Rodina Tor: od sovětského návrhu po papírových 16 km

Tor vznikl ještě v sovětské éře jako systém 9K330, určený k doprovodu pozemních sil a ochraně proti letadlům, vrtulníkům, střelám s plochou dráhou letu i přesně naváděné munici. Postupem let prošel řadou modernizací. Starší varianta Tor-M1 nese osm střel s dosahem do 15 km a výškovým stropem kolem 6 km, přičemž dokáže současně ostřelovat dva cíle. Novější Tor-M2 zvýšil kapacitu na šestnáct střel, dosah posunul na 16 km, výškový strop na 10 km a počet současně řešených cílů na čtyři. Exportní Tor-E2 pak deklaruje strop až 12 km.

Neoficiální ruská přezdívka „Bublik“, doslova „kroužek“ či „bagel“, podle profilu na webu CSIS Missile Threat odkazuje patrně na tvar radomu radaru. Přesný původ přezdívky se veřejně nepodařilo dohledat, ale v ruském vojenském slangu se ujala. Na papíře vypadá Tor jako kompletní řešení: mobilní, autonomní, schopný reagovat během sekund. Problém je, že papír snese všechno.

Tři slabiny, které dron za pár tisíc odhalil

Klíčové je, že „slabina“ Toru není jedna porucha ani výrobní vada. Jde o souběh tří strukturálních limitů, které se naplno projevily až v konfrontaci s levnými bezpilotníky.

• Pozdní záchyt. Ruská interní kritika, kterou citoval Forbes na základě analýzy Sergeje Makarenka, uvádí, že radar Toru detekuje malý dron až na vzdálenost tří až čtyř kilometrů. U střely letící rychlostí kolem 850 m/s to znamená jen několik sekund na reakci, pokud vůbec.
• Slabý účinek střely. Raketa 9M331 s tříštivě-trhavou hlavicí je navržená proti cílům velikosti letadla nebo střely s plochou dráhou letu. Proti dronu o rozpětí křídel půl metru je její detonační logika příliš hrubá. Účinnost zásahu je podle téže ruské analýzy nízká kvůli nedokonalému řízení detonace bojové části.
• Omezený počet kanálů. I nejnovější Tor-M2 zvládne současně ostřelovat maximálně čtyři cíle, a ty navíc musejí ležet v zorném poli naváděcího radaru. Stačí útok z pěti směrů a systém je zahlcen. Přesně to Ukrajina dělá.

Stejná ruská analýza přitom konstatuje obdobné problémy i u systémů Pancir a Tunguska. Nejde tedy o izolovanou vadu jednoho modelu, ale o generační problém ruských systémů protivzdušné obrany krátkého dosahu navržených proti jiné kategorii hrozeb.

Jak Ukrajina loví ruskou PVO

Ukrajinské ministerstvo obrany v březnu 2026 oznámilo zásahy systémů Tor ve Volnovaze a Balašivce a Tor-M1 v Korobkyném. Každý vyřazený komplet podle něj otevírá prostor pro raketové údery a práci letectva. V květnu 2026 pak popsalo koncept takzvaných úderných operací středního dosahu: drony FP-2, Hornet a Bulava s dosahem 30 až 200 km systematicky ničí radary, odpalovací zařízení i uzly elektronického boje. Od 1. března 2026 bylo podle těchto údajů potvrzeno vyřazení 81 ruských prostředků PVO.

Logika je jednoduchá a brutálně účinná. Nejdřív levný dron odhalí pozici Toru. Pak další drony zaútočí z více směrů současně. Systém zachytí jeden, možná dva, ale třetí a čtvrtý proklouznou. A jakmile je komplet vyřazen, v lokální obraně vznikne díra, kterou okamžitě využijí další prostředky. Není to elegantní. Je to ale funkční.

Co to znamená pro NATO i Česko

Poučení z ukrajinského bojiště se netýká jen Ruska. Systémy Tor-M1 provozují v rámci NATO i Řecko a Kypr. A obecná zranitelnost raketových systémů protivzdušné obrany krátkého dosahu vůči levným malým dronům platí univerzálně, pokud nejsou doplněny specializovanou protidronovou vrstvou.

Česká republika Tor nikdy neprovozovala. Jako nový základ pozemní protivzdušné obrany zavádíme čtyři baterie izraelského systému SPYDER, jehož první baterie v roce 2025 úspěšně prošla operačním testem. Německo zase nasazuje systém MANTIS s 35mm kanóny o dosahu tří kilometrů, stavěný přímo na malé cíle typu dronů, raket či minometných min. Oproti Toru, který vystřelí drahou raketou na cíl za zlomek její ceny, MANTIS řeší problém ekonomicky udržitelněji.

Ukrajina sama pro rok 2026 definovala tři hlavní priority: protivzdušnou obranu, vlastní drony a munici s delším dosahem. Všechny tři spolu souvisejí. Ničení ruské PVO otevírá prostor pro drony, drony ničí další PVO a delší dosah munice umožňuje zasáhnout hlouběji. Je to spirála, ve které Tor hraje roli oběti, nikoli strážce.

Nebezpečný, ale ne neporazitelný

Bylo by chybou Tor odepsat. Proti vrtulníku, stíhačce nebo střele s plochou dráhou letu zůstává smrtelně nebezpečný; ostatně íránský Tor-M1 v lednu 2020 sestřelil civilní let PS752, což tragicky dokázalo, že systém umí zasáhnout velký cíl s děsivou spolehlivostí. Jenže moderní bojiště se změnilo. Hrozba dnes nepřilétá jako jeden rychlý cíl, ale jako roj desítek pomalých, malých a absurdně levných dronů z různých směrů.

Rusko se problém snaží řešit přidáváním dalších vrstev: elektronického boje, doplňkových protidronových systémů, úprav stávajících kompletů krátkého dosahu. Ale tempo adaptace levných bezpilotníků je rychlejší než tempo modernizace tradičních kompletů. Tor zůstává součástí ruské obrany. Ale jako samostatný štít proti dronové válce roku 2026 už nestačí, a Ukrajina to ví.

Článek Ruský protiletadlový systém „Bublik“ měl sestřelit vše až na 16 km. Ale má slabinu, kterou Ukrajinci našli se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Goalkeeper s dosahem patnáct kilometrů

Tor-M2 je mobilní protiletadlový komplet krátkého dosahu, v natovské terminologii SHORAD. Exportní varianta Tor-M2E podle Rosoboronexportu zasahuje cíle v pásmu 1–15 km a ve výškách 10 až 10 000 metrů. Ruská armádní verze s raketami 9M338K podle Janes dosahuje až 16 km. Radar přitom detekuje cíle na zhruba 32 km a zpracovává 48 objektů současně, ale samotná zóna zásahu končí výrazně dřív.

Právě proto se o Toru mluví jako o „goalkeeperovi“. Britský think-tank RUSI ho řadí do vrstvy, která chytá to, co pronikne přes S-400 a Buk: nízkoletící střely, vrtulníky, přesně naváděnou munici a bezpilotní prostředky. Novější varianta nese až 16 střel a dokáže ostřelovat čtyři cíle najednou. Na papíře je to kompaktní, rychle reagující stroj. Krátké ruce, ale v rámci své kapsy skutečně ostré zuby.

Proč piloti raději zůstávají daleko

Tor sám o sobě neuzavírá vzdušný prostor. To dělá celá vrstvená síť: S-400 s dosahem přes 200 km, Buk-M3 kolem 70 km a právě Tor jako poslední vrstva. Dohromady ale nutí ukrajinské piloty k taktice, která je stojí výkon i čas.

Analytik Justin Bronk z RUSI popsal mechanismus přímo: u fronty musí ukrajinské stíhačky létat ve velmi nízkých výškách, aby se vyhnuly zachycení radary vrstvené PVO. Jenže nízký let dramaticky zkracuje praktický dosah jejich vlastních střel. Raketa AIM-120 nebo MICA odpálená z nízké hladiny proti ruskému letounu, který 60–70 km za linií odhazuje klouzavé pumy, prostě nedoletí. Pilot se dostává do energeticky nevýhodné pozice: krátký čas nad hrozbou, omezený dosah zbraní, minimální manévrovací prostor.

