<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>podvodní dron &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/podvodni-dron/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 12 Nov 2026 01:23:31 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>podvodní dron &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Čína staví druhou mateřskou loď pro podmořské drony, Amerika nic podobného nemá. Flotila roste rychleji než kdokoliv čekal</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/cina-stavi-druhou-lod-pro-podmorske-drony/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Nov 2026 09:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Čína]]></category>
		<category><![CDATA[čínské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Loď]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=374449</guid>

	
					<description>Během jediného měsíce se na satelitních snímcích dvou čínských loděnic objevily dva trupy lodí, jaké dosud nikdo na světě nepostavil: plovoucí základny pro obří podmořské drony.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když analytik H I Sutton z portálu <a rel="nofollow" href="https://www.navalnews.com/naval-news/2026/09/chinas-new-giant-submarine-drone-mothership/">Naval News</a> v polovině září zveřejnil první satelitní záběry neobvyklé stavby na ostrově Changxing v šanghajské loděnici Hudong-Zhonghua, odborná komunita si lámala hlavu nad tím, co přesně vidí. Loď delší než dvě stě metrů s masivním hangárem a otevřenou zádí nevypadala jako nic z běžného katalogu čínského námořnictva. O měsíc později přišel druhý šok: na ostrově Longxue v Guangzhou se vynořil menší, ale konstrukčně příbuzný trup. Z jednoho experimentu se rázem stal náznak celé třídy. A právě v tom spočívá skutečný posun: Čína nestaví jen podmořské drony, ale i plovoucí infrastrukturu, která z nich může udělat reálně nasaditelnou zbraň.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-je-mate-sk-lo-pro-podmo-sk-drony">Co přesně je mateřská loď pro podmořské drony</h2>



<p>Nejde o klasickou válečnou loď ani o pouhý transportér. Mateřská loď tohoto typu je specializované hladinové plavidlo navržené pro kompletní cyklus práce s velkými bezposádkovými ponorkami: přepravu, spouštění na hladinu a pod ni, vyzvedávání zpět na palubu a servis během mise daleko od domovského přístavu.</p>



<p>Šanghajská jednotka, větší z obou, má před zádí rozsáhlý uzavřený hangár, do kterého se podle odhadů vejdou zhruba čtyři velmi velké podmořské drony třídy XXLUUV, každý o délce kolem padesáti metrů. Na zádi je otevřený dok s kolébkou, kterou pohybuje soustava dvanácti vysokých zdvihacích sloupů. Ty umožňují vertikálně spouštět a vytahovat drony bez potřeby přístavního jeřábu nebo suchého doku. Guangzhouská sesterská loď zachovává stejný princip, ale je asi o třetinu kratší (odhadovaná délka kolem sto padesáti metrů) a místo dvanácti sloupů jich má šest.</p>



<p>Proč je menší verze důležitá? Může jít o levnější sériový derivát určený pro jiný typ podmořského dronu, případně o plavidlo optimalizované pro rychlejší výrobu. Obě lodě vznikají v ekosystému státní korporace CSSC, což ukazuje, že nejde o izolovaný projekt jedné loděnice, ale o koordinovaný průmyslový program.</p>



<h2 id="h-pro-amerika-skute-n-nic-takov-ho-v-invent-i-nem">Proč Amerika skutečně nic takového v inventáři nemá</h2>



<p>Formulace zní provokativně, ale opírá se o veřejně dostupná fakta. Americké námořnictvo zvolilo jinou filozofii: místo mateřské lodě sází na podmořské drony schopné operovat samostatně na velké vzdálenosti.</p>



<p>Vlajkovým programem je Boeing Orca XLUUV, autonomní ponorka dlouhá 15,5 metru s doletem až 12 000 km (6 500 námořních mil) a výdrží na moři v řádu měsíců. Orca se spouští z přístavního mola, ne z mateřské lodě. Agentura <a rel="nofollow" href="https://www.darpa.mil/research/programs/manta-ray">DARPA</a> zase dotáhla do fáze celorozměrových vodních testů program Manta Ray, novou třídu podmořských dronů s dlouhou výdrží, které mají po nasazení fungovat zcela nezávisle na jakémkoliv plavidle. Americká námořní pěchota testovala vypouštění velkých bezposádkových ponorek z obojživelných lodí a námořnictvo přes program SBIR hledá univerzální systém pro vyzvedávání dronů z lodí s měsícovým bazénem nebo jeřábem.</p>



<p>Jenže to všechno jsou dílčí experimenty a prototypy. Hotové, specializované plavidlo srovnatelné s čínskou koncepcí, s hangárem, záďovou kolébkou a schopností obsluhovat několik obřích dronů najednou, ve veřejně známém americkém inventáři neexistuje. Program Snakehead LDUUV byl v rozpočtovém roce 2023 zrušen. Samotná Orca stále prochází výrobní připravenostní revizí, jejíž dokončení se očekává nejdříve v roce 2026. Podle zprávy amerického Úřadu pro vládní odpovědnost (<a rel="nofollow" href="https://www.gao.gov/products/gao-22-105974">GAO</a>) má program pět prototypů a jeden testovací kus, daleko od sériové výroby.</p>



<p>Ani Rusko, ani Velká Británie, ani žádná jiná námořní mocnost veřejně nedisponuje ekvivalentem. Ruský Poseidon je autonomní podmořský prostředek nesený ponorkami, ne hladinovou mateřskou lodí. Britský experimentální XLUUV Excalibur, předaný Royal Navy v prosinci 2025, je ve fázi dvouletých námořních zkoušek, a britská strana výslovně mluví o tom, že chce eliminovat potřebu nákladných specializovaných plavidel, ne je stavět.</p>



<h2 id="h-rychlost-kter-p-ekvapila-i-analytiky">Rychlost, která překvapila i analytiky</h2>



<p>Tempo odhalení je samo o sobě zprávou. V září se svět dozvěděl o první lodi. V říjnu už existoval důkaz o druhé. Ještě před rokem, na podzim 2025, Čína testovala dva obří drony XXLUUV u ostrova Chaj-nan pomocí provizorního plovoucího doku, řešení, které je pomalé, nepraktické a zvládne obsloužit jen jeden prostředek najednou. Přechod od plovoucího doku k dedikované mateřské lodi znamená skok v operačním tempu, diskrétnosti i servisní kapacitě.</p>



<p>Kolik takových lodí Čína celkem plánuje, veřejně nevíme. Oficiální název třídy, objednávka ani cílový počet nejsou dohledatelné. Některé západní analýzy, včetně textu v <a rel="nofollow" href="https://www.twz.com/sea/second-chinese-submarine-drone-mothership-emerges">The War Zone</a>, mluví o náznacích širšího programu, ale bez tvrdého důkazu. Už samotná existence druhého trupu ale mění interpretaci: z experimentu se stává zárodek třídy.</p>



<h2 id="h-k-emu-to-v-echno-slou-a-koho-se-to-t-k">K čemu to všechno slouží, a koho se to týká</h2>



<p>Odborné svědectví Michaela Horowitze před americko-čínskou bezpečnostní komisí z března 2026 rozpracovává škálu misí, pro které jsou velké čínské podmořské drony určeny: trvalý průzkum a sledování, mapování mořského dna, minové operace, protiponorkový boj, úderné role a zásahy proti kritické podmořské infrastruktuře, tedy kabelům, senzorům a komunikačním uzlům.</p>



<p>Krátkodobě jde primárně o indo-pacifický problém. Analytici South China Morning Post spojují tuto schopnost s vodami východně od Tchaj-wanu a v západním Pacifiku. Pro Evropu a české spojence v NATO je ale relevantní typ mise, ne zeměpisná vzdálenost: stejné technologie se hodí pro sledování a ohrožování podmořské infrastruktury kdekoliv. NATO už na to reaguje: operace Baltic Sentry nasazuje námořní drony na ochranu kabelů v Baltu, Task Force X-Baltic přechází od experimentů k národně vlastněným schopnostem a Evropská obranná agentura rozvíjí program výzkumu bezposádkových námořních systémů s rozpočtem přes padesát milionů eur.</p>



<h2 id="h-co-m-e-amerika-ud-lat-a-jak-rychle">Co může Amerika udělat, a jak rychle</h2>



<p>Nejrychlejší cestou by nebyla stavba zcela nové lodní třídy od nuly, ale adaptace existujících platforem. Americké námořnictvo už testovalo vypouštění a vyzvedávání velkých dronů z obojživelných lodí a hledá univerzální řešení pro plavidla s měsícovým bazénem. Částečnou schopnost by šlo urychlit relativně rychle. Plnohodnotný ekvivalent čínského typu, s hangárem, záďovou kolébkou a kapacitou pro několik obřích dronů, by ale vyžadoval nový požadavek, rozpočet, stavbu a zkoušky. Realistický horizont se měří spíš na roky než na měsíce.</p>



<p>Dva trupy samy o sobě globální rovnováhu sil nepřeklopí. Ale posouvají Čínu z fáze, kdy podmořské drony byly izolovanými prototypy, do fáze, kdy pro ně existuje plovoucí logistika. A právě logistika je to, co z prototypu dělá systém, a ze systému zbraň.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/cina-stavi-druhou-lod-pro-podmorske-drony/">Čína staví druhou mateřskou loď pro podmořské drony, Amerika nic podobného nemá. Flotila roste rychleji než kdokoliv čekal</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="57507" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/10/cina-lod-pro-podmorske-drony-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/10/cina-lod-pro-podmorske-drony-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Spojenci testují zbraň, na kterou nejsou ruské ponorky připravené. Plavidlo dlouhé 12 metrů pálí torpéda Mk 48</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/podvodni-plavidlo-dlouhe-12-metru-pali-torpeda/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 04 Oct 2026 09:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[britské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=369466</guid>

	
					<description>Britský bezposádkový podmořský nosič XV Excalibur odpálil ve Skotsku americké těžké torpédo. Poprvé v historii tak autonomní plavidlo spojenců vystřelilo zbraň určenou k ničení ponorek.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 13. září 2026 se ve vodách skotského testovacího střediska BUTEC odehrálo něco, co námořní stratégové označují za milník podhladinového boje. Dvanáctimetrové bezposádkové plavidlo XV Excalibur, britský experimentální podvodní nosič o hmotnosti pouhých devatenácti tun, vypustilo cvičné těžké torpédo Mk 48. Žádná posádka na palubě, žádná klasická ponorka. Jen autonomní stroj, americká munice a společný software tří spojeneckých zemí. Americké námořnictvo oznámení zveřejnilo 22. září a označilo test za „historický okamžik pro spojenecký podmořský boj&#8220;.</p>



<h2 id="h-co-je-xv-excalibur-a-pro-nen-klasick-ponorka">Co je XV Excalibur a proč není klasická ponorka</h2>



<p>Plavidlo, které torpédo odpálilo, nevypadá jako nic, co si většina lidí pod slovem „ponorka&#8220; představí. XV Excalibur vznikl v rámci britského programu Project Cetus a <a rel="nofollow" href="https://www.royalnavy.mod.uk/news/2025/may/15/20250515-uncrewed-submarine-naming-ceremony">Royal Navy</a> ho slavnostně představila v květnu 2025. Jde o takzvaný XLUUV (extra-large uncrewed underwater vehicle), tedy bezposádkový podvodní prostředek určený výhradně k testování technologií a nákladů budoucích podmořských systémů.</p>



<p>Proti útočné jaderné ponorce třídy Astute, která měří 97 metrů a váží přes 7 000 tun, působí Excalibur jako model. Přesto dokáže nést a odpálit stejnou munici. A právě v tom spočívá jeho strategický význam: odděluje smrtící palebnou sílu od drahé a zranitelné posádkové platformy. Britové ho navíc už v létě 2025 ovládali na dálku z australského operačního centra, čímž ověřili, že spojenecká zaměnitelnost funguje nejen na papíře.</p>



<h2 id="h-torp-do-mk-48-americk-zbra-s-glob-ln-m-dosahem">Torpédo Mk 48: americká zbraň s globálním dosahem</h2>



<p>Mk 48 je standardní těžké torpédo amerického námořnictva, ráže 533 mm, délky přibližně 5,8 metru a hmotnosti kolem 1 580 kilogramů. Slouží k ničení ponorek i hladinových plavidel a v různých modernizovaných verzích tvoří páteř americké podhladinové výzbroje už od sedmdesátých let. Dosah se podle verze pohybuje v řádu desítek kilometrů, maximální rychlost přesahuje 50 uzlů, tedy zhruba 95 km/h.</p>



<p>Ruským protějškem je torpédo UGST, které Rosoboronexport nabízí s udávanou ráží 534,4 mm, hmotností kolem 2 200 kg a rychlostí do 50 uzlů. Čínské Jü-6 bývá analytiky řazeno do stejné kategorie. Klíčový rozdíl ale neleží v samotných parametrech munice, ty jsou u všech tří zemí srovnatelné. Průlom je v tom, <em>kdo</em> a <em>odkud</em> torpédo odpálí. Rusko ani Čína zatím veřejně nedoložily odpálení těžkého torpéda z autonomního bezposádkového nosiče spojeneckého typu.</p>



