Proč se Vietnam odvrací od Ruska

Čísla mluví jasně. Podle stockholmského institutu SIPRI tvořilo Rusko v letech 1999–2018 celých 84,3 % vietnamských dovozů hlavních zbraňových systémů. Stíhačky Su-30MK2, ponorky třídy Kilo, fregaty Gepard 3.9, prakticky celá modernizace vietnamských ozbrojených sil nesla ruský rodný list.

Pak přišel únor 2022. Ruská invaze na Ukrajinu spustila západní sankce, zatížila ruský obranný průmysl a zpochybnila schopnost Moskvy plnit exportní zakázky. Analytici singapurského institutu ISEAS výslovně uvádějí, že válka na Ukrajině urychlila vietnamskou strategii diverzifikace. Ta stojí na třech pilířích: modernizovat stávající ruskou techniku, vyvíjet vlastní systémy a rozšířit okruh zahraničních dodavatelů.

Výsledek? Ruský zbrojní export celosvětově spadl mezi obdobími 2016–2020 a 2021–2025 o 64 %. Vietnam mezitím otevřel dveře novým partnerům, a podle SIPRI se v letech 2021–2025 mezi třemi hlavními dodavateli zbraní do Vietnamu objevila i Česká republika se 14% podílem.

Co přesně Vietnam staví

Nová loď je první velkou víceúčelovou fregatou, kterou Vietnam navrhl sám. Nejde o první vojenské plavidlo z vietnamské loděnice; Sông Thu už dříve stavěla hlídkové lodě, včetně 90metrové CSB 8005 o výtlaku 2 400 tun na základě nizozemského návrhu firmy Damen. Fregata je ale kategoricky jiný projekt.

Podle analýzy portálu Naval News, který vycházel z oficiální makety lodi, vypadají klíčové parametry takto:

• Délka: přibližně 105 metrů
• Odhadovaný výtlak: 2 500–3 000 tun
• Výzbroj: 12 buněk vertikálního odpalovacího systému (VLS), domácí protilodní střely, protiletadlové střely, 533mm torpéda, kanon ráže 76 mm
• Senzory: radar s fázovaným polem domácí výroby
• Letecké vybavení: hangár a přistávací plocha pro vrtulník
• Stavební lhůta: 36 měsíců

Oficiální vietnamské zdroje zdůrazňují, že jde o dosud nejvyšší míru lokalizace výzbroje a elektroniky na jakékoli vietnamské válečné lodi. Radar s fázovaným polem, protiletadlové i protilodní střely dodávají podniky skupiny Viettel a továrny pod Generálním ředitelstvím obranného průmyslu. Přesné typové označení všech střel ale veřejně zveřejněno nebylo; část závěrů o výzbroji vychází z expertních odhadů nad maketou.

Viettel: z telekomunikací do raketového průmyslu

Klíčovým hráčem celého projektu je Viettel, konglomerát, který většina lidí zná jako mobilního operátora. Jeho divize Viettel High Tech ale provozuje rozsáhlé vojenské portfolio, od pobřežních radarů přes námořní dohledové systémy až po velicí a řídicí platformy kategorie C5ISR. Nejde přitom o papírové prototypy: radary Viettelu už slouží u 451. radarového pluku vietnamského námořnictva a monitorují pobřežní vody.

Na obranné výstavě Vietnam Defence 2024 firma představila přes 80 produktů v deseti technologických oblastech a otevřeně mluvila o exportních ambicích. Právě Viettel dodává pro novou fregatu radar s fázovaným polem, technologii, kterou v regionu jinak nabízejí jen zavedení výrobci jako izraelský Elta, americký Raytheon nebo čínský CETC.

Gepard versus domácí fregata: co se mění

Pro pochopení skoku, který Vietnam dělá, stačí srovnat novou loď s dosavadní páteří vietnamského námořnictva, čtveřicí ruských fregat Gepard 3.9.

Gepard 3.9 je solidní loď; jeho protilodní střely Ch-35 s dosahem kolem 130 kilometrů a rychlostí přibližně Mach 0,9 (zhruba 1 100 km/h) patří k osvědčeným ruským exportním zbraním, srovnatelným s americkým Harpoonem starší generace. Nová fregata ale přidává vertikální odpalovací systém, vrtulníkový hangár pro protiponorkové operace a domácí senzorovou architekturu. Hlavní rozdíl přitom neleží v jednotlivých parametrech, ale v principu: Gepard je importovaná platforma s ruským dodavatelským řetězcem, nová fregata je pokus o domácí integraci.

Specialisté Naval News spekulují, že protiletadlové střely na nové lodi by mohly být typu TLĐK-01 s odhadovaným dosahem kolem 70 kilometrů. Pokud by se to potvrdilo, šlo by o střední vrstvu lodní protivzdušné obrany, srovnatelnou spíše s rolí systému ESSM (Evolved SeaSparrow Missile, dosah ~50 km) než s těžkou oblastní obranou typu SM-2 nebo čínského HQ-16. Oficiální potvrzení ale zatím chybí.

Co to znamená pro region i pro Rusko

Jedna fregata sama o sobě rovnováhu sil v Jihočínském moři nepřepíše. Čína provozuje desítky moderních hladinových bojových lodí a její námořnictvo je dnes největší na světě počtem plavidel. Vietnam ale nehraje hru o kvantitu, hraje o schopnost. Schopnost navrhnout, postavit a integrovat komplexní bojovou loď bez závislosti na jediném dodavateli.

Podle ISEAS je Vietnam od plné obranné soběstačnosti vzdálen ještě nejméně desetiletí. Úplný rozsah zahraniční pomoci na novém projektu zůstává neveřejný a nelze vyloučit, že část komponentů (pohonné jednotky, některé subsystémy) přichází ze zahraničí. Realistický scénář není „všechno sami hned“, ale postupné posouvání domácího podílu na klíčových projektech.

Pro Rusko je to další rána. Tradiční asijský odběratel, který po desetiletí spolehlivě kupoval hotové platformy, teď investuje do vlastního průmyslu a rozšiřuje síť partnerů od Nizozemska přes Česko po Izrael. Každá další loď, kterou Vietnam postaví doma, je zakázka, která už nikdy nepřistane v ruské loděnici.

Loděnice Sông Thu mezitím nespí. Vedle fregaty už podepsala kontrakt na export čtyř remorkérů ASD 2411 do Evropy ve spolupráci s Damenem. Vietnam se nejen učí stavět válečné lodě, učí se je i prodávat.

Článek Vietnam se zbavuje závislosti na Rusku a staví první vlastní fregatu. Má 105 metrů, domácí rakety i radary se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ještě před rokem německé námořnictvo slavnostně pokládalo kýl první lodi třídy F126, pojmenované „Niedersachsen“, a rozšiřovalo objednávku ze čtyř na šest kusů. 19. června 2024 podepsal Berlín kontrakt na pátou a šestou fregatu u nizozemské loděnice Damen Naval Shipbuilding. O dvanáct měsíců později tentýž resort oznámil, že žádná z šesti lodí nebude nikdy dokončena. Místo toho chce Německo co nejrychleji pořídit až osm menších fregat MEKO A-200 DEU od německé skupiny TKMS. Příběh, který začínal jako prestižní modernizace, skončil jako kombinace zpoždění, nekontrolovatelného růstu ceny a právně-finančního labyrintu.

Co měla být F126 a proč na ní tolik záleželo

Fregata F126 byla navržena jako víceúčelová bojová loď nové generace. Její parametry z ní měly udělat největší válečnou loď v historii poválečného německého námořnictva:

• Délka: 166 metrů
• Výtlak: 10 550 tun
• Posádka: 198 osob
• Maximální rychlost: 26 uzlů (asi 48 km/h)
• Dojezd: přes 7 400 km (4 000 námořních mil)
• Koncept: modulární, víceúčelová platforma s důrazem na protiponorkový boj (ASW)

Původní kontrakt na čtyři lodě podepsalo Německo s konsorciem vedeným Damen Naval v červnu 2020 za přibližně 4,6 miliardy eur (zhruba 115 miliard korun). Program nesl tehdy ještě označení MKS 180. Šlo o největší námořní zakázku v dějinách Bundeswehru a o páteřní projekt, na němž stála budoucí schopnost Deutsche Marine plnit závazky vůči NATO v Baltském moři i v širším Atlantiku.

Jak se z průlomu stala katastrofa

Problémy se hromadily pod povrchem. Nizozemský generální dodavatel DSNS (Damen Naval) podle ministerstva obrany opakovaně nedokázal dodržet dohodnuté termíny ani finanční rámce. Detailní technický rozpad příčin Berlín nezveřejnil, ale chronologie mluví jasně.

4. června 2024 se ještě slavnostně pokládal kýl první F126 s veřejně komunikovaným termínem dodání v roce 2028. O pět měsíců později, 13. listopadu 2025, schválil rozpočtový výbor Bundestagu 7,8 miliardy eur na možnou alternativu, první institucionální přiznání, že projekt F126 se hroutí. V lednu 2026 Berlín podepsal předběžnou smlouvu na náhradní fregaty MEKO A-200 DEU. V březnu ji rozšířil. A v červnu celý program F126 pohřbil.

Ministerstvo spočítalo, že dokončení šesti F126 by vyšlo na přibližně 18 miliard eur, v přepočtu kolem 450 miliard korun. Oproti původnímu odhadu zhruba 10 miliard eur za šest lodí šlo o téměř dvojnásobek. Prověřovaný záchranný scénář, převod role generálního dodavatele z DSNS na německou loděnici NVL, byl zamítnut. Důvod byl i právní: takový převod by vyžadoval, aby se stát vzdal možných nároků na náhradu škody vůči DSNS. To ministerstvo označilo za neslučitelné s odpovědným zacházením s veřejnými prostředky.

Kolik peněz je nenávratně pryč

Ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že do projektu F126 už bylo investováno přibližně 2,3 miliardy eur, v přepočtu asi 58 miliard korun. To jsou peníze, které jsou fakticky utopené. Šance na úspěšné vymáhání náhrady škody od DSNS označil ministr za malé.

Klíčové je rozlišit tři finanční roviny:

Odvrácený budoucí náklad, tedy peníze, které by Německo muselo ještě utratit za dokončení, činí rozdíl mezi 18 a 2,3 miliardy eur. Právě toto číslo stálo za rozhodnutím projekt zastavit, než aby se náklady dále nekontrolovaně šplhaly.

Menší, rychlejší, skromnější: co přijde místo F126

Náhradou se mají stát fregaty MEKO A-200 DEU od skupiny ThyssenKrupp Marine Systems. Berlín plánuje pořídit až osm kusů za odhadovaných 11,6 miliardy eur (asi 290 miliard korun). Srovnání s F126 ukazuje, že nejde jen o změnu dodavatele, jde o změnu celé filozofie:

MEKO A-200 je výrazně menší loď, necelých 40 % výtlaku původní F126. Je ale rychlejší, má delší dojezd a vychází z osvědčeného, sériově vyráběného designu. První dodávka se očekává na konci roku 2029. Kontrakt na první čtyři kusy ještě čeká na schválení rozpočtovým výborem Bundestagu.

Co to znamená pro NATO a pro důvěryhodnost Německa

Německé ministerstvo obrany rámuje celý obrat jako zodpovědný krok: raději menší a dostupné lodě včas než ambiciózní projekt, který by se dál prodražoval bez záruky výsledku. Inspektor námořnictva zdůrazňuje, že právě protiponorková schopnost je pro severovýchodní křídlo Aliance klíčová a že MEKO ji má zajistit rychleji.

Reputační škoda je nicméně reálná. Během pouhých dvou let Berlín přešel od veřejných oslav a rozšiřování programu F126 k jeho úplnému zastavení. Pro spojence v NATO je to varovný signál: největší evropská ekonomika nedokázala uřídit svůj nosný námořní projekt. Trhy zareagovaly okamžitě, akcie Rheinmetallu, který se na projektu F126 podílel, spadly v den oznámení o 18,7 %, což byl největší jednodenní propad v historii firmy. Od svého maxima kolem 2 000 eur za akcii z konce září 2025 ztratil Rheinmetall k 26. červnu 2026 zhruba 53 % hodnoty.

