklady v budoucnu pokrýt.

F-35 dostane nový radar i zbraně

O modernizaci Block 4 je známo, že by měla do budoucna zahrnovat nový výkonnější radar AN/APG-85, uvádí Wikipedia. Není ovšem jasné, zda bude instalovaný i do starších letadel, nebo jim zůstane starý; možné je obojí. Jde pochopitelně o radar typu AESA, který je schopen nejen odhalovat vzdušné cíle na dlouhé vzdálenosti, jako jsou letadla, drony či řízené střely, ale též slouží k mapování pozemních cílů ve vysokém rozlišení.

Železná opona se vrací: 5 zemí NATO nastraží podél celých hranic s Ruskem smrtící zbraně. Pro armádu nebude možné, aby prošla

Z nových zbraní by měla být integrována evropská střela vzduch-vzduch MBDA Meteor, a ArmyRecognition uvádí, že má být letoun schopen používat i americkou AIM-260 JATM, která je odpovědí na ruské a čínské střely vzduch-vzduch dlouhého dosahu. Také má ale umožnit používání protilodní střely AGM-158C LRASM s dosahem minimálně 370 kilometrů a malých střel s plochou dráhou letu SPEAR 3 s dosahem přes 140 kilometrů.

Článek Dosud „nejagresivnější“ modernizace F-35 se prodraží, ale schopnosti zvýší neskutečně. Dostanou ji i ty objednané Českem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úder „do zad“ je chytrý, ale zřejmě neproběhl

Když pár dní po začátku izraelských útoků oznámila íránská média sestřelení nepřátelských F-35, mnozí tomu uvěřili a považovali to za bernou minci, aniž by si pořádně prohlédli důkazy – za hlavní byla považována fotografie s troskami F-35 poblíž obytných domů, jejíž velikost byla však něco přes 100 metrů – zkrátka velmi nepovedená lež íránských grafiků.

Lépe na tom pak nebyly ani záběry s údajným sestřelením F-35. Jak totiž redakce Armádního Zpravodaje zjistila, nejenom, že pochází z českého herního simulátoru Arma 3, ale dokonce na nich je vidět ruský Suchoj Su-57, nikoliv americký letoun páté generace. Ale přesto Írán stále tvrdí, že F-35 sestřelil, a Čínská akademie vysvětluje, že k tomu měl použít starou čínskou taktiku – neznamená to však, že by sestřelení nějak potvrzovala.

Íránská státní televize PressTV tvrdí, že domácí armáda nastražila řadu maket simulujících systémy protivzdušné obrany, aby izraelské letectvo zmátla. To je mělo ničit a ničit, a později se cítit bezpečněji a polevit v ostražitosti – a právě tehdy měly udeřit pravé systémy PVO, z nichž je zřejmě nejvyspělejší Bavar-373, který je údajně lepší náhradou za ruský S-400.

Satelitní snímky ukazují následky dopadu 6 bomb GBU-57A/B na hlavní íránské jaderné zařízení. Skoro nic se na pohled nezměnilo

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že došlo k ničení íránské protivzdušné obrany již dříve, kdy se režim snažil podpořit Hamás v boji proti Izraeli, ale když mu byly odvetně zdevastovány baterie S-300, velmi rychle zařadil zpátečku a přistoupil na příměří. Jenomže i toto bylo údajně součástí taktiky, jak nepřátelské letectvo přechytračit.

Jakmile totiž nebyly delší dobu detekovatelné žádné systémy protivzdušné obrany, zejména tedy na základě radarů, začali být piloti méně pozorní – alespoň tak to vysvětluji íránská státní média. A právě tehdy vystoupila PVO ze stínu, když nechala přeletět izraelské F-35 nad její pozicí, a poté, co se ocitla za nimi, vystřelila a poslala je k zemi.

Existuje jenom jeden důvod, proč Izrael zaútočil na Írán a vyvolal válku. Slabý režim ho dříve neohrozil, ale do budoucna mohl

Někomu to nemusí přijít jako nic světoborného, Číňané však údajně tuto taktiku vyvinuli v roce 1962, kdy konkrétně 9. září její PVO úspěšně sestřelila americké výzvědné letadlo Lockheed U-2 Dragon Lady, které spadalo do nejpřísněji utajovaných zbrojních programů Spojených států amerických a bylo částečně v působnosti CIA, uvádí Wikipedia. Později pak měla země draka sestřelit ještě tři, a právě Írán se měl inspirovat.

Kdyby se to potvrdilo, jednalo by se o první sestřel tohoto letounu 5. generace, ale Armádní Zpravodaj ještě jednou zdůrazňuje, že doposud nepředložil jakýkoliv věrohodný údaj. Jedná se spíše o propagandu tamního režimu, který chce zřejmě zvýšit morálku svých ozbrojených sil, ačkoliv je od počátku patrní, že mohutně prohrávají, a jediné, co představuje nebezpečí, jsou jejich balistické rakety, protože jsou reálně schopné pronikat izraelskou PVO.