<h2 id="h-pro-na-to-rusk-ponorky-nejsou-p-ipraven">Proč na to ruské ponorky nejsou připravené</h2>



<p>Formulace o nepřipravenosti ruských ponorek nestojí na tvrzení, že by ruské námořnictvo mělo technicky slabší torpéda nebo horší posádky. Stojí na něčem jiném: na změně pravidel hry.</p>



<p>Dosud platilo, že těžké torpédo vypustí ponorka s posádkou, velká, drahá, akusticky detekovatelná a v omezeném počtu. Protiponorková obrana se po dekády stavěla kolem hledání právě takových cílů. Jenže Excalibur ukazuje budoucnost, v níž spojenecké torpédo může přiletět z malého, tichého a potenciálně početného autonomního nosiče, který je pro sonar mnohem hůře rozlišitelný. Ruské námořnictvo se tak musí připravovat na zcela nový typ hrozby:</p>



<ul><li>Rozptýlená palebná síla: místo jedné ponorky s dvaceti torpédy může operovat více menších nosičů rozmístěných na větší ploše.</li><li>Nižší riziko pro spojence: ztráta bezposádkového nosiče neznamená ztrátu posádky.</li><li>Aliančně sdílené řízení: americká munice na britském nosiči ovládaném z australského centra komplikuje protivníkovi predikci.</li></ul>



<p>NATO současně posiluje ochranu kritické podmořské infrastruktury, datových kabelů a energetických tras, a buduje struktury pro námořní odstrašení v severním Atlantiku a Arktidě. Britský <a rel="nofollow" href="https://www.gov.uk/government/publications/the-strategic-defence-review-2025-making-britain-safer-secure-at-home-strong-abroad/the-strategic-defence-review-2025-making-britain-safer-secure-at-home-strong-abroad">strategický obranný přehled z roku 2025</a> výslovně hovoří o konceptu Atlantic Bastion, který má chránit severoatlantické komunikační linie. Bezposádkové podmořské nosiče do tohoto rámce přesně zapadají.</p>



<h2 id="h-od-d-kazu-konceptu-k-bojov-schopnosti">Od důkazu konceptu k bojové schopnosti</h2>



<p>Excalibur je demonstrátor, nikoli hotová zbraň flotily. To je potřeba říct jasně. Ale tempo, jakým se projekt posunul, je pozoruhodné. Program Project Broadsword, pod nímž torpédový test proběhl, byl schválen teprve v únoru 2026. Za necelých sedm měsíců měli spojenci funkční integraci americké munice na britském autonomním nosiči, mechanickou, elektrickou i softwarovou.</p>



<p>Další fáze už běží. Navazující Project CUTLASS má pracovat s platformou Anduril Dive-XL na pokročilé integraci nákladů, architektuře velení a řízení a na taktických scénářích nasazení. Širší program AUKUS Pillar II, jehož prvním takzvaným signature project se staly právě <a rel="nofollow" href="https://www.gov.uk/government/publications/aukus-defence-ministerial-joint-statement-30-may-2026/aukus-pillar-ii-fact-sheet-uncrewed-undersea-vehicles-payloads-and-enabling-systems">bezposádková podvodní plavidla</a>, má dodávky plánované od roku 2027.</p>



<p>Paralelně Británie vyvíjí systém SCYLLA, který umožní vypouštění a návrat autonomních prostředků přes torpédomet klasické posádkové ponorky. Nejde tedy jen o samostatné drony, vzniká síť, v níž bezposádkové a posádkové platformy spolupracují.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-evropu-a-esko">Co to znamená pro Evropu a Česko</h2>



<p>Pro Českou republiku je téma zdánlivě vzdálené, nemáme námořnictvo ani podmořské ambice. Jenže bezpečnost podmořských kabelů a energetických tras se přímo promítá do kolektivní obrany NATO, k níž je Česko smluvně vázáno. Alianční námořní strategie klade důraz na ochranu podmořské infrastruktury, a pokud ji spojenci dokážou bránit efektivněji díky autonomním systémům, posiluje to bezpečnostní architekturu celé Aliance.</p>



<p>Český obranný průmysl se přitom ubírá jiným směrem, ministerstvo obrany řeší především bezosádkové pozemní systémy a protidronovou obranu. Na podhladinových zbraňových nosičích se Česko nepodílí. Ale princip je stejný: rozptýlit schopnosti do více levnějších a hůře zasažitelných platforem. Válka na Ukrajině, trvající už přes čtyři roky, tuto logiku denně potvrzuje.</p>



<p>Devatenáctitunový stroj bez posádky odpálil torpédo, které dosud nosily jen ponorky za desítky miliard. Není to ještě revoluce, ale je to její generálka.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/podvodni-plavidlo-dlouhe-12-metru-pali-torpeda/">Spojenci testují zbraň, na kterou nejsou ruské ponorky připravené. Plavidlo dlouhé 12 metrů pálí torpéda Mk 48</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="58547" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/xv-excalibur-robot-ponorka-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/xv-excalibur-robot-ponorka-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Satelitní snímky odhalily, co Čína tajně staví v Šanghaji. Loď pro obří autonomní ponorky mění pravidla námořní války</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/satelitni-snimky-odhalily-co-cina-tajne-stavi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 25 Sep 2026 09:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Čína]]></category>
		<category><![CDATA[námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<category><![CDATA[ponorka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=366843</guid>

	
					<description>V šanghajské loděnici Hudong-Zhonghua roste plavidlo, jaké dosud žádné námořnictvo světa veřejně neprovozuje: specializovaná mateřská loď pro podmořské drony velikosti malých ponorek.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Analytik H. I. Sutton z portálu <a rel="nofollow" href="https://www.navalnews.com/naval-news/2026/09/chinas-new-giant-submarine-drone-mothership/">Naval News</a> zveřejnil v polovině září 2026 rozbor komerčních satelitních snímků, na nichž je vidět rozpracovaný trup s velmi neobvyklou záďovou sekcí. Nejde o klasickou výsadkovou loď ani o pomocné plavidlo, konstrukční prvky nejlépe odpovídají nosiči, který má přepravovat, servisovat, vypouštět a vyzvedávat takzvané XXLUUV, tedy extra velké bezpilotní podmořské prostředky. Peking přitom stavbu oficiálně neoznámil, nepojmenoval ji a nepotvrdil její účel. Vše, co o ní víme, pochází z otevřené analýzy satelitních dat.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-sn-mky-ukazuj">Co přesně snímky ukazují</h2>



<p>Klíčové jsou tři konstrukční prvky, které Sutton identifikoval. Zaprvé záďový zaplavitelný dok, tedy prostor otevřený i zespodu, nikoli klasická rampa pro vyloďovací čluny. Zadruhé masivní nosná kolébka zavěšená na dvanácti svislých podpěrách, která umožňuje spouštět a vytahovat těžký náklad z vody. Zatřetí rozměrný vnitřní hangár umístěný před zaplavitelným dokem, jehož objem by podle odhadu pojal až čtyři velké bezpilotní ponorky.</p>



<p>Žádný z těchto prvků sám o sobě nedokazuje účel lodi. Dohromady ale dávají smysl jen v jedné konfiguraci: mobilní základna pro podmořské drony, která dokáže operovat daleko od domovského přístavu.</p>



<h2 id="h-ob-ponorky-bez-pos-dky">Obří ponorky bez posádky</h2>



<p>Mateřská loď nevzniká ve vzduchoprázdnu. Už na podzim 2025 zachytily satelitní snímky u ostrova Chaj-nan testování dvou typů čínských XXLUUV, jednoho o odhadované délce zhruba 35 metrů a druhého kolem 45 metrů. Starší analýza téhož autora u většího typu uváděla přibližně 40 až 42 metrů. Přesná čísla se v otevřených zdrojích liší, ale řádově jde o rozměry srovnatelné s malými posádkovými ponorkami, nikoli s běžnými průzkumnými podvodními drony o délce několika metrů.</p>



<p>Pro srovnání: americká bezpilotní ponorka <a rel="nofollow" href="https://www.boeing.com/defense/autonomous-and-unmanned-systems/xluuv">Boeing Orca</a> má základní trup dlouhý 15,5 metru s modulární vloženou sekcí dalších 10,4 metru. Její dolet činí až 12 038 km (6 500 námořních mil), pohon zajišťují baterie a dieselgenerátory, nosnost dosahuje osmi tun suchého nákladu. Čínské XXLUUV jsou tedy zhruba dvakrát až třikrát delší a objemově ještě výrazněji větší. Analytici dovozují, že ponorka těchto rozměrů by bez prostoru pro posádku mohla nést senzory, energetické zásoby i náklad daleko přesahující kapacitu Orcy, včetně potenciální výzbroje na úrovni osmi a více těžkých torpéd.</p>



<p>Zásadní je ale rozdíl v konceptu provozu. Boeing navrhuje Orcu tak, aby ji šlo vypouštět a vyzvedávat přímo od mola, bez dedikované podpůrné lodi. Čína zvolila opačnou cestu: jednotlivé drony nemusí být logisticky soběstačné, protože je obsluhuje specializovaný nosič. Každý kus tak může být jednodušší a levnější, zatímco celá sestava (mateřská loď plus několik XXLUUV) získává operační flexibilitu, jakou samostatný dron nemá.</p>



<h2 id="h-pro-je-to-strategick-posun">Proč je to strategický posun</h2>



<p>Samotná existence velkých podmořských dronů ještě pravidla námořní války nemění. Mění je až schopnost udržet je dlouhodobě v prostoru daleko od pevniny. Právě to mateřská loď přináší.</p>



<p>Bez ní musí každý dron startovat z přístavu, kam se také vrací k údržbě a dobíjení. Protivník pak stačí sledovat několik známých základen a snadno odhadne vzorec nasazení. S mateřskou lodí se startovní bod stává pohyblivým, může ležet stovky kilometrů od pobřeží, měnit se den ode dne a pro satelitní i signálový průzkum splývat s běžným námořním provozem.</p>



<p>Podle analytiků by takový systém byl zvlášť cenný pro:</p>



<ul><li>průzkum a sledování v klíčových průlivech západního Pacifiku,</li><li>minové operace v předstihu před případným konfliktem,</li><li>hlídkování v Jihočínském moři,</li><li>tlak na podmořskou infrastrukturu (kabely, potrubí, senzorové sítě),</li><li>roli návnady nebo průzkumného prostředku, který odvádí pozornost od posádkových ponorek.</li></ul>



<p>Důležitá výhrada: samotná jedna loď rovnováhu sil nepřepíše. Pokud ale čínské námořnictvo PLAN dotáhne koncept do sériové výroby, půjde o kvalitativně nový způsob vedení podmořské války, ne novou zbraň, ale nový operační model.</p>



<h2 id="h-z-pad-nen-zasko-en-trendem-ale-tempem">Západ není zaskočen trendem, ale tempem</h2>



<p>Ve Washingtonu téma čínských podmořských kapacit řeší instituce na strategické úrovni. V březnu 2026 proběhlo slyšení americko-čínské bezpečnostní komise USCC věnované přímo soutěži „pod hladinou&#8220;. Americká Orca přitom v srpnu 2026 dokončila první dlouhý přesun přes 1 852 km (tisíc námořních mil) v Pacifiku, konkrétní provozní milník, který čínská strana veřejně doložený nemá.</p>



<p>Jenže Čína zřejmě vede v ambici a měřítku. Dva typy XXLUUV zachycené při testech, k nim specializovaný nosič, to je kombinace, kterou v otevřeně dohledatelných zdrojích nemá nikdo jiný. Americký program je transparentnější a má doložené testovací výsledky, čínský je méně čitelný, ale rozměrově a koncepčně ambicióznější.</p>



<p><a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/news-and-events/articles/news/2022/06/29/nato-leaders-approve-new-strategic-concept">NATO</a> už od roku 2022 řadí Čínu mezi výzvy pro bezpečnost Aliance. Od ledna 2025 běží operace Baltic Sentry zaměřená na ochranu kritické podmořské infrastruktury. Česká vláda v bezpečnostní strategii z roku 2023 výslovně upozorňuje na hrozby spojené s Čínou a obranná strategie staví českou obranu pevně na aliančním rámci. Přímá hrozba pro české území to není; nepřímá hrozba pro spojence, námořní komunikace a kabely, na nichž závisí i Evropa, ale ano.</p>



<h2 id="h-co-z-st-v-nezn-m">Co zůstává neznámé</h2>



<p>Otevřená analýza má tvrdé limity. Přesné oficiální označení šanghajské lodi, její výtlak, pohon ani výzbroj veřejně známé nejsou. Stejně tak nevíme, kolik čínských XXLUUV už PLAN skutečně převzal do služby, doložené je testování nejméně dvou typů, nikoli zařazení do výzbroje. Podvodní vytrvalost čínských dronů zůstává otázkou; jako orientační bod lze použít Orcu, u níž Boeing hovoří o misích trvajících měsíce, ale čínské parametry jsou pouhou dedukcí z rozměrů trupu.</p>



