Osmnáct strojů: co přesně Maďarsko získalo

Číslo 18 neznamená otevřenou sérii ani příslib dalších objednávek. Je to uzavřený akviziční rámec, finální počet, na kterém se Budapešť se Švédskem dohodla. Všech osmnáct letounů patří do rodiny Gripen C/D, tedy starší exportní generace, kterou Saab dodává od konce devadesátých let.

Starší neznamená zastaralé. Maďarské stroje prošly modernizací označovanou jako MS20 Block 2, která přinesla:

• radar PS-05/A Mk4 s vyšším výkonem,
• datový link Link 16 a šifrovanou hlasovou komunikaci NATO,
• identifikační systém IFF Mode 5,
• integraci řízené střely vzduch-vzduch Meteor a IRIS-T,
• naváděnou pumu GBU-49 pro útoky na pozemní cíle.

Po tomto upgradu dokáže Gripen C/D v jednom letu plnit roli stíhačky, úderného letounu i průzkumného prostředku. Maďarské ministerstvo obrany to výslovně označuje za víceúčelovou schopnost čtvrté generace. A pro každodenní provoz menšího aliančního státu to dává smysl.

Na co Gripeny stačí, a na co ne

Maďarské vzdušné síly s Gripeny drží nepřetržitou pohotovost QRA nad vlastním územím. Čtyřikrát vedly misi Baltic Air Policing nad Pobaltím, společně s Itálií kryly vzdušný prostor Slovinska a podílely se na ochraně slovenského nebe. To jsou reálné alianční úkoly, které osmnáctka zvládá.

Jenže „první liga“ aliančního vzdušného boje dnes vypadá jinak. Británie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Dánsko a Spojené státy už operují F-35 páté generace, stroje s technologií stealth, pokročilou senzorovou fúzí a schopností fungovat jako datový uzel celé bojové sestavy. Německo, Španělsko a další státy létají na nejnovějších verzích Eurofighteru s radarem AESA CAPTOR-E a systémem elektronického boje Praetorian. Při cvičení Ramstein Flag 2026 startovaly F-35 z Dánska, Itálie, Norska a USA v jedné formaci.

Maďarský Gripen C/D po upgradu komunikuje přes Link 16, nese Meteor s dosahem přes sto kilometrů a má slušný radar. Ale nemá stealth. Nemá úroveň senzorové fúze, kterou nabízí Gripen E, natož F-35. A nemá kolem sebe ekosystém tankerů, letounů včasné výstrahy a prostředků elektronického boje, který z jednotlivého letounu teprve dělá součást síťově vedeného boje. Osmnáct Gripenů C/D je plnohodnotná národní flotila. Není to vstupenka mezi vzdušné velmoci aliance.

Český kontext: stejná generace, jiná trajektorie

Česko dnes létá na stejných Gripenech C/D. Rozdíl je v tom, kam obě země míří. Praha 3. června 2025 odsouhlasila prodloužení pronájmu Gripenů do roku 2035, ale výslovně jako překlenovací řešení před příchodem F-35, jejichž první kusy mají dorazit v roce 2031. Česká flotila se přitom zmenší na dvanáct strojů.

Maďarsko je dnes početně silnější: osmnáct kusů oproti českým dvanácti. Česko je ale dál v přechodu k páté generaci. Budapešť žádný veřejně oznámený plán na nástupce nemá.

Obě země přitom spolupracují. V květnu 2024 se na základně v Čáslavi uskutečnilo cvičení Lion Effort 2024 s českými, maďarskými a švédskými Gripeny. Trénovaly se společné operace, tankování za letu, blízká letecká podpora i boj v rušeném elektromagnetickém prostředí. Právě tenhle uživatelský ekosystém drží menší gripenovské státy pohromadě a zvyšuje reálnou hodnotu strojů, které na papíře vypadají jako „jen“ čtvrtá generace.

Proč Budapešť nesáhla po něčem novějším

Gripen E, který Švédsko formálně převzalo v říjnu 2025 a Brazílie už nasazuje v ostré pohotovosti, přináší generační skok: radar AESA, infračervený vyhledávač IRST, novou architekturu elektronického boje, silnější motor, delší dolet a deset závěsníků místo osmi. V červnu 2026 Saab představil i dvoumístný Gripen F. Nová generace není powerpointová vize, je to provozní realita.

Maďarsko přesto zvolilo jinou cestu. Rozšířilo zavedenou, prověřenou schopnost o čtyři další kusy stejného typu, převzalo vlastnictví a zajistilo si podporu na další dekádu. Oficiální zdůvodnění mluví o rostoucím zahraničním angažmá a změněném bezpečnostním prostředí. Proč ne F-35 nebo Gripen E? Přímé vysvětlení Budapešť nezveřejnila. Dá se ale odhadovat, že rozhodly náklady, rychlost zavedení a kontinuita výcviku i logistiky. Přechod na nový typ by znamenal roky bez plné bojové schopnosti, luxus, který si menší stát na východním křídle NATO těžko může dovolit.

K tomu přibyla v říjnu 2024 švédsko-maďarská dohoda o průmyslové spolupráci: údržba, virtuální realita, umělá inteligence, aditivní výroba. Zní to moderně, ale je to zázemí pro provoz stávajících strojů, ne náhrada nové generace. A dokument sám je právně nezávazný.

Co bude po roce 2036

Servisní smlouva běží do roku 2036, Saab slibuje průběžné upgrady minimálně na další dekádu. Gripeny C/D budou létat dál a jejich bojová hodnota díky novému softwaru a zbraním poroste. Ale ne na úroveň páté generace. A ne na úroveň, která by Maďarsku umožnila hrát v aliančním vzdušném boji jinou roli než regionální obranu a policejní mise.

Pokud Budapešť nechce po roce 2036 řešit náhradu pod tlakem, rozhodnutí o nástupci musí padnout nejspíš v první polovině třicátých let. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se o tom byť jen začalo jednat.

Osmnáct Gripenů je pro Maďarsko maximum, které dává smysl v logice menšího státu: dostupná, rozšířená a udržovaná flotila pro každodenní obranu nebe. Na víc si Budapešť zatím nesáhla, a veřejně ani nenaznačila, že by chtěla.

Článek Maďarsko už má kompletní flotilu 18 Gripenů. Staré verze stačí, ale první ligu v NATO hrát nebude se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pět dní, které změnily pohraničí

Jiskra přeskočila 24. července ráno. Podle thajské vládní časové osy v 08:20 místního času kambodžská strana otevřela palbu v prostoru chrámu Ta Muen Thom v provincii Surin. Během hodin se střety rozšířily na výšinný úsek Phu Makua u Preah Vihearu v provincii Sisaket. Reuters zachytil v prostoru konfliktu kambodžské raketomety BM-21 Grad a thajský úřadující premiér veřejně varoval, že situace se může vyostřit do války.