Podle nás je selhání nejlépe čitelné právě na tom kontrastu: v červnu 2024 Německo projekt oslavovalo jako průlom, v červnu 2026 ho pohřbilo. Nejde o kolaps německé námořní obrany, ale o bolestivé přiznání, že i nejbohatší stát Evropy dokáže ztratit kontrolu nad zbrojním megaprojektem. A 58 miliard korun, které už nikdo nevrátí, je cena za tu lekci.

Článek Největší selhání německého námořnictva. Definitivně pohřbívá fregaty F126 za stovky miliard se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od polárního kruhu po Cozumel: co 46 020 km skutečně testovalo

Trasa nebyla zvolena náhodou. První úsek vedl na sever, za polární kruh, do ledových vod. Loď zastavila v Kodani a Göteborgu a zapojila se do cvičení Orion 26 po boku svazu francouzské letadlové lodě. Pak zamířila přes Atlantik na jih, překročila rovník, kotvila v brazilském Belému, na Martiniku ve Fort-de-France, v Santo Domingu a na mexickém Cozumelu, tedy v bezprostřední blízkosti Mexického zálivu. Zpáteční cesta vedla přes New York, znovu přes Atlantik do Toulonu a nakonec zpět do Brestu.

Každý klimatický pás ověřoval něco jiného. Sever prověřil chování trupu v těžkém moři a v chladu, tropický úsek zase výdrž chlazení elektroniky a posádky v horku. Podle Naval Group loď už během zkoušek prokázala plavbu rychlostí 20 uzlů při stavu moře 7, tedy při čelních vlnách vysokých šest až devět metrů. To není reklamní fráze, je to parametr, který rozhoduje o tom, jestli fregata dokáže operovat v severním Atlantiku i v zimě, kdy se tam většina menších plavidel raději neodváží.

Digitální architektura a radar, jaký Francie dosud neměla

Technicky je Amiral Ronarc’h skok oproti starším francouzským fregatám. Základní parametry mluví jasně: výtlak kolem 4 500 tun, délka 122 metrů, šířka 18 metrů, maximální rychlost 27 uzlů, autonomie 45 dní na moři, posádka 125 námořníků s kapacitou pro dalších 28 osob.

Srdcem senzorové výbavy je radar Sea Fire se čtyřmi pevnými anténními panely, který poskytuje nepřetržité 360° pokrytí. Starší fregaty třídy FREMM pracují s radarem Herakles postaveným na rotační architektuře, ten se musí fyzicky otáčet, aby pokryl celý horizont. Sea Fire nic takového nepotřebuje. Obraz obnovuje rychleji, zpracovává větší objem dat a lépe reaguje na hustou vzdušnou situaci plnou dronů a střel, což je přesně scénář, který dnes dominuje moderním konfliktům.

K tomu přidejte dvě redundantní datová centra, plně digitální bojový systém SETIS a architekturu navrženou od základu jako kyberneticky odolnou. Fregata má i samostatné pracoviště pro boj s asymetrickými hrozbami, malými čluny nebo blízkými drony. V praxi to znamená, že loď umí současně řešit protiponorkový boj torpédy MU90, protivzdušnou obranu střelami Aster a ochranu proti rojům malých cílů.

Proč 16 raketových cel nestačí, a Francie to ví

Jedna slabina první dodané FDI je zjevná: pouze 16 vertikálních odpalovacích buněk pro střely Aster. Řecká verze téže lodi jich má 32. Dvojnásobek. Francouzské ministerstvo obrany tento rozdíl otevřeně přiznalo v odpovědi pro Národní shromáždění a oznámilo, že po zkušenostech z probíhajících konfliktů, výslovně včetně bojů v Rudém moři, Francie přechází na zdvojení počtu buněk. Změna se promítne od třetí lodě série a první dva kusy dostanou modernizaci dodatečně.

V praxi je to zásadní. Dvojnásobná zásoba střel středního a dlouhého dosahu znamená dvojnásobnou bojovou výdrž proti saturačním útokům. Když jemenští Húsíové dokázali zaměstnat americké a francouzské lodě desítkami dronů a střel najednou, ukázalo se, že hloubka muniční zásoby rozhoduje stejně jako kvalita radaru.

Gorškov versus FDI: dvě filozofie námořní síly

Srovnání s ruskou protiváhou se nabízí samo. Fregaty třídy Admiral Gorškov jsou dnes páteří ruské hladinové modernizace. Jde o lodě o výtlaku kolem 5 400 tun, vyzbrojené 16 univerzálními odpalovacími buňkami pro střely Kalibr, Oniks nebo hypersonický Cirkon a 32 buňkami protivzdušného systému Poliment-Redut. Rusko je nasazovalo do Atlantiku i Středomoří; v lednu 2023 vyplul Admiral Gorškov právě s hypersonickými střelami na palubě.

Francouzská FDI je menší a méně agresivně vyzbrojená jako úderná platforma. Její síla leží jinde: v kvalitě senzorů, v digitální síťovosti v rámci aliančního svazu, v protiponorkové a protivzdušné obraně a v provozní udržitelnosti. Pohon CODAD (kombinace dieselových motorů) bez plynové turbíny je záměrná volba: nižší spotřeba, jednodušší údržba, delší reálný čas na moři. Francouzi obětovali část sprintového výkonu ve prospěch dostupnosti. A loď, která je v přístavu na opravě, nebojuje.

Po přechodu na 32 buněk Aster se navíc sníží i rozdíl v protivzdušné kapacitě. Gorškov zůstane tvrdší údernou pěstí, FDI bude chytřejším štítem. V aliančním rámci, kde fregata neoperuje sama, ale jako součást svazu s letadlovou lodí, ponorkami a satelitním zpravodajstvím, je to přesně ta role, která Rusku komplikuje kalkulace.

Pět fregat do roku 2032: ambiciózní, ne garantované

Amiral Ronarc’h je první z plánovaných pěti francouzských FDI. Druhá loď, Amiral Louzeau, má podle oficiálního magazínu Cols bleus zahájit námořní zkoušky v roce 2027. Zbývající tři kusy mají přijít postupně do roku 2032, kdy by Francie měla disponovat flotilou 15 fregat první linie. Během 123denního nasazení se na palubu první FDI nalodili i příslušníci budoucí posádky Louzeau, loď tak už slouží jako učební platforma pro další kusy série.

Harmonogram je ovšem ambiciózní. Samotná Amiral Ronarc’h dorazila s téměř ročním zpožděním oproti původnímu plánu; Naval Group ji předal námořnictvu až 17. října 2025 místo plánovaného roku 2024. Šlo především o efekt první lodě v sérii: složitá integrace radaru Sea Fire, bojového systému a digitální architektury si vyžádala víc času. U dalších kusů by měla křivka učení fungovat ve prospěch rychlejších dodávek, ale automaticky to garantováno není.

Pro alianční námořní strategii NATO, která výslovně označuje Rusko za hlavní přímou a dlouhodobou hrozbu a jmenuje Balt, Arktidu, High North i Středomoří jako klíčové prostory, znamená každá další moderní západní fregata větší tlak na ruské plánování. Jedna loď rovnováhu sil nepřeklopí. Ale jedna loď, která skutečně funguje v ledu i v tropech, která nese radar nové generace a která je první z pěti, to už je signál, který Moskva nemůže ignorovat.

Domovským přístavem Amiral Ronarc’h je Brest. Kam vypluje na svůj první ostrý úkol, zatím nebylo oficiálně oznámeno. Severní Atlantik, Středomoří i doprovod svazu letadlové lodě jsou ale scénáře, na které je už dnes prokazatelně připravena.

Článek Rusové mají důvod se bát. Francouzská fregata proplula od Arktidy po Mexický záliv za 123 dní. Teď je připravena na ostrý boj se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč padl projekt za 450 miliard

Fregaty třídy F126 měly být vlajkovou lodí německého námořnictva. Šlo o mohutné víceúčelové platformy o délce kolem 160 až 166 metrů a výtlaku přes 10 000 tun; pro srovnání, to je více než dvojnásobek výtlaku jejich náhradnic. Hlavním dodavatelem byla nizozemská firma Damen Schelde Naval Shipbuilding, která ale nedokázala dodržet sjednaný časový ani finanční rámec.

Ministerstvo obrany zvažovalo výměnu generálního dodavatele. Výsledek analýzy byl zdrcující: další zpoždění, náklady přesahující 18 miliard eur a navíc ztráta části právních nároků na odškodnění vůči původnímu dodavateli. Při takové ceně by šest fregat F126 vycházelo na více než tři miliardy eur za kus. Podle Bundeswehru šlo o neudržitelný scénář, a tak padlo rozhodnutí projekt ukončit.

Nešlo přitom o impulzivní krok. Už 30. ledna 2026 rozpočtový výbor schválil předběžnou smlouvu na fregaty MEKO A-200 DEU, která měla zajistit výrobní kapacity a termíny pro případ, že záchrana F126 nevyjde. Berlín si tedy záložní plán chystal měsíce dopředu.

MEKO A-200 DEU: menší, levnější, rychlejší

Nová fregata MEKO A-200 DEU je konstrukčně úplně jiná loď než F126. Kde F126 sázela na velikost a víceúčelovost, MEKO je kompaktní specialista na protiponorkový boj (ASW).

Základní parametry:

• Délka: 121 metrů
• Výtlak: přibližně 4 000 tun
• Posádka: 121 osob
• Hlavní senzory: příďový sonar, vlečný sonar
• Výzbroj pro ASW: torpédomety pro lehká torpéda MU90 (ráže 324 mm, dostřel přes 10 km, maximální rychlost kolem 93 km/h (50 uzlů))
• Palubní vrtulník: Sea Tiger s vlastní sonarovou a torpédovou výzbrojí

Torpédo MU90 je standardem řady evropských námořnictev, používají ho Francie, Itálie i Německo. Jde o lehké protiponorkové torpédo schopné operovat v hloubkách do 1 000 metrů, což ho činí účinným i proti moderním konvenčním ponorkám.

Ve srovnání s protiponorkovými fregatami jiných spojenců se MEKO řadí mezi kompaktní střední lodě. Britská Type 26 od BAE Systems váží 6 900 tun, měří téměř 150 metrů a nese špičkový vlečný sonar 2087; je to těžká ASW fregata jiné cenové i výkonnostní kategorie. Francouzská FDI od Naval Group je rozměrově bližší: 4 500 tun, 122 metrů, rovněž torpéda MU90 a vrtulník NH90, ale s víceúčelovým zaměřením. Německá MEKO se tak pozicuje jako účelový nástroj: ne nejsilnější, ale nejrychleji dostupný.

A právě rychlost je klíčová. Podle Bundeswehru první svařování začalo už v únoru 2026, kýl byl položen v květnu a předání první lodi je plánováno na prosinec 2029. Další fregaty by pak měly přibývat v intervalu devíti měsíců. Bundeswehr označuje tento harmonogram za „rekordní čas“; podobné programy běžně trvají kolem deseti let. Součástí smlouvy je navíc opce na další čtyři lodě za přibližně 5,3 miliardy eur, kterou lze aktivovat do konce roku 2026. Pokud Berlín opci využije, z přemosťovacího řešení se stane nové jádro německé protiponorkové flotily.

Proč právě Balt a proč teď

Baltské moře se v posledních letech proměnilo v jedno z nejcitlivějších míst na mapě evropské bezpečnosti. Opakované incidenty s poškozením podmořských datových a energetických kabelů, aktivity ruské takzvané stínové flotily a zvýšený pohyb ponorek přiměly NATO k akci. 14. ledna 2025 Aliance spustila operaci Baltic Sentry, zaměřenou na ochranu kritické podmořské infrastruktury. Do operace jsou zapojeny fregaty, hlídkové letouny, námořní drony i experimentální autonomní systémy v rámci Task Force X-Baltic, která denně sleduje stovky plavidel včetně ruských vojenských lodí.