Článek Írán sestřelil izraelské F-35 pomocí 60 let staré čínské taktiky, kdy je „přepadl zezadu“. Zní to věrohodně, má to ovšem velké „ale“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela proti pozemním i námořním cílům

Tvůrcem střely ICE BREAKER je izraelská společnost Rafael. Popisuje ji jako zbraň schopnou zničit vysoce cenné pozemní i námořní cíle – v tomto případě se dle Armádního Zpravodaje bude jednat o protilodní verzi označovanou SEA BREAKER. Střela má řadu výhod, třeba schopnost fungovat v oblastech s rušeným signálem GPS, neboť má pokročilý elektrooptický infračervený vyhledávač s funkcí porovnávání scény a automatického rozpoznávání cílů.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Střela je určena pro různé typy letadel, ale použít ji mohou i vrtulníky. Izrael ji může třeba proti Íránu odpálit z bojových letounů McDonnell Douglas F-15I Ra’am, který jich unese sedm, a General Dynamics F-16I Sufa, na nějž lze umístit čtyři. Ale unikátní je, že se ICE BREAKER vejde i do pumovnice letounu F-35, uvádí EdrMagazine. To znamená, že si letoun zachovává schopnost stealth, takže ji může odpálit relativně nepozorovaně a značně nepřítele překvapit.

ICE BREAKER lze velmi obtížně sestřelit

ICE BREAKER je zhruba 4 metry dlouhá, má hmotnost necelých 400 kg, a pohání ji nespecifikovaný typ proudového motoru vysokou podzvukovou rychlostí do vzdálenosti až 300 km. Jelikož létá nízko nad terénem a má unikátní tvar, lze ji velmi obtížně detekovat a sestřelit. Její trasu lze také naprogramovat, aby se vyhnula místům s nepřátelskou PVO. Hmotnost hlavice je 113 kg, což je síla menší letecké pumy, ale vzhledem k mimořádné přesnosti dokáže zničit i odolnější cíl, jelikož dopadne přesně do místa, kam je potřeba.

Izraelská letecká převaha: F-35, F-15I Ra’am a F-16I Sufa proti íránskému letectvu, v němž je nejlepší americký F-14A Tomcat a ruský MiG-29

Výhodou střely je také to, že nemusí být odpalována jenom z letadel a vrtulníků, ale startovat může rovněž z plavidel a pozemních platforem. Wikipedia uvádí, že se s Rafale dohodl i americký koncern General Atomics Electromagnetic Services, který má produkovat americkou verzi pod označením Bullseye. Kromě výše zmíněných vlastností má být schopna odpalu z lodního vertikálního systému Mk 41 nebo z raketometů M270 a M142 HIMARS.

Článek Jednu z nejlepších izraelských zbraní nese skrytě F-35: řízená střela ICE BREAKER přesně eliminuje hodnotné cíle a nelze ji rušit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kapacitu výroby F-35 mohou využít evropské země

Amerika má dlouhodobě napjatý rozpočet, který se zdá být v posledních letech neúnosný. Donald Trump ostatně už v předvolební kampani sliboval, že pokud bude zvolen za prezidenta, napraví to, nebo se o to alespoň pokusí – a tak se také děje, armádou počínaje. Už v prosinci 2022 Armádní Zpravodaj upozorňoval, že dává na zbrojení 17,6 bilionů korun ročně.

Nová válka na obzoru: důkazy říkají, že by Kambodža mohla zaútočit na Thajsko. Vybudovala vojenskou základnu

To je zdaleka nepřekonatelná částka – jenom pro srovnání, Čína měla ve stejném období výdaje dosahující 5,33 bilionů korun, a Rusko „pouze“ 3,5 bilionu korun. V Evropě pak vydalo nejvíce Německo, a to 1,145 bilionu korun. V posledních letech ovšem náklady na zbrojení rostou, takže budou vyšší – v březnu 2024 Armádní Zpravodaj psal, že to bylo v roce 2023 o 4,5 %, a bylo to poprvé, co splnila ČR svůj závazek vůči NATO, která za 10 let navýšila výdaje 3násobně.

V dubnu 2025 potom přišlo rozhodnutí Severoatlantické aliance, že dojde povinně ke zvýšení investic do obranného průmyslu o celých 50 %, což platí pro všechny členské země. Zda to bude dodržovat i Amerika, není jisté, jelikož Donald Trump nejednou pohrozil, že z NATO vystoupí, ale Armádní Zpravodaj zhodnotil, že by to pro ni byla obrovská strategická chyba.

Izrael nečekaně zaútočil na Írán a rozpoutal válku: 200 letouny mu v noci zdevastoval tajnou výrobu atomovek a zabil generály

Snižování výdajů v armádě má – v případě F-35 – v roce 2026 za následek snížení objednávek verze A (start z pozemních letišť) ze 48 na 24 letounů, a škrty čekají také námořnictvo s verzí C (start z letadlových lodí), které dostane 12 letadel namísto 17, a námořní pěchotu, kde jich bude dodáno 13 místo původně plánovaných 11, ale není jasné, o jaké verze se má jednat, jelikož provozuje C i B (kolmý start a přistání, takže je schopna operovat ze země i lodi).

Škrty jsou součástí plánu ministra obrany Petea Hegsetha na snížení celkových vojenských výdajů o 8 % v příštích pěti letech. Americké ozbrojené síly jsou dlouhodobě největším zákazníkem, pokud jde o letouny F-35, ale v dalších letech se to může změnit ve prospěch evropských zemí. Armádní Zpravodaj upozorňoval, že má v rámci programu F-35 vzniknout až 3 100 letounů do roku 2035, a dochází k navyšování produkce – v tomto roce až na 190 kusů.

