Tři pády, jeden vzorec

Chronologie je výmluvná. 15. srpna 2024 havaroval Tu-22M3 při cvičném letu v Irkutské oblasti, ruské ministerstvo obrany oznámilo technickou závadu, posádka přežila. 2. dubna 2025 spadl další stroj téhož typu ve stejném regionu; tentokrát jeden pilot zahynul, úřady opět uvedly technickou poruchu. A 15. června 2026 přišla třetí havárie, při níž gubernátor Kobzev poprvé veřejně pojmenoval konkrétního viníka: motor.

Tři nehody za 22 měsíců, pokaždé stejný typ, pokaždé stejná oblast, pokaždé technika. To už není série náhod. Je to provozní trend, který říká něco zásadního o stavu celé flotily.

Motor z roku 1972 a žádná náhrada v dohledu

Srdcem problému je dvouproudový motor NK-25 s přídavným spalováním. Výrobce UEC-Kuzněcov zahájil jeho produkci v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Každý NK-25 dodává tah kolem 245 kN v přídavném režimu a pohání Tu-22M3 na maximální rychlost přibližně 2 300 km/h, tedy zhruba Mach 1,88 (asi 2 300 km/h). Na svou dobu šlo o výkonný agregát. Jenže UAC i v roce 2026 stále uvádí Tu-22M3 s motory NK-25 a status projektu označuje pouze jako „modernization“. Žádný nový motor, žádná doložená sériová náhrada.

Přitom Rusko dokázalo, že restart výroby leteckého motoru zvládnout umí, ale jen tam, kde to mělo absolutní strategickou prioritu. Pro bombardér Tu-160M existoval státní program obnovy výroby motorů NK-32. Rozhodnutí padlo v roce 2010, práce běžely od roku 2011, investice přesáhly 8 miliard rublů (v tehdejších cenách zhruba 3,5 miliardy korun). V březnu 2021 Rostec ohlásil předání prvního Tu-160M s novými NK-32-02 k předběžným letovým zkouškám.

U NK-25 pro Tu-22M3 nic takového dohledat nelze. Žádné zvláštní státní rozhodnutí, žádný veřejný investiční program, žádná pilotní série. Průmyslové kapacity a peníze šly přednostně do strategičtějšího Tu-160M, který nese jaderné zbraně. Tu-22M3 zůstal na vedlejší koleji a jeho motory stárnou dál.

Pro srovnání: americký B-1B Lancer, koncepčně nejbližší západní protějšek Tu-22M3, je rovněž studenoválečný nadzvukový bombardér s měnitelnou geometrií křídla. FlightGlobal pro rok 2026 eviduje 40 aktivních B-1B u amerického letectva oproti 56 ruským Tu-22M. Zásadní rozdíl ale spočívá v údržbě a modernizačních programech: americká strana průběžně investuje do prodloužení životnosti motorů F101-GE-102, zatímco ruská řeší opakované nehody a nedokončenou modernizaci.

Modernizace, která nikdy nedorazila

Program Tu-22M3M měl být odpovědí. V srpnu 2018 šéf UAC Jurij Sljusar při slavnostním představení prvního prototypu slíbil, že dodávky modernizovaných strojů začnou od roku 2021. Starší plány ministerstva obrany počítaly dokonce s asi 30 modernizovanými kusy do roku 2020. Druhý prototyp vzlétl v březnu 2020, měly následovat státní zkoušky.

K červnu 2026 ale v otevřených oficiálních materiálech UAC ani Rostecu není dohledatelný důkaz, že by program přešel do sériové výroby. Webová stránka UAC k Tu-22M3 stále hovoří jen o fázi „modernization“, ne o hotovém produktu. Termíny z let 2018 a 2020 byly zcela zmeškaný. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, paradoxně zvýšila potřebu těchto bombardérů, ale současně odčerpala průmyslové kapacity do akutnějších programů.

Kolik jich vlastně ještě létá?

Tabulkové počty a reálná bojeschopnost jsou dvě velmi odlišné věci. FlightGlobal ve svém přehledu World Air Forces 2026 eviduje 56 aktivních Tu-22M v ruském letectvu, ale sám upozorňuje, že po ukrajinské operaci Spiderweb mohou být jeho počty „vyšší než skutečný stav“. Pro srovnání: v roce 2022, tedy na začátku plnohodnotné invaze, FlightGlobal uváděl 66 aktivních Tu-22M. Pokles o deset strojů za čtyři roky v tabulkách, a reálně zřejmě mnohem víc.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov už v srpnu 2023 tvrdil, že po ukrajinských úderech na letecké základny Solcy a Šajkovka zůstalo provozuschopných jen 27 kusů Tu-22M3. Ukrajinská analytická syntéza z června 2026 jde ještě dál a odhaduje, že bojeschopných strojů může zbývat pouhých 9 až 10. Jde o ukrajinský odhad, nikoli nezávisle potvrzený fakt, ale i kdyby byl realitě jen vzdáleně blízko, znamená to dramatický propad z původní flotily.

Pro Ukrajinu je to relevantní především kvůli střelám Ch-22. Tato těžká protilodní a úderná raketa s doletem kolem 600 kilometrů a bojovou hlavicí o hmotnosti téměř tuny patří k nejničivějším zbraním, které Rusko proti ukrajinské infrastruktuře nasazuje. Tu-22M3 je jejím hlavním nosičem. Každý vyřazený bombardér tohoto typu znamená o jednu odpalovací platformu méně.

Co to znamená pro ruské dálkové letectvo

Rusko se ocitá v pasti, kterou si samo nastražilo. Sovětský průmyslový dědictví umožňoval provozovat stovky složitých strojů, ale jen dokud fungovaly výrobní linky, subdodavatelské řetězce a školení techniků. Jakmile se jednou tato infrastruktura rozpadla, její obnova trvá roky a stojí miliardy. U NK-32 pro Tu-160 to Rusko zvládlo za zhruba šest let intenzivní práce a masivních investic. U NK-25 pro Tu-22M3 se do podobného úsilí zjevně nepustilo.

Zbývající ruské dálkové letectvo (44 turbovrtulových Tu-95 a 15 modernizovaných Tu-160 podle FlightGlobal) může část zátěže převzít, ale ne plně nahradit specifickou roli Tu-22M3 jako nosiče Ch-22. Přesun úkolů na jiné platformy navíc znamená jejich rychlejší opotřebení.

Rusko veřejně neuvádí, kolik použitelných motorů NK-25 a náhradních dílů mu reálně zbývá. Každý další let stárnoucí flotily bez systémového řešení ale zvyšuje pravděpodobnost, že se chronologie irkutských havárií prodlouží o další řádek.

Článek Rus má problém, na který nestačí. Tu-22M3 mu budou dále havarovat, nebo úplně přestanou létat. Nezvládá motory se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stroj, který nelze vyrobit znovu

Tupolev Tu-22M3 je dálkový nadzvukový raketonosný bombardér s proměnlivou geometrií křídla, čtyřčlennou posádkou a maximální rychlostí kolem 2 000 km/h. Podle TASS dosahuje praktického doletu 7 000 km a taktického rádiusu 2 200 km. Unese až 24 tun bojového zatížení, tedy řízené a aerobalistické střely, pumy i námořní miny. Klíčovou zbraní jsou těžké nadzvukové střely řady Ch-22 a jejich modernizovaná varianta Ch-32, určené proti pozemním i námořním cílům.

Sériová výroba skončila v roce 1993. Od té doby Rusko nemůže postavit jediný nový kus. Může jen opravovat, kanibalizovat a modernizovat to, co zbylo ze sovětských zásob. Program hluboké modernizace na verzi Tu-22M3M, při níž se podle státní korporace Rostec vyměňuje asi 80 % avioniky, existuje od roku 2018. První prototyp vzlétl v prosinci 2018, druhý v březnu 2020. Jenže v létě 2026 nejsou veřejně doložené známky sériového zavedení do služby. Program zůstává spíš u testovacích kusů než u reálné obnovy flotily.

Papírový inventář versus realita

Otevřené databáze vykreslují zdánlivě solidní obraz. The Military Balance 2025 uvádí 55 kusů Tu-22M3 v ruské aktivní službě, FlightGlobal World Air Forces 2025 dokonce 57 strojů typu Tu-22M. Na papíře desítky bombardérů. Jenže papír snese hodně.

Už v srpnu 2023 tehdejší šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov řekl Rádiu Svoboda, že před tehdejšími ukrajinskými zásahy bylo skutečně provozuschopných jen asi 31 kusů, a po započtení poškození klesl počet na 27. Analytici Defense Express z toho zpětně odvozují, že na začátku plné invaze v únoru 2022 mohlo být bojeschopných jen kolem 33 až 34 strojů. Rozdíl mezi inventářem a letuschopným jádrem flotily je propastný.

A právě do tohoto křehkého zbytku udeřily čtyři roky války.

Dvacet čtyři ztrát, a ne všechny způsobila Ukrajina

Otevřený součet zničených a poškozených Tu-22M3 od prosince 2022 dosahuje podle Defense Express čísla 24. Je důležité říct, že nejde výhradně o definitivní odpisy; část strojů je vedena jako poškozená a přesná hranice mezi opravitelným a neopravitelným kusem zůstává v mlze ruského vojenského tajemství.

Časová osa hlavních ztrát vypadá takto:

• Prosinec 2022 – tři poškozené stroje na základně Ďagilevo.
• Srpen 2023 – tři ztráty či poškození po ukrajinských útocích, po nichž Budanov konstatoval citelné snížení ruské schopnosti úderů střelami Ch-22.
• Duben 2024 – jeden Tu-22M3 sestřelen nad Stavropolským krajem.
• Červenec 2024 – dva poškozené stroje na základně Olenija.
• Srpen 2024 – havárie v Irkutské oblasti, ruské ministerstvo obrany předběžně uvedlo technickou závadu.
• Duben 2025 – další pád v Irkutské oblasti, opět s odkazem na technickou poruchu.
• Červen 2025 – operace Spiderweb. Satelitní snímky analyzované agenturou AP ukázaly na základně Belaja nejméně čtyři zničené Tu-22 a tři zničené Tu-95. Ukrajinská bezpečnostní služba SBU připsala celé operaci 41 zničených nebo poškozených letadel napříč více základnami; Defense Express z toho pro typ Tu-22M3 odvozuje dvanáct zasažených strojů.
• Červen 2026 – havárie u Kamenky v Irkutské oblasti, předběžně selhání motoru.

Minimálně tři z těchto ztrát nemají s Ukrajinou nic společného. Vznikly čistě technickým selháním: opotřebenými motory NK-25, omezenými zásobami náhradních dílů a faktem, že stroje navržené v sedmdesátých letech prostě dosluhují.

Proč každá ztráta bolí víc než u jiného letounu

Tu-22M3 není běžný taktický letoun. Je to specializovaný nosič těžkých nadzvukových střel, které žádná jiná ruská platforma v tomto rozsahu nenese. Ztráta jednoho kusu neznamená jen minus jedna na inventárním listu. Znamená o několik střel Ch-22/Ch-32 méně v každé salvě, menší tempo nasazení a užší okno pro údery na ukrajinskou infrastrukturu i případné námořní cíle.

