Geran-4: nový drak s čínskými turbojety

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR v květnu 2026 zveřejnila podrobný technický rozbor nového ruského bezpilotního prostředku označovaného jako Geran-4. Nejde o pouhý „přemotorovaný“ starý Shahed. Konstrukce je od základu jiná: integrovaná křídla s menším odporem, kompaktnější drak a hlavně proudový pohon místo pístového motoru na benzín. Podle HUR používá Geran-4 čínské turbojety Telefly LX-WP-160 nebo TF-TJ2000A, které mu umožňují aktivní manévrování v rychlostech kolem 300 až 400 km/h a maximální rychlost až 500 km/h. V ukrajinském veřejném prostoru se pro proudové varianty pracuje i s hranicí 600 km/h. Dostup sahá do pěti kilometrů, bojová hlavice váží 50 až 90 kilogramů.

Proč je to problém? Starý benzínový Shahed letěl kolem 180 km/h, byl pomalý, hlučný a relativně snadno zachytitelný. Proudová verze zkracuje čas mezi detekcí a nutností zásahu na zlomek. Levné elektrické interceptory, které dříve stačily Shahed dohnat zezadu, najednou nestíhají. Už v dubnu 2026 ukrajinské ministerstvo obrany hlásilo první sestřelení proudového Shahedu při rychlosti nad 400 km/h v Charkovské oblasti a zároveň označilo tuto kategorii za klíčovou výzvu pro celý systém protivzdušné obrany.

Bullet s chemickým posilovačem: odpověď za týdny, ne za roky

Dne 4. června 2026 představil zakladatel General Chereshnya Stanislav Hryšyn na sociálních sítích upravenou verzi interceptorového dronu Bullet. Klíčová novinka: integrace chemického posilovače vyvinutého firmou STRIX, označovaného jako kinetický akcelerátor.

Co to přesně je? Nejde o proudový motor ani o raketový pohon v klasickém slova smyslu. Jde o spalovací booster zabudovaný přímo do těla dronu, který při hoření uvolní velké množství energie a zajistí rychlý start, prudký výstup do výšky a zrychlení na parametry potřebné k zachycení proudových cílů. Po vyhoření se z dronu nic neodhazuje, žádné oddělované stupně, žádné padající díly. Kvůli vyššímu zatížení při startu museli konstruktéři přepracovat a zesílit spodní část Bulletu.

Samotný STRIX měl úspěšné testy akcelerátoru přibližně rok před červnovým oznámením. Nešlo tedy o horečnou improvizaci, ale o dříve připravovanou technologii, která dostala novou urgenci po objevení tvrdší hrozby v podobě Geranu-4. Základní Bullet bez posilovače nabízí výdrž do 25 minut, dosah do 20 kilometrů a nosnost do 0,8 kilogramu. S posilovačem se mění hlavně dynamika prvních sekund letu, a právě ty rozhodují o tom, jestli interceptor proudový Shahed vůbec dožene.

Přesná maximální rychlost boosterové verze nebyla zveřejněna. Výrobce ale tvrdí, že operátorovi zjednodušuje samotný zásah, protože dron má výrazně větší šanci cíl dohnat a dostat se do pozice pro kinetický náraz.

Závod v adaptaci, ne v jedné zbrani

Bylo by lákavé vidět v Bulletu s posilovačem definitivní odpověď na proudové Shahedy. Realita je složitější, a zajímavější. Ukrajinské ministerstvo obrany ještě v dubnu 2026 mluvilo o proudových Shahedech jako o hlavní výzvě a dál financuje vývoj interceptorů schopných překonat 450 km/h. Kolem stovky ukrajinských výrobců vyrábí interceptorové drony, přes 40 grantů rozdělil od roku 2024 akcelerátor Brave1 a více než 30 firem trénuje přes 50 modelů umělé inteligence pro detekci a zachytávání vzdušných cílů.

Vedle Bulletu existuje paralelní masový program Octopus-100, vojenský interceptor s automatickým terminálním navedením a řízením pomocí umělé inteligence, licencovaný 29 ukrajinským firmám. Ministerstvo obrany na něj v dubnu 2026 objednalo 8 000 kusů. Britská vláda, která spolufinancuje výrobu Octopusů, uvádí jednotkovou cenu pod 10 procent ceny cílového dronu a aktualizaci designu každých šest týdnů. V lednu 2026 Ukrajina hlásila průměrné dodávky 1 500 interceptorových dronů denně a v březnu celkový počet 33 000 zničených nepřátelských bezpilotních prostředků interceptorovými drony za jediný měsíc.

Bullet a Octopus nejsou konkurenti, jsou dvě vrstvy téhož přístupu. Soukromá, rychle iterovaná platforma na jedné straně, státem škálovaný masový program na druhé.

Srovnání s klasickou protivzdušnou obranou

Pro zasazení do kontextu: proudový Shahed letící 500 až 600 km/h je pořád výrazně pomalejší než klasické prostředky protivzdušné obrany. Střela Stinger od Raytheonu je nadzvuková, střela IRIS-T od společnosti Diehl Defence dosahuje rychlosti kolem Mach 3 (přibližně 3 700 km/h). Americký Tomahawk, střela s plochou dráhou letu, létá vysokou podzvukovou rychlostí. Proudový Shahed se tedy rychlostně neřadí vedle raketových střel, posouvá se ale z kategorie „pomalu letícího mopedu“ do pásma malého turbojetového úderného dronu, dost rychlého na to, aby levné elektrické interceptory přestávaly stačit.

A právě tady je jádro problému. Sestřelit proudový Shahed raketou IRIS-T za desítky milionů korun je technicky triviální, ale ekonomicky sebevražedné. Rusko posílá drony v desítkách za noc. Ukrajina potřebuje odpověď, která stojí zlomek ceny cíle, a přesně to je role boostovaných interceptorových dronů.

Kam míří technologie za frontovou linii

General Chereshnya už svou interceptorovou expertizu neprodává jen ukrajinské armádě. V dubnu 2026 firma oznámila partnerství s chorvatskou společností Orqa, výslovně zaměřené na přenos ukrajinské protidronové kapacity do zemí NATO a aliančních států. Technologie zároveň prošla kvalifikačním kolem amerického programu Pentagon Drone Dominance. Firma veřejně představuje Bullet i jako zbraň integrovatelnou na námořní drony, stejná logika levné vrstvené obrany se tak přesouvá nad pobřeží a přístavy.

Přímá spolupráce české vlády nebo českého průmyslu s General Chereshnya či STRIX není v otevřených zdrojích doložena. Širší česko-ukrajinská obranně-průmyslová spolupráce v leteckých a bezpilotních technologiích ale existuje; české ministerstvo průmyslu a obchodu například na Paris Air Show popsalo memorandum firmy PBS Velká Bíteš s ukrajinskou Ivčenko-Progress. Koncept levné vrstvené protidronové obrany je přitom přesně to, co bude každá evropská armáda včetně české potřebovat, ne jako náhradu raketových systémů, ale jako jejich nezbytný doplněk proti masovým dronovým náletům.

Válku v této vrstvě protivzdušné obrany nevyhrává ten, kdo má nejrychlejší dron. Vyhrává ten, kdo dokáže novou hrozbu nejrychleji převést do sériově vyráběné a ekonomicky udržitelné protiváhy. Ukrajina právě ukázala, že v tomto tempu adaptace zatím drží náskok.

Článek Rusové dali Shahedům proudové motory, aby v 600 km/h unikaly Ukrajincům. Ti zapojili chemický posilovač a skoncovali s nimi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela za milion na cíl za pár tisíc

Polské ministerstvo obrany po incidentu potvrdilo, že drony byly sledovány a neutralizovány za účasti spojeneckých F-35. Oficiální komuniké typ použitých střel nezveřejnilo. Polské obranné analýzy ale pracují s variantou, že šlo o rakety AIM-9X Sidewinder a AIM-120 AMRAAM, tedy o nejdražší munici vzduch-vzduch, jakou NATO disponuje.

Čísla mluví jasně. Notifikace americké agentury DSCA z roku 2024 uvádí strop 219,1 milionu dolarů za 232 kusů AIM-9X pro Polsko, tedy zhruba 945 tisíc dolarů na střelu včetně podpory. U 400 kusů AIM-120D3 je strop 1,33 miliardy dolarů, tedy přes 3,3 milionu na kus. Polská sekundární analýza po incidentu pracuje se zjednodušeným odhadem kolem půl milionu za Sidewinder a jednoho až jednoho a půl milionu za AMRAAM.

Gerbera přitom stojí řádově tisíce dolarů. Útočník tedy nemusí nic zasáhnout, stačí, že donutí protivníka vystřelit.

Ekonomika, která vyhrává válku

Polská obranná analýza publikovaná den po incidentu na Defence24 to pojmenovala bez obalu: armáda neměla levné prostředky k neutralizaci Shahedů a Gerber. Problém nebyl taktický, nikdo neudělal chybu. Problém byl strukturální. Mezi těžkou protivzdušnou obranou a drahým bojovým letectvem chyběla celá vrstva.

Biuro Bezpieczeństwa Narodowego na to reagovalo výzvou ke zvýšení investic do protivzdušné obrany a domácích technologií. Klíčová lekce ale není jen o Polsku. Každá země NATO na východním křídle, která se spoléhá výhradně na raketové systémy, čelí stejnému dilematu: zásoby drahých raket jsou konečné a mají sloužit proti letadlům a balistickým střelám, ne proti pomalým dronům z překližky a kompozitu.

M28 Skytruck: lovec dronů z Mielce

Na jaře 2026 polská armáda oficiálně potvrdila, že analyzuje pořízení letounů se schopností boje proti bezpilotním prostředkům. PZL Mielec mezitím představil koncept, který má být odpovědí: turbovrtulový M28 Skytruck přestavěný na lovce dronů.