Ruskému Suchoji Su-57 zůstává jeho největší výhoda. F-35 prozatím nejlepší střelu NATO kvůli problémům nedostane

Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že z toho mohou profitovat evropské země, které teď musí na dodání F-35 čekat i několik let. Kapacita původně rezervovaná pro americké letectvo, námořnictvo a námořní pěchotu se tak jednoduše uvolní pro ostatní zájemce.

F-35 je tím nejlepším, co může Evropa koupit

Víceúčelový stíhací letoun páté generace F-35 Lightning II je aktuálně jediným dostupným řešením pro evropská i další spojenecká letectva. Jeho hlavní předností je kombinace stealth technologie, vysoké manévrovatelnosti, pokročilých senzorů a schopnosti síťově centric­kého boje. Využívat má pokročilý radar AN/APG-81 AESA a senzory DAS a EOTS, které pilotovi poskytují 360stupňová situační přehled, což zvyšuje jeho bezpečnost a rozhodovací schopnosti.

Polsko kvůli Rusku nepřestává zbrojit a objednává další tanky K2 Black Panther; 500 si jich vyrobí samo, aby podpořilo domácí průmysl

F-35, ačkoliv je schopný boje proti vzdušným, pozemním i námořním cílům, vyniká v oblasti průzkumu také díky nízké radarové stopě – stealth – takže je obtížně odhalitelný. Armádní Zpravodaj připomíná, že má navíc schopnost přežití i v prostředí s hustou protivzdušnou obranou. Jeho propojení s dalšími prvky na bojišti z něj dělá klíčový nástroj moderního vedení války, na což se budou spoléhat letectva v rámci Severoatlantické aliance.

Článek Dodávky F-35 klesnou v roce 2026 o celých 50 %. Američané revidují odběr, což může naopak posílit evropské odběratele se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela zkonstruovaná F-35 na míru

Výrobcem střely JSM je norská společnost Konsberg, a proto se k nákupu pochopitelně vyjadřuje tamní ministerstvo. Wikipedia uvádí, že má firma dohodu s výrobcem F-35, tedy společností Lockheed Martin, o tom, že bude tuto střelu propagovat. Je totiž navržena tak, aby se vešla do vnitřního zbraňového prostoru letadla, respektive se tam vejdou dvě. V takovém případě zůstává zachována schopnost stealth, ovšem v případě potřeby může nést další 4 střely na vnějších závěsnících – je to nicméně výměnou za to, že bude snáze odhalitelné.

iZdroj fotografie: Strak Jegan / Creative Commons / CC BY-SA

Střela JSM je odvozena od střely Naval Strike Missile určené primárně k zasahování námořních cílů, i když je schopná zasahovat i cíle pozemní. Oproti ní má ale větší hlavici, jejíž hmotnost činí 120 kilogramů. Ničivostí se tedy vyrovná lehčí letecké pumě, ačkoliv má výrazně menší sílu než třeba známá britsko-francouzská střela Storm Shadow s hlavicí o hmotnosti 450 kilogramů. Armádní Zpravodaj soudí, že bude vhodná proti méně odolným cílům než jsou betonové bunkry – třeba Rusku by mohla ničit protivzdušnou obranu hluboko v týlu.

Dlouhý dosah a mimořádná přesnost

Norská střela JSM se může pochlubit dlouhým doletem, který činí minimálně 500 kilometrů, a rychlostí Mach 0,9, což ji spolu s tvarem a nízkou výškou letu činí obtížně sestřelitelnou. Konsberg vyzdvihuje i její naváděcí systém. V konečné fázi používá sofistikovaný infračervený vyhledávač, během letu přitom nejenom inerciální a satelitní navádění, ale i terénní mapování. Bude tak odolná proti rušení satelitní navigace a její přesnost je uváděna 1 metr.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Její délka potom činí 4 metry a váží 416 kilogramů. Kolik si jich Německo přesně pořídí, není jasné, ale hodlá za ně utratit zhruba 14 miliard korun. Wikipedia uvádí, že Německo má v USA objednáno celkem 35 letounů F-35A. Dá se předpokládat, že pokud je bude mít vyzbrojené střelami jako je MBDA Meteor a JSM, bude mít Luftwaffe schopnost nepozorovaného ničení pozemních i vzdušných cílů na velmi dlouhou vzdálenost.

Článek Německé F-35 dostanou norské střely vyvinuté speciálně pro ně. Umí obratně proniknout ruskou protivzdušnou obranou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Meteor by schopnosti F-35 výrazně posílil

Začátkem března 2025 Armádní Zpravodaj informoval, že má F-35 dostat střelu MBDA Meteor, s níž by dokázala lépe čelit případným vzdušným hrozbám, zejména letounům. Stát se tak mělo dle odhadů do roku 2027, ale britské ministerstvo obrany podle DefenseJournal uvedlo, že dochází ke zpoždění a integrace je očekávána až začátkem 30. let 21. století.

Úžasný pokrok: ukrajinský dron „sundal“ ten ruský za letu systémem elektronického boje. Nepadl tak jediný výstřel (video)

Tato informace vychází z odpovědi na písemnou parlamentní otázku poslance Bena Obese-Jectyho, který požádal ministra obrany, aby upřesnil plánované datum integrace MBDA Meteor na letounech F-35B, které Velká Británie kupuje, do provozu, a časový harmonogram, kdy budou touto střelou vybavené letouny schopné operačního nasazení.