Pro srovnání: nejbližší západní protějšek je americký B-1B Lancer. Podle oficiálního factsheet USAF nese B-1B až 15,4 tuny (34 000 liber) bojového zatížení, dosahuje rychlosti Mach 1,2 (přibližně 1 470 km/h) a disponuje mezikontinentálním doletem, datalinkem Link-16 a výrazně pokročilejší avionikou. Srovnání je ale jen částečné: Tu-22M3 je koncepčně spíš regionální raketonosec, zatímco B-1B je těžký konvenční bombardér se širším spektrem misí. Podstatný je ale jiný kontrast: Spojené státy mají pro B-1B veřejně popsanou náhradu v podobě stealth bombardéru B-21 Raider s plánovanou počáteční operační schopností od roku 2028. Rusko pro Tu-22M3 nic srovnatelného v dohledném horizontu nemá.

Co zbývá a co to znamená

Nejpřísnější otevřený odhad mluví o pouhých devíti až deseti bojeschopných Tu-22M3 v létě 2026. I konzervativnější formulace (nízké desítky maximálně) ukazuje na flotilu, která ztratila většinu svého operačního jádra. Rusko může repasovat některé draky z uskladnění, rozebírat jeden stroj na díly pro druhý, ale rychlá obnova tím nevznikne.

Geograficky Tu-22M3 svým doletem stále pokrývá celou Evropu včetně České republiky. Úbytek flotily nezmenšuje princip hrozby, ale zmenšuje její objem: velikost možné salvy, frekvenci nasazení, schopnost vést souběžné údery na více směrech. Pro Ukrajinu to konkrétně znamená méně těžkých nadzvukových střel mířících na města a energetickou infrastrukturu.

Irkutská oblast se stala nechtěným symbolem tohoto úpadku. Tři havárie za necelé dva roky na jednom místě, pokaždé technická závada, pokaždé stroj, který už nikdo nevyrobí. Ruské dálkové letectvo nemusí prohrát v boji. Stačí, když mu dojdou letouny, které umí létat.

Článek Rusku zbývají poslední modernizované bombardéry Tu-22M3. Od roku 2022 jich ztratilo 24, a ne vždy vinou Ukrajinců se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tři pády, jedno místo, jeden vzorec

Série začala 15. srpna 2024, kdy Tu-22M3 spadl v Irkutské oblasti při rutinním letu. Posádka se katapultovala, vyšetřovatelé předběžně označili příčinu jako technickou závadu. O necelých osm měsíců později, 2. dubna 2025, se scénář zopakoval, tentokrát s tragickým koncem: jeden člen posádky zahynul. A v červnu 2026 přišla třetí epizoda.

Tři havárie jednoho typu na jednom místě za 22 měsíců nejsou smůla. Jsou to symptomy. Tu-22M3 vstoupil do sériové výroby v roce 1978 a do aktivní služby v roce 1989. Motory NK-25, které ho pohánějí, se podle otevřených zdrojů přestaly vyrábět v polovině devadesátých let a výroba nebyla obnovena. Každý motor, který dnes selže, se musí nahradit dílem z jiného stroje, nebo se nenahradí vůbec.

Pro úplnost: irkutská trojice není jediná nehoda tohoto typu od začátku plnohodnotné invaze. V dubnu 2024 spadl Tu-22M3 ve Stavropolském kraji po bojové misi, opět s předběžným verdiktem technické závady. Širší součet je tedy ještě vyšší.

Padesát sedm na papíře, zlomek ve vzduchu

Podle ročenky FlightGlobal World Air Forces 2025 evidovalo Rusko 57 kusů Tu-22M3 v aktivním stavu. Číslo vypadá solidně, dokud se nezačne škrtat.

Defense Express po červnové havárii pracuje s odhadem, že reálně bojeschopné jádro flotily je výrazně menší než papírový inventář. Starší ukrajinské zpravodajské hodnocení z roku 2023 uvádělo 27 operačních strojů. Od té doby přibyly havárie i přímé bojové ztráty. Odhady se dnes pohybují v pásmu, kde každý další vyřazený kus zasahuje malou aktivní flotilu, nikoli přebytek.

K tomu je třeba připočíst Operaci Pavoučí síť z června 2025, masivní ukrajinský dronový útok na základnu Belaja. Ukrajinská SBU tvrdila, že zasáhla 34 procent ruských strategických nosičů. Satelitní snímky agentury AP potvrdily na Belaje nejméně čtyři zničené Tu-22 a tři zničené Tu-95. Justin Bronk z britského think-tanku RUSI odhadl celkový počet zničených strategických bombardérů na dvanáct, s několika dalšími poškozenými. I ta konzervativnější čísla znamenají ránu, ze které se flotila vzpamatovává těžko.

Proč náhrada neexistuje

Rusko dokázalo obnovit výrobní základnu pro Tu-160M. Šéf státní korporace Rostec v únoru 2024 popsal restart výrobní linky jako hotovou věc. Jenže pro Tu-22M3 nic srovnatelného neběží. Žádná nová linka, žádný restart motorů NK-25, žádný veřejně doložený plán na výrobu kus za kus.

Teoretickým nástupcem měl být projekt PAK DA, stealth bombardér nové generace. Jenže už v roce 2015 ruské ministerstvo obrany přiznalo, že restart Tu-160M2 posouvá PAK DA v čase. V roce 2021 agentura TASS stále psala teprve o demonstračním modelu a připravené dokumentaci. Formálně projekt zrušený není. Prakticky je pro současnou válku nepoužitelný.

Zbývají tedy dvě platformy, které Rusko skutečně udržuje a modernizuje: Tu-95MS, jehož modernizaci na verzi MSM popisoval Rostec už v roce 2020, a obnovovaný Tu-160M. Obě plní roli nosičů dálkových střel. Ani jedna ale není přímou náhradou za nadzvukový profil Tu-22M3, stroje, který uměl nést protilodní střely Ch-22 a Ch-32 a operovat v jiném taktickém režimu než pomalý turbovrtulový Tu-95.

Co to znamená pro ruskou údernou kapacitu

Ruské dálné letectvo pořád umí udeřit. Tu-95MS pravidelně startují s raketami Ch-101, Tu-160 létají s modernizovanou výzbrojí. Schopnost zasáhnout cíle na Ukrajině, i v Evropě, nezmizela a v dohledné době nezmizí.

Ale mění se matematika. Každý ztracený Tu-22M3 zužuje počet dostupných nosičů a zvyšuje tlak na zbývající stroje. Americký B-52, který vstoupil do služby v roce 1955 a dodnes létá, ukazuje, že stáří samo o sobě nemusí být rozsudek, pokud za letounem stojí průběžná modernizace, dostatek náhradních dílů a funkční průmyslová základna. U Tu-22M3 chybí všechny tři podmínky najednou.

Dopad se neprojeví jako náhlý kolaps, ale jako postupná eroze. Menší počet strojů znamená delší intervaly mezi údery, menší flexibilitu při plánování a vyšší riziko, že další technická závada nebo dronový zásah odepíše stroj, který už nikdo nevyrobí. Ruské strategické letectvo neoperuje z komfortní rezervy. Operuje z čím dál tenčí provozuschopné vrstvy, a každá další havárie u Irkutska to potvrzuje.

Flotila Tu-22M3 dnes připomíná svíčku, která hoří z obou konců: shora ji ukrajinské drony a střely, zdola vlastní stárnoucí technika. A nikdo nepřináší novou.

Článek Třetí havárie Tu-22M od roku 2022 potvrzuje: Ruské strategické letectvo skomírá, stroje nedokáže nahrazovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně se stalo u vesnice Kamenka

Podle Interfaxu bombardér spadl v Bochanském okrese Irkutské oblasti, nedaleko vesnice Kamenka. Letoun neměl na palubě bojovou zátěž, šlo o plánovaný výcvikový let. Gubernátor Kobzev jako předběžnou příčinu uvedl selhání motorů, po dopadu vypukl lokalizovaný požár. Posádku našli místní obyvatelé a převezli ji do nemocnice.

Záběry, které kolují online, ukazují stroj v prudkém klesání s nosem dolů, což odpovídá úplné ztrátě tahu nebo řízení. Bez výsledků vyšetřovací komise VKS ale nelze s jistotou říct, co přesně selhalo. Důležité je, co selhání nezpůsobilo: Irkutská oblast a blízká základna Belaja leží téměř pět tisíc kilometrů od ukrajinských hranic. O sestřelu nemůže být řeč.

Série, která se nedá ignorovat

Pondělní havárie není anomálie. Je to minimálně devátý doložený případ ztráty Tu-22M3 od roku 2023. Časová osa mluví jasně:

• Srpen 2023, Solcy-2 – dronový útok na základnu. Britská vojenská rozvědka označila jeden Tu-22M3 za „velmi pravděpodobně zničený“.
• Duben 2024, Stavropolsko – ukrajinská rozvědka oznámila sestřel Tu-22M3 po bojové misi. Ruská strana mluvila o technické poruše.
• Srpen 2024, Irkutská oblast – nehoda při rutinním letu, katapultáž. Jeden pilot později zemřel.
• Duben 2025, Usolský okres – opět technická závada, opět katapultáž. Jeden pilot zahynul, posádka odvedla stroj od obytné zástavby.
• Červen 2025, základna Belaja – operace Spiderweb. Satelitní snímky agentury AP ukázaly nejméně čtyři zničené Tu-22M3 na zemi.
• Červen 2026, Bochanský okres – dnešní havárie.

Dvě nehody se smrtelnými následky, jeden pravděpodobný sestřel, dronový útok na základnu, masivní destrukce na zemi a nyní další odepsaný stroj. Konzervativní součet: nejméně devět ztracených kusů za necelé tři roky.

Proč je každý ztracený kus tak bolestivý

Tu-22M3 se přestal vyrábět v devadesátých letech. Výrobní linka neexistuje, nové kusy nejsou na obzoru. Reuters v červnu 2025 citoval vojenské analytiky, kteří se shodli: přímá náhrada novými stroji je „velmi nepravděpodobná“. Zbývá oprava poškozených draků, kanibalizace dílů ze záložních strojů a modernizace toho, co ještě létá.

Podle přehledu World Air Forces mělo Rusko k prosinci 2025 celkem 57 draků Tu-22M3. Po ztrátách v Belaji a dalších incidentech The War Zone odhaduje aktuální stav na zhruba padesát aktivních strojů, přičemž reálně okamžitě použitelný počet bude ještě nižší. Údržba stárnoucí flotily polyká čas i zdroje, provozní tempo válečných letů tlačí na zbývající letadla i posádky.

Přitom Tu-22M3 zůstává jedinou ruskou platformou schopnou nést těžké protilodní a pozemní střely Ch-22 a Ch-32. Ještě v dubnu 2026 zachytily švédské, rumunské a francouzské stíhačky nad Baltem právě Tu-22M3 vyzbrojené těmito raketami. Typ má strategický význam daleko za hranicemi ukrajinského bojiště.