Co je na stole:

• M134 Minigun instalovaný ve dveřích, případně 12,7mm kulomet
• Optoelektronická hlavice (FLIR) pro detekci a sledování cílů v noci
• Datové propojení s pozemními velitelskými stanovišti
• Volitelně lehké 70mm řízené rakety pro větší vzdálenosti

M28 přitom není nový stroj od nuly. V patrolní konfiguraci MPA už dnes létá s radarem SAR/ISAR, infračervenou hlavicí a vydrží v patrolním režimu šest až osm hodin. Maximální rychlost 355 km/h je víc než dost na to, aby dostihl Shaheda letícího kolem 180 km/h. Prezident PZL Mielec Janusz Zakręcki tvrdí, že existující stroje lze doplnit během několika týdnů.

Podle nás je právě tohle nejsilnější argument celého konceptu: Polsko nemusí čekat roky na vývoj. Má hotový drak, má motory, má senzory. Chybí jen rozhodnutí.

Ukrajinská inspirace: An-28 a interceptory za tisíc dolarů

Polský M28 a ukrajinský An-28 pocházejí ze stejné konstrukční rodiny. Ukrajina ale je o krok dál, její An-28 už létají bojové mise. Podle reportů z dubna 2026 nesou pod křídly až šest interceptorových dronů P1-SUN nebo Merops, operátoři sedí přímo na palubě a kombinují palbu z Minigunu s vypouštěním interceptorů.

Čísla jsou pozoruhodná. Pilot Tymur Fatkullin je spojován s údajem přes 220 dronů zničených palubní výzbrojí. Firma SkyFall v rozhovoru pro Rádio Svoboda uvádí cenu jednoho interceptoru P1-SUN kolem tisíce dolarů a účinnost 80 až 100 % podle počasí.

Tisíc dolarů proti milionu. To je poměr, který mění strategický kalkul.

V polských veřejných zdrojích zatím není potvrzeno, že by M28 měl nést právě P1-SUN. Ukrajinský model ale slouží jako jasná inspirace, a pokud by Polsko integraci zvládlo, získalo by vrstvu obrany, která je řádově tisíckrát levnější než raketa AMRAAM.

Co to znamená pro Česko

Česká republika není v jiné situaci. Po zářijových incidentech v Polsku a Rumunsku vláda zřídila koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Armáda pořizuje systém PLESS pro lokalizaci dronových hrozeb, první baterie SPYDER prošla operačním testem a české vrtulníky H-1 cvičí protidronové mise přímo v Polsku, zaměřené na nízkoletící cíle. Na cvičení Federated Cloud 2026 armáda předváděla spolupráci s policií a hasiči při ochraně proti dronům a ministerstvo obrany mluví o pořízení téměř tří tisíc dronů do roku 2028.

Hotová česká obdoba levného vzdušného lovce Shahedů ale ve veřejných zdrojích vidět není. Detekce a elektronický boj ano. Vrstva, která by levně a dlouho hlídkovala nad pravděpodobnou trasou útočných dronů, zatím chybí.

Zářijový incident nad Polskem ukázal jednu věc s aritmetickou přesností: obrana proti levným rojům musí být sama levná, jinak útočník vyhrává ještě dřív, než cokoliv zasáhne. Polsko to pochopilo. Otázka je, kdo bude další.

Článek Polsko zjistilo drahou pravdu o ruských dronech Shahed. Užívalo střely za miliony, teď vsadí na levné řešení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně selhává a co víme jistě

Sekundární rozbory záběrů zachycených nad Ukrajinou popisují konkrétní vizuální vady: odtržené nosové kryty, chybějící servisní panely, deformované konce křídel a viditelnou kabeláž tam, kde by měl být uzavřený plášť. Odpadnutí nosového krytu samo o sobě zhoršuje aerodynamiku i funkci naváděcího systému, dron se stává nepředvídatelným projektilem, nikoli řízenou střelou.

Přesný podíl kusů, které selžou samovolně ještě před cílem, ovšem z veřejných zdrojů neznáme. Dostupná data směšují zásahy protivzdušné obrany, elektronický boj, selhání navedení i výrobní vady do jednoho čísla. Associated Press uváděla, že podíl dronů, které zasáhly rozlišitelný cíl, vzrostl z asi 6 % v listopadu 2024 na 16 % v červnu 2025, ale to není metrika „samovolného rozpadu“. Je to spíš důkaz, že Rusko kvalitu průběžně zvedá, i když jednotlivé série vykazují zjevné problémy.

Kvantita jako strategie, ne jako selhání

Proč Kreml pokračuje ve výrobě, když část dronů očividně nedoletí? Protože logika shaheda není logika přesně naváděné střely. Je to logika roje.

I nekvalitní kus plní funkci:

• Zahlcuje radary a nutí obsluhu protivzdušné obrany reagovat.
• Spotřebovává interceptory a munici, která stojí násobně víc než samotný dron.
• Pokud spadne do zástavby, stále nese výbušninu, a podle experta Serhije Beskrestnova Rusko na některé shahedy montuje protitankové miny PTM-3, které ohrožují záchranáře u dopadových míst.

Alabuga přitom aktivně nabírá pracovní sílu přes polytechnický program a rozšiřuje kapacity. Personální a komponentový stres je zřejmý, západní součástky se nahrazují čínskými, kontrola jakosti kolísá mezi sériemi. Ale objem roste.

Shahedy se nejen rozpadají, taky se vylepšují

Příběh o „ruské kvalitě“ má druhou, méně zábavnou stranu. Paralelně s masovou výrobou levných kusů Rusko platformu iteruje tempem, které by leckterý západní zbrojní program záviděl.

Ukrajinská rozvědka po rozboru sestřeleného íránského kusu řady MS doložila přítomnost čipu Nvidia Jetson Orin, infračervené kamery a osmikanálového navigačního systému Nasir. Další varianta, popsaná HUR v lednu 2026, nese optickou kameru s mesh modemem a vyžaduje manuální řízení v reálném čase, de facto se z ní stává dálkově pilotovaná střela.

A nejpozoruhodnější detail: podle AP z března 2026 Moskva začala posílat vylepšené verze shahedů se zlepšenou navigací zpět do Íránu. Transfer know-how se obrátil. Rusko už není pouhý kopírista, je spolutvůrce.

Ukrajinská odpověď: levnější, rychlejší, chytřejší

Ukrajina na saturační logiku reaguje vlastní ekonomikou. V březnu 2026 ministerstvo obrany oznámilo rekordních přes 33 000 zničených nepřátelských UAV, dvojnásobek oproti předchozímu měsíci. Více než deset výrobců integrovalo dálkové řízení interceptorů, sestřely probíhají na vzdálenosti stovek kilometrů od operátora.

Klíčové typy v arzenálu:

Firma za STINGem si připisuje přes 3 000 sestřelů shahedů. Německo financovalo 15 000 kusů STRILA pro ukrajinskou Národní gardu. Vrstvená obrana funguje, ale každý ruský upgrade ji nutí reagovat rychleji a investovat do dalších generací.

Trosky už dopadají na území NATO

Problém sahá za hranice Ukrajiny. Rumunské ministerstvo obrany 25. dubna 2026 potvrdilo nález fragmentů po ruském útoku u hranice, poškozena byla vedlejší stavba i elektrický sloup. Polská vláda po incidentu z 10. září 2025 uvedla devatenáct narušení vzdušného prostoru a potvrdila sestřelení tří dronů. Polorozpadlý shahed nerespektuje hranice aliance o nic víc než ten funkční.

Mezitím škody na ukrajinské energetice přesahují podle odhadu KSE 16 miliard dolarů. DTEK eviduje přes 210 útoků na své tepelné elektrárny, Naftogaz potvrdil shahedový úder na plynárenskou infrastrukturu koncem prosince 2025. IEA v únoru 2026 konstatovala růst intenzity útoků během zimy.

Moskva nestaví dokonalou zbraň. Staví levný, masově vyráběný problém, který musí někdo draze řešit, a i ten kus, co se rozpadne za letu, splnil svůj účel, pokud na něj někdo vystřelil raketu za statisíce dolarů.

Článek Ruská kvalita: v licenci vyráběné shahedy se rozpadají ve vzduchu dříve, než doletí k cíli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Méně odpalovačů, méně útoků na Ukrajinu

Doněcké letiště bylo Ukrajinci napadeno už mnohokrát, a z původních staveb toho moc nezbylo. Začátkem března 2026 to například schytalo střelami Storm Shadow a balistickými raketami ATACMS, ale stále na něm jsou ranveje, z nichž mohou startovat drony, a také tam ruská armáda soustředí skladiště těch dalekonosných z rodiny Shahed.

Video: bylo potřeba 1,5 tuny výbušnin. Měsíce most odolával letectvu i raketometům. Ukrajinci nakonec zvolili jednoduché řešení

Mnohé si vyrábí sama, kupříkladu Geran-2, což je obdoba íránského Shahedu 136, oproti němuž má být o něco schopnější, a také v ní jsou ruské technologie. Wikipedia uvádí, že doletí do vzdálenosti až 2 500 km, na něž unese 50kg hlavici, ale obvykle je vypouštěn na nižší stovky kilometrů, což šetří palivo a čas operátorů, kteří nad ním nemusí držet dozor.

Některé novější modely mají mít dokonce hlavici těžkou 90 kg, přičemž už ta slabší dokáže způsobit velké škody. Dává tedy smysl ničit jak samotné drony, tak jejich odpalovače dříve, než stihnou něco udělat. V tomto případě šlo o dva mobilní odpalovače, pick-upy, na nichž byl umístěn tzv. katapult, který je vystřelí, načež se pohybují díky svému motoru.

Ukrajinská pomsta byla nelítostná. Generálmajor-zrádce, který donášel Rusům, do poslední vteřiny nic netušil

Vzhledem k tomu, že mohou často měnit pozici, je prakticky nelze předem lokalizovat, a jejich objevení je spíše náhodou. V prvním případě to schytal pick-up i s dronem, který se zřejmě zrovna chystal vypustit, a v druhém byl trefen ujíždějící bez dronu. V obou případech měli Ukrajinci použít drony FP-2, což dokazuje, o jak cenné cíle šlo.

Drony FP-2 mají totiž hlavici těžkou 105 kg, kterou dopraví až na 200 km, uvádí Militarnyi, a obvykle slouží k ničení hodnotnějších a lépe chráněných cílů. Což by odpalovač Geranů zdánlivě být nemusel, ale očividně ano. Rusům to v každém případě sráží možnost útočit, i když v tomto případě asi nebude tak těžké ztracenou techniku nahradit.