<p>Právě proto je důležité číst šanghajský objev jako signál, ne jako hotový fakt. Signál ovšem mimořádně silný: Čína nestaví jen podmořské drony, ale celý ekosystém pro jejich nasazení na volném moři. A to je krok, na který zatím nemá odpověď nikdo.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/satelitni-snimky-odhalily-co-cina-tajne-stavi/">Satelitní snímky odhalily, co Čína tajně staví v Šanghaji. Loď pro obří autonomní ponorky mění pravidla námořní války</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="79732" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/ponorka-type-094-jin-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/ponorka-type-094-jin-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusové vyhrožují mocnosti, která je na míle daleko před nimi. Ponorka bez posádky přeplula 1 852 km, udeřit může kdykoliv</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/rusove-vyhrozuji-mocnosti-ktera-je-pred-nimi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 10 Sep 2026 05:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[americké námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=364423</guid>

	
					<description>Americká bezposádková ponorka Orca v červenci poprvé autonomně přeplula přes 1 852 km (tisíc námořních mil) v Tichém oceánu. Rusko přitom nemá nic srovnatelného.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Někde uprostřed východního Pacifiku se v červenci 2026 vynořila z hloubky platforma, kterou na palubě nikdo neřídil. Boeing Orca XLUUV, extra velké bezposádkové podmořské vozidlo amerického námořnictva, právě dokončila autonomní přesun přes 1 852 km (tisíc námořních mil). Žádná posádka, žádná podpůrná loď, žádné dálkové ovládání na každém metru trasy. Velitelství amerických ponorek v Pacifiku (<a rel="nofollow" href="https://www.dvidshub.net/news/572379/pacific-submarine-force-commander-visits-uss-theodore-roosevelt-rimpac-26-concludes">SUBPAC</a>) to potvrdilo jako první veřejně přiznaný milník tohoto druhu. A zatímco Washington tiše buduje novou kategorii podhladinové přítomnosti, Moskva pokračuje v tom, co umí nejlépe, tedy ve vyhrožování.</p>



<h2 id="h-co-orca-vlastn-je-a-co-dok-e">Co Orca vlastně je a co dokáže</h2>



<p>Orca není miniaturní průzkumný dron ani jednorázová torpédová nálož. Jde o plnohodnotnou bezposádkovou diesel-elektrickou ponorku s doletem až přibližně 12 000 km (6 500 námořních mil). Podle <a rel="nofollow" href="https://www.boeing.com/defense/autonomous-and-unmanned-systems/xluuv">Boeingu</a> je navržená pro měsíční mise bez jakéhokoli lidského zásahu na palubě. Klíčovým prvkem je modulární nákladový prostor dlouhý zhruba deset metrů, do kterého lze teoreticky integrovat různé typy vybavení, od průzkumných senzorů přes minové systémy až po budoucí zbraňové moduly.</p>



<p>Americké námořnictvo převzalo první testovací exemplář XLE0 už v prosinci 2023. Od té doby probíhaly pobřežní zkoušky a postupné rozšiřování operačního obálky. Červencový tranzit přes 1 852 km ale představuje kvalitativní skok: poprvé šlo o operačně relevantní vzdálenost, nikoli o kontrolovaný test v přístavu nebo při pobřeží.</p>



<p>Podstatný detail, který se snadno přehlédne: Orca nepotřebuje specializovanou podpůrnou loď. Vypouští se a vrací od mola. Pro budoucí nasazení to znamená výrazně jednodušší logistiku a nižší provozní náklady než u klasických ponorek.</p>



<h2 id="h-rusov-vyhro-uj-ale-v-t-to-kategorii-zaost-vaj">Rusové vyhrožují, ale v této kategorii zaostávají</h2>



<p>Ruská eskalační rétorika vůči Západu nekončí. 27. srpna 2026 mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Rusko může zasáhnout britské vojenské cíle „na Ukrajině i mimo její hranice&#8220; v reakci na použití britských střel proti cílům na ruském území. Podobná prohlášení zaznívají z Kremlu opakovaně, vůči Británii, vůči NATO, vůči komukoliv, kdo Ukrajinu podporuje. Válka na Ukrajině trvá už více než čtyři roky a intenzita ruských hrozeb spíše narůstá.</p>



<p>V segmentu víceúčelových bezposádkových podhladinových platforem je ale Moskva za Washingtonem daleko. Rusko sice vyvíjí Poseidon, jaderně poháněný autonomní podmořský prostředek s údajným dosahem tisíců kilometrů. Jenže Poseidon je podle zprávy americké Kongresové výzkumné služby (<a rel="nofollow" href="https://www.congress.gov/crs_external_products/R/PDF/R45861/R45861.6.pdf">CRS</a>) koncipován jako strategická jaderná zbraň, nikoli jako znovupoužitelná víceúčelová platforma. Putin v říjnu 2025 tvrdil, že Poseidon úspěšně prošel testy jaderného pohonu, ale veřejně ověřitelné důkazy o operační připravenosti chybí. Odhadovaný vstup do služby se posouvá, nejčastěji se uvádí rok 2027 a později.</p>



<p>Rozdíl je zásadní. Orca je navržená tak, aby se vracela, aby plnila různé úkoly, aby operovala týdny bez povšimnutí. Poseidon je v podstatě podmořská balistická střela, jednosměrná, apokalyptická, politicky nepoužitelná v čemkoli kromě totální eskalace.</p>



<h2 id="h-kdo-je-t-hraje-na-a-jej-ajx002">Kdo ještě hraje: Čína a její AJX002</h2>



<p>Bližší konkurenci pro Orcu představuje čínský AJX002, bezposádkový podhladinový systém veřejně odhalený v roce 2025. Podle analýzy serveru Naval News jde o minonosnou platformu dlouhou zhruba 20 metrů s odhadovaným doletem přes 1 852 km (tisíc námořních mil). Oficiální čínské parametry ale zůstávají neveřejné, takže srovnání stojí převážně na otevřených zdrojích.</p>



<p>Pro kontext, jak si Orca stojí vedle klasických amerických ponorek:</p>



<ul><li><strong>Virginia (SSN):</strong> jaderná útočná ponorka, posádka kolem 135 lidí, výtlak 7 800–10 200 tun, rychlost přes 25 uzlů, výzbroj střely Tomahawk a torpéda Mk 48</li><li><strong>Ohio (SSBN):</strong> strategická jaderná ponorka, posádka přes 150 lidí, až 20 balistických střel Trident II D5</li><li><strong>Orca (XLUUV):</strong> bezposádková diesel-elektrická platforma, dolet přibližně 12 000 km (6 500 námořních mil), modulární nákladový prostor, žádná posádka</li></ul>



<p>Orca nenahrazuje ani Virginii, ani Ohio. Doplňuje je. Přidává vrstvu trvalé podhladinové přítomnosti, která protivníka nutí počítat s další třídou těžko předvídatelných hrozeb, a to bez jediného námořníka v ohrožení.</p>



<h2 id="h-ude-it-m-e-kdykoliv-ale-m-p-esn">Udeřit může kdykoliv, ale čím přesně?</h2>



<p>Při červencovém přesunu americké námořnictvo nezveřejnilo, zda Orca nesla jakýkoli zbraňový náklad. Samo utajení konfigurace je přitom součástí odstrašení: protivník neví, co platforma pod hladinou vezla.</p>



<p>Nejpevněji doloženou budoucí bojovou rolí je kladení min. Agentura DARPA vyvíjí v rámci <a rel="nofollow" href="https://www.darpa.mil/research/programs/hunter">programu Hunter</a> způsob, jak z XLUUV doručovat pokročilé podhladinové náklady. Podle serveru Naval News se akviziční strategie Hunteru má formalizovat na přelomu let 2027 a 2028. Veřejně potvrzený harmonogram pro integraci torpéd nebo střel s plochou dráhou letu zatím neexistuje.</p>



<p>Co ale existuje už teď, je schopnost měsíce operovat pod hladinou bez posádky, s doletem přes 12 000 km. Pro hlídání strategických námořních tras, průzkum nebo skryté minování sporných vod je to zásadní schopnost. A červencový tranzit ukázal, že nejde o powerpointovou prezentaci, ale o reálně fungující stroj.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-nato-a-esko">Co to znamená pro NATO a Česko</h2>



<p>Orca sama o sobě nepřepisuje článek 5 Severoatlantické smlouvy. Posiluje ale americkou schopnost dlouhodobého podhladinového působení na námořních křídlech aliance, v Baltském moři, v Severním moři, ve Středomoří. Pro Česko je význam nepřímý, ale reálný: silnější americká přítomnost pod hladinou zvyšuje odstrašení celé aliance a snižuje personální riziko, protože část úkolů přebírají bezposádkové systémy. NATO už v regionu s podobnými platformami pracuje; cvičení Sea Breeze 26-2 v červenci 2026 zahrnovalo i práci s bezposádkovými podmořskými a hladinovými prostředky.</p>



<p>Červencový tranzit Orcy není izolovaný experiment. Americké námořnictvo už v roce 2025 veřejně přiznalo první dopředně nasazené vypuštění a vyzvednutí bezposádkového podmořského vozidla z torpédometu ponorky USS Delaware. Vzniká celý ekosystém, ve kterém klasické jaderné ponorky spolupracují s autonomními platformami různých velikostí.</p>



<p>Moskva může vyhrožovat britským cílům a mávat Poseidonem. Ale v kategorii, která skutečně mění pravidla podmořské války, tedy znovupoužitelných, víceúčelových, tichých a trpělivých platforem bez posádky, jsou Spojené státy na míle daleko. A ta vzdálenost se zatím jen zvětšuje.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/rusove-vyhrozuji-mocnosti-ktera-je-pred-nimi/">Rusové vyhrožují mocnosti, která je na míle daleko před nimi. Ponorka bez posádky přeplula 1 852 km, udeřit může kdykoliv</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="59354" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/orca-xluuv-na-pevnine-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/orca-xluuv-na-pevnine-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruské lodě potopí nečekaně z hlubin na vzdálenost až 1 850 km. Amerika chce podmořský dron bez GPS s obří hlavicí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/amerika-chce-podmorsky-dron-bez-vyuziti-gps/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 13 Aug 2026 09:42:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[americké námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=358349</guid>

	
					<description>Pentagon zadal vývoj autonomního podmořského dronu, který se má bez satelitní navigace přiblížit k nepřátelským lodím na vzdálenost přes 1 850 km (tisíc námořních mil) a doručit těžký bojový náklad.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V polovině července 2026 oznámil norský Kongsberg společně s americkým Oceaneering, že je Pentagon vybral pro program s názvem CAMP (Combat Autonomous Maritime Platform). Nejde o hotovou zbraň. Zatím jde o studii konceptu, systémovou architekturu a návrhové kompromisy pro extra-velký bezposádkový podmořský prostředek, takzvaný XLUUV. Předběžný návrh má být hotový ve třetím čtvrtletí 2026. Ale už samotné požadavky, které americká Obranná inovační jednotka (<a rel="nofollow" href="https://www.diu.mil/latest/u-s-navy-selects-vendors-for-unmanned-undersea-vehicle-program">DIU</a>) zveřejnila, ukazují, kam se podhladinová válka posouvá a proč by to mělo znepokojovat každého, kdo provozuje válečné loďstvo na povrchu.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-camp-po-aduje">Co přesně CAMP požaduje</h2>



<p>Veřejně dostupná výzva DIU definuje prostředek, který musí zvládnout transitní přeplavbu přes 1 850 km (1 000 námořních mil). To není dostřel zbraně na cíl. Je to vzdálenost, kterou má dron urazit pod hladinou, skrytě a bez lidské posádky, než se vůbec dostane do operačního prostoru. Tam teprve začíná jeho práce.</p>



<p>Požadavky jdou dál:</p>



<ul><li>Provozní hloubka přes 200 metrů</li><li>Modulární nákladový prostor pro užitečné zatížení o průměru až 533 mm (21 palců) a délce až 6,4 m (21 stop)</li><li>Schopnost operovat v prostředí bez GPS signálu</li><li>Minimalizace času stráveného na hladině</li><li>Integrace s vládním řídicím systémem Common Control System</li><li>Radiofrekvenční komunikace přes rozhraní vzduch–voda</li></ul>



<p>Rozměr 533 mm není náhodný. Přesně odpovídá průměru amerického těžkého torpéda Mk 48 ADCAP, které je dlouhé 5,8 metru, váží přes 1 660 kilogramů a nese zhruba 295 kilogramů trhaviny PBXN-105. Veřejně ale nikdo nepotvrdil, že právě Mk 48 bude CAMP nést. Přesnější je mluvit o torpédovém standardu, tedy nákladovém prostoru, do kterého se vejde torpédo, mina, senzorový balík nebo jiný typ bojového prostředku.</p>