Co to znamená pro válku a pro širší region

Jedna pondělní havárie raketové útoky na Ukrajinu nezastaví. Rusko může část zátěže přesunout na jiné nosiče: Tu-95MS, Su-34, námořní platformy. Jenže segment Ch-22/Ch-32 nelze plnohodnotně nahradit jedna ku jedné. Každý odepsaný Tu-22M3 zužuje kapacitu tohoto konkrétního typu úderů a snižuje pružnost celé raketové kampaně.

Pro jadernou triádu to zlom není, ta stojí hlavně na pozemních a námořních nosičích. Ale pro konvenční dálkové letectvo, demonstrativní patroly nad Baltem a schopnost vést masivní raketové salvy je kumulativní opotřebení citelné. Menší rezerva znamená vyšší citlivost na každou další ztrátu, ať už bojovou, nebo technickou.

Pro Česko a střední Evropu nejde o přímou bezprostřední změnu hrozby. Význam je nepřímý: slábnutí flotily Tu-22M3 ubírá Moskvě jeden z nástrojů tlaku na Ukrajinu i jeden z prostředků projekce síly v širším evropském prostoru.

Belaja v Irkutské oblasti hostí 200. pluk těžkých bombardérů, jeden z posledních velkých uzlů provozu Tu-22M3. Opakované nehody právě tady nejsou prokletí místa, ale důsledek koncentrace: kde se nejvíc létá se stárnoucí technikou, tam se nejvíc padá. A Rusko nemá odkud brát náhradu.

A Russian Air Force Tu-22M3 bomber crashed during landing this evening in Irkutsk. pic.twitter.com/shNwTrjLlk

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) June 15, 2026

Článek Video: Kreml zůstal v šoku. Ruský strategický bombardér Tu-22M3 se zřítil střemhlav k zemi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

NATO na Tu-22M3 a jeho doprovod jenom dohlíželo

Ačkoliv je Baltské moře z většiny obklopeno členskými státy NATO, má k němu přístup též Rusko jak ze svého „hlavního území“, tak z enklávy známé jako Kaliningradská oblast. Mezi výsostnými vodami jednotlivých států přitom vedou vody mezinárodní, jimiž mohou proplouvat lodě, zatímco nad nimi zase létat letouny, čehož také Rusko při tomto cvičení využilo.

Video: „Záře jako po jaderném výbuchu,“ popsali Rusové. Ukrajinci jim zničili vzácné letadlo, které vzniklo pouze ve 2 kusech

Vyslané strategické bombardéry Tupolev Tu-22M3 jsou nejlepší početnou verzí „dvacet-dvojky“, ačkoliv má existovat i z ní vycházející modernizace. Teprve nedávno přitom nechala ruská armáda přesunout 16 těchto letounů z Blízkého východu k Murmansku v severní části západního Ruska, kde jsou v dosahu hlavně dalekonosných ukrajinských dronů.

Wikipedia upřesňuje, že byl Tu-22M3 oficiálně uveden do provozu v roce 1989, což by mohlo evokovat, že už je zastaralý – ano i ne. Jelikož jde o strategický bombardér, funguje hlavně jako nosič dalekonosných zbraní. V jeho případě jde o střely Ch-22, Ch-32 nebo CH15, eventuálně o raketu Ch-47M2 Kinžal – u některých je dosah ve stovkách, u jiných v tisících km.

Video: Ukrajinští výsadkáři zachránili několika Rusům životy. Zajali je, když se snažili odříznout Pokrovsk

To znamená, že se mohou při úderech držet i mimo dosah PVO dlouhého dosahu, a není tedy nezbytné pořizovat novější. Armádní Zpravodaj připomíná, že má strategické bombardéry jenom Rusko, Amerika, a v menším počtu také Čína, ale evropská část NATO nikoliv. Nad Baltským mořem je přitom doprovodilo několik bojových letounů Su-27 a Su-35S.

V prvním případě jde již o starší kousek, ačkoliv vcelku početný, zatímco v druhém o moderní letoun, který je páteří ruského letectva. Vzhledem k takovému počtu letadel startovalo NATO k jejich doprovodu hned ze dvou základen, a to ze Švédska, odkud vzlétly JAS-39 Gripen, a z Estonska, kde jsou v rámci mezinárodní mise italské Eurofightery Typhoon.

Trumpův mírový plán sepsali Rusové, ale nelze jim věřit. Uvrhl by tím na Evropu i celé NATO ještě větší nebezpečí

Eurofightery Typhoon jsou také relativně staré, ačkoliv mladší než Su-27; létají od roku 2003, jak uvádí Wikipedia, ale prakticky neustále probíhá jejich hluboká modernizace. To je udržuje v popředí, a dnes nejvyšší verze je 4,5. generace, což Su-27 nikoliv a nemůže jí konkurovat. Jinak je tomu u Suchoje Su-35S, který je zhruba srovnatelný, ačkoliv má mít horší radar.

Today, three Tu-22M3s from Olenya Air Base, after a transcontinental flight from Belaya Air Base, carried out a five-hour training mission over the Baltic Sea.

One of the Tu-22M3s acted as a relay aircraft between two other Tu-22M3s and the command posts. The bombers were… pic.twitter.com/gzEReFjLHK

— AviVector (@avivector) November 27, 2025

Let ruských strategických bombardérů Tu-22M3 v doprovodu bojových letounů nad Baltským mořem 27. listopadu 2025

Článek Rusko prohnalo nad Baltským mořem tři strategické bombardéry. NATO k nim startovalo ze dvou základen se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V dosahu ukrajinských dronů An-196

Tupolev Tu-22M3 je nejlepší modernizací Tu-22M navrženého v 60. letech 20. století, uvádí Wikipedia s tím, že vznikl v počtu bezmála 500 kusů. Na verzi M3 bylo však inovováno přibližně 30 kusů, a ruské ministerstvo obrany by jejich počet rádo skoro zdvojnásobilo. Je to pro něj finančně přijatelnější než stavba nových a vyspělejších letounů.

Video: Měl to být velkolepý úspěch, ale ruská četa nevydržela ani jednu hodinu. Ukrajinci ji doslova smetli z povrchu zemského

Jedná se přitom o nadzvukový bombardér s proměnným křídlem a dlouhým doletem, který má sice v dálkově ovládané ocasní věži 23mm kanon, ale vzhledem k jeho max. rychlosti Mach 1,88 a držení se velmi daleko od nepřátelských pozic je nepravděpodobné, že by ho nějaký bojový letoun napadl. Určen je ostatně k odpalování dalekonosných zbraní.

Na závěsnících na křídlech a trupu unese až 24 000 kg – mohou to sice být i pumy jako FAB-500, ale zejména proti Ukrajině se jedná hlavně o řízené střely s plochou dráhou letu Ch-32 s dosahem až 1 000 km, Ch-22 s dosahem až 600 km, nebo o hypersonické balistické rakety Ch-47M2 Kinžal s dostřelem až 480 km. Ale třeba Ch-55 s dosahem až 3 000 km nést nemůže.

Má přitom existovat i modernizovaná varianta Tupolev Tu-22M3M, ale informací je o ní jenom málo. Když přitom Ukrajinci z 31. května na 01. června 2025 zasáhli desítky ruských strategických bombardérů, rozhodlo se je letectvo odsunout co nejdále, často na Blízký východ. To prodražuje jejich provoz a zvyšuje opotřebení, což může být důvodem, proč se Rusko nakonec rozhodlo přisunout alespoň 16 z nich blíže k Ukrajině, konkrétně na letiště Olenya.

Britové to dokázali. Zavádí revoluční laserové kanony proti dronům. Na 1 km trefí minci za pouhých 275 Kč

To se nachází v Murmanské oblasti na západě Ruské federace, tedy asi 1 800 km od ukrajinských hranic. Tam jsou ovšem v nebezpečí, což si zřejmě prezident Vladimir Putin neuvědomuje, nebo se tentokrát podařilo zajistit jejich ochranu. Zničit je tam ale mohou dalekonosné drony, zejména An-196 Liutyi s dosahem 2 000 km a 50kg hlavicí, potvrzuje Wikipedia.

Článek Putin silně riskuje. Nechal přisunout 16 strategických bombardérů Tu-22M3 blíže k Ukrajině. Snadno o ně může přijít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Demonstrace síly v mezinárodním prostoru

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že bude nadále provádět „pravidelné lety k zajištění bojové připravenosti a výcviku posádek“ ve všech strategických oblastech pod svou odpovědností. Tento let se přitom uskutečnil v době zvýšeného napětí v oblasti Baltského moře, kde každý měsíc narůstá přítomnost ruské i alianční vojenské síly, ať jde o techniku nebo personál.

Nová várka vylepšených tanků T-90M pro ruskou frontovou brigádu ukazuje na velké problémy

Tu-22M3 je přitom jednou z nejvyšších verzí ruského strategického bombardéru, jehož maximální rychlost je 1 997 km/h (Mach 1,88), uvádí Wikipedia, a doletí do dálky až 6 800 km. Krom toho, že má k vlastní obraně 23mm kanon GSh-23 v dálkově ovládané ocasní věži, disponuje zejména závěsníky na trupu i pod křídly pro celkové zatížení až 24 000 kg.

Nést může například až 18 pumy FAB-500, nebo až 3 rakety Kh-22/Kh-32, nebo až 6 raket Kh-15 na rotačním odpalovacím zařízení MKU-6-1 v pumovnici, plus 4 rakety Raduga Kh-15 na dvou pylonech pod křídly (celkem tedy 10 raket), nebo až 4 střely Kh-47M2 Kinžal, případně námořní miny a bomby s volným pádem 69 bomb FAB-250 nebo 8 bomb FAB-1500.

Moskva zase neví, kde brát, tak obnovuje staré protitankové MT-LB ze 70. let. Spásu jí přinesou těžko

Armádní Zpravodaj je názoru, že slouží lety prováděné bombardéry schopnými nést řízené střely a taktické jaderné zbraně hlavně jako demonstrace síly a přímá reakce na rostoucí vojenskou aktivitu Západu poblíž ruských hranic. Tu-22M3 je potom doprovázen bojovými letouny Suchoj Su-35S a Suchoj Su-27, a dohromady trvala mise zhruba pět hodin.

Moskva měla uvést, byl let proveden v přísném souladu s mezinárodními pravidly pro využívání vzdušného prostoru, a bylo zdůrazněno, že posádky dálkového letectva pravidelně provádí podobné mise nad neutrálními vodami Arktidy, Severního Atlantiku, Tichého oceánu, Černého moře a Baltského moře. Což je samozřejmě v tomto rozsahu zcela v pořádku.

První Gripen E pro Ukrajinu už příští rok. Švédové postaví 30 letadel ročně, pro Rusko nereálné tempo

Jiná je však situace, kdy Rusko opakovaně narušuje vzdušný prostor baltských zemí. Například do toho litevského vstoupilo v září 2025 na 18 vteřin bojovým letounem Suchoj Su-30 a tankovacím Iljušinem Il-76, zatímco začátkem měsíce pro změnu vrtulníkem Mi-8 do estonského, a tentokrát na 4 minuty. Koncem května pak vletělo do finského s bojovými letadly.