Na to odpovídala Maria Eagle, náměstkyně ministra obrany, veřejných zakázek a průmyslu: „Integrace střely vzduch-vzduch poháněné náporovým motorem MBDA Meteor s F-35B je řízena americkou společnou programovou kanceláří Lightning II; současný odhadovaný časový plán pro schopnost v provozu se očekává na začátku 30. let 21. století.“

Zbídačené bulharské letectvo dostalo druhou F-16 v té nejlepší verzi. Tentokrát (zatím) nemá technické potíže

Schopnosti nejenom britských F-35 tím budou značně oslabeny. Armádní Zpravodaj připomíná, že je aktuálně nejlepší střelou vzduch-vzduch v její výzbroji AIM-120 AMRAAM verze D. Její přesný dolet je utajen, ale dle odhadů se může jednat o 160 až 180 km, uvádí Wikipedia. To vůbec není špatní, ale MBDA Meteor doletí až 200 km, a navíc má nejmenší zónu úniku na světě. To v praxi znamená, že jakmile se zaměří na cíl, je téměř nemožné jí uniknout, potvrzuje MBDA.

Ačkoliv se integrace týká potencionálně všech F-35 v zemích NATO, konkrétně Velká Británie je chce pro svou verzi B – koupila totiž netradičně jenom ji, jelikož je schopna operovat z pozemních základen i lodí, s čímž britská taktika počítá – je to je variabilnější než provozovat různé verze, a co více, F-35B přistane i na improvizovaných letištích a plochách.

Rusko v problémech, Izrael posílá na Ukrajinu systémy Patriot, které zničí všechno, co má ve výzbroji. Sám je vyřazuje

Současně má tedy stále Rusko navrch, jelikož provozuje střelu R-37M s dosahem až 400 km, ale je nutné to brát s rezervou. Jeho letectvo navíc nedokáže její potenciál využít, jelikož nemá tak dobré stealth u letounů Suchoj Su-57, které se tak musí k nepříteli přiblížit na mnohem kratší vzdálenost. Teoreticky jsou tak šance F-35 vyrovnané i se střelou AIM-120 AMRAAM.

Článek Ruskému Suchoji Su-57 zůstává jeho největší výhoda. F-35 prozatím nejlepší střelu NATO kvůli problémům nedostane se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V belgickém letectvu bude až 55 letounů F-35

Armádní Zpravodaj připomíná, že Belgie původně chtěla koupit 34 letounů F-35, ale později se rozhodla pro pořízení až 21 dalších. Na západě Evropy tak vznikne velmi silné letectvo, jelikož si je pořizuje, i když ve verzi B, také Velká Británie, která jich chce skoro 140, zatímco Nizozemsko jich má mít celkem 58, a opomíjet nelze ani Německo nebo severnější Norsko, které je dokonce první partnerskou zemí na světě, jejímuž letectvu byly dodány všechny objednané F-35.

Německo opět povstává, armádu rozšíří o desítky tisíc vojáků. Zatím ale nesplnilo ani náborový plán z roku 2018

Kdy přesně dorazí první, resp. devátý vyrobený letoun do Belgie, není jasné, ale dodávky mají být postupně plněny v průběhu tohoto a příštího roku – to už mají být totiž převáděny F-16 na pomoc Ukrajině, a jelikož už má teď Lockheed Martin zpoždění, je zřejmé, že dává dodávkám „ef-třicet-pětek“ prioritu – ostatně proto jsou také montovány v Itálii, a ne v Americe.

„Letoun vstupuje do závěrečné fáze dokončovacích a přejímacích zkoušek. Jedná se o důležitý krok před dodáním a významný milník pro obranné schopnosti Belgie,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení na X (Twitteru). F-35 je přitom jediný letoun 5. generace, který si mohou evropské země koupit, a na hodnotě mu přidávají i reálné bojové zkušenosti – jednou z posledních byla proti Hůtíům, kteří ji skoro sestřelili, ale provedla úhybné manévry a přežila.

„Evropa nenechá Ukrajinu padnout. Zbraně jí dokáže dodat sama i bez Ameriky,“ tvrdí německý generálmajor

Na světě existují ještě další letouny 5. generace, ale ty v úvahu nepřipadají. Jmenovitě ruské Suchoje Su-57, jejichž největší slabinou je ovšem slabé stealth, jemuž se v Číně vysmáli, a pak dva modely právě ze země draka – Chengdu J-20 a Shenyang J-31. Navíc má do roku 2035 vzniknout zhruba 3 100 letounů F-35, což je udělá nejpočetnější 5. generace na světě.

Článek Belgie brzy dostane první z devíti vyrobených F-35. Může tak urychlit přesun F-16 na Ukrajinu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Náhrada za F-16 i posílení du budoucna

F-35 jsou jediné letouny 5. generace, které jsou v současnosti na trhu dostupné (myšleno pro západní země; ruský Suchoj Su-57 ani čínský J-35A nebo J-20 nepřipadají v úvahu). Ačkoliv mnozí tvrdí, že jsou poruchové a zbytečně drahé, faktem zůstává, že za ně zkrátka neexistuje alternativa, tedy rozhodně ne v podobě letounů 4. nebo 4,5. generace, jakými jsou třeba francouzský Dassault Rafale, ačkoliv se je Emmanuel Macron snažil takto nabídnout.

