Proč zrovna Novošachtinsk

Rafinerie v Novošachtinsku v Rostovské oblasti není jen komín a pár nádrží. Oficiální historie závodu uvádí, že první etapa s kapacitou 2,5 milionu tun ročně byla spuštěna v roce 2009, druhá přibyla kolem let 2015–2016. K tomu patří vodní terminál na Donu s překládkovou kapacitou 7,5 milionu tun ropných produktů ročně, celý logistický řetězec od surové ropy po distribuci hotových paliv.

Ukrajinský generální štáb v prosinci 2025, kdy na stejný cíl dopadly britské střely Storm Shadow, výslovně uváděl, že závod zásobuje ruskou armádu dieselovým palivem a leteckým kerosinem. Celkový objem zásobníků tehdy odhadl na více než 210 tisíc kubických metrů. Novošachtinsk není strategicky důležitý pro celé Rusko; pět milionů tun ročně představuje necelá dvě procenta ruského rafinérského výkonu, který v roce 2024 podle americké agentury EIA dosahoval 5,4 milionu barelů denně. Ale pro jižní vojenskou logistiku je to klíčový uzel. A právě proto se k němu Ukrajina opakovaně vrací.

Třetí rána do stejného místa

Květnový úder nebyl první ani druhý. Doložený je velký požár po útoku v srpnu 2025, který podle ukrajinských zdrojů hořel nejméně tři dny. Pak přišel 25. prosince 2025 zásah střelami Storm Shadow, generální štáb tehdy potvrdil četné exploze, ale bez přesného popisu zasažených technologických uzlů. A nyní, 31. května 2026, Neptun.

Rozdíl oproti předchozím úderům spočívá v míře konkrétnosti. U Storm Shadow víme, že vybuchlo. U Neptunu víme, co přesně přestalo fungovat: AVT-1, AVT-2, sklady. To je kvalitativní posun, ne proto, že by Neptun byl nutně ničivější než Storm Shadow (britská střela s tandemovou penetrací a dosahem přes 250 kilometrů zůstává specialistou na tvrdé pevné cíle), ale proto, že ukrajinská strana tentokrát popsala efekt na konkrétní technologické uzly. A opakování je tu podstatné samo o sobě. Každý další zásah prodlužuje dobu opravy, zvyšuje její cenu a komplikuje ruské plánování protivzdušné obrany.

Neptun: z moře na souš

Příběh Neptunu začal jako klasická protilodní střela. Podzvuková řízená střela R-360 s bojovou hlavicí o hmotnosti 150 kilogramů a dosahem do 300 kilometrů, navržená k ničení lodí a pobřežních radiokontrastních cílů. V dubnu 2022 se zapsala do dějin potopením vlajkové lodi ruské černomořské flotily. Prezident Zelenskyj to o rok později označil za historicky první bojové použití systému.

Jenže Neptun se od té doby proměnil. V březnu 2025 Zelenskyj veřejně potvrdil bojové nasazení takzvaného Dlouhého Neptunu, varianty s udávaným dosahem tisíc kilometrů. Z protilodní střely se stal nástroj schopný zasahovat cíle hluboko na ruském území. A co je pro Ukrajinu možná nejdůležitější: jde o domácí zbraň. Na rozdíl od Storm Shadow, jehož dodávky závisí na politické vůli Londýna a Paříže, Neptun vyrábí ukrajinský průmysl. Větší autonomie, menší závislost na spojencích.

Co to znamená pro Rusko a pro Evropu

Rusko ze zásahu jedné rafinerie bez paliva nezůstane. Ale rámec „metodické logistické války“ dává smysl: Ukrajina opakovaně vyřazuje tentýž cíl, nutí Rusko přesouvat toky paliv, opravárenské kapacity i prostředky protivzdušné obrany. Každý takový úder je daň, kterou Moskva platí za pokračování války.

Pro český a evropský trh je přímý dopad omezený. Podle infografiky Rady EU klesl podíl Ruska na dovozu ropy do Unie z 25,8 procenta v roce 2021 na 2,2 procenta v roce 2025. Ruské destiláty tvoří podle americké EIA méně než jedno procento evropských námořních dovozů. Jedna rafinerie v Rostovské oblasti ceny na českých čerpacích stanicích nepohne. Pokud by se ale výpadky kumulovaly (a ukrajinská strana zjevně plánuje, aby se kumulovaly), může se napětí na trhu s destiláty postupně propisovat i do evropských marží.

Nezávislé vizuální potvrzení celkového rozsahu škod v Novošachtinsku zatím chybí. Co je doložené, stačí: dvě jednotky, bez kterých rafinerie nefunguje, jsou mimo provoz. Neptun si připsal další zářez, a tentokrát ne na trupu válečné lodi, ale na páteři ruské palivové logistiky.

Článek Země se otřásala a rafinerie v Novošachtinsku skončila v troskách. Ukrajinci připomněli Rusům, co dokáží střely Neptun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

150kg hlavice poničila 25 % z celé továrny

Ukrajinci zasáhli mimořádně cenný cíl, čímž částečně omezí ruské operace na frontě, ať se jedná o útočné nebo obranné. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny vysvětlil, že závod Atlant Aero (OOO Atlant-Aero) v ruském Taganrogu je klíčovým článkem vojensko-průmyslového komplexu zaměřeného na bezpilotní systémy, a to na vývoj, výrobu a testování několika typů dronů a související techniky, například komponentů pro těžké drony Orion.

