Co přesně cestovní mapa požaduje

Patnáct bodů dokumentu Board of Peace stojí na principu „jedna autorita, jeden zákon, jedna zbraň“. V praxi to znamená:

• Veškerá civilní i bezpečnostní správa Gazy přejde na přechodný technokratický orgán NCAG (National Commission for the Administration of Gaza).
• Policejní zbraně se převedou pod NCAG, těžké zbraně se vyřadí a uloží pod dohledem mezinárodního verifikačního mechanismu IVC.
• Výrobní místa, sklady munice a tunelovací infrastruktura se zmapují a zlikvidují.
• Členové ozbrojených milic nesmějí vstoupit do nových bezpečnostních složek.
• Na konci procesu nesmí v Gaze držet, skladovat ani kontrolovat zbraně nikdo jiný než NCAG.
• Osobní zbraně podléhají registraci podle palestinského práva.

Ultimativní charakter celého plánu tkví v jedné podmínce: bez ověřeného postupu v těchto bodech se neposune nic dalšího. AP 17. srpna citovala izraelskou pozici, podle níž má být demilitarizace dokončena ještě před zahájením rekonstrukce. Bílý dům přitom už v lednu 2026 definoval cíl jako vytvoření „trvalého prostředí bez terorismu“.

Proč je tohle jiné než všechna předchozí kola

Diplomatická historie konfliktu v Gaze je plná příměří, která se rozpadla dřív, než stihla zaschnout tiskařská čerň na společných prohlášeních. Starší rámce fungovaly na principu „nejdřív klid zbraní, pak se uvidí“. Současná verze je operativně tvrdší: čtrnáctidenní lhůta na přípravu harmonogramu, nasazení mezinárodní stabilizační síly ISF pod velením amerického generálmajora Jaspera Jefferse, průběžná verifikace a konkrétní zacházení s každou kategorií zbraní.

Regionální zprostředkovatelé (Egypt, Katar, Turecko) veřejně zdůrazňují hlavně otevření přechodu Rafáh, humanitární pomoc a palestinskou správu. Washington jde dál. Váže každý další ústupek na ověřitelné odzbrojení. Rozdíl není v cíli míru, ale v tom, jak ostře jsou podmínky formulovány.

Hamás rámec podle Reuters označil za „obtížný a bolestivý“ a deklaroval souhlas, ovšem podmíněný. Jeho vyjednavač se záměrně vyhnul slovu „odzbrojení“ a mluvil o „uložení zbraní pod palestinskou správu“. A hlavně: Hamás trvá na tom, že Izrael musí nejdřív splnit první fázi příměří, zastavit útoky a začít se stahovat. Izrael naopak říká, že bez skutečného odzbrojení se nestáhne vůbec. Spor tedy není o tom, jestli dohoda vznikne, ale kdo udělá první krok.

Co je v sázce pro dva miliony lidí

Čísla z Gazy jsou zdrcující. Podle dat OCHA z června 2026 žije na území 2,1 milionu lidí, z nichž 850 tisíc akutně potřebuje nouzové přístřeší. Přes tři čtvrtiny bytových jednotek jsou zničené nebo poškozené. Téměř polovina domácností nemá přístup k vodě na úrovni minimálního humanitárního standardu.

Cestovní mapa slibuje, že přijetí podmínek odblokuje vstup NCAG, ochranu humanitárních dodávek přes ISF a spuštění rekonstrukce. Pokud ale Hamás ultimátum odmítne nebo Izrael nepřistoupí na synchronní stahování, zamrzne druhá fáze. Izrael už kontroluje zhruba 60 % území Gazy a premiér Netanjahu v květnu mluvil o rozšíření na 70 %. Prostor pro pokračující nebo znovu zesílené vojenské operace by zůstal otevřený.

Evropský a český rozměr

Konflikt v Gaze není jen blízkovýchodní záležitost. Europol ve zprávě TE-SAT 2025 konstatoval, že válka měla „zásadní dopad“ na teroristickou hrozbu v celé EU. Evropská komise v únoru 2026 explicitně spojila útok Hamásu ze 7. října 2023 a následný konflikt se zvýšeným rizikem radikalizace a útoků napříč ideologickým spektrem v Evropě.

