Těžký minomet střílí 10 až 12 ran za minutu

Oficiální označení severokorejské zbraně je M1982 a konstrukčně je založena na čínském W76. ArmedConflicts uvádí, že vyžaduje 5člennou obsluhu a váží v palebné poloze 230 kg (jinak 355 kg), což znamená, že musí být přepravován za nějakým vozidlem, ale jeho přesun zvládnout na krátkou vzdálenost i samotní vojáci. Jedná se o jednoduchou, avšak účinnou zbraň.

Video: radar ruského S-500, který vidí F-35 až na 2 000 km, vyřazen jednou ranou. Systém je chloubou ruské armády

Rychlost palby je velmi vysoká, pohybuje se totiž kolem 10 až 12 ran za minutu, takže je jasné, že jakmile minomet někde operuje, znamená to pro protistranu velkou nepříjemnost. Během několika minut to může schytat desítkami projektilů, což nicméně vyžaduje, aby je měla obsluha k dispozici – není zvykem, že bych jich měl k dispozici velké množství.

Tyto typy minometů mají však velikou slabinu v podobě krátkého dosahu, což znamená, že musí být blízko bojové linie. Severokorejský M1982 střílí konkrétně 5 až 8 km daleko, závisí to na použité munici. Je tak možné k němu relativně rychle doletět dronem, což se v tomto případě také zjevně stalo, jelikož k němu zamířil sebevražedný typ.

Rusko stanovilo stěžejní podmínku, za jaké zastaví válku proti Ukrajině. Je na kolenou, ekonomicky vyčerpané

O jaký šlo, poznat není, ale vzhledem ke stylu letu se zjevně jednalo o kvadrokoptéru, na níž je běžně umístěna nějaká hlavice, která po nárazu exploduje. Často se jedná o granát z RPG-7, a třeba PG-7VL s HEAT hlavicí těžký 2,7 kg obsahuje 730 g trhaviny, uvádí Wikipedia, což na zničení minometu bohatě stačí. Jak vidno, naletěl mu přímo do hlavně, a ač tím záběry končí, je de facto jisté, že byl M1982 zničen nebo silně poškozen, a tedy vyřazen.

Článek Video: Hodně těžký 140mm minomet už vojáky na frontě trápit nebude. Jednou ranou byl poslán na věčnost se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

M1943 používá munici ráže 120 mm

Rudá armáda začínala druhou světovou válku s těžkým minometem M1938, ale během jejího průběhu byl upraven na verzi M1943, uvádí Wikipedia. Číslovka 1943 je tedy zároveň rokem, kdy byl zaveden do výzbroje. Používá přitom munici ráže 120 milimetrů, ale Armádní Zpravodaj upozorňuje, že existuje ještě další sovětský minomet označovaný jako M1943, ale ten má mnohem větší ráži 160 milimetrů a je známý také jako MT-13.

iZdroj fotografie: Ralf Roletschek / Creative Commons / CC BY-SA

M1943 používá hlavně explozivní nebo vysoce fragmentační projektily, uvádí MilitaryFactory, a i díky tomu je velice účinný proti nekryté pěchotě, i když si jistě poradí také s lehčím opevněním a dalšími měkkými cíli. Projektily z něj zasahují cíle do vzdálenosti až 5,7 kilometrů a dobře vycvičená 6členná obsluha s ním dokáže pálit kadencí až 9 ran za minutu.

Minomet lze táhnout za autem

Hmotnost M1943 je 275 kilogramů a WikiWand uvádí, že se dá rozložit na 3 části – hlaveň, dvojnožku a základní desku, aby se s ním obsluze snáze manipulovalo a mohla ho přemisťovat. Druhou možností je celý smontovaný minomet umístit na dvoukolový vozík a táhnout ho za automobilem. V sovětské armádě k tomu nejčastěji sloužil GAZ-66.

GAZ-69 „Gazík“ byl milovaný povoz s nadčasovou konstrukcí, s níž může sloužit dodnes. Povedla se i díky Američanům, ale v boji propadla

Minomet M1943 byl kromě druhé světové války používán v celé řadě konfliktů, protože ho SSSR masivně vyvážel, a zejména v armádách chudších zemí zůstal ve výzbroji dodnes. Zasáhl mimochodem třeba do války ve Vietnamu, Koreji a Afghánistánu, ovšem i dalších. Čína vyráběla jeho kopii jako Type 53, i když je o něco těžší než originál. V Egyptě byl pak produkován upravený model známý pod označením Helwan Model UK 2.