Ukrajina má peníze na 2 roky války, Rusko nemá šanci ji vyhrát. Němci mají jasno, Putin zničí sebe i svou zemi

Vedle toho produkuje systémy elektronického boje, ale hlavním produktem jsou drony Molnija. Kupříkladu Molnija-2 je úderný s pevnými křídly a vyrobený z překližky a polystyrenu, pročež ho lze velice těžko detekovat, a zároveň může být produkován levně a ve vysokých počtech. Navržený je pro hromadné útoky a opotřebovací válku, uvádí ODIN.

Jeho dolet vychází na 20 až 50 km a nosnost má od 3 do 5 kg, což je dostačující třeba pro hlavici z granátu pro RPG-7, ale hlavice bude často improvizovaná už z továrny. Existuje přitom jak klasická bezdrátová verze, tak s optickými vlákny odolná vůči elektronickému boji. Zničit už jenom jejich výrobu tak dává smysl, a podle všeho byly zasaženy 2 dílny z 8.

Rusové jsou na dně, téměř stojí na místě. Ukrajinci uplatňují totální převahu, proti níž neumí bojovat

Jedna z nich utrpěla vážné škody, zatímco druhá byla částečně zničena a polovina jí zmizela, což tedy nepřeruší výrobu v továrně úplně, ale z velké části ano. K útoku měla být přitom použita střela Neptun, ale není známo, jaká přesně. Armádní Zpravodaj však vylučuje Dlouhý Neptun, též R-360L Neptun-D, s doletem až 1 000 km, to by bylo plýtvání.

Wikipedia uvádí, že i základní R-360 Neptun má dosah 280 km, což by na dosažení Taganrogu stačilo. Původně jde přitom o protilodní střelu se 150kg hlavicí, která už na začátku války v Černém moři potopila ruskou chloubu, a sice raketový křižník Moskva. Později ji však upravili, aby byla použitelná také proti pozemním cílům, což se tady potvrdilo.

Satelitní snímek, který potvrzuje rozsáhlé poškození ruské továrny Atlant Aero na drony v Taganrogu (zveřejněno 20. dubna 2026)

Článek Ukrajinci nasadili obávaný Neptun a jednou ranou smazali čtvrtinu obří továrny na drony. Satelitní snímek ničivou zkázu potvrzuje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odstartuje z podvozku Tatra a zasáhne na 1 000 km

Dlouhý Neptun je pro Ukrajinu velmi důležitá střela, jelikož jí umožňuje údery v hloubi ruského území na dlouhou vzdálenost. Vychází přitom z původně protilodní R-360 Neptun, která se proslavila hlavně potopením ruského křižníku Moskva v Černém moři. Její dosah je však podle Wikipedie pouze 280 km, zatímco hlavice váží 150 kg, což nestačilo.

Velkou zbrojní zakázku mohou Američanům vyfouknout Němci. Nabídli Rumunsku stovky tanků budoucnosti KF51

Spousta ruských cílů byla dlouhou dobu v bezpečí právě díky rozloze země, ale to se postupně změnilo díky dalekonosným dronům, například An-196 Liutyi, a poté rovněž díky střelám s delším dosahem – ani západní jako Storm Shadow však nestačily, protože doletěly max. 500 km – a tak si Ukrajinci vyvinuli vlastní – FP-5 Flamingo, a současně Dlouhý Neptun.

Ten má dosah až 1 000 km, což znamená, že ohrožuje od hranic Ukrajiny třeba Kazaň, Moskvu nebo Petrohrad, stejně jako další významné cíle v západním Rusku. Její hlavice byla navíc posílena na 260 kg, takže zničí i mnohem odolnější objekty. Její ničivost sice nelze srovnávat se Storm Shadow, která má hlavici těžkou 450 kg, uvádí Wikipedia, ale zase doletí 2krát dále.

U hranic NATO spadl ruský stíhací letoun Su-30SM a oba piloti zahynuli. Jde o těžkou ztrátu

Ačkoliv už Ukrajinci použili Dlouhý Neptun dříve, teprve teď pro něj měli vyvinout novou odpalovací platformu založenou na podvozku Tatra. Vypadá to na třínápravovou Tatru 815-7, s níž experimentovali dříve u R-360, a nakonec se odvděčila i pro větší střelu. Wikipedia doplňuje, že je v provozu od roku 2007 a nabízí výkon 300 kW, max. rychlost 115 km/h a možnost brodění do hloubky 1,5 m. Užívá ji též česká, slovenská nebo chorvatská armáda a další.

Na podvozku Tatra mají být konkrétně dva kontejnery se střelami Dlouhý Neptun, z nichž každá měří na délku 6 metrů a 50 centimetrů v průměru. Její navigační systém pak umožňuje let nad obtížným terénem a sledování trasy bez satelitní navigace, stejně jako zaměřování pozemních objektů, ale technické podrobnosti se nepodařilo nikde dohledat. Odpal střel z videa je spojován s úderem ze 14. listopadu 2025 na Novorossijsk, který mohutně hořel.

