Co přesně je MARS 3 a proč se o něm mluví

MARS 3 je víceúčelový raketometný systém nové generace, který vyvíjí německá divize KNDS Deutschland ve spolupráci s izraelským Elbit Systems v rámci společného podniku EuroPULS. Nejde o pouhou modernizaci starého M270 MLRS, který Bundeswehr provozuje od studené války. Jde o zcela novou otevřenou platformu, postavenou na jiné filozofii.

Technické parametry ve vystavené konfiguraci na podvozku IVECO Trakker:

• Hmotnost: pod 40 tun
• Délka: 10,60 m
• Maximální rychlost: 90 km/h
• Posádka: 2–3 osoby
• Odpalovací kontejnery: 2
• Kadence: až 12 raket za přibližně 60 sekund
• Účinný dostřel: do 300 km, v portfoliu KNDS se hovoří i o efektorech přes 300 km

Pro srovnání: jeho předchůdce MARS II/MLRS Evolution nese 12 raket ráže 230 mm s dostřelem 84 km při použití řízených střel GMLRS. Posun je tedy dramatický, z 84 na 300 kilometrů, z pásového podvozku na kolový, z uzavřené muniční rodiny na otevřenou architekturu.

Klíčové slovo celého projektu zní „otevřenost“. MARS 3 není vázán na jednoho výrobce munice ani na jeden typ podvozku. Jeho palebný řídicí systém MFCS umožňuje integrovat prakticky libovolný raketový nebo střelový efektor. A právě tady začíná příběh, který přesahuje jeden raketomet.

Pět set kusů, a polovina pro spojence

Podle informací německého oborového portálu Hartpunkt připravuje Bundeswehr rámcovou smlouvu na přibližně 500 systémů MARS 3. Důležitý detail: nejde o potvrzenou pevnou objednávku na 500 kusů pro německou armádu. Zhruba polovina má sloužit Bundeswehru, druhá polovina má být otevřená spojeneckým státům, které by mohly raketomety pořídit za stejných podmínek prostřednictvím vládního obchodu s Berlínem. Parlamentní projednání se očekává ve druhé polovině roku 2026.

Mezi zeměmi, které již projevily zájem, figurují Nizozemsko, Dánsko a Bulharsko. Česká republika veřejně jmenována není, ale model je v principu otevřený každému spojenci, který se do rámce zapojí.

Proč je tohle důležité? Protože Německo nestaví jen národní náhradu za dosluhující M270. Buduje evropsky řízený „ekosystém odpalovačů“, jednotnou platformu, na kterou se mohou napojit další armády NATO se společnou logistikou, výcvikem i zásobováním municí. První pevný krok už se přitom stal: Německo v únoru 2025 podepsalo kontrakt na prvních pět předsériových kusů v hodnotě přibližně 1,4 miliardy korun, jejichž dodání a kvalifikace jsou plánovány na rok 2027.

Raketomet, který umí střílet i na lodě

V červenci 2025 se v Norsku odehrál test, který posunul MARS 3 do zcela jiné kategorie. Z odpalovače poprvé ostře vystřelila norská protilodní střela NSM (Naval Strike Missile) vyráběná firmou Kongsberg. Střela s dosahem řádově přes 185 km (v novějších pobřežních konfiguracích Kongsberg uvádí až 250 km) úspěšně zasáhla námořní cíl.

Tím se MARS 3 stal víc než raketometem. Stal se víceoborovou údernou platformou schopnou zasahovat cíle na zemi i na moři. Pro severské a pobaltské státy NATO, které řeší obranu svých pobřeží proti ruské Severní a Baltské flotile, je to zásadní schopnost. Jeden systém, dvě domény.

Americký HIMARS, dnes nejznámější západní raketomet díky nasazení na Ukrajině, nic takového standardně nenabízí. Nese šest řízených raket GMLRS, případně dvě balistické střely PrSM nebo jednu ATACMS. Je to vynikající a v boji prověřený systém, ale jeho architektura je uzavřenější a vázaná na americkou muniční rodinu. MARS 3 chce být flexibilnější, a hlavně evropský.