Tor v tom hraje specifickou roli. Není to on, kdo pilota donutí otočit 150 km od fronty. Ale je to on, kdo čeká na toho, kdo se přece jen odváží přiblížit na posledních patnáct kilometrů. A právě tahle hrozba, vědomí, že v kapse u fronty sedí goalkeeper s reakční dobou v řádu sekund, mění letové trasy a taktické plány.

Drony převracejí pořadí ničení

Klasická doktrína potlačení protivzdušné obrany (SEAD) počítala s pilotovanými letouny, protiradarovými střelami a elektronickým bojem. Ukrajina v roce 2026 přepisuje scénář. Podle ukrajinského ministerstva obrany dnes přes 80 % nepřátelských cílů ničí drony. A systematický lov ruské PVO se stal samostatnou disciplínou.

Klíčovou kategorií jsou takzvané middle-strike drony, typy jako FP-2, Hornet a Bulava s dosahem 30 až 200 km. V posledních kilometrech letu autonomně skenují terén a rozpoznávají cíl. Nejsou závislé na GPS, které Rusové zarušují, a operují v hloubce, kam by se pilotovaný letoun dostal jen s velkým rizikem.

Od 1. března 2026 Ukrajina eviduje 81 potvrzeně neutralizovaných systémů PVO. Pluk „Raid“ sám hlásí 14 zasažených kompletů od začátku roku, mezi nimi Tor-M2, Pancir-S2, Tunguzku i Strelu-10. Logika je přímočará: každý zničený nebo umlčený prvek PVO vytváří mezeru, kterou pak využijí rakety, dělostřelectvo, nebo konečně i piloti.

Tor vs. Pancir: dva goalkeepeři, jiný styl

Na ruské straně plní roli SHORAD ještě jeden systém, Pancir. Srovnání ukazuje odlišnou filozofii:

RUSI k tomu dodává, že Pancir má nižší pravděpodobnost zásahu než Tor, ale je levnější a rozšířenější. Tor je kompaktnější a přesnější specialista na prchavé cíle v nízké výšce. Pancir nabízí širší obálku a kanony na úplně poslední metry. Oba ale sdílejí stejný problém: proti dronovému roji, který přilétá těsně nad terénem s radarovou signaturou menší než 0,03 m², naráží klasická PVO na fyzikální limity detekce v pozemním rušení.

Proč Rusko Tor stále potřebuje, a proč ho stále ztrácí

Velké systémy typu S-400 nejsou optimalizované na vrtulníky, FPV drony a nízkoletící střely s plochou dráhou. Tor ten slot v obraně vyplňuje a nikdo jiný ho nezastoupí stejně dobře. Janes dokumentuje, že ruské ministerstvo obrany urychlilo pořizování Tor-M2 a arktické varianty Tor-M2DT na období 2019–2027. RUSI zároveň upozorňuje, že Rusko aktuálně spotřebovává více protiletadlových interceptorů, než vyrábí. Každý ztracený Tor tedy bolí dvojnásob: nejen jako hardware, ale jako díra ve vrstvě, kterou nelze rychle zacelit.

Jak Rusko na ztráty reaguje operačně, veřejné zdroje detailně nepopisují. Otevřené informace naznačují častější přesuny, důslednější maskování a snahu o vrstvené krytí, kde jeden SHORAD chrání druhý. Ale právě to je past: čím víc prvků PVO se shlukne na jednom místě, tím atraktivnější cíl pro průzkumný dron, který předá souřadnice úderníkovi.

Tor-M2 zůstává nebezpečnou zbraní pro každého, kdo mu vleze do kapsy. Jenže kapsa se zmenšuje, ne proto, že by Tor ztrácel schopnosti, ale proto, že ho někdo najde dřív, než stihne vystřelit.

Článek Ruský Tor má krátké ruce, ale ostré zuby. Ukrajinští piloti se nedováží přiblížit – ale vlastně ani nemusí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně hořelo na terminálu Tamanneftěgaz

Označení „přístav Těmrjuk“ je novinářská zkratka. Ve skutečnosti šlo o terminál společnosti Tamanneftěgaz ve Volně, součást portové infrastruktury Tamani. Podle provozovatele OTEKO jde o námořní překladiště ropy, ropných produktů a zkapalněného plynu s projektovanou kapacitou až 20 milionů tun ročně, skladovacím parkem přes milion kubíků a schopností obsloužit tankery o nosnosti 160 tisíc tun. Není to malý sklad u mola. Je to páteřní exportní uzel jižního Ruska.

Ukrajinská strana prostřednictvím SBU popsala zásah pěti nádrží v tankovém parku, dvou nalévacích stojanů, skladů a parkoviště nákladních vozů. Ruský operativní štáb Krasnodarského kraje potvrdil požár na mořském terminálu, jednoho mrtvého a tři zraněné. Podle Kommersantu hasiči nasadili 135 lidí a 38 kusů techniky, než oheň druhý den uhasili. Přesný počet dronů, které na terminál mířily, žádná strana nezveřejnila.

Podstatný je kontext: tentýž terminál Ukrajina hlásila jako zasažený už 15. února 2026. Síly bezpilotních systémů ZSU tehdy výslovně popsaly jeho strategický význam, tedy exportní infrastrukturu ruské ropy a logistické možnosti Černomořské flotily, to vše v blízkosti Krymského mostu. Opakovaný úder na stejný objekt naznačuje, že nejde o příležitostný cíl, ale o systematický tlak na ruské petrodolary.

Polygon, protiletadlové kanóny a Tor-M2: co se dělo u Novopetrivky

Druhá vrstva nočních úderů mířila do okupované Záporožské oblasti. Robert Brovdi zveřejnil seznam cílů, který zahrnoval polygon „Vostočnyj“ u Novopetrivky, kde dočasně sídlily tři ruské útvary. V Novopetrivce samotné figurovaly protiletadlový kanón ZU-23 a tým s přenosnými protiletadlovými raketovými komplety. Důležité zpřesnění: systém Tor-M2 byl v Brovdiho seznamu přiřazen k lokalitě Věrchyna Druha, nikoli přímo k polygonu.

Brovdi hlásil „mnohonásobná uložení“ na místa dočasné dislokace, ale nezveřejnil bilanci ztrát ani potvrzený počet zničené techniky. Bez satelitních snímků nebo nezávislého ověření je korektní říct, že Tor-M2 patřil mezi zasažené cíle v okolí, ne že byl prokazatelně zničen.

Proč je ale samotné zacílení na Tor důležité? Jde o mobilní krátkodosahový protiletadlový systém, který má podle oficiální specifikace Rosoboronexportu dosah ničení 1–15 km, výškový rozsah do 10 000 metrů a schopnost současně ostřelovat čtyři cíle. Je to „brankář“ bodové ochrany, ničí drony, řízené střely i nízko letící letadla. Vyřadit nebo poškodit takový systém znamená proděravět deštník, pod kterým se ruské jednotky v zázemí cítí v bezpečí. Příští dronová vlna má pak snazší cestu.

Proč kombinace cílů vypovídá víc než jednotlivé zásahy

Kdyby Ukrajina zasáhla jen ropný terminál, šlo by o ekonomický úder. Kdyby zasáhla jen polygon a PVO, šlo by o taktický úder. Obojí ve stejné noci, to je jiná zpráva. Ukrajinské složky ve stejném operačním okně obsluhovaly ekonomické zázemí na ruském území (Tamanneftěgaz), vojenské zázemí v okupované zóně (polygon, PVO) a podle dalších hlášení i ropný objekt ve Volgogradské oblasti, velitelská stanoviště a zóny soustředění živé síly.