Článek Video: Rusové ztrácí vítr z plachet. Ukrajinci na doněckém letišti narazili na 2 klíčová postavení a neodolali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Íránci odpalovali drony na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský obvinil Írán oficiálně z toho, že jeho vojáci útočili na území Ukrajiny v roce 2022, tady na začátku ruské invaze. GeekWeek uvádí, že to je vůbec poprvé, co něco takového prohlásil. Podle něj totiž nebyly první útoky ze strany Ruska za pomoci íránských dronů HESA Shahed 136 provedené ruskými vojáky, ale těmi íránskými. Rusové v té době údajně neuměli tyto drony používat, protože se to teprve učili.

iZdroj fotografie: Rawpixel (Public Domain)

Informace o tom, že se íránský vojenský personál podílí na útocích proti Ukrajině, není rozhodně nová. TodayLorientleJour ji přinesl již v říjnu roku 2022, a to s odvoláním na Bílý dům, který vycházel ze zpravodajských informací. Íránci poskytli Rusům minimálně stovky, spíše tisíce dronů, které útočily na ukrajinské území. Wikipedia uvádí, že se Shahed 136 pohybuje rychlostí až 185 km/h, má hlavici o hmotnosti 50 kilogramů, a jeho dolet je 2 500 kilometrů. Rusko si ho také samo vyrábí v licenci pod označením Geran-2.

Ukrajina může být íránským cílem

Až paradoxní je, že Íránu nyní vadí poskytnutí útočných dronů schopných levně a efektivně ničit jeho drony typu Shahed americké armádě a zemím Perského zálivu. EuroNews citoval předsedu íránského parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, Ebrahima Aziziho, podle něhož se tak Ukrajina zapojila do války. Má být proto legitimním cílem pro íránské útoky, i když dosud pravděpodobně na žádný nedošlo.

„Víkendová salva přímo proti Moskvě“. Ukrajinci zasypali centrum ruské moci největším útokem od začátku války

Armádní Zpravodaj se domnívá, že jsou podobná tvrzení nesmysl, a opak je pravdou. Zapojením vojenského personálu do útoku na Ukrajinu se Írán zapojil do války, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině. Ukrajinští specialisté jsou však vysláni do Perského zálivu, aby pomáhali s obranou proti dronům, v žádném případě na Írán neútočí. Mají předávat zkušenosti a personál učit drony obsluhovat, a i kdyby drony řídili, pouze by sestřelovali útočící íránské letouny, ale nijak neohrožovali území Íránu nebo životy jeho obyvatel, což naopak Írán udělal.

Článek Silné obvinění Zelenského: „Írán zaútočil na Ukrajinu stovkami dronů ve jménu Ruska“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dvojnásobná hlavice s termitem

Jednou ze změn dronu Shahed 136, respektive Geran-2, což je původní verze vyráběná v Rusku v licenci, avšak v některých směrech pozměněná, má být dvojnásobně velká hlavice. Ta má mít nyní 100 kilogramů, čehož Rusové docílili tak, že do dronů pracovně označovaných Shahed 2.0 jednoduše namontovali dvě hlavice namísto jedné, uvádí GeekWeek. Konkrétně se jedná o hlavici BST-52 obsahující termit. Ta při explozi vyvolá ničivý požár při vysoké teplotě, takže není divu, že velká hlavice Ukrajince znepokojuje, jelikož drony často míří na civilní objekty.

Video: elitní ruská jednotka se uhnízdila, aby zvrátila situaci na frontě. Ukrajinci ji jednou provždy vypráskali

Není přesně jasné, jestli Rusové změnili parametry dronu, ale Armádní Zpravodaj nevylučuje, že do něj mohli dát méně paliva a ušetřenou hmotnost využili na větší hlavici. Wikipedia uvádí, že má Shahed 136 dolet 2 500 km, což k útokům na Ukrajinu není potřeba. Stačí i polovina, a proto by ubrání paliva nejspíše nevadilo. Není samozřejmě vyloučeno, že byla nosnost zvýšena i jiným způsobem, například výkonnějším motorem a dalšími úpravami.

Shahed nese i raketu proti letadlům

Zvětšení hlavice ovšem není jedinou inovací, která se u Shahedu objevila. Tou další je výskyt se střelou R-60. Wikipedia uvádí, že se jedná o původně sovětskou střelu vzduch-vzduch krátkého dosahu s infračerveným naváděním a dosahem 8 kilometrů, která dokáže letět rychlostí až Mach 2,47. Používána byla hlavně na bojových letounech ve střetech s jinými letouny na krátkou vzdálenost, a na dronu má pravděpodobně stejnou úlohu.

Росія застосувала “шахед” із подвійною бойовою частиною вагою 100 кг https://t.co/FYGwcRNMOt pic.twitter.com/eAXAWNcrYq

— InfoResist (@InfoResist) December 14, 2025

Takový dron s raketou má mít vlastní kameru a spojení s operátorem, který může pomoci raketu zaměřit a odpálit. Ta přitom nejspíše může létat jenom ve směru dronu, ale i kdyby většina selhala, každé sestřelení ukrajinského vrtulníku nebo bojového letadla by byla citelná ztráta. Rusko má nejspíše těchto již starých raket ještě z doby SSSR velkou zásobu. Útěchou může být, že ke spojení mezi dronem a operátorem pravděpodobně využívalo americký systém Starlink, který byl ale začátkem února 2026 ze strany SpaceX pro Rusy zablokován.

Článek Rusům se podařilo zdvojnásobit sílu při zachování velikosti. Ukrajinci musí čelit extrémně ničivému „Shahedu 2.0“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-16 si umí zničit dron i kanonem

Záběry útočícího ruského dronu HESA Shahed 136 (nebo v Rusku vyráběné verze Geran-2) pořídil někdo z obyvatel Ukrajiny ze země. Slyšel, jak se blíží dron, protože má charakteristický a hlasitý zvuk, a proto se ho nejspíše pokusil zachytit kamerou či telefonem. Dron se nakonec objevil nad stromy, a když přiletěl blíže, najednou explodoval. Vzápětí se za nadšeného jásotu kameramana v záběru objevil letoun F-16, který dron zničil.

Video: Rusové zaútočili na Huljajpole. Výhodu mají Ukrajinci, eliminace celého družstva je snadná

Sestřelit ho přitom měl za pomoci kanonu M61A1 Vulcan. Wikipedia uvádí, že jde o rychlopalný rotační kanon se 6 hlavněmi používající munici ráže 20 milimetrů, a najít ho lze na amerických vojenských letadlech včetně F-16. Pálit dokáže kadencí až 6 000 ran za minutu a jeho efektivní dosah je kolem 3 kilometrů, přičemž piloti většinou používají krátké dávky. Armádní Zpravodaj se domnívá, že v případě dronu stačí zásah jediným projektilem.

Bezpilotní letoun typu Shahed se může zdát pro F-16 snadným cílem, ale v případě použití kanonu tomu je naopak. Wikipedia uvádí, že tento dron létá maximální rychlostí 185 km/h, tedy velmi pomalu. Naopak pádová rychlost letounu F-16, tedy minimální rychlost, při jaké se ještě udrží ve vzduchu, je podle zatížení 204 až 241 km/h, uvádí BoltFlight. Pilot letadla ale rozhodně nikdy nelétá tak pomalu a nechává si určitou rezervu, což tedy znamená, že je mnohem rychlejší než vrtulový dron, a tak ho může snadno přelétnout.

Video: střely Flamingo zasáhly muniční sklad 330 km od hranic. Klíčová zbraň bere Rusům obrovskou výhodu

Ukrajinský pilot musel tedy přesně odhadnout, jak na odhalený Shahed naletět, aby ho dostal do zaměřovače, sestřelil a ještě nevlétl do jeho trosek. Ukrajinské F-16 mají možnost sestřelovat drony i jinými způsoby, například střelami jako APKWS II, případně AIM-9 Sidewinder. Není jasné, jestli je pilot v tu chvíli měl stále k dispozici, ale také se mohl rozhodnout cenné zbraně šetřit, protože střelivo do kanonu je určitě mnohem levnější.

Incredibly beautiful shootdown of an enemy Shahed-136 from the board of an F-16 of the 107th Aviation Wing of the Ukrainian Air Force using the onboard M61A1 Vulcan cannon
by u/Nanners5618062 in CombatFootage

F-16 sestřelila dron Shahed kanonem

Článek Video: ukrajinský F-16 předvedl krásné sestřelení ruského dronu pomocí kanonu. Vyžaduje to citlivý manévr, musel se snažit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na Shahed přidělali Rusové systém Verba

O snaze Ruska vypořádat se s protidronovou obranou Ukrajiny svědčí sestřelení Shahedu nebo jeho ruské verze Geran-2 s nezvyklým vybavením. Ivan Khomenko na X uvádí, že na něm byl nainstalovaný systém MANPADS 9K333 Verba, ale o tom, nakolik je systém funkční, nejsou žádné informace, a neexistuje ani zaznamenaný případ, kdy by takto vybavený dron na něco útočil. Může se tedy jednat o testovanou zbraň, ale teoreticky může být funkční.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

9K333 Verba je nejmodernější typ ruského systému PVO krátkého dosahu odpalovaného z ramene. Wikipedia uvádí, že dosah jeho střely je 6,5 km do dálky a 4,5 km do výšky v případě, že je odpálena ze země. Má přitom infračervené navádění, takže se zaměřuje na teplo vycházející z motoru letadla, vrtulníku či řízené střely, a má být odolná proti různým protiopatřením. Její rychlost je potom až Mach 1,5 a disponuje hlavicí o hmotnosti 1,5 kg.

Střelu musí odpálit až operátor

Ukrajinskou obranou sestřelený dron s přidělanou Verbou v horní části má být řízen pomocí radiového signálu, a ve výbavě mu nemá chybět kamera, uvádí United24Media. Liší se tedy od běžných sebevražedných verzí, protože ty jsou většinou naváděny prostřednictvím GPS a dalšími nezávislými systémy. Z toho lze vyvodit, že je zaměřování střely propojené s kamerou, a v okamžiku, kdy operátor bezpilotního letounu zaměří cíl, může ji odpálit. S největší pravděpodobností to však nejde do všech směrů, ale jenom dopředu.