Německo v tomto prostoru dlouhodobě trpělo mezerou v protiponorkových schopnostech. Stárnoucí flotila a nekonečné průtahy kolem F126 znamenaly, že Bundesmarine nemohla do alianční přítomnosti na Baltu přispět tak, jak by odpovídalo velikosti a ambicím největší evropské ekonomiky. Nové fregaty MEKO tuto mezeru mají zalepit: jejich sonary a torpéda umožní efektivněji vyhledávat a sledovat podhladinové cíle, vrtulník Sea Tiger rozšíří dosah průzkumu a samotná přítomnost dalších bojových lodí zvýší hustotu alianční kontroly moře.

Nejde přitom jen o ponorky. Ruské působení na Baltu má výrazně hybridní charakter, sahá od záměrného poškozování infrastruktury přes elektronický boj až po provokativní manévry. Každá další fregata schopná operovat v této oblasti komplikuje Moskvě kalkulaci rizika.

Český rozměr baltské bezpečnosti

Česko sice nemá námořnictvo, ale na bezpečnosti baltského prostoru se podílí. Čeští vojáci působí v Litvě a Lotyšsku v rámci mnohonárodních bojových uskupení na východním křídle NATO. Posílení námořní vrstvy odstrašení německými fregatami tak doplňuje pozemní přítomnost, na které se Česko aktivně podílí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte při společné tiskové konferenci s českým prezidentem Petrem Pavlem v květnu 2025 zdůraznil potřebu jít s obrannými výdaji nad dvě procenta HDP a ocenil české příspěvky do alianční obrany. Německý obrat od předraženého projektu F126 k rychle dostupným fregatám MEKO přesně ilustruje trend, který Aliance po svých členech požaduje: méně ambiciózních plánů na papíře, více reálné oceli ve vodě.

Co rozhodne o úspěchu

Harmonogram počítající s první dodávkou v prosinci 2029 je podložen lépe než u většiny srovnatelných evropských programů; stavba už fyzicky běží, návrh vychází z ověřené platformy a Bundeswehr záměrně omezil velké technické zásahy. Přesto jde stále o plán, nikoli o hotovou loď. Německé zbrojní projekty mají s dodržováním termínů historicky problém a veřejná garance bezrizikového splnění neexistuje.

Klíčovým momentem bude rozhodnutí o opci na další čtyři fregaty. Pokud Berlín do konce roku 2026 objednávku zdvojnásobí na osm lodí, pošle jasný signál nejen vlastnímu námořnictvu, ale i Moskvě: éra německého váhání na moři končí. Ruské ponorky a stínová flotila na Baltu by pak měly počítat s tím, že je bude sledovat výrazně více očí a uší pod hladinou.

Článek Německo zrušilo obří zakázku na fregaty za 450 miliard Kč a okamžitě objednalo jiné. Zkomplikuje ruské působení na Baltu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Švédsko v Baltu děsí

Švédská vojenská rozvědka MUST ve výroční zprávě za rok 2024 nepopisuje bezprostřední hrozbu ruské invaze skandinávského typu. Popisuje něco záludnějšího: směs omezeného ozbrojeného útoku proti některé zemi v regionu, incidentů proti vojenským i civilním plavidlům a letadlům, zachované schopnosti dlouhodosahových raketových úderů a hybridních sabotáží podmořské infrastruktury.

Právě poslední bod přestal být teorií. Na podzim 2023 NATO posílilo hlídky v Baltském moři poté, co byly poškozeny podmořské kabely a plynovody. Švédsko se zapojilo do aktivit Joint Expeditionary Force na ochranu kritické infrastruktury na mořském dně. A válka na Ukrajině přidala další rozměr: prudký nárůst hrozby bezosádkových prostředků, námořních i vzdušných, které dokážou ohrozit i konvenční flotilu.

Ruská Baltská flotila se dnes z velké části soustředí na obranu zásobovacích tras do Kaliningradu. Ale právě tato defenzivní postura neznamená absenci rizika. Znamená nepředvídatelnost.

Proč korvety nestačí a co fregaty změní

Pět korvet Visby patří k nejpokročilejším stealth plavidlům na světě, jenže byly navrženy pro jinou dobu a jinou doktrínu: pobřežní obranu neutrálního Švédska. Modernizace, která začne v roce 2026, jim přidá protiletadlový systém Sea Ceptor s dosahem do 25 km. To je slušná bodová obrana. Ale ne oblastní štít.

Fregaty třídy Luleå mají přinést kvalitativní skok:

• Oblastní protivzdušná obrana — schopnost bránit nejen sebe, ale celý námořní svaz, přístupy ke Gotlandu i alianční trasy v Baltu.
• Síťové velení — integrace do NATO IAMD, tedy společné protivzdušné a protiraketové obrany, kde loď funguje jako plovoucí senzor i nosič efektorů v širší aliační síti.
• Vytrvalost — FMV uvádí, že nové lodě se mají autonomií blížit podpůrné lodi HMS Carlskrona. U jednoho z kandidátů, francouzské FDI, to znamená 45 dní na moři.
• Protiponorková role — sonarová sestava, torpéda, palubní vrtulník a bezpilotní prostředky.
• Rezerva pro budoucí růst — FMV výslovně požaduje, aby lodě měly od začátku objem a prostory pro přestavby během plánované čtyřicetileté životnosti.

Podle rozpočtového podkladu švédských ozbrojených sil pro rok 2026 budou fregaty integrovány s velitelským a přehledovým systémem letectva. Prakticky řečeno: Luleå nemá být jen válečná loď, ale uzel v aliančním obrazu bojiště nad Baltem.

Tři kandidáti a závod s časem

FMV v září 2025 oznámil, že ukončil fázi vlastní produktové definice a přešel k posuzování existujících platforem. Kontrakt s vybraným dodavatelem měl být podepsán v první polovině roku 2026; v době přípravy tohoto textu nebyl vítěz oficiálně oznámen.

Ve hře jsou tři hlavní nabídky:

Pokud je hlavním filtrem co nejnižší časové riziko při co nejsilnější protivzdušné obraně, FDI má dnes nejčitelnější argumenty: loď existuje, výroba běží, integrace Asteru a radaru Sea Fire je ověřená. Pokud by větší váhu dostal podíl domácího průmyslu, šance britsko-švédské varianty rostou. Navantia zase tlačí na termín dodání, který by mohl být rozhodující, pokud se ostatní nabídky začnou zpožďovat.

Jedno je ale společné všem třem: čím víc „pošvédštění“ vítěz dostane, tím vyšší je riziko skluzu. Obranná komise to věděla, a proto doporučila omezené úpravy.

Proč se Balt týká i Česka

Česká republika námořnictvo nemá a budovat ho neplánuje. Přesto česká obranná strategie výslovně říká, že ČR přispívá ke kolektivní obraně ve všech operačních doménách včetně námořní. Silnější švédská kontrola Baltu zvyšuje bezpečnost severního křídla aliance, a tím i bezpečnost vnitrozemského spojence závislého na aliančních zásobovacích trasách a evropské soudržnosti.

Širší česko-švédská obranná vazba už existuje: u programu pásových bojových vozidel CV90 švédská strana deklarovala zapojení více než dvaceti českých firem. Přímé zapojení českého průmyslu do fregatového programu veřejně potvrzeno není, ale průmyslové vztahy obou zemí se prohlubují.

Víc než čtyři lodě

Švédské obranné výdaje mají v roce 2025 dosáhnout 2,8 % HDP a od roku 2028 stoupnout na 3,1 %. Jen mezi lety 2025 a 2026 narostou vojenské rozpočty o deset miliard švédských korun. Fregaty třídy Luleå nejsou izolovaný nákup: jsou součástí plnění nových aliančních capability targets, které ministři obrany NATO odsouhlasili v červnu 2025.

Švédské námořnictvo se mění z pobřežní síly neutrální země na spojenecký uzel protivzdušné obrany a velení v jednom z nejnapjatějších moří na planetě. Čtyři trupy jsou prostředek. Skutečná změna je v tom, co mají dělat.

Článek Velký strach z Rusů v Baltském moři zkrotí fregaty švédského námořnictva. Za skoro 50 let jde o jeho největší posílení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když fregata vystřelila, útoku se neubránila

Zasažena byla raketová fregata třídy Projekt 11356R, též známá jako Admiral Grigorovič (občas i Krivak V), zařazená do služby teprve v roce 2016, a celkově vzniklo 5 jenom kusů, uvádí Wikipedia. Vyřadit tedy byť jedinou z nich představuje značné oslabení ruské Černomořské flotily, protože ji Ukrajinci napadli v přístavu Novorossijsk.

Fotografie: Írán tvrdil, že sestřelil F-35, ale sám se usvědčil ze lži. Ukázal trosky úplně jiného letadla

Jedná se o moderní víceúčelovou válečnou loď navrženou k ničení ponorek, hladinových plavidel i vzdušných cílů. Vychází z úspěšné exportní třídy Talwar pro indické námořnictvo a je vybavena technologií stealth pro snížení radarového odrazu. Její výtlak je kolem 4 000 tun a délka 125 metrů, čímž se řadí mezi menší až středně velké.

Hlavní údernou sílu tvoří vertikální odpalovací zařízení pro 8 střel s plochou dráhou letu Kalibr, které Rusko aktivně využívá k útokům na ukrajinské cíle. Protivzdušnou obranu pak zajišťuje systém Štil-1 s 24 raketami. Tyto fregaty tvoří páteřní sílu ruské Černomořské flotily, přičemž nejznámějším zástupcem třídy je vlajková loď Admiral Makarov.

Ukrajinci vytrestali Kreml, kde ho to šeredně bolí. Dokud neřeknou, v Černém moři už si neškrtne

A právě ta mohla být dle analytiků ze CyberBoroshno zasažena; druhou možností je pak Admiral Essen, ale ten už byl dříve zasažen, takže je možné, že byl v době útoku na opravách. Jak velké škody byly způsobeny, nelze určit, ale dron viditelně mířil na velitelský můstek a komunikační systém, a nejspíše to mohla donést také výzbroj.

Posloužit k tomu měl dron FP-2, který má sice dosah 200 km, uvádí Militarnyi, ale zároveň je schopný startu z námořních dronů jako Magura V5 nebo M.A.K., doplňuje UNITED24 Media, díky čemuž doletí stovky kilometrů od ruského pobřeží v Černém moři, ačkoliv je Ukrajina o stovky kilometrů dále. FP-2 přitom patří mezi nejsilnější sebevražedné drony.

Nová ruská frontová vozidla Ulan. Jsou levná, jsou rychlá, ale naprosto k ničemu

Jeho hlavice je totiž těžká 105 kg, obvykle ji tvoří OFAB-100-110, což je gravitační puma s vysoce tříštivou hlavicí proti živé síle a lehkým cílům, i když dle Wikipedie váží 123 kg. Zřejmě je tak nosnost dronu ještě vyšší, než uvádí původní odhady. Zajímavé je, že měla ruská fregata odpálit na přilétající dron střely, ale evidentně jí to nebylo nic platné.

Článek Video: 105kg hlavice byla moc, už nevypluje. Moderní ruská fregata se ukrajinskému útoku neubránila, i když se snažila se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Exploze torpéda fregatu doslova rozlomí

Moderní torpéda jsou nastavena tak, aby explodovala pod kýlem lodi a způsobila co největší škody. Detailní záběry ukazují, že výbuch fregatu íránského námořnictva IRIS Dena doslova nadzvedl nad hladinu a zlomil ji, a není pochyb, že byly škody po takovém útoku fatální a loď šla rychle ke dnu. Zabránit jejímu potopení nemohou ani různé vodotěsné přepážky, a je jasné, že musel být výbuch tak silný, že již ten samotný usmrtil nemalou část posádky.