@militaryanalyse Russia releases video of Tu-22M3 bombers over the Baltic Sea amid growing regional tension Long-range Tu-22M3 bombers conducted a five-hour flight over neutral waters, accompanied by Su-35 and Su-27 fighters; the Ministry of Defense released footage of the mission. The Russian Aerospace Forces carried out a planned flight of long-range Tu-22M3 bombers over the neutral waters of the Baltic Sea, according to a statement released Thursday (23) by the Russian Ministry of Defense, which also published a video showing the operation. The footage shows the bombers escorted by Su-35S and Su-27 fighters during the more than five-hour flight. In specific segments of the route, Russian aircraft were accompanied by foreign fighters, indicating close monitoring by NATO forces. Source and images: Ministry of Defense of the Russian Federation | Telegram @mood.russia ♬ som original – Military analysis

Přelet ruského bombardéru Tu-22M3 v doprovodu bojových letounů nad Baltským mořem (zveřejněno 23. října 2025)

Článek Rusko zveřejnilo záběry bombardéru Tu-22M3 nad Baltským mořem uprostřed rostoucího napětí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bez paliva nemohou ruské letouny páchat škody

Jedna ze zasažených rafinerií leží v Rjazani, která se nachází cca 170 km jihovýchodně od Moskvy, a patří k největším v zemi – ročně zpracuje asi 5 % celkové produkce. Cílem dronů z Ukrajiny se ovšem nestala poprvé, v tomto roce již poněkolikáté – v březnu to bylo počtvrté, a od té doby útoky soustavně pokračovaly, naposledy tedy 02. srpna 2025.

Německo se chce vrátit k zakázaným zbraním, které vojáky na bojišti zmrzačí, ale nezabijí. Zase jenom kvůli Rusku

Ruská agentura Astra sdělila, že se ozval obří výbuch po útoku sebevražedného dronu, po němž následovaly obří plameny, které rozzářily noční oblohu. Za mnohem důležitější ovšem redakce Armádního Zpravodaje považuje útok na Novokujbyševsk leží v Samarské oblasti na jihovýchodě západní části Ruska, asi 160 km od hranic s Kazachstánem.

Tamní rafinerie je totiž důležitá pro zásobování palivem strategické bombardéry a další vojenské letouny, uvádí Militarnyi s tím, že jim dodává také více než 30 až 50 položek, včetně zkapalněných plynů, MTBE, benzenu, fenolu, acetonu, alfa-methylstyrenu a olefinů. Záběry níže ukazují, že byl výbuch rafinerie mohutný, a naznačuje zapálení zásob.

Video: jedna přesná trefa pod věž a ruský tank sjel zmateně z cesty do lesa, kde se zaklínil a druhý dron ho odpálil

Jakým dronem ukrajinské ozbrojené síly zaútočily, není jasné, ale redakce Armádního Zpravodaje to odhaduje na dalekonosné drony Liutyi. Wikipedia upřesňuje, že vznikly v rok ruské invaze, tedy 2022, a že mají dosah 1 000 až 2 000 km, což zřejmě závisí na velikosti nesené hlavice, která může mít 50 až 75 kg. To k zapálení takového cíle rozhodně stačí, navíc když je sám o sobě extrémně hořlavý, a je to dostatek i k proražení nádrže.

Útok na rafinerii v Novokujbyševsku ochromil zejména strategické bombardéry Tupolev Tu-160 a Tupolev Tu-22M, stejně jako stíhací letouny MiG-29 a Suchoj Su-27. Konkrétně první z nich mají přitom sídlit zejména na základně Engels-2 vzdálené pozemně asi 380 km. Umí přitom odpalovat střely s plochou dráhou letu Ch-101 s dosahem 3 500 km, a Ch-55 s dosahem 2 500 km, uvádí Wikipedia, takže pokrývají území celé Ukrajiny.

Článek Video: ruské strategické bombardéry opět ochromeny, a k nim i stíhače MiG-29 a Su-27. Ruská PVO je neochránila, fatálně selhala se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tu-160M bude sloužit ještě desítky let

Rusko významně rozšiřuje Kazaňský letecký závod, který je klíčový pro výrobu a modernizaci strategických bombardérů Tu-160. Ze satelitních snímků Yle přitom vyplývá, že na místě vzniká několik nových výrobních budov, z nichž největší má délku 320 metrů a rozkládá se na ploše přibližně 19 000 metrů čtverečních. Jedná se o posílení domácí letecké výroby pro vojenské i civilní potřeby, na což měla tamní vláda vyčlenit cca 24,5 miliard korun.

Hluboce modernizovaný bombardér Tupolev Tu-160M/M2 uletí kdejaké stíhačce a udeří na tisíce km. Nový vyvíjet netřeba

Z ruských médií zaznívá, že je expanze primárně zaměřena na zřízení výrobní linky pro civilní letouny Tupolev Tu-214, kterých by mohlo vznikat až 20 ročně. Ukazuje se přitom, že jsou velmi drahé, a hlavní klienti – jako Aeroflot – dokonce pohrozili zrušením kontraktů kvůli zpoždění dodávek. Armádní Zpravodaj je ale názoru, že k tomu nedojde.

Trh je totiž v Rusku do značné míry postaven na domácích produktech, které vláda prosazuje, takže je nepravděpodobné, že by nechala Tupolevy Tu-214 nahradit zahraničními. Závod je každopádně schopen vyrábět a modernizovat i bombardéry Tu-160M, a právě těmi by Rusko dle Armádního Zpravodaje mohlo později nahradit ztracené Tu-95 a Tu-22M.

Tempo ovšem zůstává velmi nízké – v roce 2024 dodal závod pouze dva letouny Tu-160M2 a dva Tu-160M. Takto bude nahrazovat 18 totálně zničený Tu-95 a Tu-22 nejméně několik let, nemluvě o potřebě zařadit novější bombardéry z důvodu širší strategie. Výrobu však brzdí také sankce a nedostatek kvalifikovaných pracovníků (jako v jiných odvětvích).

Armádní Zpravodaj připomíná, že je Tupolev Tu-160M modernizovaná verze ruského strategického nadzvukového bombardéru Tu-160 přezdívaného „Bílá labuť“. Jde o největší a nejtěžší nadzvukový bombardér s měnitelnou geometrií křídel na světě, uvádí Wikipedia.

Hlavní charakteristiky Tu-160M:

• Posádka: 4 členové
• Maximální rychlost: přes 2 000 km/h (Mach 2+)
• Dolet: přes 12 000 km bez doplňování paliva
• Výzbroj: schopnost nést řízené střely s plochou dráhou letu (včetně jaderných), např. Ch-101 a Ch-102
• Modernizace: nové motory NK-32-02, modernizovaná avionika, navigační a obranné systémy

Video: ukrajinské útočné komando rozprášilo nic netušící ruské obránce v lese. Nasadilo proti nim i lehký kulomet

Tu-160M je klíčovým prvkem ruské strategické jaderné triády a slouží především jako nosič dálkových střel s plochou dráhou letu. Modernizace výrazně zvýšila jeho bojové schopnosti a životnost do příštích desetiletí, což je také důvod, proč není nutně potřeba vyvíjet nové, i když stealth bombardéry by se jistě hodily – na ty však Rusko nemá schopnosti.

Článek Satelitní snímky ukazují, že se Rusko chystá postavit více bombardérů Tu-160M. Nahradí tím ztracené Tu-95 a Tu-22M se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zničeno bylo 15 letounů, převážně bombardéry

Akce byla úspěšná, to snad nemůže popírat nikdo, a ačkoliv zastánci Ruska tvrdí, že má pořád všeho dost a tyto ztráty ho nebolí, Armádní Zpravodaj je opačného názoru. Je sice pravdou, že má jeho letectvo ve výzbroji ještě vyšší desítky strategických bombardérů, ale i tak jich bylo zničeno přibližně 11 %, což rozhodně není málo, a navíc se jich dříve podařilo několik zničit ještě na zemi. V květnu se třeba podařilo odpálit Tu-22M3 na letišti Šajkovka.

ČR schválila prodloužení pronájmu Gripenů do roku 2035, získala ho o 25 % výhodněji. Provozovat je bude po boku F-35

Útok vedený na pětici leteckých základen – Belaya v Irkutské oblasti, Olenya v Murmanské oblasti, Ďagilev v Rjazaňské oblasti, Ivanovo v Ivanovské oblasti, a Ukrainka v Amurské oblasti – ukázal, nakolik jsou ruské ozbrojené síly schopné. Za oběť jim padlo 13 bombardérů: 8x Tupolev Tu-95 a 5x Tu-22M3, a k tomu 1x transportní Antonov An-12 a 1x Berijev A-50 včasné výstrahy.

Potvrdily to už nedávné satelitní snímky, ale Maxar pořídil o mnoho kvalitnější, na nichž jsou opět vidět nejenom trosky zničených bombardérů, ale také prázdná místa po jejich odklizení. Armádní Zpravodaj připomíná, že došlo během akce k zasažení 34 % všech bombardérů, které má Rusko mít v aktivním provozu, ačkoliv ty zbylé půjdou zjevně opravit.

Satelitní snímek potvrzuje vážné poškození Krymského mostu. Jedna z jeho klíčových částí úplně zmizela

Není sice znám rozsah jejich poškození, ale rozhodně nejde o levnou záležitost. I velmi staré bombardéry jako Tu-95 stojí v přepočtu stovky milionů korun, zatímco Tu-22M3 pár miliard. A to je i pro největší zemi světa náklad, který by aktuálně raději neměla. Kvůli válce její ekonomika trpí – za rok 2024 vykázala schodek 0,85 bilionu korun, jak Armádní Zpravodaj informoval s tím, že byl velmi vysoký i v předcházejících letech, a navíc vyšší, než bylo plánováno.

Článek Satelitní snímky ve vysokém rozlišení ukazují odklízení trosek z ruských bombardérů a znovu potvrzují jejich zničení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vyřazeno bylo 41 letounů, zničeno „jen“ 15

Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), která útok plánovala 18 měsíců, a nakonec ho také zajistila, v prohlášení 04. června 2025 opět uvedla, že zasáhla 41 ruských letounů, a to na:

• letecké základně Belaya v Irkutské oblasti
• letecké základně Olenya v Murmanské oblasti
• letecké základně Ďagilev v Rjazaňské oblasti
• letecké základně Ivanovo v Ivanovské oblasti
• letecké základně Ukrainka v Amurské oblasti

Z letecké základny Belaya pochází asi nejvíce důkazů – například záběry ukazující nálet na Tupolev Tu-95, a také video, na němž je vidět vzlet dronů ze speciálně upravených kamionů. První zprávy se přitom zmiňovaly jenom o zásazích na letištích Belaya a Olenya, takže nebylo možné finálně spočítat, o kolik bombardérů, případně jiných letounů, vlastně Rusko přišlo.