Nejde přitom o první případ. Ukrajinské údery na ruskou přístavní a energetickou infrastrukturu se staly opakovaným vzorcem, od Sevastopolu přes Novorossijsk až po Tuapse. Každý z těchto útoků měl ale jiný charakter:

• Sevastopol (září 2023): flotilní infrastruktura, těžké poškození výsadkové lodi a ponorky v suchém doku.
• Novorossijsk (srpen 2023): námořní dronový útok na válečnou loď u základny, dočasné pozastavení civilního pohybu lodí.
• Tamanneftěgaz (červen 2026): exportní energetický terminál se skladovou a nalévací infrastrukturou, doplněný o souběžné údery na pozemní vojenské cíle.

Posun je zřejmý. Od izolovaných úderů na prestižní flotilní cíle ke koordinovanému rozpojování logistiky, výcviku a ochranné vrstvy.

Co z toho plyne pro další průběh

Jeden zásah terminál nezastaví; kapacita 20 milionů tun ročně se neopraví přes noc, ale ani se jednou nocí nevyřadí. Kumulativní efekt je ale jiná věc. Opakované údery na stejný objekt zvyšují náklady na opravu i ochranu. Současné lovení krátkodosahové PVO komplikuje Rusku rozmístění obranného deštníku. A každý zničený nebo poškozený Tor-M2 znamená o něco větší díru, kterou příští dronová vlna může prolétnout.

Ruská reakce v otevřených zdrojích zatím vypadá hlavně jako kombinace PVO, krizového hašení a lokálního omezování škod. Širší změna ochrany přístavní infrastruktury po červnovém útoku veřejně popsána nebyla. Ukrajina mezitím pokračuje v testování, kolik vrstev ruského zázemí dokáže obsloužit za jednu noc.

Terminál u Volny bude opraven. Otázka zní, jestli dřív, než přiletí další salva.

Článek Ukrajinci noční salvou vypálili ruský přístav a rovnou zasáhli i výcvikové středisko s protivzdušnou obranou Tor-M2 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útoky na Tor-M2 otevírají oblohu

Záznam útoku je pořízený kamerami dronů 412. brigády bezpilotních systémů ukrajinské armády. Wikipedia uvádí, že jde o jednotku zformovanou v roce 2023 a působící hlavně v Luhanské oblasti, a v používání dronů je velice zkušená, a je docela jasné, že pokud se jí podaří objevit postavení ruské protivzdušné obrany, nenechá si útok a možné získání cenného skalpu ujít. V dalších dnech jí to navíc může zjednodušit operace v oblasti.

Video: jedna precizní rána bohatě stačí. Javelin z několika kilometrů zničil rychle ujíždějící ruský tank

Záběry ukazují, že drony objevily systémy 9K330 Tor-M2 nejspíše v noci, protože používají termovizní kameru. Podle radarů, které se otáčí, je na ní vidět, že jsou oba funkční, a v prvním případě dokonce obsluha odpálila jednu střelu, ale není jasné, zda mířila na ukrajinský dron nebo se snažila sestřelit něco jiného a šlo jenom o souhru náhod. Záběr totiž končí, a pak je vidět jen útok dronu, který do Tor-M2 narazí. To samé se stane také u druhého systému.

Tor-M2 je modernizovaný Tor. Wikipedia uvádí, že byl poprvé představen v roce 2007 a jde o systém krátkého dosahu, který má 8 nebo 16 střel, což záleží na tom, jaké konkrétně používá. Cíle umí zasahovat do vzdálenosti až 16 km a výšky 10 km, a má být schopný zastavit celou řadu cílů včetně dronů. V případě zaznamenaných útoků se nicméně zdá, že i když oba systémy pracují, o útoku nevědí nebo je nejsou schopny odvrátit.

Vojenské vynálezy, které se nakonec staly součástí každodenních životů každého z nás

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že systémy jako Tor-M2 jsou ve válce na Ukrajině velice zranitelné. Ruská armáda nutně potřebuje chránit prostor, kde operují její ozbrojené síly, protože Ukrajinci používají drony, střely a další zbraně. To znamená, že PVO musí zaujmout pozici, odkud má dostatečný přehled, což ji činí snadno odhalitelnou průzkumnými drony, a lze na ni snadno zaútočit. V podobné situaci je samozřejmě se svými systémy i Ukrajina.

Ukrainian unmanned systems forces operators of the 412th Nemesis Brigade destroyed two Tor-M2 air defense systems in one night.
by u/MilesLongthe3rd in CombatFootage

Zničení dvou ruských systémů Tor-M2

Článek Video: veteráni od Luhansku zasadili ruské PVO těžkou ránu. Nedokáže reagovat na současné bojiště se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Drony se do PVO úspěšně trefily

Video natočily kamery útočících dronů, a jedná se pravděpodobně o dva na sobě nezávislé útoky. Podle charakteru letu dronů, na každý cíl stačil jediný, lze usuzovat, že nešlo o kvadrokoptéry, ale o letouny klasičtější konstrukce s křídly, i když je to jenom spekulace. Mají nicméně delší dolet, takže je pravděpodobnější, že Ukrajinci skutečně použili takovéto typy. Jelikož jsou záběry termovizní, lze podle toho předpokládat, že se útoky odehrály v noci.

Kreml ví, že ho probuzená evropská mocnost drží v šachu. Atomovky má tak silné, že by jedním útokem smazala Moskvu

Za cennější úspěch lze považovat druhý útok, který zobrazuje napadení systému protivzdušné obrany S-350 Vityaz, resp. jeho radaru 50N6E. Wikipedia uvádí, že S-350 je středního doletu, přičemž patří k tomu nejmodernějšímu, co má ruská armáda k dispozici, a pravděpodobně existuje jenom v nízkých počtech. Vypořádat se dokáže nejenom s letadly, vrtulníky nebo řízeným střelami, ale má zvládat i balistické rakety kratšího doletu. Zasažený radar je přitom jeho klíčovou součástí, a dokonce je schopný automatický detekovat stovku cílů.

V prvním případě se stal cílem útoku systém krátkého dosahu 9K330 Tor-M2. Je poměrně nový, Army-Technology uvádí, že byl zaveden do výzbroje v roce 2011. Umístěn je na pásovém podvozku, takže je tedy vysoce mobilní, a k jeho obsluze stačí 3 lidé. Má vlastní radar a 16 střel, které jsou schopné zasahovat cíle až do vzdálenosti až 12 kilometrů, a jelikož se v době útoku pohyboval, není jasné, jestli byl vůbec schopen nějaký dron detekovat.

Video: nejhrůznější ruský raketomet naposledy odpálil salvu 24 raket. Potom ho Ukrajinci přesným úderem nadobro zničili

Armádní Zpravodaj připomíná, že jsou podobné typy útoků na ruskou PVO velice důležité, protože jinak systémy mohou sestřelovat například řízené střely nebo větší typy dronů, které Ukrajina používá k útokům v blízkosti bojové linie i v hloubi Ruska. Každé takovéto zničení částečně otevře nebe nad Ruskem a útoky usnadňuje. Kreml to nutí vynakládat prostředky na obnovení protivzdušné obrany a nemá jich tolik na jinou výzbroj a jiné typy akcí.

Redakce Armádního Zpravodaje oslovila vojenského odborníka Jiřího Vojáčka, zda by mohl zhodnotit, nakolik je ruská PVO schopna vypořádat se s ukrajinskými drony, na což odpověděl:

„Ukrajinci v posledních dvou letech vypilovali použití dronů takticky, operačně i strategicky k naprosté dokonalosti. Dnes asi není armáda, která by s jejich použitím měla větší zkušenosti, než ukrajinská. Ruský průmysl ovšem stále jede a Rusové se snaží z dění na frontách ukrajinské války poučit. Na takto položenou otázku tedy lze odpovědět pouze tak, že se obě strany snaží a rychle učí. A jsou to právě drony, které významně přispívají k únavě z války.“

Článek Video: skvělý úder ukázal, jak moc bezradná ruská PVO je. Stačily dva obyčejné útoky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani jeden systém neviděl přilétající dron

Buk-M3 je nejvyšší modernizací ruského systému PVO středního dosahu 9K37, který je určen k ničení letadel, vrtulníků, řízených střel a dronů, uvádí Wikipedia, a Armádní Zpravodaj doplňuje, že pouze těch velkých, protože s malými má opakovaně problémy. Oproti předchozí verzi má vylepšený radar, elektroniku i rakety typu 9R31M, které dosahují rychlosti až Mach 4,5.