Izrael jako nedotknutelný stát? Kritika jeho nekompromisní politiky není antisemitismus. Pochopte ale, že bojuje o přežití

IRIS Dena je fregata, jejímž úkolem je i boj proti ponorkám. Má 6 lehkých protiponorkových torpéd ráže 324 mm, uvádí Wikipedia, která doplňuje protiponorkový vrtulník Bell 212. Mělo by jít o moderní plavidlo s výkonnými detekčními přístroji, protože bylo uvedeno do služby v roce 2021. Jeho délka je 95 m a výtlak 1 500 t, na jeho palubě pak působí 140 námořníků. Je i relativně rychlé, pluje rychlostí až 30 uzlů. A přesto to jeho zničení nezabránilo.

Lovcem fregaty byla americká ponorka USS Charlotte třídy Los Angeles. Útočné jaderné ponorky této třídy jsou ještě produktem studené války, do služby začaly vstupovat v roce 1976. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že i přes to patří k velmi schopným plavidlům, která vynikají moderními detekčními systémy a jsou také velice tichá, díky čemuž je mohla mít íránská fregata problém detekovat. Wikipedia uvádí že mají 4 torpédomety ráže 533 milimetrů, z nichž dokáží odpalovat těžká torpéda Mk 48, střely Tomahawk nebo protilodní Harpoon.

Video: Rusové jsou v koncích, Ukrajinci je zuřivě vyhání z Krymu. Ve velkém je devastují na zemi i na moři

Fregata byla zničena jediným torpédem Mk 48, což je standardní zbraň amerických ponorek. Wikipedia uvádí že je 5,8 m dlouhé, obsahuje hlavici o hmotnosti 293 kg a pohybuje se rychlostí až 65 uzlů, při níž dokáže zasahovat cíl na vzdálenost 27,4 km; při nižší rychlosti však dosah stoupá. Torpédo je buď naváděno za pomoci drátu přímo z ponorky, případně má i vlastní pasivní nebo aktivní navádění, a dokáže se na zvolený cíl tedy navést i samo.

US submarine torpedos Iranian IRIS Dena warship near Sri Lanka
by u/Ylllllllll in CombatFootage

Torpédování íránské fregaty IRIS Dena poblíž Srí Lanky americkou útočnou ponorkou USS Charlotte třídy Los Angeles (zveřejněno 04. března 2026)

Článek Video: torpédování z blízka. Íránská válečná loď neměla proti americké ponorce šanci. Na potopení stačilo 1 torpédo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kalibr je ničitel infrastruktury ve vnitrozemí

Fregata Admiral Essen představuje jednu z nejmodernějších a nejnebezpečnějších lodí ruské Černomořské flotily. Jedná se o Projekt 11356R, který byl navržen pro široké spektrum operací, od ničení ponorek až po protivzdušnou obranu. Díky technologii stealth a pokročilým radarům je těžko odhalitelná, což z ní dělá efektivní nástroj ruské projekce síly v regionu.

Stará velmoc povstává a bude to hodně velké. Koupí stovky evropských raketometů nové generace lepších než HIMARS

Pro Ukrajinu je tato fregata kritickou hrozbou primárně kvůli vertikálnímu odpalovacímu zařízení UKSK, potvrzuje Wikipedia. To totiž umožňuje odpálit až osm střel s plochou dráhou letu Kalibr, jimiž zasahuje strategické cíle a civilní infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí. Její dolet totiž podle verze vychází na 1 500 až 2 500 km, a nese hlavici těžkou 400 až 450 kg.

Její sestřelení je o to těžší, že létá zhruba jenom 50 metrů nad mořem, i když nad zemí musí někdy vystoupat až na 150 metrů. I tak je nicméně pro protivzdušnou obranu Ukrajiny problém, hlavně pokud letí do vnitrozemí, kde nemá soustředěných tolik systémů. Sestřelovat ji může kupříkladu MIM-104 Patriot, IRIS-T, NASAMS, SAMP/T, ale i řada dalších.

Video: íránská balistická raketa je extrémně ničivá. Pronikla izraelskou PVO, i když po ní střílela, a zasáhla Tel Aviv

Má totiž rychlost jenom 0,8 Mach, takže na ni stačí i starý S-300 a 9K37 Buk, případně letouny jako F-16 nebo Mirage 2000 v roli protivzdušné obrany, potvrzuje Wikipedia. Zatím přitom střela startuje jenom z hladinových plavidel a ponorek, ale vyvíjena je i verze pro pozemní platformu. Vzhledem k tomu, že doletí tak daleko, je nejlepší obranou zničit její odpalovač.

K těm patří v ruských ozbrojených silách kupříkladu moderní fregaty třídy Projekt 11356R, uvádí Wikipedia, které existují jenom tři. A sice Admirál Grigorovič zařazený 11. března 2016, Admirál Essen zařazený 7. června 2016, a Admirál Makarov zařazený 27. prosince 2017. Vyřazení i jediné z nich je tedy obrovskou ztrátou a oslabením ruské Černomořské flotily.

Rusko drtí ukrajinské sabotáže. Dávají mu ochutnat vlastní medicínu a sráží ho na kolena

Kromě útočného potenciálu navíc slouží fregaty jako mobilní štíty s protiletadlovými systémy Štil-1. Ty chrání ostatní ruská plavidla před ukrajinskými drony a střelami Neptun, ačkoliv to v praxi příliš nefunguje a lodě se bojí k ukrajinskému pobřeží přiblížit. Ukrajincům se podařilo při útoku poškodit nadstavbu uprostřed lodi, uvádí analytici ze CyberBoroshno.

Odnést to měly i pasivní rušicí systémy PK-10 na bocích nástavby navržené tak, aby vypouštěly tepelné pasti a dipólové reflektory a chránily loď před raketovými útoky. A vyřazen byl rovněž elektronický válečný systém TK-25, který je zodpovědný za detekci nepřátelských radarů a nastavení aktivních rušiček. Jedná se o výsledek masivního dronového útoku na Novorossijsk, v němž ukrajinská armáda cílila na přístavní infrastrukturu i samotné lodě.

Článek Je konec, už nemůže vyplout. Ukrajinci vyřadili moderní ruskou fregatu v Černém moři, odkud pálila střely Kalibr se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zasažená fregata záhy klesla ke dnu

Při cvičení Severoatlantické aliance vypálilo norské námořnictvo torpédo z ponorky Uthaug na vyřazenou fregatu Trondheim, uvádí Maritime-Executive. Na té byly naloženy i nějaké kontejnery – záběry z blízka ukazují, jak se při zásahu torpédem hroutily do moře. Exploze zbraně také zvedla obrovské kvantum vody a pravděpodobně do lodi udělala díru. Na konci záběrů totiž klesá pod hladinu, takže byl zásah více než úspěšný.

Britové to dokázali. Zavádí revoluční laserové kanony proti dronům. Na 1 km trefí minci za pouhých 275 Kč

Fregata Trondheim nebyla žádné supermoderní plavidlo. Wikipedia uvádí, že byla do výzbroje zařazena již v roce 1966, přičemž měla délku 96,6 metrů a výtlak 1 450 tun. Kromě kanonu ráže 76 milimetrů byla vyzbrojena 6 protilodními střelami Penguin, protiletadlovými střelami Sea Sparrow, a odpalovači protiponorkových torpéd a hlubinných náloží. V roce 2006 však loď najela na mělčinu a byla poškozena. Poté byla vyřazena a sloužila jako cílová loď při cvičeních. V minulosti už na ni byla vypálena třeba střela Naval Strike Missile.

Uthaug je potom plavidlo třídy Ula. Wikipedia ji popisuje jako tichou a dobře manévrovatelnou dieselelektrickou ponorku zařazenou do služby již v roce 1991, Je 59 metrů dlouhá a její výtlak činí 1 150 tun. Pod hladinou se dokáže pohybovat rychlostí až 23 uzlů a má malou posádku složenou z 21 námořníků. Disponuje přitom 8 torpédomety ráže 533 milimetrů, do nichž jsou nabíjena torpéda Atlas Elektronik DM2A3.

Putinovi se nebude líbit, jak mu v Německu odpověděli. Požadavek zní jasně: „Vyzbrojit Evropu taktickými jadernými zbraněmi“

Jedná se o německý typ torpéda zařazený do výzbroje na konci 80. let 20. století. Slouží k ničení hladinových lodí a ponorek, a na cíl je naváděno po drátu, uvádí NavWeaps. Dosahuje rychlosti 35 uzlů na vzdálenost 20 km, ale při nižší rychlosti může být dosah vyšší. Disponuje hlavicí o hmotnosti 260 kg, což je vysvětluje efektní výbuch a gejzíry vody při zasažení fregaty Trondheim. Ke zničení lodi její velikosti pravděpodobně postačuje jediný zásah.

Článek Video: Norsko ukázalo, jak vypadá skutečný útok torpédem z ponorky na fregatu. Destrukci natočilo hezky zblízka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Německo si fregaty F126 přiobjednalo

Německý projekt fregat třídy Niedersachsen odstartoval v roce 2015 výběrovým řízením, a nakonec se o 5 let později stala jeho vítězem nizozemská skupina Damen Group. Wikipedia uvádí, že mají být lodě postavené v Německu, přičemž si námořnictvo nejprve objednalo 4, a posléze si ještě další 2 přiobjednalo. Do služby by podle původních plánů měla být první fregata Niedersachsen zařazena v roce 2028, ale to se nejspíše nestane.

Největší propadák německého námořnictva: „mírové“ fregaty třídy F125 jsou k ničemu; 77 miliard bylo doslova vyhozených

Dodavatel se totiž potýká s problémy, které se mají týkat softwarových rozhraní, uvádí Zona-Militar. Vznikají proto požadavky, aby Německo od projektu odstoupilo a soustředilo se na nějaký nový. Problém je, že pokud se nepodaří nedostatky konstrukce vyřešit, nemohlo by německé námořnictvo plavidlo převzít a začít testovat. Armádní Zpravodaj ale soudí, že by pak nemělo co nasadit třeba proti ruské hrozbě. nebo by muselo spoléhat na stará a slabší plavidla.

Fregata je veliká jako torpédoborec

Fregata třídy Niedersachsen je impozantní, moderní německé námořnictvo ještě tak velkou loď tohoto typu nemělo. NavalNews ji popisuje jako 167 metrů dlouhou o výtlaku kolem 10 tisíc tun, což je velikost, jaké dosahují velké moderní torpédoborce, upozorňuje Armádní Zpravodaj. Má mít přitom schopnost vést boj proti vzdušným, hladinovým i hlubinným cílům, a plánovaná posádka 125 námořníků svědčí o vysoké míře automatizace.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

F126 má mít silnou výzbroj složenou z děla 127 mm a 16 buněk vertikálního odpalovacího systému Mk 41, v němž má být 64 raket RIM-162 Evolved SeaSparrow Missile 2B proti vzdušným cílům. Dále má disponovat odpalovacím systémem s protilodními střelami Naval Strike Missile schopnými útoku i na pozemní cíle, a pravděpodobně protiponorkovými torpédy. Na palubě mají být i 2 vrtulníky NH90 Sea Tiger schopné protiponorkového boje a dalších úloh.

