Od zásilek ke sdílené výrobě

Dosud fungoval model jednoduše: Západ vyrobil, Západ poslal, Ukrajina spotřebovala. Kreml na to vsadil strategii opotřebení, počítal s tím, že západní sklady jednou dojdou a politická vůle ochabne. Pařížská deklarace tento kalkul rozbíjí. Nejde už o to, kolik střel Paříž nebo Řím uvolní ze svých zásob. Jde o to, že Ukrajina získává právo a technologický rámec k tomu, aby si klíčovou munici vyráběla na vlastním území.

Termíny jsou konkrétní: licenční výroba AASM, SCALP i Aster 30 má začít „co nejdříve“ a rozběhnout se do konce roku 2026. Paralelně běží urychlené dodávky hotových střel Aster 30, ty mají dorazit už do října 2026. Francie navíc dočasně pošle dva komplety protivzdušného systému SAMP/T, než začnou od roku 2027 přicházet moduly nové generace SAMP/T NG s radarem GF300. Podle společné deklarace jde o součást širší integrace ukrajinské a unijní obranné průmyslové základny, tedy o průmyslovou strategii, ne jen nouzovou pomoc.

Co přesně Ukrajina získává, a proč se Kreml bojí

Každá ze tří zbraní pokrývá jinou vrstvu hrozeb:

• SCALP (v britské verzi známý jako Storm Shadow) je letecky odpalovaná střela pro hluboký úder na vysoce hodnotné pevné cíle. Letí nízko nad terénem, kombinuje inerciální, satelitní a terénní navigaci s infračerveným navedením v závěrečné fázi. Dosah přesahuje 250 kilometrů. Pro Rusko to znamená, že velitelské stanoviště, muniční sklad nebo logistický uzel hluboko v týlu přestává být bezpečný, a hlavně přestává být bezpečný trvale, protože zásoby střel už nebudou záviset jen na tom, kolik jich Londýn nebo Paříž uvolní ze svých arzenálů.
• AASM Hammer je naváděná puma s prodlužujícím kitem a dosahem přes 70 kilometrů. Oproti americkému JDAM, který je v podstatě „chytrý ocas“ s GPS navedením a doletem kolem 25 kilometrů, nabízí Hammer tři režimy navedení (GPS/inerciální, infračervený a laserový) a funguje i v prostředí, kde Rusko aktivně ruší satelitní signály. Zásadní detail: Hammer není vázán jen na budoucí stíhačky Rafale. Výrobce Safran uvádí integraci i na F-16 a Mirage 2000, tedy na letouny, které Ukrajina už provozuje nebo brzy provozovat bude.
• Aster 30 je protiraketová střela s rychlostí až 4,5 Machu (přibližně 5 500 km/h) a dosahem přes 120 kilometrů. Ve verzích B1 a B1NT má schopnost ničit balistické cíle. Právě balistické střely označil Zelenskyj 6. července 2026 za „poslední argument Ruska“, zbraň, kterou Moskva používá k terorizování ukrajinských měst a proti níž dosud existovala omezená obrana.

Kombinace těchto tří systémů vytváří situaci, v níž Rusko čelí současně většímu ohrožení svého týlu, silnější protiraketové obraně ukrajinských měst a rostoucí zásobě přesné letecké munice. A hlavně: výrobu už nepůjde zastavit zničením jednoho skladu někde v Německu.

Patrioty, G7 a širší kontext

Pařížské oznámení nepřišlo z prázdna. Na summitu G7 v Évianu 16. června 2026 řešil Zelenskyj s americkým prezidentem Trumpem možnost licencí na protibalistické systémy a střely. Kyjev veřejně tlačil na licenční výrobu amerických Patriotů, a Macron podle dostupných informací z tiskové konference navázal francouzské rozhodnutí právě na americký krok. Spojené státy mezitím urychlily výrobu střel PAC-3 MSE a rozšiřují evropskou kapacitu pro systém Patriot, byť plný veřejný text potvrzující ukrajinskou licenční výrobu Patriotů zatím chybí.