Video: únik nemožný. Těžká mechanizovaná brigáda nenechala projet k Pokrovsku ani jeden robustně pancéřovaný tank

Mohou přitom zasahovat cíle na vzdálenost kolem 70 kilometrů, ačkoliv zejména střely s plochou dráhou letu a stealth objekty na mnohem méně. Systém je samohybný, což umožňuje jeho rychlé přesuny a vysokou bojovou pohotovost. Na vozidle je jak radar, tak odpalovač střel, ale rovněž může být propojeno v baterii vícero systémů protivzdušné obrany.

Tor-M2 je potom protivzdušný raketový systém krátkého dosahu k eliminaci letadel, vrtulníků, dronů, řízených střel a balistických hrozeb krátkého dosahu. Navazuje na starší verze, kdy má ve srovnání s nimi vyšší přesnost, rychlejší reakci a možnost současně sledovat i likvidovat více cílů, uvádí Wikipedia. Je plně automatizovaný – od vyhledání cíle, přes sledování až po odpálení střely, což výrazně zvyšuje jeho účinnost v rychle se měnících podmínkách bojiště.

Rusové našli slabé místo v ukrajinské PVO. Obchází ji přes nejbližšího spojence a nelze s tím nic dělat

Základní varianta je usazena na pásovém podvozku, což zajišťuje dobrou průchodnost terénem a možnost doprovázet tankové i mechanizované jednotky přímo v poli. Její radiolokátor je schopný zachytit cíle na vzdálenost desítek kilometrů a navádět rakety s dosahem 15 až 16 km, přičemž má být Tor-M2 efektivní i proti malým a nízko letícím cílům.

Ani jeden z nich si ovšem nedokázal poradit s malým FPV dronem. V prvním případě to schytal stojící Buk-M3, který byl zjevně v palebné pozici, což jenom potvrzuje, že jeho radar přilétající hrozbu neviděl. Ostatně tak jako Tor-M2. Ten sice v době útoku ujížděl, ale jeho radar viditelně pracoval. Umí totiž zastavit a během pár vteřin vystřelit, a poté se zase dát do pohybu.

Rusko plní skrytý zbrojní prostor Su-57 až po okraj. Silný zabiják ovšem doplácí na svou konstrukci

I když není možné vidět rozsah škod, je pravděpodobné, že došlo minimálně k vyřazení obou systémů na několik týdnů až měsíců; pakliže tedy nebyly zcela zničeny. Zejména zásah do radaru je pro ně fatální, jelikož se jedná o velmi citlivé zařízení, které nelze snadno nahradit. A jestli došlo k odpálení střel, mohla jejich detonace celé vozidlo roztrhat.

Článek Video: stačila 1 hodina a ruská PVO vykrvácela. Ukrajinci předvedli mimořádnou efektivitu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

PVO evidentně drony vůbec neviděla

S-350 je systém protivzdušné obrany středního dosahu. Nejčastěji využívá střely 9M96, které má také S-400, a dostřelí s nimi od 1,5 do 120 km, uvádí Wikipedia. Vedle toho má ještě 9M100 s dosahem 10 až 15 km, ale nebezpečný je pochopitelně hlavně s prvními. Slouží v podstatě jako doplněk S-400 a S-500, přičemž nahrazuje 9K37 Buk a Tor.

Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu

Alespoň to byl tedy záměr, ale soudě dle jeho složitosti k tomu nejspíše hned tak nedojde. A to i z důvodu, že se skládá z několika vozidel, min. z velitelského, radarového a odpalovacího, což znamená, že potřebuje relativně hodně prostoru. Oproti systémům TELAR, které kombinují vše zmíněné na jednom vozidle, to pro ně představuje značný handicap.

Součástí systému může nicméně být radarů několik, přičemž každý sleduje jiný typ cílů a na jinou vzdálenost. Zničit každý jeden z nich může ukrajinské armádě poskytnout výhodu, jelikož jí to otevře nebe k útokům jak klasickými pilotovanými letouny, tak velkými drony, stejně jako řízenými střelami. S-350 si přitom poradí i s těmi ve velmi nízké výšce.

Ukrajinci provedli hluboký úder v ruském týlu. Bezradná PVO propustila jejich útoky na vojenské letiště 500 km od fronty

Ukrajinci zasáhli radar sebevražedným dronem, podle typu letu měl klasickou letadlovou konstrukci. Armádní Zpravodaj to odhaduje na FP-2, který nese 105kg hlavici až na 200 km, uvádí Militarnyi. I když není jasné, kde k zásahu došlo, postarala se o něj dronová jednotka známá jako Maďarovi ptáci, která působí poblíž Chersonu, uvádí Wikipedia.

Zasáhnout se podařilo také Tor-M2, který umí udeřit na vzdálenost až 10 km ve výšce až 10 km, a jeho velkou výhodou je, že dokáže vypálit během 2 až 3 vteřin od zastavení, uvádí Wikipedia. Ovšem jak vidno, v tomto případě stál na místě, díky čemuž se stal mnohem snazším cílem. Ani u něj není potvrzen žádný dron, ale Armádní Zpravodaj to opět odhaduje na FP-2.

Článek Video: Ukrajinci zasadili tvrdou ránu ruské PVO. Vyřadili jí dokonce vzácný radar S-350 Vitaz se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačil jeden úder dronem a Tor-M2DT trpěl

Tor-M2 je jedním z nejznámějších systémů PVO v ruské armádě. Zaveden byl v roce 1986, uvádí Wikipedia s tím, že je typu TELAR, což znamená, že má radar a jiné detekční systémy, odpalovač raket i zaměřování na jednom vozidle, a nepotřebuje tedy ke své činnosti např. samostatný radar, jako je tomu u S-300, S-400 apod., ačkoliv může pracovat i v baterii.

Kreml je vzteky bez sebe. Ukrajinci pohřbili Beriev A-100LL, který je budoucností ruských letounů včasného varování

Zahrnuje přitom 8 střel 9M331 nebo 16 raket 9M338 s větší výškou a doletem, jimiž dokáže zasahovat do vzdálenosti až 16 km a výšky 10 km max. rychlostí 1 000 m/s. Výhodou je, že umí odpalovat střely téměř za pohybu, kdy se zastaví, během 2 až 3 vteřin zaměří a vystřelí, a poté pokračuje v jízdě, ale k tomu dle zkušeností Armádního Zpravodaje moc nedochází.

Ostatně i na záběrech je patrné, že Tor-M2 stojí na místě. Jedná se ale o verzi DT do arktických podmínek skládající se ze dvou vozidel, která tvoří jeden komplet – v prvním je posádka zajišťující velení a radar, zatímco v druhém odpalovač s raketami, ačkoliv klasický Tor-M2 má vše na jednom vozidle. Předností je, že umí DT pracovat v prostředí do -50 °C.

Záběry, které se neměly dostat ven. Rusko v problémech, balistická raketa budoucnosti, RS-28 Sarmat, při testování vybouchla

Ukrajinská armáda ho měla odrovnat u letiště Saki na Krymu, které hlídal. Využila k tomu zjevně dronů, ačkoliv není jasné, o jaké se jednalo. Armádní Zpravodaj nicméně připomíná, že hlavně v posledních měsících využívají Ukrajinci často FP-2, což je zmenšený FP-1 s doletem 200 km a hlavicí těžkou 105 kg, potvrzuje theDefender. Na mnohé cíle však často míří i An-196 Liutyi, jimiž lze doletět do vzdálenosti až 600 km, nesou-li 50kg hlavici, uvádí Wikipedia.