Článek SSSR kdysi vyvinul velmi účinnou zbraň, které se bál snad každý pěšák. Minomet M1943 udeří až 9krát/min. a dodnes je postrachem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Těžký ukrajinský minomet střílí z úkrytu

Všechna palebná postavení, ať už je v nich dělo, houfnice, minomet nebo jiná zbraň, se stávají přirozeným cílem nepřítele, který se je snaží co nejrychleji zničit. Dává proto smysl je ukrýt, a pro případ, že by je nepřítel přece jenom objevil, tak zaopatřit. Ve videu je vidět, jak Ukrajinci schovali těžký minomet do zákopu, který má posuvnou střechu.

Ruské opatření selhalo. Ukrajinci zničili cenný systém, který je sledoval 24/7 a nedalo se mu uniknout. Podlehl však až 3. ráně (video)

Když tedy vystřelí, ihned ji zatáhnou, což je nejenom skryje, ale zároveň ochrání před dopady projektilů, například z dronů, ačkoliv se zdá být dřevěná, což znamená, že rozhodně nevydrží mnoho. Ruské jednotky čelí odstřelování přenosného 120mm minometu, což je jeden z nejtěžších ve své kategorii, jak dokazují i následky k vidění na záběrech.

O jaký přesně minomet se jedná, ukrajinská jednotka z brigáda Forpost neudává. V prohlášení Státní pohraniční služby Ukrajiny nicméně stojí: „120mm minomet je mocná zbraň, jejíž každý výstřel má strategický význam pro zajištění bezpečnosti naší země. Vojáci pracují s vysokou přesností a odhodláním, plní složité bojové mise a na frontě prokazují neporazitelnost.“

Dnešní ukrajinské ztráty jsou nevídané – ačkoliv proběhlo o 40 % méně bojů, mrtvých a raněných přibylo (05. 03. 2025)

Na záběrech jsou rozhovory s vojáky i ukázka zázemí, kdy například připravují minometné projektily nebo je odpalují. Nechybí pak ani ukázka několika případů, jak obrovské škody může jediný zásah napáchat. V tomto případě by měla jednotka působit kdesi na východním bojišti, kde podporuje akce ostatních vojáků, kteří se brání nepříteli nebo na něj útočí.

Jeden z vojáků popisuje, že ničí pomocí těžkých 120mm minometů různé nepřátelské cíle, ať jde o živou sílu ukrytou v zákopech nebo zemljankách, tak vozidla a další techniku.

Článek Rusové dostali na východním bojišti výprask. Zdecimovaly je tam těžké 120mm minomety, které dokonce pokácely stromy (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

120mm minomet je na robotickém vozidle

Nová ruská robotická zbraň, respektive může jít zatím o prototyp, je tvořena těžkým minometem 2B11 namontovaným na robotickém vozidle Quadriga, uvádí ArmyRecognition, a jde o první podobnou ruskou kombinaci. Jejím cílem je poskytnout vojákům na bojišti palebnou podporu se schopností vysoké mobility. Vozidlo má být schopné fungovat autonomně a zvládat i velice obtížný terén, i když pohon není pásový; je na něm zásoba munice na 16 ran.

Nástupce starého MT-LB bude nová ruská generace obrněného vozidla. Vypadá slibně a má být mnohem schopnější

Vozidlo však nemusí být tak robotické, jak se zdá. KyivPost upozorňuje, že na dostupných fotografiích není zřetelný žádný automatický systém nabíjení minometu, což odporuje tvrzení o robotické zbrani. A pravděpodobně i zaměřování je nutné dělat manuálně v místě, kde systém zastaví. Navíc je na vozidle i zřetelné sedadlo pro lidskou obsluhu, což vypadá, že ji zbraň potřebuje, a ta je pravděpodobně plně vystavena nepřátelské palbě.