<h2 id="h-pro-ne-gps-a-jak-se-dron-orientuje">Proč ne GPS a jak se dron orientuje</h2>



<p>Pod hladinou oceánu satelitní signál nepronikne. A i kdyby dron vynořil anténu, v bojových podmínkách může být GPS rušen nebo podvržen. Proto CAMP od začátku počítá s provozem v prostředí bez dostupného GPS.</p>



<p>Referenční platforma Kongsberg <a rel="nofollow" href="https://www.kongsberg.com/what-we-do/ocean-space/autonomous-and-uncrewed-solutions/auv/autonomous-underwater-vehicle-hugin-endurance/">HUGIN Endurance</a> používá inerciální navigační systém Sunstone INS s takzvanou mikronavigační korekcí, tedy kombinací gyroskopu, akcelerometru a korekčních algoritmů. Boeing u své konkurenční platformy Orca zase uvádí Kalmanův filtr napojený na inerciální jednotku, dopplerovské měření rychlosti vůči mořskému dnu a hloubkové senzory. Výsledek je stejný: dron ví, kde je, aniž by se musel ptát satelitu.</p>



<p>HUGIN Endurance přitom veřejně uvádí misi až 15 dní, dosah 2 200 kilometrů a hloubkový rating 6 000 metrů. To překračuje minimální požadavky CAMP. Otázkou zůstává, zda v této podobě dokáže nést i těžký 533mm bojový náklad, a právě proto se teď dělají návrhové studie.</p>



<h2 id="h-pou-en-z-orcy-pro-pentagon-sout-jinak">Poučení z Orcy: proč Pentagon soutěží jinak</h2>



<p>Program CAMP nevznikl ve vzduchoprázdnu. Americké námořnictvo má za sebou bolestivou zkušenost s Boeingem Orca, prvním extra-velkým bezposádkovým podmořským prostředkem, který měl být průlomový. Orca na papíře vypadá impozantně: dosah až 12 000 kilometrů, modulární nákladová sekce o délce 10,4 m (34 stop), nosnost až 8 tun suchého nákladu. Jenže podle zprávy amerického vládního kontrolního úřadu <a rel="nofollow" href="https://www.gao.gov/products/gao-22-105974">GAO</a> z roku 2022 program nabral minimálně 64% navýšení nákladů a tříleté zpoždění.</p>



<p>Proto DIU u CAMP volí jinou cestu. Místo jednoho dodavatele soutěží více týmů současně. Místo vývoje od nuly požaduje komerčně dostupná nebo demonstračně ověřená řešení. Místo monolitického programu chce otevřená rozhraní a modulární architekturu. Nejde o nedůvěru v americký průmysl, jde o nedůvěru v jednu monolitickou sázku.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-rusk-lo-stvo">Co to znamená pro ruské loďstvo</h2>



<p>Praktický scénář vypadá takto: CAMP se z hloubky skrytě přesune stovky až tisíce kilometrů do operačního prostoru poblíž nepřátelského loďstva. Tam může položit miny, dopravit torpédově velký náklad, rozmístit senzory pro sledování nebo připravit terén pro úder jiných platforem. Americká posádka ponorky přitom zůstane v bezpečí stovky kilometrů daleko.</p>



<p>Ruské námořnictvo dnes čelí situaci, kdy jeho hladinové lodě v Černém moři už prokázaly zranitelnost vůči ukrajinským námořním dronům, malým, levným a obtížně detekovatelným. CAMP představuje kvalitativně jiný stupeň téže logiky. Nejde o rychlý útočný člun na hladině, ale o pomalý, tichý a hluboký nosič těžkého nákladu, který může operovat i v Baltském moři nebo v Arktidě, tedy v oblastech, kde NATO posiluje východní křídlo od severního Norska po Černé moře a kde chrání kritickou podmořskou infrastrukturu.</p>



<p>Má Rusko nebo Čína něco srovnatelného? Americké ministerstvo obrany ve výroční zprávě za rok 2024 uvádí, že Peking v roce 2019 veřejně ukázal dálkový bezposádkový podmořský systém, ale bez otevřeně dostupných parametrů nosnosti a přesné role. U Ruska se v otevřených důvěryhodných zdrojích nepodařilo dohledat konvenční multifunkční systém se srovnatelnou kombinací doletu, modulární nosnosti a autonomie. To ovšem nemusí znamenat, že neexistuje, spíš to znamená, že o něm nevíme.</p>



<h2 id="h-kdy-to-bude-realita">Kdy to bude realita</h2>



<p>Operační služba CAMP je zatím za horizontem. Program je ve studijní fázi, předběžný návrh se čeká do konce léta 2026. Po zkušenosti s Orcou by bylo naivní čekat rychlý přechod od studie k nasazení. Realisticky dává smysl uvažovat spíše o konci této dekády, možná později.</p>



<p>Ale samotná existence programu už dnes mění kalkulaci. Každý admirál, který plánuje rozmístění hladinových lodí, musí počítat s tím, že někde v hloubce se může skrývat autonomní nosič, který nepotřebuje satelit, nevysílá signál a dokáže doručit půltunový náklad na místo, o kterém se jeho velitelství dozví až z exploze.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/amerika-chce-podmorsky-dron-bez-vyuziti-gps/">Ruské lodě potopí nečekaně z hlubin na vzdálenost až 1 850 km. Amerika chce podmořský dron bez GPS s obří hlavicí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="69386" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/xluuv-podvodni-dron-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/xluuv-podvodni-dron-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Protiútok z hlubin: podvodní ukrajinský dron „Toloka“ přepisuje pravidla námořních bitev, která Rusové neumí pochopit</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ukrajinsky-dron-toloka-prepisuje-pravidla-namornich-bitev/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 13 Jul 2026 13:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=350054</guid>

	
					<description>Ukrajina přidala k hladinovým dronům novou vrstvu hrozby, poloponorný útočný systém Toloka TLK-150, na který ruská obrana zatím nemá odpověď.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V únoru 2025 se na záběrech z ukrajinského obranného sektoru znovu objevil štíhlý, torpédovitý trup s nenápadným stožárem trčícím nad hladinu. Nebyla to novinka, Toloku poprvé ukázali veřejnosti skoro o dva roky dříve, v dubnu 2023, při startu inovační platformy <a rel="nofollow" href="https://www.rnbo.gov.ua/en/Diialnist/6290.html">Brave1</a>. Jenže zatímco první prototyp vypadal jako experimentální maketa s neobvykle umístěnými motory na stabilizátorech, verze z roku 2025 je zjevně jiný stroj. Kompaktnější, s pohonem v zádi, se senzorovou hlavicí nad vodou a celkovým dojmem, že prošla iteracemi, které z konceptu dělají zbraň. A právě to je pro ruské námořnictvo problém, na který se teprve musí začít připravovat.</p>



<h2 id="h-mal-dron-velk-koncept">Malý dron, velký koncept</h2>



<p>TLK-150 měří přibližně 2,5 metru a nese nálož odhadovanou na 20 až 50 kilogramů. Dolet? Kolem 100 kilometrů. Na první pohled skromné parametry, zvlášť vedle hladinových útočných dronů, které už potopily nebo poškodily řadu ruských válečných lodí. Jenže podstata Toloky není v síle výbuchu, je v tom, kde se pohybuje.</p>



<p>Tělo dronu jede těsně pod hladinou. Nad vodou zůstává jen tenký stožár osazený GPS, komunikačním zařízením, denní kamerou a termovizí. Radar ho zachytí mnohem hůř než hladinový člun. Vizuálně je prakticky neviditelný. A hlavně: zasahuje loď pod čarou ponoru, tedy tam, kde je trup nejzranitelnější a kde dosavadní obrana proti námořním dronům nepočítala s hrozbou.</p>



<p>Analytik H. I. Sutton z webu <a rel="nofollow" href="https://www.hisutton.com/Ukraine-Toloka-TLK-150-Underwater-drone.html">Covert Shores</a> přitom upozorňuje, že Toloka není klasická miniponorka. Je to poloponorný systém, který kombinuje výhody podvodního profilu s možností udržovat spojení a navigaci přes stožár nad hladinou. V praxi to znamená, že operátor může dron v závěrečné fázi navádět vizuálně, podobně jako u hladinových kamikaze člunů, ale s výrazně nižší šancí na včasnou detekci.</p>



<h2 id="h-pro-rusko-nest-h-reagovat">Proč Rusko nestíhá reagovat</h2>



<p>Ruská Černomořská flotila se od roku 2022 učila bránit proti dvěma typům hrozeb: protilodním střelám a hladinovým dronům. Obrana Sevastopolu se stala učebnicovým příkladem improvizované fortifikace; <a rel="nofollow" href="https://www.navalnews.com/naval-news/2023/04/new-defenses-show-russia-on-defensive-in-sevastopol-as-ukraine-attacks/">Naval News</a> v dubnu 2023 popsal šest vrstev plovoucích bariér, hlídkové čluny, vrtulníkové patroly, protipotápěčské prvky a palebná postavení na molech. Většina těchto opatření ale cílí na objekty na hladině nebo nad ní.</p>



<p>Toloka vnucuje Rusku další vrstvu problému. Bariéry zastaví hladinový člun, ale poloponorný dron s profilem torpéda pod nimi může proklouznout. Kulometná palba z hlídkového člunu funguje proti cíli, který vidíte; stožár o průměru několika centimetrů na vzdálenost stovek metrů vidíte sotva. A hlavně: každá nová vrstva obrany stojí peníze, čas a lidi, zatímco útočník přidává další levný jednorázový systém.</p>



<p>Podle britské doktrinální publikace <a rel="nofollow" href="https://assets.publishing.service.gov.uk/media/697c9848edc921ef1a24524a/JDP_0_10_UK_Maritime_Power_WEB.pdf">UK Maritime Power</a> z roku 2025 Ukrajina kombinací bezosádkových prostředků a střel dosáhla toho, že Rusko přesunulo většinu lodí a ponorek z Krymu do Novorossijsku a zhruba třetina bojové síly Černomořské flotily byla vyřazena nebo poškozena. Toloka tuto logiku prohlubuje: i „bezpečnější&#8220; přístavy dále na východě se stávají potenciálně zranitelnými.</p>



<h2 id="h-brave1-tov-rna-na-asymetrick-zbran">Brave1: továrna na asymetrické zbraně</h2>



<p>Za Tolokou nestojí velký zbrojní koncern, ale ekosystém malých firem napojených na státní platformu Brave1. Ta byla spuštěna 26. dubna 2023 jako koordinační uzel propojující ministerstva, generální štáb a Radu národní bezpečnosti a obrany. Její logika je prostá: zkrátit cestu od nápadu k frontovému uživateli.</p>



<p>Do roku 2025 <a rel="nofollow" href="https://brave1.gov.ua/en/ministry-of-digital-transformation-and-brave1-launch-defense-technology-marketplace-for-the-military/">Brave1</a> uváděla přes 1 500 firem v ekosystému a více než 540 udělených grantů v celkové hodnotě 2,2 miliardy hřiven. Funguje přitom i jako tržiště, kde si vojenské jednotky mohou přímo vybírat řešení a uzavírat dohody s výrobci. Právě tento model vysvětluje, proč se TLK-150 mezi roky 2023 a 2025 viditelně proměnila z hrubého prototypu v konstrukčně dospělejší stroj; iterace probíhají rychle, protože zpětná vazba z bojiště jde přímo k vývojáři.</p>



<p>Pro srovnání: Velká Británie v srpnu 2022 dodala Ukrajině podvodní drony, ale šlo o <a rel="nofollow" href="https://www.gov.uk/government/news/uk-donating-undersea-minehunter-drones-to-help-ukraine-clear-coastline">protiminová vozidla</a> určená k detekci min v mělkých vodách. Společná je kategorie bezpilotních podvodních prostředků. Mise je ale zásadně odlišná: Toloka je útočný jednorázový systém, ne průzkumný nástroj.</p>



<h2 id="h-co-p-ijde-po-tlk-150">Co přijde po TLK-150</h2>



<p>Výrobce veřejně komunikuje i větší varianty: TLK-400 s doletem až 1 200 kilometrů a náloží 500 kilogramů a TLK-1000 s doletem 2 000 kilometrů a náloží pět tun. Pokud by se tyto parametry podařilo realizovat, šlo by o prostředky schopné ohrozit cíle hluboko v ruském zázemí, od přístavní infrastruktury po námořní základny.</p>



<p>Zatím ale jde spíš o koncepční návrhy než o hotové zbraně. Ani u TLK-150 není veřejně potvrzeno bojové nasazení; dostupné zdroje dokumentují technický vývoj a prezentace, nikoli operační výsledky. Skok k větším variantám navíc znamená řádově složitější energetiku, komunikaci a logistiku. Podle nás je realistické očekávat, že TLK-150 projde bojovým ověřením jako první a teprve její výsledky určí tempo dalšího vývoje.</p>