Proč Rusko tenhle náskok nedožene

Rusko disponuje vlastními silnými raketomety. Systém 9K515 Tornado-S, nástupce legendárního BM-30 Smerč, střílí řízenými 300mm raketami na vzdálenost do 120 km. Tornado-G je modernizací BM-21 Grad se zvýšeným dostřelem a automatizovaným řízením palby. Obojí jsou schopné zbraně, které Rusko masově nasazuje na Ukrajině.

Jenže kvalitativní propast neleží v jednotlivých parametrech jednoho systému. Leží v architektuře. Ruské raketomety fungují v logice uzavřených národních rodin zbraní: jeden systém, jedna munice, jeden výrobce. MARS 3 naopak staví na otevřeném standardu, kde lze integrovat rakety od různých výrobců, střílet na pozemní i námořní cíle a sdílet platformu mezi desítkou spojeneckých armád.

K tomu přistupuje sankční tlak. Evropská unie systematicky omezuje ruský přístup k pokročilým polovodičům, CNC strojům, servomotorům, přesné elektronice a dalším komponentům klíčovým pro moderní zbrojní výrobu. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, ruské zásoby vyčerpává a nutí Moskvu sahat po íránských a severokorejských dodávkách. Vybudovat srovnatelný otevřený, interoperabilní a technologicky pružný ekosystém je pro Rusko v těchto podmínkách úkol na hranici nemožného.

Co to znamená pro obranu Evropy

NATO od roku 2022 zásadně posiluje východní křídlo. Přešlo od praporových bojových skupin k brigádním ambicím, schválilo regionální obranné plány a Německo buduje stálou brigádu v Litvě s cílem plné operační připravenosti do roku 2027. MARS 3 do tohoto rámce zapadá jako chybějící článek: hluboká přesná palba, která dokáže zasáhnout velitelská stanoviště, logistické uzly a sklady munice stovky kilometrů za frontovou linií.

Skutečná síla ale nestojí jen na počtu odpalovačů. Podle Hartpunkt se souběžně připravují rámcové kontrakty na munici: rakety s dosahem 150 km za miliardy eur, postupně i 300km třída. Bez dostatku efektorů by pět set prázdných odpalovačů bylo jen drahá kulisa. Berlín to zjevně ví.

KNDS na produktové stránce MARS 3 otevřeně píše, že současné konflikty ukázaly nebezpečí závislosti na jediném výrobci munice. Každá věta toho textu čte jako poučení z Ukrajiny: rychlá změna pozice po odpalu, přesnost na dlouhý dosah, široká paleta střel. Pokud se rámcová smlouva přetaví v reálné dodávky a další státy NATO se připojí, vznikne v Evropě palebná kapacita, jakou kontinent od konce studené války neměl.

Článek Tak extrémní síla dělostřelectva NATO, že ji Rusko nikdy nedotáhne. Německo koupí 500 raketometů MARS 3 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nic srovnatelného s RCH 155 ruská armáda nemá

RCH 155 je dnes nejenom jednou z nejlepších houfnic světa, ale podle mnohých, včetně Armádního Zpravodaje, dokonce číslo jedna. Řada jejích parametrů je sice srovnatelná s jinými moderními protějšky, ale oproti nim má obrovskou výhodu v podobě střelby za jízdy, čehož je schopná jako jediná na světě, zatímco jiné musí aspoň na moment zastavit.

Video: modernizovaný ukrajinský MiG-29MU1 už si u Pokrovsku zjednal pořádek. Rusům vybombardoval velmi důležitý most

To jí dává v boji velikou výhodu, jelikož proti ní vlastně nemůže být vedena odvetná palba za pomoci děl nebo minometů, a dokonce ani letouny to nemají snadné. Samozřejmě k ní mohou proniknout drony, ale zjistit vůbec její lokaci bude velmi náročné. Navíc lze počítat s tím, že bude mít protiopatření v podobě rušiček, a hlídat ji může i systém PVO.

Její dostřel vychází podle Wikipedie na 40 km, ačkoliv s raketově poháněnými projektily dokonce 54 km, přičemž užívá kanon L52 ráže 155 mm. Pálit potom umí 3 rány za 9 sekund, anebo konstantně 10 ran za minutu, uvádí Wikipedia. Což je její další výhoda (i když totéž umí shodně i jiné), protože je umí vypálit tak, aby dopadaly na cíl ve stejný čas. To ještě více ztěžuje její lokalizaci a prakticky to dělá RCH 155 na bojišti nepolapitelnou.