Článek Video: Tatra se na Ukrajině „blýskla“ a Rusům se to nelíbí. Vojáci díky ní pokřtili střely Dlouhý Neptun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nový Neptun by měl doletět dále

Ukrajinská střela Neptun vychází ze sovětské protilodní Ch-35, a do výzbroje ukrajinské armády se dostala někdy na začátku roku 2022. Jelikož se osvědčila, byla nakonec upravena i proti pozemním cílům – byla třeba změnit navádění, a vznikla i její varianta RK-360L Neptun-D známá pod označením Dlouhý Neptun – ta je delší než původní střela a má díky tomu dosah až 1 000 km. U nejnovější verze ještě není označení známé, ale měla by mít dosah větší než 280 kilometrů u klasického Neptunu, ale menší než dlouhý Neptun, uvádí Wikipedia.

„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku

Co nápadně odlišuje novou verzi Neptunu od té staré, jsou výrazné výstupky na bocích. Podle předpokladů slouží jako dodatečné palivové nádrže, díky čemuž má proudový motor šanci déle pracovat, takže střela jednoduše doletí do delší vzdálenosti. Armádnímu zpravodaji se nepodařilo objevit oficiální údaj o tom, jaký by měl dolet být, ale každý kilometr navíc znamená, že se v dosahu vylepšeného Neptunu nachází nové ruské cíle hlouběji ve vnitrozemí.

Vyloučena není ani větší hlavice

Klasická střela Neptun má hlavici o hmotnosti 150 kg. Twz však přišel i s druhým vysvětlením vypoulení na bocích u té nové – mohla tam být přesunuta část paliva z vnitřního prostoru, a ušetřené místo být využito ke zvětšení hlavice, i když tuto možnost považuje za mnohem méně pravděpodobnější než prodloužení doletu. Obě varianty ale znamenají, že má Ukrajina k dispozici zbraň s vylepšenými schopnostmi pro zasahování ruských strategických cílů.

iZdroj fotografie: Uživatel VoidWanderer / Creative Commons / CC BY-SA

O Neptunu se ví, že již zasáhl minimálně 50 cílů na území Ruska, a dá se předpokládat, že v tom bude pokračovat. Záležet samozřejmě bude na tom, kolik střel bude ukrajinský průmysl schopen vyrobit. Upravená verze s přídavnými nádržemi může být výrazně levnější než mnohem větší Dlouhý Neptun, což by Ukrajincům umožnilo zasahovat cíle na delší vzdálenosti, i když pravděpodobně ne na 1 000 kilometrů. Navíc častěji a levněji než dosud.

Článek Nový strašák proti Rusku: Ukrajinci představili novou verzi střely Neptun s „vypoulením“, díky němuž ho zasáhne na nových místech se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Iskander se netrefil přesně, což Neptun zachránilo

R-360 Neptun podzvuková protilodní střela ukrajinské konstrukce zařazená teprve roku 2020, uvádí Wikipedia s tím, že létá rychlostí 970 km/h do vzdálenosti až 280 km. Určena je přitom k ničení válečných lodí a jiných plavidel do výtlaku 5 000 tun, případně pozemních cílů, ale ve větším počtu dokáže pochopitelně potopit i mnohem větší.

Video: Ukrajinci zničili ruský tank dvěma protitankovými granáty RKG-3 na padáčku. První přežil, druhý ho odpálil

Dobrým příkladem je zničení raketového křižníku Moskva, svého času nejmodernější válečné lodě ruského námořnictva. Šlo částečně o náhodu, ale zasáhnout ji měly dva Neptuny, které ji nekompromisně poslaly ke dnu. Posloužit však mohou i k útokům na pozemní cíle, ačkoliv největší potenciál mají právě proti plavidlům, jež udrží stovky kilometrů od pobřeží.

9K720 Iskander potom představuje ruskou balistickou raketu krátkého doletu. Podle Wikipedie zasahuje cíle do vzdálenosti až 500 km, a její hlavice váží 480 až 700 kg – už jenom to značí, že dokáže v místě dopadu napáchat veliké škody. V případě zachyceném na videu se ovšem projevila její slabina, a to horší přesnost pohybující se v rozmezí 1 až 30 metrů.

Finské letectvo po 107 letech opouští výsostný znak, odstraní z vlajky hákový kříž. Rusko by ho mohlo brát jako důvod k invazi

Je totiž patrné, že raketa dopadla možná 20 metrů mimo R-360 Neptun. Přímý zásah by ji rozhodně zničil, ale tentokrát šlo pouze o poškození – z hlavice odlétají po dopadu fragmenty do vzdálenosti možná 100 metrů, takže muselo dojít k proděravění odpalovacího vozidla, a rovněž byl spuštěn jeden z motorů Neptunu, ale jak vidno, nebouchl.

V závislosti na rozsahu poškození je možné, že půjde R-360 Neptun opravit, případně využít na náhradní díly. Podle Armádního Zpravodaje to nicméně dokazuje, že se Rusové zlepšují v oblasti průzkumu, kdy dokáží rychle udeřit, zatímco Ukrajinci se naopak nejspíše méně hlídali a nedodrželi pravidlo rychlého přesunu hned po odpalu, i když okolnosti známy nejsou.

Článek Video: Jedna z nejsilnějších zbraní Ukrajiny, R-360 Neptun, přežila útok Iskanderu. Zradila ho bídná přesnost se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

CM-401 je balistická protilodní raketa

Protilodní CM-401 je pozoruhodná zbraň, protože se jedná o balistickou raketu, uvádí Wikipedia, a nikoliv řízenou střelu, jakou je třeba slavná ukrajinská R-360 Neptun, která si připsala řadu úspěchů. To jí dává výhody, ale možná i nevýhody – třeba složitost zaměření a zasažení menšího pohybujícího se cíle, i když země draka to nejspíše vyřešila aktivním radarovým naváděním. V boji ji nicméně ještě neměla šanci vyzkoušet. Při sestupu k cíli je každopádně raketa rychlá, a tedy velice obtížně zničitelná, i když to není nemožné.