Minomet může střílet během 2 minut

Zbraní na robotickém vozidle je těžký minomet 2B11 Sani původem ještě ze Sovětského svazu. Používá klasickou východní munici ráže 120 mm a jeho dosah je 7,1 km, uvádí WeaponSystems. Původní zbraň je umístěna na jakémsi dvoukoláku a její hmotnost je v palebném postavení 210 kg. Pokud je ovšem umístěna na vozidlo, stává se z jinak těžkopádné zbraně velice pohyblivá a jenom za 2 minuty po dosažení místa určení může zahájit střelbu.

#Russia Launches First #Robotic 120mm Self-Propelled #Mortar System.https://t.co/uq1cibLClW pic.twitter.com/BeTyutMDhr

— Army Recognition (@ArmyRecognition) August 21, 2024

Nejvyšší rychlost vozidla Quadriga s minometem je 30 km/h a dojezd až 800 km. Pomineme-li, že nijak nechrání osádku, může být podobný systém na bojišti užitečný v tom, že může někam přijet, vystřílet vezenou munici a odjet. Alespoň na cestě, kde může být vozidlo zranitelné třeba drony, by na něm asi nemusel být žádný člověk. Na druhou stranu max. rychlost neumožňuje nějaký rychlý přesun jako třeba u obrněných aut s minometem.

Vypadá to tak spíše na levnou konstrukci, kterou dokáže Rusko produkovat ve vyšších počtech, a jelikož má i početnou armádu, dokáže ji snadno osazovat vojáky.

Článek Ochrana vojáků až na posledním místě: 1. ruský robotický samohybný 120mm minomet Quadriga vyvolává otázky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Minometu nepomohly stromy ani maskovací síť

Ani nejlépe ukrytý samohybný minomet nemusí být schovaný natolik dobře, aby ho nedokázala objevit zkušená obsluha průzkumného dronu. Video pod tímto článkem ukazuje, že se podařilo lokalizovat zbraň doslova zavrtanou mezi stromy a maskovanou ještě za pomoci maskovacích sítí. MilIn uvádí, že se jednalo o ruský samohybný minomet 2S23 Nona-SVK. Z videa je patrné, jak na něj nejdříve zaútočil jeden sebevražedný dron a zasáhl ho, ale ačkoliv se z něj valil dým, musel přiletět ještě druhý a dílo dokonat, aby ho nebylo možné opravit.

Neobvyklý sovětský hybrid mezi houfnicí a minometem Nona-K je silný jako dělo a zvládá používat i Západní munici, šlo o sovětský záměr

Nona-SVK je poměrně vzácná zbraň. Jde o modifikaci 2S9 Nona, což je minomet ráže 120 milimetrů umístěný na pásovém podvozku, uvádí Wikipedia. Může pálit nejen obloukem při nepřímé střelbě, ale i přímo na viditelný cíl a její dosah je téměř 9 kilometrů při použití klasické munice, ale lze ho prodloužit raketově poháněnými projektily. U Nona-SVK je nicméně věž s hlavní umístěna na podvozku transportéru BTR-80, uvádí WeaponSystems, což jí dává samozřejmě mnohem větší pohyblivost i relativně solidní průchodnost terénem.

Článek Video: i když se vzácný ruský minomet 2S23 Nona-SVK zcela „zavrtá“ mezi stromy a odolá prvnímu dronu, přežít nemusí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pro nový kulomet NSV vznikla i nová fabrika

Pod kódovým jménem „Útes“ vznikal v 60. letech v Ústředním konstrukčním a výzkumném úřadu sportovních a loveckých zbraní v Tule. NSV pak byla první písmena jeho tvůrců – Nikitin-Sokolov-Volkov. Zbraň byla hotova v roce 1968, ale její výroba byla zahájena až v roce 1972. Bylo totiž rozhodnuto vybudovat pro ni zbrusu nový závod Mettalist ve městě Uralsk v Kazachstánu, kam bylo přesunulo i mnoho dělníků z Tuly.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY

NSV není žádný drobek, samotná zbraň váží 25 kg, s lafetou 6T7 pak 41 kg. K tomu musí být připočtena hmotnost krabice s 50 náboji, která váží 11 kg, přičemž délka zbraně je 1 550 mm (z toho délka hlavně 1 100 mm). Automechanika je založena na dlouhém odvodu plynů a mechanismus spouště je stejně jednoduchý, přičemž nemá ani natahovací páku, a je elektromechanický nebo elektrochemický.