Kreml nevěří, co mu vyrostlo pod rukama. Ukrajinci zvládají výrobu smrtonosného dronu se 120kg hlavicí pro údery v týlu

Nebezpečné to může být hlavně pro vrtulníky a lehká letadla používaná Ukrajinou k ničení dronů. Jestliže se na ně Verba zaměří, mohla by je z oblohy sundat, ale není jasní, zda je řešení opravdu funkční. Jedním z možných typů obrany by mohlo být nenalétat na drony zepředu, ale spíše zezadu, kam střela nemíří. Armádní Zpravodaj nevylučuje ani možnost, že by podobný dron mohl sestřelovat například průzkumné ukrajinské drony nad frontou. Shahed navíc vydrží ve vzduchu několik hodin, mohl by tedy dlouho hlídkovat v nějaké oblasti.

Russia has turned Shahed drones into flying missile launchers.
Ukrainian forces downed a modified drone carrying a Verba MANPADS — capable of targeting aircraft mid-air. pic.twitter.com/cMVzN5Txxa

— Ivan Khomenko (@KhomenkoIv60065) January 5, 2026

Shahed se systémem 9K333 Verba

Článek Rusové zkouší novinku. Namontovali na dron systém PVO, ale Ukrajinci jim ho stejně sestřelili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ztráta iniciativy byla pro Rusy velkou ranou

Shahed 136 je původně íránský dalekonosný dron, ale Rusko ho licenčně vyrábí jako Geran-2 a patří dnes mezi jeho hlavní úderné prostředky. Armádní Zpravodaj ho označuje dokonce za jednu z vůbec nejdůležitějších zbraní, protože dokáže terorizovat obyvatelstvo nebo zahlcovat protivzdušnou obranu, a Rusko ji nasazuje i ve stovkách kusů denně.

Putin nebude nadšený, Švédové ho chytí do šachu. Gripeny dostanou střely Taurus, které z NATO doletí až k Moskvě

Wikipedia upřesňuje, že doletí až 2 500 km a nese 50kg hlavici, přičemž kombinuje navádění prostřednictvím GNSS (satelitní), INS (inerciální) a umělé inteligence, což má zajišťovat poměrně vysokou přesnost i v rušeném prostředí. Jenomže problémem pro ruskou armádu je, že se proti nim naučila ta ukrajinská docela obstojně bojovat a vyvinula i řadu specializovaných zbraní určených vyloženě proto nim – příkladem je Bullet Interceptor.

Tou vůbec nejlepší strategií je nicméně zničení stanoviště, z něhož jsou vypouštěny, ideálně pak včetně operátorů a dalšího personálu, ale není jasné, zda k tomu došlo i v tomto případě. Odnést to každopádně mělo logistické centrum, předletové přípravné a údržbové místo, centrální skladovací zařízení, a místo shromažďování personálu odpovědného za přípravu a technickou předstartovací údržbu bezpilotních letadel Geran (Shahed) a Gerbera.

Video: Rusové ztratili tři nejmodernější tanky, T-90M Proryv-3, v jedné bitvě. Nestává se často, aby jich poslali tolik

Gerbera je přitom čistě ruská konstrukce, ale podle Wikipedie doletí do 600 km, takže má pokrytí stále velmi slušné. Vyřazením takového stanoviště je jasné, že Rusové ztratí v dané oblasti iniciativu, a že bude ušetřeno mnoho cílů, proti nimž by jinak drony vypouštěli. Ze záběrů je patrné, že byla základna v Doněcku zasahována bezpilotními letouny.

Nebylo sice upřesněno, o jaké se jednalo, ale redakce Armádního Zpravodaje to odhaduje na již dobře známé FP-2. Ty podle Militarnyi doletí až 200 km, na něž dopraví až 105kg hlavici, takže jsou velmi vhodné právě proti budovám a celkově větším a odolnějším cílům. Dokážou totiž napáchat poměrně velké škody jediným úderem, což video potvrzuje.

Útok ukrajinské armády na dronovou základnu ruských operátorů v Doněcku (zveřejněno 30. prosince 2025)

Článek Video: Ukrajinci si připsali úspěch, který vzal Rusům iniciativu. Zničili jim velkou základnu dronů 70 km od Pokrovsku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

R-60 srazí vzdušné cíle až na 8 km

Shahed 136 je původně íránský dalekonosný dron, ale Rusko ho licenčně vyrábí jako Geran-2 a patří dnes mezi jeho hlavní úderné prostředky. Armádní Zpravodaj ho označuje dokonce za jednu z vůbec nejdůležitějších zbraní, protože dokáže doslova terorizovat obyvatelstvo i zahlcovat protivzdušnou obranu, a Rusko ji nasazuje i ve stovkách kusů denně.

Ukrajinci nevědí, kdo bude pilotovat nové stíhačky. Sen o jednom z největších letectev Evropy se rozpadá

Wikipedia upřesňuje, že doletí až 2 500 km a nese 50kg hlavici, přičemž kombinuje navádění prostřednictvím GNSS (satelitní), INS (inerciální) a umělé inteligence, což má zajišťovat poměrně vysokou přesnost i v rušeném prostředí. Jenomže problémem pro ruskou armádu je, že se proti nim naučila ta ukrajinská docela obstojně bojovat a vyvinula i řadu specializovaných zbraní určených vyloženě proto nim – příkladem je Bullet Interceptor.

Na podobném principu pak funguje interceptor STING, s nímž nedávno stanovil ukrajinský voják nový rekord, když za jedinou noc sestřelil 24 dronů Shahed 136, resp. Geran-2. To bude také dle redakce Armádního Zpravodaje důvod, proč osadili na jeden z nich raketu R-60, s níž se ho ukrajinským obráncům podařilo sundat z oblohy a prozkoumat docela zachovalé trosky.

Kreml je vzteky bez sebe. Ukrajinci pohřbili Beriev A-100LL, který je budoucností ruských letounů včasného varování

Namísto klasické hlavice nese evidentně právě raketu, kterou následně odpálí na blížící se dron, který by ho měl sestřelit, případně do něj může narazit, ale to není jasné. Mezi troskami byla raketa nalezena pod jedním z křídel, pravděpodobně díky improvizované adaptaci bezpilotního letounu. Viditelný je tepelný naváděč, stabilizátory i většina těla rakety.

Je to vůbec první takový zaznamenaný případ, takže zatím nelze hodnotit, nakolik je účinný. R-60 je přitom určena k ničení cílů na vzdálenost 8 km a váží 44 kg, takže ji Geran-2 bez problémů unese, zatímco cíle zasahuje rychlostí Mach 2,47, vysvětluje Wikipedia. Běžně ji přitom odpalují bojové letouny jako MiG-21, MiG-29, MiG-31, Su-24, Su-25 a řada dalších.

Záběry, které se neměly dostat ven. Rusko v problémech, balistická raketa budoucnosti, RS-28 Sarmat, při testování vybouchla

Armádní Zpravodaj je názoru, že takto vyzbrojený Geran-2 letí jako první, a pokud zaznamená nepřátelský stíhací dron, event. letadlo (proti velkým dronům je užívána třeba F-16), zaútočí na něj, a pokud ho sestřelí, vytvoří tak cestu ostatním. Na druhou stranu je pravidlem, že „loveckých dronů“ působí v oblasti klidně desítky, takže jeden Geran-2 moc nezmění.

Článek Rusové volí novou strategii. Vyzbrojili dron 44kg raketou pro bojová letadla, aby se ubránili „nebeským lovcům“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na ničivý dron vytvořili Ukrajinci interceptor

Shahed 136 je íránský dalekonosný dron, který vyrábí Rusové v licenci pod označením Geran-2, a ačkoliv ho v průběhu několikrát vylepšili, např. instalací proudového motoru pro vyšší rychlost, používají primárně jednoduchou a nenáročnou konstrukci s motorem spalovacím, kterou mohou produkovat ve vysokých počtech, což je důležité pro zahlcení ukrajinské PVO.

Kalašnikov posílá na frontu nové odstřelovací pušky. Jsou klíčové pro přesnou střelbu na vzdálenost až 1 000 metrů

Wikipedia doplňuje, že dosahuje rychlosti až 185 km/h, takže ho lze relativně dobře sestřelit i ručními zbraněmi. Váží potom 200 kg, z čehož tvoří 50 kg hlavice, a urazí vzdálenost až 2 500 km, načež zasáhne svůj cíl navigace umělé inteligence a inerciálního a satelitního navádění, což mu zajišťuje poměrně vysokou přesnost v řádech nižších jednotek metrů.

K jejich ničení vznikl například zmíněný interceptor STING, což je lehký dron vytištěný pomocí 3D technologie s rychlostí až 343 km/h, takže mu Shahed nemá šanci uniknout. Jeho konstrukce má tvar střely, k níž jsou přidělány čtyři rotory, s jejichž pomocí startuje kolmo, ale poté může letět jako střela, jelikož má zároveň křídla. Nepřátelský dron přitom zasáhne až na 25 km, a jeho cena vychází na cca 540 tisíc Kč, uvádí theDefender, což je méně než u Shahedu.

Video: Ukrajinské speciální jednotky překvapily ruské vojáky a precizně, rychle a zcela profesionálně je eliminovaly

Ačkoliv nebylo upřesněno, jak přesně se vojákovi podařilo nepřátelské drony sestřelit, zřejmě to bylo právě pomocí těchto interceptorů, které je ničí za pomoci hlavice. Ukázaly se tak jako nesmírně cenná součást ukrajinské PVO, ačkoliv slouží k sestřelování Shahedů 136 i jiné zbraně, třeba staré sovětské dělo Zu-23-2, jímž Ukrajinci sundali dokonce i raketu Iskander.

Článek Ukrajinský voják stanovil nový rekord, který Rusy netěší. Sestřelil jim 24 dronů Shahed během jedné noci specifickou zbraní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Geran-2 nedokáže ukrajinské zbrani uniknout

Bullet Interceptor je produktem ukrajinské společnosti General Chereshnya. Jedná se o nový dron, resp. bezpilotní letoun, určený k zachycení nepřátelských útočných dronů Shahed. Armádní Zpravodaj připomíná, že nejznámějším je Shahed 136, který Rusové vyrábí v licenci pod označením Geran-2, ale jinak jde o celou rodinu dronů různých velikostí.