#AirshowChina2018: CASIC unveils CM-401 anti-ship missile system https://t.co/W0spJ589Rd @AirshowsChina pic.twitter.com/NwxlB62gYB

— Janes (@JanesINTEL) November 12, 2018

Raketa se má pohybovat rychlostí Mach 4 až 6, uvádí Twz, a i když je někdy označovaná za hypersonickou, je to u balistické rakety zavádějící, jelikož rychlostí nad Mach 5 létá většina balistických raket, upozorňuje Armádní Zpravodaj. CM-401 při sestupu mění směr, což ztěžuje její zaměření, a už samotná rychlost je při dopadu na palubu lodě dosti ničivá – pro menší plavidla to může být fatální, ale třeba velké americké letadlové lodě by jeen zásah potopil těžko, byť by je vážně poškodil; dokonce na ně nemusí stačit ani 10 ruských Zirkonů.

Dolet čínské rakety CM-401 je kolem 300 km

CM-401 se může spolehnout nejen na vysokou rychlost, ale má i bojovou hlavici o hmotnosti 290 kg, zatímco její dolet je pak udáván na 300 km, uvádí ArmyRecognition. Již to předčí výše zmíněnou střelu Neptun, protože ta je nejenže podzvuková, ale její dosah je udáván od 200 do 300 km. Její hlavice má navíc jenom 150 kilogramů, ačkoliv je známo, že dva zásahy stačily na potopení křižníku Moskva, takže bude nepochybně ničivá i čínská zbraň.

„Pryč se zlým Západem i Ruskem“, zájem je o čínské vojenské letouny: jsou ekvivalentem F-16 a nahradit mohou i Panavia Tornado

Čínská raketa je většinou prezentována na vozidle, takže může může být použita jako základ nějakého pobřežního obranného systému, ale zároveň má být použitelná i na letadlech – Armádní Zpravodaj se domnívá, že v takovém případě bude nejspíše její dolet větší. Odpálit ji potom lze i z lodí – existují spekulace o jejím možném umístění na velký čínský torpédoborec třídy Type 055. Čína ji chce také exportovat; pozemní systém by mohl sloužit jako dobrá zbraň pro země, které nemají silné námořnictvo a potřebují odradit soupeře.

Článek Lepší než ukrajinská R-360 Neptun, ale bez bojových zkušeností: čínská protilodní raketa CM-401 „pocuchá“ jakoukoliv americkou loď se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Američané o útoku na křižník Moskva nevěděli

Moskva byla raketovým křižníkem, jehož stavba trvala od roku 1976. Na vodu byl spuštěn už o tři roky později a do služby uveden v roce 1982, takže se plavil poměrně dlouho. Necelé dva měsíce od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu byl 13. dubna 2022 zasažen ukrajinskými protilodními střelami R-360 Neptun, které jsou mimochodem na českém podvozku Tatra.

Trumpův sen o nadřazenosti končí. Amerika se zlobí na Evropu, že už přestává kupovat její zbraně. Může to nastartovat náš průmysl

Z oficiální ukrajinské verze vyplývá, že se loď po zásahu potopila následující den, zatímco ruská tvrdí, že to bylo následkem požáru – na klasická propaganda s cílem zastřít realitu, aby náhodou neutrpěla ruská pověst. Jenomže ta stejně utrpěla a je snad nemyslitelné, aby kdokoliv věřil pohádce, že došlo k náhodnému požáru zrovna den po ohlášeném zásahu.

Redakce Armádního Zpravodaje však připomíná, že to byla nejspíše velká náhoda. Raketový křižník Moskva totiž podle všeho plul mimo dosah ukrajinských radarů, jenomže se jejich paprsky nejspíše odrážely od mraků, díky čemuž viděly dále. Jiná verze zase uvádí, že pomohli s identifikací Američané, když sdíleli s Ukrajinci zpravodajské informace – ti údajně odpověděli: „To je Moskva! Děkujeme. Na shledanou,“ a hovor ukončili, aniž by řekli, že plánují zaútočit.

Analýza satelitních snímků: mocné Rusko čeká velká krize. Vyčerpalo zásoby tanků a nestíhá vyrábět nové ani modernizovat staré

Následně odpálili střely R-360 Neptun, které mají dosah až 280 km a obsahují bojovou hlavici těžkou 150 kg, což min. na těžké poškození stačí. Že byl zásah úspěšný se ovšem dozvěděli až poté, co vyplul na záchrannou akci remorkér z Krymu. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena přitom nechtěla, aby došlo k útoku, nebo snad zničení, takto mocného symbolu ruské moci. A to přesto, že s Ukrajinci sdílela zpravodajské informace.

„Američané měli hněv, protože jim Ukrajinci ani nesdělili, že útok provedli. Překvapením bylo navíc i to, že Ukrajina vlastnila rakety schopné zasáhnout loď; a panika, protože Bidenova administrativa neměla v úmyslu umožnit Ukrajincům zaútočit na tak mocný symbol ruské moci,“ vysvětluje theNewYorkTimes v rámci „tajemství historie války na Ukrajině“.