Článek Německo zvažuje zrušení fregat F126 Niedersachsen. Palebná síla je impozantní, ale kvůli dodavateli by nemohly proti Rusku vyplout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Motory pro fregaty musela koupit Indie

Fregaty třídy Talwar 3. šarže jsou dvě lodě, původně fregaty třídy Admirál Grigorovič stavěné pro ruské námořnictvo. To původně dostalo tři a mělo v plánu další, ale problémem bylo, že jsou vybavené ukrajinskými motory, k nimž po roce 2014 ztratilo přístup. Situace se nakonec vyřešila šalamounsky, jelikož Rusko prodalo rozestavěná lodě Indii, která si koupila motory na Ukrajině a dodala je do Kaliningradu, kde byly namontovány, uvádí Wikipedia. Rusko ale tvrdí, že už má připravenou náhradu produkovanou domácím průmyslem.

iZdroj fotografie: Indické námořnictvo

První lodí dodanou Indii je fregata INS Tushil, druhou pak INS Tamal. Disponují schopností stealth, takže mají menší radarový odraz. NavalNews uvádí, že jsou 125 metrů dlouhé a jejich výtlak činí 4 000 tun, zatímco jim ukrajinské motory umožňují plout rychlostí až 30 uzlů, a při ekonomické plavbě by měly být schopné urazit vzdálenost až 9 000 kilometrů. Na jejich palubě pak slouží posádka složená ze 180 námořníků a důstojníků.

Ruské zbraně a indické protilodní střely

Fregaty třídy Talwar 3. šarže jsou také silně vyzbrojené – většina zbraní je ruských, počínaje dělem ráže 100 mm, přes systém protivzdušné obrany Shtil-1, což je upravená námořní verze systému Buk. Z Ruska je však i systém AK-630 CIWS nebo protiponorkový raketomet RBU-6000. Indické jsou pak protilodní střely BrahMos, i když ty jsou založené na ruských P-800 Oniks, uvádí Wikipedia. Jejich dosah je až 900 kilometrů a rychlost Mach 3.

Brazílie by si mohla coby velmoc zvolit indickou stíhačku Tejas Mk 1A jako náhradu za „starce“ F-5 Tiger. A možná je doplnit i F-16

V podobě těchto lodí získala Indie bezesporu velmi moderní víceúčelová plavidla schopná postavit se téměř jakémukoliv protivníkovi. Jejich výzbroj navíc doplňuje vrtulník, na palubě může být některý z ruských Kamovů, ale také indický HAL Druv. Indické námořnictvo počítá s dalšími dvěma plavidly třídy Talwar 4. šarše, která už ale budou postavena v Indii na základě licence. Mnohé ruské zbraně pak nahradí jiné systémy, nejčastěji indické výroby.

Článek Nejnovější v Rusku postavené fregaty by bez ukrajinských motorů ani nevypluly. Jsou přitom extrémně silné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Fregata Constellation vzniká jenom jediná

Plavidlo třídy Constellation je, respektive bude postavené na základě italské verze evropské víceúčelové fregaty FREMM, uvádí Wikipedia. V plánu bylo postavit jich alespoň 20 s raketovou výzbrojí, ale v současnosti jich je dle dostupných zpráv objednáno 6, z nichž práce probíhají na jediném, a to je ještě hotové jenom z malé části, zatímco projekt nabírá velké zpoždění. Důvodem mají být hlavně malé kapacity loděnic a nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

Během stavby ale vyvstaly i další problémy. Twz tvrdí, že by výsledné plavidlo mělo mít o 13 procent větší výtlak (původní měl činit 7 291 tun) nebo hmotnost – není přesně jasné co, než se očekávalo. To je údajně způsobeno přidáváním různých prvků dle požadavků námořnictva. Větší výtlak podle názoru Armádního Zpravodaje může znamenat např. nižší maximální rychlost nebo nutnost zavést různá omezení třeba na nesenou výzbroj.

Výzbroj Constellation bude silná

Zvýšení hmotnosti jde ovšem proti tomu, co si od fregaty představuje americké námořnictvo – to ji popisuje jako hbité víceúčelové plavidlo s upraveným bojovým systémem Aegis, díky němuž bude schopno úloh protivzdušné a protiraketové obrany. Hlavní výzbrojí pak bude vertikální odpalovací systém Mk 41 s 32 buňkami, z něhož jdou odpalovat třeba střely SM-3, SM-6, Tomahawk a mnohé další. Počítáno je i s kanonem ráže 57 milimetrů, blízkou protivzdušnou obranou, vrtulníkem a schopností boje proti ponorkám.

Největší propadák německého námořnictva: „mírové“ fregaty třídy F125 jsou k ničemu; 77 miliard bylo doslova vyhozených

Poslední zprávy naznačují, že první fregata s názvem Constellation by měla měla být dodána až v roce 2029. InsideDefense spekuluje, že na americkém ministerstvu obrany existují i myšlenky na oddálení nebo dokonce opuštění celého projektu, neboť na něj nejsou žádané potřebné prostředky. Vzhledem k tomu, že americké flotila stárne a není známý žádný další významný záměr na její posílení a omlazení, může to znamenat obrovský problém.

Článek Americké fregaty třídy Constellation jsou opět ve velkých problémech. Nejmocnější námořnictvo světa bez nich nemá záchranu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Type 31 má být univerzální fregata

Velká Británie už fregaty nějakou dobu provozuje. Wikipedia uvádí, že má v současné době ve výzbroji má 8 fregat třídy Type 23, z nichž nejstarší byla zavedena do výzbroje v roce 1992. Je tedy patrné, že potřebuje obnovu, a pětice plánovaných plavidel třídy Type 31 je měla nahradit. Mělo se jednat o takzvanou všeobecnou fregatu, která je vhodná pro různé hlídkové, protipirátské a protiteroristické akce. Poslední zprávy ale naznačují, že se Velká Británie rozhodla tuto fregatu vyzbrojit mnohem silněji, takže bude schopnější.

iZdroj fotografie: Britské královské námořnictvo

Britské námořnictvo totiž na stránkách tvrdí, že bude osazena vertikálním odpalovacím systémem MK 41 se schopností odpalovat protivzdušné a protiraketové střely SM-2, SM-3 a SM-6, řízené střely Tomahawk, rakety SeaSparrow, Evolved SeaSparrow, a také protiponorkové střely. Informace se hodně rozchází, ale systém má nejspíše mít 32 buněk. Znamenalo by to schopnost zasahovat cíle moderními zbraněmi ve vzduchu, na moři, pod vodou i na zemi. Dávalo by jí to tedy možnost zničit jakoukoliv ruskou loď nebo ponorku.

Na fregatě může být výsadek komanda

Samotná fregata je dlouhá 138,7 metrů a výtlak je udáván na 5 700 tun, v některých zdrojích se mluví dokonce o 7 000 tun. Wikipedia uvádí, že by se měla pohybovat rychlostí vyšší než 28 uzlů a její dosah by mohl být kolem 17 000 kilometrů. Posádka má mít asi 110 členů, ale ubytovací kapacita je pro 190 osob. Armádní Zpravodaj proto odhaduje, že může jít o kapacity třeba pro komanda námořní pěchoty určená k plnění různých speciálních úkolů.

Belgická fregata Louise-Marie je malý zabiják ruských lodí. Poradí si s nimi až na 250 km a problém pro ni nejsou ani ponorky

Tomu by napovídala i instalace rampy se schopností vyložit a zase vyzdvihnout tři taktické čluny PAC-24, ale na lodi je samozřejmě i vrtulník schopný vzdušného výsadku. Velká Británie nebude jedinou zemí, která bude používat fregaty Type 31. Tři si objednalo Polsko a další dvě hodlá provozovat Indonésie. Není ovšem vyloučeno, že se mezi státy s flotilou najdou ještě další zájemci – tedy pokud se plavidlo ukáže jako schopné a cenově dostupné.

Článek První britská fregata Type 31 spuštěna na vodu: výzbroj má na potopení jakékoliv ruské lodě, objevit se má i pod polskou vlajkou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mogami je nenápadná, ale přitom silná

Japonská fregata Mogami je takzvanou všeobecnou fregatou, což znamená, že je schopná boje s ponorkami, silné protivzdušné obrany, ale i úderů na námořní nebo pozemní cíle. Wikipedia uvádí, že má zároveň prvky stealth, což ji dělá nenápadnou na radarech, na nichž v podstatě vypadá jako mnohem menší plavidlo, a je tak schopná splynout s dalšími, třeba rybářskými loděmi ve svém okolí. A přitom může nepříteli zasadit velmi zdrcující úder.

iZdroj fotografie: Hiroshi miyaji / Creative Commons / CC BY-SA

Japonsko má dokonce plán, že by mohlo tento typ fregaty prodat do Austrálie, která hledá takovéto plavidlo, a právě Mogami je jedním ze dvou kandidátů, uvádí ArmyRecognition. První by nejspíše vzniklo v zemi vycházejícího slunce, ale další už v australských loděnicích. Austrálie totiž patří ke spojeneckým zemím, kam nová japonská legislativa umožňuje zbraně vyvážet. Armádní Zpravodaj dodává, že není přesně jasné, zda skutečně uvažuje o třídě Mogami, nebo spíše o tzv. vylepšené Mogami, která je o něco větší a také silnější.

Fregata má díky automatizaci malou posádku

Fregata třídy Mogami je 133 metrů dlouhá, má plný výtlak 5 500 tun a je schopna dosahovat rychlosti větší než 30 uzlů. Na její palubě slouží kolem 90 námořníků, což svědčí o vysokém stupni automatizace. Vybavena je moderními senzory pro odhalování cílů na moři, pod hladinou a ve vzduchu, třída vylepšená Mogami má mít podobné parametry, ale její délka je 142 metrů, takže má i větší výtlak, čímž se přibližuje menším torpédoborcům.

Brazílie staví mnohem lepší fregatu, než jakou je ruská třída Admirál Grigorovič. Velikostně podobná, ale mnohem silnější

Fregata má kanon ráže 127 mm a vertikální odpalovací systém Mk.41 s 16 články, uvádí NavalNews, zatímco vylepšená Mogami s 32 články. Ten umožňuje odpalovat protiletadlové střely jako SM-2, SM-3, protiraketové SM-6, střely Tomahawk i mnohé další. Dále má odpalovač 8 protilodních střel Type 17 s dosahem 400 kilometrů, protiponorková torpéda a systém SeaRAM pro blízkou ochranu. Na palubu se vejde také vrtulník, v případě Japonska Mitsubishi SH-60L postavený na základě amerického Sikorski SH-60 Black Hawk.

Článek Ambiciózní japonská fregata Mogami může zasadit zdrcující údery. Výjimečně ji může získat zahraniční zájemce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Fregaty Tamandaré jsou dokonce stealth

Brazílie již fregaty ve výzbroji má – nejpočetnějších je pět plavidel třídy Niterói. Wikipedia uvádí, že byla uvedena do provozu mezi lety 1977 až 1980, a takže už vzhledem ke svému stáří nesplňují požadavky na moderní lodě. A právě je by měly fregaty třídy Tamandaré nahradit. Oproti nim budou disponovat celou řadu výhod. Jedná se o lodě se schopností stealth, uvádí Naval-Technology, takže se na radaru jeví mnohem menší, než ve skutečnosti jsou. Disponují však i silnou útočnou a obrannou výzbrojí a moderními systémy.

iZdroj fotografie: Brazilské námořnictvo / Creative Commons / CC BY-SA

Fregaty třídy Tamandaré jsou dlouhé 107,2 m a mají výtlak 3 500 t. Velikostně by se daly přirovnat k ruské třídě fregat Admirál Grigorovič o výtlaku 4 000 t, ale jejich konstrukce má mnoho odlišností. Ruské lodě mají lepší schopnosti dálkového úderu na pozemní cíle, kdežto brazilské jsou mnohem více zaměřené na svou obranu, hlavně ze vzduchu. Armádní Zpravodaj soudí, že jsou jejich systémy založené hlavně na německých technologiích sofistikovanější.

Silná protivzdušná obrana i protilodní střely

Na palubě brazilských fregat je dělo ráže 76 mm, uvádí Wikipedia, a dále disponují vertikálním odpalovacím systémem s 12 buňkami, z nichž jsou v každé 4 střely Sea Ceptor schopné ničit letouny, řízené střely a podobné cíle na vzdálenost přes 45 km. Nesou také 8 protilodních střel MANSUP s dosahem 200 km, ale sloužit mohou i proti pozemním cílům, a nechybí ani protiponorková torpéda, systémy blízké ochrany CIWS, a jeden vrtulník.