Velká Británie chce být opět námořní velmocí – postaví 12 jaderných ponorek. Reaguje tak především na Rusko

Internetem už však kolují satelitní snímky ze všech pěti základen, a vypadá to, že bylo zcela zničeno 13 strategických bombardérů a dva další letouny, ačkoliv je nutné upozornit, že další měly být poškozeny, což znamená, že jsou na nejméně několik měsíců, ale možná i let, vyřazeny. To bude záležet na rychlosti oprav a také jejich smyslu, jelikož to odnesly primárně starší verze, zatímco má ruské letectvo ve výzbroji i modernější Tupolevy Tu-160. Zničeno bylo:

• 8x Tupolev Tu-95, strategický bombardér (dle Wikipedie vzniklo přes 500 kusů a zařazen byl roku 1956)
• 5x Tu-22M3, strategický bombardér (dle Wikipedie vzniklo přes 280 kusů a zařazen byl roku 1983, ale později docházelo ještě k modifikacím a vylepšování na Tu-22M3R, Tu-22MR, Tu-22M3M atd.)
• 1x Antonov An-12, transportní letoun (dle Wikipedie vzniklo téměř 1 250 kusů a zařazen byl roku 1959)
• 1x Berijev A-50, letoun včasné výstrahy a řízení (dle Wikipedie vzniklo cca 40 kusů a zařazen byl roku 1985)

Svědek zveřejnil záběry hořících ruských bombardérů na letišti Belaya, na níž byly Tu-160 a Tu-95. Označení „zkáza“ je na místě

Armádní Zpravodaj zachytil čtyři satelitní snímky zveřejněné Rádiem Svoboda, na nichž je vidět zničení sedmi strategických bombardérů – tří Tu-95 a čtyř Tu-22 – na základně Belaya.

Osint analytici z „Oko Gora“ mimochodem upozornili, že když porovnali snímky z 02. a 04. června 2025, zjistili, že byl jeden z letounů Tu-95 opraven a uklizen, aby vypadal jako nepoškozený.

OSINT analytik „Special Kherson Cat“ potom sdílel satelitní snímek, na němž je vidět zničení čtyř strategických bombardérů Tu-95 a jednoho dopravního letounu An-12 – na základně Olenya.

iZdroj fotografie: Special Kherson Cat

Z dostupných informací vychází, že zbylé dva strategické bombardéry byly Tu-95 a Tu-22M3, každý po jednom, ačkoliv nebyla upřesněna základna, a totéž platí pro An-50.

O dalších zjištěných poškozeních bude redakce Armádního Zpravodaje informovat, jakmile se objeví další satelitní snímky nebo oficiální vyjádření. V případě 13 zcela nebo částečně zničených strategických bombardérů se jedná o zhruba 11 % z celkového počtu v aktivní službě, ačkoliv zasaženo jich bylo dohromady 34 % – ty zbylé však nejspíše půjdou opravit.

Pod svícnem je největší tma: Rusové měli ukrajinské drony, které útočily na jejich bombardéry, u sídla bezpečnostní služby

I tak se jedná o výsledek, který lze označit za pohromu. Jenom pro zajímavost, Tu-22M3 by měl mít hodnotu kolem 100 milionů dolarů, uvádí United24, což je v přepočtu zhruba 2,2 miliardy korun. Starší a technologicky méně vyspělý Tu-95 má být pochopitelně mnohem levnější, podle AeroCorner to je zhruba 26,3 milionů dolarů, v přepočtu tedy 578,6 milionů korun.

Článek Satelitní snímky potvrzují finální ztráty ruských bombardérů i dalších letadel. Nejsou tak velké, ale pořád jde o 11 % ze všech se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Některé drony mohly být poškozeny házením

Krátce po incidentu Armádní Zpravodaj upozornil, že měli Ukrajinci velký sklad dronů použitých k útoku nedaleko sídla ruské bezpečnostní služby, odkud je následně rozváželi k letištím se strategickými bombardéry. Využili k tomu kamiony se speciálně upravenými kontejnery, jimž na dálku otevřeli střechu, načež drony vzlétaly a zamířily k cílům.

Rusko vzbudilo Velkou Británii: extrémně navyšuje výrobu dělostřelecké munice. Ukázalo se, že je zcela nezbytná

Obrana proti nim byla de facto nemožná. Jak totiž ukázaly záběry z útoku na jeden Tupolev Tu-95, drony (ačkoliv není jasné, zda všechny), pravděpodobně nejdříve dosedly, načež došlo k jejich hromadnému odpálení. Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že kdyby k tomu došlo postupně, mohli by Rusové lépe reagovat a pokusit se alespoň některé sestřelit.

O něco pohotovější tak byli přihlížející, možná jiní řidiči kamionů, protože jich je na videu níže vidět více, kteří byli drony „znepokojeni“ a rozhodli se jim proto znemožnit akci. Dva z nich vylezli na kamion a ostatní jim házeli kameny, jimiž se je následně pokusili zatížit, případně je házet po těch, které vzlétly. Gubernátor Irkutské oblasti, Igor Ivanovič Kobzev, uvedl, že tyto muže odmění a navrhne je na vyznamenání, jelikož se pokusili zasáhnout.

Velká Británie chce být opět námořní velmocí – postaví 12 jaderných ponorek. Reaguje tak především na Rusko

Armádní Zpravodaj je názoru, že mohlo pomoci, pokud se trefili dronu kamenem, čímž například poškodili jeho vrtuli nebo kameru, ovšem zatažení těžko. Umisťované kameny se zdály být velmi malé, takže je nepravděpodobné, že by dronům znemožnily vzlétnout. I ty malé unesou vyšší stovky gramů až pár kilogramů, aby mohly používat dostatečně silné hlavice.

🤨 Governor of Russia's Irkutsk said residents who tried to stop drones by throwing stones during yesterday's Ukrainian drone attack will be officially recognized for their "bravery."

💬 "We will assess their actions and decide on appropriate recognition.” pic.twitter.com/cfH8tnwtX0

— UNITED24 Media (@United24media) June 2, 2025

Civilisté, kteří se pokoušeli po ukrajinských dronech házet kameny a zatížit je jimi

Článek Záběry: pohotoví civilisté se pokusili překazit ukrajinský útok – házeli na drony kamení, aby ochránili bombardéry. Ovšem marně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Když dron dosedl na Tu-95, exploze nepřišla

Hned v den úderu vydala Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), která za útokem stála, prohlášení, že se jí podařilo zasáhnout 41 ruských letounů. Později satelitní snímky potvrdily, že jich zničila nebo alespoň poškodila nejméně 18, ale číslo zřejmě není konečné. Ukázalo se přitom, že Ukrajinci skladovali drony k útoku použité nedaleko sídla ruské bezpečnostní služby (FSB).

Záběry ukazují, jak ruský Iskander-M doslova ponížil Patriot. Z americké chlouby nezbylo nic, zničena byla celá baterie

Armádní Zpravodaj také dohledal záběry od jednoho ze svědků, který zachytil bezpilotní letouny startující z kamionu poblíž letiště Belaya, a stejně tak na video, z něhož je patrná hořící ranvej s bombardéry. Na internetu se nicméně objevily i záběry, jak se jeden z dronů blížil na této základně k Tupolevu Tu-95, jemuž následně opatrně dosedl na křídlo.

Záběry poté končí, ale dron pravděpodobně v onu chvíli neexplodoval. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že nejdříve došlo k umístění dalších bezpilotních letounů a jejich odpálení ve stejnou chvíli, aby tím útočníci eliminovali riziko odhalení a sestřelené těch teprve přilétajících. Z dostupných informací to vypadá, že bezpečnostní služba Ukrajiny použila malé kvadrokoptéry ve vysokých počtech, pravděpodobně jich byly alespoň nižší stovky.

Článek Unikátní záběry ukazují útok na ruský bombardér Tu-95 z blízka. Lehce dosedl, než ho odpálil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bombardéry Tu-160 zřejmě zůstaly nedotčené

Už z prvních informací to vypadalo na obrovskou pohromu. Ukrajinci totiž oznámili zasažení více než 40 letounů, a satelitní snímky následně potvrdily zničení nebo poškození 18 z nich. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že nejde o konečné číslo, ale pouze k základnám Belaya a Olenya jsou k dispozici přímé důkazy – jakmile budou další, naše redakce je doplní.

V Srbsku bouchla továrna na výrobu munice. Jenom den poté, co ji Rusko obvinilo z podpory Ukrajiny

Záběry níže ukazují leteckou základnu Belaya, na níž bylo ještě 31. května 2025 v ranních hodinách sedm Tu-160, šest Tu-95M, dva Il-78M, šest An-26, dva An-12, třicet devět Tu-22M3 a třicet MiG-31. Z toho mělo být zničeno nejméně šest bombardérů Tu-22M3, což je jejich nejlepší modernizace, a také čtyři bombardéry Tupolev Tu-95. Ale následky budou zřejmě horší.

Video neumožňuje identifikovat, jaká konkrétní letadla hoří, ani kolik jich je, ale je na něm vidět dlouhá řada nějakých letounů – na začátku jich je několik zřejmě nepoškozených (nejspíše Tu-160), ale stále zaparkovaných na ranveji, zatímco další zahaluje hustý kouř a dým.

Článek Svědek zveřejnil záběry hořících ruských bombardérů na letišti Belaya, na níž byly Tu-160 a Tu-95. Označení „zkáza“ je na místě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Skladiště s drony leželo několik km od FSB

„Pod svícnem je největší tma“ – tak přesně tak lze označit úkryt, který si pronajali Ukrajinci k uskladnění dronů nedaleko kanceláře ruské bezpečnostní služby (FSB). Ruští blogeři tvrdí, že na základě záběrů ukazujících kontejnery, z nichž byly úderné drony vypuštěny, byli schopni určit geolokaci: město Čeljabinsk, ulice Sverdlovskij Trakt, 28a.

V Srbsku bouchla továrna na výrobu munice. Jenom den poté, co ji Rusko obvinilo z podpory Ukrajiny

Na mapě je vidět, že leží asi 6,4 km vzdušnou čarou od kanceláře FSB, ačkoliv na screenshotu označují místo ležící asi o dva kilometry blíže – po přezkoumání se zdá, že se v obou případech jedná o průmyslové areály, takže není úplně možné určit, kde přesně se skladiště nacházelo. Na faktu to nicméně nic nemění – ukrajinské drony byly ukryté jenom několik kilometrů od kanceláře ruské bezpečnostní služba, která by měla dbát ve válce zvýšené opatrnosti.

iZdroj fotografie: Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU)

Jak je možné, že se podařilo skladiště pronajmout ukrajinské bezpečnostní službě, není jasné. Měla za něj přitom hradit 350 000 rublů měsíčně, což je v přepočtu asi 96 200 Kč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský poděkoval bezpečnostní službě, a osobně pak generálu Maliukovi. Celá akce byla podle něj perfektně připravená a veskrze unikátní.