Nizozemsko povstává, aby bránilo Evropu proti Rusku. Už za 5 let chce skoro 3násobnou armádu

Je tedy zjevné, že tehdejší administrativa doufala v nějaké brzké narovnání vztahů, aniž by došlo k výrazným ztrátám a škodám, což by jinak mohlo Rusko použít jako záminku k pokračování války. Armádní Zpravodaj připomíná, že ani další osud Černomořské flotily nebyl dobrý a dnes je de facto nepoužitelná, ačkoliv dostala koncem roku 2024 významnou posilu.

Článek Odhalení tajemství: nejhorší ztráta lodě od 2. světové války. K potopení křižníku Moskva došlo i přesto, že to Amerika zakazovala se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Upravená střela, která potopila Moskvu

Ukrajinská střela Dlouhý Neptun má být upravená protilodní střela R-360 Neptun odpalovaná z pozemního systému, známá hlavně tím, že potopila ruský křižník Moskva. Jde o zbraň zařazenou do výzbroje v roce 2021, uvádí Wikipedia, a protilodní varianta má dosah zhruba 250 km, což rozhodně není dostatečné, aby mohla zasahovat cíle v hloubi týlu nepřítele. Jenom střela s mnohem větším doletem je vhodná třeba na významné průmyslové podniky, jakými jsou rafinerie nebo sklady, velitelství, letiště, ale pravděpodobně i odolnější cíle.

iZdroj fotografie: Militarnyi (Ukrajinské vojenské centrum)

ArmyRecognition uvádí, že má Dlouhý Neptun dolet 1 000 km, a vzhledem k tomu, že pohon během letu zajišťuje turboventilátorový motor, je jasné, že musela dostat větší zásobu paliva. To je možné dvěma způsoby – mohla být zmenšena hlavice, která váží u protilodní verze 150 kg, což by se ničivostí rovnalo zhruba letecké pumě. Zmenšení hlavice by však znamenalo významné snížení způsobených škod; druhou možností potom je, že je střela větší.

Schopnosti Dlouhého Neptunu jsou tajné

Armádní Zpravodaj zatím nedohledal moc informací, jelikož jsou parametry Dlouhého Neptunu utajované, jak upozorňuje také United24Media. Avizovaný dolet ale znamená, že má mnohem větší dosah než zbraně poskytnuté Ukrajině jejími spojenci – tedy střely jako Storm Shadow nebo balistické rakety MGM-140 ATACMS. Armádní Zpravodaj se proto domnívá, že její zařazení do výzbroje značně zvyšuje schopnosti ukrajinských ozbrojených sil a snižuje jejich závislost na spojencích; střelu R-360 Neptun ostatně upravovala dlouhodobě.

Ukrajinské rakety Neptun jsou doslova bičem na ruské lodě: ke dnu poslaly křižník Moskva i zrekvírovanou loď, Rusové se bojí přiblížit

Pokud je střela větší než klasický Neptun, není vyloučené, že má i jiný odpalovací systém, ale o něm nejsou k dispozici žádné informace. Je však možné, že bude mít podobnou rychlost, odhadem kolem 900 km/h. Má se přitom pohybovat nízko nad zemí, což ji nečiní nesestřelitelnou, ale její likvidace rozhodně nebude jednoduchá. Ačkoliv má Rusko zbraně, které jsou toho schopné, třeba systémy S-400 a S-350, případně by mohlo nasadit letectvo se střelami vzduch-vzduch. Bude tedy záležet i na tom, kolik střel bude Ukrajina mít.

Článek Ukrajinská střela s plochou dráhou letu, které by se Rusko mělo silně obávat. Má mimořádný dosah. Sestřelit ji nemusí ani S-400 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejcennější je přední část střely, ale…

Minimálně část jedné střely Neptun se Rusku podařilo již získat, uvádí TWZ, i když otázkou je, jaké informace z ní mohlo získat. Video pod tímto článkem ukazuje část sestřelené střely, a podle tvarů se opravdu jedná o Neptun, na pobřeží moře. Z nebe ji měla „sundat“ ruská protivzdušná obrana, o čemž svědčí chybějící přední část. Je tedy sporné, že by Rusku přinesla nějaké zásadní informace, protože nejzajímavější nebude pro techniky její pohon, ale hlavně navádění umístěné vpředu, protože podobné Rusko mít nemusí.

iZdroj fotografie: Uživatel VoidWanderer / Creative Commons / CC BY-SA

Střela R-360 Neptun vychází z projektu sovětské (a později ruské) protilodní střely Ch-35U, vysvětluje MilitaryToday, ale je zvětšená. Mnohé technologie tak mohou být Rusům dobře známé. Nejzajímavější je však systém navádění, neb mohou jeho detaily poskytnout informace, jak se střele lépe bránit. Protilodní verze má inerciální, a v konečné fázi radarové navádění; pozemní pak užívá inerciální i GPS, a rovněž infračervené zobrazování. To může být pro Rusko nejdůležitější, neb není jasné, jakého pokroku v této oblasti dosáhlo.

Základní verze Neptunu má dosah 280 km

Defence-Blog uvádí, že má základní protilodní verze R-360 hmotnost 870 kg a disponuje hlavicí o váze 150 kg, což stačí k poškození či dokonce potopení středně velkých plavidel. Její dolet je 280 km a rychlost kolem 900 km/h, přičemž letí pouhých 3 až 10 m nad hladinou, aby se vyhnula zaměření. Podle některých neověřených zpráv by měla mít střela určená k pozemním útokům dosah větší. R-360 Neptun bývá odpalována z nákladního automobilu, pravděpodobně značky Tatra, o čemž jsme na ArmádnímZpravodaji psali.