Video: zůstala jenom spoušť a nic jiného. Rusové dostali výprask, na který nezapomenou

Už začátkem prosince 2025 se přitom německá armáda rozhodla, že jich koupí v počtu 229 ks, na což mělo padnout 3,4 miliardy eur, tj. asi 82,178 miliard korun. KNDS Deutschland však uvedla v tiskové zprávě z 19. prosince 2025, že podepsala smlouvu až na 500 houfnic RCH 155, ale není jasné, jaká má být celková částka – dost možná dvojnásobná, tedy 164,356 miliard Kč.

Vedle toho objednávka zahrnuje výcvikové vybavení, služby a logistickou podporu v celkové hodnotě přibližně 1,2 miliardy eur, tj. asi 29 miliard korun. Cena jedné RCH 155 je asi 12 milionů eur, tedy 290 milionů korun, k čemuž je třeba připočítat cca 58 milionů korun ke každé na výcvik, vybavení a další zmíněné. Houfnice by měla německá armáda dostávat mezi lety 2028 a 2032, což je poměrně rychlé vyzbrojení, a Rusko by tak tvrdě narazilo.

Video: Ukrajinci u Pokrovsku rozmetali více shromaždišť ruské pěchoty. Cestu vydláždili desítkami vozidel

Nemá totiž ve výzbroji prakticky nic, čím by se mohlo RCH 155 rovnat, snad jenom rychlostí střelby, ale na bojišti by RCH 155 díky vysoké pohyblivosti a střelbě za jízdy jasně dominovala. V počtu 500 kusů se navíc jedná o obrovskou palebnou sílu schopnou devastovat jak pěšáky, tak techniku a budovy. Německé dělostřelectvo ovšem není v Evropě jediné.

Armádní Zpravodaj připomíná, že pokud by Rusko zaútočilo na kteréhokoliv člena NATO, musely by na základě článku 5 reagovat všechny země. Mohutnou vojenskou sílu buduje také Polsko nebo Francie, ale pozadu nejsou ani jiné země – kupříkladu Norsko, Švédsko, Rumunsko a Nizozemsko. Obrany by se přitom musela účastnit i Česká republika.

Článek Kreml si 2krát rozmyslí, jestli něco zkusí, šance by měl mizivé. Německo kupuje stovky nejlepších houfnic světa se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

RCH 155 je nejmodernější na světě

S návrhem nového typu samohybné houfnice začal německý koncern KNDS někdy v roce 2014 a její sériová výroba se rozeběhla zhruba na přelomu let 2023 a 2024. Prvním zákazníkem se stala Ukrajina, i když mají o houfnici zájem i jiné ozbrojené síly – kromě Německa například Velká Británie. Jde totiž o kombinaci osvědčených systémů s dalšími inovativními technologiemi, což houfnici dodává vše potřebné – tedy vysokou mobilitu, přesnost a dosah. KNDS označuje zbraň na svých stránkách za nejpokročilejší na světě.

iZdroj fotografie: KNDS

RCH 155 využívá osvědčenou hlaveň ráže 155 mm o délce 52 ráží, jaká je používána na houfnici PzH 2000. Wikipedia uvádí, že díky ní může se standardní munici zasahovat cíle do vzdálenosti až 40 km, a pokud použije speciální s prodlouženým dostřelem, event. naváděnou jako M982 Excalibur nebo Vulcano, je dosah až 54 km. K dispozici má přitom špičkové zaměřování cíle schopné mířit a pálit i za pohybu, což žádná jiná houfnice neumí.

Vysoká rychlost i ochrana osádky RCH 155

Houfnice je umístěna na podvozku obrněného transportéru Boxer, což jí dává dobrou mobilitu v těžkém terénu a zároveň to umožňuje přesun po vlastní ose po silnici. ArmyRecognition uvádí, že dosahuje rychlosti až 100 km/h a má dojezd 700 km i přesto, že má hmotnost 39 tun. Osádka je jenom dvoučlenná, protože se o nabíjení stará automat. Uvnitř trupu je chráněna proti palbě z ručních zbraní, dělostřeleckým střepinám a výbuchům min.