Francie ale není sama. Německo s Ukrajinou 18. června 2026 oznámilo společný rozvoj antibalistických kapacit a interceptorů. Česko sice není mezi deseti zakládajícími státy nové Antibalistické koalice, ale v širší Koalici ochotných figuruje; český premiér byl mezi účastníky pařížského setkání už v lednu 2026. A česko-ukrajinská bezpečnostní dohoda z roku 2024 počítá se společnými podniky, navyšováním výrobních kapacit, dokonce s dočasným přesunem ukrajinských kapacit na české území.

Limity a realita

Bylo by naivní tvrdit, že Ukrajina za pár měsíců rozjede sériovou výrobu sofistikovaných střel na úrovni západních továren. Veřejné dokumenty neuvádějí podíl lokalizace, objemy ani seznam předávaných komponent. Naváděcí hlavice, software, senzory, pohonné jednotky, to všechno jsou komponenty, u nichž bude Kyjev v první fázi záviset na dovozu. Reálně půjde spíš o rozptýlenou montáž pod evropským technologickým deštníkem než o plně soběstačnou výrobu.

Riziko ruských úderů na výrobní linky je zjevné a partneři s ním počítají. Proto česká dohoda zmiňuje možnost přesunu kapacit, proto se mluví o decentralizované výrobě. Jedna velká továrna s cedulí „Zde se vyrábí SCALP“ nevznikne. Vznikne síť, kterou je těžší zasáhnout.

Co to znamená pro průběh války

První operační dopad pocítí Ukrajina nejspíš skrze urychlené dodávky hotových Aster 30 a dočasné systémy SAMP/T, tedy v řádu týdnů a měsíců, ne let. Licenčně vyráběné série přijdou později. Nejde o zázračný obrat fronty přes noc. Jde o něco důležitějšího: o přepnutí z režimu „kolik nám pošlou“ do režimu „kolik dokážeme vyrobit“. A pro Kreml, který celou válku sázel na to, že Západ jednou unaví vlastní štědrost, je právě tohle ta noční můra, protože vyčerpat továrnu na cizím území je nesrovnatelně těžší než vyčerpat cizí sklad.

Článek Hra se mění rychlým tempem, Kreml čeká noční můra. Ukrajina dostává i licenci na výrobu střel SCALP, Aster 30 a naváděných bomb se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Západu pomalu dochází s Ruskem trpělivost

Aby konflikt zbytečně neeskaloval a ruský prezident Vladimir Putin se nemohl odvolávat na to, že ukrajinská armáda devastuje jeho zemi, takže má plné právo v agresivní válce pokračovat, zakázali západní spojenci Ukrajině používat střely s plochou dráhou letu proti cílům na území Ruska. To se však změnilo poté, co Západu konečně došlo, že V. Putin není diplomat.

Ukrajinci budou zažívat těžké časy. Ruská armáda táhne na jejich druhé největší město, kde připravuje letní ofenzivu, míní odborníci

Své podmínky si snaží prosadit za každou cenu, a jak opakovaně ukázal, nedělá mu problém hnát do války klidně celý národ. Armádní Zpravodaj ostatně začátkem května 2025 upozornil na slova Dmitrije Peskova, mluvčího Kremlu, podle nějž je Rusko připraveno okamžitě mobilizovat jako za druhé světové války. Jenom pro představu, v roce 2025 má mít zhruba 144 milionů obyvatel, a jak zhodnotila studie ISW, současným tempem bude Rusko dobývat Ukrajinu 83 let.

Zdá se ovšem, že Vladimirovi Putinovi nedělá problém zavléct celou zemi do dlouhotrvající války bez rychlých výsledků. Znelíbil se tak dokonce i americkému prezidentovi Donaldu Trampovi, který na své sociální síti Truth napsal, že se úplně zbláznil.