Česká republika se k americkým podmínkám zatím výslovně nevyjádřila, ale její dlouhodobá linie je s jádrem ultimáta kompatibilní. Ministerstvo zahraničí v září 2025 uvítalo výzvu arabských států k odzbrojení Hamásu a jeho odchodu z Gazy. Už v srpnu téhož roku Praha uvedla, že přímé jednání o dlouhodobém míru nebude možné, dokud bude Gazu ovládat Hamás. Uklidnění Gazy by podle našeho odhadu mohlo oslabit jeden z radikalizačních spouštěčů i v Evropě, samo o sobě ale neodstraní online radikalizaci ani autonomní hrozby.

Proč Kushner přijel právě teď

Načasování nebylo náhodné. Po zveřejnění cestovní mapy 30. července její spuštění narazilo na izraelský odpor. AP 14. srpna psala, že Kushner míří do regionu právě proto, aby plán zachránil. V Káhiře si nejdřív ověřoval závazek Hamásu, teprve pak letěl do Jeruzaléma tlačit na Netanjahua. Logika byla jasná: přijet za oběma stranami se stejným poselstvím, že Washington přestává tolerovat nekonečný spor o to, kdo začne první.

Je tohle skutečný průlom? Částečně ano. Existuje nejdetailnější plán v historii konfliktu, Hamás deklaroval souhlas s jeho rámcem a pracovní skupiny k demilitarizaci a zdravotnictví se teprve formují. Zároveň je to stále otevřená partie. Ale poprvé je na stole něco, co se nedá odbýt obecným prohlášením o míru: patnáct bodů, které vyžadují konkrétní činy, konkrétní lhůty a konkrétní kontrolu. A právě v tom je tahle fáze tvrdší než cokoliv, co jí předcházelo.

Článek Konec terorismu se blíží, Hamás dostal tvrdé ultimátum: „Buď se kompletně odzbrojíte, nebo žádná dohoda nebude“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Izrael v Gaze reagoval na teroristy z Hamásu

Největší kritika se na Izrael snesla v posledních letech kvůli jeho vojenských operacích v pásmu Gazy, kde je zahájil poté, co teroristické hnutí Hamás (sunnitská islamistická organizace) 07. října 2023 zaútočilo na území židovského státu. Je nutné připomenout, že Palestinci zmasakrovali 1 195 lidí, převážné civilisty včetně žen a dětí, a odvedli s sebou 251 rukojmí, uvádí Wikipedia. Izraelská vláda se poté rozhodla, že musí hnutí Hamás v Gaze zničit, aby se nic podobného neopakovalo. Operace byla velmi kontroverzní a dodnes zcela neskončila.

Video: Rusové jsou v koncích, Ukrajinci je zuřivě vyhání z Krymu. Ve velkém je devastují na zemi i na moři

Izrael začal za svůj postup čelit tvrdé kritice. ApNews uvádí, že kritici nejčastěji poukazovali na nerozlišování mezi bojovníky Hamásu a civilisty, humanitární katastrofou nebo využívání hladu jako zbraně. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naopak tvrdí, že tato kritika vychází z antisemitismu. Izraelci argumentují například útoky proti židům po světě nebo proti židovským studentům na univerzitách západního světa, kde jiní studenti protestovali proti válce v Gaze. Ti přitom tvrdí, že se Izrael antisemitismem ohání, aby byl nedotknutelný.

Pravdu mohou mít obě strany

Armádní Zpravodaj se domnívá, že je pravda někde v polovině. Je totiž nepopiratelné, že k útokům na židy ve světě opravdu dochází, a antisemitismus je v některých kruzích nebo státech opravdu silný. Na druhou stranu lze některé metody izraelských ozbrojených sil označit minimálně za kontroverzní a není sporu o tom, že třeba hladem lidé v Gaze opravdu trpěli. Takže pokud někdo kritizoval právě to, nejspíše to v žádném případě nelze považovat za antisemitismus – pakliže se kritik jinak antisemitisticky neprojevuje.

iZdroj fotografie: United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East / Creactive Commons / CC BY-SA

Existuje dokonce takzvaný 3D test antisemitismu, který by měl odpovědět na to, jestli je kritika Izraele oprávněná nebo antisemitistická. Wikipedia uvádí, že má 3 body. Prvním je delegitimizace židovského státu jako takového, tedy popření práva židů na sebeurčení. Druhým je démonizace Izraele, příkladem může být označováni Izraele za malého Satana ze strany íránského režimu. Posledním je pak dvojí metr, kdy je Izrael ze strany někoho kritizován za věci, za které jiné státy nebo skupiny tím samým kritikem kritizovány nejsou.