Armádní Zpravodaj z ruských médií zjistil, že ačkoliv si měla ruská armáda objednat 24 systémů protivzdušné obrany Tor-M2DT, k roku 2018 jich byla pouze polovina, uvádí ODIN. Oryx také doplňuje, že došlo za válku na Ukrajině ke zničení pouze dvou kusů, což podtrhuje, o jak moc vzácný systém se jedná. Jeho ztráta musí ruskou armádu jednoznačně bolet.

Útok na ruský systém Tor-M2DT je vidět hned na začátku videa; později jsou jiné údery na poloostrově Krym (zveřejněno 28. listopadu 2025)

Článek Video: Ukrajinské námořnictvo zničilo hodně vzácný ruský systém protivzdušné obrany Tor-M2DT se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Technika neměla proti dronům šanci

Výčet cílů zničených na videu, i když trvá jenom o něco více než minutu, je velice působivý. Lze vidět třeba zničení tanků jako T-90M Proryv-3 nebo T-72B3M, kdy oba patří k tomu nejlepšímu, čím ruská armáda disponuje. Ale operátoři dronů si zvolili za cíl i protivzdušnou obranu, různé obrněnce nebo nákladní automobily převážející zásoby nebo vojáky, případně útočili přímo na jednotlivé pěšáky protivníka a způsobili mu vysoké ztráty.

Slovensko se probralo a poprvé za 2 roky poskytne Ukrajině vojenskou pomoc. I přesto, že ji proruský Robert Fico dlouho blokoval

T-90M je nejmodernější tank v ruské výzbroji, do níž byl zaveden v roce 2019. ArmyRecognition uvádí, že má kanon ráže 125 mm a kvalitní ochranu doplněnou pancéřováním typu Relikt. A přesto s ním speciálně zkonstruovaný americký dron Switchblade 600 neměl potíže a po zásahu tank explodoval. Jeho dosah je kolem 80 km, uvádí Wikipedia, a má hlavici, jakou disponuje i protitanková střela FGM-148 Javelin, takže pro ni tank není problém.

Stejný dron měl zaútočit i na systém protivzdušné obrany Tor-M2 a zničit ho. Jde o modernizovanou verzi původně sovětského 9K330 Tor, k níž Wikipedia uvádí, že je určena proti letadlům, vrtulníkům, větším dronům, střelám s plochou dráhou letu a dalším podobným cílů v nízkých a středních výškách. Systém by měl disponovat 8 nebo 16 raketami s dosahem až 16 kilometrů, vlastním radarem a schopností zaútočit najednou na 4 cíle.

Putin může panikařit, nad Ruskem se stahují mračna. Trump je skoro rozhodnutý, že Ukrajině poskytne střely s dosahem 2 500 km

Cenné jsou však i další úlovky. Armádní Zpravodaj za takový považuje bojové vozidlo pěchoty BMP-3, které je nejmodernější svého typu v ruské armádě. WeaponSystems uvádí, že do boje přepraví výsadek až 7 vojáků a disponuje kanonem ráže 100 mm schopným odpalovat i protitankové řízené střely, ale i kanonem ráže 30 mm. Na druhou stranu má slabinu v nedostatečném pancéřování, které zaostává za moderními bojovými vozidly pěchoty.

The Switchblade 600 destroys a Russian T-90M tank and hits a Russian TOR-M2 surface-to-air missile system. The special forces also used FPV kamikazes to destroy a Russian T-72B3M tank an BTR, two KamAZ trucks, a BMP-3, a Desertcross buggy, and Russian soldiers
byu/Confident_Weight_475 inUkraineWarVideoReport

Drony ukrajinských speciálů ničí ruskou techniku (zveřejněno 29. listopadu 2024)

Článek Video: Ukrajinské speciální jednotky ukázaly, jak zjednávají pořádek. Nejdříve to odnesl tank T-90M, poté systém PVO Tor-M2 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Silný systém, jehož slabinou jsou malé drony

Tor-M2 je ruský protivzdušný raketový systém krátkého dosahu určený k eliminaci letadel, vrtulníků, dronů, řízených střel a balistických hrozeb krátkého dosahu. Navazuje na starší verze, oproti nimž přináší vyšší přesnost, rychlejší reakci a možnost současně sledovat i likvidovat více cílů, uvádí Wikipedia. Je plně automatizovaný – od vyhledání cíle, přes sledování až po odpálení střely, což výrazně zvyšuje jeho účinnost v rychle se měnících podmínkách bojiště.

Video: Ukrajinský odstřelovač překonal světový rekord. Jednou ranou zasáhl dva Rusy na vzdálenost 4 000 metrů

Základní varianta je usazena na pásovém podvozku, což zajišťuje dobrou průchodnost terénem a možnost doprovázet tankové i mechanizované jednotky přímo v poli. Její radiolokátor je schopný zachytit cíle na vzdálenost desítek kilometrů a navádět rakety s dosahem 15 až 16 km, přičemž má být Tor-M2 efektivní i proti malým a nízko letícím cílům – opakovaně se však ukazuje, že si s těmi malými neumí poradit, což potvrzuje i video.

Na tom je vidět, jak ho zasáhl kamikadze dron, který je standardně tvořen kvadrokoptérou o průměru nanejvýš v nižších desítkách centimetrů, a nějakou bojovou hlavicí. Tou je často granát z protitankového granátometu RPG-7, který prorazí dle typu munice až 900 mm RHA, potvrzuje Wikipedia, ale tentokrát by stačila i slabší hlavice, jelikož Tor-M2 není pancéřovaný.

Západ nechtěl SSSR zničit. Jeho rozpad nebyl důsledkem spiknutí, ale vlastního kolapsu komunistického režimu

Jeho posádku pak tvoří tři vojáci, kteří mají k dispozici moderní přístrojové vybavení a digitální systémy řízení palby. Jedno vozidlo může nést až 16 raket připravených k okamžitému odpálení, a protože má zároveň radar, jedná se o tzv. TLAR systém – Armádní Zpravodaj upozorňuje, že bývá zaměňován s TELAR, oproti němuž se liší primárně v tom, že nezvedá rakety do odpalovací pozice, a též umí cíle zaměřovat za pohybu.

Ze záběrů není patrné, k jak velkým škodám došlo, ale jelikož se ze systému kouří, určitě ho exploze alespoň poškodila, což v jeho případě znamená, že zůstane vyřazený na týdny i měsíce, neboť se jedná o velmi složitý systém, jehož oprava není snadná, a už vůbec rychlá. Je ovšem možné, že se požár nakonec rozhořel a Tor-M2 na místě lehl popelem.

Článek Video: Úspěšný útok vyřadil ruský Tor-M2, který si poradí téměř se vším, jenom ne s dronem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tor-M2 zřejmě zničila exploze střel

Video níže ukazuje, jak dopadl ruský systém 9K332 Tor-M2 v okamžiku, kdy na něj zaútočil ukrajinský dron. Záběry pořídili sami ruští vojáci a je na nich vidět, že je zbraň na pásovém podvozku totálně zničená. ArmyRecognition uvádí, že Tor-M2 nese 8 střel s dosahem až 12 kilometrů, přičemž se dron zřejmě trefil do odpalovací části, načež minimálně některé ze střel explodovaly – jinak by škody nemohly být tak veliké, domnívá se Armádní Zpravodaj.

Video: pokud se ruské bombardéry Tu-95 drze vydají až k americkým hranicím, mohou si dokonce zamávat s pilotem americké F-16

Situace také dokazuje, že má Tor-M2 zjevně problém zachytit menší drony, neb se tomuto útoku nedokázal ubránit. Není jasné, jaký dron byl k jeho zničení použit, mohlo se jednat např. o ukrajinský Perun, což je vlastně jakási kopie velice schopného ruského dronu ZALA Lancet s křídly umístěnými do charakteristického X. Babel uvádí, že dosahuje rychlosti až 200 km/h a doletí do vzdálenosti 30 kilometrů, a systémy PVO patří mezi jeho prioritní cíle.