Evropa zjistila, že Rusko sama neporazí, jelikož nedokáže pro Ukrajinu vyrobit dostatek zbraní. Američané pro ni ale mají plán

„Vždy jsem měl s Vladimirem Putinem z Ruska velmi dobré vztahy, ale něco se mu stalo. Úplně se zbláznil! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a to nemluvím jen o vojácích. Rakety a bezpilotní letouny jsou stříleny na města na Ukrajině, a to zcela bezdůvodně. Vždy jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, ne jen její část, a možná se to ukazuje jako správné, ale pokud to udělá, povede to k pádu Ruska!,“ rozčílil se s tím, že kdyby byl tehdy prezident, k válce by nedošlo.

Výsledkem ruského neoblomného postoje je, že západní země – konkrétně Francie, Velká Británie, Německo a Spojené státy americké – přehodnotili zákaz užívání střel s plochou dráhou letu proti cílům v Rusku, a Ukrajina má nyní volnou ruku. Německý kancléř Friedrich Merz 26. května 2025 v rozhovoru sdělil, že: „Pro zbraně dodávané na Ukrajinu již neexistují žádná omezení doletu – ani od Britů, ani od Francouzů, ani z naší strany, ani od Američanů.“

Nizozemsko příští týden ukončí dodávky F-16 Ukrajině. Odhalilo zároveň celkové počty – jde o desítky kusů

Dodal, že se tak Ukrajina nyní může bránit například údery na vojenské pozice na ruském území, což dříve dělat nemohla – tedy nikoliv těmito západními zbraněmi, a tak k tomu využívala drony s dlouhým dosahem, které vyvinula. V případě střel má k dispozici:

• Storm Shadow / SCALP-EG z Velké Británie / Francie (jde o stejnou střelu, akorát s jiným označením) odpalované ze Suchoje Su-24M
• ATACMS z Ameriky odpalované z raketometů M142 HIMARS a M270
• GLSDB (kombinace malé bomby s plochou dráhou letu s raketovým motorem) odpalovaná z raketometů M142 HIMARS a M270
• Harpoon z Ameriky (protilodní střela, ale v některých variantách může útočit i na podzemí cíle) odpalované z pozemních platforem i lodí

Otázkou je, zda – nebo spíše kdy – dodá Německo na Ukrajinu své střely s plochou dráhou letu KEPD-350 Taurus. Zatímco minulý rok to striktně odmítalo, v dubnu 2025 uvedlo, že k tomu může dojít, pokud nebudou použity proti cílům v Rusku. To se však změnilo, takže je pravděpodobné, že je napadená země obdrží také, i když to zatím nikdo oficiálně nepotvrdil.

Záběry ukazují, jak Ukrajinci zapálili ruský vlak s palivem. Požár to byl mohutný a způsobil vážné narušení logistiky

Armádní Zpravodaj vybral v listopadu 2024 několik ruských systémů, které mají možnost střely zachytit, je však důležité připomenout, že nikoliv s příliš vysokou úspěšností – navíc nemá těchto systémů dostatek, aby pokrylo celé území frontové linie, natož vnitrozemí.

Střely s plochou dráhou letu se vyznačují dlouhým dosahem – u Storm Shadow to je až 400 km, zatímco u Taurusu o sto více, kdežto Harpoon doletí do 140 km, potvrzuje Wikipedia. Zároveň mají silnou bojovou hlavici, která si poradí i s odolnými cíli, jakými jsou bunkry nebo opevnění. K těm letí obvykle vysokou podzvukovou rychlostí těsně nad terénem, aby je bylo obtížné zaměřit radarem a sestřelit. Jsou navíc velmi přesné, většinou v řádech několika metrů.