Izrael opakovaně čelí snahám o zničení

Jedním z důvodů kritiky Izraele přicházející ze západního světa může být podle názoru Armádního Zpravodaje i nepochopení jeho situace. Již od svého založení museli Izraelci čelit opakovaným útokům svých sousedů, často fanatickým a sebevražedným. Golda Mayerová, bývalá izraelská premiérka, to komentovala slovy: „Můžeme Arabům odpustit, že zabíjejí naše děti. Nemůžeme jim odpustit, že nás nutí zabíjet jejich děti. S Araby budeme mít mír, pouze když budou své děti milovat víc než nenávidí nás,“ uvádí JewishVirtualLibrary.

iZdroj fotografie: Israel Press and Photo Agency / Creactive Commons / CC BY

Izraelci prostě poznali, že pokud nebudou vůči svým oponentům, často teroristům a fanatikům, tvrdí, nemusí jejich stát přežít. To může být důvodem nejen tvrdého postupu vůči Palestincům, ale i Íránu. Ten se totiž snažil o vývoj jaderné pumy a má vyspělý program balistických raket, které by je mohly dopravit na území Izraele. V Jeruzalémě tak nejspíše dospěli k názoru, že si prostě nemohou dovolit situaci, kdy by íránský režim jadernou zbraň sestrojil. Teherán totiž opakovaně deklaroval, že jeho hlavním cílem je zničení židovského státu.

Rusko zůstalo bezmocné, šance na obranu nulová. Americká armáda omylem odhalila, co umí její hypersonické kluzáky

Izrael má rozlohu něco málo přes 22 000 kilometrů čtverečních, uvádí Wikipedia, a velká část populace je soustředěna do několika měst. Íránu by tedy stačilo jenom několik hlavic, jimiž by ho dokázal vymazat z mapy, a to Izraelci nemohli v žádném případě riskovat. I když i oni disponují jaderným arzenálem, jedinou jejich možností zůstala podle názoru Armádního Zpravodaje konvenční válka, jakkoliv může být kritizovatelná a v rozporu s mezinárodním právem. V podstatě se dá říct, že Izraelcům jde v tomto i dalších případech o holé přežití.

Přehlédnout potom nelze ani napadení Izraele ze strany Íránu, když čelil útokům teroristů z Hamásu, k nimž se posléze přidali i teroristé z libanonského Hizballáhu. Někteří duchovní vůdci, včetně toho íránského, tehdy vyzývali, aby se islamistický svět spojil proti Izraeli a zničil ho. Írán navíc dlouhodobě obě zmíněné organizace, stejně jako jemenské piráty a další, podporuje materiálně i finančně. V podstatě tak vytvořil Izraeli nepřátele všude kolem.

Israel released footage of the bombing of an underground bunker of Ali Khamenei in Tehran.
Around 50 fighter jets reportedly took part in the strike, dropping nearly 100 bombs.#iran pic.twitter.com/4vLJhIzjCg

— Chronicles (@chronicleslive) March 6, 2026

Izraelský útok na sídlo ajatolláha Alí Chameneího

Článek Izrael jako nedotknutelný stát? Kritika jeho nekompromisní politiky není antisemitismus. Pochopte ale, že bojuje o přežití se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tanky zřejmě střílely vysoce tříštivé granáty

Izraelská tanková palba zabila nejméně 51 Palestinců v Chán Júnisu, což je město a přilehlý uprchlický tábor v jižní části Pásma Gazy, potvrzuje Wikipedia. Armádnímu Zpravodaji se však podařilo najít pouze všemožné záběry s následky, na žádném z nich není tvrzení vidět. Občas jsou v ulicích slyšet výstřely, ale ty nemusí patřit zmíněným tankům.