Dovoluje ovšem jenom automatickou palbu. NSV má přitom kadenci 700 až 800 ran v minutě, avšak konstruktéři doporučují pálit v dávkách 5 až 6 ran, neb se po 100 ranách zasekne.

Výkonný kulomet NSV slouží dodnes

První hlavně měly výdrž pouhých 4 000 ran, takže je začaly v Metallistu chromovat a do munice přidávat speciální chemikálie – pěchotní a verze na vozidla NSVT je rovnou dodávána se třemi vyměnitelnými hlavněmi. NSV má dostřel 2000 m a je vybaven výkonnou optikou. Podle Militaryfactory byl v boji poprvé nasazen v Afghánistánu, přičemž na něm všichni oceňovali jeho palebnou sílu a spolehlivost v drsném klima při teplotách -50 až +50 °C. Pěchotní verze nicméně působila tak obrovský hluk, že vojáci při jejím užívání omdlévali.

Video: co dokáže zničit nejsilnější sovětský samopal PPŠ-41 Špagin; i dnes může být obávaný, americkou balistickou ochranu rozlámal

I přesto se stal NSV hlavním kulometem tanku T-72 a dalších ruských obrněných vozidel. Jeho výroba probíhá dodnes v Kazachstánu, Srbsku a Polsku a vzniká i v ráži NATO 12,7 × 99 mm. Ostatně mnoho zemí NATO, včetně ČR, jak potvrzuje AČR, má zbraň stále ve výzbroji. Ukrajina pak od roku 2001 vyrábí vlastní modernizovanou variantu K-12,7, kdežto Rusko šlo vlastním směrem a zavádí od roku 1998 kulomet Kord (6P50), byť stále užívá i NSV.

iZdroj fotografie: Public Domain

Článek Sovětský 12,7mm těžký kulomet NSV byl velice spolehlivý a stal se metlou bojiště až na 2 km. Dodnes slouží také v AČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

M120K Rak patří mezi nejlepší

Slib dodat Ukrajině tuto moderní zbraň dalo Polsko v dubnu 2023, uvádí MilIn, podle nějž jich mělo být dohromady 24 kusů, i když do budoucna samozřejmě nelze vyloučit i další dodávky. Potvrzení o jejich využívání ale přineslo až video, které můžete zhlédnout níže – minomety jsou na něm vidět již přímo u bojových jednotek. Dodání se mimochodem zpozdilo o několik měsíců. Nejspíše proto, že je Polsko nedávalo ze svého, ale nejdříve je vyrobilo. Ukrajinci však alespoň měli dost času na trénink, který absolvovali přímo v dárcovské zemi.

iZdroj fotografie: Jarosław Wolski / Creative Commons / CC BY-SA

Do rukou se jim přitom dostala jedna z nejmodernějších zbraní ve své kategorii, její sériová výroba ostatně běží teprve od roku 2016. Jde o minomet ráže 120 milimetrů, který zasype nepřítele až 10 ranami za minutu, jak jsme již v ArmádnímZpravodaji popisovali. Nábojů má k tomu v zásobě 46. Samotná zbraň je umístěna na podvozku obrněného transportéru KTO Rosomak, což je osmikolové vozidlo zařazené ve výzbroji polské armády. A jelikož ho Ukrajina dříve rovněž dostala, zjednodušuje to údržbu a logistiku.

Malý dosah, ale vysoká odolnost

Těžký minomet ráže 120 milimetrů používá projektily, které se silou často vyrovnají těm do těžkých houfnic. Střepiny z nich se navíc po explozi šíří rovnoměrněji, takže jsou tedy hlavně v otevřeném terénu mnohem smrtelnější. Díky trajektorii projektilu mohou navíc střílet za různé překážky. Jejich nevýhodou je však dosah, Military-History uvádí, že je 12 kilometrů, takže se musí k frontě přiblížit více než mnohé samohybné houfnice. Tím se pochopitelně vystavuje nebezpečí, a to hlavně v podobě ruských sebevražedných dronů.