<h2 id="h-ir-obraz-mo-e-kter-rusko-ztr-c">Širší obraz: moře, které Rusko ztrácí</h2>



<p>Toloka není zázračná zbraň, která sama změní válku. Je ale dalším dílem skládanky, kterou Ukrajina od roku 2022 systematicky sestavuje. Hladinové drony donutily ruské lodě schovávat se v přístavech. Protilodní střely omezily jejich pohyb v otevřeném moři. A teď přibývá podhladinová vrstva, která komplikuje i samotnou obranu přístavů.</p>



<p>Analytici z <a rel="nofollow" href="https://www.rusi.org/explore-our-research/publications/commentary/uncrewed-platforms-have-been-critical-ukraines-success-black-sea">RUSI</a> to shrnují jednoznačně: bezosádkové platformy byly klíčové pro ukrajinský úspěch v Černém moři. Ukrajina bez jediné velké válečné lodi dosáhla faktického odepření moře protivníkovi, stavu, kdy nepřítel nemůže volně operovat ve vodách, které dříve považoval za své. Černé moře přitom není lokální kuriozita; jde o prostor zásadní pro evropskou bezpečnost, obchod i ruskou schopnost promítat sílu směrem na západ.</p>



<p>Rusko netrpí tím, že by o Toloce nevědělo. Trpí tím, že každá ukrajinská inovace přidává další levnou hrozbu, na kterou musí odpovědět drahou a pomalou adaptací obrany, a než ji dokončí, přijde další vrstva.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ukrajinsky-dron-toloka-prepisuje-pravidla-namornich-bitev/">Protiútok z hlubin: podvodní ukrajinský dron „Toloka“ přepisuje pravidla námořních bitev, která Rusové neumí pochopit</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="56329" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/toloka-podmorsky-dron-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/toloka-podmorsky-dron-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Vodíkový žralok loví miny 16 týdnů v kuse a bez posádky. Šest jich zmapuje Hormuzský průliv za jediný den</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/vodikovy-zralok-lovi-namorni-miny-16-tydnu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Jun 2026 16:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Hormuzský průliv]]></category>
		<category><![CDATA[mina]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka v Íránu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=347812</guid>

	
					<description>Autonomní podmořský dron Greyshark Foxtrot slibuje díky vodíkovému pohonu výdrž, jakou žádný západní protějšek zatím nenabízí, a Hormuz mu právě dal důvod existovat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>11. dubna 2026 vydalo americké Centrální velitelství <a rel="nofollow" href="https://www.centcom.mil/MEDIA/PUBLIC-RELEASES/Article/4457220/us-forces-start-mine-clearance-mission-in-strait-of-hormuz/">stručnou zprávu</a>: v Hormuzském průlivu začíná odminovací operace. Miny připsalo íránským Revolučním gardám. Tou dobou, jen pár dní předtím, spustila berlínsko-římská firma Euroatlas vodní testy svého vodíkového podmořského prostředku Greyshark Foxtrot, stroje, který má právě takové scénáře řešit jinak než dosud. Ne jednorázovým výjezdem minolovky s osmdesátičlennou posádkou, ale trvalou, tichou hlídkou pod hladinou. Bez jediného člověka na palubě.</p>



<h2 id="h-palivov-l-nek-m-sto-bateri">Palivový článek místo baterií</h2>



<p>Srdcem Foxtrotu je vodíkový palivový článek napájený kapalným vodíkem. V pomalém patrolním režimu (čtyři uzly, zhruba 7 km/h) deklaruje výrobce výdrž 16 týdnů a dojezd kolem 14 816 km (8 000 námořních mil). Při operační rychlosti deset uzlů se výdrž smrskne na přibližně pět dní a 2 037 km (1 100 námořních mil). Rozdíl je zásadní a vysvětluje, proč šestnáctitýdenní číslo platí jen pro pomalé, hlídkové nasazení.</p>



<p>I tak je to skok. Bateriová verze Bravo, kterou Euroatlas už dodává dvěma nejmenovaným evropským vládám, zvládne při stejných čtyřech uzlech 1 019 km (550 námořních mil) za pět a půl dne. Etablované západní protějšky jsou na tom podobně nebo hůř: americký REMUS 600 uvádí necelých 70 hodin a 530 km (286 námořních mil), novější REMUS 620 až 110 hodin a 509 km (275 námořních mil), norský HUGIN se pohybuje mezi 24 a 72 hodinami podle konfigurace. Greyshark Foxtrot tedy neslibuje hodiny, ale týdny. Pokud se parametry potvrdí v ostrém provozu, je to jiná kategorie.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-ten-ralok-d-l-s-minou">Co přesně ten žralok dělá s minou</h2>



<p>Důležité upřesnění: Greyshark miny hledá, klasifikuje a mapuje. Neničí je. V <a rel="nofollow" href="https://euroatlas.com/wp-content/uploads/2026/03/EUROATLAS_EvoLogics_GREYSHARK%E2%84%A2_Brochure_03-2026_WEB.pdf">oficiální brožuře</a> z března 2026 je výčet sedmnácti senzorů (syntetický aperturní sonar, vícepaprskový echolot, dopředný sonar, elektromagnetický senzorový modul, optika), ale žádná neutralizační nálož ani jiný „zabíjecí&#8220; efektor. Foxtrot je stealth senzorový pracovník o hmotnosti 4,5 tuny a délce necelých osmi metrů. Minu najde, označí, pošle data operátorovi. Likvidaci musí provést jiný prostředek v navazujícím řetězci.</p>



<p>Srovnejte to s klasickou minolovkou třídy Avenger amerického námořnictva: hladinová loď s posádkou přes 80 lidí, která miny nachází, klasifikuje i ničí. Greyshark ji nenahrazuje, přebírá tu nejnebezpečnější a nejzdlouhavější část práce: být pod vodou, hledat a čekat.</p>



<h2 id="h-pro-pr-v-hormuz">Proč právě Hormuz</h2>



<p>Hormuzský průliv je v nejužším místě široký 54 km (29 námořních mil), reálné plavební koridory jsou ještě těsnější. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.iea.org/about/oil-security-and-emergency-response/strait-of-hormuz">Mezinárodní energetické agentury</a> tudy v roce 2025 proudilo přes 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně, zhruba čtvrtina světového námořního obchodu s ropou a téměř pětina globálního LNG. Alternativní obchvatné kapacity pokryjí jen 3,5 až 5,5 milionu barelů. Delší narušení by podle IEA nevyhnutelně vedlo k významnému růstu cen a fyzickým nedostatkům.</p>



<p>Jedna mina v takovém hrdlu okamžitě znamená problém pro světový trh s energiemi. A právě tady přichází firemní teze Euroatlasu: šest jednotek Foxtrot řízených jedním operátorem by podle odhadu firmy dokázalo zmapovat celý průliv za méně než 24 hodin. Roje si autonomně dělí úseky, sdílejí situační povědomí v reálném čase a přesměrovávají jednotky na podezřelé objekty. Operátor nezasahuje do každého manévru, dohlíží na síť a rozhoduje v kritických momentech.</p>



<p>Tvrzení o šesti kusech a jednom dni je zatím firemní odhad prezentovaný na konferenci UDT 2026, ne nezávisle ověřený výkon. Technická logika ale dává smysl: úzký koridor, koordinovaný roj, sedmnáct senzorů na každém kusu. Otázkou není, jestli to zní dobře na papíře, ale jestli to funguje v kalné vodě s proudy a hustým lodním provozem.</p>



<h2 id="h-od-epizodick-ch-v-jezd-k-trval-mu-dohledu">Od epizodických výjezdů k trvalému dohledu</h2>



<p>Nejzajímavější na Greysharku není samotný stroj, ale model nasazení, který navrhuje. Dnešní minový boj funguje reaktivně: někdo nahlásí minu, vypluje loď, hledá hodiny až dny, vrátí se. Foxtrot nabízí opak, trvalou přítomnost pod hladinou. Patrolní režim na 16 týdnů znamená, že dron může hlídat úžinu, kabelovou trasu nebo plynovod měsíce bez návratu k mateřské lodi, protože žádnou mateřskou loď nepotřebuje.</p>



<p>NATO po poškození podmořských kabelů v Baltu spustilo v lednu 2025 operaci Baltic Sentry a výslovně posílilo spolupráci s průmyslem na ochraně podmořské infrastruktury. Greyshark do tohoto trendu zapadá přesně: dlouhovýdržný, síťový, podhladinový senzorový uzel. Pro Česko je to relevantní nepřímo, ale reálně: česká ekonomika i datová konektivita závisí na spojenecké podmořské infrastruktuře, i když vlastní pobřeží nemáme.</p>



<h2 id="h-co-zat-m-chyb">Co zatím chybí</h2>



<p>Euroatlas má za sebou osmnáct měsíců od prvního podání ruky k první zákaznické objednávce, tempo v obranném průmyslu neobvyklé. Bravo se testuje v otevřených vodách od května 2025, Foxtrot od dubna 2026. Firma ale zatím nezveřejnila nezávislá data o přesnosti klasifikace, chybovosti rozpoznávání objektů ani výsledky z ostrého minového prostředí. Firemní materiály se navíc rozcházejí v maximálním dojezdu Foxtrotu: brožura uvádí 14 816 km (8 000 námořních mil), webová stránka 19 816 km (10 700 námořních mil). Takové nesrovnalosti v éře, kdy každý parametr projde veřejnou kontrolou, nepomáhají důvěryhodnosti.</p>



<p>Vodíkový žralok zatím plave hlavně na papíře a v testovacích vodách. Ale pokud Euroatlas dodá to, co slibuje, minový boj se změní z nárazové akce na trvalou službu, tichou, levnou a bez lidí v poli. Hormuz ukázal, proč to svět potřebuje. Teď je na řadě důkaz, že to funguje.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/vodikovy-zralok-lovi-namorni-miny-16-tydnu/">Vodíkový žralok loví miny 16 týdnů v kuse a bez posádky. Šest jich zmapuje Hormuzský průliv za jediný den</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="32005" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/greyshark-proti-minam-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/greyshark-proti-minam-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruské ponorky už se nepřiblíží, Německo vysílá BlueWhale. Týdny hlídá pod hladinou a útočí nečekaně</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ruske-ponorky-bude-odhalovat-podvodni-dron-bluewhale/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 08 Jun 2026 13:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[německé námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<category><![CDATA[ponorka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=344574</guid>

	
					<description>Německé námořnictvo 25. února 2026 převzalo v Eckernförde první autonomní podmořský prostředek BlueWhale, stroj, který vydrží pod hladinou Baltu až měsíc a skrytě sleduje vše, co se kolem něj pohybuje.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ceremoniál v domovské základně německých námořních speciálních sil trval krátce, ale jeho důsledky sahají daleko za přístav. BlueWhale, oficiálně označovaný ELI-3325, není klasická ponorka s posádkou a torpédy. Je to 10,9 metru dlouhý, 5,5 tuny těžký bezosádkový senzorový nosič, který se pod vodou pohybuje tiše, samostatně a po celé týdny bez nutnosti vynořit se. Pro Německo představuje první hmatatelný výsledek námořní strategie Kurs Marine 2035+, přechodu od malého počtu drahých pilotovaných platforem k husté síti levnějších, vytrvalejších a hůře odhalitelných podmořských očí a uší.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-bluewhale-um-a-co-ne">Co přesně BlueWhale umí, a co ne</h2>



<p>Veřejně dostupné materiály výrobce, izraelské divize IAI-ELTA, popisují BlueWhale jako velký autonomní podmořský prostředek určený pro průzkum, protiponorkovou podporu, akustický sběr dat a detekci min. Výbavu tvoří vlečený sonar, boční sonarová pole a senzory schopné zachytit cíle nad i pod hladinou. Palubní řídicí systém zpracovává data přímo na místě a předává je do velitelského řetězce, ať už přes satelitní spojení, nebo po vynoření.</p>



<p>Co v žádném veřejném dokumentu nenajdete, je zmínka o vlastní výzbroji. BlueWhale v německé konfiguraci není torpédový nosič. Jeho „útok&#8220; spočívá v něčem jiném: tiše odhalí ponorku, sleduje ji a předá její polohu, kurz a signaturu pilotovaným platformám nebo spojeneckým silám, které mohou zasáhnout. Na veletrhu UDT 2023 to zástupce IAI popsal jako schopnost „dodat využitelné zpravodajské informace v reálném čase&#8220;. Překvapivý efekt tedy neplyne z munice, ale z toho, že protivník netuší, že ho někdo pozoruje.</p>



<h2 id="h-pro-zrovna-te-a-pro-zrovna-balt">Proč zrovna teď a proč zrovna Balt</h2>