Článek Video: ruský systém PVO Tor nemusí mít prakticky žádnou šanci, pokud se na něj zaměří ukrajinský dron, který nemá šanci vidět se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely PVO dron minuly – alespoň dvakrát

Na videu níže můžete vidět, jak dron útočí na systém protivzdušné obrany 9K330 Tor-M2 a rychlé čluny. Jaký typ bezpilotního letounu byl použit, není jasné, ale z pohybu lze odvodit, že disponoval křídly, nešlo tedy o kvadrokoptéru. Tor-M2 na něj zaútočil min. dvakrát, ale operátorovi se podařilo uhnout, případně střela nebyla dobře zaměřena. Není jasné, zda se v obou případech jedná o útok na stejný dron, neb jde o sestřih z několika akcí. WeaponSystems potom uvádí, že mají střely z Tor-M2 dosah 15 km a jsou vysoce manévrovatelné.

Video: nejdříve precizní reakce ruské osádky systému Tor-M2, poté ukrajinského operátora dronu, který uhnul střele

Skutečnost, že se Tor-M2 do dronu netrefil, se nakonec jeho osádce stala osudnou. Je přitom vidět, že byl zasažen v momentě, kdy pracoval, takže Armádní Zpravodaj soudí, že uvnitř byli i vojáci a nejspíše zemřeli. Na sestřihu jsou vidět ještě útoky na tři plavidla – v jednom případě šlo o hlídkový člun Raptor, ve dvou pak o výsadkové čluny Project 02510 BK-16. ArmyRecognition uvádí, že na nich je oddíl až 19 vojáků. Zda se potopily nebo byly jen poškozeny a někteří vojáci zraněni či zabiti, ze záběru již nejde poznat.

Článek Video: pokud se dron obratně vyhne několika střelám z ruského Tor-M2, může ho nakonec zničit, jak bylo původně v plánu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Switchblade 600 zasahuje zcela přesně

Na videu níže můžete vidět, jak dron Switchblade 600 útočí na ruské systémy 9K330 Tor a 9K37 Buk. Je přitom produktem americké společnosti AeroVironment, která ho popisuje jako dron s výdrží až 40 minut a dosahem až 40 kilometrů. Vypouštěn je z jakéhosi systému připomínajícího minomet, což je vidět i na záběrech, a díky pokročilým senzorům může operátor zasáhnout cíl naprosto přesně. Jeden ze systémů Buk ostatně zničil na jeho pozici, zatímco druhý (a s ním ještě Tor) při přesunu, a pokaždé se trefil bez obtíží.

Amerika v ohrožení: Čína má sice jediný strategický bombardér, ale zvládá i hypersonické balistické rakety KD-21 s dosahem 1 500 km

Redakci Armádního Zpravodaje se ze záběrů nepodařilo rozeznat konkrétní verzi zbraní. Tor je nicméně PVO krátkého dosahu a v moderní verzi M2 je schopen zasahovat cíle do vzdálenosti až 15 km, uvádí WeaponSystems, a na pásovém vozidle nese 8 střel. Buk je potom zbraní středního doletu se 4 raketami, a jeho verze M2 má dosah až 50 kilometrů, uvádí ArmyRecognition. Kromě letounů, vrtulníků, větších dronů nebo řízených střel by měl být schopen i zásahu proti některým typům balistických raket. Malé drony jsou však jeho slabinou.

Článek Video: americké drony Switchblade jsou zabijáky ruských systémů Tor a Buk. Pokud je jednou zaměří, zničení je téměř jisté se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruský Tor-M2 prokazatelně pracoval

Jak může vypadat útok na systém protivzdušné obrany za pomoci dronů, ukazuje video níže. Cílem se stal konkrétně ruský Tor-M2, k němuž ArmyRecognition uvádí, že jde o modernizaci původního sovětského systému a objevila se poprvé v roce 2007. Ničit dokáže vzdušné cíle do vzdálenosti 12 km a výšky 10 km, ale s drony, které ho objevily a poté na něj zaútočily, si evidentně poradit nedokázal. Nacházel se v tu chvíli na otevřeném prostranství a dle Armádního Zpravodaje zjevně pracoval, protože je vidět, jak se jeho radarová anténa otáčí.

Video: ani tank nemusí ruské armádě přinést úspěch, pakliže musí čelit zarputilým obráncům, jimž se podaří vletět dronem do BMP-2

Objevit ho mohl například dron Shark, k němuž UkrSpecSystems uvádí, že je vybaven kvalitní optikou, ve vzduchu vydrží až 4 hodiny a pohybuje se až 80 km od operátora. Poté, co objevil Tor-M2, předal zjevně informace o jeho poloze, načež na něj zaútočil dron AeroVironment Switchblade. Armádní Zpravodaj se domnívá, že se jednalo o verzi 600, o níž Wikipedia tvrdí, že urazí vzdálenost až 80 km a má hlavici schopnou prorazit i pancíř tanku.

Článek Video: pakliže ruská armáda přecení schopnosti Tor-M2 a směle ho vystaví na otevřené pole, může to až příliš snadno schytat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tor-M2 stál nepochopitelně u lesa

Video níže ukazuje případ, kdy se sebevražednému dronu podařilo zastihnout nečinný systém protivzdušné obrany. Podle MilIn se jednalo o ruský 9M332 Tor-M2, což je nejmodernější verze této zbraně, a obsahuje 8 nebo 16 střel. Těmi může zasahovat cíle do vzdálenosti až 16 kilometrů, a to včetně velmi pohyblivých a rychlých, uvádí Wikipedia. Do bojové pozice se mimochodem dokáže Tor-M2 dostat během několika sekund, ale v tomto případě evidentně nepracoval a byl nepochopitelně odstavený na kraji zalesněného pásu.

„Lovec ruských S-400“, protiradarová střela AGM-88G AARGM-ER zničí cíl vzdálený i 300 km, piloti tak zůstanou v bezpečí

Není ale jasné, zda se třeba neporouchal nebo například nebyl zasažen a poškozen. Dron měl každopádně s jeho likvidací velice jednoduchou práci. Záběry ukazují, že si dal operátor na čas a pečlivě odstavenou zbraň obletěl, aby našel k úderu to nejlepší místo – vybral si vršek vozidla a zasáhl ho v místech, kde jsou střely i radar. ArmyRecognition uvádí, že Tor-M2 disponuje dvěma radary, a jelikož se nárazem dronu přerušil signál kamery, není jasné, jak to dopadlo. Ale vzhledem k tomu, kam udeřil, musel být systém minimálně vážně poškozen.

Zničení odstaveného systému Tor-M2 je vidět zhruba od 55. vteřiny; předchází mu ukázka zničení ještě dalšího stejnéo systému a jednoho Buk-M3

Článek Video: když dron nachytá neznámo proč opuštěný systém PVO Tor-M2, může ho zprvu pečlivě obkroužit a vybrat si nejlepší místo úderu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tor M2 zničila dvojice dronů Switchblade 600

Zničení systému PVO za pomoci dronu, respektive dronů, můžete vidět na videu níže. MilIn uvádí, že průzkum zachytil ruský 9K332 Tor M2, proti němuž byl vyslán sebevražedný Switchblade 600 – jedná se o dron odpalovaný z jakési trubky připomínající minomet – odpal je vidět i na záběrech. Jeho výrobce AeroVironment na stránkách uvádí, že vydrží ve vzduchu až 40 minut a urazí přes 40 km. Jeho hlavice je přitom schopna prorazit i tankový pancíř.