Čísla za pět dní bojů mluví jasně: nejméně 38 mrtvých, přes 300 tisíc vysídlených civilistů a stanné právo vyhlášené v části thajského pohraničí. Nešlo o pohraniční přestřelku. Šlo o nejtěžší ozbrojený střet mezi oběma zeměmi za třináct let, zastavený až příměřím a mírovými rozhovory v Malajsii 28. července.

Co přesně Gripeny udělaly

RTAF ve svém oficiálním shrnutí z 29. července potvrdilo, že mezi 24. a 28. červencem nasadilo F-16 i Gripeny k přesným vzdušným úderům ve dne i v noci. Deklarované cíle: sklady zbraní a velitelská stanoviště spojená s kambodžskou nepřímou palbou. Vyhodnocení probíhalo přes integrované zpravodajské a sledovací prostředky.

Co naopak veřejně známé není:

• Typ munice, kterou Gripeny nesly.
• Rozdělení cílů mezi Gripeny a F-16.
• Nezávislé vyhodnocení škod na kambodžské straně.

Thajská verze je pro Gripen příznivá, žádná hlášená ztráta letounu, žádný veřejně známý technický problém. Ale bez nezávislého vyhodnocení bojových škod je poctivé říct, že stroj „splnil deklarovanou úlohu“, nikoli že „se dokonale osvědčil“. Důležitý detail: thajské Gripeny nejsou izolovaná platforma. Saab je od počátku budoval jako součást integrovaného systému s letounem včasné výstrahy Saab 340 Erieye a národním datalinkem. Přesnost úderů tak vypovídá o celém systému, nejen o samotném letounu.

Konec nálepky „bojově neprověřený“

Tady je jádro celého příběhu, a není to ani tak o Thajsku, jako o Saabu a jeho exportních ambicích.

Gripen C/D dnes chrání vzdušný prostor pěti států: Švédska, Česka, Maďarska, Jihoafrické republiky a Thajska. Novější verze E létá v Brazílii a objednávky mají i Kolumbie a právě Thajsko. Jenže v každém výběrovém řízení, kde Gripen soupeřil s F-16 nebo Rafale, narážel na stejný argument: F-16 je v boji od roku 1991, Rafale od roku 2007, a Gripen nikdy.

Po 26. červenci 2025 tento argument padl. Podle Breaking Defense se thajské nasazení okamžitě promítlo do švédské obranné debaty a do diskusí o budoucích exportních kontraktech.

Pozor ale na chronologii: Thajsko si Gripen E/F vybralo už 4. června 2025, tedy tři týdny před prvním výstřelem. Samotná objednávka čtyř kusů E/F přišla 25. srpna. Bojový debut nerozhodl o thajském nákupu, ten byl na stole dávno předtím. Co ale debut udělal: dal Saabu referenci, kterou dosud neměl. A v obranném průmyslu, kde se kontrakty podepisují na desetiletí dopředu, je první ostrá reference cennější než stovky cvičných hodin.

Co to znamená pro české Gripeny

Česko provozuje stejnou verzi C/D jako Thajsko, byť v jiném operačním rámci, primárně pro ochranu vzdušného prostoru NATO, ne pro útoky na pozemní cíle. V září 2025 Praha podepsala prodloužení pronájmu dvanácti strojů do roku 2035 za 6,012 miliardy švédských korun s další modernizací za 1,454 miliardy. Gripeny mají překlenout období do plného zavedení F-35.

Thajský bojový debut české podmínky ani cenu prokazatelně nezměnil; české ministerstvo obrany jako cenové faktory uvádí stáří letadel, údržbu a snížení počtu strojů ze čtrnácti na dvanáct. Přesto je pro české letectvo relevantní, že typ, na kterém jeho piloti denně létají, má od července 2025 první ostrou referenci. Modernizace Link 16 BU2 a plánovaný software MS20 Block II navíc posouvají české stroje směrem ke schopnostem, které Thajci právě použili v praxi, tedy k síťovému vedení boje a koordinaci s dalšími prostředky.

Gripen mezi veterány

Jeden bojový týden nedělá z Gripenu stroj se srovnatelnou válečnou historií jako F-16, který má za sebou operaci Pouštní bouře, Balkán, Afghánistán a desítky dalších operací. Ani Rafale s osmnácti lety bojového nasazení od Afghánistánu po Sahel. Gripen vstoupil do klubu „bojově prověřených“ letounů pozdě a s jedinou, geograficky ohraničenou epizodou.

Ale vstoupil. A pro letoun, jehož největší slabinou nebyla technika, ale prázdná kolonka v rubrice „bojové použití“, je to zásadní posun. Saab nemusel čekat na velkou válku. Stačil jeden horký týden na thajské hranici, aby se z elegantního Švéda stal stroj, který už někdo použil naostro.

Článek Švédský Gripen poprvé za 37 let zasáhl v reálném boji. Thajští piloti s ním rozmetali dělostřelectvo u hranic se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Stockholm nabídl a za jakých podmínek

Celý model stojí na dvou propojených větvích. První je dar: Švédsko vyřadí ze své flotily až 16 letounů Gripen C/D a předá je Ukrajině spolu s municí, která podle švédské vlády může zahrnovat střely IRIS-T, AMRAAM a právě Meteor. Druhá větev je obchod: Kyjev chce koupit až 20 kusů novější verze Gripen E/F, přičemž na financování hodlá použít 2,5 miliardy eur z unijního úvěru na podporu Ukrajiny.

Háček je v tom, že obě větve jsou svázané. Dar starších C/D je podmíněn podpisem dohody o nákupu E/F. Pokud jednání o nových strojích selžou, je ohrožen i samotný dar. Švédsko totiž potřebuje darované kusy nahradit, bez náhrady by šlo o citelný zásah do vlastních obranných kapacit v době, kdy je bezpečnostní situace v Pobaltí a Skandinávii napjatá. Saab ke stejnému datu potvrdil, že jednání pokračují, ale kontrakt ani objednávku zatím nemá.

Proces přitom nezačal včera. Letter of Intent podepsaly obě strany už 22. října 2025 v Linköpingu. Od té doby běží vyjednávání mezi švédskou vyzbrojovací agenturou FMV a ukrajinskou stranou. Dodávky nových E/F se očekávají před rokem 2030, výcvik ukrajinských pilotů a personálu může podle Stockholmu začít ještě letos.

Proč Gripen s Meteorem mění pravidla hry

Samotný Gripen C/D není žádná neznámá; Česká republika na něm létá od roku 2005 a v červnu 2025 přijala nabídku na prodloužení provozu do roku 2035. Ale to, co dělá švédskou nabídku pro Ukrajinu výjimečnou, není letoun sám. Je to kombinace.

Gripen C/D nese radar PS-05/A Mk4 s dlouhým dosahem a datalinkovou schopností navádět střely za horizont. Na závěsnících může mít Meteor, raketu s náporovým pohonem, která si udržuje tah až do okamžiku zásahu. MBDA u ní zdůrazňuje „největší zónu bez úniku mezi střelami vzduch-vzduch“, několikanásobně větší než u současných raket střední kategorie. A celý systém může být napojen na letoun včasné výstrahy ASC 890 s radarem Erieye, který Švédsko Ukrajině darovalo už v květnu 2024.