Článek Rusko na sebe přivolalo zhoubu, s jakou se bude vypořádávat jen těžko. Západ povoluje Ukrajině útoky dříve zakázanými střelami se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střelu nejspíše sestřelil čínský systém PVO

Co všechno stálo za relativním neúspěchem francouzských produktů na bitevním poli mezi Indií a Pákistánem, nelze pořádně posoudit, jelikož chybí mnoho informací. Armádní Zpravodaj soudí, že za to může kombinace nedokonalého výcviku, moderního vybavení nepřítele a jeho podcenění, a jistě také vliv mnoha dalších systémů, ať už vzdušných nebo pozemních.

Satelitní snímky ukazují, že Rusku dochází systémy S-400 a S-300. Snaží se to maskovat desítkami nafukovacích atrap

Indie ztratila v leteckém střetu několik letounů Rafale, a jak Armádní Zpravodaj později zjistil, v jednom případě měl být poslán k zemi na 182 km, což je světový rekord. Stanout měl proti čínské stíhačce Chengdu J-10CE, kterou naše redakce nedávno hodnotila a srovnávala s Rafale. Sice bodovala i Indie, když poškodila velmi drahý švédský letoun včasné výstrahy SAAB 2000 Erieye AEW&C, ale to se jí podařilo střelou BrahMos, když byl v hangáru.

Ve vzdušném souboji nejspíše proti Pákistánu pohořela. Odpálila na něj přitom i francouzskou střelu s plochou dráhou letu SCALP-EG (ve Velké Británii známou jako Storm Shadow), která je velmi schopná a není vůbec snadné ji sestřelit, jak hodnotila redakce Armádního Zpravodaje v prosinci 2024, když ji dostala Ukrajina v obraně proti ruské invazi.

⭕ The French SCALP-E missile that was shot down by Pakistani air defences. pic.twitter.com/yPTE24yecn

— Defence Index (@Defence_Index) May 12, 2025

Pákistánské protivzdušné obraně se ji nicméně podařilo nejméně v jednom případě sestřelit, ale není jasné, kolika z nich dohromady čelila a s jakými dalšími hrozbami si musela poradit. Ukazuje to nicméně, že je schopna se vypořádat i s nejlepšími západními zbraněmi. Ačkoliv nebylo upřesněno, jak ji Pákistán sestřelil, Armádní Zpravodaj ověřil, že má ve výzbroji čínský HQ-9BE a HQ-16FE, a minimálně první z nich je schopný sestřelit i ruský Kinžal.

Rusko podvedlo 20 000 migrantů. Dalo jim občanství, aby je mohlo násilně odvléct na frontu, kde zemřou

SCALP-EG byla mimochodem zavedena do výzbroje v roce 2023, uvádí Wikipedia, a hmotnost její bojové hlavice je 450 kg, zatímco dosah až 550 km. Pohybuje se vysokou podzvukovou rychlostí Mach 0,95, a to nízko nad zemí, což ji činí obtížně zaměřitelnou radarem, a tedy i obtížně sestřelitelnou. K cíli se přitom navádí pomocí GPS a mapování terénu.

Článek Ostuda nepřestává. Francouzská střela SCALP z Rafale byla sestřelena pákistánskou PVO. Zásluhu má zřejmě čínský HQ-9 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

SCALP-EG doletí zřejmě až 550 kilometrů

Důvodem, proč je francouzská střela SCALP-EG, případně její britský protějšek Storm Shadow, pro Rusko tak obávanou zbraní, jsou její schopnosti. Tou první je dlouhý dosah, což znamená, že zvládne zasahovat cíle na relativně velkém území Ruské federace, aniž by se letoun použitý k jejímu odpálení dostal do dosahu ruské protivzdušné obrany. Údaje o dosahu střely se sice značně liší, ale například MissileThreat uvádí, že jde o 550 kilometrů.

iZdroj fotografie: MBDA

Některé zdroje nicméně tvrdí jenom 250 kilometrů, přičemž samotný výrobce – společnost MBDA – na svých stránkách uvádí hodnotu více než 250 km, a to nejspíše z důvodu, že existuje v různých verzích. Wikipedia uvádí, že například exportní varianta je omezena právě na 250 kilometrů, což ale znamená, že verze užívané Francií a Velkou Británii budou mít dolet vyšší. Je však velikou otázkou, jaká verze by byla proti Rusku použita – pokud ta nejlepší, mohla by se střela odpálená třeba z území Ukrajiny nebezpečně přiblížit téměř k Moskvě.