<p>Na přelomu listopadu a prosince 2024 došlo v Baltském moři k poškození podmořských komunikačních kabelů mezi Estonskem a Finskem. NATO reagovalo posílením vojenské přítomnosti a v lednu 2025 spustilo operaci <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/content/dam/nato/legacy-wcm/media_pdf/2025/4/pdf/sgar24-en.pdf">Baltic Sentry</a>. Výroční zpráva generálního tajemníka Aliance za rok 2024 výslovně označuje Balt za prostor hybridního a podmořského ohrožení. Inspektér německého námořnictva ve svém dokumentu Absicht 2025 mluví o riziku konfrontace s Ruskem ještě před koncem dekády a požaduje zrychlenou integraci bezosádkových systémů.</p>



<p>V mělkém, úzkém a dopravně přeplněném Baltu je klasická ponorková hlídka náročná, posádka potřebuje odpočinek, loď se musí vracet do přístavu, a přitom pokrývá relativně malý sektor. BlueWhale mění rovnici: vydrží pod hladinou 10 až 30 dní, nepotřebuje posádku a vejde se do standardního kontejneru délky přibližně 12 metrů (40 stop), takže ho lze přesunout kamkoli po zemi, vzduchem nebo po moři. Jeden stroj sám o sobě Balt neuzavře. Ale síť takových strojů dramaticky zvyšuje pravděpodobnost, že jakákoli ponorka operující v blízkosti kritické infrastruktury bude včas odhalena.</p>



<h2 id="h-jak-si-stoj-vedle-konkurence">Jak si stojí vedle konkurence</h2>



<p>BlueWhale není jediný velký podmořský dron na světě. Srovnání s americkým a britským protějškem ukazuje, kam se Německo zařadilo:</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th>Parametr</th><th>BlueWhale (DE)</th><th>Orca XLUUV (USA)</th><th>Excalibur (UK)</th></tr></thead><tbody><tr><td>Délka</td><td>10,9 m</td><td>15,5 m</td><td>12 m</td></tr><tr><td>Hmotnost</td><td>5,5 t</td><td>neuvedena veřejně</td><td>19 t</td></tr><tr><td>Vytrvalost</td><td>10–30 dní</td><td>měsíce</td><td>ve zkouškách</td></tr><tr><td>Dolet</td><td>neuveden</td><td>až 12 040 km (6 500 námořních mil)</td><td>neuveden</td></tr><tr><td>Stav</td><td>operační od 2/2026</td><td>testovací prostředek od 12/2023</td><td>předán k evaluaci 12/2025</td></tr><tr><td>Primární role</td><td>průzkum a sledování, protiponorková podpora, protimínová opatření</td><td>modulární, širší spektrum</td><td>experimentální testbed</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Americká <a rel="nofollow" href="https://www.navsea.navy.mil/Media/News/Article-View/Article/3623016/us-navy-accepts-delivery-of-first-extra-large-unmanned-undersea-vehicle-test-as/">Orca</a> je větší, má delší dolet a širší modulární prostor, jenže stále prochází testy. Britský Excalibur je zatím demonstrátor budoucích konceptů. BlueWhale je menší a specializovanější, ale jako první z trojice vstoupil do skutečné služby. Pro Německo to znamená konkrétní schopnost v terénu, ne prezentaci plánů.</p>



<h2 id="h-stavebn-k-men-ne-z-zra-n-zbra">Stavební kámen, ne zázračná zbraň</h2>



<p>Základ BlueWhale dodalo IAI, ale německé firmy TKMS a ATLAS Elektronik do něj integrovaly vlastní vlečený protiponorkový sonar a napojily ho na německou síťovou architekturu. Nejde tedy o čistý nákup z regálu, spíš o pragmatickou volbu: vzít zralou platformu, přidat vlastní senzory a získat schopnost rychle, místo let čekání na vývoj od nuly.</p>



<p>Koncepce <a rel="nofollow" href="https://www.bundeswehr.de/resource/blob/5614698/1273b4cff2988935599083e5f15b1ba3/20230420-broschuere-zielbild-marine-2035-web-data.pdf">Kurs Marine 2035+</a> výslovně říká, že velké bezosádkové podmořské prostředky mají doplňovat pilotované ponorky, ne je nahrazovat. BlueWhale je v tomto pojetí „prodlouženou senzorovou paží&#8220;, rozšiřuje dosah a vytrvalost celé flotily, aniž by vystavoval posádky riziku. 12. února 2026 navíc osm baltických spojenců NATO podepsalo dohodu o zrychleném pořizování inovativních námořních technologií. Německo mezi nimi stojí s hotovým kusem v hangáru, zatímco ostatní teprve plánují.</p>



<h2 id="h-co-to-m-n-pro-rusk-ponorky">Co to mění pro ruské ponorky</h2>



<p>Jeden BlueWhale nepřetvoří Balt v neprostupnou zónu. Ale princip, který představuje, trvalá, tichá, autonomní podmořská přítomnost, mění kalkulaci pro kohokoli, kdo chce v těchto vodách operovat nepozorovaně. Každý další nasazený kus zkracuje čas varování, zmenšuje slepá místa a zvyšuje riziko, že průchod kolem kabelu nebo plynovodu nezůstane bez povšimnutí. Tohle je podle nás podstata: ne jedna robotická ponorka, ale začátek sítě, ve které se skrývat bude stále těžší.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ruske-ponorky-bude-odhalovat-podvodni-dron-bluewhale/">Ruské ponorky už se nepřiblíží, Německo vysílá BlueWhale. Týdny hlídá pod hladinou a útočí nečekaně</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="65387" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/bluewhale-na-brehu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/bluewhale-na-brehu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Inovativní americký dron Manta Ray by mohl hibernovat na dně moře a nečekaně udeřit. Jeho tvar má inspiraci v přírodě</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/dron-manta-ray-bude-cihat-u-dna/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 24 Jun 2024 04:08:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[americké námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=260691</guid>

	
					<description>Jelikož evoluce dokázala vyřešit mnohé problémy, dává smysl přizpůsobit tvary některých technologií na základě inspirace v přírodě. Nic lepšího asi zkonstruovat nelze.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Konstruktéři se v posledních letech snaží dostat různé druhy dronů nejen do vzduchu, ale také na zem, vodní hladinu a pod ni. Musí se ale vypořádat s mnoha problémy a <strong>mnohdy se dokáží inspirovat i v přírodě</strong>. To je případ podvodního dronu testovaného americkou agenturou DARPA a vyvinutého společností Northrop Grumman. Má příznačné jméno Manta Ray.</p>



<h2 id="h-podmo-sk-dron-byl-inspirov-n-parybou">Podmořský dron byl inspirován parybou</h2>



<p>Jak napovídá jméno podvodního robotického dronu Manta Ray, konstruktéři se inspirovali přímo v přírodě, a to u mant, resp. jejich klouzavého pohybu, uvádí na svých <a href="https://news.northropgrumman.com/news/features/engineering-imitating-life" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">stránkách</a> společnost Northrop Grumman. Cílem celého projektu je <strong>vyvinout podmořský dron schopný operovat na dlouhodobých misích</strong> na dlouhé vzdálenosti v oceánském prostředí a bez potřeby lidské logistické podpory. Jak dlouho by měl na takových misích vydržet, však není jasné.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun-1024x576.jpg" alt="Dron Manta Ray v porovnání s člunem" class="wp-image-260689" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Northrop Grumman</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Dron Manta Ray v porovnání s člunem</em></figcaption></figcaption>


<p>Dron Manta Ray by měl v budoucnu plnit různé druhy misí, uvádí DARPA ve své <a href="https://www.darpa.mil/news-events/2024-05-01" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">tiskové zprávě</a>. Umožnit to má několik různě velkých nákladních prostorů v jeho trupu, do nichž bude možné instalovat různé vybavení. <strong>Jednou ze schopností dronu by bylo i zakotvit na nějakém místě</strong> a ve stavu nízké energetické spotřeby hibernovat a čekat. V takovém případě by bylo nejspíše extrémně obtížné dron odhalit a nepřítele by tedy mohl nepříjemně překvapit.</p>



<h2 id="h-manta-ray-by-mohl-zkoumat-i-to-it">Manta Ray by mohl zkoumat i útočit</h2>



<p>Jak je dron veliký, není jasné, ale na publikovaných fotografiích je zachycený i s člunem, oproti němuž je výrazně větší. <a href="https://defence-blog.com/us-military-tests-new-fish-shaped-underwater-drone/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Defence-Blog</a> uvádí, že Northrop Grumman <strong>přepravil prototyp dronu po částech na místo testů, kde ho složil</strong>. To demonstruje schopnost ho snadno přepravit na jakékoliv místo na světě, přičemž by se měl vejít do 5 standardních přepravních kontejnerů. K jeho sestavení nebude údajně potřeba ani nějaké složité námořní zařízení.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ghost-shark/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/ghost-shark-dron-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Prototyp dronu Ghost Shark" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ambiciózní australský Ghost Shark je mimořádně velký podmořský dron. Klidnit by mohl i Čínu a operovat u jejího pobřeží</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Při pohybu má Manta Ray využívat efektivní klouzání poháněné vztlakem, ale bližší informace o typu pohonu ani výdrži nejsou k dispozici. Pokud se projekt podaří dokončit (testy již dopadly velmi dobře), mohlo by <strong>americké námořnictvo získat platformu třeba k průzkumu</strong> poblíž pobřeží nepřítele. Kdyby byl navíc dron vyzbrojen, nejspíše by nesl nějaké druhy min nebo torpéd schopných ze zálohy útočit na hladinová plavidla a možná i ponorky.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Manta Ray – Breaking the UUV mold" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/u3s31SUSOrs?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Animace dronu Manta Ray</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/dron-manta-ray-bude-cihat-u-dna/">Inovativní americký dron Manta Ray by mohl hibernovat na dně moře a nečekaně udeřit. Jeho tvar má inspiraci v přírodě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/u3s31SUSOrs" duration="60">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/u3s31SUSOrs" />
			<media:title type="html">Manta Ray je nový podmořský dron inspirovaný v přírodě</media:title>
			<media:description type="html">Podmořský dron testovaný agenturou DARPA se tvarem inspiroval u manty. Měl by být schopen dlouhodobých misí a dokonce hibernovat u dna.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/u3s31susors.jpg" />
			<media:keywords>americké námořnictvo,Amerika,podvodní dron</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Manta-Ray-clun</media:title>
			<media:description type="html">Dron Manta Ray v porovnání s člunem</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-clun-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/ghost-shark-dron-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Prototyp dronu Ghost Shark</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="49253" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-zezadu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/manta-ray-zezadu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kdyby Čína zaútočila, zkomplikovala by jí cestu k pobřeží tchajwanská bezpilotní ponorka. Ta jistě dokáže potopit i větší lodě</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/hailong-prototyp/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 23 Jun 2024 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Čína]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<category><![CDATA[Tchaj-wan]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=260715</guid>

	
					<description>Ozbrojená robotická ponorka může být velmi nepříjemným překvapením. Z hlubin totiž může zaútočit kdykoliv a ke dnu poslat i veliké plavidlo.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rozvoj různých robotických dronů nabral v posledních letech velikou akceleraci. Technologie je umožňuje poslat i pod hladinu oceánů a některé státy již na podvodních dronech intenzivně pracují. Mohly by se totiž stát <strong>zbraněmi, jimiž je možné výrazně ovlivnit střety na moři</strong> ve prospěch i mnohem menšího námořnictva. Například pro Tchaj-wan by se podmořské drony, ale nejenom ony, mohly stát zbraní proti možné čínské invazi.</p>



<h2 id="h-robotick-ponorka-bude-z-ejm-vyzbrojen">Robotická ponorka bude zřejmě vyzbrojená</h2>



<p>Jedním ze států, který se zřejmě chce spoléhat na robotické podmořské drony, je Tchaj-wan. <a href="https://armyrecognition.com/news/navy-news/2024/unveiling-taiwans-new-stealth-weapon-hailong-unmanned-underwater-vehicle" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyRecognition</a> uvádí, že Národní institut vědy a technologie Chung-Shan a společnost Lungteh odhalily existenci podvodního robotického plavidla nazvaného Hailong. To <strong>připomíná malou ponorku, nejspíše se stealth schopností</strong>, a zřejmě také silnou výzbrojí. Většina podrobností k podvodnímu dronu (nebo spíše jeho prototypu) je ovšem nejasná, i existující fotografie ze sociálních sítí ukazuje jenom plavidlo zakryté plachtou.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">🇹🇼NCSIST&#8217;s UUV prototype near for sea trial. The UUV, with 2 torpedo tubes, will be equipped with domestic made combat system, weapons, sonar, etc. Spec: Weight 100t, Length 30m, Width 6m.😎👍👍<br>source:👉 <a rel="nofollow" href="https://t.co/2R0ZPpmlZm">https://t.co/2R0ZPpmlZm</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/gB92Aa0Cct">pic.twitter.com/gB92Aa0Cct</a></p>— Taiwan Military (@TaiwanMilitary) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/TaiwanMilitary/status/1795749921448251465?ref_src=twsrc%5Etfw">May 29, 2024</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Robotická ponorka by měla být vyzbrojena dvojicí torpédometů, uvádí na síti X účet <a href="https://twitter.com/TaiwanMilitary/status/1795749921448251465" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Taiwan Military</a>. Není však jasné, jakého typu torpéda jsou, ani jakým způsobem mají být zaměřena na cíl. Každopádně je alespoň jisté to, že Tchaj-wan s dronem <strong>počítá jako se zbraní k potápění plavidel a možná i ponorek</strong>. Lze si představit, že by Hailong mohl číhat poblíž pobřeží ostrova a zaměřit se na čínská plavidla v případě, že země draka spustí na Tchaj-wan invazi. Není pochyb o tom, že moderní torpédo dokáže potopit i loď větší velikosti.</p>