Právě tady vzniká souhra, kterou Ukrajina dosud neměla. Erieye funguje jako vzdálené oči a mozek: detekuje cíle na velkou vzdálenost, identifikuje je a přes zabezpečený datalink předává informace Gripenům. Ty nemusí zapínat vlastní radar dřív, než je nutné, a Meteor letí k cíli s průběžnou aktualizací. Saab tento model reálně provozuje v thajském letectvu, kde Gripeny a Saab 340 Erieye spolupracují přes vysokorychlostní síť už přes deset let.

Pro Ukrajinu to znamená možnost ohrožovat ruské letouny dřív a dál, než to dokáže cokoli, co má dnes k dispozici.

Ruská vzdušná výhoda: co přesně je v sázce

Abychom pochopili, proč je švédský balík důležitý, musíme se podívat na to, jak dnes Rusko operuje nad Ukrajinou. Podle studie RUSI stojí ruská vzdušná strategie na dvou pilířích.

Prvním je raketa R-37M, extrémně rychlá střela velmi dlouhého dosahu, kterou odpalují MiG-31BM a Su-35 z velkých výšek a vzdáleností. Díky ní mohou ruské stíhačky ohrožovat ukrajinské letouny z prostoru, kam ukrajinská obrana nedosáhne. R-37M způsobila ukrajinskému letectvu řadu ztrát a vytvořila psychologický i taktický tlak, který omezuje ukrajinské operace.

Druhým pilířem jsou klouzavé bomby. Ruské Su-34 a další platformy je odpalují ze vzdáleností mimo dosah obrany, minimálně od 60 kilometrů, v některých profilech až kolem 130 kilometrů od fronty. Bomby padají ve stovkách denně a jsou jednou z nejničivějších zbraní současné války. Zelenskyj už v dubnu 2024 říkal, že ukrajinská protivzdušná obrana donutila Rusy odpalovat z větší vzdálenosti, ale dodal, že tehdejší počet F-16 na úplnou ochranu nestačí.

Gripen s Meteorem může obě tyto výhody nahlodávat. Ne tím, že by Meteor automaticky překonal R-37M ve všech profilech, to by bylo zjednodušení. R-37M si drží výhodu v rychlosti a v odpalu z vysoko letících platforem. Ale Meteor má mimořádně silný koncový profil a velkou zónu bez úniku, což znamená, že ruský pilot se už nebude moci spolehnout na to, že po odpalu jednoduše unikne. A nosiče klouzavých bomb? Ty budou muset počítat s tím, že v některých sektorech na ně čeká střela, které neutečou.

Gripen versus F-16: doplnění, ne náhrada

Ukrajina provozuje F-16 od srpna 2024, část pilotů na nich už létá bojové mise a výcvik dalších pokračuje v Rumunsku. F-16 je zavedený stroj se širokým západním ekosystémem a osvědčenými raketami AMRAAM. Proč tedy Gripen?

Saab u svého letounu zdůrazňuje vlastnosti, které jsou pro ukrajinské podmínky mimořádně relevantní:

• Bojový obrat za 10 minut, tedy doba od přistání po opětovný vzlet s novou výzbrojí a palivem.
• Provoz z krátkých a provizorních drah, včetně silnic; klíčové v zemi, kde Rusko systematicky ničí leteckou infrastrukturu.
• Malý logistický otisk, tedy méně podpůrného personálu a vybavení na jeden letoun.
• Silné síťové propojení přes Link 16 a taktický datalink.

Podle nás je nejpřesnější říct, že F-16 a Gripen se budou doplňovat. F-16 je výhoda díky tomu, že už je ve službě a má širší zásobovací řetězec. Gripen je potenciálně vhodnější tam, kde je potřeba přežít rozptýleným provozem, rychlým přezbrojením a kde rozhoduje síťová spolupráce s Erieye. Šestnáct Gripenů C/D samo o sobě nezaručí úplnou vzdušnou nadvládu nad celou Ukrajinou. Ale v kombinaci s F-16, systémy protivzdušné obrany a letounem včasné výstrahy mohou vytvořit sektory, kde bude ruské létání výrazně dražší a riskantnější.

Český kontext: Gripeny známe, ale do dodávky zapojeni nejsme

Česká republika je jedním z mála evropských provozovatelů Gripenů C/D a česko-švédský obranný dialog se Ukrajiny prokazatelně týká; v březnu 2024 o tom jednali zástupci obou ministerstev obrany. Konkrétní česká role v aktuálním švédsko-ukrajinském transferu ale veřejně potvrzena není. Samostatná česká stopa vede spíš přes lehké bojové letouny L-159, o které Ukrajina opakovaně žádala. České ministerstvo obrany však v odpovědi z února 2026 uvedlo, že L-159 nejsou pro armádu nadbytečné a vláda věc neprojednala.

Příštích deset měsíců rozhodne o tom, zda se švédský balík promění z politického oznámení v reálnou bojovou schopnost. Pokud Ukrajina podepíše dohodu o nákupu E/F a první Gripeny C/D skutečně vzlétnou nad frontou v roce 2027, ruští piloti a posádky bombardérů se poprvé setkají se soupeřem, kterému nestačí jen udržovat odstup. Budou muset počítat s tím, že ten odstup už nemusí stačit.

Článek Rusko má poslední měsíce, pak přijde nový vládce bojiště. Gripeny dorazí do ukrajinského letectva už příští rok se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letka z Ruska byla silnější, než je běžné

Tu-22M3 je sovětský nadzvukový bombardér s měnitelnou geometrií křídel, který prošel velmi rozsáhlou modernizací, uvádí Wikipedia. Dosahuje rychlosti až 1 997 km/h a je postrachem hlavně proto, že nese střely Ch-22 a Ch-32, event. Kinžal, které slouží k bombardování pozic na stovky až tisíce kilometrů. Zbraně s kratším dosahem proti Ukrajině nepoužívá.

Rusko má čas maximálně 6 měsíců, poté Ukrajina rozpoutá armagedon. Střely Flamingo si zatím šetří

Hrozilo by totiž jeho sestřelení ukrajinskou PVO dlouhého dosahu, takže se od ní drží v uctivé vzdálenosti. Incident přitom zdůrazňuje riziko, které Tu-22M3 představují pro severní Evropu v případě konfliktu, i když i v takovém případě je zřejmé, že by se držely v hloubi Ruska. To také k jejich doprovodu nasadilo dva Suchoje Su-35S tvořící páteř jeho letectva.

Jedná se o velmi schopný víceúčelový stíhací letoun generace 4,5, který vyniká extrémní obratností díky motorům s měnitelným vektorem tahu. Vyzbrojen je výkonným radarem Irbis-E a dokáže útočit na vzdušné i pozemní cíle. Pro západní letectvo představuje jednu z největších hrozeb díky střelám dlouhého dosahu R-37M s dosahem 400 km, uvádí Wikipedia.