Ukrajinci možná brzy vrátí Rusku úder, nová modifikace řízené rakety Neptun, Dlouhý Neptun, má dosáhnout skoro k Moskvě

Rusko má ekvivalenty střely R-360 Neptun, a to např. výše zmíněnou Ch-35 využívanou i systémem pobřežní ochrany 3K60 Bal, případně starší sovětskou Ch-59 vypouštěnou z letadel. Dalším ekvivalentem mohou být protilodní střely P-800 využívané také pobřežním systémem K-300P Bastion-P, který jinak dokáže pálit i proti pozemním cílům. Faktem ale zůstává, že více než ukrajinský Neptun jsou pro Rusy zajímavé střely jako Storm Shadow z důvodu stealth konstrukce i jejich navádění, které je nejspíše vyspělejší než to ukrajinské.

Článek Kdyby se Rusové dostali k použitelné ukrajinské střele R-360 Neptun, byl by to problém. Zajímavější je pro ně však Storm Shadow se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vozidel Tatra Force je vícero variant

Společnost Tatra Trucks v současné době produkuje pro potřeby ozbrojených sil vozidla řady Tatra Force T-815-7. Na svých internetových stránkách uvádí, že jsou ve variantách 4×4, 6×6, 8×8 až 10×10 s řízením čtyř náprav. Vybaveny mohou být různými druhy motorů, automatickou převodovkou, pancéřovanou kabinou dle norem STANAG, ale i dalším vybavením. Na korbu lze přidělat různou techniku či zbraňové systémy a velikostně jsou vozidla postavena tak, aby je bylo možné převážet v transportních letounech Lockheed C-130 Hercules.

Po 70 letech konečně výměna: vejtřasky nahradí špičková vozidla TITUS s podvozkem Tatra 6×6, vojáci je chválí od prvního dne

Ukrajina se rozhodla využívat vozidla Tatra až v roce 2020, kdy na podvozek 8×8 tamní podnik Ukroboronprom začal montovat odpalovací zařízení 9P140 pro rakety ráže 220 mm, uvádí MilIn. Jedná se o Ukrajinou modernizovaný sovětský těžký raketomet BM-27 Uragan, který původně býval umístěný na podvozku ZIL-135LM, dodává ArmyRecognition. Je na něm 16 odpalovacích tubusů, přičemž rakety mají max. dosah až 70 km. Vyloučit pak nelze, že stane na podvozku Tatra i moderní ukrajinský raketomet Vilcha ráže 300 mm.

Tatra přepravuje i rakety, co potopily Moskvu

Podvozek 8×8 použila Ukrajina také pro jednu ze svých nejmodernějších a nejznámějších zbraní, jíž je protilodní systém R-360 Neptune. Ten byl původně umístěn na podvozku KrAZ-7634НЕ, který ovšem nebyl tak spolehlivým, a tak se tamní armáda rozhodla pro lepší český.

🇺🇦🇺🇦🇺🇦 #Ucrania – La empresa ucraniana Shepetivka Repair Plant ha anunciado que producirá el MLRS Bureviya de 220 mm sobre chasis Tatra T-815-7 8×8.

➡️ Reemplazará al antiguo BM-27 Uragan de fabricación soviética.

➡️ El mismo anuncio se hizo hace algo más de un año. pic.twitter.com/4WqocwvqBB

— Revista Ejércitos (@REjercitos) December 28, 2021

V kombinaci s účinnými střelami tak vznikl velice silný systém, který dokáže raketami s podzvukovou rychlostí potopit i plavidla do střední velikosti. Stal se doslova bičem na ruské lodě a zničil v Černém moři dokonce i křižník Moskva, svého času nejvyspělejší plavidlo v ruském námořnictvu. I díky nim je ukrajinské pobřeží v bezpečí před různými útoky, a to dokonce i tehdy, kdy ukrajinské námořnictvo nemá žádná plavidla, případně jenom minimum.

Vedle toho je tatrovácký podvozek použitý třeba pro některé ukrajinské houfnice 2S22 Bohdana ráže 155 mm, a rovněž na něm stanul ukrajinský multifunkční radarový komplex Mineral-U sloužící k detekci cílů do vzdálenosti 500 až 600 kilometrů. Podvozek 10×10 je potom zvažován pro odpalování vyvíjených balistických raket Grіm-2, o nichž jsme na ArmádnímZpravodaji psali. Tatrovácké podvozky lze v ukrajinské armádě najít také u systémů RM-70 Vampire pořízených z Česka, ale také u houfnic ShKH vz. 77 DANA nebo CAESAR z Dánska.

Zrozena v mrazu Sibiře uchvátila Tatra 815 i Sovětský svaz, a absolutní světovou špičkou je dodnes nejenom ve službách AČR

Úspěch českých podvozků Tatra ve světě dokládá, že ani zdaleka nejde o v ČR protežovanou techniku. Naopak se dostala do vojenské služby mnoha armád pouze a jedině pro své schopnosti i vysokou kvalitu, a právem je považována za to nejlepší, co si mohou pořídit.