<h2 id="h-velikost-hailongu-je-zcela-dostate-n">Velikost Hailongu je zcela dostatečná</h2>



<p>Dron Hailong není nijak velikým plavidlem, dle <a href="https://www.peopo.org/news/686800" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Peopo</a> má být dlouhý kolem 30 metrů a jeho výtlak je pouze 100 tun. Obrysy zakrytého plavidla naznačují i jakousi velitelskou věž, i když osádka na palubě být nemá. Může se nicméně jednat o místo pro údržbu. <strong>Velikost je jistě dostačující</strong>, neboť třeba známá severokorejská trpasličí ponorka Yono má délku kolem 22 metrů, výtlak 120 tun a rovněž 2 torpédomety, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Yono-class_submarine" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Tchajwanské plavidlo navíc nepotřebuje zázemí pro posádku, což dává více místa pro vybavení, energii a výzbroj.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/invaze-na-tchaj-wan-treti-svetova-valka/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/cina-vojaci-nastup-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Nástup čínských vojáků" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Invaze na Tchaj-wan by byla obrovská chyba: mohla by totiž spustit 3. světovou válku a na dlouho doslova zdevastovat celý svět</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Okolo robotické ponorky je mnoho otázek, ale pokud bude zkonstruována dobře, mohla by být nebezpečná, a hlavně pokud ji Tchaj-wan vyrobí ve větších počtech. Není jasné, zda bude ponorka řízena operátorem ze země – pokud ano, bylo by zřejmě možné <strong>signál rušit a Čína by se o to jistě pokoušela</strong>. Je ale možné, že bude autonomní a schopná se zaměřit na cíl sama. To by však znamenalo, že by se systém mohl splést a omylem napadnout i civilní loď.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/hailong-prototyp/">Kdyby Čína zaútočila, zkomplikovala by jí cestu k pobřeží tchajwanská bezpilotní ponorka. Ta jistě dokáže potopit i větší lodě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/cina-vojaci-nastup-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/cina-vojaci-nastup-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Nástup čínských vojáků</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="28110" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/torpedo-vypustena-ponorka-virginia-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/06/torpedo-vypustena-ponorka-virginia-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ambiciózní australský Ghost Shark je mimořádně velký podmořský dron. Klidnit by mohl i Čínu a operovat u jejího pobřeží</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ghost-shark/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 May 2024 04:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Austrálie]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=255942</guid>

	
					<description>Podvodní drony jsou zatím v začátcích, ale některé koncepty vypadají vskutku slibně. Tak jako australský Ghost Shark, který může mít řadu využití.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vývoj autonomních dronů zažívá v posledních letech nebývalý rozmach a již se nesoustředí pouze na oblast vzduchu, ale i na další prostředí, a velikou výzvou je pro konstruktéry <strong>vyrobit schopné drony působící pod vodní hladinou</strong>. Ve světě už existuje několik projektů, jedním z nich je i australský koncept známý pod označením Ghost Shark.</p>



<h2 id="h-ghost-shark-je-dlouh-n-kolik-metr">Ghost Shark je dlouhý několik metrů</h2>



<p>O projektu australského podvodního dronu Ghost Shark je známo velice málo informací, v podstatě lze vycházet jenom z fotografií publikovaných australským ministerstvem obrany. Je na nich vidět <strong>relativně veliký dron, jeho délka bude určitě několik metrů</strong>. Ovšem veškeré parametry tohoto podvodního stroje jsou zatím neznáme, uvádí <a href="https://www.twz.com/sea/australias-ghost-shark-large-uncrewed-submarine-breaks-cover" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Twz</a>. Předpokládá ale, že by se měl vejít do běžného přepravního kontejneru, menší kontejner je necelých 6 metrů dlouhý.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="ja" dir="ltr"><a rel="nofollow" href="https://t.co/SssKf9rzK7">https://t.co/SssKf9rzK7</a><br>オーストラリアのゴーストシャークという新しい自律型無人潜水機だそうです <a rel="nofollow" href="https://t.co/weEk93kvIj">pic.twitter.com/weEk93kvIj</a></p>— Southwood (@Southwood_) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/Southwood_/status/1780772222631821414?ref_src=twsrc%5Etfw">April 18, 2024</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Australské ministerstvo obrany ve své <a href="https://www.defence.gov.au/news-events/news/2024-04-26/undersea-robots-set-patrol-and-protect" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">tiskové zprávě</a> oznámilo, že projekt Ghost Shark začal v roce 2022. Skutečnost, že již v současné době je hotový první prototyp, ukazuje, jak velmi vysokou má program pravděpodobně prioritu. <strong>Do roku 2025 by měly být hotové celkem 3 prototypy</strong> a následně bude možné začít s výrobou. Ministerstvo se omezilo pouze na konstatování, že úlohou tohoto podvodního dronu bude zpravodajství, sledování, průzkum a útok.</p>



<h2 id="h-podvodn-dron-bude-spolupracovat-se-spojenci">Podvodní dron bude spolupracovat se spojenci</h2>



<p>Ghost Shark by nejspíše měl spolupracovat nejenom s plavidly australského námořnictva, ale i s jeho spojenci hlavně z aliance AUKUS, uvádí <a href="https://newatlas.com/military/ghost-shark-autonomous-fleet-submarine/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NewAtlas</a>. Jde o spojenectví Austrálie, Ameriky a Velké Británie zaměřené především na oblast Pacifiku, a <strong>má být rovnováhou proti rostoucím ambicím Číny</strong>. I když zatím není jisté, co bude australský podvodní dron umět, lze předpokládat, že by byl vysílán na mise, které by byly pro běžné ponorky nebezpečné. Díky své velikosti by také mohl být velmi nenápadný a operovat i v blízkosti pobřeží nepřítele.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/civilni-lode-mohou-detekovat-plavidla/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/surtass-system-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Systém SURTASS na lodi amerického námořnictva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Lodní ocasy“ dokáží detekovat ponorky i jiné podmořské objekty, k „lovu nepřátel“ je mohou využívat i civilní lodě</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ghost Shark ale není jediným podvodním dronem, který ve světě vzniká. Americké námořnictvo vyvíjí dron <a href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/bezosadkova-ponorka-orca-xluuv/">Orca, na němž dělalo 10 let</a>. V budoucnu lze předpokládat, že takovéto drony <strong>nebudou mít jenom průzkumné úlohy, ale budou i vyzbrojené</strong>. Nabízí se např. jako platforma pro jiné drony, které by mohly být vybaveny i nějakým typem lehčích střel a menších torpéd. Jejich další úlohou by mohlo být odhalování a zneškodňování námořních min.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="ANDURIL UNVEILS GHOST SHARK EXTRA-LARGE AUTONOMOUS UNDERSEA VEHICLES FOR THE ROYAL AUSTRALIAN NAVY" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/t4k8Za2WNYA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Podvodní dron Ghost Shark</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ghost-shark/">Ambiciózní australský Ghost Shark je mimořádně velký podmořský dron. Klidnit by mohl i Čínu a operovat u jejího pobřeží</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/t4k8Za2WNYA" duration="131">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/t4k8Za2WNYA" />
			<media:title type="html">Ambiciózní australský Ghost Shark je mimořádně velký podmořský dron</media:title>
			<media:description type="html">Australské námořnictvo má prototyp podvodního dronu Ghost Shark, vyvinutý byl v krátkém čase. Získá tři kusy, jeho parametry nejsou známé.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t4k8za2wnya.jpg" />
			<media:keywords>Austrálie,podvodní dron</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/surtass-system-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/surtass-system-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Systém SURTASS na lodi amerického námořnictva</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="53795" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/ghost-shark-dron-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/ghost-shark-dron-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Americká bezpilotní ponorka Orca XLUUV je výsledkem 10leté práce a počátkem revoluce. Ale známo o ní moc není</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/bezosadkova-ponorka-orca-xluuv/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 09 Jan 2024 04:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[americké námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[americký dron]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[dron]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=238311</guid>

	
					<description>Jedná se o obrovský úspěch, který může přepsat pravidla námořní dominance. Vývoj dronů byl ale velice zdlouhavý a neobešel se bez nepříjemností.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Za několik let by se mohla situace na námořním bojišti změnit tak, jak ji ve vzduchu změnily letecké drony. Konstrukce těch podvodních je sice mnohem složitější, ale při současné úrovni technologie možná. <strong>Sloužit přitom mohou rovněž jako průzkumné i bojové</strong>, a námořnictvu poskytovat řadu výhod, ale v případě ztráty nepřijde o život žádný námořník. Nejvyspělejším podvodním dronem současnosti je pravděpodobně americká ponorka Orca XLUUV.</p>



<h2 id="h-v-voj-podvodn-ho-dronu-trval-desetilet">Vývoj podvodního dronu trval desetiletí</h2>



<p>Konstrukce dronu plujícího pod vodou není jednoduchá, <a href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/podvodni-drony-se-stavaji-skutecnosti/">bezosádkové ponorky byly dlouho nedostupným snem</a>, a třeba společnost Boeing na nich pracovala přes 10 let, kdy testovala i prototyp nazvaný Echo Voyager. A právě díky němu nasbírala <strong>zkušenosti, které umožnily zkonstruovat Orca XLUUV</strong>. Ve své <a href="https://boeing.mediaroom.com/news-releases-statements?item=131380" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">tiskové zprávě</a> Boeing uvádí, že bude provádět dlouhodobé mise, údajně až několik měsíců dlouhé, s cílem dosáhnout podmořské námořní dominance, a bude schopna operovat i ve sporných vodách oceánů.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/echo-voyager-boeing.jpg" alt="" class="wp-image-141739" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/echo-voyager-boeing.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/echo-voyager-boeing-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/echo-voyager-boeing-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/echo-voyager-boeing-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/echo-voyager-boeing-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Boeing</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Podvodní dron Echo Voyager, předchůdce Orca XLUUV</em></figcaption></figcaption>


<p>Bezosádkoá ponorka Orca XLUUV má mít v americkém námořnictvu mnoho úloh. <a href="https://www.thedrive.com/the-war-zone/orca-drone-submarine-delivered-to-navy" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheDrive</a> uvádí, že bude moci vykonávat průzkum a hlídkovou činnost, vyhledávat miny, případně provádět elektronický boj. Námořnictvo nicméně počítá i s jejím vyzbrojením, takže později <strong>poslouží k pokládání vlastních min nebo odpalování torpéd</strong>, a to jak proti lodím, tak i jiným ponorkám. Sloužit ale bude moci i ke startu řízených střel – otázka ovšem je, zda jenom protilodních, nebo i pozemních, případně zda z ní bude startovat letecký dron.</p>



<h2 id="h-vym-niteln-modul-s-r-znou-v-bavou">Vyměnitelný modul s různou výbavou</h2>



<p>Orca XLUUV je necelých 16 metrů dlouhá, a její výhodou je modularita – do středu lze totiž vložit asi 10 metrů dlouhý modul, což ji prodlouží na 26 metrů – v něm může být výbava podle typu mise, takže například <strong>různé průzkumné prostředky, ale později i zbraně</strong>. Nasadit ji bude možné zřejmě všude tam, kde americké námořnictvo nebude chtít, aby někdo o jeho přítomnosti věděl. V případě potřeby pak může na nepřítele nečekaně udeřit.</p>