Na druhou stranu, odolný podvozek z KTO Rosomak tento handicap značně eliminuje. Rychlost jízdy 80 km/h sice nená dostačující, aby M129K RAK dronu ujel, ale znesnadňuje mu zaměření i útok. Na videu navíc minomet zajíždí pod jakousi konstrukci, která ho má nejspíše chránit právě před drony. Budou-li ho tedy ukrajinští vojáci využívat správně, je jisté, že ruským způsobí nemalé ztráty a pořádně je potrápí. K palbě pak dokáže 4členná osádka minomet připravit během 30 sekund, a po jejím skončení zase do 15 sekund opustit pozici.

Článek 24 polských samohybných minometů M120K Rak poslouží Ukrajincům nejlépe proti pěchotě. Navíc dobře odolávají dronům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko označuje granáty jako Izdeliye 120-1

Aktuálně už má být jisté, že ruští dělostřelci využívají v Severní Koreji vyrobenou munici pro těžké minomety ráže 120 milimetrů. Portál MilIn spadající pod ukrajinské ministerstvo obrany uvedl, že to dokazují dokumenty o používání této munice, které ruští vojáci obdrželi i včetně pokynů k opravné palbě. Severokorejské granáty jsou v nich označované jako Izdeliye 120-1 a při výstřelu z minometu 2S12 Sani se mají svými vlastnostmi podobat sovětské munici OF-843B.

82mm Russian mortar round from the 83rd batch in the year 1990. Just something about how much ammunition Russia has.

Meanwhile NATO steals ammo from literally everywhere just to send it. North Korea, Iran, Serbia… Any ammunition sent by NATO lately was manufactured from 2020… pic.twitter.com/tOENJyNVf8

— 🇷🇺Surovikin 🖤💛🤍 (@_Surovikin_) August 4, 2023

Minomet 2S12 je zbraň zavedená do výzbroje sovětské armády na začátku 80. let 20. století, a hlaveň ráže 120 milimetrů má hladký vývrt, uvádí portál WeaponSystems. To mu umožňuje pálit běžnou munici do vzdálenosti až 7,1 kilometrů s kadencí až 10 ran za minutu. Minomet obsahuje i speciální vozík, na němž ho lze přepravovat – jinak by ho museli nést alespoň 4 vojáci, jeho hmotnost je totiž 190,5 kilogramů. Jde o nebezpečnou zbraň hlavně pro pěchotu a měkké cíle, při dopadu se projektil rovnoměrně roztříští na mnoho střepin.

Zbrojovky se rozeběhly naplno

Kolik munice Rusko přesně ze Severní Koreje dostalo, není jasné – jihokorejské zpravodajské zdroje hovoří o více než tisícovce kontejnerů s vojenským vybavením, a o zhruba milionu dělostřeleckých a minometných granátů, případně raket do raketometů, jak upozornil web APNews. Severokorejské zbrojovky začaly munici produkovat na plný výkon, aby požadavky ruské armády uspokojily. Ta na Ukrajině podle expertů vypálila v roce 2022 asi 11 milionů granátů, ale ruské zbrojovky jich podle odhadů zvládnou příští rok vyrobit max. 2 miliony.

Zbrojní průmysl je v Severní Koreji jedním z mála dobře fungujících, země se jinak potýká s obrovskými ekonomickými problémy i nedostatkem potravin. A právě prodej zbraní a munice Rusku je jednou z mála příležitostí, jak může severokorejský režim získat peníze, suroviny nebo potraviny ze zahraničí. Munice nejspíše nebude nijak sofistikovaná a zřejmě pořád vychází ze sovětských standardů, snad s výjimkou balistických raket, ovšem i běžné granáty s nevelkou přesností jsou účinné, pokud jich mohou dělostřelci vypálit dostatečně velké množství.

Článek Ruské minomety už pálí severokorejské granáty Izdeliye 120-1, dodávky mají pokrýt až 50 % ruské roční produkce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Minomet nešlo ze vzduchu vidět

Drony dokáží na ukrajinském bojišti objevit ze vzduchu téměř cokoliv, a osádka minometu nad sebou navíc potřebuje mít volný prostor. Již od první světové války jsou proto stanoviště různě maskována, například za pomoci maskovacích sítí, ačkoliv zrovna stanoviště minometu je i tak ze vzduchu dobře vidět. Video pod tímto článkem však ukazuje způsob, jak problém vyřešili ruští vojáci. Jde o kryté stanoviště s jakousi okenicí pokrytou větvemi, kterou obsluha ihned po výstřelu zavře a i spolu s minometem se dokonale skryje.