NATO skoro měsíc tajilo, jak Eurofightery eskortovaly unikátní ruský letoun Tu-134UBL, který chytily nad Baltským mořem

Jeho design je optimalizován pro lety ve vysoké rychlosti – ta max. dosahuje 309 km/h, což na klasickou verzi Geranu-2 stačí, jelikož ten dosahuje až 185 km/h, potvrzuje Wikipedia, takže mu nemá šanci uniknout. Aerodynamické vlastnosti potom Bullet Interceptoru umožňují udržovat stabilitu i za nepříznivých povětrnostních podmínek, zatímco software poskytuje okamžitou reakci na změny trajektorie cíle, takže je prakticky nemožné, aby netrefil.

iZdroj fotografie: General Cherry

Vyráběn je ve třech variantách – denní, noční, a s terminálním naváděcím systémem, kdy se zřejmě navádí automaticky bez asistence operátora na teplo motoru vycházejícího z cíle. Geran-2 je mimořádně nebezpečný, byť relativně primitivní. Doletí až 2 500 km a unese 50kg hlavici, což je samo o sobě dost ničivé, a škody zvětšuje i palivo v něm natankované.

Video: Ruská pěchota absolutně netušila, že se na ni dívá smrt. Pak ji těžké bombardéry smetly

Co dokáže, ukazuje video z útoku na budovu, v níž zanechal velkou díru. Je tedy logické, že se Ukrajinci snaží vyvíjet zbraně určené přímo proti němu, ačkoliv ho lze sestřelit i zbraněmi, jakou je staré sovětské dělo Zu-23-2, event. ručními zbraněmi, ale to není 100% a voják má na reakci obvykle jenom krátkou dobu, zatímco dron je schopen ho pronásledovat.

Ničí ho přitom nárazem, a je možné, že má i slabou hlavici, ačkoliv se o ní zdroje nezmiňují. Velmi velkou výhodou je, že ho lze vyrábět v tisících kusů měsíčně, což by znamenalo významné posílení ukrajinské protivzdušné obrany, která by tak přestala být přehlcená.

Článek Video: Ukrajinci předvedli novou zbraň proti dalekonosným ruským dronům. Minout je prakticky nemožné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Měsíce plánování a konečný devastační úder

Cílem ukrajinských vojáků se staly dva sklady na doněckém letišti, v nichž byly útočné drony typu Shahed a jejich hlavice. Jeden z hlavních aktérů, Robert „Maďar“ Brovdi, velitel sil bezpilotních systémů, ohlásil, že jich tam bylo v době úderu asi 1 000, a asi o 20 % vyšší číslo zjistil Armádní Zpravodaj také od OSINT analytiků CyberBoroshno, jejichž odhad je až 1 200 ks.

Video: Leopard 1A5 odstřeloval ruskou pěchotu za hranicí viditelnosti. Přesto ji s přesností zdecimoval

Soudě podle fotografie byla jedna betonová budova zcela zničena, pravděpodobně sekundární detonací hlavic dronů, zatímco druhá částečně poškozena – střecha se zřítila zhruba na polovinu své plochy. Není sice jasné, jak přesně v nich byly drony rozmístěny, ale pravděpodobně jde o velikou ztrátu, do níž je nutné započítat i různé hlavice a vybavení.

Vedle toho bylo zničeno startovací místo včetně ramp a poškozeny energetické uzly. Geran-2 je přitom v licenci vyráběný íránský HESA Shahed 136, který má dolet až 2 500 km a unese hlavici těžkou 50 kg, uvádí Wikipedia s tím, že létá až 185 km/h. Armádní Zpravodaj připomíná, že se stal jedním z hlavních úderných prostředků proti Ukrajině, které působí značné škody.

Video: Kreml opět předvádí novinky Su-57 a hledá nové kupce, zájemce už má tři. Největší slabiny zastírá výzbrojí

Ačkoliv ho lze relativně snadno sestřelit, protože je pomalý, což předvedl třeba německý Gepard pouhými 6 ranami, dokáže pronikat děravou ukrajinskou PVO – zejména v momentě, kdy letí ve vyšších počtech. Jediný pak dokáže zničit i několik pater obytné budovy. Dává proto smysl, že se ho snaží obránci eliminovat ještě na zemi, přičemž útok na veliké skladiště je fenomenální úspěch, který může značně ovlivnit možnosti ruské armády na frontě.

Letiště se sklady se totiž nachází asi 40 km jihovýchodně od Pokrovsku, takže je patrné, že užívala drony spíše k útokům na frontě vzdálené desítky kilometrů nežli k těm ve vnitrozemí, ačkoliv ani ty nelze vyloučit. O jejich zničení se přitom měl zasloužit kombinovaný útok pomocí dronů a řízených střel s plochou dráhou letu, uvádí OSINT analytici z Dosye Shpiona.

Rusové se mohou jenom vztekat, ale z Ukrajiny dělají zbrojní velmoc. Přebytečné zbraně bude prodávat do světa

„Identifikace a zacílení na toto složité místo se změnilo v měsíce trvající pečlivou zpravodajskou operaci poskládanou kousek po kousku. Včera v noci byl úspěšně proveden za použití úderných prostředků sil speciálních operací a raketových sil a dělostřelectva ukrajinských obranných sil,“ oznámil velitel sil bezpilotních systémů Robert „Maďar“ Brovdi.

Jaké střely proti budovám Ukrajinci nasadili, není jasné, ale vzhledem k tomu, že šlo o velké betonové hangáry nebo skladiště, musely mít větší hlavice. Není vyloučeno, že použili Flamingo, které občas proti strategickým cílům nasazují, jak potvrdil prezident Volodymyr Zelenský, nebo také Neptun. První z nich mají hlavici těžkou 1 150 kg, což na proražení stačí.

Je to vážné, Belgie požádala NATO o ochranu vojenských základen. Obává se dalších letounů

Wikipedia pak doplňuje, že mají sice doletět až 3 000 km, ale je nepravděpodobné, aby došlo k jejich odpálení z takové dálky. Vedle toho se mohlo jednat třeba o Storm Shadow s 550km dosahem, uvádí Wikipedia, které dodala Velká Británie ukrajinské armádě nedávno. Když potom střely napáchaly hlavní škody a udělaly díry do konstrukce, mohly drony a zkázu dokonat. Odpálení uskladněných hlavic nejspíše způsobilo řetězovou reakci.

Článek Satelitní snímky potvrzují těžkou ránu pro Rusy u Pokrovsku. Ukrajinci jim na letišti zničili 1 000 dronů Shahed v jedné akci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Geran-2 je z Íránu, ale vyrábí ho Rusko

Rusko nejspíše žádný levný sebevražedný dron schopný útoku na vzdálenost stovek a více kilometrů v roce 2022 nemělo, a tak hledalo v zahraničí. Wikipedia uvádí, že v roce 2021 veřejně představil svůj dron HESA Shahed 136 íránský režim, a jen několik měsíců po začátku invaze na Ukrajinu, v září 2022, se nad ní poprvé objevil a měl na sobě nápis Geran-2, což byla původně snaha zamaskovat používání íránských zbraní Ruskem. Osvědčil se přitom natolik, že se Rusko nakonec dohodlo na licenční výrobě, a označuje ho jako zmíněný Geran-2.

Následky viditelné z vesmíru: Satelitní snímky ukazují energetickou infrastrukturu Ruska po ukrajinských útocích

Výrobní závody na Geran-2 vyrostly v Jelabuze a Iževsku, a Rusko jejich produkci navyšuje, protože je jednoduchá a levná. KyivIndependent v září 2025 s odvoláním na ukrajinské tajné služby napsal, že je odhadována na 2 700 kusů měsíčně. Rusko drony nasazuje proti cílům, jako je energetická infrastruktura, ale také je posílá na různá města, a v podstatě jimi šikanuje civilisty. Ačkoliv se jejich velikou část daří sestřelovat, zbylé páchají významné škody.

iZdroj fotografie: Mohammadreza Jabbari / Creative Commons / CC BY

Geran-2 má být přitom hodně podobný Shahedu 136, tedy mít 3,5 metru na délku a rozpětí křídel 2,5 metru, přičemž dosahuje rychlosti až 185 km/h a dolet má až 2 500 kilometrů. Trosky v Rusku vyrobených kusů ovšem odhalily mnohé změny v konstrukci nebo použití řady ruských komponentů, a proto se od svého vzoru v ledasčem liší – například používá uhlíková vlákna a přístroje, které nelze tak snadno rušit. Armádní Zpravodaj dodává, že v Rusku vyrobené Geran-2 navíc bývají často černé, zatímco ty íránské jsou světlé (bílé).

Česko chce Ukrajině předat desítky tanků T-72M4CZ. Úpravy stojí stovky milionů, aby byly bojeschopné

Původní Shahed 136 a Geran-2 měly hlavici o hmotnosti 50 kg, ale i na její velikosti Rusové zapracovali, a má nyní 90 kg. United24Media uvádí, že kromě klasické explozivní jsou používány i další typy – třeba zápalná svými vlastnostmi připomínající napalm v kombinaci s různými tříštivými prvky nebezpečnými hlavně pro lidi, což je riziko při útoku na města. Lze očekávat, že množství dronů i jejich schopnosti budou Rusové dále vylepšovat.