Silná hlavice a téměř nemožné rušení

K dalším výhodám střely SCALP-EG patří její hlavice označovaná jako BROACH o hmotnosti 450 kg. Navržena je tak, aby dokázala prorazit i silný betonový kryt, kdy si prvním výbuchem prorazí cestu dovnitř, kde poté exploduje její zbytek. To znamená, že jsou ohroženy i cíle jako opevněná velitelství divizí nebo armád, sklady munice a pohonných hmot, ale i další cenné objekty. Jejich zničení by přitom dokázalo značně narušit chod ruských ozbrojených sil.

Francouzská raketa SCALP „skalpuje“ i vysoce odolné bunkry vzdálené až 560 km, v námořní verzi doletí dokonce 1 400 km

Zajímavé je na střele i to, že letí jenom několik desítek metrů nad zemí, takže ji lze velice obtížně zaměřit a sestřelit, i když to možné je a ruská protivzdušná obrana to dokáže. A to i přesto, že je navádění SCALP-EG sofistikované, neb nespoléhá pouze na inerciální systém a GPS, ale má i mapování terénu a infračervené zaměření, kdy za pomoci infračervené kamery dokáže lokalizovat cíl. Výsledkem je pak přesný zásah i v oblasti, kde probíhá rušení signálu.

Článek Francouzskými zbraněmi by mohla Ukrajina ohrozit i ty nejcennější cíle Moskvy. Ta je sice umí sestřelit, ale opravdu to není snadné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Navádění střely SCALP-EG nejde vyrušit

Střela Storm Shadow (britské označení) / SCALP-EG (francouzské označení) je britsko-francouzským projektem a až na pár detailů je identická. MissileTreat uvádí, že jde o střelu odpalovanou z bojových letounů, mezi jejíž přednosti patří navádění – využívá nejen GPS, ale také terénní mapování a infračervený hledač. Díky tomu je odolná proti rušení a může cíl zasáhnout naprosto přesně. Jednat se může o sklad, vojenské velitelství, ale třeba i část systému S-400, ačkoliv jsou proti němu vhodné jiné zbraně, třeba raketa MGM-140 ATACMS s kazetovou hlavicí.

iZdroj fotografie: MBDA

Střela se pohybuje velice nízko nad zemí, aby byla obtížně zaměřitelná radary protivzdušné obrany. Wikipedia uvádí, že je naprogramovaná před startem a její trasa většinou vede mimo dosah systémů PVO, proto je velice obtížné se proti ní bránit. Rusko sice má systémy schopné Storm Shadow/SCALP-EG sestřelit, ale praxe ukazuje, že s tím má problém i opěvovaný S-400. Mnoho střel je tak schopných ruskou protivzdušnou obranou projít.

Hlavice SCALP-EG prorazí i silné opevnění

Výrobce střely Storm Shadow/SCALP-EG, koncern MBDA, na svých stránkách uvádí, že je 5,1 metrů dlouhá a má hmotnost 1 300 kilogramů. Její dolet je pak větší než 250 kilometrů a nejmodernější verze by měla překonávat i 500 kilometrů. Obsahuje pak hlavici o hmotnosti 400 kilogramů určenou k likvidaci odolných cílů a při nárazu může explodovat se zpožděním, aby vybuchla třeba uvnitř nějakého opevněného skladiště nebo bunkru.

Kdyby se Rusové dostali k použitelné ukrajinské střele R-360 Neptun, byl by to problém. Zajímavější je pro ně však Storm Shadow

V případě Francie je SCALP-EG odpalována z letadel Dassault Mirage 2000 nebo Dassault Rafale, v případě Velké Británie zase nesou Storm Shadow letadla Panavia Tornado nebo Eurofighter Typhoon. Ukrajina pak upravila k jejímu odpalování své staré sovětské bitevníky Suchoj Su-24 Fencer, i když pro západní střely pochopitelně původně vůbec nebyly určeny. Schopnost odpalovat tuto střelu mají mít i letouny Saab JAS-39 Gripen.