Záběry: výsadkáři na místě pohřbili 6 Rusů na motorkách, kteří chtěli prolomit obranu. Nepomohly jim ani manévry

Informace navíc poskytlo Hamásem řízené ministerstvo zdravotnictví v samotné Gaze, takže je opravdu nutné je brát s rezervou. Již mnohokrát se ukázalo, že teroristé lžou každým dnem, a v krátké izraelsko-íránské válce to nesčetněkrát potvrdil i íránský režim – třeba když tvrdil, že sestřelil několik izraelských F-35, ale jak se ukázalo, fotografie zfalšoval, a to velmi špatným způsobem, zatímco záběry ukradl z české počítačové hry Arma 3.

Ministerstvo zdravotnictví každopádně uvedlo, že bylo kromě 51 palestinských civilistů (jiné zdroje udávají 59) také stovky dalších zraněno, přičemž desítky jsou vážné případy. SkyNews s odkazem na izraelské ozbrojené síly uvádí, že si jsou si vědomy zpráv o počtu zraněných osob, a že provádí veškeré operace tak, aby nedocházelo k žádným civilním ztrátám, případně jenom k minimálním. Civilisté se údajně měli přiblížit k tankům, ale není jasné proč.

Rusko našlo způsob, jak opět masivně zvýšit výrobu raket Iskander. A to západním sankcím navzdory

Izrael měl údajně provést letecký útok na nedaleký dům v blízkosti místa distribuce humanitární pomoci, a poté vypálit dva tankové granáty tímto směrem. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že má ve výzbroji domácí tanky Merkava, které patří k nejodolnějším na světě. Schopnostmi by měly být na úrovni M1 Abrams, Leopard 2 a Challenger 2.

Wikipedia potvrzuje, že tank používá celou řadu granátů, včetně vysoce výbušných (HEAT), ale okolnosti nejsou známy. Není tedy možné určit, o jaký typ se jednalo. Pakliže by byl útok veden přímo proti živé síle, čemuž na druhou stranu napovídají údajné desítky mrtvých a stovky zraněných, pálil by tank nejspíše tříštivotrhavý granát (HE – High-Explosive).

Orešnik na scéně: Rusko zahajuje masovou výrobu balistické rakety středního doletu. Ale je nesmysl střílet ji na Ukrajinu

Teoreticky by také mohlo jít o kanikulární munici (HE-FRAG), což je kombinace výbušného a tříštivého účinku s větší fragmentací oproti klasickému HE granátu. Efektivní je proti skupinám pěchoty v otevřeném terénu – humanitární pomoc je obvykle rozdávána na prostorných místech i desítky metrů od zástavby, takže by nejspíše použít šla.

Hamás zasel vítr, a teď sklízí bouři

Redakce Armádního Zpravodaje útoky na civilisty ani nelidské metody boje neschvaluje, ale je na místě připomenout, že tuto válku odstartoval teroristický Hamás ve velkém podporovaný mnoha „civilisty“ z Pásma Gazy, a velmi brzy se k nim přidali také Hizballáh a Írán. Toto islamistické uskupení se rozhodlo zničit Izrael a jeho lid, ale přecenilo své síly.

Železná opona se vrací: 5 zemí NATO nastraží podél celých hranic s Ruskem smrtící zbraně. Pro armádu nebude možné, aby prošla

Izraelská armáda patří k nejmodernějším na světě, a všichni obyvatelé země prochází vojnou. Kromě početné profesionální armády jsou pak k dispozici stovky tisíc záložníků, rovněž velmi dobře vycvičených, s jejichž schopnostmi se zkrátka nemohou teroristé vyzbrojení povětšinou starými zbraněmi a bez pořádného výcviku rovnat. Také nutno zdůraznit, že kdyby Izrael neměl dobrou PVO, byly by následky útoků z Íránu a Hizballáhu mnohem horší.

Když přitom Hamás na začátku povraždil stovky civilistů a další desítky vzal do zajetí, bylo teroristům úplně jedno, kolik utrpení tím působí. Bez slitování dle ABC povraždili 378 lidí, a dalších 44 odvlekli do Pásma Gazy, kde mnohé mučili. Hněv Izraelců si neumíme představit, jelikož pro ně je to boj o přežití, který tam svádí od počátku osídlení.