Video: ukrajinský Su-27 zničil na ránu ruský systém PVO, který ho neměl šanci vidět. Střely z něj létaly 150 metrů daleko

Belgie si objednala F-35 už v roce 2018, připomíná DefenseNews, tedy dříve, než „začaly být trendem“ u aliančních zemí, z nichž je zakoupila také Česká republika. Tamní ministr obrany Theo Francken aktuálně dokončuje svůj vojenský investiční plán na příštích 10 let, v němž počítá i s nákupem dalších 21 letounů F-35. Dohromady by jich tedy měla 55 kusů.

Letouny jsou nejenom špičkou ve své třídě, ale plány předpokládají, že jich vznikne do roku 2035 zhruba 3 100, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval v dubnu 2025. Je to velmi ambiciózní, jelikož jich bylo podle Wikipedie vyrobeno k roku 2024 jenom něco přes 1 000 kusů. AirAndSpaceForces pak s odkazem na Lockheed Martin uvádí, že by výrobce chtěl v tomto roce až 190 letounů, ale toto zvyšující se tempo by na splnění plánů nestačilo – muselo by být vyšší.

Neutrální Švýcarsko povolilo prodej desítek tanků Leopard 1. Uvědomuje si, že kvůli neutralitě přichází o peníze. Má ovšem zásadní podmínku

Belgie chce mimochodem letouny F-35 nahradit vyřazované F-16, které poté pošle na Ukrajinu, jak tamní ministerstvo obrany potvrdilo Armádnímu Zpravodaji v květnu 2025. Kdy přesně to bude, není jasné, protože má Lockheed Martin značný skluz s dodávkami letounů, ale nejspíše v tomto roce. F-16 jsou pro Ukrajinu velmi důležité, denně tam působí obrovské škody.

Článek Belgie přikoupí desítky F-35 proti Rusku. Vsází na to nejlepší, co dnes existuje. Budou základem jejích útočných i obranných sil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripeny budou AČR sloužit o 8 let déle

Ačkoliv by si někteří přáli koupit Gripeny verze E/F, trvá Ministerstvo obrany ČR na koupi F-35, které redakce Armádního Zpravodaje hodnotila jako nejlepší možnou volbu, pokud chce být na stejné úrovni jako ostatní partneři NATO. Je to nicméně velmi drahá záležitost, v červnu 2024 jsme upozornili, že bude stát roční provoz jedné F-35 přes 200 milionů korun.

ČR dodala Bulharsku modernizovaný L-39ZA Albatros. K hlavním cílům patřilo zbavit se ruské avioniky. Létat může dalších 1 500 h

Jenomže dodávky váznou a ve výzbroji AČR tak brzy nebudou, nejdříve v roce 2031, jak jsou naplánovány dodávky. Současný pronájem Gripenů C/D však končí už za dva roky, takže bylo nutné najít do té doby přijatelnou náhradu. Rozhodnutí nakonec padlo na prodloužení pronájmu Gripenů – 10 ve variantě JAS-39C, a 2 ve variantě JAS-39D.

Letectvo má aktuálně „céček“ o dvě více, ale na překlenovací období by měl stačit zmíněný počet. Pro rozpočet je navíc velmi pozitivní, se se podařilo oproti původní nabídce vyjednat významnou slevu, a to plných 25 %, což je vzhledem k dohodnuté částce 16,695 miliard korun 5,565 miliard. Ministerstvo upřesnilo, že většinovou částku netvoří pronájem, ale údržba, jelikož budou letouny provozovány už třetí dekádu, konkrétně tomu je od roku 2004.

Záběry: pohotoví civilisté se pokusili překazit ukrajinský útok – házeli na drony kamení, aby ochránili bombardéry. Ovšem marně

„Po sérii jednání se zástupcům ministerstva obrany podařilo domluvit oproti původní švédské nabídce z loňského roku významně výhodnější podmínky. Nalezení dohody je dobrá zpráva pro Českou republiku a pro zajištění její obranyschopnosti,“ uvedl Lubor Koudelka, vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany České republiky.

Článek ČR schválila prodloužení pronájmu Gripenů do roku 2035, získala ho o 25 % výhodněji. Provozovat je bude po boku F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-27 je veteránem tvrdých přistání

Sovětský Suchoj Su-27 je všeobecně znám pro svou schopnost přistát na velmi hrubých plochách. Ač se to nemusí zdát, jde o obrovskou strategickou výhodu. Na internetu je mnoho záběrů, které potvrzují, že k tomu dochází i v moderní době, dnes hlavně na ukrajinském bojišti. Příkladem je video níže publikované v dubnu 2023, které zachycuje přistání a opětovný vzlet stíhačky Su-27 Flanker na běžné silnici v zalesněné krajině. Bližší detaily známy nejsou, ale údajně se jedná o dvě různé Su-27 patřící ukrajinským vzdušným silám.

Ale mnohem důležitější než to, komu letadla patří, je fakt, že tyto Su-27 opět připomněly světu, v čem tkví jejich přidaná hodnota. Ne snad, že by nemohli piloti západních letounů o něčem takovém ani přemýšlet – např. JAS-39 Gripen, které využívá i české letectvo, staví na podobných schopnostech také. U většiny moderních západních letounů však možnost přistání mimo připravenou runway chybí, případně je zbytečně riskantní. Dokonce ani F-16, které má dle Wikipedie i Ukrajina, si mohou nechat o podobném přistání zdát.

