Kvůli dronům se houfnice velmi často drží v úkrytech, ale pokud je vybudovaný správně, dokáže ochránit houfnici i před útokem sebevražedného dronu.
Boje jednoho dronu proti druhému jsou stále spíše výjimečné, ale pravděpodobně k nim bude docházet mnohem častěji. Často jsou přitom jednoznačné.
Vyrábět na západě ruční zbraně v sovětských rážích může být výhodné, zbrojovkám se tím otevřou nové trhy, ačkoliv samotné Rusko nepodpoří.
Výsledkem bezhlavého útoku proti dobře připraveným obráncům může být mnoho ztracené techniky i lidských životů. Z drsných záběrů útoku často až mrazí.
Cíl není vždy nutné vyhodit do povětří, k jeho zničení poslouží i hlavice, která ho pomocí značného množství fragmentů doslova prošpikuje skrz naskrz.
Kdyby někde vypukla krize vyžadující vojenský zásah, třeba i humanitární, měla by Evropa disponovat jednotkou schopnou téměř okamžitě vyrazit a zasáhnout.
Tma už dnes poskytuje výhodu jenom zdánlivě, moderně vybavené vojáky útok během ní nepřekvapí. Možná naopak znevýhodní útočníky.
Budovat na vojenských vozidlech ochranu proti dronům má smysl, ale nesmí to být přehnané, aby je příliš neomezovala. Někdy se to však vydaří.
Rusko si již v dobách Sovětského svazu velmi zakládalo na kvalitních systémech protivzdušné obrany. S-500 má být tím nejlepším, co dnes existuje.
Smrt v ohni je právem jednou z nočních můr všech vojáků. O to horší to může být, když na ně udeří z ničeho nic, protože ji nese malý robot.