Článek Záběry: izraelské tanky v Gaze střílely do civilistů, když dostávali jídlo, a desítky jich zabily. Hamás zasel vítr, sklízí bouři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vojáci se stáhnou, rukojmí budou propuštěni

Dohoda o příměří se zdá být uspokojivá pro obě strany. Americký prezident Joe Biden ji oznámil s tím, že boje utichly a bude docházet k postupnému propouštění izraelských rukojmí, stejně jako 1 000 palestinských vězňů. „Více než 15 měsíců teroru pro rukojmí, jejich rodiny a izraelský lid. Více než 15 měsíců utrpení pro nevinné lidi v Gaze. Boje v Gaze skončí. A brzy se rukojmí vrátí domů ke svým rodinám,“ poznamenal Joe Biden podle MilIn.

Video: když bojovník Hizballáhu vystřelí na izraelský tank Merkava IV, může ho zachránit systém Trophy, který chce i AČR

Hamás by měl držet 94 lidí, ale v Izraeli věří, že jich zůstalo naživu pouze 60, informuje BBC s připomínkou, že teroristé zaútočili na jihu Izraele 7. října 2023 a zabili při tom 1 200 lidí, zatímco dalších 251 zajali (byli mezi nimi příslušníci různých států). Celkem si však vojenské operace v Pásmu Gazy vyžádaly na 46 000 obětí, připomíná BBC.

Katarský předseda vlády a současně i ministr zahraničí, Mohammed bin Abdulrahman bin Jassim Al Thani, podle CNN oznámil: „Katar, Egypt a Spojené státy americké s potěšením oznamují úspěch společného zprostředkovatelského úsilí poté, co válčící strany v Gaze dosáhly dohody o výměně zajatců a rukojmích.“ Totéž potvrdil i Joe Biden na svém Twitteru (X).

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Státu Izrael

V prohlášení Bílého domu pak stojí několik připomínek, jak bylo tohoto příměří dosaženo:

„Je to důsledek nejen extrémního tlaku, kterému je Hamás vystaven, a změně regionálních poměrů po příměří v Libanonu a oslabení Íránu – ale také zarputilé a pečlivé americké diplomacie. Moje diplomacie nikdy nepřestala usilovat o to, aby toho dosáhla.“

Izrael vyhrál válku proti celému uskupení

Když začala izraelská armáda oplácet Hamásu jeho ohavné činy, zapojilo se do bojů proti ní například libanonské teroristické hnutí Hizballáh, jehož porážka byla podle SETA klíčová. I s tím totiž Izrael nakonec podepsal příměří poté, co mu cíleně likvidoval především vysoce postavené vůdce, ačkoliv mu díky vyspělé armádě zasadil i mnoho dalších ran.

Íránská balistická raketa Arman s dosahem bezmála 3 500 km může potrápit, i když ji mají odpalovat jen staré letouny Suchoj Su-22

STIMSON pak připomíná, že byl Hamás, stejně jako Hizballáh a jeho další spojenci, financován a podporován Íránem. V pozdějších měsících války se pak dokonce rozhodl podnikat vojenské operace proti Izraeli, připomíná TimesOfIsrael s tím, že mu to židovská země oplatila sérií úderů zasazovaných zejména letectvem, proti němuž se Írán nemohl efektivně bránit.

V podstatě lze tedy považovat izraelské vítězství za mnohem významnější, jelikož došlo k porážce hned několika armád. Izrael měl sice materiální podporu například od Američanů, kteří se také zasloužili třeba o zastavování pašeráckých lodí a zajistili námořní blokádu Pásma Gazy, ale bojů se účastnila výhradně kvalitně vycvičená armáda židovské země.

Článek Válka v Gaze skončila, dočasně. Izrael porazil Hamás, Hizballáh i Írán. Po téměř 1,5 roce došlo k podpisu příměří, ale vyhráno není se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vyloďovací plavidla Izrael dlouho neměl

Moderní vyloďovací plavidla si izraelské námořnictvo objednalo kolem roku 2020 ve Spojených státech amerických a jejich stavbu financovalo i z prostředků americké vojenské pomoci. TimesOfIsrael uvádí, že podobnými plavidly země disponovala do roku 1993, pak ale stará plavidla vyřadila a převládlo přesvědčení, že již podobná nepotřebuje. V posledních letech ovšem její ozbrojené síly usoudily, že by se takový druh lodi mohl zase hodit.