F-35 zvládne přistát i vzlétnout z dálnice

U západních letounů je v tomto směru zásadním problémem, že jsou velmi citlivé na nasátí jakýchkoliv nečistot do motoru z nedokonale uklizené dráhy. Armádní Zpravodaj soudí, že jejich přidaná hodnota spočívá spíše ve špičkové avionice a využití nejmodernějších technologií než v mechanické odolnosti. Americká námořní pěchota však otestovala, že ani přistání a vzlet z improvizovaných drah nedělá F-35A páté generace takový problém.

Potvrzuje to opět video níže sdílené v říjnu 2024. Jsou na něm vidět dva letouny, jak přistávají (a poté vzlétají) během finského cvičení na dálnici Hosio ve finském městě Ranua. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že byla pro tento případ dobře uklizena, ale ve srovnání s běžnými letištními plochami jde stále o jistou nedokonalost – navíc se potvrdilo, že ani vyspělé letouny 5. generace nemají problém operovat z dálnice, což rozšiřuje jejich operační schopnosti, a v případě konfliktu by bylo možné je rozptýlit mimo letiště.

Článek Video: kterak F-35A ukázaly, že přistání na improvizovaných drahách není doménou „veteránské“ Su-27. Dává jim to velikou výhodu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rozdíl v ceně letadel je zhruba 20 %

Ačkoliv je Gripen prezentovaný jako letoun s příznivou cenou, překvapením možná je, že tomu tak docela není. Třeba AeroTime dal JAS-39 E/F cenovku 85 milionů dolarů (1,9 miliardy Kč) a k F-35A 109 milionů dolarů (2,45 miliardy Kč). Švédský letoun tedy vychází levněji, ale vzhledem k vlastnostem ne nijak výrazně. Navíc platí, že se cena dost těžko posuzuje, protože většinou zahrnuje různé balíčky výzbroje, údržby, školení či modernizace, a ty se mohou výrazně lišit – detaily nebývají známé, takže nelze z prodejních cen 100% vycházet.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Druhou položkou je údržba. I zde by měl být Gripen levnější, i když ani v tomto případě nejsou přesné propočty veřejné. I tak je ovšem Armádní Zpravodaj přesvědčen, že se F-35 vyplatí, a to hlavně jako dlouhodobá investice. Wikipedia uvádí, že je JAS 39 E/F letoun 4,5. generace, kdežto F-35 generace páté. A protože relativně brzy nastoupí generace 6., bude 4,5. zastaralá a vznikne tlak na její výměnu, což u generace 5. nehrozí, takže nebude nutné kupovat nové letouny. Navíc má mít F-35 v budoucnu 80% schopností Boeing F-47.

Otázkou tedy je, proč si některé země vlastně JAS-39 E/F Gripen kupují. Například Brazílie a nejnověji také Kolumbie, ačkoliv ta to může přehodnotit ve prospěch čínských J-10CE. Největším důvodem může být, že jim Amerika zkrátka F-35 neprodá, a zároveň nechtějí dodávku z Číny nebo Ruska, i když to nelze soudit. Možné je také to, že jednoduše letoun 5. generace nepotřebují, neboť ho nemají (a nejspíše ani mít nebudou) sousedé coby možní soupeři, a byl by pro ně tedy zbytečným luxusem, ale to zrovna pro letectvo NATO neplatí.

Gripen porazí F-35 rychlostí a obratností

Jenom papírově se v mnoha ohledech může zdát, že je Gripen E/F lepší než Lightning II, oproti němuž má max. rychlost Mach 2, zatímco on jenom Mach 1,6, uvádí portál F-35, a též je mnohem obratnější. To mu dává výhodu v boji na krátkou vzdálenost, ale Armádní Zpravodaj zdůrazňuje, že k takovému souboji dnes téměř nedochází, a důležitější je tedy boj na dlouhou vzdálenost za použití střel vzduch-vzduch s radarovým naváděním.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

Zbraně mají letouny podobné, což platí také o radarech AESA, takže budou jejich detekční schopnosti podobné. Jenomže F-35 má schopnost stealth, což znamená, že ho radar na delší vzdálenost nemusí zachytit, což u Gripenu neplatí. Může tak vystřelit mnohem dříve, což jí dává nezanedbatelnou výhodu, a z místa uletět. Důležitou roli hraje i schopnost dalších detekčních přístrojů, fúze dat či jejich sdílení – i když má tyto schopnosti i nejnovější Gripen, obecně panuje shoda, že je F-35 lepší, čímž má větší bojovou hodnotu.

Článek JAS-39 E/F Gripen je opravdu skvělý, ale oproti F-35 není o tolik levnější. Brzy by navíc muselo dojít k jeho nahrazení, což mu láme vaz se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sestřelit F-35 je velice obtížné, ale ne nemožné

O americkém letounu 5. generace, který si kupuje mnoho zemí NATO včetně České republiky, panuje řada mýtů a nesprávných přesvědčení. Tím hlavním je nejspíše to, když ho někdo označuje za „neviditelný“ – tím je myšlena schopnost stealth, což podle MOČR znamená, že má letoun malý radarový odraz, a tedy je obtížně zachytitelný, ale nikoliv neviditelný.