Nahradit houfnice AS-90 v britském královském dělostřelectvu není snadné, jsou legendou. Ale německé RCH 155 to zvládnou

V zásobníku RCH 155 je munice na 30 ran, což jí dává v kombinaci s mobilitou schopnost dojet do určené oblasti a během několika minut vše vystřílet, aniž by musela zastavovat. Poté se zase rychle vzdálí od bojové linie, aby doplnila zásobu munice a pohonné hmoty, načež může zpět do akce. Za situace, kdy jsou oblasti fronty do hloubky pokryté drony schopnými navést na cíl palbu, případně nad nimi krouží drony sebevražedné, může jít o efektivní řešení. Ukrajina přitom moc moderních houfnic ve výzbroji nemá.

Článek Jedna z nejlepších houfnic světa by Ukrajinu značně posílila: RCH 155 pokosí nepřítele až na 54 km a to ani nemusí zastavovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Více děl i raketometů, a to z nejlepších

Německé ozbrojené síly v současnosti disponují jenom 121 těžkými samohybnými houfnicemi PzH 2000 a 36 těžkými raketomety MARS II, což jsou upravené americké M270, uvádí ArmyRecognition. Nová koncepce však počítá s 289 děly a 76 raketomety ve výzbroji Bundeswehru do roku 2035. To znamená více než dvojnásobné navýšení současné síly, a co víc – zbraně, s nimiž Němci počítají, patří mezi světovou špičku a jenom málokteré se jim vyrovnají.

iZdroj fotografie: Markus Rauchenberger / Public Domain

Kolik přesně jakých děl a raketometů bude, není známo, ale základ bude tvořit samohybná pásová houfnice PzH 2000. I v současnosti je považována za jednu z nejlepších na světe, přičemž užívá munici ráže 155 milimetrů a délka její hlavně je 52 ráží. Se standardní municí zasáhne cíle vzdálené 30 kilometrů, se speciální pak až 67 kilometrů, a může používat i různé druhy munice naváděné. Za prvních 9 sekund přitom může odpálit 3 projektily. Umístěna je pak na podvozku založeném na starším německém tanku Leopard 1, uvádí WeaponSystems.

RCH 155 dokáže střílet i za pohybu

Do výzbroje Bundeswehru se pak dostane také německá samohybná houfnice RCH 155. Ta využívá stejnou hlaveň jako PzH 2000, ale speciálně zkonstruovaná věž je umístěna na podvozku kolového obrněného transportéru Boxer. Celý systém je plně automatizovaný, uvádí na stránkách společnost KNDS, a k dispozici je zásoba na 30 ran. RCH 155 má navíc unikátní možnost střelby za pohybu, což proti ní znemožňuje vést protibaterijní palbu a ztěžuje její nalezení.

Německá útočná puška MK556 podala skvělé výkony a mohla být hlavní zbraní Bundeswehru, potopila ji však jedna „maličkost“

Zatím ani není jasné, jaké raketomety doplní stávající MARS II, což je dle Wikipedie verze M270A1 vyvinutá ve spolupráci Francie, Německa a Itálie. Užívá munici jako raketomet M142 HIMARS, ale ne typy s kazetovou hlavicí. Německo také kupuje 5 izraelských raketometů PULS s širokou škálou munice s dosahem až 300 km, takže není vyloučeno, že pořídí další. Zvolit ale může i HIMARS, což by zase usnadnilo používání munice shodné s MARS II.

Článek Pohled na budoucí dělostřeleckou strukturu německého Bundeswehru: jeho síla bude více než 2násobná, sází na to nejlepší se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

RCH 155 má dlouhou hlaveň a tím i větší dosah

Britské dělostřelectvo je – podobně jako ostatní dělostřelectva armád Severoatlantické aliance – zaměřeno na zbraně ráže 155 mm. Jeho současná houfnice AS-90 tuto ráži má, ale Wikipedia uvádí, že je její hlaveň dlouhá jenom 39 ráží, kdežto moderní houfnice v současnosti používají hlavně o délce 52 ráží, což jim dává dobrý dosah, většinou přes 40 km. Německá RCH 155 takovou hlaveň má, odvozena je z houfnice PZH2000, uvádí Army-Technology.

iZdroj fotografie: KNDS

Budoucí zbraň ve výzbroji britských dělostřelců přinese nejenom výhodu dalšího dostřelu; RCH 155 se od AS-90 liší i v mnoha dalších ohledech. DsmForecastInternational uvádí, že je umístěna na podvozku obrněného kolového transportéru Boxer, což jí umožňuje se po vlastní ose bez problémů přesouvat po silnici i v terénu, a to rychlostí až 100 km/h. Dojezd má pak 700 kilometrů i přesto, že váží 39 tun. Vozidlo Boxer poskytuje také velmi solidní ochranu, známé je hlavně odolností proti minám, takže by systém neměla jen tak nějaká vyřadit.