This one is the INS Komemiyut https://t.co/4swC76cCB9 pic.twitter.com/oCLibYffhr

— Seth Frantzman (@sfrantzman) June 16, 2024

Izraelské obranné síly na svých stránkách uvádí, že budou plavidla fungovat jako ústřední pilíř při adaptaci izraelského námořnictva na moderní a multiarénové bojiště. Mimo jiné mají také sloužit jako logistická osa pro přepravu techniky a vojáků v blízkém i vzdáleném okolí, ale blíže to nespecifikovaly. Lze si nicméně dovodit, že chce mít Izrael možnost vyloďovat jednotky z moře, což by se mu hodilo třeba v Gaze nebo Libanonu, který by tak mohl sevřít ze všech stran. Z plavidel by také mohl vést protiteroristické operace, a to kdekoliv na světě.

90m vyloďovací lodě uvezou 15 tanků

O plavidlech jsou jenom kusé informace, ale jejich délka je 95 m a výtlak 2 500 t, takže nejsou veliká. MilIn uvádí, že ani nedisponují vysokou rychlostí, která je max. 13 uzlů, zatímco dosah až 8 tisíc kilometrů. A když přistávají u pobřeží, může být na palubě až 815 tun nákladu a ten vyložit za pomoci ramp během kotvení v přístavu může mít náklad dokonce až 1 800 tun. Na palubu se má vejít 15 tanků, ale může to být i jiná technika nebo odpovídající počet vojáků.

Americká loď u Izraele útočit téměř jistě nebude, ale možná osvobodí své občany zajaté Hamásem; ostatním pak ukazuje „stopku“

K dispozici nejsou ani údaje o tom, jestli jsou lodě nějakým způsobem vyzbrojené, ale lze předpokládat nějakou výzbroj složenou z kulometů nebo rychlopalných kanonů, případně systémů CIWS a podobných. Zbraně by nejspíše sloužily k ochraně třeba proti dronům na moři a ve vzduchu, ale není vyloučena ani obrana proti střelám. Tyto lodě však většinou neoperují samy, v bojové zóně by je nejspíše doprovázela jiná vojenská plavidla.

Článek S prvními obojživelnými útočnými loděmi by izraelská armáda dokázala sevřít Gazu i Libanon ze všech stran se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Hamás se ujal moci v Gaze násilím

V roce 2005 se Izrael dohodl s představiteli Palestinců na tom, že jeho armáda odejde z pásna Gazy a přenechá ji pod správou Palestinců – sliboval si od toho vyřešení dlouholetého nepřátelství – a skutečně, na nějakou dobu zavládlo mezi znesvářenými stranami příměří. Na začátku roku 2006 pak ve volbách v Gaze zvítězilo hnutí Hamás a vojensky porazilo konkurenční Fatah, uvádí Wikipepia, načež Gazu ovládlo. Jeho příslušníci pak začali Izrael odstřelovat raketami a v roce 2008 se dohodli na půlročním příměří, ale poté útoky obnovili.

iZdroj fotografie: Izraelské obranné síly

Situace se vyhrotila natolik, ze Izrael 27. prosince 2008 odpověděl vojensky, a to operací nazývanou Lité olovo, uvádí izraelská armáda na svých internetových stránkách. Cílem bylo zničit infrastrukturu na výrobu raket, jimiž Hamás izraelská města odstřeloval, a zároveň chtěla židovská země ukázat, čeho je schopna. Operace začala leteckými údery, a po dvou dnech se do ní zapojilo i námořnictvo, a nakonec 3. ledna 2009 vstoupila do Gazy také pozemní armáda. Kromě ničení infrastruktury bylo cílem také zajetí některých členů Hamásu.