Arrivo di Geran-2 a Konotop.
Come ha funzionato bene la difesa aerea occidentale dotata di missili di ultima generazione 😎🤪 pic.twitter.com/a6fnhke7QJ

— Anubi777 (@anubi77787292) October 4, 2025

Útok ruských dronů Geran-2

Článek Nejmocnější ruská zbraň pro terorizování civilistů a zahlcení PVO ani není ruská, ale je levná a opravdu účinná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Geran-2 je licenční íránský Shahed 136

Sebevražedné drony Geran-2 nejsou nic jiného než licenčně vyráběné íránské HESA Shahed 136, uvádí Wikipedia. Rusko postavilo velikou továrnu v Tatarstánu, díky níž jich vyrábí možní i stovky měsíčně. Jeho verze jsou přitom částečně upravené, používají např. navádění přes GLONASS namísto GPS, a mohou se lišit i v některých dalších detailech.

iZdroj fotografie: Mohammadreza Jabbari / Creative Commons / CC BY

Nová taktika je vlastně založena na průzkumném dronu, který jako Geran-2 vypadá. Armádní Zpravodaj se domnívá, že jde o upravenou variantu. Obsahuje videovysílač, s jehož pomocí může přenášet signál na vzdálenost 50 km. Vyslán je před útokem a mapuje protivzdušnou obranu včetně mobilních týmů, takže lze na základě jeho dat samotný útok většího počtu dronů naprogramovat tak, aby se obraně vyhýbal a měl větší šanci doletět k cíli.

V obraně pomáhá i český systém

Ukrajinská obrana je proti dronům Geran-2 úspěšná, ale nestačí je ničit všechny. Používá proti nim třeba rušičky signálů, díky nimž je může zmást, takže netrefí cíl, a jako účinný se ukázal i německý Gepard. Jde o dvojici protiletadlových kanonů ráže 35 mm vybavených radarem na podvozku tanku Leopard-1, uvádí Wikipedia. Mobilní týmy mohou zase nasadit český Viktor MR-2 s dvojicí kulometů KPV ráže 14,5 milimetrů se zaměřovacím systémem, uvádí ArmyRecognition. Umístěné jsou třeba na Toyotě Land Cruiser 70.

Video: Řetězová reakce odbouchala 6 ruských protitankových min a totálně zdemolovala betonový most

Geran-2 jsou nebezpečné a rozhodně se nevyplatí je podceňovat. Na délku měří 2,5 m a mají rozpětí křídel 3,5 m, zatímco poháněny jsou tlačnou vrtulí a létají rychlostí 185 km/h ve výšce nejčastěji 1 až 3 km. Jejich dosah má být 2 500 km, i když v realitě bude pravděpodobně o něco menší. Uvnitř dronů je běžně hlavice o hmotnosti 50 kg, takže nezničí opevněné objekty, ale jsou účinné třeba proti elektrické infrastruktuře a různým továrnám.

Článek Jednoduchá ruská taktika zvyšuje šanci, že sebevražedné drony Geran-2 zasáhnou svůj cíl. Ničit je pomáhá i český systém se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Shahed označuje více kamikadze dronů

O jaký typ dronu se jednalo, nebylo upřesněno, ale redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že ruské ozbrojené síly často používají Shahed-136, který má podle Wikipedie 50kg hlavici a dolet až 2 500 km. Původem je íránský, ale země ho v licenci vyrábí pod názvem Geran-2. Je tedy vypouštěn z velké vzdálenosti, a pokud udeří, napáchá veliké škody.

Ukrajinci odhalili podrobnosti o atentátu na Zelenského. Zabít ho měl bývalý polský voják, který fanaticky věřil v SSSR

Vzhledem ke své cestovní rychlosti 185 km/h však není tak obtížné ho sestřelit. Armádní Zpravodaj upozorňoval na případ, kdy se to ukrajinskému vojákovi podařilo pomocí kulometu M2 Browning za pouhé 2 vteřiny. Nejspíše i proto ho Rusové osadili výkonnějším proudovým motorem, s nímž by měl dosahovat až 800 km/h; pojmenován je Geran-3.

CV90 pro ČR jsou extrémně drahá, armáda mohla ušetřit 45 milionů na každém BVP, kdyby zvolila ASCOD. Byl ovšem horší

V jaké variantě ovšem zaútočil na ukrajinské výcvikové středisko, není jasné, obě zmíněné by však napáchaly značné škody, i když proti odolným budovám relativně malé. O tom ostatně svědčí i to, že došlo pouze ke zranění jednoho vojáka: „Zvýšená ochranná opatření jsou zaváděna současně, aby byla zajištěna bezpečnost a zdraví vojáků v případě možných raketových a leteckých útoků nepřítele,“ sdělila ukrajinská armáda v prohlášení.

Článek Rusům nevyšel útok na ukrajinské výcvikové středisko, na které poslali sebevražedný dron s 50kg hlavicí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nepřesný úder měl stanoviště i tak zničit

Zasáhnout vozidlo s drony Shahed, v tomto případě 136, není jednoduché, jelikož je vysoce mobilní a může tak často měnit svou polohu. Tentokrát ovšem izraelský dron vysledoval hned dvě z nich, načež přišel úder – jistě letectva, které je hlavní údernou silou proti Íránu – ale nikoliv přesně, nýbrž v těsné blízkosti jednoho z nich. Relativně velký požár ho však nejspíše zničil, i když to na záběrech vidět není – ani to, že by hořel.

Záběry: 2 rakety izraelské PVO při startu bouchly, ale přesto vzlétly. Po chvíli však spadly blízko letecké základny s F-35 a F-16

Na internetu se však měly objevit fotografie ohořelých trosek odpovídajících právě těmto vozidlům. Nebyly v nich však zpozorovány žádné zbytky dronů, což dle redakce Armádního Zpravodaje naznačuje, že se je podařilo zničit až poté, co byly vypuštěny. Zničeno pak bylo i přilehlé stanoviště, nejspíše stany s velitelstvím a možná i zásobou letounů.

Shahed 136 je přitom tzv. vyčkávací munice (bezpilotní sebevražedný dron) s dosahem v rozmezí 1 000 až 2 000 km, potvrzuje Wikipedia, což znamená, že bez problémů doletí až do Izraele. I když není tak nebezpečný jako balistická raketa, dokáže napáchat svou 40 až 50kg hlavicí značné škody, a mimo to zaměstnává PVO. Ta proti němu bojuje třeba vrtulníky AH-64 Apache, které ho mohou zničit střelami, ale i automatickým kanónem.

Článek Video: Izrael zničil stanoviště 2. nejnebezpečnější íránské zbraně, která ho terorizuje z dálky až 2 500 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velikostně jsou si drony docela podobné

Už na první pohled jsou Shahed a Harop tvarově v mnoha ohledech odlišné, ačkoliv velikostně tolik ne. Wikipedia uvádí, že íránský dron má na délku 3,5 metru a rozpětí jeho křídel činí 2,5 metru, kdežto izraelský dron má délku 2,5 metru, je tedy kratší, ale má zase větší rozpětí křídel, a to 3 metry. Oba jsou přitom shodně poháněné tlačnou vrtulí.

Rozdílů je však mnohem více, a tím prvním je hmotnost bojové hlavice. Wikipedia ji u Haropu udává 16 kg, i když v jiných zdrojích lze najít i údaj 23 kg. Shahed ji má o dost větší, a to 52 kg, nebo dokonce až 90 kg, má-li zkrácený dolet. Na druhou stranu je přesnost izraelského dronu lepší než 1 metr, čehož íránský dron hlavně při rušení satelitní navigace nemůže dosáhnout. Při precizním zaměření tak menší nálož může napáchat zásadnější škodu.

Dolet má lepší Shahed, rychlost Harop

V čem se mohou drony opět lišit, je dolet. U Haropu jde o zhruba 1 000 kilometrů, což znamená, že z Izraele nedokáže zasáhnout celé území Íránu, upozorňuje Armádní Zpravodaj, zatímco u Shahedu s menší hlavicí je udávána až 2 500 km, ale může jít o nadsazený údaj. Je však bezesporu prokázáno, že doletí do výrazně větší vzdálenosti, než je 1 000 kilometrů. Harop má pak zase výhodu vyšší rychlosti 417 km/h oproti pouhým 185 km/h u Shahedu.

„Nositel vítězství“ zvaný Fattah je první íránská hypersonická raketa v historii, třeba Evropu ale zdaleka neohrozí

Rozdílná budou také střeva obou strojů. Shahed používá inerciální a satelitní navigaci, což Harop také, ale Israel Aerospace Industries ho popisuje jako dron schopný operovat v prostředí s rušeným signálem satelitní navigace. Ovládat ho může operátor, ale dokáže i samostatně detekovat a rozpoznávat cíle, což z něj dělá velice nebezpečnou zbraň. Kvůli tomu bude pravděpodobně i výrazně dražší než Shahed, ale zase efektivnější.

Článek Zbraně budoucnosti: íránské drony Shahed vs. izraelské Harop – hrubá síla proti preciznosti, kdy obojí vyhrává úplně jinak se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Motor může být na draku Geran-2

Informace o ruském proudovém dronu Shahed působí někdy trochu zmateně – zdá se dokonce, že jich může být více typů. Tvrzení „Vojenského informátora“ naznačují, že může existovat upravený HESA Shahed 136 v Rusku produkovaný jako Geran-2, který má původně pístový motor s tlačnou vrtulí a rychlost kolem 185 km/h, uvádí Wikipedia. Jeho úprava by měla spočívat v instalaci malého proudového motoru namísto pístového s vrtulí, což by znamenalo i několikanásobné zvýšení rychlosti, a tedy i snížení doby doletu.

iZdroj fotografie: Mohammadreza Jabbari / Creative Commons / CC BY

Druhou možností je, že se jedná o dron Shahed 238 nazývaný také Geran-3. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je to pravděpodobnější, a může dokonce existovat v několika variantách. Ruavia uvádí, že by se měl pohybovat rychlostí kolem 600 km/h, takže na překonání vzdálenosti k cíli potřebuje 3krát až 4krát kratší dobu než vrtulový Shahed. Vyšší rychlost znamená, že je mnohem obtížněji sestřelitelný hlavňovými zbraněmi, jako jsou kulomety a kanony.

Rychlost Shahed 238 může být až 800 m/h

Írán představil dron Shahed 238 terpve v roce 2023, uvádí Militarnyi, podle nějž dokonce íránské strana tvrdila, že dosahuje rychlosti až 800 km/h, ale tyto informace nebyly nikdy potvrzeny. V tomto případě by se totiž dron rychlostí blížil řízeným střelám, takže Armádní Zpravodaj soudí, že jde spíše o propagandou přestřelený údaj. Liší se navíc také informace o přesné velikosti, ale podle všeho by měl být kolem 3,5 metrů dlouhý a 300 kg těžký.