O střelbu RCH 155 se stará automat

Výrobce RCH 155, německá společnost KNDS, na svých stránkách uvádí, že je houfnice silně automatizovaná. To znamená, že stačí k její obsluze jenom dva vojáci, neboť ani nenabíjí munici a zůstávají v kabině. Automatický nabíječ zvládne vše bez zásahu lidí a je schopen kadence až 9 ran za minutu. Dosah zbraně je při použití běžné munice 40 kilometrů, a pokud je použita munice s prodlouženým dosahem, pak dokonce 54 kilometrů. Lze používat i naváděné střelivo jako M982 Excalibur nebo Vulcano, v zásobníku je munice na 30 ran.

Německý systém RCH 155 je možnou budoucností těžkého dělostřelectva. Kombinuje několik unikátních vlastností

RCH 155 má však i další přednosti, je například jedinou houfnicí na světě schopnou přesné střelby i za jízdy, což je užitečné při obraně proti baterijní střelbě – na kolovém podvozku může velice snadno měnit pozici. Britská armáda získá v podobě této houfnice také zbraň otestovanou v reálných bojových situacích, protože jejím prvním uživatelem se stane ukrajinská armáda, a vedle ní ji má objednanou také Bundeswehr.

Článek Nahradit houfnice AS-90 v britském královském dělostřelectvu není snadné, jsou legendou. Ale německé RCH 155 to zvládnou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Německo má jenom 134 děl a 33 raketometů

Sousední země je ekonomicky nejsilnější v Evropě, čemuž by logicky měl odpovídat i stav jeho ozbrojených sil. Ale právě dělostřelectvo ukazuje, že tomu tak být nemusí, a troufám si tvrdit, že je na tom Bundeswehr minimálně v tomto směru velice špatně. Wikipedia uvádí, že v současné době disponuje pouze 2 typy těžkých dělostřeleckých a raketových systémů, a to houfnicemi PzH 2000 a raketomety MARS II, což jsou upravené M270. Obojí jsou kvalitní zbraně, ale má jich málo, žalostně málo – houfnic 134 a raketometů 33.

Německo se konečně rozhoupalo. Houfnice PzH 2000 i raketomet MARS II v rukou ukrajinské armády nadělají Putinovi další vrásky

Že se jedná o opravdu žalostné počty může napovědět i to, že třeba česká armáda má objednáno 62 moderních francouzských houfnic CAESAR, uvádí ArmyRecognition. Tedy bezmála polovinu německého „ekvivalentu“, ačkoliv je pravda, že PzH 2000 používající dělo ráže 155 mm patří mezi nejlepší houfnice na světě; a raketomet MARS II, i když již není nejnovější, zase používá stejné střely jako známější M142 HIMARS, takže má dosah přes 80 kilometrů a přesnost 1 metru. Německá ekonomika je však mnohonásobně silnější.

I když nakoupí, zůstane slabé

I v Německu si dle všeho uvědomují, v jak špatném stavu dělostřelectvo mají. Kdyby ale aktuálně nastal v Evropě nějaký konflikt, třeba s Ruskem, nemělo by šanci ho početně přestřílet. Defence-Industry uvádí, že má země objednaných 22 nových PzH 2000, a další posilou má být nejspíše pětice raketometů PULS, dodává Defence-Blog. To je verze izraelského raketometu schopného vystřelovat velmi přesné rakety různých velikostí s dosahem od 35 do 300 km.

iZdroj fotografie: Uživatel Sonaz / Creative Commons / CC BY-SA

Zmíněnou techniku mají doplnit houfnice RCH 155, které jako jediné na světě umí střílet za jízdy, a konkrétně by se mělo jednat o 168 kusů. Dohromady už to lze považovat za významnou posilu, ačkoliv první z děl vojáci dostanou až v roce 2026. Je ale smutné, kam až některé země klesly, resp. jak moc nejspíše jejich představitelé spoléhali na kolektivní pomoc NATO, přičemž zdaleka největší silou tohoto spolku jsou Spojené státy americké.