Článek Sice to není nemožné, ale pro Rusko obtížné – ani opěvovaný S-400 si nedokáže vždy poradit se střelami SCALP-EG, které má i Ukrajina se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci mohou využít „prošlé“ střely

Stealth třely SCALP-EG začala Francie dodávat na Ukrajinu zhruba v polovině roku 2023, ovšem problém je, že jich ani francouzské ozbrojené síly nemají mnoho, a rozhodně jí nemohou poskytnout všechny, neboť si jich musí významný počet nechávat pro sebe. A jelikož není jejich výroba rychlá, hledají se způsoby, jak jejich počet co nejvíce navýšit. Defence-Ua uvádí, že jednu z možností je použít střely s prošlou životností, případně střely kanibalizované.

👍France can supply Ukraine with another 85 SCALP-EG cruise missiles in addition to the 50 previously transferred missiles, — Le Figaro pic.twitter.com/vvfhwOIiE1

— Jürgen Nauditt 🇩🇪🇺🇦 (@jurgen_nauditt) January 9, 2024

Takovýchto střel má mít Francie desítky kusů – nejsou však okamžitě použitelné – je třeba je důkladně zkontrolovat a vyměnit nebo doplnit chybějící díly, což se údajně daří, a navíc za cenu cca 1/4 nákladů nové střely. Původně přitom byly určeny k likvidaci, která by také něco stála, ačkoliv renovované střely nejspíše nemají příliš dlouhou životnost – to ale nemusí vadit, pokud je Ukrajina co nejdříve použije. Francie pak také hledá střely, jejichž životnost brzy vyprší – ty pošle Ukrajincům a naopak je nahradí novými s mnohem delší životností.

Střely SCALP-EG již zničily třeba ponorku

SCALP-EG nebo Storm Shadow jsou pro Ukrajinu velmi důležité, patří totiž mezi to nejlepší, co má. EuroMaidanPress uvádí, že dříve dokázaly zasáhnout řadu významných cílů, třeba ponorku třídy Kilo Rostov na Donu. Ve vnitrozemí pak mohou ničit bunkry či logistické a velitelské uzly v místech, kam jiné zbraně nedosáhnou. Ukrajina také ve spolupráci s Velkou Británií a Francií upravila pro použití střel staré sovětské bombardéry Suchoj Su-24 Fencer.

Rusům může na Ukrajině pěkně zatopit nová raketa pro M142 HIMARS s dosahem až 160 km. A mohou jí být statisíce kusů

Střela SCALP-EG/Storm Shadow byla do výzbroje zavedena v roce 2003. Wikipedia uvádí, že je 5,1 metrů dlouhá a 1 300 kilogramů těžká, a v jejím nitru je speciální penetrační hlavice o hmotnosti 450 kilogramů. Pohybuje se přitom vysokou podzvukovou rychlosti v malé výšce, takže ji je obtížné odhalit a sestřelit. Její dosah je až 550 kilometrů, i když exportní verze má dolet jenom 290 kilometrů. Střela je naváděna kombinací inerciálního a satelitního navádění spolu s terénním mapováním a TERPROM, což jí zaručuje vysokou přesnost.

Článek Velmi dobré řešení, jak dodat Ukrajině i desítky francouzských střel SCALP-EG: lze je recyklovat za 1/4 ceny nových se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Upravit Su-24 trvalo jenom týdny

Možnost odpalovat tuto střelu získal Suchoj Su-24 v průběhu roku 2023, a dle webu Defence-UA, který cituje Érica Bérangera, což je francouzský ředitel MBDA (evropský výrobce raketových zbrojních systémů), trvala úprava jenom několik týdnů. Jedná se přitom o mimořádný počin techniků, protože integrace zbraně do bojových letadel trvá obvykle roky. V tomto případě to navíc bylo o to složitější, protože standardizované úchyty, elektronika a další systémy zemí NATO jsou od sovětských a ruských ekvivalentů odlišné.