„Lovec ruských S-400“, protiradarová střela AGM-88G AARGM-ER zničí cíl vzdálený i 300 km, piloti tak zůstanou v bezpečí

Systém Tor M2 byl prvním dronem zasažen v okamžiku, kdy opouštěl pozici, což ho znehybnilo. Osádka ho proto opustila, což bylo její štěstí – po chvíli ho totiž zasáhl druhý, načež začal hořet. Jelikož vojáci utekli, nehrozilo jim už žádné nebezpečí, ačkoliv vzniklá škoda je relativně vysoká, protože Tor M2 je nejnovější verzí tohoto ruského systému protivzdušné obrany krátkého dosahu. Má být schopen zasahovat nejen letouny, ale i různé druhy střel nebo dronů. Wikipedia uvádí, že je umí zničit až na 16 kilometrů.

Článek Video: i když dojde ke zničení ruského systému PVO Tor M2, obsluhující vojáci mohou zásah dronem přežít a utíkat do bezpečí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Osádka zjevně o dronu nevěděla

9K330 Tor ruské armády na záznamu níže byl podle MilIn zničen sebevražedným dronem, a lze vidět, jak se k systému na volném prostranství přibližuje, zatímco byl pravděpodobně v aktivním stavu. Osádka přitom o blížícím se nebezpečí zjevně nevěděla, jelikož není vidět, že by se alespoň pokusila bránit vystřelením rakety nebo jinak. Když potom dron systém zasáhl, spolehlivě ho zničil, což z větší dálky zaznamenala kamera dronu průzkumného.

Video: pokud se raketám ATACMS podaří přežít protistřely a ruský S-400 zasáhnout, může to být ohňostroj desítky metrů vysoký

Systém 9K330 Tor disponuje dvěma typy radarů, uvádí MissileThreat, s nimiž by měl zaznamenávat cíle do vzdálenosti až 25 km. Není však jasné, jak silný musí být radarový odraz, aby je viděl, ale je pravděpodobné, že malé sebevražedné drony nejsou dostatečně velké. Ty přitom stačí k tomu, aby nesly hlavici z RPG-7, jejíž hmotnost je 2,6 kilogramu, uvádí Wikipedia, a ke zničení velice slabě pancéřovaného systému jako 9K330 Tor dostačuje.

Článek Video: naletí-li na ruský 9K330 Tor malý dron, na obranu se nezmůže. Je totiž příliš nevyspělý, aby ho viděl se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tor-M2 byl na poli a neúspěšně strážil nebe

Jak vypadá útok na systém protivzdušné obrany krátkého dosahu lze vidět na videu níže. MilIn uvádí, že se stal cílem sebevražedného dronu ruský systém 9K330 Tor-M2, jehož osádka ho postavila na otevřené pole – pravděpodobně proto, aby mohl dobře fungovat jeho radar a zachytávat případné cíle. Modernizovaný Tor-M2 má být jeden z mála systémů krátkého dosahu schopných ničit nejenom letadla a vrtulníky, ale i řízené střely a přesně naváděnou munici, uvádí WeaponSystems. Ovšem na útočící dron evidentně nestačil.

Sice to zní divně, ale i pytle s pískem namísto reaktivního pancéřování mohou ruský systém protivzdušné obrany Tor-M2 ochránit

A nešlo o nečinnost radaru – že byl Tor-M2 aktivní lze poznat ze záběrů, protože se otáčí jeho radarová anténa. Znamená to tedy, že ani Tor-M2 není schopen zachytit malé sebevražedné drony z komerčních FPV dronů, jelikož na útok vůbec nereagoval. Kdyby ano, měl k dispozici 8 střel 9M330s s 15kg hlavicí, uvádí Wikipedia, které jsou schopné zasáhnout cíle do vzdálenosti až 12 kilometrů; mají přitom rychlost až 2,8 Mach a dobrou manévrovatelnost.

Článek Video: pokud se ruský protivzdušný systém Tor-M2 dobrovolně odhalí na otevřeném poli, o zničení si přímo říká se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Arktických „TORů“ již Rusko ztratilo několik

Ruská armáda nasazuje svou techniku určenou do arktických podmínek i v bojích v mírném pásmu, což může nasvědčovat tomu, že dostatek jiných zbraní nemá. Skutečnost dokazuje i video pod tímto článkem, v jehož úvodní části je vidět zničení systému protivzdušné obrany TOR-M2DT určeného právě do arktických oblastí. Defence-Blog uvádí, že podobných systémů již ruská armáda v poslední době ztratila minimálně 6, což je zhruba polovina všech – konkrétně v roce 2018 jich mělo existovat jenom 12 kusů, jsou tedy vzácné.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Krátký výsek videa ukazuje speciální pásové vozidlo, na němž je systém umístěn, jak stojí na odkrytém prostranství. Pravděpodobně ho tam objevil průzkumný dron, z jehož kamery pochází i záběry z útoku. Zasáhnout ho mělo dělostřelectvo, není však jasné, o jaké šlo, ale množství obláčků okolo systému v době zásahu naznačuje, že se jednalo o kazetovou munici. Nejspíše konkrétně o M864 určenou pro děla ráže 155 mm. BulletPicker uvádí, že je v hlavici 72 kusů dvou druhů submunice schopné ničit živou sílu i obrněnou techniku.

Odpalovač je umístěn na speciálním vozidle

Systém TOR-M2DT je variantou systému protivzdušné obrany krátkého dosahu a využívá odpalovací stanici raket TOR-M2. ArmyRecognition uvádí, že se od běžné verze liší především umístěním na podvozku pásového terénního vozidla DT-30PM zkonstruovaného pro arktické oblasti. Toto vozidlo bylo vyvinuto v Sovětském svazu a používáno je od roku 1982. Verze DT-30 je schopná vézt náklad o hmotnosti 30 tun a ruská armáda ji využívá k více úlohám.

TOR-M2DT je vcelku nový, poprvé byl představen v roce 2017. Na vozidle jsou 2 moduly 9M334, z nichž každý obsahuje 4 řízené střely, a jsou zde také radary – dosah toho výkonnějšího je až 25 km. Systém je schopen ničit letadla, vrtulníky, drony, řízené střely a další podobné cíle do vzdálenosti až 12 km. K obsluze TOR-M2DT je pak zapotřebí osádka 3 vojáků.

„BaluHUB“ showed footage of the work of the secondary school for the last 3 weeks. #Ukraine️ #ukrainecounteroffensive #UkraineWar #UkraineWillWin #UkraineRussiaWar #Ukraina #Ukrainian #UkrainianArmy #Wagner #Russia #Crimea pic.twitter.com/XpXkXI1lKA

— Reporting On War (@reporting_war) April 30, 2024

Video ukazující zničení ruské techniky včetně TOR-M2DT

Článek Video: pokud se dělostřelectvo dobře trefí, může si připsat zářez za velmi vzácný ruský arktický systém protivzdušné obrany se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I když Tor-M2 pracuje, je zranitelný

Jak vypadá útok sebevražedným dronem na systém protivzdušné obrany, lze vidět na videu pod tímto článkem. Konkrétně se jedná o útok na systém Tor-M2, uvádí MilIn, což je systém krátkého dosahu vybavený střelami a vlastním radarem. Ten podle všeho objevil průzkumný dron, neboť nasnímal i útok sebevražedného dronu. Na záběrech je zřetelně vidět, že byl systém v době útoku v provozu, protože se mu otáčí jeho radarová anténa.

#Ukraine: Late last month, Ukrainian forces destroyed a Russian 9A331M TLAR of the Tor-M2 air defense system, possibly with an AGM-88 HARM or HIMARS strike.

📸via @MyGirlWantsACr1 pic.twitter.com/b17iiOdf70

— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) May 6, 2023

Ta by přitom měla onen průzkumný dron vidět, jenomže je moc malý, a tak byl opak pravdou – totéž se ostatně stalo v případě malé kvadrokoptéry, která nesla nějakou hlavici. Pravděpodobně se jednalo o často používanou hlavici PG-7VL z RPG-7, k níž Wikipedia uvádí, že má průraznost 500 milimetrů RHAe. Operátor dronu dokonce Tor-M2 obletěl, aby si našel nejlepší místo k zásahu, jímž se konkrétně stal bok. Systém náletem významně poškodil, hlavně tedy jeho radarový systém, ale jelikož neexplodovaly nabité rakety, nezničil ho.