„Ještě nedávno se Rusové cítili bezpečně. Odteď bude zničen každý, kdo se objeví.“ Ukrajinci budí hrůzu 80 km v ruském týlu

Nevýhodou Su-35S nicméně zůstává, že nejspíše nemá tak výkonný radar, aby využila jejího plného potenciálu, a protože není stealth, uvidí ji F-35, která už je v mnoha západních zemích, mnohem dříve, takže na něj může vypálit, aniž by si ruský pilot všiml a mohl útok opětovat. To je ale případě všech letounů nižší než páté generace, potvrzuje Wikipedia.

Švédské letectvo prokázalo při incidentu nad Baltem profesionalitu a provokaci neeskalovalo, ale pouze nepřátele vizuálně identifikovalo a vyprovodilo od hranic Severoatlantické aliance, kde nepředstavovali nebezpečí. Armádní Zpravodaj zdůrazňuje, že ač byli v mezinárodním vzdušném prostoru, není ojedinělé, že narušují ten některé země NATO.

Rusové zkusili mohutně udeřit, ale Ukrajinci se rvou jako lvi. Sen o velké ofenzivě se rozplývá. Nechápou, co se děje

Ruské letectvo mimo to testuje pozornost obranných systémů NATO, což zvyšuje potřebu silné přítomnosti aliance v Pobaltí a důraz na monitorování vzdušného prostoru. Obvykle ale Rusko vysílá pouze jeden letoun, max. dva. V tomto případě šlo nicméně o dva bombardéry Tu-22M3 a dva Suchoje Su-35S, což může napovídat, že probíhalo nějaké cvičení.

K dohledu nad nimi přitom vzlétaly švédské letouny, což musely být JAS 39 Gripen C, protože jiné stíhací ani víceúčelové země nemá, potvrzuje Wikipedia. Ty jsou již poměrně staré a proti ruským Su-35S by nejspíše tolik šancí neměly. Standardně nemají ani radary AESA, i když je lze instalovat a prodloužit tak jejich životnost a bojové schopnosti.

Nová jatka nebo konečná odveta proti Západu. Rusko stojí před propastí a musí se rozhodnout, zda překročí rudou linii

K jejich nejsilnější výzbroji vzduch-vzduch potom patří střela Meteor s doletem 200 km, která jakmile se zaměří, je prakticky nemožné ji setřást, potvrzuje Wikipedia. Eskortu měly následně převzít dánské F-35 páté generace, s nimiž už se Su-35S měřit nemohou. Zejména proto, že jsou stealth, i když v malém prostoru Baltu se na jejich na radarech objevit mohly.

Kdyby se ruské letectvo pokusilo o eskalaci, silně by na to doplatilo. Nejenom, že už v ten moment nemělo ve vzduchu výhodu, ale nacházelo se v dosahu PVO NATO, a do vzduchu lze kdykoliv poslat mnoho dalších letadel. Jediná chyba by tak vyvolala nekompromisní reakci, jíž se chce Západ vyhnout, ale bude-li muset, je připraven se bránit.

Článek Stačila vteřina a vše mohlo být jinak. Gripeny a F-35 stanuly tváří v tvář několika ruským bestiím Tu-22M3 v doprovodu Su-35S se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kolem Gripenu letěla čtveřice akrobatů

Na videu níže lze vidět bojový letoun českého letectva Saab JAS 39 Gripen v doprovodu čtveřice akrobatických letounů. Jde o rozdílné typy letadel; a i když je Gripen nadzvukový s max. rychlostí až Mach 2, uvádí Wikipedia, a není určen na příliš pomalý let, s vrtulovými akrobatickými stroji se dokonale synchronizoval. Je patrné, že vlastně letěl rovně, zatímco manévry včetně letu na zádech a kouřových efektů měli na starosti piloti akrobatických strojů.

Babiš by prodal F-35 Izraeli, ale je to nesmysl – jde o úplně jiné letouny. Navíc nedává smysl, aby je AČR nahradila F-16 nebo Gripeny

Podle zbarvení a typu letounů je patrní, že jde o členy českého akrobatického týmu Flying Bulls. Wikipedia uvádí, že je čtyřčlenný a používá XtremeAir Sbach 342 s max. rychlostí 417 km/h. Vystoupení českého bojového letounu s touto skupinou nemusí být nijak překvapující, protože dva z členů jsou zároveň piloti českého letectva létající na Gripenu a Aero L-159 Alca.

Článek Video: dokonalý soulad českého JAS 39 Gripen po boku čtveřice letounů akrobatického týmu Flying Bulls zajistil skvělou show se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripeny budou AČR sloužit o 8 let déle

Ačkoliv by si někteří přáli koupit Gripeny verze E/F, trvá Ministerstvo obrany ČR na koupi F-35, které redakce Armádního Zpravodaje hodnotila jako nejlepší možnou volbu, pokud chce být na stejné úrovni jako ostatní partneři NATO. Je to nicméně velmi drahá záležitost, v červnu 2024 jsme upozornili, že bude stát roční provoz jedné F-35 přes 200 milionů korun.

ČR dodala Bulharsku modernizovaný L-39ZA Albatros. K hlavním cílům patřilo zbavit se ruské avioniky. Létat může dalších 1 500 h

Jenomže dodávky váznou a ve výzbroji AČR tak brzy nebudou, nejdříve v roce 2031, jak jsou naplánovány dodávky. Současný pronájem Gripenů C/D však končí už za dva roky, takže bylo nutné najít do té doby přijatelnou náhradu. Rozhodnutí nakonec padlo na prodloužení pronájmu Gripenů – 10 ve variantě JAS-39C, a 2 ve variantě JAS-39D.

Letectvo má aktuálně „céček“ o dvě více, ale na překlenovací období by měl stačit zmíněný počet. Pro rozpočet je navíc velmi pozitivní, se se podařilo oproti původní nabídce vyjednat významnou slevu, a to plných 25 %, což je vzhledem k dohodnuté částce 16,695 miliard korun 5,565 miliard. Ministerstvo upřesnilo, že většinovou částku netvoří pronájem, ale údržba, jelikož budou letouny provozovány už třetí dekádu, konkrétně tomu je od roku 2004.

Záběry: pohotoví civilisté se pokusili překazit ukrajinský útok – házeli na drony kamení, aby ochránili bombardéry. Ovšem marně

„Po sérii jednání se zástupcům ministerstva obrany podařilo domluvit oproti původní švédské nabídce z loňského roku významně výhodnější podmínky. Nalezení dohody je dobrá zpráva pro Českou republiku a pro zajištění její obranyschopnosti,“ uvedl Lubor Koudelka, vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany České republiky.