„Nejzajímavější – a už to můžeme říct veřejně – bylo, že se sídlo našeho působení na území Ruska nacházela přímo vedle FSB Ruska v jednom z jejich regionů,“ přiznal Volodymyr Zelenský v prohlášení s tím, že bylo do akce nasazeno 117 dronů a odpovídající počet operátorů.

Záběry ukazují, jak ruský Iskander-M doslova ponížil Patriot. Z americké chlouby nezbylo nic, zničena byla celá baterie

Úder z ruského vnitrozemí by nejspíše čekal málokdo. Ukrajinci totiž běžně útočí na vzdálené cíle dalekonosnými drony, které vypouští buď ze svého, případně z Ruskem okupovaného území. „Naši lidé působili na území různých ruských regionů – ve třech časových pásmech. V předvečer operace byli staženi z území Ruska a nyní jsou v bezpečí – ti, kteří nám pomohli,“ dodal Zelenský.

Článek Pod svícnem je největší tma: Rusové měli ukrajinské drony, které útočily na jejich bombardéry, u sídla bezpečnostní služby se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zasaženo bylo 34 % strategických nosičů střel

Na začátek připomeňme, že byla zasažena letecká základna Belaya v ruské Irkutské oblasti, letecká základna Olenya v ruské Murmanské oblasti, letecká základna Ďagilev v Rjazaňské oblasti, letecká základna Ivanovo v Ivanovské oblasti, a letecká základna Ukrainka v Amurské oblasti. Důkazy zatím potvrzují útok pouze na vojenská letiště Belaya a Olenya.

Z dosavadních informací vychází, že bylo potvrzeno zničení 18 ruských letounů:

• na základně Belaja: šest bombardérů Tu-22M3, čtyři bombardéry Tu-95
• na základně Olenya: tři bombardéry Tu-95MS, čtyři bombardéry Tu-22M3, jeden dopravní letoun An-12BT

Armádní Zpravodaj dohledal vyjádření SBU, podle níž bylo zasaženo (tedy nikoliv pouze zničeno, započítána jsou i poškozená letadla) 34 % strategických nosičů řízených střel na hlavních letištích letectva RF. Asi netřeba zdůrazňovat, o jak obrovský úspěch jde. Bombardéry odpalovaly střely jako Ch-32, Ch-22 nebo Ch-101 s dosahem až 3 500 km, uvádí Wikipedia.

Letecká základna Belaja hostí 326. divizi těžkého bombardovacího letectva, která je součástí 37. letecké armády. Armádní Zpravodaj dohledal satelitní snímek zveřejněný leteckým pozorovatelem AviVector, který ho pořídil 31. května v 7:30 ráno. Je na něm vidět sedm Tu-160, šest Tu-95M, dva Il-78M, šest An-26, dva An-12, třicet devět Tu-22M3 a třicet MiG-31.

iZdroj fotografie: AviVector

• na tomto stanovišti je trvale umístěn 200. pluk těžkých bombardérů, který provozuje 15 letounů Tu-22M3 (palubní čísla: 01, 02, 21, 22, 25, 26, 27, 30, 31, 33, 34, 37, 46, 58, 67)
• nejspíše se tam v době útoku nacházel i 444. těžký bombardovací pluk se 14 letouny Tu-22M3 (palubní čísla: 03, 24, 37, 42, 43, 47, 48, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 58)
• zřejmě je doplňoval 79. pluk těžkých bombardérů, v jehož výzbroji je 14 letounů Tu-95MS (palubní čísla a označení: 01 Irkutsk, 02 Mozdok, 03, 04 Kurgan, 06, 07, 10, 20, 21, 22, 26, 28, 41, 43)
• potvrzena byla i přítomnost 182. gardového těžkého bombardovacího leteckého pluku, který má celkem 14 letounů Tu-95MS (palubní čísla a označení: 45, 47, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, Blagověščensk, 60, 61, 62)
• ke 181. samostatné smíšené letecké peruti může patřit transportní letoun An-12
  203. gardový letecký pluk byl pak nejspíše na místě s Il-78M

Zničeno mělo být nejméně šest bombardérů Tu-22M3, což je jejich nejlepší modernizace, a také čtyři bombardéry Tupolev Tu-95.

Letecká základna Olenya je součástí 22. gardové donbaské divize těžkých bombardérů Rudý prapor, a je domovem 40. smíšeného leteckého pluku, který provozuje letouny An-26 a vrtulníky Mi-26 a Mi-8/17. Vedle toho měla ovšem hostit řadu dalších letounů.

• na stanovišti měl být v době ukrajinského útoku 121. gardový sevastopolský pluk těžkých bombardérů Rudého praporu, který provozuje 7 modernizovaných bombardérů Tu-160M (označení: Vasilij Rešetnikov, Ivan Jarygin, Nikolaj Kuzněcov, Vasilij Senko, Valerij Čkalov, Andrej Tupolev a Valentin Blizňuk)
• přítomen měl být také 121. pluk, který je vyzbrojen 9 bombardéry Tu-160 (označení: Pavel Taran, Alexandr Golovanov, Ilja Muromec, Alexandr Molosťy, Vitalij Kopylov, Alexandr Novikov, Igor Sikorskij, Vladimir Sudec a Alexej Plochov)
• na místě mohl být také 184. pluk těžkých bombardérů provozující 18 letounů Tu-95MS (palubní čísla a označení: Saratov, Vorkuta, Moskva, Voroněž, Kaluga, Velikij Novgorod, Krasnojarsk, Dubna, Samara, Kozelsk, Izborsk, Sevastopol, Smolensk, stejně jako letadla s ocasními čísly: 17, 18, 23, 24 a 25)
• přítomen měl být i 52. gardový těžký bombardovací pluk provozující 23 letounů Tu-22M3 (palubní čísla a označení: 01, 06, 12, 15, 16, 17, 21, 22, 26, 28, 35, 36, 38, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 48, jakož i registrovaná letadla Michail Šidlovskij, Jurij Deineko a Alexander Berezňak)

Zničeny měly být nejméně tři bombardéry Tu-95MS, čtyři bombardéry Tu-22M3 (tři z nich byly v době útoku v odolných hangárech), a jeden dopravní letoun An-12BT.

Článek Satelitní snímky ukazují ztráty ruských bombardérů: 34 % jich skončilo v troskách, je to největší katastrofa, jaká mohla nastat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dlouho plánovaná akce vyřadila Rusku 41 letounů

Incident se odehrál v noci z 31. května na 01. června 2025, a dokazuje, jak moc „děravé“ hranice má Ruská federace. Už dříve byla ostatně kritizována, že je nedokáže zajistit, což tento případ jenom potvrdil. Ukrajinské bezpečnostní službě se přes ně totiž podařilo propašovat v nákladních automobilech FPV drony hluboko na její území, a tam zaútočit.

Satelitní snímky ukazují ztráty ruských bombardérů: 34 % jich skončilo v troskách, je to největší katastrofa, jaká mohla nastat

Operace s názvem „Pavučina“ byla pečlivě plánována 1,5 roku a jejím cílem bylo přesně to, co se také povedlo – zničit letadla, která Moskva používá k provádění raketových útoků na ukrajinská města z dlouhé vzdálenost. Redakce Armádního Zpravodaje, že k tomu bombardéry Tupolev Tu-22, stejně jako Tu-95, používají střely jako Ch-32 s dosahem až 1 000 km, uvádí Wikipedia, a Ch-101 s dosahem dokonce až 3 500 km, ale například také Ch-22 s dosahem 500 km.

iZdroj fotografie: SBU

Na leteckou základnu i se skladištěm Ch-22 a Ch-32 se Ukrajincům podařilo zaútočit opakovaně v dubnu, konkrétně šlo o Shaikovku ve Smolenské oblasti, ale vyřadit se podařilo jenom jeden z letounů a sklad. Úspěch se zničením celkem 41 strategických bombardérů Tu-22 je nesrovnatelně větší a ruskému letectvu, jakož i celé zemi, to způsobilo obří škody.

To ostatně potvrzuje i fakt, že jsou dodnes v ruském letectvu hojně zastoupeny a namísto jejich vyřazování nebo nahrazování došlo k modernizaci, jelikož nepotřebují umět více, než umí teď, když se drží mimo dosah protivzdušné obrany. Redakce Armádního Zpravodaje hodnotila Tu22M jako špičkový bombardér, který vznikl z nouze, ale rivaly pořádně vyděsil.

Satelitní snímky potvrdily rozsáhlé škody na klíčové ruské výrobně dronů a malých střel s plochou dráhou letu

Ke zničení letounů zdroj pro Kyiv Independent uvedl: „SBU nejprve přepravila drony FPV do Ruska, a později byly na území Ruské federace ukryty pod střechami mobilních dřevěných kabin, již umístěných na nákladních automobilech,“ s tím, že: „Ve správný okamžik byly na dálku otevřeny střechy kabin a drony letěly, aby zasáhly ruské bombardéry.“

Jedním ze zasažených letišť byla od Ukrajiny asi 4 000 km vzdálená letecká základna Belaya v ruské Irkutské oblasti u hranic s Mongolskem. K dalším cílům pak patřila základna lenya v ruské Murmanské oblasti, letecká základna Ďagilev v Rjazaňské oblasti, a letecká základna Ivanovo v Ivanovské oblasti. Na nich mělo padnout za oběť 41 letounů A-50, Tu-95 a Tu-22 M.

Z akcí byly zveřejněný i nějaké záběry (níže), ačkoliv plný rozsah škod není znám. Vzhledem k tomu, že o tom hovoří i největší média, lze považovat ukrajinský útok za více než devastační, a selhání ruským bezpečnostním složkám už nikdo neodpáře.

Článek Ukrajincům se podařil fenomenální úder: přes 40 ruských letounů hoří, včetně bombardérů Tu-22 a Tu-95. Ukázali záběry se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Starý systém, který stále umí napáchat škody

O tom, že je S-200 na Ukrajině v provozu, vedli mnozí spekulace již dříve, ale potvrdit se to dosud nepodařilo. Teprve nedávno ukázalo Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny video, na němž je zřejmě poprvé odhaleno užívání protiletadlového systému S-200 pocházejícího z dob studené války. Nacházet se měl na pobřeží Černého moře, ale přesné místo známo není. Je vidět, jak je raketa zvednuta před tím, než dojde k jejímu odpálení.

Dánsko oznámilo, jak pomůže Ukrajině. Ve hře jsou hlavně F-16 a česká muniční iniciativa

Wikipedia uvádí, že byl S-200 zaveden v roce 1967 a měl jasné určení – likvidovat vzdušné prostředky jako strategické bombardéry, balistické střely a vrtulníky ve velkých a středních výškách. Použít ho však lze i k napadení pozemních a námořních cílů. Raketa 5V28 určená proti letounům má hlavici s 200 000 ocelových kuliček, takže funguje jako brokovnice.

Systém vznikl za celou dobu v několika variantách, z nichž má nejlepší – S-200M (Vega-M) – dosah až 300 km do dálky a 29 do výšky, ačkoliv její exportní verze S-200VE (Vega-E) ho má zkrácený do dálky na 240 km. Jakou verzi má ukrajinská protivzdušná obrana, se Armádnímu Zpravodaji nepodařilo dohledat, identifikovat šlo pouze zmíněnou střelu 5V28.