Dánské fregaty třídy Iver Huitfeldt mají být obávané, ale nejspíše jsou úplný propadák. Mají totiž problémy střílet

Na palubě fregat třídy Tamandaré má sloužit 136 členů posádky a pohybovat se mohou rychlostí až 25,5 uzle, zatímco dosah vychází na 10 200 kilometrů. Skutečnost, že jsou plavidla stavěna v brazilských loděnicích, ukazuje, že je země schopna vyprodukovat i moderní plavidla světové úrovně, přestože jsou postavena na základě německé konstrukce MEKO A100 a na stavbě se podílí brazilská pobočka německé ThyssenKrupp Marine Systems. Po jejich zařazení do služby bude Brazílie disponovat jedněmi z nejmodernějších fregat v oblasti.

Článek Brazílie staví mnohem lepší fregatu, než jakou je ruská třída Admirál Grigorovič. Velikostně podobná, ale mnohem silnější se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Fregaty primárně k protivzdušné obraně

Třídu Iver Huitfeldt zavedlo dánské námořnictvo v letech 2008 až 2011, uvádí Wikipedia. Jde hlavně o lodě určené k protivzdušné obraně, i když samozřejmě mohou vykonávat i protiponorkové hlídky, ničit jiná plavidla, a teoreticky sloužit i jako platforma pro odpalování řízených střel dlouhého dosahu Tomahawk, i když ty nemá Dánsko ve výzbroji, upozorňuje Armádní Zpravodaj. Jsou tedy zdánlivě silné a měly by být obávanými plavidly.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Jejich pověst ale kazí incident z Rudého moře, kde se v roce 2024 na zhruba půl hodiny na jedné fregatě Iver Huitfeldt zcela zasekla palba střel protivzdušné obrany kvůli softwarové chybě. Cíle se nakonec podařilo zničit, ale znamenalo to vážné narušení bojových schopností lodi a ohrožení posádky. Jak se ukázalo, problém se týká všech plavidel, a nejspíše se ho podařilo opravit, protože ArmyRecognition uvádí, že se Iver Huitfeldt v květnu 2025 úspěšně účastnila protiraketového a protivzdušného cvičení NATO u pobřeží Norska.

Fregaty Iver Huitfeldt mají několik typů střel

Dánská plavidla měří na délku 137,8 metrů a mají výtlak 6 645 tun, uvádí SeaForces. Na jejich palubě pak slouží posádka 117 námořníků, ale jejich ubytovací kapacita je 165 osob. Ačkoliv dosahují maximální rychlosti 30 uzlů, při úsporné rychlosti mají dosah až 17 200 kilometrů. Vyzbrojené jsou vertikálním odpalovacím systémem Mk.41 se střelami RIM-66 SM-2MR Block IIIA, Mk.56 se střelami RIM-162 Evolved Sea Sparrow, protilodními střelami Harpoon, protiponorkovými torpédy, dvěma děly ráže 76 mm, a vrtulníkem Sikorsky MH-60R.

Největší propadák německého námořnictva: „mírové“ fregaty třídy F125 jsou k ničemu; 77 miliard bylo doslova vyhozených

Dánsko se dle Armádního Zpravodaje bude muset rozhodnout, co s problematickými fregatami udělat. NavalNews uvádí, že existuje i návrh, aby nedoházelo k jejich modernizaci, jelikož by to stálo nemalé finanční prostředky. Místo nich by mohlo námořnictvo získat nové a moderní fregaty bez těchto problémů. Lodě třídy Iver Huitfeldt by místo toho mohly být přestavěné na dálková hlídková plavidla, protože ta Dánsko potřebuje hlavně u Grónska.

Článek Dánské fregaty třídy Iver Huitfeldt mají být obávané, ale nejspíše jsou úplný propadák. Mají totiž problémy střílet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Německo mělo s F125 dobré úmysly

F125 měla představovat novou třídu válečných lodí. Armádní Zpravodaj připomíná, že je tehdejší německá kancléřka Anglela Merkelova v jednom za svých projevů nazvala „mírovými fregatami“; jindy byly zase označovány za fregaty stabilizační. Primárně měly být určeny pro podporu pozemních jednotek, oddělení bojujících sil a vymáhání dodržování embarg na vývoz a dovoz. Všechno tedy dobré úmysly v tehdy mírem zmítané Evropě.

Francie prolomila mlčení a vůbec poprvé se vyjádřila k sestřelení Rafale čínskou J-10C – mohlo by se jednat o první případ za skoro 25 let

Vznikly tím největší válečné lodě v poválečném Německu. Výtlak F125 je 7 200 tun, délka 149,52 metrů, šířka 18,8 metrů a ponor 5,2 metrů. Pohon potom zajišťuje systém CODLAG, kdy diesel generátory pohání plynovou turbínu, která dodává energii elektromotorům. Velkou výhodou motoru je tichý chod a možnost plout pouze na baterii nebo jenom s částí pohonu.

iZdroj fotografie: Thomas Dahlstrøm Nielsen / Creative Commons / CC BY-SA

Výkony fregat třídy F125, tedy alespoň na papíře, nejsou podle Armádního Zpravodaje špatné. Rychlost pouze na pohon z baterií dosahuje úctyhodných 20 uzlů (38 km/h), s naftovými motory při plném výkonu má pak Bádensko-Wurtenbursko rychlost až 26 uzlů (48 km/h). Dosah vychází na 7 400 km a na moři má bez větší údržby vydržet až dva roky. Původně se počítalo, že budou ke každé lodi dvě kompletní posádky na střídání pro dlouhé mise.

V něčem je F125 silná, v jiném bezbranná

„Mírové fregaty“ pro „výzvy 21. století“ dostaly i naprosto unikátní výzbroj. F125 má zbraně především pro asymetrickou válku, v níž je minimální ohrožení ponorkami a letectvem nepřítele. Jádrem je 127mm víceúčelový kanón Oto Malera 127/64LW, který má dostřel 30 až 120 km podle použité munice a je především určen k úderům na pozemní cíle

Pěstí na menší ruské lodě bude francouzsko-britská protilodní střela Sea Venom. Uniknout jí nezvládnou ani ty opravdu rychlé

Druhou nejsilnější zbraní lodi je potom blok osmi protilodních střel RGM-84D Harpoon s dostřelem až 130 km, které byly získány kanibalizací ze starší třídy fregat F124 Sachen. Extrémně silná je pak i ochrana proti malým a lehkým cílům, kterou tvoří dvě dálkově ovládané věže s rychlopalným kanonem MLG 27 mm a pět věží s kulomety 12,7 mm.

iZdroj fotografie: Uživatel Buonasera/ Creative Commons / CC BY-SA

Naopak extrémně podceněná je dle Armádního Zpravodaje protiletecká obrana, jíž tvoří jen dva lehké systémy s krátkým dosahem (9 km) RAM Block II s 42 raketami. A co schází úplně, je protiponorková ochrana. F125 nejen, že postrádá torpéda a hlubinné nálože, ale nemá ani protiponorkový sonar a musí se v této obraně spoléhat na své dva vrtulníky HH-90. K dispozici má nicméně i dvě vodní děla a čluny pro speciální jednotky.

Extrémně drahé lodě nemají využití

Stavba první jednotky Bádensko-Würtenbersko začala v roce 2011 a měla trvat 2 roky, ale kvůli technickým problémům se protáhla do roku 2015. Testy lodi za 775 milionů euro (19,3 miliard Kč) však začaly až v roce 2017 a skončily katastrofálně. Kvůli přetížení byla permanentně nakloněna o 1,3 ° na pravobok a byla schopna plavby jenom na klidném moři.

Izrael může poprvé za válku extrémně posílit Ukrajinu: dodá jí až 6 000 obrněných transportérů M113 během pár měsíců

Obrovské problémy byly také se softwarem a senzory. Těch má loď 28 000! Díky nim se sice podařilo zredukovat posádku na 120 mužů, ale loď je příliš složitá. Problémy byly i s kabeláží, protipožární ochranou, pohonem a nefunkčním designem stealth. Bádensko-Würtenbersko bylo tak okamžitě vráceno zpět do loděnic.

iZdroj fotografie: Uživatel Llez/ Creative Commons / CC BY-SA

Stejnými neduhy trpěly i zbylé tři lodě třídy F125 – Nordrhein-Westfalen, Sachsen-Anhalt a Rheinland-Pfalz. Všechny se tak dostaly do služby až na začátku 20. let, avšak jejich bojová připravenost a vůbec bojová hodnota jsou podle redakce Armádního Zpravodaje značně pochybné. Bundesmarine neví, co s nimi. Jejich přestavba díky celé chybné koncepci není možná – čeká je tedy asi jenom služba v přístavech a čekání na vyřazení.   

Článek Největší propadák německého námořnictva: „mírové“ fregaty třídy F125 jsou k ničemu; 77 miliard bylo doslova vyhozených se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Fregatu koupila Belgie v Nizozemsku

Belgická fregata Louise-Marie nepatří k nejmodernějším lodím. Byla původně nizozemská a jmenovala se Willem van der Zaan; Wikipedia uvádí, že došlo k jejímu spuštění na vodu v roce 1991 a Belgie ji koupila v roce 2005, přičemž v jejím námořnictvu slouží i sesterská loď Leopold I – jsou to nejsilnější plavidla v jeho službě. Belgičanům dávají možnost efektivního boje s hladinovými cíli i ponorkami, a zároveň mají i relativně slušnou protivzdušnou obranu.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Nizozemska

Hlavní zbraní fregaty Louise-Marie proti hladinovým soupeřům je protilodní střela Harpoon, jichž nese celkem 8. Těchto střel existuje mnoho verzí a MissileTreat uvádí, že mohou mít dosah až 250 kilometrů, a jejich hlavice má hmotnost až 224 kilogramů. Armádní Zpravodaj se domnívá, že zvládnou zničit nebo významně poškodit jakoukoli vojenskou loď ve výzbroji Ruska, a to včetně jeho torpédoborců nebo křižníků. Na krátkou vzdálenost může také použít dělo ráže 76 milimetrů, k protivzdušné obraně pak slouží rakety SeaSparrow.

Proti ponorkám torpéda a vrtulník

Fregaty, a platí to i pro Louise-Marie, jsou často nasazovány k protiponorkovému boji. Hlavní zbraní k tomu je torpédo Mark 46, jehož dosah je až 11 kilometrů, uvádí Wikipedia. Loď je vybavena i sonarovým systémem, aby mohla ponořené ponorky lokalizovat a zaměřit. Kromě toho startuje z její paluby vrtulník NHIndustries NH90, který má disponovat i schopností lokalizovat ponorky pomocí sonaru, a též je schopen shazovat vlastní naváděná torpéda.

Polsko ovládne Baltské moře: fregata třídy Miecznik bude strašák pro ruské lodě i ponorky. Zničit je dokáže na 250 kilometrů

Luise-Marie není velké plavidlo, jeho délka činí 122,3 metrů a výtlak 2 800 tun, zatímco maximální rychlost je 30 uzlů. Na jeho palubě pak slouží posádka složená ze 145 námořníků a důstojníků a nemusí operovat jenom v blízkosti evropských břehů, vhodné je i k misím na delší vzdálenosti. Fregata už byla nasazena například v Rudém moři na ochranu civilních plavidel proti útokům jemenských Hútíjů, uvádí DefenseNews.