Článek ČR schválila prodloužení pronájmu Gripenů do roku 2035, získala ho o 25 % výhodněji. Provozovat je bude po boku F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Méně Gripenů než doposud, ale levněji než F-35

Aktuálně má české letectvo celkem 14 švédských letounů, z jich je toho 12 ve variantě JAS-39C, a 2 ve variantě JAS-39D, potvrzuje Wikipedia. Do budoucna jich zvažuje o dva méně; dvoumístná „déčka“ by měla zůstat ve stejném počtu, ale „céček“ o dva méně. České ministerstvo obrany to považuje za efektivní řešení až do doby, než začnou nad Českem létat F-35.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

„V kontextu akvizic pořizovaných a plánovaných schopností pro AČR, a v oblasti taktického letectva zejména vzhledem k harmonogramu pořízení schopností letounů 5. generace v programu F-35, je z pohledu velení Vzdušných sil AČR aktuální švédská nabídka přijatelná. I s nižším počtem letounů zvládneme plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ uvedl generálmajor Petr Čepelka, velitel Vzdušných sil AČR.

Ty mají konkrétně přicházet od roku 2031 a všechny být dodány během několika let – celkem si jich Česká republika objednala 24 kusů. Redakce Armádního Zpravodaje nicméně upozorňuje, že to nemusí být směrodatné, jelikož výrobci Lockheed Martin chybí některé klíčové komponenty. Na druhou stranu může dojít k urychlení dodávek, pokud z programu nakonec někteří zájemci odstoupí. Armádní Zpravodaj psal v březnu 2025, že to hrozí u Portugalska.

Fenomenální úspěch pro JAS 39 Gripen: v Kolumbii nahradí zastaralý izraelský Kfir. Jde o stejně dobrou volbu, jakou by byla F-16

Mnozí přitom nákup F-35 kritizují s tím, že jsou pro rozpočet České republiky extrémně drahé. A je to pravda, redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala, že jediný rok provozu jednoho letounu vyjde na 205 milionů korun. Na druhou stranu jde skutečně o jedinou možnost, jak mít v letectvu stroj 5. generace, jelikož jiné alternativy teď neexistují (sice má svůj letoun Rusko a hned dva také Čína, na dalším pak pracuje Turecko, ale ty do NATO nesmí).

Nová švédská nabídka na pronájem letounů JAS-39 Gripen mimochodem uvádí, že by české letectvo zaplatilo za pronájem, servis a výcvik mezi lety 2027 a 2035 celkem 16,65 miliard korun včetně DPH (při současném kurzu). Redakce Armádního Zpravodaje vychází z oznámení Ministerstva obrany ČR, které tvrdí, že by většinu ceny netvořil samotný pronájem, ale údržba, jelikož budou letouny ve službě již třetí dekádu, navíc vzrostly ceny materiálů.

JAS-39E/F Gripen vs. F-16 Block 70: oba letouny jsou skvělé a oba mají šanci sloužit v Thajsku. Gripen má však možná navrch

U současně užívaných letounů by navíc muselo ministerstvo zaplatit modernizaci, jejíž cena by byla dle návrhu 3,9 miliard korun včetně DPH. Oproti nákupu a provozu F-35 jde jednoznačně o mnohem nižší částku, i když jich je zase výrazně méně. Za 24 „ef-třicet pětek“ by totiž měla ČR v průběhu let vydat nejméně 172 miliard korun (zřejmě by to ale bylo méně).

„Protože první nabídky nesplňovaly naše očekávání, požádali jsme švédské partnery o nový návrh. Po náročných jednáních jsme nyní dospěli k variantě, která je pro Českou republiku významně výhodnější. Oproti původní nabídce jsme vyjednali slevu přibližně 25 procent,“ uvedl Lubor Koudelka coby vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic.

Článek ČR si ještě na drahé F-35 počká, jedná proto o dalším pronájmu Gripenů. Později by ale chtěla provozovat oba letouny současně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velitelem mise může být Čech poprvé

Aby mohl pilot v nějaké mezinárodní misi zastávat pozici velitele mise, musí na to být náležitě kvalifikován; NATO na to má velmi přísné požadavky. České ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvádí, že se této kvalifikace podařilo dosáhnout dvěma českým pilotům, a je to poprvé v historii, kdy by mohl český letec velet mezinárodní operaci. Oba složili zkoušku ve Španělsku na cvičení programu Tactical Leadership Programme.

Čeští piloti budou pro NATO nepostradatelní. Jako jediní budou totiž detailně znát F-35 i JAS-39 Gripen

Tento program je také známý jako Pilotní škola NATO. Wikipedia uvádí, že jde o organizaci tvořenou 10 stálými členskými zeměmi NATO, ale podílí se na ní i další členské země aliance, a zapojit se mohou i některá pozvaná nečlenská letectva. Škola je centrem pokročilého výcviku pro piloty a letecké navigátory, sídlí na letecké základně Los Llanos ve Španělsku.

Češi létali po boku ostatních kolegů

Na cvičení ve Španělsku nebyli dva čeští piloti sami. Běžně se ho účastní několik desítek letadel z několika zemí, a proto po jejich boku létaly Eurofighter Typhoon z Itálie a Španělska, Dassault Rafale z Francie, General Dynamics F-16 Fighting Falcon z Řecka a švýcarské McDonnell Douglas F/A-18 Hornet. Z čáslavské základny bylo ve Španělsku 30 lidí, ať se jednalo o piloty nebo technický personál pro trojici letounů JAS-39 Gripen.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

ArmyAviationMagazine uvádí, že je Mission Commander určený pilot velící všem letadlům během operace. Dohlíží na to, aby jednotlivá letadla splnila úkoly, a nakonec je všechna dovedl v pořádku na základnu. Misi sám neplánuje, ale samozřejmě se na plánování podílí, a nakonec má právo rozhodnout o její finální podobě. To vše vyžaduje, aby byl nejenom zkušený a dostatečně vyškolený, ale musí mít i předpoklady pro taktické velení.

Článek 2 letci AČR by mohli poprvé v historii velet vzdušným operacím NATO. Je to nesmírně zodpovědná a náročná pozice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 a JAS-39 Gripen budou mít jenom Češi

Zmíněný americký letoun se pomalu stává standardem v letectvech NATO; má ho objednaná řada zemí, ale není jediným, s nímž se budou letci setkávat. Švédské Gripeny má kromě ČR také samo Švédsko nebo Maďarsko. Lze tedy předpokládat, že budou při různých cvičeních i v bojových akcích spolupracovat. České letectvo bude přitom jediné s praktickou zkušeností s oběma typy letounů, uvádí ve své tiskové zprávě ministerstvo obrany.

iZdroj fotografie: Milan Nykodym / Creative Commons / CC BY-SA

Třeba Švédsko totiž o pořízení F-35 ani neuvažuje, neboť pochopitelně prosazuje využívání domácích Gripenů. Do výzbroje tak zavádí novou variantu označovanou jako JAS-39E/F, které má objednáno 60 kusů, uvádí Wikipedia. Jako alternativu k F-35 ji nabízelo i ČR, ale to ji odmítlo. Maďarsko má pak JAS-39C/D, tedy stejná letadla, jaká provozuje i české letectvo, a v dohledné době je asi nahrazovat nehodlá. Naopak se se Švédskem začátkem roku 2024 dohodlo na dalších 4 Gripenech, jimiž doplní stávajících 14, upozorňuje BreakingDefense.