Článek I Tatra přispěla k potopení ruského křižníku Moskva. Je výdobytkem ukrajinské armády nejvyšší úrovně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Informace potvrdil náměstek ministra

O možnosti využití Neptunu jako zbraně proti pozemním cílům se již nějakou dobu diskutuje, ale byly to jenom spekulace. „V současné době se pracuje na vytvoření takzvaného Dlouhého Neptunu. Jedná se o novou modifikaci rakety pro komplex Neptun,“ potvrdil informace o vytvoření nové ukrajinské střely náměstek ministra obrany Ivan Havriljuk v rozhovoru pro portál ArmyInform. Bližší podrobnosti o nové ukrajinské zbrani však nezveřejnil.

iZdroj fotografie: Vitalij Pančišin / Creative Commons / CC BY-SA

R-360 Neptun je přitom primárně protilodní střelou vyvinutou na základě ruské Ch-35U, uvádí MilitaryToday. Raketový systém byl dokončen již v roce 2019, tedy ještě před válkou, ale podstupoval testy, a jeho výroba začala někdy na začátku roku 2022 – při zahájení invaze na Ukrajinu šlo o úplnou novinku. Střely Neptun jsou odpalovány z mobilního pozemního systému, mají dosah až 280 km a hlavici o hmotnosti 150 kg. Ukrajinci je nasadili třeba proti ruským lodím, největším úspěchem bylo potopení křižníku Moskva v dubnu 2022.

Prodloužený dosah a těžší hlavice

Nová střela určená k zasahování pozemních cílů se má od té protilodní pochopitelně lišit. Defence-UA uvádí, že má mít dle neoficiálních informací dolet kolem 400 kilometrů a hlavici o hmotnosti 350 kilogramů. Zároveň by ji však mělo být možné odpalovat ze stejného vozidla jako protilodní verzi, ačkoliv zvětšení doletu a hlavice by mělo logicky znamenat i zvětšení rakety, a možná tak bude na vozidle pouze jedna. Dlouhý Neptun by měl používat termovizní naváděcí systém, ale nejspíše kombinovaný s inerciálním a satelitním naváděním.

Video: odpálení ukrajinské protilodní střely Neptun, která měla potopit křižník Moskva; systém je na českém podvozku Tatra 815-7

Kdy výroba nových ukrajinských střel začne, není jasné. MilIn upozornil, že podle vyjádření ukrajinských představitelů měly rakety Dlouhý Neptun zasáhnout 14. září 2023 stanoviště systému S-400 na okupovaném Krymu, ovšem není jasné, zda se jednalo již o hotovou střelu či její prototyp. Pro Ukrajinu bude následně klíčové zajistit její dostatečnou produkci, a v případě, že ji bude mít v dostatečném počtu, mohly by se stát cílem hlavně sklady, vojenské základny, letiště a vojenská stanoviště hluboko v Rusku. Střely by totiž dosáhly téměř k Moskvě.

Článek Ukrajinci možná brzy vrátí Rusku úder, nová modifikace řízené rakety Neptun, Dlouhý Neptun, má dosáhnout skoro k Moskvě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Významné letiště, které hodně škodí

Vojenské letiště Saky je pro Rusko velmi důležité, protože na něm sídlí letecké síly jeho černomořské flotily, přičemž letouny z něj startující přirozeně často patrolují právě nad Černým mořem, ačkoliv se rovněž účastnily útoku na ukrajinské pozemské cíle. A dle některých informací jsou na letišti dislokovány i jednotky, které útočí sebevražednými drony na ukrajinská města a infrastrukturu, a v poslední době také na zařízení pro export ukrajinského obilí. Letiště se proto již opakovaně stalo cílem ukrajinských útoků, podotkl do i web TheDrive.

Unexpected boom season in Crimea. It is reported that this is in the direction of the airport in the city of Saky.
Closest distance to land front line is +200km😳#Ukraine #Crimea pic.twitter.com/oH4a07pEua

— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) August 9, 2022

Ukrajinské ozbrojené síly využívají především útoků ze vzduchu, kdy si mohou vybrat, zda nasadí sebevražedné drony s dlouhým dosahem, kterých v posledních měsících ukrajinský zbrojní průmysl vyvinul několik druhů, nebo jestli zvolí řízené střely – ve výzbroji Ukrajiny jsou systémy dodané jak západními spojenci, tak zbraně domácí výroby. Na Krymu je přitom silná protivzdušná obrana, ale tu se Ukrajincům daří úspěšně zdolávat, a navíc některé její části včetně systému S-400 úspěšně zničili, jak jsme na ArmádnímZpravodaji informovali.

Střely Neptun i proti pozemním cílům

Konkrétně k útoku na letiště Saky použila Ukrajina větší počet sebevražedných dronů, s jejichž pomocí zahltila protivzdušnou obranu, a ta se pak nemohla soustředit na následující řízené střely R-360 Neptun, což jsou ukrajinské rakety určené primárně na námořní cíle. Na svědomí mají např. potopení raketového křižníku Moskva, a technikům se je podařilo na jaře 2023 upravit tak, že jimi lze útočit i na pozemní cíle. Disponují přitom novým naváděcím zařízením, které při těchto útocích zajišťuje vysokou přesnost.

Střely Neptun pro útoky na pozemní cíle mají mít dosah údajně až 360 kilometrů, pročež bez problémů doletí z Ukrajinou ovládaného území na více než 200 kilometrů vzdálené letiště Saky, které leží severně od Sevastopolu. Pohybují se přitom vysokou podzvukovou rychlostí a nízko nad zemí, aby byly obtížně zaměřitelné, a disponují hlavicí o hmotnosti 150 kilogramů. Na letišti Saky napáchaly značné škody, na svědomí mají bojový letoun Suchoj Su-30 Flanker-C a nadzvukový bombardér Suchoj Su-24 Fencer, jak uvedl Twitterový účet Ukrainian Front.