Íránský sebevražedný dron Shahed 136 je primitivní, ale levný a obrana proti němu složitá. Ukrajinci mohou použít Gepardy nebo Tungusky

Některé zdroje dokonce udávají jenom hmotnost jeho hlavice až 300 kg, což je asi nepravděpodobné, protože by pak byl ničivý jako standardní letecké pumy, ale zprávy o něčem takovém zatím neexistují. Armádní Zpravodaj se proto domnívá, že bude mít hlavici těžkou podobně jako Geran-2, tedy kolem 50 kg. Ale i takový dron dokáže způsobit veliké škody, a pokud se mu podaří proniknout obranou ve větších počtech, může být dopad drastický.

Článek Rusko vylepšilo už tak nebezpečný Shahed 136 proudovým motorem. Teď je rychlý jako pomalejší řízená střela a jde hůře sestřelit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tyuvik má jenom 2kg bojovou hlavici

Tvarem je dron podobný Geranu-2, pročež se mu také někdy říká Geranium, uvádí Vpk. A zatímco tvarově je takřka shodný, velikostně nikoliv – podle fotografií dostupných třeba na sociálních sítích bude veliký několik desítek centimetrů. Tyuvik má mít hlavici o hmotnosti 2 kg, což je zhruba hmotnost hlavice z RPG-7, takže bude vhodný třeba k ničení obrněné techniky.

Íránský sebevražedný dron Shahed 136 je primitivní, ale levný a obrana proti němu složitá. Ukrajinci mohou použít Gepardy nebo Tungusky

Jako podobné zbraně je i tento dron typu FPV, což znamená, že ho řídí operátor a navádí ho za pomoci kamerou přenášeného obrazu. Zároveň má obsahovat prvky umělé inteligence a umět se navádět prostřednictvím z mapy nahraného obrazu, a údajně je schopen i rozeznat svůj cíl, i když podrobnosti k této schopnosti nejsou známé. V tomto případě na dron nefunguje rušení signálu GPS ani rušení spojení s operátorem, upozorňuje Armádní Zpravodaj.

Existovat má elektrická a benzínová verze

Klasický dron Tyuvik má mít elektrický pohon, s nímž má dosahovat maximální rychlosti 180 km/h a na obloze vydržet asi 25 minut. Zasahovat má přitom cíle do vzdálenosti zhruba 30 kilometrů. TopWar uvádí, že existuje i jeho benzínová verze, která by měla dosahovat rychlosti až 350 km/h a mít dolet až 100 kilometrů. Náklad pak může mít až 4 kilogramy, což znamená ničivější hlavici než u elektrické verze. Není ale jasné, jestli je tato benzínová verze i větší.

iZdroj fotografie: Mohammadreza Jabbari / Creative Commons / CC BY

Ruská armáda již údajně dron Tyuvik nasadila. Zda bude úspěšný, bude podle redakce Armádního Zpravodaje záležet nejenom na jeho schopnostech, ale také na tom, v jakých počtech ho dokáže ruský průmysl vyrábět. UnderstandingWar nevylučuje, že má dron i schopnost uhýbat před ukrajinskými stíhacími drony, jejichž úlohou je narazit do nepřátelského protějšku a tím ho zneškodnit. Ruské drony by měly být údajně schopné se navzájem rozpoznat, přičemž mý jejich umělá inteligence využívat barevných vzorů na křídlech.

Článek Rusko zmenšilo Shahed 136 a stvořilo nebezpečný frontový dron Tyuvik, který ničí obrněnou techniku. Doletí až 350 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Avenger využil proti dronu kulomet

Video níže ukazuje několikasekundový útok na ruskou armádou vypuštěný dron Shahed 136. Ten je původem z Íránu a do Ruska bývá dovážen, případně v něm v licenci vyráběn. ArmyRecognition uvádí, že má rozpětí křídel asi 2,5 metru a nese hlavici o hmotnosti 50 kilogramů – při zásahu tedy může napáchat i poměrně vážné škody. Obsluha Avengeru ho podle všeho zaměřila za pomoci infračerveného zaměřovacího systému (Armádní Zpravodaj připomíná, že to je poznat ze záznamu displeje), načež na něj spustila z kulometu M2 Browning.

1 proti 4: tankový souboj ve stepích ruští vojáci prohráli, záběry ukazují, jak ukrajinský tank z 60. let dva T-90 zničil a zbylé zahnal

Systém Avenger je primárně vyzbrojen protiletadlovými střelami FIM-92 Stinger, ale některé verze jsou doplněny i kulometem, uvádí Wikipedia. K ničení dronů se hodí více, shoduje se redakce Armádního Zpravodajr, jelikož je jeho použití mnohem levnější. M2 Browning byl mimochodem vyvinutý už před 2. světovou válkou a často sloužil i jako zbraň určená k obraně bombardérů. WeaponSystems uvádí, že používá munici ráže 12,7 milimetrů a jeho efektivní dosah je 1 800 metrů. Na zničení dronu stačila dávka trvající jen asi 2 sekundy.

Článek Video: zaměří-li se na ruský dron těžký kulomet M2 Browning, může ho poslat k zemi za pouhé 2 sekundy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O dron se postarala dvojice vrtulníků

Jak sestřelit dron za pomoci vrtulníků, ukazuje video níže. MilIn uvádí, že proti ruskému dronu Shahed 136 zasáhla jejich dvojice, konkrétně složená z Mil Mi-8 a Airbus H125. Jejich osádky spolupracovaly, přičemž H125 není vyzbrojen, takže měl za úkol hlavně dron objevit a navést na něj ozbrojený Mi-8. H125 je víceúčelový vrtulník s max. rychlostí 252 km/h, uvádí Airbus. Vybaven má být třeba systémem Flir, s nímž může cíle detekovat i za špatné viditelnosti.

Video: ani opakované nájezdy ruských BMP-3 a speciálního čečenského vozidla Akhmat nemusí přinášet úspěch, ale jenom pohřebiště

Vrtulník Mi-8 je potom vrtulník z doby Sovětského svazu, ale dodnes zůstává ve světě hodně používán. Wikipedia uvádí, že dosahuje max. rychlosti 250 km/h, což na stíhání dronu s max. rychlostí 185 km/h rozhodně stačí. Jak přesně však jho osádka dron zničila, není ze záběrů poznat – určitě ale nepoužila žádnou střelu, pravděpodobně se jednalo o kulomet. Mi-8 může nést např. dvojici kulometů PK ráže 7,62 mm, což na zničení křehkého dronu dostačuje.

Článek Video: metlou na drony Shahed 136 ve službách Ruska mohou být i vrtulníky, ale někdy jsou potřeba dva najednou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Shahed 136 se stal velkou inspirací

O ukrajinské kopii dronu Shahed 136 je známo velice málo informací. MilIn uvádí, že je podle všeho mnohem menší než íránský protějšek, který je dle Wikipedie 3,5 metrů dlouhý a rozpětí jeho křídel činí 2,5 metru. Určený je k náletům na dlouhé vzdálenosti a oficiálně má být schopen urazit vzdálenost až 1 500 kilometrů, i když existují údaje o ještě větším dosahu. Vybaven je pak hlavicí o hmotnosti až 50 kilogramů a naváděn prostřednictvím GPS.

Íránský sebevražedný dron Shahed 136 je primitivní, ale levný a obrana proti němu složitá. Ukrajinci mohou použít Gepardy nebo Tungusky

Ukrajinský dron vypadá tvarově velmi podobně jako Shahed 136; Defence-Ua uvádí, že jde o létající křídlo s vertikálními stabilizátory na koncích, a lze předpokládat, že konstruktéři zvolili tvar záměrně, neboť je zkrátka velice dobře navržen a zajišťuje dronům dobré vlastnosti i schopnost ničivých úderů. A ačkoliv ho Ukrajinci měli možnost pečlivě prozkoumat, nelze si myslet, že se jedná o kopii – spíše se tvarem a vlastnostmi inspirovali.

Cíle ukrajinského dronu budou jiné

Velikost ukrajinského dronu o délce asi 1,5 m naznačuje, že bude mít jiné využití než íránská inspirace. Vybaven má být elektromotorem, což znamená, že určitě nebude mít dolet stovky kilometrů – spíše lze předpokládat desítky kilometrů. I jeho menší velikost navíc naznačuje, že nebude mít velikou hlavici, takže bude vážit maximálně několik kilogramů a tedy mířit na jiné cíle než ten íránský. Spíše tedy půjde o sebevražedný dron určený k útokům na různou techniku nebo menší cíle, takže podobně jako ruský ZALA Lancet.

iZdroj fotografie: Kyjevská radnice / Creative Commons / CC BY

Tomu by napovídala i skutečnost, že je vybaven kamerou – operátor ho tedy bude na cíl navádět, ale samozřejmě není vyloučeno, že může disponovat i nějakým druhem umělé inteligence se schopností identifikace cílů, aby mohl operovat i v rušeném prostředí a samostatně. Nakolik se osvědčí, ukáže nejspíše až praxe, ale lze předpokládat, že by mohl být účinnou zbraní například proti dělostřelectvu nebo systémům protivzdušné obrany.

Článek Nebezpečný dron Shahed 136, který používá i Rusko, se stal inspirací pro ukrajinskou zmenšeninu. Může být mimořádně účinná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruský dron zasáhl a zapálil „vlastní“ dům

Fatální selhání velkého dronu zobrazuje video níže. MilIn uvádí, že zobrazuje zásah ruského obytného domu sebevražedným dronem HESA Shahed 136 vypuštěným ruskou armádou. Na tento cíl pochopitelně nesměřoval a zasáhl ho omylem, ale není jasné proč – mohlo jít o špatné naprogramování i technickou závadu. Jelikož je dle ArmyRecognition naváděn i přes GPS, nelze vyloučit ani případ, že ho ruská armáda rušila a omylem tak popletla vlastní dron.