Ojedinělé záběry ukazují, jak ukrajinský voják sestřelil ruský Suchoj Su-25 starou zbraní z ramene. A to hned na první dobrou

Co to znamená v praxi? Redakce Armádního Zpravodaje rozebírala v červenci 2022, že tím de facto klesá vzdálenost, na jakou je radar schopen takový letoun odhalit – takže zatímco ten bez stealth může vidět například na 300 km, ten s pokročilou stealth jenom na polovinu, ačkoliv to vždy závisí na dalších okolnostech, mj. i na počasí. To se stalo také ruskému křižníku Moskva, který potopili Ukrajinci už na začátku války – nebýt mraků, zřejmě by ho neviděli.

Rusko má mít také ve výzbroji radar Podlet-K1 s dosahem 200 až 300 km, a s nímž údajně vidí také letouny F-35, ale Armádní Zpravodaj soudí, že za správných podmínek nejvýše na poloviční vzdálenost, a pokud mu není přáno, tak možná ani to ne.

Satelitní snímky potvrdily úplné zničení ruské továrny, která dodávala armádě. Několika údery ji rozmetalo ukrajinské letectvo

Ale zpět k incidentu s Hútíi. Podle amerického představitele se F-35 dostala v rámci operace Rough Rider dostatečně blízko, aby musela manévrovat. Jakou zbraní nebo zbraněmi po ní však teroristé pálili, není jasné. Armádní Zpravodaj ověřil v analýze TWZ, že mají k dispozici například Barq-1 a Barq-2 z Íránu, z nichž první dosáhne 50 km daleko a 15 km do výšky, a druhá 70 km do dálky a 20 km do výšky. Ale nelze ověřit, zda jsou informace pravdivé.

Americká armáda se hroutí uprostřed rozvíjející se krize, kterou nemusí Spojené státy ufinancovat. Stav je horší, než se čekalo

Z technických specifikací na Wikipedii vychází dostup F-35 až 20 km, takže by na ni Barq-2 stačila. Podrobnosti incidentu nicméně nejsou známy – dokonce nebylo uvedeno ani to, zda se jednalo o verzi B nebo C (obě mohou startovat z letadlových lodí), ale stejně tak mohlo jít o A startující ze základny některého ze spojenců v okolí. Poměrně nedávno pak americké námořnictvo ztratilo kvůli Hútíům F/A-18 Super Hornet, který spadl z paluby, když po lodi pálili.

Článek Chybělo málo a americká F-35 to schytala. Teroristé ji zkusili sestřelit, ale neuspěli, jelikož provedla úhybné manévry se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Technologicky nemá Portugalsko jinou volbu

Kdo chce silné a moderní letectvo, měl by pochopitelně kupovat to nejlepší a nejvyspělejší. V případě letounů to jsou ty 5. generace, z nichž jsou pro členy NATO dostupné jenom ty americké. Ačkoliv mají nějaké technologické potíže, které se však daří průběžně odstraňovat, a nejsou vůbec levné, jsou F-35 jedinou možností, jak mít pokročilé letouny.

Americká armáda je v rozkladu, má silný nedostatek vojáků a noví se nehlásí. Řešením má být i cizinecká legie

Francie se sice nechala slyšet, že nabídne namísto F-35 své Dassault Rafale, jenomže redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jsou v nejlepší modernizaci pouze letouny 4,5. generace a nikdy ne pátou nepostoupí. Na svého „soupeře“ tak hodně ztrácí, byť jsou skvělé. V dubu 2025 také Armádní Zpravodaj upozorňoval, že výrobce F-35, Lockheed Martin, pracuje na vylepšení, které dá vzniknout de facto zcela novému letounu s označením F-35+.

Obsahovat má totiž mnoho technologií z vyvíjeného letounu 6. generace, ale být oproti němu mnohem levnější. I to bude pravděpodobně mnohé kupce F-35 zajímat. V případě Portugalska server DA s odkazem na své zdroje přímo uvádí: „Důvodů pro toto rozhodnutí je podle náčelníka hned několik, mj. nedávno vydaná Transformační strategie vzdušných sil Força Aérea 5.3, která přímo poukazuje na stíhačky páté generace jako na strategickou a operační nutnost.“

Američané vyvrací zvěsti o F-35: „Nelze je na dálku vypnout. Žádné kill switch neexistuje.“ Ale ochromit je přesto mohou

Vyznačuje se podle něj výjimečnou schopností přežití a komunikačními schopnostmi, kterým se evropské letouny jako Eurofighter, Rafale nebo Gripen rovnat nemohou. S tím se redakce Armádního Zpravodaje ztotožňuje; F-35 jsou zkrátka technologicky napřed. Lze tak zhodnocovat spíše to, zda jsou nezbytné pro onu konkrétní zemi, ať už pro Portugalsko nebo ČR.

Plány navíc stále počítají, že bude F-35 létat během několika let přes 3 000, což je asi hodně smělý plán, ale už dnes jde o nejpočetnější letoun 5. generace na světě.

Článek Portugalsko nakonec F-35 koupí. Je to jediný letoun, který mu zapadá do strategie. Francouzský Rafale je ze hry, konkurovat nemůže se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejpokročilejší letoun 5. generace na západě

Teprve 03. dubna 2025 přistály poslední z 52 objednaných F-35 na norské základně Ørland, která je hlavní leteckou základnou se stěžejním významem nejenom pro Norské královské letectvo, ale také pro celé NATO, uvádí Wikipedia. Norsko se tak stalo úplně první partnerskou zemí (tedy bez Ameriky), která obdržela kompletní dodávku těchto letounů.