Pronájem JAS-39 Gripen až do roku 2035

České letectvo má od Švédska smluvně zajištěn pronájem Gripenů do roku 2027, ale na spadnutí je dohoda o prodloužení pronájmu, než budou plně bojeschopné slíbené F-35. Ta by měla zajistit provoz švédských letounů až do roku 2035, a to samozřejmě spolu s jejich údržbou a potřebnými modernizacemi, například pokud jde o software, ale i jiné komponenty. Letouny jednoduše mít být plně bojeschopné a plnit své úkoly.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

První F-35 má do České republiky dorazit v roce 2031, uvedla ČT24, z čehož jasně vyplývá, že Češi budou mít plné 4 roky na to, aby testovali vzájemné (ko)operace starých a nových letounů a načerpali řadu zkušeností. Budou mít příležitost si i bez pomoci spojenců vyzkoušet, jak mohou F-35 se schopností stealth, skvělým radarem a senzory bojovat s letouny nižší generace, které sice tyto přednosti nemají, ale zase jsou rychlejší a hbitější.

Článek Čeští piloti budou pro NATO nepostradatelní. Jako jediní budou totiž detailně znát F-35 i JAS-39 Gripen se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Češi cvičili s Poláky a Němci manévrový boj

Ministerstvo obrany ČR ve své tiskové zprávě uvádí, že čeští piloti běžně cvičí s kolegy z Německa nebo z Polska souboje jeden na jednoho, případně dva na jednoho. Jde přitom o manévrový boj, kdy na sebe piloti vzájemně vidí – v takových situacích bývají obvykle používány buď palubní kanony, případně infračerveně naváděné střely jako AIM-9 Sidewinder. Ovšem při cvičení ve Španělsku se piloti vzájemně neviděli a museli proto spoléhat na radar a přístroje.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

Celého cvičení se účastnilo téměř 40 letounů z různých aliančních zemí. Vzájemné souboje tak Češi s trojicí Gripenů, kterým byla přidělena role útočného červeného týmu, cvičili proti letounům jako General Dynamics F-16 Fighting Falcon, Dassault Rafale, McDonnell Douglas F/A-18 Hornet, Dassault Mirage 2000, Eurofighter Typhoon a Panavia Tornado. Kromě toho se do výcviku zapojily i speciální jednotky a protivzdušná obrana.

Úkolem českých Gripenů bylo útočit

Jeden z českých pilotů popsal, že bylo na ranním briefingu určeno, jakého protivníka, typ letadla a výzbroj budou letci v daný den představovat. Jakou taktiku boje v souladu s pravidly vzdušného boje zvolí, pak bylo na samotných pilotech. Češi tak coby červený tým útočili na soupeře bránící prostor NATO; v útoku jim přitom pomáhal německý letoun Learjet 35A s přístroji na rušení radarů a komunikace, čímž obráncům práci komplikoval.

Čeští piloti tuzemských letounů L-159 ALCA v Maďarsku předvedli, co umí. Sestřelit z oblohy vrtulníky nebylo jednoduché

České letouny JAS-39 Gripen mají podle AČR víceúčelový radar PS-05/A schopný zjišťovat, zaměřovat, identifikovat a automaticky sledovat současně více cílů v horní i dolní polosféře, a zároveň řídit odpálené střely. Mimo vizuální dosah pak používají střely AIM-120 AMRAAM, které nejspíše nasadily i na cvičení. Jeho průběh komplikoval silný vítr, kvůli němuž byly některé lety zrušeny, ale i tak Češi odlétali 50 hodin. A jelikož létali nad mořem, museli používat neoprenový voděodolný izolační oděv, který zabraňuje podchlazení v případě pádu do vody.

Článek České letouny JAS-39 Gripen útočily na F-16, F/A-18 Hornet nebo Mirage 2000 ve Španělsku, úkol to pro ně nebyl jednoduchý se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Starší Gripeny mají spolupracovat s novými

Saab v současné době spouští výrobu nových a mnohem modernějších JAS-39E/F, což jsou větší letadla s novým radarem typu AESA, senzory nebo pokročilým sdílením informací. Švédské letectvo si jich objednalo 60, ale ve výzbroji má i přes stovku starších verzí. Společnost Saab v tiskové zprávě přitom oznámila, že si u ní švédské letectvo objednalo jejich modernizaci tak, aby mohl starší letouny komunikovat s novými.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

Hodnota objednávky je zhruba 5,67 SEK (švédských korun), tj. v přepočtu 1,2 miliardy korun. Defence-Blog uvedl, že by měl Saab pro starší letouny vyvinout nové simulační prostředí a podpůrné systémy, přičemž dostanou dodatečné vybavení a nový hardware. Zároveň by jim měla stoupnout životnost tak, aby ve službě vydržely ještě dlouho po roce 2030. Podle všeho se ale modernizace nebude týkat radarů, které jsou ještě starého dopplerovského typu.

Stará verze měla větší úspěch než nová

Švédsko bylo s letouny JAS-39C/D relativně úspěšné, protože se mu je podařilo udat do zahraničí – 14 takových si pronajímá i české letectvo a stejný počet má Maďarsko. Letadla se ale dostala i do Jižní Afriky nebo Thajska. Horší je to však s vylepšeným modelem E, který si objednalo pouze švédské letectvo, a pak Brazílie. Švédi ho sice nabízeli i po Evropě včetně Česka, ale neuspěli. Často je předběhly letouny 5. generace Lockheed Martin F-35 Lightning II.

iZdroj fotografie: Saab

Co se ale musí nechat, tak že byl JAS-39C/D v době svého vzniku, tedy na začátku 90. let 20. století, poměrně dobrým letounem, ačkoliv v té době vznikal i první letoun páté generace. Jedná se o jednomotorový stroj s dobrou manévrovatelností a max. rychlostí Mach 2, jehož předností jsou relativně nízké náklady na provoz a schopnost operovat i z provizorních ploch. Unese přitom výzbroj o hmotnosti 5,3 tun na 8 závěsných bodech. Používat může většinu západních střel vzduch-vzduch, řízené a protilodní střely, ale i naváděné pumy.

Názor: americké stíhačky F-35 páté generace mohou mít velmi tvrdou konkurenci z Číny, Turecka nebo Jižní Koreje

Není ale na čase přiznat, že letounu JAS-39 Gripen možná ujel vlak? Když pomineme, že si řada evropských zemí pořizuje do budoucna americké F-35, vznikají nebo už jsou ve světě i další velice dobré, a často ne tak drahé, letouny. Jmenovitě jde o čínský letoun 5. generace Shenyang FC-31 Gyrfalcon, a na svém pracuje také Jižní Korea, která by ráda vyvinula pátou generaci ze čtvrté, konkrétně z KAI KF-21 Boramae, a Turecko zase ukázalo letoun TAI TF Kaan.