<p>Jednoznačně ji lze označit za vysněnou revoluci v námořním vojenství, ale snad poslouží i v civilu. Američané tím také dokáží posílit ochranu svého pobřeží, ale i působení ve světě – aktuálně už nemají na obojí dostatek plavidel, ačkoliv postavili i <a href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/uss-gerald-r-ford-cena/">nejsilnější válečnou loď v historii</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/mars-lod-draco-rychlejsi-cesta/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/draco-vesmisna-lod-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Animace budoucí jaderné vesmírné lodě DRACO" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Kosmická loď DRACO s jaderným pohonem může dostat Američany na Mars již za pár let, téměř jistě položí i nové základy války</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Pohon podvodního dronu je hybridní, konkrétně jde o diesel-elektrický pohon s lithium-iontovými bateriemi, a při nabíjení se bude muset vynořit, ale pravděpodobně jenom vysune speciální stožár jako šnorchl. S rychlostí 3 uzlů má pak vydržet na misi až několik měsíců. Nevím však, jak je naváděný, jistě <strong>bude mít vyspělý navigační systém</strong> a na stožáru nejspíše i satelitní navigaci. Není také jasné, zda bude pracovat zcela autonomně, či ho bude nějak řídit operátor, i když povely k použití zbraní by nejspíše měl vždy vydávat člověk.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Boeing delivers the first Orca XLUUV to the US Navy" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/xio-koJOnLQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Podvodní dron Orca XLUUV</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/bezosadkova-ponorka-orca-xluuv/">Americká bezpilotní ponorka Orca XLUUV je výsledkem 10leté práce a počátkem revoluce. Ale známo o ní moc není</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/xio-koJOnLQ" duration="124">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/xio-koJOnLQ" />
			<media:title type="html">Americký podvodní dron Orca XLUUV je mimořádným úspěchem</media:title>
			<media:description type="html">Americké námořnictvo má bezosádkovou ponorku, díky vyměnitelnému modulu bude plnit řadu úkolů a může být i vyzbrojená torpédy nebo střelami.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/xio-kojonlq.jpg" />
			<media:keywords>americké námořnictvo,americký dron,Amerika,dron,podvodní dron</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/echo-voyager-boeing-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/echo-voyager-boeing.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">echo-voyager-boeing</media:title>
			<media:description type="html">Ponorka dron Echo Voyager</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/09/echo-voyager-boeing-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/draco-vesmisna-lod-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Animace budoucí jaderné vesmírné lodě DRACO</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="74510" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/boeing-echo-voyager-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/boeing-echo-voyager-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Vytoužená budoucnost, americký podmořský dron REMUS 620 zvládne ponor do 600 metrů po dobu 110 hodin</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/podmorsky-dron-remus-620-600-metru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 13 Nov 2023 14:38:17 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=226087</guid>

	
					<description>NÁZOR: Podmořské drony jsou pro mnoho námořnictev chtěnou budoucností. Operovat dokáží nepozorovaně a vojáci nemusí riskovat své vlastní životy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Po rozvoji dronů leteckých se konstruktéři zaměřují i na autonomní plavidla, která by brázdila hladinu moře nebo plula pod ní. Ale zatímco námořních dronů již existuje celá řada a jejich vlastnosti jsou stále vylepšovány, což lze pozorovat například u těch ukrajinských nasazovaných v Černém moři, <strong>s podvodními je problém</strong>. Ponořené drony totiž nemohou ověřovat svou polohu pomocí GPS a jejich navigace i použití se zdá být mnohem obtížnější. Přesto nějaké projekty existují, slibně vypadá například americký REMUS 620.</p>



<h2 id="h-teprve-je-testov-n-ale-u-vyvol-v-z-jem">Teprve je testován, ale už vyvolává zájem</h2>



<p>Mezi projekty podvodních dronů, který zatím zdánlivě míří k úspěchu, je REMUS 620 od americké společnosti HII, tradičního výrobce lodí. Ta ve své <a href="https://hii.com/news/remus-620-in-water-testing/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">tiskové zprávě</a> oznámila, že její dron <strong>prošel prvním úspěšným testem ve vodě</strong>, což je sice významný milník, ale jistě ho ještě čeká řada zkoušek. Na ty ale nezbývá moc času, výrobce už má totiž objednávku na dva podvodní drony od Národního úřadu pro oceán a atmosféru, dodat je má již v roce 2024.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">Ukraine revealed a new naval drone called Marichka<br>If you want to know more about the project: <a rel="nofollow" href="https://t.co/CfOUIRrOxC">https://t.co/CfOUIRrOxC</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/Geay2mWHmD">pic.twitter.com/Geay2mWHmD</a></p>— Saint Lancet (@LancetSain3697) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/LancetSain3697/status/1708083050184077768?ref_src=twsrc%5Etfw">September 30, 2023</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Asi nejznámějším, i když trochu záhadným <a href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ponorkovy-dron-marichka-ukrajina/">podvodním dronem, je ukrajinský Marichka</a>, o jehož existenci již ArmádníZpravodaj informoval. Ten by měl přitom mít dosah až 1 000 kilometrů, což je oproti REMUS 620 dvojnásobek, ale je nutné zmínit, že ukrajinské údaje nejsou potvrzené, a <strong>navíc mají oba drony nejspíše odlišné zaměření</strong>. Zatímco americký má být hlavně průzkumný a vybavený špičkovými technologiemi, ukrajinský bude kromě hlídkování na moři plnit i útočné sebevražedné mise, a to zejména proti lodím.</p>



<h2 id="h-remus-620-zvl-dne-hloubku-600-metr">REMUS 620 zvládne hloubku 600 metrů</h2>



<p>Ukrajinský a americký dron se odlišují také velikostí – zatímco délka Marichky je odhadována na 6 metrů, společnost HII v <a href="http://chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://hii.com/wp-content/uploads/2022/11/REMUS-620_11-4-2022_1700-1.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">propagačním letáku</a> udává délku svého dronu 4,8 metrů. <strong>Jeho hmotnost by pak měla být 358 kilogramů</strong> a má elektrický pohon – jeho baterie mají zajistit provoz motoru i všech systémů po dobu až 110 hodin. REMUS 620 má být schopen ponoření do hloubky 600 metrů, kdežto u ukrajinského jsou předpokládány spíše operace blízko hladiny.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/dron-sea-baby-ovlada-cerne-more/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/namorni-dron-sea-baby-ukrajina-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Jedna z verzí ukrajinských námořních dronů" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinský člunový dron Sea Baby může ovládat celé Černé moře, prokázal to při útocích na Krym; Rusko je proti němu bezradné</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Společnost HII tvrdí, že bude mít její dron celou řadu možných využití. Uživatelé by ho měli být schopni vypustit z člunů nebo ponorek a modulární konstrukce má umožňovat jeho <strong>osazení technikou podle druhu mise a přání zákazníka</strong>. Sloužit má třeba při odhalování námořních min, hydrografickém průzkumu, sběru zpravodajských informací, sledování nepřítele a elektronickém boji. Jeho využití lze tedy očekávat jak v civilní, tak ve vojenské oblasti.</p>



<iframe loading="lazy" id="ivplayer" width="800" height="450" src="https://yewtu.be/embed/-XtFkF49kBc?t=0" style="border:none;"></iframe>



<p><em>Amerrický dron REMUS 620</em></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/podmorsky-dron-remus-620-600-metru/">Vytoužená budoucnost, americký podmořský dron REMUS 620 zvládne ponor do 600 metrů po dobu 110 hodin</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/namorni-dron-sea-baby-ukrajina-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/namorni-dron-sea-baby-ukrajina-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Jedna z verzí ukrajinských námořních dronů</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="29989" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/podmorsky-dron-remus-620-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/podmorsky-dron-remus-620-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Severokorejský jaderný „torpédo-dron“ se řídí ruským scénářem na úplnou devastaci, jenže Poseidon je mnohem výkonnější</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/severokorejsky-jaderny-podvodni-dron/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 15 Aug 2023 12:04:59 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[dron]]></category>
		<category><![CDATA[námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[podvodní dron]]></category>
		<category><![CDATA[Severní Korea]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=206831</guid>

	
					<description>NÁZOR: Severní Korea má podvodní dron schopný nést jadernou hlavici, kterou dokáže teoreticky dopravit kamkoliv a zničit jediným výbuchem i celé město.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Severokorejský režim je schopen zaútočit jadernými zbraněmi na své potencionální nepřátele nejen ze vzduchu, ale nejspíše také nepozorovaně z moře. Ukazuje to existence podvodního dronu / obřího torpéda, který by měl být <strong>schopný dopravit jadernou hlavici pod hladinou ke břehům nepřítele</strong>. Jeho přesné schopnosti ale známy nejsou, experti je pouze odhadují. Vzhledem k povaze zbraně a severokorejskému režimu ji však nelze podceňovat.</p>



<h2 id="h-dron-podobn-rusk-mu-poseidonu-ale-men">Dron podobný ruskému Poseidonu, ale menší</h2>



<p>Nový severokorejský podvodní dron se navenek podobá konstrukcí ruskému dronu či jadernímu torpédu Poseidon; má podobný tvar a pohon typu pump-jet, a podle všeho je možné dovnitř umístit nějaký typ jaderné hlavice. <strong>Tady ale společné rysy končí</strong>. Zatímco ruská zbraň má délku kolem 20 metrů a šířku 2 metry, severokorejská je menší, což lze usuzovat z velikosti nákladního vozu a vojáků v jejím sousedství.</p>


<blockquote class="twitter-tweet">
<p lang="en" dir="ltr">Reportedly the FIRST IMAGES of North Korea’s ‘Haeil’ Underwater attack drone.<a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Haeil?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Haeil</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/UUV?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#UUV</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Unmanned?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Unmanned</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Drone?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Drone</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/underwater?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#underwater</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/NorthKorea?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#NorthKorea</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Russia?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Russia</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/US?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#US</a> <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/BreakingNews?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#BreakingNews</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/nDpJHztmB7">pic.twitter.com/nDpJHztmB7</a></p>
<p>— EurAsian Times (@THEEURASIATIMES) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/THEEURASIATIMES/status/1684893064517791745?ref_src=twsrc%5Etfw">July 28, 2023</a></p>
</blockquote>
<p> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script></p>


<p>Poseidon je totiž poháněn miniaturním jaderným reaktorem, kdežto Severní Korea disponuje podobnou technologií jen stěží. I proto bude mít její dron velmi pravděpodobně jen bateriový pohon, <strong>což znamená, že nemá neomezený dosah</strong>. Experti odhadují, že při nízké rychlosti 4 až 5 uzlů by ale mohl mít dron dosah až 1 000 km, což znamená, že by zvládal zasahovat cíle nejen v Jižní Koreji, ale i v Japonsku. Potopit by se mohl pak do hloubky až 100 m.</p>



<h2 id="h-severokorejsk-dron-ponorka-neodp-l">Severokorejský dron ponorka neodpálí</h2>



<p>Zatím není jasné, jakým způsobem má být dron vypouštěn k cíli. Třeba Rusko k tomu používá jadernou ponorku Belgorod, ale ty severokorejské jsou malé a k něčemu podobnému se vůbec nehodí. Nabízí se tedy <strong>možnost vypouštění od břehu z mola, plovoucí plošiny</strong>, případně by bylo možné nějak upravit loď, aby dron nesla. Místo vypuštění je vzhledem k omezenému dosahu stroje důležité, při skryté přepravě lodí by ho ale bylo možné dopravit téměř kamkoliv. Ačkoliv není pravděpodobné, že by zůstala zrovna severokorejská bez povšimnutí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/rusko-jaderna-torpeda-poseidon-tsunami/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/rusko-torpedo-poseidon-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruské jaderné torpédo Poseidon" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko má mít jaderná torpéda Poseidon, která vyvolávají tsunami a není před nimi obrany. Doplují kamkoliv, jsou nezastavitelná</h1></div>

	</a>
</div>



<p>I když jsou schopnosti severokorejského dronu omezené, může být velmi nebezpečný, zvláště pokud bude jeho pohon dostatečně tichý. Šlo by ho například použít <strong>k útokům na základny silného jihokorejského námořnictva</strong> před vypuknutím nějakého konfliktu, případně i na přímořské město nebo nějaké významné oblasti, čímž by v zasažené zemi vznikl chaos s nemalými následky. A zrovna v případě Japonska je pobřeží dost dlouhé.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/severni-korea-nejsilnejsi-atomovky/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/01/severni-korea-atomovka-hwasong-17-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Severní Korea, atomovka Hwasong-17" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Nejsilnější atomovky Severokorejců: v roce 2023 už je čeho se obávat, mezikontinentální rakety doletí s klidem přes půl světa</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Zda ale severokorejský dron způsobí tsunami podobně jako ruský Poseidon, nebo „pouze“ exploduje, není jasné (i to by ale bylo, vzhledem k jaderné hlavici, mimořádně ničivé). Pokud by byl dron <strong>vypuštěn nepozorovaně a ve vší tichosti</strong>, bylo by nejspíše velmi obtížné ho odhalit a zničit; ztráty by pak byly nejspíše velmi vysoké. Naštěstí ale nic nenapovídá tomu, že by se mělo k nějakému ozbrojenému konfliktu schylovat, byť <a href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/korea-duvod-rozdeleni/">jsou SK a JK oficiálně ve válce</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/severokorejsky-jaderny-podvodni-dron/">Severokorejský jaderný „torpédo-dron“ se řídí ruským scénářem na úplnou devastaci, jenže Poseidon je mnohem výkonnější</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/rusko-torpedo-poseidon-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/rusko-torpedo-poseidon-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruské jaderné torpédo Poseidon</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/01/severni-korea-atomovka-hwasong-17-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Severní Korea, atomovka Hwasong-17</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="59473" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/severni-korea-podvodni-dron-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/08/severni-korea-podvodni-dron-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