Útoky si vyžádaly také civilní oběti

Izraelským ozbrojeným silám se během operace podařilo zabít několik významných velitelů Hamásu a zničit řadu domů, které hnutí užívalo k různým účelům. Zbořeno však bylo i mnoho podzemních tunelů, jimiž hnutí například pašovalo zbraně, přesouvalo zásoby, vojáky apod. Na druhou stranu se izraelské útoky neobešly bez civilních obětí, takže se na židovskou zemi snesla z arabských i západních zemí kritika. Izraelská armáda nakonec pod tlakem okolností nepostoupila až do hloubky Gazy a po 22 dnech trvání operaci ukončila.

1 důvod, proč i nejlepší izraelské zbraně jako Iron Dome a David’s Sling neustojí útok několika tisíc raket, i když přesně proto existují

Během této vojenské akce Izrael zaznamenal 13 mrtvých, kdežto Palestinci jich měli 1 417, a to včetně 313 dětí, a více než 5 500 bylo zraněných. TheGuardian tvrdí, že 83 procent palestinských obětí byli civilisté, ale přesně nelze údaj ověřit. Operace sice na nějakou dobu snížila schopnost Hamásu útočit na cíle v Izraeli, ale rozhodně nepřinesla jeho zničení, naopak. Odstřelování čelila země i v následujících letech a problém trvá dodnes.

Článek Operace Lité olovo byla prvním svárem Izraele a Hamásu. Už tehdy Izrael ukázal, jakou silou vládne, ale problémy to spíše prohloubilo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Eitan postupně nahradí americké M113

Izraelská armáda má ve své výzbroji celou řadu obrněných transportérů, a to od velmi odolných Namer a Achzarit, až po stárnoucí americké M113. Všechny jsou přitom na pásovém podvozku, což jim sice umožňuje pohyb v těžkém terénu, ale zároveň limituje jejich rychlost a dosah. Izraelská armáda se proto v novém tisíciletí rozhodla, že pořídí i transportéry kolové, s nimiž se mohou vojáci hlavně v oblastech se zpevněnými komunikacemi pohybovat rychle, a zároveň si zachovat ochranu. Transportér Eitan by tak postupně nahradit zastarávající M113.

Eitan APC in Gaza Strip pic.twitter.com/CKsSYyHwAo

— 𝔗𝔥𝔢 𝔇𝔢𝔞𝔡 𝔇𝔦𝔰𝔱𝔯𝔦𝔠𝔱 🇬🇪🇺🇦🇺🇲🇬🇷 (@TheDeadDistrict) November 5, 2023

Do výzbroje izraelské armády vstoupily první transportéry Eitan v květnu 2023, a portál Defence-Blog uvedl, že bylo jejich použití zaznamenané během současného konfliktu s Hamásem. Fotografie dokonce ukazují, jak se vozidlo obklopené pěšáky IDF prodírá sutinami domů. Kolik těchto transportérů mají Izraelci k dispozici, však není jasné, ale pravděpodobně jich bude pouze několik kusů, max. nižší desítky. Jejich nasazení ale svědčí o tom, že izraelská armáda posílá proti Hamásu i to nejlepší, co má k dispozici.

Přepraví výsadek 9 vojáků, má aktivní ochranu

Transportér Eitan je postavený na podvozku 8×8 a svou koncepcí připomíná moderní kolové transportéry západních armád. Portál Army-Technology uvádí, že má 3člennou osádku a do jeho zadního prostoru se vejde výsadek 9 plně vyzbrojených vojáků. Má být vysoce odolný proti minám, v přední části pravděpodobně odolá munici ráže 25 až 30 mm a na boku 14,5 mm, ale přesné specifikace jsou tajné. Disponuje však i systémem aktivní obrany Iron Fist.

Poctivý kus sovětského dědictví, tank T-55, slouží jako základ pro těžce obrněný izraelský transportér Achzarit; má tak rychlost i prostupnost

Vozidlo je v základní verzi pro přepravu vojáků vyzbrojeno dálkově ovládanou zbraňovou stanicí s kulometem ráže 12,7 milimetrů, a k dispozici je i kulomet 7,62 milimetrů. V budoucnu se má objevit také varianta s věží a dělem ráže 30 milimetrů. Transportér má 8 metrů na délku a 3 metry na šířku, jeho hmotnost je mezi 30 a 35 tunami, ovšem není obojživelný. Po silnici se může pohybovat rychlostí až 90 km/h a dojezd má kolem 1 000 kilometrů.