Minimálně Čína a Turecko by přitom nemusely mít problém je prodávat do zahraničí bez nějakých podmínek, jak to dělá právě Amerika. Kvůli nim třeba nemůže F-35 objednat Turecko, a vzhledem k čínským úspěchům pak dokonce zainteresované arabské země vycouvaly z projektu ruského letounu 5. generace Su-75 Checkmate. Těžko si tedy představit, že by jim konkuroval JAS-39 Gripen E, když budou mít ostatní země o tolik lepší letouny.

Jas-39 Gripen E je „evropská F-35“, tedy velmi schopný i silně vyzbrojený letoun. Přesto ho víceméně nikdo nechce

Co kdyby se i Švédsko vydalo „společnou“ cestou a pořídilo si rozšířenější letouny? Jistě, ona to je asi také otázka „národní hrdosti“ – aby to ale stejně dříve či později nedopadlo stejně jako s automobilkou SAAB. Už jenom ekonomicky nedává smysl vyvíjet a udržovat letoun pro tak relativně malou zemi (nelze srovnávat s Čínou ani Amerikou, to jsou obrovské země s násobně větší armádou). Leda by se ve světě dočkal většího úspěchu.

Ukázka letu JAS-39 Gripen

Článek Švédsko jim stále věří, tak modernizuje své starší verze stíhačky JAS-39 Gripen. Není už ale na čase je odpískat? se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Spolupráce i boj proti F-35 Lightning II

Jedním z případů, kdy mohli okusit F-35, bylo cvičení Arctic Challenge Exercise z léta 2023, které organizovalo Norsko, Švédsko a Finsko. České ministerstvo obrany v tiskové zprávě informovalo, že na něj poslalo pětici českých bojových letounů JAS-39 Gripen s odpovídajícím personálem, takže mohli čeští letci poprvé stanout tváří v tvář letounům páté generace F-35 Ligthning II, případně po jejich boku bojovat, což je situace, která na české letectvo za pár let čeká. Přechod z Gripenů bude totiž postupný, ne ze dne na den.

Možná konečně úspěch pro švédské JAS-39 Gripen – co umí by mohly letouny předvést na Ukrajině, jejíž piloti už s nimi umí

Čeští letci si mohli prohlédnout letouny Lockheed Martin F-35, s nimiž na akci přiletěli kolegové z Norska, Itálie, Holandska a Ameriky, které tvořily velkou část ze 150 letounů účastnících se cvičení. Právě tyto stroje se přitom stávají standardem v NATO, pořizuje si je podstatná část členů včetně Česka, jak již bylo zmíněno, přičemž jsou vlastně na mezinárodním trhu jedinými dostupnými stroji páté generace. Čína ani Rusko ty své zatím nikomu neprodaly, nehledě na to, že pořizovat si je od nich by bylo pro členy NATO nesmyslné riziko.

Vedle toho akci doprovázelo 2 700 vojáků ze 13 států světa, a k dispozic byly i transportní a podpůrné letouny, aby mohli piloti cvičit působení proti vzdušným i pozemním cílům a protivzdušné obraně protivníka, stejně jako doplňování paliva za letu nebo ostrou střelbu (té však bylo pomálu). Spolupráce letounů 4. a 5. generace byla velkou příležitostí i vhledem do budoucnosti, a již za několik let by měli na akci dorazit v F-35 i čeští piloti.

Letadlo F-35 má řadu předností

F-35A, které si země NATO pořizují, nejsou ve srovnání s jinými letadly nijak mimořádně rychlé – létají rychlostí Mach 1,6 a schopnost manévrovat je také o něco omezenější. Mají ale mnoho výhod, jednou z nich je vlastnsot stealth, což je dělá obtížně detekovatelné radary, a špatně na ně lze zaměřit i protiletadlové střely. Samy jsou přitom vybaveny výkonným radarem a dalšími detekčními systémy a dokáží sofistikovaně sdílet informace, takže jsou hlavně z větší dálky nesmírně nebezpečnými soupeři. Skvělé jsou navíc i v útocích na pozemní cíle a průzkum.

iZdroj fotografie: Milan Nykodym / Creative Commons / CC BY-SA

Nicméně odpověď, zda si mělo české letectvo ponechat letouny JAS-39 Gripen, nemohlo dát ani toto cvičení. Čeští letci totiž létají na verzi JAS-39C/D, ale pokud by Gripeny ve výzbroji zůstaly, jednalo by se o nové JAS-39E/F. Ty se od strojů provozovaných českým letectvem v mnohém odlišují – mají například nový typ výkonného radaru, delší dolet a řadu dalších schopností – jinými slovy, nejsou vůbec špatné a vyrovnají se třeba ruským Suchoj Su-35.

F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější

Na druhou stranu se nakonec ukázaly být dražší než F-35 Lightning II, a jejich největším kamenem úrazu je, že kromě domácího Švédska (a nově také Brazílie) o ně ve světě zatím nikdo zájem nemá. Švédové se je sice snaží udat, ale pakliže je nebude využívat více zemí, budou jejich další modernizace i zbraně zbytečně drahé – naopak u F-35 se tyto náklady rozloží mezi všechny uživatele, takže budou ve výsledku podstatně levnější.

Záběry z cvičení Arctic Challenge Exercise 2023

Článek Sami čeští piloti si porovnali JAS-39 Gripen a F-35A Lightning – který z nich je lepší však stále rozděluje společnost na 2 tábory se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen je proti ruskému letectvu stavěný

Společnost Saab zkonstruovala JAS-39 Gripen tak, aby byl silným soupeřem pro sovětské, resp. dnes ruské letectvo, a tzv. ho countroval (tedy vyvinula letadla tak, aby byla proti nepřátelským co nejefektivnější a měla nad nimi konstrukční výhody), neboť Švédsko předpokládalo, že jde o nejpravděpodobnějšího nepřítele. Gripen je proto nenáročný na údržbu, nevyžaduje nějaká sofistikovaná letiště, a zároveň je velmi hbitý a může být i silně vyzbrojený. Jde přesně o ty parametry, které by se v současné době ukrajinskému letectvu hodily.

iZdroj fotografie: Alan Wilson / Creative Commons / CC BY-SA

Podle portálu Militarnyi začali ukrajinští piloti trénovat na letounech JAS-39 Gripen již v srpnu 2023, a někteří za sebou mají mít i úvodní fázi výcviku. Švédská vláda je však pro Ukrajinu stále neuvolnila, neboť tak nechce učinit dříve, než se Švédsko stane členem NATO. Do té doby potřebuje letadla pro svou obranu, informoval Business Insider. Švédsko o vstup zažádalo spolu s Finskem, které již členem aliance je, ale vstup Švédska blokuje Turecko a Maďarsko. Zatím tak není jasné, kdy bude moci Švédsko do NATO opravdu vstoupit.