Video: Suchoj Su-24 to schytal do levého motoru a pokračoval v letu, zkušený pilot zjevně využil výhod konstrukce letadla

Bombardér tak získal novou schopnost zasahovat cíle na dlouhé vzdálenosti, zatímco se může držet v bezpečí mimo protivzdušnou obranu. Střela SCALP EG, která je ve výzbroji od roku 2004, má podle verze rozdílný dosah, ale nejvýkonnější je SCALP EG s doletem až 550 kilometrů, uvádí MissileThreat. Je přitom 5,1 metrů dlouhá a 1,3 tuny těžká, z čehož tvoří 400 kilogramů těžká průrazná explozivní hlavice. Ta dokáže proniknout i do zpevněných bunkrů, ale stejně tak dříve prokázala, že dokáže zničit třeba zakotvenou loď.

Již více než 50 let starý bombardér

Kdo má trochu přehled, tak ví, že tím došlo k velikému rozšíření schopností Suchoj Su-24, neboť jde dnes o dosti zastaralý bombardér. MilitaryToday uvádí, že vstoupil do služby již v roce 1973, přičemž je nadzvukový, má dva motory, měnitelnou geometrii křídel, a dosahuje rychlosti až Mach 1,6. Kromě různých pum dokázal od počátku nést i různé sovětské střely, ale platí, že ty se svými schopnostmi (a hlavně přesností) nemohou střelám SCALP EG vyrovnat.

Aby francouzsko-britská střela našla zdárně svůj cíl, má inerciální navádění, GPS a terénní mapování, a v konečné fázi také systém IRT, který se zaměří na infračervený obraz cíle. Informace jsou do střely nahrány ještě na zemi, což může být pro upravený Suchoj Su-24 veliká výhoda. Není totiž nutné, aby ji pilot zaměřoval a naváděl, ale zcela postačí, aby ji dopravil na určené místo, a poté střela SCALP EG postará o vše sama, a on se může vrátit na základnu.

Článek Suchoj Su-24 dokáže odpalovat dokonce i francouzské střely SCALP EG s dosahem až 550 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sestřelená střela byla minimálně poškozena

Storm Shadow jsou prvními přesnými zbraněmi dlouhého dosahu, které Ukrajina od svých spojenců obdržela. Není jich ale mnoho, proto je používá pouze na opravdu hodnotné cíle. Ačkoliv se jedná o střely obtížně zaměřitelné a sestřelitelné, Rusko část z nich během útoků přece jenom zničit dokáže. Publikované snímky dokazují, že v minimálně jednom případě ruská obrana střelu sestřelila tak šikovně, že zůstala téměř v celku.

Unfortunately, today the Russians shot down „Storm Shadow“ for the first time… pic.twitter.com/b4maMsQ55l

— MAKS 23 👀🇺🇦 (@Maks_NAFO_FELLA) July 4, 2023

Fotografie samozřejmě nedokáží přesně říci, jak je na tom vnitřek střely, ale lze předpokládat, že zůstala velká část zachována, a ruští inženýři ji jistě prozkoumají. V prvním případě proto, aby zjistili její specifika a třeba způsoby, jak se snaží vyhnout zaměření radarem. Údaje by mohly ruské protivzdušné obraně pomoci s tím, aby se naučila střely lépe zaměřovat a dokázala jich ničit vyšší procento. Rusko by ale také mohlo okopírovat materiály, z nichž je střela vyrobena.