Výbuch a tlaková vlna ruské bomby FAB-500 M62 má ničivé následky, třeba s terénním autem doslova „mrští“; a ke všemu je velmi přesná

Exploze po zásahu několikapatrového domu vypadá velice dramaticky, jak ukazují záběry, a byly během ní zraněni dva lidé. Wikipedia uvádí, že dron Shahed 136 má ve svém těle explozivní hlavici těžkou 50 kilogramů, což je zhruba podobná hmotnost, jakou má projektil houfnice ráže 155 milimetrů. Je tedy jasné, že dokáže napáchat velikou škodu. Dron je pak poháněn spalovacím motorem a na začátku letu je jeho nádrž paliva plná, což by vysvětlovalo i plameny zažehnuté explozí – oheň přitom způsobil na budově další škody.

Článek Video: jestliže ruská armáda ruší signál GPS, může omylem poplést vlastní dron, který pak může zasáhnout dům plný lidí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 se musel vyhýbat troskám dronů

Skvělý příklad nasazení nadzvukového bojového letounu, konkrétně šlo o Mikoyan MiG-29 Fulcrum, uvádí MilIn, ukazuje video pořízené pilotem z kabiny. Ten vzlétl proti pomalým ruským dronům HESA Shahed 136, případně jejich kopiím, které nesou označení Geran-2, a je jasně vidět, jak došlo k sestřelení hned dvojice těchto protivníků. V absolutní tmě se pilotovi podařilo je postupně zaměřit a poslat na ně protiletadlové střely. Tím to ale nekončilo, po explozi se totiž pilot musel vyhýbat troskám, k nimž během chvíle doletěl.

Ačkoliv je MiG-29 nadzvukový letoun, k podobnému boji se hodí. MigFlug uvádí, že je totiž mimořádně dobrý v leteckých soubojích při nízkých rychlostech, přičemž musí podle všeho během boje s dronem zpomalovat téměř až k pádové rychlosti, jelikož ten obvykle letí do 130 km/h. Ve videu pak byla použitou zbraní zřejmě střela vzduch-vzduch R-73. Wikipedia uvádí, že jde o sovětskou střelu s dosahem 30 km a na cíl je naváděna infračerveně – zaměří se tedy na teplo motoru, a nese hlavici o hmotnosti 7,4 kilogramů.

Článek Video: když už dojde na moderní vzdušný souboj, může se jednat spíše o jednoznačný, ale nikoliv snadný lov ruských dronů letounem MiG-29 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 zasáhl proti ruskému Shahedu

Dobrý příklad toho, jak lze za pomoci nadzvukových bojových letadel útočit na sebevražedný dron, ukazuje krátké video níže. MilIn uvádí, že je na něm zachyceno zničení ruského dronu Shahed, čímž je pravděpodobně myšlen HESA Shahed 136, a to bojovým letounem Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Ukrajinský pilot ho nejspíše zpozoroval na svých přístrojích, eventuálně mohl dostat upozornění ze země, a vypálil na něj z docela krátké vzdálenosti střelu R-73. Ta ho zasáhla naprosto přesně, ale pilot se musel ještě rychle vyhnout troskám.

Až 70letý sovětský šrot může chytit druhý dech, MiG-17 až MiG-29 totiž mohou posloužit jako kamikadze drony

Střela R-73 je původem sovětská tepelně naváděná raketa vzduch-vzduch určená k ničení cílů na krátké vzdálenosti. Wikipedia uvádí, že podle typu je její dosah 30 až 40 kilometrů, ale v případě zachyceném na videu byla vzdálenost evidentně max. desítky metrů. Od pilota vyžaduje takový zásah skvělou pilotáž, jelikož Shahed 136 dosahuje max. rychlosti 185 km/h, zatímco běžná cestovní rychlost MiG-29 je 1 500 km/h, udává Airforce-Technology, a musí ji tedy v takovém případě výrazně snížit – ovšem i tak má na zásah soupeře jenom zlomek vteřiny.

Článek Video: když letí ukrajinský MiG-29 na ruský dron Shahed 136, má na jeho zasažení jenom zlomek vteřiny, a ještě se musí obratně vyhnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Cíl je potřeba udržet v zaměřovači

Jak se může střela APKWS trefit do dronu, ukazuje video pod článkem, a konkrétně jde o likvidaci ruského dronu HESA Shahed 136, uvádí Defence-Blog. Podle všeho jenom stačí, aby měl operátor systému VAMPIRE pevnou ruku a udržel letící dron v zaměřovači, a díky laserovému navádění si pak střela původně určená k likvidaci pozemních cílů najde i dron a z oblohy ho smete jedinou ranou. Zbraň ale funguje pouze na krátkou vzdálenost, takže systém musí dron vidět.

iZdroj fotografie: L3Harris

VAMPIRE je speciální odpalovač raket, nejčastěji APKWS, ale i jiných, umístitelný na taktická i netaktická vozidla s rovnou plochou, uvádí Army-Technology. Typicky ho lze namontovat třeba na korbu pick-upu a získat tak velmi mobilní zbraň. Vybaven je plně digitálním zaměřovacím systémem L3Harris WESCAM MX-10 RSTA, a fotografie systému naznačují, že má jeden odpalovač na 4 střely, a že může cílit nejen na letící, ale i na pozemní cíle.

APKWS je původně neřízená raketa

Velmi zajímavá je i samotná střela APKWS, protože jde o modifikaci neřízené rakety Hydra 70 ráže 70 milimetrů. Výrobce BAE Systems na svých stránkách uvádí, že je díky naváděcí soupravě APKWS přeměněna na přesně naváděnou zbraň o hmotnosti 15 kilogramů, a její výhodou je ve srovnání s jinými řízenými střelami nízká cena, konkrétně 514 tisíc korun. Firma jich je přitom schopna vyrobit 25 tisíc za rok a produkci navýšit. Při odpálení z vrtulníku má dosah až 5 km, ze země pak bude kvůli gravitaci o něco nižší.

Dron jakým je Shahed 136 pravděpodobně není pro systém VAMPIRE a střely APKWS složitý cíl, jakmile se ocitne v dosahu. Je totiž 3,5 metrů dlouhý a jeho maximální rychlost činí jenom 185 km/h, uvádí Army-Technology. Jeho cestovní rychlost je však nižší a lze na něm tak snadno udržet zaměření, než ho střela dostihne. Vzhledem k tomu, že má dron hlavici o hmotnosti 40 kilogramů, dokázal by při zásahu cíle způsobit významné škody.

Footage of Ukrainian naval forces downing a Russian Shahed-131/136 attack drone over Odesa. pic.twitter.com/WzIh4wHN0l

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) February 11, 2024

Článek Video: nebyl k tomu navržen, a přesto zvládne systém VAMPIRE sestřelit ruský dron jedinou ranou. Je však třeba pevná ruka operátora se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jakmile dron vzlétne, nikdo nic neví

Shahed-136 je naprogramovaný, aby létal ke svému cíli bez řízení operátorem. Portál MilitaryToday uvádí, že ke své navigaci využívá inerciální systém a GPS – tato kombinace má tu výhodu, že na ni nefunguje elektronické rušení. Zároveň ale znamená, že nikdo přesně neví, kde se dron nachází, a ani nemá informace o tom, co se s ním stalo. Tyto informace přitom mohou být velmi cenné, neboť prozradí, zda opravdu zasáhl cíl, ale například i to, kde byl sestřelen, což zase může signalizovat lokaci protidronové obrany.

Íránský sebevražedný dron Shahed 136 je primitivní, ale levný a obrana proti němu složitá. Ukrajinci mohou použít Gepardy nebo Tungusky

V praxi se jedná o handicap, který se pokusili napravit ruští technici – alespoň to naznačují trosky dronu sestřeleného ukrajinskou obranou. MilIn uvádí, že na nich byla technologie s ukrajinskými komponenty, konkrétně šlo o modem Alcatel se SIM kartou ukrajinského operátora; dále se jednalo o dvě antény pro přenos signálu a baterii. Takové zařízení může přitom předávat polohu prostřednictvím ukrajinské mobilní sítě, takže jsou díky tomu Rusové schopni zjistit, kde přesně let dronu skončil, a zda zasažením cíle nebo sestřelením.

Vytipování cesty skrze protivzdušnou obranu

Úprava íránského dronu je dle příspěvku výše evidentně pouze provizorní, o čemž svědčí to, že k němu bylo celé zařízení přilepené páskou. Mohlo se tedy jednat o test, ale podobně upravených letounů může být více. Část technologie byla přitom umístěna v plastové krabičce s výbušninou, a podle všeho měla v případě pádu explodovat a vše zničit, aby nebylo možné zjistit, na čem přesně Rusové pracují. Ovšem v případě, že je dron pouze sestřelen, může tato „pojistka“ evidentně selhat, a Ukrajincům tak odhalit detaily.

Více než 100 dalekonosných dronů Geran-2 měsíčně zatím Rusko nevyrobí, na žádný velký útok tak nemůže ani pomyslet

Nelze odepřít, že ačkoliv se jedná o v podstatě primitivní (a nejspíše i levnou) úpravu, může v praxi fungovat poměrně dobře. Zatím to problém není, ale kdyby se později ukázalo, že Rusové plánují v takových úpravách pokračovat, museli by Ukrajinci nějak reagovat. Ostatně dron s hlavicí těžkou až 50 kilogramů a dlouhým doletem je velice nebezpečný, Rusko ho často využívá třeba proti rozvodnám elektřiny a infrastruktuře obecně, ale posloužit mohou i při relativně masivním dronovém útoku, jakému čelil Kyjev, hlavní město Ukrajiny.

Údaje o sestřelech by mohly prozrazovat stanoviště ukrajinské protivzdušné obrany, a další drony by pak mohly být vyslány po jiných trasách, čímž by ruská armáda alespoň přibližně vytipovala její slabá místa, a tedy nejlepší cestu, jak zaútočit s větším počtem bezpilotních letounů. Na druhou stranu se mohlo jednat o experiment, z něhož nic nebude. Rusko nicméně drony Shahed-136 prokazatelně upravuje, např. je natřelo na černo, aby byly hůře viditelné na noční obloze, a také u těch licenčně produkovaných využívá materiály ke snížení radarového odrazu.

Článek Primitivní ruská úprava dronu Shahed-136 může pomocí ukrajinské SIM karty prozrazovat protivzdušnou obranu nepřítele se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.