Článek Belgická fregata Louise-Marie je malý zabiják ruských lodí. Poradí si s nimi až na 250 km a problém pro ni nejsou ani ponorky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Fregata třídy Mieczik bude víceúčelová

Fregaty třídy Miecznik vychází z britského konceptu Arrowhead 140, který je dle Wikipedie derivátem dánských fregat třídy Iver Huitfeldt. Polské námořnictvo plánuje stavbu tří plavidel, která by měla být hotová a zařazená do služby v letech 2029 až 2031. Půjde o víceúčelové fregaty určené pro boj s hladinovými loděmi a ponorkami, a disponující silnou PVO.

Čeho se Amerika zbavila, po tom Polsko skočilo: armádu posiluje také tanky Abrams M1A1 FEP, stále jsou velmi schopné

Hlavní zbraní proti plavidlům by měla být RBS-15 Mk.3E. Výrobce Saab ji popisuje jako střelu s dosahem větším než 200 km, přičemž se většina zdrojů shoduje na 250 km. Létá přitom podzvukovou rychlostí Mach 0,9 a disponuje hlavicí těžkou asi 200 kg. Armádní Zpravodaj to hodnotí jako dostatečné ke zničení nebo poškození plavidel velikosti torpédoborce i křižníku, což stačí – větší vojenská plavidla totiž Rusko v Baltském moři nemá.

Fregata bude mít vertikální odpalovač

Ve výzbroji fregaty má být potom 32článkový vertikální odpalovací systém Mk41, do něhož by se měly být nabíjeny nově vyvíjené protiletadlové střely CAMM a CAMM-ER – do jedné buňky se mají vejít čtyři. NavyLookout uvádí, že druhé z nich mají dosah až 100 km. Armádní Zpravodaj dodává, že lze do Mk41 použít i střely Tomahawk, SM-6 a další americké lodní zbraně, ale není jasné, zda je bude moci používat i polské plavidlo. Výzbroj pak doplní dělo ráže 76 milimetrů, dvojice rychlopalných kanonů ráže 35 milimetrů a protiponorková torpéda.

iZdroj fotografie: Uživatel Boevaya mashina / Creative Commons / CC BY-SA

Fregata třídy Miecznik bude 138,7 metrů dlouhá, její výtlak kolem 7 000 tun, zatímco maximální rychlost je projektována na 28 uzlů a dosah na 9 000 kilometrů, což k předpokládaným operacím v Baltském moři nebo okolí Evropy více než dostačuje. Loď navíc bude moci kdykoliv využít přístavů ve spojeneckých zemích. Počítáno je pak s osádkou 120 námořníků a v zadní části plavidla je dokonce heliport, odkud má vzlétat lodní vrtulník.

Článek Polsko ovládne Baltské moře: fregata třídy Miecznik bude strašák pro ruské lodě i ponorky. Zničit je dokáže na 250 kilometrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Italské plavidlo je široce víceúčelové

Fregata Spartaco Schergat v sobě spojuje schopnosti víceúčelového plavidla a pokročilého ponorkového boje, vysvětluje ArmyRecognition. To znamená, že zvládá nejenom boj proti ponorkám, ale i různé námořní operace včetně komplexního velení a koordinace společných sil. Má totiž nejenom silnou výzbroj a detekční systémy, ale zároveň i schopnost bránit se různým typům útoků ze vzduchu nebo z moře, a to včetně využití protitorpédového systému nebo různých typů elektronických protiopatření.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Na hladinový boj je fregata vybavena hlavně čtveřicí protilodních střel Teseo Mk2/A. Výrobce MBDA je popisuje jako střely dlouhého dosahu, který by měl činit minimálně 350 kilometrů – tím by nejenže byla schopna zničit v podstatě jakoukoliv ruskou loď, ale zvládat by měla i pozemní cíle. Vedle toho je pak na lodi dělo ráže 127 milimetrů schopné používat naváděnou munici Vulkano. Wikipedia uvádí, že má dosah až 70 kilometrů, a Armádní Zpravodaj soudí, že to fregatě dává velikou údernou sílu třeba proti cílům na pobřeží.

Zvládne boj s ponorkami i střelami

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že bude fregata primárně bojovat s ponorkami, k čemuž disponuje pokročilým sonarem, 4 protiponorkovými střelami MBDA Milas, a dvojicí protiponorkových torpéd MU90 Impact ráže 324 mm. Do protiponorkových operací se však může zapojit i dvojice vrtulníků. Na obranu proti vzdušným útokům pak disponuje vertikálním odpalovacím systémem se 16 buňkami na střely Aster 15 a Aster 30. Ty jsou schopné zasahovat letadla a střely, a v nejnovější variantě i balistické rakety do vzdálenosti až 150 km.

C1 Ariete vs. T-90M: nejspíše nejvyrovnanější souboj, jaký by se mohl odehrát. Oba mají totiž značné slabiny

Fregata je 144,6 metrů dlouhá a její výtlak činí 6 700 tun, uvádí Wikipedia s tím, že má na palubě osádku složenou ze zhruba 200 námořníků. Dokáže se přitom pohybovat rychlostí až 30 uzlů a její dosah je 12 600 kilometrů. Přizpůsobena je hlavně k operacím ve Středomoří, ale Armádní Zpravodaj soudí, že bude vzhledem ke spojeneckým závazkům počítáno s jejími operacemi podél celé Evropy, teda od jihu přes západ až na sever.

Oggi una nuova nave della #MarinaMilitare sarà varata. A #SestriLevante presso il cantiere navale Riva Trigoso di @FincantieriMG la cerimonia di benedizione di nave Spartaco Schergat.#NoiSiamolaMarina@MinisteroDifesa @SM_Difesa pic.twitter.com/YzFXnO56Hp

— Marina Militare (@ItalianNavy) January 26, 2019

Fregata Spartaco Schergat

Článek Nová italská fregata FREMM v hybridní konfiguraci GP-EVO rozerve jakoukoliv ruskou ponorku nebo loď až na 350 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čínská Type 054B je multifunkční

Fregata Type 054B je novým typem plavidla ve výzbroji čínského námořnictva. Twz ji popisuje jako loď plnou nových technologií, která by se v budoucích letech mohla stát páteří čínského námořnictva. Vhodná je jako doprovodné plavidlo operačního svazu kolem letadlové lodi, případně velké útočné výsadkové lodi, ale může plnit i samostatné úkoly. Je velmi multifunkční, bojovat je totiž schopna proti vzdušným, hladinovým i ponorkovým hrozbám.

The second Type 054B frigate is undergoing sea trials pic.twitter.com/CR3ryTWKhp

— 彩云香江 (@louischeung_hk) February 12, 2025

Parametry lodě nejsou známé, ale Wikipedia odhaduje délku na 147 až 150 m a výtlak na 5 500 až 6 000 t. Je tedy menší než torpédoborce, např. americký torpédoborec třídy Arleigh Burke je v nejnovější verzi dlouhý 155,3 m a má výtlak 9 700 t. Čínská loď se mu jistě může postavit a je schopná ho zničit či poškodit, což samozřejmě platí i naopak – torpédoborec má větší palebnou sílu, výhodou fregaty pak zase je, že je levnější a lze ji postavit ve větších počtech.

Silné protilodní a protiletadlové střely

Fregata Type 054B je vyzbrojena kanonem ráže 100 milimetrů, nese 8 protilodních podzvukových střel YJ-83 s dosahem 180 kilometrů, přičemž má vertikální odpalovací systém s 32 buňkami. Jenom pro srovnání, americký torpédoborec jich má 96. V buňkách jsou pravděpodobně vylepšené střely středního dosahu HQ-16, uvádí NavalNews, které by měly být schopné zasahovat vzdušné cíle do vzdálenosti až 160 kilometrů. Loď má také radar typu AESA.

Analýza, zda by mohla budoucí čínská Type 004 nahradit americkou USS Gerald R. Ford jako nejsilnější letadlovou loď na světě

V její zadní části je přistávací plocha a hangár pro vrtulník Harbin Z-20, což je upravená čínská kopie amerického Sikorsky S-70. Lze předpokládat, že bude Čína v následujících letech tyto fregaty vyrábět ve vysokých počtech, a nejenom díky nim by mohlo čínské námořnictvo svou sílu projektovat hluboko do Pacifiku, ale i do Indického oceánu a dalších oblastí.

بعد سنة من دخولها التجارب..تسلمت #الصين 🇨🇳 نوع جديد من الفرقاطات برادارات وكمية صواريخ من مستوى أخر

أصبحت Type 054B جزء من البحرية الصينية المتنامية

بـ5000 طن أضخم من أختها 054A

برادارات AESA تحمل 32 خلية صاروخية منها الأسرع من الصوت وقدرات ضد غواصات.pic.twitter.com/e0NubS1IIj

— HALIM | حـليـم (@shadowh55543098) January 23, 2025

Čínská fregata Type 054B

Článek Čínská fregata Type 054B vypadá nebezpečně, může se stát páteří námořnictva. Rozdat si to může i s americkým torpédoborcem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zircony zatím útočily jenom na pozemní cíle

Admiral Isakov ještě není v činné službě, zatím byl jenom spuštěn na vodu a počítá se s ním v roce 2027. V té době už bude možná i jasné, co vlastně střely 3M22 Zircon dokáží – ačkoliv jsou již ve výzbroji, Rusko dosud na veřejném cvičení neukázalo, že by byly schopné zasáhnout nějakou loď – jenom tvrdí, že to zvládají, což je ale velice obtížný úkol. Nasazeny již byly, ale jejich cíl byl pozemní, uvádí Reuters s tím, že to prokázala analýza trosek.

#Frigate #AdmiralIsakov launches fourth #warship of #Russia ‚s #Project22350 hits water https://t.co/Q67jZh8oy4 pic.twitter.com/Oyn6ffgHxv

— Navy Recognition (@NavyRecognition) September 30, 2024

O střele 3M22 Zircon jsou dostupné jenom kusé údaje publikované Ruskem. Její dosah má být 1 000 km, uvádí MissileDefenseAdvocacy, a rychlost hypersonická, takže má být téměř nesestřelitelná. Ale i kdyby to byla pravda, nemusí být zabijákem letadlových lodí, jelikož se proti ní dokáží bránit jednoduše tak, že letadly zničí její nosič, jakým je Admiral Isakov dříve, než se dostanou na dostřel. Navíc hypersonické střely sestřelit jdou, i když obtížně.

Admiral Isakov má ve výzbroji i další zbraně

Fregata třídy Projekt 22350, jakou je Admiral Isakov, je spíše menším plavidlem – na délku má 135 metrů a výtlak 5 400 tun, uvádí Wikipedia. Jde o zhruba poloviční výtlak, než jaký mají nejnovější americké torpédoborce třídy Arleigh Burke. Její max. rychlost je pak 29,5 uzlů a operovat může po dobu 30 dní. Na její palubě složí osádka složená z 250 námořníků.

Názor: dokonce ani 10 ruských hypersonických raket Zircon nemůže potopit americkou letadlovou loď, je zkrátka příliš obrovská

3M22 Zircon jsou umístěny ve dvou vertikálních odpalovačích, z nichž je v každém 8 buněk na střely. Kromě těch do nich lze nabít i protilodní střely P-800 Oniks nebo 3M54-1 Kalibr určené k útokům na pozemní cíle, a loď má rovněž dělo ráže 130 mm, 32 střel systému Redut, což je námořní verze systému protivzdušné obrany S-350, a dále systém Palash na blízkou protiraketovou obranu. Fregata může také bojovat s ponorkami za pomoci protiponorkových torpéd.

The frigate Admiral Isakov(Pr. 22350) being built for the Russian Pacific Fleet was launched at the PJSC Shipbuilding plant Severnaya verf.
The frigate will join the Russian Navy in 2027. pic.twitter.com/z1EoShunWb

— Massimo Frantarelli (@MrFrantarelli) September 27, 2024

Křtění ruské fregaty Admirál Isakov

Článek Ruské hypersonické střely Zircon nejsou pro americké „letadlovky“ zdaleka takovým nebezpečím, jak by se mohlo zdát se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejspíše špatně spočítaná hmotnost

Jedním z příkladů nepovedené údržby lodě může být íránská fregata Sahand. Defence-Blog uvádí, že patří mezi nejmodernější plavidla íránského námořnictva a potopilo se během prací v přístavu. Nejprve se převrátilo na bok, a i když bylo připoutáno silnými lany, nestačilo to a později se převrhlo zcela. Špatná stabilita nejspíše souvisela právě s modernizací.