Starší Gripeny by měly použití omezené

Kdyby Švédsko nakonec JAS-39 Gripen na Ukrajinu poslalo, jednalo by se nejspíše o starší variantu Jas-39C/D, jakou má dnes ve výzbroji i české letectvo. Má ovšem pouze starší typ radaru, a zřejmě by tak na ruská bojová letadla jako Suchoj Su-35 Flanker-E nestačila. Ale v případě využití k bombardování klouzavými pumami a řízenými střelami by byla užitečná podobně jako slíbené F-16. JAS-39C/D by mohla bojovat i s některými drony nebo řízenými střelami, a zároveň by jejich přítomnost mohla držet ruské letouny dále od fronty.

Jas-39 Gripen E je „evropská F-35“, tedy velmi schopný i silně vyzbrojený letoun. Přesto ho víceméně nikdo nechce

Poskytnout letouny Ukrajině, byť starší verzi, by přitom bylo pro Švédsko výhodné – tedy v případě, že by se na ukrajinském nebi osvědčily. Švédsko se je totiž snažilo udat všude po světě včetně České republiky, a i když šlo o modernější verzi Gripen E s vyspělým radarem a dalším moderními vybavením, zájem nebyl. A tak právě úspěchy z bojů na Ukrajině by mohly udělat Gripenům reklamu, ačkoliv by byla platná spíše mimo Evropu – spousta členů NATO, mezi nimi i ČR, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali, totiž přechází na americké letouny F-35A.

Článek Možná konečně úspěch pro švédské JAS-39 Gripen – co umí by mohly letouny předvést na Ukrajině, jejíž piloti už s nimi umí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripeny budou lepší, F-35 příliš dobré

Jak společnost Saab, tak i Švédsko samotné se snaží za letouny lobbovat, přičemž argumentují nejen cenou, ale i skutečností, že jsou čeští piloti na letadla zvyklí. Zastánci této cesty pak tvrdí, že výkonný a komplexní letoun jako je F-35 Česko nepotřebuje, a navíc mají nové Jas-39E/F řadu schopností, jimiž se starší verze Gripenu, tedy Jas-39C/D, chlubit nemohla. Jde třeba o větší dolet a nosnost zbraní, a hlavně o výkonný radar typu AESA.

iZdroj fotografie: Lockheed Martin

I na Ministerstvu obrany České republiky přitom přiznali, že mají letouny Lockheed Martin F-35A Lightning II schopnosti, které české letectvo v současné době nevyužije. Neznamená to však, že by je v budoucnu využívat nepotřebovalo – naopak s nimi v dlouhodobých plánech počítá. Příkladem může být využití rozsáhlého senzorového vybavení F-35, což z něj činí i unikátní průzkumný letoun, který dokáže sbíraná data okamžitě sdílet s jinými armádními složkami. Vedle toho by se stal schopnou součástí protivzdušné obrany.

Cena za pořízení a provoz F-35A a Jas-39E/F

Hlavní otázky se točí kolem ceny letounů. Problém je, že konečná čísla nejsou veřejná, a o ceně F-35 stále probíhají jednání. Známý je pouze strop stanovený americkým Kongresem, a ten je maximální, nikoliv konečný. Kolik by naopak stály letouny Jas-39E/F, jasné není. Ministerstvo obrany přitom tvrdí, že švédská firma požaduje za jeden kus dokonce více, než na kolik má vyjít jedna F-35A, a není prý pravda, že by tedy byla švédská letadla levnější.

Americký superletoun F-35A Lightning II může v blízkosti bouřky až explodovat, zrovna ten chce přitom AČR; jde o kritický problém

Jinak je tomu ale s ročními provoznímu náklady. Zde propočty údajně vychází tak, že náklady na jeden F-35A budou asi o čtvrtinu vyšší než jsou za Jas-39C/D, a kolik by byly za novější verzi Gripenu, ministerstvo údajně neví. Materiály společnosti Saab však tvrdí, že jsou o něco vyšší než u staré verze. Druhou stranou celé úvahy je pak skutečnost, jak dlouho by mohly dané letouny v letectvu sloužit, než by si Česko muselo pořídit nové.

Ministerstvo kupříkladu obrany tvrdí, že starší Jas-39C/D už budou velmi rychle zastarávat, a 12 nových Jas-39E/F by nebyl pro letectvo dostatečný počet, takže by stejně bylo potřeba brzy koupit letouny další. Navíc začnou ve 30. letech 21. století přicházet na trh letouny 6. generace, a letadla generace 4. jako jsou Gripeny budou zastarávat velmi rychle. Naopak letouny generace 5., tedy třeba F-35A, budou stále schopné, a vzhledem k jejich počtu a rozšíření v zemích NATO pro ně určitě budou existovat modernizace.

iZdroj fotografie: Milan Nykodym / Creative Commons / CC BY-SA

Ve výsledku by pak měla být celková cena za pořízení i veškeré náklady spojené s provozem F-35 asi o 1/4 vyšší než v případě Jas-39E/F. A o i díky tomu, že se údajně podařilo srazit cenu za jednu letovou hodinu amerického letounu na asi 25 000 dolarů, což je asi 573 000 Kč. Nějaké hlubší zhodnocení však není možné, protože není známa cenová nabídka ani jedné strany, a názory se velmi rozchází i v odborných kruzích. Jedno je ale jisté – nákup letounů je třeba vnímat s dlouhodobým výhledem a nesoustředit se pouze na současnost.

Univerzálnost F-35 uzemní stroje L-159

Ačkoliv jsou letouny Gripen Jas-39 stejně tak víceúčelové jako Lockheed Martin F-35, obecně platí, že schopnosti amerického stroje 5. generace ty švédské převyšují. Jsou totiž stealth, což Gripen být nemůže, mají lepší senzory i sdílení dat, a také na ně lze zavěsit mnohem širší spektrum zbraní. Vzhledem k jejich rozšířenosti půjdou navíc použít i takové, které jsou aktuálně ve vývoji, což ale o Gripenech říci nelze. Ministerstvo obrany ČR také tvrdí, že díky univerzálnosti F-35 bude možné v budoucnu ukončit provoz letounů Aero L-159 Alca.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

F-35 Lightning II se stávají ve většině zemí NATO standardem, což by českému letectvu umožnilo snazší spolupráci se spojenci. Naopak letouny Jas-39E/F má jen švédské letectvo a pořizuje si je Brazílie (starší má třeba JAR a Maďarsko). A jelikož není jasné, jestli budou i další zájemci, nelze vzhledem k jejich omezenému počtu počítat s nějakou rozsáhlou modernizací. Českému letectvu by nyní samozřejmě stačily, otázkou ale je, na jak dlouhou dobu.

Článek F-35 jsou dlouhodobě lepší volba a standard NATO, staré JAS-39C/D Gripen ani novější Jas-39E/F letectvo nespasí, i když jsou levnější se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.