Izraelský obrněný transportér Eitan

Článek K útoku na Gazu využili Izraelci i úplnou novinku, obrněný transportér Eitan, což je první izraelský kolový transportér; a pořádně silný se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Izraelci nejprve vyčistili přístupové cesty

Část boje o Gazu lze vidět na videu pod tímto článkem, kdy izraelské tanky a další technika provedly výpad do oblasti. Ten předcházel samotnému útoku dalších jednotek, a jak uvedl portál MilIn, vojáci se pravděpodobně snažili čistit přístupové cesty k městu, aby pak nic nekomplikovalo přesun velkých skupin. V některých okamžicích to vypadá, že se Izraelci nesetkali s odporem, ale je samozřejmě otázkou, jak je materiál sestříhaný, protože ho pustila izraelská strana. Tvrdí přitom, že se jí podařilo řadu teroristů zabít a zničit postavení protitankových zbraní.

iZdroj fotografie: Uživatel MathKnight/ Creative Commons / CC BY-SA

Záběry také dobře ilustrují některou taktiku a techniku, kterou izraelská armáda používá. Hlavní údernou pěstí byly tradičně velmi odolné izraelské tanky Merkava Mk.4 schopné nést i výsadek pěchoty, a často jsou také vybaveny systémem aktivní ochrany. Záběry dále ukazují izraelskou armádou používané obrněné buldozery Caterpillar D9, s jejichž pomocí proráží vojáci cestu různými překážkami – poradit si umí třeba s barikádami nebo udělat cestu menšími budovami, a zejména některé objekty v pásmu Gazy nebývají tak odolné.

Útoky na Hamás znamenají i civilní oběti

Izraelská armáda podle dostupných informací využívá své nadvlády ve vzduchu a snaží se odhalit postavení bojovníků Hamásu, sklady zbraní a zásob, na něž pak útočí pumami nebo řízenými raketami. Je to sice pochopitelné, ale problémem je, že se mnohá z těchto postavení a skladů nachází v civilních oblastech, které bývají plné lidí. Třeba AlJazeera uvedla, že je v Gaze již přes 8 tisíc mrtvých, ale údaj nelze nijak ověřit. Naopak útok teroristů Hamásu na Izrael si 7. října 2023 vyžádal přes 1 400 obětí a dalších 200 obětí teroristé unesli.

Teroristé se bránit nemohou, těžký raketomet M270 Menatetz izraelské armády zdevastuje i větší budovu na jedinou ránu

Kromě husté zástavby plné civilistů je však pod Gazou síť tunelů. Izraelští vojáci boj v podzemí v posledních letech trénovali a snaží se ze vzduchu některé tunely rozbít, ale otázkou je, jak budou úspěšní. Na druhou stranu, i tunely mají několik slabin, a to je omezený počet východů a ventilace, bez níž v nich nelze dlouhodobě pobývat. Hamás je proto závislý na generátorech a zásobách paliva. Pomalý postup Izraelců a jejich útoky pak mohou být taktikou, jak tyto zásoby vyčerpat, bojovníky vyhnat na povrch a tam se s nimi vypořádat.

Protitanková řízená střela pošle těžkou izraelskou helikoptéru CH-53 Yasur k zemi na 1 ránu, smrt posádky ale znamenat nemusí

Nutno připomenout, že postup izraelské armády už zkritizovaly mnohé země, podle nichž není správné, kolik civilních obětí její útoky mají. Izraelci naopak razí názor, že musí být tvrdý úder potrestán ještě tvrději a jsou odhodláni pásmo Gazy od teroristů úplně vyčistit. To si Hamás zjevně uvědomuje a snaží se do ozbrojeného konfliktu vtáhnout i další radikální hnutí, třeba libanonský Hizballáh, který už také na Izrael zaútočil, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali.

Záběry z útoku izraelské armády na Gazu

Článek Video: do Gazy pronikly izraelské jednotky bez problémů, to nejhorší je ale teprve čeká. Mají však taktiku, jak si s tunely Hamásu poradit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.