Střela má unikátní navigační systém

Storm Shadow (ve Francii označovaná jako SCALP) je plná technologií, o něž by mohli mít ruští konstruktéři eminentní zájem. Tou asi nejcennější částí je navigační systém, který sestává z inerciálního navádění a GPS, což sice není neznámá technologie, ale mohla by třeba prozradit, jak ji lépe rušit. Mnohem unikátnější je ale systém infračerveného mapování, ten totiž střelám umožňuje nalézt cíl i v případě, že je v oblasti rušen satelitní navigační signál.

Video: Taurus je německá obdoba střel dlouhého doletu Storm Shadow, je ale těžší a silnější, zničit tak dokáže i náročnější cíle

To by Rusku mohlo nejenže prozradit, jak se proti tomuto zaměření lépe bránit, ale také ji nějak okopírovat, neboť podobnou technologii jeho zbraně pravděpodobně nemají. Její případné zvládnutí by mohlo vylepšit schopnosti ruských přesně naváděných zbraní a hlavně zlepšit jejich přesnost. I když Rusko čelí technologickým sankcím, aby podobné systémy produkovat nemohlo, daří se mu je obcházet a není vyloučeno, že se Západ může kvůli reverznímu inženýrství dočkat nepříjemných překvapení.

Článek Názor: prozkoumání britské střely Storm Shadow by dalo Rusům nejen výhodu, ale i spoustu znalostí, jak dělat střely „pořádně“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely SCALP je obtížné odhalit

Zbraň má hmotnost 1 300 kilogramů, z čehož tvoří 450 kilogramů hlavice. Vyvinuta byla společnostmi Matra a British Aerospace, ale v současnosti je vyrábí koncern MBDA. Jde o střely pohybující se v malé výšce a s nízkým radarovým odrazem, díky čemuž jsou obtížně zachytitelné radarem, a tedy i nesnadno sestřelitelné, i když to neznamená, že by to nebylo možné. Cíl dokáží zasahovat s mimořádnou přesností.

iZdroj fotografie: Uživatel Davidsmith2014 / Creative Commons / CC BY-SA

SCALP je poháněna proudovým motorem Microturbo TRI 60-30, který jí dokáže dodat vysokou podzvukovou rychlost až Mach 0,95. Její dosah je až 560 kilometrů, i když například na Ukrajinu a do dalších zemí dodal výrobce exportní verze s dosahem mezi 250 až 300 kilometry. Střela používá k navádění nejen GPS, ale i mapování terénu a termograficou kameru, takže dokáže cíl zasahovat, i když operuje v silně rušeném prostředí. Její hlavice je navržena tak, aby zvládala proniknout i do velmi odolných bunkrů, což také na Ukrajině nejednou potvrdila.

Střely odpalované z evropských letounů

Francouzské střely SCALP a britské Storm Shadow jsou navrženy k odpalování z letadel jako Saab Jas-39 Gripen, Dassault Mirage 2000, Dassault Rafale, Panavia Tornado nebo Eurofighter Typhoon, ale například Lockheed Martin F-35 Lightning II je odpalovat nezvládá. Na Ukrajině byly pro použití této zbraně upraveny původem sovětské taktické bombardéry Suchoj Su-24 Fencer, a kromě Ukrajiny byly střely použity např. v Sýrii nebo Libyi.

Ruská protivzdušná obrana je proti střele Storm Shadow spolehlivá pouze na 62 %, odhadl indický analytik Vijainder K Thakur

Francie vyvinula na základě střely SCALP také raketu nazývanou MdCN, jde o námořní verzi odpalovanou z fregat třídy Aquitaine a z ponorek. Tato zbraň má prodloužený dosah, odpalovaná z lodě má dolet až 1 400 kilometrů, z ponorky pak kolem 1 000 kilometrů. Její hlavice byla však zmenšena a má hmotnost kolem 300 kilogramů. Tyto střely použila Francie v roce 2018 k útoku proti syrskému závodu na výrobu chemických zbraní.

Článek Francouzská raketa SCALP „skalpuje“ i vysoce odolné bunkry vzdálené až 560 km, v námořní verzi doletí dokonce 1 400 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.