Video: 1v5 postřílel granátem poraněný ukrajinský voják 5 útočících Rusů, kteří zničili jeho pozici minometem

Redakci Armádního Zpravodaje se podařilo dohledat záběry od Sil pozemní obrany Ukrajiny, na nichž je vidět ruský strategický bombardér Tu-22M3. Údajně měl být sestřelen právě systémem S-200, ale ověřit to nelze, ačkoliv jeho zničení potvrzují i čeští analytici z Oryxu. Letoun se měl zrovna vracet z bojové mise po odpálení střel Ch-22, když to schytal.

Ukraine's GUR just revealed the first footage of its S-200 Gammon SAM unit, restoring and using the massive Cold War-era missiles to hit Russian targets.

Ukrainian S-200s have reportedly been used to down multiple high-value Russian aircraft, and hit Russian ground targets. pic.twitter.com/LQb8UbRam6

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) May 13, 2025

Zveřejněné záběry ukrajinského systému S-200, potažmo odpalovače rakety

Článek Oficiální video: Ukrajinci poprvé ukázali systém S-200, který měl zničit ruský bombardér Tupolev Tu-22M3 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odnést to mohly rakety Ch-22, i samotný Tu-22M3

Na pokrytí rozlehlého ukrajinského území není k dispozici dostatek systémů protivzdušné obrany, a navíc se průběžně daří některé ničit. Armádě proto nezbývá než improvizovat a ztrestat nepřátelské letouny dříve, než vzlétnou. Přesně to se povedlo z úterý na středu 07. května 2025, když se vypravila na 240 km vzdálené letiště s bombardéry Tupolev Tu-22M.

Silný úder se blíží, Rusko se zřejmě zítra chystá odpálit svou velezbraň Orešnik. Ukrajina se nemá jak bránit

Ty mají na svědomí odpalování raket Ch-22, které mají podle Wikipedia dosah 600 km, takže se mohou letouny držet v dostatečné vzdálenosti on protivzdušné obrany. Redakce Armádního Zpravodaje dohledala z incidentu také video se satelitními snímky služby NASA FIRMS sledující požáry po celém světě, na nichž je jasně vidět, že došlo na základně k požáru.

HIMARS zdánlivě selhal, když minul o dobrých 5 metrů – ale přesto zničil severokorejský raketomet KN-09 brutální ráže (video)

„Kromě dalších vojenských cílů, které v současné době v Rusku hoří, je to také letecká základna Šajkovka v Kalužské oblasti,“ uvedlo ve středu Centrum pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost Ukrajiny. Nejde přitom o první útok na toto letiště – redakce Armádního Zpravodaje informovala začátkem dubna 2025, že na něm Ukrajinci zničili Tu-22M3.

Jaké škody se podařilo napáchat, není jasné, ale pravděpodobně šlo opět zničení skladu s Ch-22, což vedlo ke zmíněnému požáru. Odnést to ovšem mohly i samotné letouny, a to buď přímým zásahem, nebo alespoň poškozením od explodujícího skladiště.

Video a galerie: velkolepá oslava vítězství v 2. světové válce v Moskvě. Rusko ukázalo vojáky i techniku, která chybí na frontě

Za celou válku mají Ukrajinci na svědomí nejméně pět Tu-22M3, což potvrzují čeští analytici Oryx, kde jsou všechny ztráty zdokumentované a doložitelné. Konkrétně rakety Ch-22 staré konstrukce sahající až do 60. let 20. století jsou potom velmi náchylné na poškození, takže na ně stačí i dron se slabší hlavicí, který je ani nemusí zasáhnout přímo. „Ch-22-22 má raketový motor na kapalné palivo, který vyžaduje 3 000 litrů extrémně toxického paliva, jehož hlavními složkami jsou asymetrický heptyl a koncentrovaná kyselina dusičná,“ poznamenává GlobalSecurity.

Článek Rusko je bezradné: Ukrajinci využívají taktiku, jak mu ničit strategické bombardéry Tupolev Tu-22M3. A znovu se podařilo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tu-22 byl opakovaně modernizován

Tu-22 je bombardér zkonstruovaný v době Sovětského svazu a do služby se dostal již v 60. letech 20. století. Wikipedia uvádí, že že měl velice slabé výkony, ale nakonec byl v 70. letech 20. století modernizován na typ Tu-22M. Byl nejenom nadzvukový, ale měl i variabilní křídlo, a tak mu stačila i relativně krátká přistávací dráha. Na konci 80. let 20. století pak vznikla varianta Tu-22M3, na níž byly některé letouny ještě za SSSR upraveny.

iZdroj fotografie: Public Domain

Verze M3 se vyznačuje hlavně novými a výkonnějšími motory, vylepšeným křídlem a větší přídí, do níž se vešel vylepšený radar. Military-History uvádí, že díky němu létá bezpečněji v nízké výšce – redakce Armádního Zpravodaje vysvětluje, že to bylo důležité, neb strategie předpokládala, že tak bude nesnadno odhalitelný radarem. Rusko pak některé kusy modernizovalo na konečnou verzi M3M, jejíž předností je schopnost používat nejmodernější typy přesných zbraní dlouhého dosahu, třeba tři střely Ch-32 nebo čtyři Ch-47M2 Kinzhal.

Verze M3M bude nejspíše nepočetná

Informace o verzích stategického bombardéru Tu-22 se rozchází a Armádní Zpravodaj se domnívá, že není přesně jasné, kolik dnes existuje M3, a kolik M3M. AinOnline v roce 2019 informoval o prvním letu verze M3M a faktu, že první modernizované letouny budou do výzbroje zařazeny v roce 2021. Ale vzhledem k tomu, jaké mívají podobné zakázky zpoždění, a že ruské letectvo o některé Tu-22 přišlo, jich nejspíše bude velmi málo.

Satelitní snímek dokazuje zničení ruského bombardéru Tu-22M3, který byl pro Ukrajinu obrovskou hrozbou. Rusové to nepřiznali

Verze M3 i M3M je nicméně hodně nebezpečná, a to nejenom z důvodu rychlosti Mach 1,88. Unese totiž náklad až 24 tun pum nebo různé řízené střely. I verze M3 používá protilodní Ch-22 s doletem 600 km a hlavicí těžkou 1 tunu, ale verze M3M má i jejich vylepšenou a přesnější Ch-32, ale i ze vzduchu odpalovanou balistickou raketu Kinžal. MissileThreat uvádí, že má dosah až 2 000 km, je přesná a zvládnou ji sestřelit jenom některé systémy PVO.

Článek Tu-22M3M: nejnovější verze ruského strategického bombardéru je ještě nebezpečnější. Ale nejspíše zatím skoro neexistující se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Trosky ruského Tu-22M3 ukazuje satelitní snímek

Sama ruská strana se k incidentu vůbec nevyjádřila, ale redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že to ani není podstatné, jelikož by stejně byla schopná tvrdit, že k žádné ztrátě nedošlo. Oleksandr Syrskyj zmínil v nedávném rozhovoru, že se ukrajinským silám podařilo nedávno zničit ruský strategický bombardér Tu-22M3 ve Smolenské oblasti, která leží na východních hranicích s Běloruskem. Konkrétně měl být zasažen na základně Shaikovka.

Čína má problém, který bude těžko vysvětlovat. Její lidé bojují ve válce na Ukrajině za Rusko; dva byli zajati a čeká se na vyjádření Pekingu

Armádní Zpravodaj z veřejných zdrojů zjistil, že jde o základnu strategických bombardérů Tu-22M3 z 52. těžkého bombardovacího leteckého pluku Ruské federace (vojenského útvaru č. 33310), které se podílí na raketových útocích na území Ukrajiny raketami Ch-22 s Ch-32.

První ze zmíněných obsahuje 1 000 kg výbušné náplně a má dosah až 600 km, kdežto druhá doletí až 1 000 km a využívá stejné tělo jako Ch-22, ale oproti ní má poloviční hlavici – právě z důvodu prodloužení doletu. Letoun jako Tupolev Tu-22M3 se tak může s přehledem držet mimo možnosti ukrajinské protivzdušné obrany a de facto ho nelze ohrozit.

Záběry ukazují mohutnou prohru Rusů, když útočili na ztracené pozice v Luhanské oblasti. V celodenní ofenzivě ztratili 230 vojáků (video)

Jediným způsobem, jak ho zničit, je tím pádem na zemi, k čemuž má Ukrajina k dispozici několik dalekonosných dronů. Jindy s tím nicméně pomůže i technická závada. Armádní Zpravodaj nedávno informoval o zřícení stejného bombardéru v ruské Irkutské oblasti. Zničení Tu-22M3 u běloruských hranic dokazuje každopádně satelitní snímek od CyberBoroshno.

Vidět jsou na něm trosky, pravděpodobně zmíněného letounu, protože přesně toto místo mělo být zasaženo ukrajinským dronem. Z akce sice nebyly zveřejněny žádné záběry, ale je evidentní, že o něj ruské letectvo skutečně přišlo – tak jako už mnohokrát ve válce na Ukrajině.

iZdroj fotografie: CyberBoroshno

Článek Satelitní snímek dokazuje zničení ruského bombardéru Tu-22M3, který byl pro Ukrajinu obrovskou hrozbou. Rusové to nepřiznali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bombardér, proti němuž Ukrajina nic nezmůže

K incidentu je sdíleno opravdu málo informací, víceméně žádné. Jako jeden z prvních se o něm zmínil Ilya Tumanov na telegramovém kanále Fighterbomber, a jenom chvíli nato tamní média upřesnila, že se strategický bombardér Tupolev Tu-22M3 zřítil u vesnice Burjat v Usolském okrese, který se nachází v Irkutské oblasti ležící na hranicích s Mongolskem.

Odhalení tajemství: nejhorší ztráta lodě od 2. světové války. K potopení křižníku Moskva došlo i přesto, že to Amerika zakazovala

Vzniknout mělo i velmi krátké video (ke zhlédnutí níže), na němž jsou vidět pouze plameny prostupující nocí. Armádnímu Zpravodaji se podařilo zjistit, že tamní obyvatelé uvedli, že nejdříve uslyšeli výbuch, a poté záblesk a plameny. Během pádu měl bombardér strhnout elektrické vedení a odříznout tak dvě obce. Posádka skládající se ze 4 členů se katapultovala, ale pilot to nestihl a na palubě letounu zahynul. Je možné, že to nestihl, nebo měl potíže.

Redakce Armádního Zpravodaje při pátrání zjistila, že mohl být letoun přidělen na leteckou základnu Belaya a být součástí 326. divize těžkých bombardérů Ternopil 37. letecké armády. Z hlediska války na Ukrajině jde každopádně vítaný incident, jelikož Tu-22M3 odpaluje velice ničivé střely Ch-22 a Ch-32, jimž se nepřítel v podstatě nemá jak bránit.