Rheinmetall has been commissioned by Germany to produce around 100,000 mortar shells for Ukraine. The delivery of the 120 millimeter caliber bullets is scheduled to begin “in the short term” and “take place within the next two years.” You read that right, two years!#Ukraine pic.twitter.com/3slDT3BbwI

— Andreas Holger 🇺🇦 (@andreasholger22) November 8, 2023

Web MilIn uvedl, že Rusové umístili do zákopu těžký minomet ráže 120 milimetrů, a okenice pokryli větvemi. V momentě, kdy potřebovali vystřelit, okenici otevřeli, odpálili granát, a hned poté ji zase zavřeli. Místo pak na záběrech z ukrajinského dronu vypadalo jen jako hromada větví, takže lze maskování označit za účinné. Operátor dronu ale stanoviště rozpoznal v okamžiku, kdy osádka střílela, načež na něj navedl palbu dělostřelectva.

Minomety operují i v dosahu menších dronů

Rusové a Ukrajinci se snaží kvůli dronům o různé experimenty, ale stanoviště maskované okenicí může být relativně úspěšné. Pokud nad ním totiž není dron zrovna v době výstřelu, je opravdu neviditelné. Stanoviště minometů musí být přitom blízko frontě – například těžký minomet 2B11 Sani používaný ve velkých počtech ruskou armádou má dosah 7,1 kilometrů, uvádí portál WeaponSystems, což je v dosahu i menších komerčních dronů.

Improvizace v akci: Ukrajinci sestrojili protitankového robota, který zničí cíl a rychle se ztratí. Připomíná traktor, ale je mimořádně účinný

Zaměřit takto skrytý minomet může být potom obtížné i radarem, tedy pakliže je obsluha opatrná a nestřílí nepřetržitě. Okenice může v případě potřeby poskytnout i ochranu před svrženým granátem nebo sebevražedným dronem, tedy podobně jako různě budované klece nad vojenskou technikou v blízkosti fronty. Podobný kryt pro minomet s posuvnou střechou přitom měli zkoušet i Ukrajinci. Je tak možné, že jich bude na frontě mnohem více v různých podobách, jenom se je obě strany snaží udržet skryté, což se jim zřejmě i daří.

Článek Na Rusko až překvapivě důmyslná kamufláž: vojáci maskují minomet na bojišti pomocí zavírací okenice, od okolí nejde rozeznat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kombinace zbraní na jednom vozidle

Flyer 72 je univerzální vozidlo z dílny obou společností, u něhož je předpokladem konfigurace možná dle přání zákazníka. Varianta The Beast v sobě podle tiskové zprávy Flyer Defense integruje několik pokročilých systémů, jejichž úkolem je protivzdušná obrana, radarové detekce, a zároveň možnost silné palebné podpory. Díky umístění na platformu Flyer 72 jde o velmi mobilní systém, který mohou přepravit těžké vrtulníky Boeing CH-47 Chinook a Sikorsky CH-53 Sea Stallion, a samozřejmě i různé typy transportních letounů.

iZdroj fotografie: Flyer Defense

Jako zbraň palebné podpory má vozidlo v zadní části těžký minomet ráže 120 milimetrů, na korbě je pak zásoba munice na 42 ran. Zbraní může být minometný systém Scorpion Shoot nebo Scoot. První z nich má dosah kolem 8 kilometrů a v první minutě je schopen odpálit až 12 projektilů. Účinek podobného projektilu se často vyrovná síle toho z houfnice ráže 155 milimetrů, což z něj činí velmi nebezpečnou zbraň proti pěchotě a měkčím cílům.

S nepřátelským dronem lze i přistát

The Beast má také integrovaný víceúčelový hemisférický radar Leonardo DRS, s jehož pomocí může monitorovat vzdušný prostor kolem vozidla a odhalovat různé druhy hrozeb, například drony. Proti nim pak může použít systém D-Fend EnforceAir Anti-Drone System, podle D-Fendsolutions umožňuje dokonce převzetí kontroly nad nějakým dronem a přistát s ním. Druhou možností je jeho zničení pomocí dálkově ovládané zbraňové stanice Kongsberg, na obrázku je vybavena kulometem M2 Browning ráže 12,7 milimetrů.