Rusko čeká armagedon: Německo na něj chce zvýšit tlak, tak Ukrajině dodá řízené střely Taurus. Ale má podmínku

„F-35 je nejlepší stíhací letoun na světě a jsem velmi potěšen, že obdržíme poslední z 52 stíhacích letounů od společnosti Lockheed Martin, které si Norsko objednalo,“ řekl norský ministr obrany Tore Onshuus Sandvik s tím, že: „Letadla zajišťují, že můžeme chránit norskou suverenitu a udržet si ještě lepší kontrolu nad našimi oblastmi na zemi, na moři a ve vzduchu.“

Bezesporu jde o velmi dobré letouny, navíc jediné 5. generace, které si mohou západní země koupit. Ale redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala již v lednu 2024, že se s nimi pojí i řada negativ, mj. nízká výrobní kapacita a jisté technické problémy. Na druhou stranu jde stále o nejpokročilejší letoun světa, jehož obrovskou předností jsou vyspělé senzory a stealth, díky čemuž se dostane i do míst, kde by jiné letouny nepřežily ani několik vteřin.

Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout

Kromě průzkumné role pak mohou pochopitelně zajistit i bojovou, i když do přímého střetu s jiným letounem by se pouštět neměly – teoreticky by mohly, ale vhodnější je k tomu F-22 Raptor, který byl ostatně navržen k vybojování vzdušné nadvlády. V rukách norských pilotů mají každopádně fungovat hlavně jako prostředky odstrašení pro případné agresory.

Tím největším je pochopitelně Rusko (vynechme teď Čínu, s níž je ale v rivalitě Amerika), které má sice svůj letoun 5. generace, a sice Suchoj Su-57, ale ten zdaleka nedosahuje úrovně F-35. Ano, sice disponuje střelou R-37 vzduch-vzduch s doletem až 400 km, ale jeho radar je o dost slabší a stealth má podle Číňanů spíše k smíchu. Nehledě na to, že existuje Su-57 jenom v několika desítkách kusů, z čehož je ještě většina prototypů s nestejnými schopnostmi.

Článek Norsko obdrželo poslední z objednaných F-35; jako první partnerská země na světě. Ruské Su-57 tak významně přečíslilo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kdyby Švýcarsko odstoupilo, zaplatilo by sankce

Významným důvodem, proč se neutrální země nejspíše ani nepokusí nákup F-35 přehodnotit, jsou sankce – kdyby ho teď totiž zrušilo, velmi pravděpodobně by ji to stálo dost peněz, ačkoliv není jasné, kolik přesně, vysvětluje SwissInfo s odvoláním na debatu ve švýcarském parlamentu, kde někteří politici vyjádřili pochybnosti, zda Amerika dostojí svým závazkům.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Švýcarsko si objednalo dohromady 36 letounů F-35, za něž už mělo zaplatit 700 milionů franků, což je v přepočtu bezmála 19 miliard korun; celá transakce má dosahovat 6 miliard švýcarských franků, tedy zhruba 161,4 miliard českých korun. Armádnímu Zpravodaji se ale nepodařilo najít, jak vysoké sankce by případně muselo zaplatit – ale protože nechce tamní vláda od zakázky odstoupit, i když by mohla, nejspíše to nebude málo.

Švýcarsko už nemá čas, F-35 chce do 5 let

Sankce nejsou jediným důvodem, proč se Švýcarsko nechce poohlížet po jiných letounech. Tím možná hlavním je časová tíseň, jelikož je potřebuje do roku 2030 k zajišťování bezpečnosti svého vzdušného prostoru, a právě F-35 vidí jako nejlepší možnost. Redakce Armádního Zpravodaje prostudovala tiskovou zprávu švýcarského Federálního ministerstva obrany, civilní ochrany a sportu (DDPS), z níž vychází, že to je ekonomické i strategické rozhodnutí.

Amerika potichu začala s anexí Grónska, ale ne vojensky. Jenom ona ho prý může ochránit před invazí Ruska a Číny

F-35 by se totiž měl stát nejrozšířenějším západním letounem, jelikož na něj přezbrojují mnohé evropské země, aby dokázaly čelit případné ruské invazi, resp. jí ideálně předešly. Švýcarsko by přitom rádo podpořilo domácí průmysl, resp. dosáhlo maximální autonomie a nespoléhalo se na zahraniční dodavatele, ale produkt srovnatelné kvality vyrábět nedokáže, a ani zajistit vlastní komponenty nebo vývoj, takže prý nedává smysl od F-35 odstoupit.

Uvádí nicméně, že má dohodnuté podmínky, aby se Američané v otázkách obrany nemohli do užívání švýcarských F-35 vměšovat. Zpráva uvádí, že dálkové ovládání nebo blokování F-35A, např. vnějšími zásahy do elektroniky, není možné, a že Švýcarsko nepotřebuje souhlas, pokud chce použít své zbraňové systémy nebo řízené střely ke své obraně.

Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout

Může tak činit autonomně, nezávisle a kdykoliv to uzná za vhodné. Obdržet má přitom moderní verzi Block 4, žádnou jinou (rozhodně ne horší), což je smluvně dohodnuto. Američané by tedy nemohli smlouvu obejít s tím, že aby dodali plný počet letounů, nahradili by aspoň část staršími verzemi. Švýcarská vláda očekává, že dohodu splní v plném rozsahu.

Článek Švýcarsko se F-35 nevzdá, je to nejlepší volba, jakou udělalo. Američané ho ale drží pod krkem, i když si nadiktovalo podmínky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.