Analýza satelitních snímků: mocné Rusko čeká velká krize. Vyčerpalo zásoby tanků a nestíhá vyrábět nové ani modernizovat staré

První z jmenovaných obsahuje 1 000 kg výbušné náplně a má dosah až 600 km, zatímco druhá doletí až 1 000 km a využívá stejné tělo jako Ch-22, ale oproti ní má poloviční hlavici – právě z důvodu prodloužení doletu. Letoun jako Tupolev Tu-22M3 se tak může s přehledem držet mimo možnosti ukrajinské protivzdušné obrany a de facto ho nelze ohrozit.

Článek V Rusku se zřítil strategický bombardér dlouhého doletu Tu-22M3, který ničí Ukrajinu bestiálními střelami Ch-22 a Ch-32. Pilot zahynul se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Protilodní střely obchodní loď „nedá“

Rusko vysílá nad Černé moře třeba strategické bombardéry Tupolev Tu-22 Backfire, protože jde o letouny určené mj. k nesení protilodních střel. Takže pokud zaznamenají nějaké plavidlo, jsou schopné ho jimi zničit. Pálit by sice měly jenom na nepřítele, ale pokud cíl špatně identifikují, je na neštěstí doslova zaděláno. Kupříkladu obchodní lodě nemají proti střelám určeným k ničení vojenských lodí žádnou šanci, takže je lze při zásahu snadno potopit. Kromě lidských životů je pak ohroženo i životní prostředí třeba únikem ropných produktů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Šance na záměnu cíle je přitom relativně vysoká. MilIn uvádí, že min. v jednom případě ruská osádka bombardéru Tu-22M odpálila střelu Ch-22 na civilní loď, a to jen proto, že si pořádně neověřila cíl. Měla totiž obavu z raket protivzdušné obrany a nechtěla se zdržovat v rizikovém prostoru, takže raději střely odpálila, aby se mohla co nejrychleji vrátit do bezpečí. Takováto nezodpovědnost může samozřejmě vést k obrovské tragédii.

Sovětský bombardér, ale modernizovaný

Ačkoliv je bombardér Tu-22M relativně starý – poprvé byl do výzbroje sovětského letectva zařazen v roce 1972, uvádí Wikipedia, jde o velice nebezpečný letoun. Rusko navíc část flotily modernizovalo a stále se dokáže pohybovat nadzvukovou rychlostí až Mach 1,88. Na druhou stranu při jeho velikosti, kdy má na délku 42,46 metrů, představuje velice snadný cíl. Pokud ho tedy zaměří nějaká protiletadlová střela, má jenom malou šanci uniknout.

P-500 Bazalt je dodnes sloužící sovětská těžká protilodní střela, která vznikla jako nezastavitelný zabiják amerických letadlových lodí

Protilodní střela Ch-22, které může nést bombardér až 3 ks, je také sovětská zbraň. ArmyRecognition uvádí, že byla navržena k ničení letadlových lodí a civilní plavidlo je tedy proti ní bezmocné. Cíl umí zasíhnout do vzdálenosti 600 km a pohybuje se rychlostí až Mach 4,6. Osazena je pak hlavicí těžkou 1 000 kg a je tu nebezpečí z důvodu jejího stáří – radarové navádění může být poruchové, takže nelze vyloučit, že ji osádka vypálí správně, ale trefí jiný cíl.

Článek Pokud má pilot ruského bombardéru Tupolev Tu-22M obavu z vlastního sestřelení, může odpálit 1tunovou střelu proti obchodní lodi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bombardér Tu-22M3 nečekaně vzplanul

Co se může stát se strategickým bombardérem za letu, dokladuje i video níže. Do problémů se dostal ruský Tupolev Tu-22M3 Backfire, uvádí MilIn, a lze pozorovat, jak se v plamenech řítí k zemi. Údajně během letu zcela nečekaně vzplanul, což je připisováno technické závadě, neb třeba chyba pilota by oheň nezpůsobila. Tu-22M2 je vybaven dvojicí proudových motorů, uvádí Wikipedia, a nese značné zásoby paliva ke zdolání až 7 tisíc kilometrů.

Zničit bombardér Tupolev Tu-22 hluboko na ruském území je velký úspěch, posloužit k tomu může i dron vyslaný přímo z Ruska

Tupolev Tu-22 byl zaveden do výzbroje v roce 1972, ale verze M3 je mnohem mladší, v letectvu je od roku 1989. Nicméně i tak se jedná o letitý stroj a nehody se mu rozhodně nevyhýbají – dříve jsme například upozornili, jak pilot Tu-22M3 nezvládl přistání za špatného počasí a letoun se doslova rozlomil. Souviset mohou jak s výcvikem osádek, tak s technickými závadami.

K dalšímu případu došlo v roce 2019, kdy se po nastartování motorů spustil katapultovací systém všech 4 členů osádky, uvádí Twz. Ovšem katapult bombardéru není typu, kdy se lze bezpečně katapultovat ze země, a proto 3 členové osádky zahynuli.

Článek Video: pakliže se u ruského bombardéru Tupolev Tu-22M3 vyskytne závada, může se nekontrolovaně v plamenech zřítit k zemi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Přistávající bombardér skončil v plamenech

Tragický příklad konce strategického bombardéru ukazuje video níže. Je na něm vidět, jak dopadl konkrétně ruský Tupolev Tu-22M3 Backfire při přistávání na základně poblíž Murmansku. Ze záběrů je patrné, jak se letoun blíží k přistávací dráze za velmi špatného počasí, potažmo se jednalo o vánici. Na přistávací dráhu dosedl velmi tvrdě a vysokou rychlostí, a vzápětí se jeho příď zalomila směrem pod letoun, načet vše pohltily plameny.

Video of Russian Air Force’ Tu-22M3 crash pic.twitter.com/iXlHcZqowb

— Maksim Pyadushkin (@M_Pyadushkin) January 26, 2019

TheDefensePost uvedl, že byl letoun na běžném cvičném letu a havárie si vyžádala životy tří členů osádky, zatímco poslednímu se podařilo z těžkými zraněními vyváznout. Za nehodou bylo zřejmě velmi špatné počasí viditelné i na záběrech níže, a pravděpodobně i chyba pilota, který se i přes prudkou vánici pokusil s letounem na základně přistát. A to přesto, že je dráha letiště na ostrově Kola pro letoun jako Tu-22M3 vhodná – TheBarentsObserver uvedl, že má délku 3,5 km a s přistáváním strategických bombardérů se na ní počítá.

Sovětský Tupolev Tu-22 byl modernizovaný

Bombardér Tu-22M3 je modernizací sovětského bombardéru Tu-22, který vstoupil do výzbroje sovětského letectva v roce 1972, uvádí Airforce-Technology. Verze M3 poprvé vznikla již v roce 1977, aby odstranila některé původní nedostatky, ale do služby se dostala až v roce 1989. Rusko na ní navíc ve 21. století provedlo další úpravy. V současné době tak Tu-22M3 používá jenom ruské letectvo, a to buď k bombardování nebo odpalování řízených střel.

Ruské bombardéry Tupolev Tu-160 mohou zasazovat citelné rány takřka kdekoliv; kdysi byly odpovědí USA, dnes jsou nejrychlejší

Tu-22 má dva proudové motory a měnitelnou geometrii křídel s rozpětí až 34,28 metru; jeho délka je pak 42,46 metrů. Dokáže se pohybovat max. rychlostí Mach 1,88 a bojový dolet má s 10 tunami nákladu 2 500 kilometrů. Bombardér je schopen nést náklad o hmotnosti až 24 tun – kromě běžných gravitačních pum to mohou být protilodní střely Ch-22 nebo řízené střely Ch-32 a Ch-15. Použít ho lze také k odpálení hypersonických raket Ch-47M2 Kinžal.

Článek Video: hrůzná havárie ruského bombardéru Tupolev Tu-22M3 může být výsledkem chyby pilota i špatného počasí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely z Tu-22 lze zneškodnit jen těžko

Střely odpalované bombardéry Tu-22 jsou více než nepříjemné, protože létají vysokou nadzvukovou rychlostí a nelze je tedy jednoduše sestřelit. Jedna z nich například v lednu 2023 zasáhla panelový dům v Dnipru a zabila při tom 46 lidí. Jediné zbraně na Ukrajině, které jsou schopny tyto střely zastavit, jsou americké systémy MIM-104 Patriot, ale těch je jen omezené množství. Země proto zvolila taktiku ničení strategických bombardérů na území Ruska, když stojí na letištích. Používá k tomu drony, s nimiž startuje dokonce z území agresora.

First pictures have emerged regarding the Ukrainian drone attack in the Soltsy-2 airbase. The Russian MoD initially claimed that one plane was only “damaged”, but pictures of this Tupolev Tu-22M3 speak a different language.

Source: https://t.co/Tlec0Df7TY#Russia #Ukraine… https://t.co/fL2E1aGW7a pic.twitter.com/ip4sOE69eT

— (((Tendar))) (@Tendar) August 20, 2023

K úspěšným útokům patří i někdejší zničení jednoho Tupolevu Tu-22M3 na letišti Soltsy-2 v Novgorodské oblasti v srpnu 2023. Spolu s ním byly přitom údajně další dva poškozeny. Vzhledem k tomu, že jich mělo Rusko na začátku války jenom 66 a minimálně jeden byl silně poškozen již v prosinci 2022, jde o těžkou ztrátu. Letectvo zareagovalo tak, že zbývající letadla z letiště stáhlo – což potvrdily několik dní po útoku i satelitní snímky.

Útok mohla provést speciální jednotka

Ukrajina nejčastěji používá k útokům na letiště s bombardéry drony s dlouhým doletem, z nichž se některé dostanou až k Moskvě nebo i za ní. V případě zničení Tupolevu Tu-22M3 informace naznačují, že použila menší dron vrtulníkového typu nebo kvadrokoptéru nesoucí nálož. A protože nemá takový dolet jako drony s křídly, musel startovat z ruského území, kde ho vypustili nejspíše ukrajinští agenti nebo členové speciálních jednotek. To by naznačovalo, že se zvládají po území Ruska pohybovat a teoreticky by mohli zaútočit kdekoli, třeba i na Sibiři.

Davidův prak „aka“ Kouzelná hůlka má 2násobný dosah než americký Patriot, na uzdě udrží i ruské bombardéry Tupolev Tu-160 a Tu-95

Bombardér Tupolev Tu-22 nastoupil do služby u sovětského letectva již v roce 1972, takže jeho konstrukce nepatří k nejnovějším – v ruském letectvu jsou však i hluboce modernizované kusy. Jde o nadzvukový dvoumotorový bombardér, jehož rychlost může dosahovat až Mach 1,88 a jeho bojový dosah činí 2 500 kilometrů. Unese náklad 24 tun pum, řízených střel, protilodních raket, nebo 4 hypersonické balistické střely Ch-47M2 Kinžal.

Článek Zničit bombardér Tupolev Tu-22 hluboko na ruském území je velký úspěch, posloužit k tomu může i dron vyslaný přímo z Ruska se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.