Video: nové JLTV je silnější, odolnější, svižnější; prostě lepší než Humvee. Přesto ho Američané nechtějí nahrazovat ve velkém

Samotné vozidlo Flyer 72 je univerzální platforma o délce 4,62 metrů a šířce zhruba 2 metry, umístěna je přitom na podvozku 4×4 s nezávisle odpruženými koly, což jí dává velmi dobrou průchodnost terénem. Na silnici je vozidlo schopné maximální rychlosti až 153 km/h, i když při plném naložení a vyzbrojení bude nejspíše o něco pomalejší. Na plnou nádrž může urazit vzdálenost až 800 kilometrů. Vozidla Flyer 72 mívají i pancéřovaný prostor pro osádku, pravděpodobně bude ale odolný jenom proti palbě z ručních zbraní a střepinám.

Visit Flyer Defense in booth 313 at #AUSA2023 pic.twitter.com/BV3k4ZNLpm

— Flyer Defense (@FlyerVehicle) October 9, 2023

Článek Flyer 72 „The Beast“ je opravdu bestie, dokáže střílet těžké minometné projektily silné jako houfnice i ukrást dron nepříteli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

2S31 Věna je ve výzbroji jen několik let

Ačkoliv válka mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá již více než jeden a půl roku, první zmínka o nasazení systému 2S31 Věna se objevila až na konci léta 2023. Podle portálu Militarnyi zveřejnila ruská média videozáznam, na němž vojáci tento systém používají. Jde o relativně moderní zbraň, která byla poprvé byla představena v roce 1997, ale do výzbroje zavedena až roku 2013. Její unikátností je, že v sobě kombinuje vlastnosti těžkého minometu a houfnice. Rusko má pak ve výzbroji i starší typ podobné zbraně, a to 2S9 Nona-S.

Very rare look at Azerbaijan’s 2S31 Vena SPM system. Rare system with only a select few manufactured, it utilizes a BMP-3 base chassis and fires 120mm mortars. pic.twitter.com/rEmExwJUAT

— Hovhannes (@JughaFedayi) December 2, 2022

Oba systémy používají hlaveň ráže 120 milimetrů a využívají i stejné střelivo. 2S31 Věna má ale mnohem větší dosah, podle MilitaryToday je schopná s běžným minometným střelivem zasáhnout cíle do vzdálenosti až 13 km, a pokud používá střelivo s raketovým posilovačem, tak i dále. Explozivní projektily jsou přitom velmi silné, jejich účinek se v místě dopadu vyrovná těm z houfnice ráže 152 milimetrů. Zbraň může ale střílet vysokým obloukem jako minomet, určena je však i pro přímou střelbu, a to dokonce protipancéřovými projektily.

Dobrou mobilitu zajišťuje podvozek z BVP

Samotná zbraň je umístěna na podvozku ruského bojového vozidla pěchoty BMP-3, což Věně zajišťuje vysokou mobilitu. Na silnici je schopna pohybovat se rychlostí až 70 km/h a její dojezd je kolem 600 km. I s hlavní je délka systému 7,4 m a má hmotnost 19,5 tun. Čtyřčlenná obsluha je díky pancíři chráněna proti palbě z běžných ručních zbraní a dělostřeleckým střepinám, a v případě ohrožení se může bránit dálkově ovládaným kulometem ráže 7,62 mm na střeše. Třeba pro drony je ale BMP-3 snadným cílem, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali.

2S31 Věna je vybavena i velmi vyspělým řízení palby, což jí zajišťuje mimořádnou přesnost, a v mnoha případech stačí ke zničení cíle pouze jediný výstřel, což není zejména u zbraní se sovětským (ale mnohdy ani ruským) základem příliš běžné. K dispozici je pro ni i laserově naváděná munice a vycvičená osádka dokáže vypálit až 10 projektilů za minutu. Samohybných minometů 2S31 Věna vzniklo jen velmi málo, a 13 z nich bylo ještě vyvezeno do Ázerbájdžánu. Ruská armáda tak pravděpodobně disponuje jen několika kusy.

Článek Rusové používají i extrémně vzácný těžký komplet 2S31 Věna, který je minometem i houfnicí. Je přesný, ke zničení cíle stačí 1 střela se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.