Také Německo konečně posiluje armádu, prvním krokem jsou houfnice RCH 155, které umí jako jediné na světě střílet za jízdy

Zrovna Německo má přitom dostatek peněz na pořízení nových a bezpochyby kvalitních děl, a to i ve vysokých počtech. I tak ovšem zůstane nesporným faktem, že jeho dělostřelectvo zůstane slabé ještě několik let, a pokud jeho počty do budoucna nenavýší, ani zdaleka se nepřiblíží třeba ruskému nebo posilovanému polskému dělostřelectvu, které bude s téměř 700 houfnicemi největší v Evropě, jak ArmádníZpravodaj informoval, a na dlouho největší bude i co do počtu raketometů, neboť plánuje pořídit rovnou 500 amerických M142 HIMARS.

Osobně považuji udržování armády v dostatečné síle (vzhledem k velikosti země) za nezbytné, a ačkoliv je většina zemí Evropy v NATO, žádná by se neměla spoléhat, že za ni konflikt vyřeší ostatní, resp. by to ani s takovým přístupem všech států nešlo. Třeba zmíněné Polsko, které chtělo kdysi obětovat Ruku až 40 % svého území, se do budoucna evidentně nechce spoléhat na ostatní, a pokud by bylo napadeno, odpovědělo by vysokými počty techniky i vojáků.

Článek Německé dělostřelectvo je žalostně slabé, spoustu let ještě bude, a i kdyby své počty zdvojnásobilo, nejsilnější v Evropě zdaleka nebude se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dělostřelectvo posílí houfnice RCH 155

Německé dělostřelectvo je aktuálně vybaveno kvalitními samohybnými houfnicemi PzH 2000, které jsou považovány za jedny z nejlepších na světě. Válka na Ukrajině přitom ukázala, jak moc je dělostřelectvo důležité, což není pro Bundeswehr zrovna dobrá zpráva – v současnosti má totiž disponovat pouze 134 kusy zmíněných houfnic. Rozhodl se ale koupit nové a více mobilní, než jsou ty na pásovém podvozku – výběr nakonec vyhrála houfnice RCH 155 německé společnosti KMW (Krauss-Maffei Wegmann) ze skupiny KNDS.

iZdroj fotografie: KMW / Creative Commons / CC BY

Německá armáda chce nakoupit takových děl 168, ale portál MilIn upozornil, že je jejich cena v přepočtu asi 34 miliard korun, ovšem na nákup je k dispozici zatím jenom poloviční částka. Volba RCH 155 je přitom velice dobrá, protože jde o jedinečný systém – jeho předností je již odzkoušená schopnost střílet za jízdy, což zatím žádné sériově vyráběné dělo neumí. Splňuje pak navíc podmínku zavedeného vozidla a vysoké ochrany – zajišťuje podvozek kolového obrněného vozidla Boxer, které Bundeswehr rovněž využívá.

Houfnice dostřelí až 54 km daleko

RCH 155 používá dělovou hlaveň ráže 155 milimetrů o délce 52 ráží, takže jde o stejné dělo jaké má německá houfnice PzH 2000. Skupina KNDS na svých webových stránkách uvádí, že má dělo dosah až 54 kilometrů, a díky otočné bezpilotní věži může pálit v celém okruhu 360 stupňů. Zásoba munice pak vychází na 30 ran, a jelikož je zbraň stejná jako u staršího německého děla, jedná se o munici standardně zavedenou v zemích NATO. Pálit přitom může i přesně naváděnou jako M982 Excalibur a rychlost střelby je až 9 ran za minutu.

Německá armáda testuje houfnici nové generace RCH 155, jako úplně první na světě zvládá střílet za jízdy

Obrněný podvozek potom poskytuje vysokou ochranu i mobilitu. Na silnici může jet houfnice RCH 155 rychlostí až 100 km/h, a dojezd má až 700 kilometrů. Váha celé zbraně je 39 tun a na její obsluhu stačí jenom dvoučlenná osádka. Do výzbroje Německa by měly vstoupit první houfnice nejspíše v roce 2026. Bundeswehr už bude v té době vědět, jaké jsou jejich schopnosti v praxi, protože Německo zaplatilo 18 kusů RCH 155 pro Ukrajinu, z nichž první dorazí někdy na začátku roku 2024, a Ukrajina je zcela určitě nasadí do války s Ruskem.

