Zasáhnout mozek a oči moderního systému protivzdušné obrany znamená, že ho vojáci kompletně oslepí a de facto na nějakou dobu zcela vyřadí.
Aktuálně užívají proudová letadla ke svému pohonu kerosin získávaný z ropy, což by se mohlo změnit s nástupem biopaliva. Není to ovšem tak jednoduché.
Protivzdušné systémy krátkého dosahu bývají často umístěny nedaleko bojových linií, kde je může paradoxně objevit i průzkumný letoun, proti němuž mají zasahovat.
V novější verzi je 9K37 Buk velice schopný systém, který si dokáže poradit i s nízko letícími cíli. Ani jeho daleký dosah ho nicméně vždy neochrání.
Ukrajinské letectvo nutně potřebuje za své staré letouny nové, neboť už zkrátka nestačí. Z videa je patrné, že už s nimi umí létat, ale výcvik tím nekončí.
Když se na raketomet zaměří přesně naváděná puma shozená z letadla, nemůže být výsledkem nic jiného než jeho naprostá devastace.
Ačkoliv má krátký dosah, je ruský termobarický raketomet obávanou a velmi ceněnou zbraní. Není proto divu, když se ho jedna strana snaží zničit a druhá zachránit.
Kvalitní dělostřelectvo nedělají jenom moderní zbraně, ale také špičkově vycvičená obsluha. Bez ní je dělo jenom velkou hromadou kovu.
Útok větší skupiny obrněnců může naznačovat úspěch, ale pokud proti němu stojí obrana opírající se o zastřílené dělostřelectvo, opak může být pravdou.
Náhodné uvolnění pumy nad vlastním územím je veliká tragédie, a o to větší, když se to stane nad hustě osídlenou oblastí.