🇮🇷Iranian frigate IRIS Sahand that capsized in Bandar Abbas on 9 July being salvaged.

Via @mhmiranusa pic.twitter.com/KlBflC0xCf

— Navy Lookout (@NavyLookout) July 22, 2024

EurAsianTimes, uvádí, že konstruktéři loď podle všeho vybavili dalšími odpalovacími zařízeními protilodních střel, odpalovacími zařízeními raket země-vzduch a novými radarovými systémy, jenomže si zřejmě nepohlídali celkovou hmotnost. Systémy jsou jistě velice těžké a bývají umístěny ve vyšších částech lodi, a proto mohly mít vliv na její celkovou stabilitu. Jestli je to pravda, lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že modernizaci konstruktéři špatně spočítali, protože by se takové plavidlo jenom tak převrátit nemělo.

Univerzální loď s protilodními střelami

Ztráta fregaty jakou je Sahand je velice citelná, protože jde o jednu z nejlepších lodí íránského námořnictva zařazenou do výzbroje v roce 2012, uvádí Wikipedia, přičemž je 95 metrů dlouhá a má výtlak 2 500 tun. Její hlavní výzbroj tvoří dělo ráže 76 milimetrů a 8 protilodních střel Qader s dosahem 300 kilometrů a 200 kilogramů těžkou hlavicí. Kromě toho má loď i systém protivzdušné obrany a může bojovat s ponorkami. Na její palubě slouží 140 námořníků.

První „letadlová“ loď v historii Íránu: jde o promyšlenou improvizaci, která má prodloužit dosah letectva a sloužit nové taktice s drony

Nehody při opravách nebo rekonstrukcích lodí se však stávají i jinde, příkladem může být modernizace ruské letadlové lodi Admiral Kuzněcov. Wikipedia uvádí, že od od roku 2017 se pod ní potopil plovoucí suchý dok a také na ní vypukl ničivý požár. Oheň pak při opravách v doku roku 2020 zničil i francouzskou útočnou jadernou ponorku Perle, uvádí NavalNews, jejíž zničená příď byla nakonec nahrazena jinou z vyřazené sesterské ponorky Saphir.

Článek Když to konstruktéři podcení, může se nakonec moderní íránská fregata Sahand během modernizace převrhnout a potopit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Motory již nemají ukrajinské komponenty

Nejnovější fregata je pro Rusko klíčová, neboť předchozí 2 plavidla spoléhala na pohon s komponenty z Ukrajiny, ale jak uvádí NavalNews, Admirál Golovko má již pohon jenom s díly vyráběnými domácím průmyslem. Tím se podařilo odstranit překážku ve výstavbě fregat, kterou způsobily špatné vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko tak bude moci bez větších problémů postavit i všech 7 plánovaných plavidel, případně další objednat.

#TECHNOLOGY #AdmiralGolovko Financial Turbulence at Sea: Russian Frigate Commissioning Turns Into Legal Battle Over Contract Discrepancies: A week in the past, precisely on December 25, 2023, Russia held an elaborate ceremony to officially introduce the… https://t.co/5t39423hsZ pic.twitter.com/UqZX7XtJw3

— militarynews (@militarydefens) January 3, 2024

Na fregatě Admirál Golovko je pozoruhodná hlavně její výzbroj. Kromě děla ráže 130 milimetrů má 16 buněk k odpalování střel typu Kalibr, P-800 Oniks a 3M22 Zircon, uvádí DefenseNews. 3K14 Kalibr jsou řízené střely pro útoky na pozemní cíle a mají dle typu dolet až 2 500 km, kdežto P-800 Oniks jsou protilodní nadzvukové střely s dosahem 600 km, a Zircon jsou zase hypersonické střely s dosahem přes 1 000 kilometrů a hlavicí 300 až 400 kg těžkou. Ale ani tyto vyspělé zbraně nepotopí americkou letadlovou loď, a otázka je, jak jsou funkční.

Silná obrana založená na S-350

Fregata se chlubí i silnou protivzdušnou obranou založenou na systému Redut s 32 odpalovacími buňkami. Jde o navalizovanou verzi ruského systému protivzdušné obrany S-350, a loď mohou bránit 3 typy střel krátkého, středního nebo dlouhého doletu, uvádí Janes. Ty mají dosah až 150 kilometrů do dálky a 35 kilometrů do výšky. Cíle přitom vyhledává moderní radar 5P-20K Poliment, a protivzdušnou obranu fregaty Admirál Golovko doplňují ještě 2 systémy Palash vybavené rotačními kanony ráže 30 milimetrů.

Japonské futuristické stealth fregaty Mogami jsou názornou ukázkou preciznosti a rozvahy; mají být nepozorovanými zabijáky

Admirál Golovko je vybaven i vlečeným sonarem a torpédy, takže může detekovat ponorky a útočit na ně, a z paluby je také schopen odstartovat vrtulník Kamov Ka-27. Na lodi dlouhé 135 m o výtlaku 5 400 tun slouží 210 námořníků, a dosahuje rychlosti až 29,5 uzlů – na moři přitom vydrží zhruba měsíc. Má sice asi o 1/2 menší výtlak i nižší počet odpalovaných střel než moderní torpédoborce, ale i tak jde bezpochyby o moderní plavidlo. Jenom fregaty navíc mají i mnohá západní námořnictva a nikdo o jejich schopnostech nepochybuje.

Článek Fregata Admirál Golovko je nejmodernější lodí ruského námořnictva, nést může dokonce hypersonické střely a není radno ji podcenit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Fregaty nahradí starší torpédoborce

Ve své flotile chce japonské námořnictvo nahradit torpédoborce třídy Asagiri a doprovodné torpédoborce třídy Abukuma z 80. let 20. století. Rozhodlo se přitom vsadit na fregaty, což jsou lodě o něco menší než torpédoborce, ale s podobnými vlastnostmi, jsou však obecně levnější. S výstavbou fregat začalo již v roce 2015 a výsledná třída Mogami patří mezi opravdovou světovou špičku; má mohutnou výzbroj a vlastnost stealth. Japonsko má již v aktivní službě 4 takové lodě a další 4 jsou spuštěny na vodu a v různém stupni výstavby, další pak v plánu.

iZdroj fotografie: Japonské námořnictvo / Creative Commons / CC BY

Web MilitaryToday uvádí, že jsou fregaty třídy Mogami kradmější než většina ostatních válečných lodí na světě, z čehož by si mnozí konstruktéři mohli vzít příklad. Jejich futuristický tvar a použité materiály zaručují nízký radarový odraz, a pohon má být mimořádně tichý. Díky tomu by mohly dosahovat až parametrů amerických torpédoborců třídy Zumwalt, oproti nimž jsou však mnohem levnější. Jejich délka je 133 metrů a výtlak 5 500 tun, jsou tedy o dost menší než třeba Type 054B, které se mohou stát páteří čínského námořnictva. Japonsko s nimi navíc uspělo i v zahraničí, 8 fregat si již objednala Indonésie a další země mohou následovat.

Mogami má silnou raketovou výzbroj

Japonská fregata třídy Mogami má na přídi dělo ráže 127 milimetrů a disponuje také 8 protilodními střelami Type 17 s dosahem až 400 kilometrů a údajně lepšími vlastnosti než mají americké střely RGM-84 Harpoon. Chybět jí nemá ani systém protivzdušné obrany krátkého dosahu SeaRAM, uvádí TheDrive, a dále má fregata vertikální odpalovací systém Mark 41 s 16 buňkami, který na prvních plavidlech není, ale bude jim dodán. Odpalovat z něj lze střely země-vzduch typu 03 Chu-SAM, ale zvládá např. i řízené střely RGM-109 Tomahawk.

Dlouhých 48 let sloužily legendy F-4 Phantom II v Japonsku, kde také vznikl poslední kus na světě; teď ale musí udělat místo pro F-35

Velikou předností fregat třídy Mogami je pak velká míra automatizace, díky čemuž se podařilo zredukovat posádku na pouhých 90 námořníků; loď ale disponuje i mnoha dalšími moderními technologiemi. Kromě radaru AESA nebo sonaru k lokalizaci ponorek, které může ničit pomocí torpéd, je to i pasivní radarový systém nebo schopnost elektronického útoku. Kormidelna a řídicí místnost má potom panoramatické obrazovky s rozhledem kolem celé lodě bez jakéhokoliv mrtvého úhlu, tedy podobně jako izraelský tank Merkava 5 Barak.

Článek Japonské futuristické stealth fregaty Mogami jsou názornou ukázkou preciznosti a rozvahy; mají být nepozorovanými zabijáky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výrazně vetší než předchozí fregaty

Označení Type 054B může evokovat starší typ čínské fregaty Type 054A, kterých je v současnosti ve službě kolem 30 (a další jsou ve výstavbě), ale ve skutečnosti jde o plavidlo nové generace. K dispozici jsou sice jenom odhady, ale fregata by měla být mnohem větší než jacíkoliv předchůdci. Její výtlak má být kolem 6 400 tun a délka 147 metrů, zatímco Type 054A dosahuje délky 134 metrů a výtlaku necelých 4 tisíc tun. Je tedy logické, že nová třída fregat bude silnější – a jen pro srovnání, čínské torpédoborce Type 052D mají výtlak 7 500 tun.

Lead Ship of PLAN Type 054B Frigate pic.twitter.com/AfQInb5R6u

— David Wang (@Nickatgreat1220) August 28, 2023

Fotografie plavidla pak také naznačují, že má na přídi 32 buněk vertikálního odpalovače střel. Zatím však není jasné, jestli jde o stejný typ jako u Type 054A s možností odpalovat střely HQ-16 proti vzdušným cílům, stejně jako lehká torpéda, anebo jde o univerzální typ podobný tomu na velkém torpédoborci Type 055. Z toho lze vypalovat nejen střely HQ-9 proti vzdušným cílům, ale i řízené protilodní střely a střely k zasahování pozemních cílů, ale i další. Type 054B by ale mohla mít ještě další sadu buněk nebo odpalovač protilodních střel.

Type 054B dostala větší dělo

Větší velikost oproti Type054 je znát i na použitém děle – zatímco menší čínská fregata má zbraň ráže 76 milimetrů, větší používá ráži 100 milimetrů, což je značný rozdíl. Loď má také minimálně jedno rotační dělo ráže 30 milimetrů na ničení přilétajících střel, na delší vzdálenosti pak může použít střely HQ-10. Vedle toho by měla fregata Type 054B disponovat moderním radarem AESA a příďovým sonarem, stejně jako sonarem s vlečeným polem. Z její paluby bude pravděpodobně operovat také vrtulník Harbin Z-20F.

Čína zvolila před lety lepší taktiku a Amerika dnes nemá dost lodí ani k zajištění své národní bezpečnosti, natož k misím ve světě

Ani tyto nové čínské fregaty však nebudou dosahovat síly početných amerických torpédoborců třídy Arleigh Burke, a pochopitelně je už vůbec nelze srovnávat třeba s letadlovými loděmi. I tak se ale jedná o silná plavidla, a jelikož jsou menší a levnější, lze je stavět rychleji a ve větších počtech, což má mnoho výhod. I proto se nejspíše americké námořnictvo vrací k fregatám, nyní jeho loděnice staví první loď třídy Constellation, který je něco větší než Type 054B, ale bude podobně vyzbrojená. Zatím plánuje 4 taková plavidla, do budoucna možná více.

Článek Fregata Type 054B nové generace se může stát páteří čínského loďstva, zastoupí i torpédoborec; a Amerika už staví podobnou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.