Ukázka schopností houfnice RCH 155

Článek Také Německo konečně posiluje armádu, prvním krokem jsou houfnice RCH 155, které umí jako jediné na světě střílet za jízdy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dva kandidáti, ale pouze jeden vítěz

V současné době jsou, nebo by v brzké době mohly být, k dispozici jenom dva dělostřelecké systémy tohoto typu. Prvním je RCH 155 AGM nabízený společností KMW, což je i výrobce dělostřelecké věže RCH 155, která je v tomto případě umístěna na obrněném transportéru Boxer 8×8. Druhou možností je pak systém německé společnosti Rheinmetall, kdy je ta samá dělostřelecká věž umístěna na nákladním automobilu RMMV HX3. Takový systém však ještě není tak daleko, aby procházel testováním, a zbývá tedy jediný uchazeč.

Zajímavostí je, že koncern KMW vyvinul dělostřeleckou věž jako soukromý podnik, kdy chtěl získat zbraň montovatelnou na různé platformy. Ve věži je umístěna dělostřelecká hlaveň Rheinmetall 155 mm L52 o délce 52 ráží, tedy ta samá jako na houfnici PzH 2000. Věž je postavena tak, aby byl její systém plně automatizovaný s moderní zaměřovací technologií, a osádka mohla vše ovládat z kabiny vozidla. Při testech již KMW otestovala i schopnost zbraně střílet za pohybu, což ještě žádný dělostřelecký systém světa neumí.

Věž ukrývá zásobu munice na 30 ran, přičemž automatické nabíjení umožňuje v první minutě odpálit až 9 projektilů. Se standardním střelivem má dělo dostřel 30 kilometrů, ale jdou do něho nabít i projektily s prodlouženým dostřelem – pak by mohl být dosah až 56 kilometrů. Jelikož houfnice RCH 155 AGM využívá standardní střelivo NATO a hlaveň jako starší německé houfnice, je pravděpodobné, že zvládne i naváděnou munici, jakou je třeba americký M982 Excalibur nebo evropský SMArt 155.

Houfnice RCH 155 je vysoce mobilní

Umístění dělostřelecké věže na podvozek obrněného transportéru Boxer dává dělostřeleckému systému vysokou pohyblivost i slušnou ochranu dvoučlenné osádce. V této konfiguraci má houfnice RCH 155 AGM hmotnost kolem 35 tun a dosahuje rychlosti přes 100 kilometrů v hodině, zatímco dojezd je kolem 1 000 kilometrů. Její umístění na podvozek obrněného auta Boxer je pro německou armádu výhodou, neboť má transportéry zavedené ve výzbroji jak samo Německo, tak Nizozemí, Austrálie nebo Litva, a pořídit si je plánuje i Velká Británie

Kombinaci Boxeru a dělostřelecké věže to dává mj. další exportní možnosti. Prvním uživatelem se ale stane Ukrajina, která si objednala 18 systémů již v roce 2022, ale dostane je až kolem roku 2025. Kromě německé armády se může stát velmi zajímavým zákazníkem i britská armáda, protože bude potřebovat nahradit starší houfnice. Mít standardizovaný podvozek by pro ni mohlo znamenat mnohé výhody.

Systém RCH 155 AGM je pak rovněž jedním ze dvou kandidátů na nový dělostřelecký systém švýcarské armády. Jak velkou výhodu bude střelba za pohybu reálně znamenat a nakolik bude přesná, ukáže spíše až přímé nasazení v nějakém konfliktu. Jedny ze současných nejlepších dělostřeleckých systémů světa, mezi něž patří třeba švédský samohybný Archer, zvládají munici vystřelovat pouze po zastavení. Ovšem takovou rychlostí, že než je nepřítel zaměří, jsou pryč.

Představení houfnice RCH 155 AGM na podvozku Boxer

Článek Německá armáda testuje houfnici nové generace RCH 155, jako úplně první na světě zvládá střílet za jízdy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.