Článek Krym není v bezpečí ani ze vzduchu, ukrajinské drony dokáží udělat cestu k vojenskému letišti, které pak stihne Neptun se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko údajně R-360 Neptun sabotovalo

Že Ukrajina protilodní Neptun vyvíjí, nebylo tajné, země o nich mluvila již několik let, přičemž předvedla prototyp na řadě přehlídek. Rusové se ale pravděpodobně domnívali, že systém ještě není funkční, a tedy se ho nemusí obávat. Existují dokonce neověřené zprávy, že ruští agenti konstrukci sabotovali, a při zahájení invaze na Ukrajinu tak střely z R-360 Neptun opravdu funkční nebyly. Ukrajinci však měly záměr krátce nato odhalit a poškození opravit, čehož si ale ruská armáda zjevně nebyla vědoma.

Konstrukce systému Neptun vychází ze sovětských protilodních střel Ch-35, ale je značně vylepšená. Rakety mají díky tomu mít mnohem větší dosah (udáván je až na 280 kilometrů), moderní navádění, a celkově vyspělou elektroniku. Střely létají vysokou podzvukovou rychlostí velmi nízko nad hladinu moře, aby je nebylo snadné zaznamenat. Zřejmě i proto o nich posádka křižníku Moskva pravděpodobně do poslední chvíle nic nevěděla, protože na zasažené lodi evidentně nebyla aktivovaná protivzdušná obrana.

Neptun používá tatrovácký podvozek

Střely Neptun jsou odpalované ze země prostřednictvím odpalovacího zařízení USPU-360 se 4 střelami, které jsou umístěny na nákladním automobilu. Prototyp využíval podvozek KrAZ, ale v současnosti má být systém umístěn na českém podvozku Tatra 815-7. Střely mohou být odpáleny ze vzdálenosti až 25 kilometrů od pobřeží, záběry údajně zachycující odpal dvojice raket na křižník Moskva (video je dostupné pod tímto článkem) ukazují, že je vozidlo schované mezi stromy. Kolik takových odpalovacích vozidel Ukrajina má, není veřejně známo.

Samotná střela systému je 5,05 metrů dlouhá a její hmotnost vychází na 870 kilogramů, přičemž disponuje hlavicí o hmotnosti 150 kg. Cíl by samozřejmě nemohla zasáhnout, pokud by na něj nebyla zaměřena – systém tak tvoří ještě radar a velitelské vozidlo. Někteří představitelé Ukrajiny tvrdí, že technici pracují na úpravě střel, aby mohly zasahovat cíle do vzdálenosti až 360 kilometrů, a to i pozemní. Jak blízko k tomu Ukrajina je, ale není dnes známo, případná konverze střel na pozemní by z nich učinila pro Rusko velmi nebezpečnou zbraň.

Článek Video: odpálení ukrajinské protilodní střely Neptun, která měla potopit křižník Moskva; systém je na českém podvozku Tatra 815-7 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela Neptun zničila loď mířící na ostrov

Podle dostupných informací zasáhla tehdy raketa malé civilní plavidlo využívané ruskými vojáky, kteří ho údajně měli pro své účely někde zabavit. V době zničení mířila loď na jeden z Potěmkinových ostrovů na Dněpru, který se nachází nedaleko ústí Dněpru do Černého moře jižně od Chersonu, z něhož se ruská armáda stáhla. Ukrajinská armáda k incidentu uvedla, že zde není ochotna nechat ruské síly operovat.

iZdroj fotografie: Kancelář ukrajinského prezidenta / Creative Commons / CC BY

Střely Neptun jsou ale určeny hlavně proti vojenským lodím menší a střední velikosti. Jde o systém, s jehož intenzivním vývojem Ukrajina začala po anexi Krymu v roce 2014, protože přišla o většinu svého námořnictva a potřebovala se nějak proti ruské přesile bránit. Je postaven na designu sovětské protilodní střely Ch-35, ale oproti ní má značná vylepšení.

Rusové možná systém Neptun sabotovali

Ještě jako testovací se první střely dostaly do výzbroje ukrajinských sil v roce 2022, tedy těsně přes ruskou invazí. V prvních týdnech se však měly potýkat s potížemi, a to pravděpodobně způsobenými ruskou diverzí. Odstranit se je podařilo celkem rychle, proto také střelám Neptun padl za oběť už v dubnu téhož roku křižník Moskva. Ukrajinské straně tehdy mělo velmi pomoci počasí, ale i bezstarostnost ruských námořníků.

Rakety využívané do systému Neptun jsou přes 5 metrů dlouhé a mají hmotnost 870 kilogramů; z toho 150 kg připadá na bojovou hlavici. Jejich dolet vychází až na 280 kilometrů a pohybují se podzvukovou rychlostí 900 kilometrů v hodině. V závěreční fázi letí těsně nad vodní hladinou, aby je bylo obtížné odhalit a zničit. Odpalovače střel jsou nově umístěné na českých nákladních vozech Tatra T815-7.

Článek Ukrajinské rakety Neptun jsou doslova bičem na ruské lodě: ke dnu poslaly křižník Moskva i zrekvírovanou loď, Rusové se bojí přiblížit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.