Vylepšená verze Tor-M2 může mít 16 raket

Systém Tor byl vyvinutý již v roce 1975, ale verze M2 je značně modernizovaná a má vylepšené schopnosti. Dispinuje vlastním radarem a má 8 raket s dosahem až 7 km, uvádí MilitaryToday, ale může mít i 16 nových raket 9M338 s doletem 16 km a výškou 10 km. Nasazován se nejen proti letadlům, vrtulníkům či větším dronům, ale může likvidovat i řízené střely. Podle některých zpráv bývá využíván např. i proti raketám ze systému M142 HIMARS.

Chytrá protitanková munice z Evropy zneškodnila ruský protiletadlový systém Tor-M2: zavrtala se do něj jako do másla

Systém Tor, případně Tor-M2, je umístěn na pásovém podvozku, který mu zajišťuje dobrou mobilitu i v těžkém terénu a dokáže poskytnout osádce ochranu proti střelbě z ručních zbraní. Proti dronu s kumulativní hlavicí však v žádném případě nestačí, protože takový dron dokáže se správnou hlavicí, tedy včetně té z RPG-7, zničit i tank. Obsluhy systému jsou si toho vědomé, takže se v některých případech snaží Tor-M2 snaží ochránit přiděláním obyčejných pytlů s pískem. Tato ochrana opravdu může pomoci, neb dokáže sílu hlavice rozptýlit.

Článek Video: obyčejný FPV dron je pro ruský Tor-M2 neviditelný, takže mu to dokáže „natřít“ jediným dobře mířeným zásahem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Improvizace, ale docela promyšlená

Metody provizorní ochrany nejsou v armádách ničím novým, o nějakou formu se snažili bojovníci už v minulosti třeba tím, že si zhotovili provizorní štít nebo ochranu z kostí. Výjimkou ale není ani současnost, kdy vojáci bývají někdy hodně vynalézaví, a zvláště v konfliktech, kde jim hrozí těžké údery. Setkat se je možné třeba s tím, že jako ochranu použijí kmeny stromů nebo na tankový pancíř usadí poklopy z kanalizace, o čemž ArmádníZpravodaj psal.

A russian Tor-M2 with sandbags pic.twitter.com/kMQdjl9Fwe

— 𝔗𝔥𝔢 𝔇𝔢𝔞𝔡 𝔇𝔦𝔰𝔱𝔯𝔦𝔠𝔱 🇬🇪🇺🇦🇺🇲🇬🇷 (@TheDeadDistrict) December 25, 2023

I přes některé šílenosti lze ale říci, že mohou některé provizorní ochrany vypadat profesionálně. Příkladem jsou různé klece nad tanky, které instaluje třeba ruská armáda, ale objevily se i jinde. Jednou z nejnovějších instalací jsou potom pytle s pískem obepínající systém protivzdušné obrany Tor-M2, jak upozornil Defence-Blog. Z fotografií se ovšem zdá, že nejde o šílenost zhotovenou na bojišti, ochrana je zjevně připevněna docela sofistikovaně za pomoci jakýchsi sítí nebo pletiva. A nejspíše proto, že na systém nelze použít reaktivní pancéřování.

Aby si někdo nemyslel, že jde o další nepromyšlený výmysl ruských konstruktérů, tak bych rád upozornil, že používali pytle s pískem ke zvýšení ochrany už Američané v 2. světové válce. Tehdy jimi obložili třeba tanky Sherman, aby je tak ochránili před německými Panzerfaust a Raketenpanzerbüchse 54 (též Panzerschrek), nicméně v těchto případech byl přínos pytlů s pískem spíše minimální. A přesto je použili američtí vojáci v historii ještě několikrát.

Pytle s pískem opravdu poslouží

Největší otázkou samozřejmě je, zda má taková improvizovaná ochrana smysl. Konkrétně pytle s pískem pomoci mohou, ale jenom proti některým zbraním – jednou z velkých hrozeb jsou ostatně levné sebevražedné drony s kumulativní hlavicí, které když narazí do místa, kde je pytel s pískem, nemusí potom přes pancíř proniknout. Kdyby ale nepřítel naopak použil těžký dělostřelecký projektil, raketu z raketometu jako je M142 HIMARS, případně moderní protitankovou střelu jako FGM-148 Javelin, pytle nepomohou.

Video: ruské ministerstvo obrany se rádo chlubí, třeba pancéřováním ERA na „oficiální grilovací kleci“, které ale nedává smysl

FGM-148 Javelin například ukázaly, že si umí poradit i s klecovými nástavbami, a při útoku seshora na tank pro ně nejsou překážkou. Ovšem proti dronu už může být taková klec účinná, ačkoliv je její nevýhodou, že nepokrývá celý tank. Něco jiného jsou potom šílenosti typu reaktivní ochrany na automobilech, což spíše osádce škodí, protože za ní musí být ještě pancíř. A docela k smíchu je i zoufalý pokus obložit strategické bombardéry pneumatikami, které s největší pravděpodobností nezmohou zcela nic, naopak ještě mohou šířit požár.

Článek Sice to zní divně, ale i pytle s pískem namísto reaktivního pancéřování mohou ruský systém protivzdušné obrany Tor-M2 ochránit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tor zasáhla přesně naváděná munice

Na záběrech je vidět, jak ruští vojáci ukryli systém Tor, konkrétně se jedná o TLAR 9A331M verze 9K332 Tor-M2, do zalesněného pruhu mezi ukrajinskými poli. Ale ani to nepomohlo, neb ho tam objevil průzkumný ukrajinský dron. Dělostřelci pak použili k jeho zničení přesně naváděnou munici, jejíž typ však nebyl specifikován, ale mohlo se jednat o dělostřelecké granáty M982 Excalibur. Dle všeho byly vypáleny 2 kusy, a jakmile systém zasáhly, ocitl se v plamenech.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Jde přitom o velmi cenný cíl, verze označovaná jako Tor-M2 je totiž modernizovaná. Do služby vstoupila kolem roku 2007, má vylepšený radar a může navádět střely až na 4 cíle najednou. Vozidlo je umístěno na pásovém podvozku, díky čemuž má vysokou mobilitu, a je využíváno i k ochraně vzdušného prostoru v blízkosti fronty. Ohrožovat může i drony, ale zdá se, že průzkumný dron, který ho objevil, jeho obsluha nezaznamenala.

Na vozidle Tor bývá většinou 8 střel

Původní systém Tor vstoupil do služby v roce 1986, ale byl postupně modernizován. Vozidlo TLAR 9A331M nese vlastní radar s dosahem zhruba 20 kilometrů a je na něm umístěno 8 střel, ačkoliv existují i verze s 16 střelami. Ty dokáží zasahovat cíle do vzdálenosti až 12 kilometrů a výšky až 6 kilometrů, přičemž létají rychlostí až Mach 2,8 a mají vysokou možnost manévrování. Zvládají přitom zasahovat cíle pohybující se rychlostí až Mach 2.

Blesková smrtící síla: ruský vrtulník Ka-52 Alligator dokáže zlikvidovat 2 tanky za 24 sekund, „sundá“ jak nehybné, tak jedoucí

Ve vozidle operuje 3členná obsluha a jeden řidič. Systém má hmotnost kolem 34 tun, ale na silnici se může pohybovat rychlostí až 65 km/h, a jeho dojezd na plnou nádrž je 500 kilometrů. Systém Tor existuje i v námořní verzi, Rusko dokonce moduly Tor provizorně připevnilo na vzletové paluby vrtulníků některých svých plavidel v Černém moři, aby tím zvýšilo jejich protivzdušnou obranu, i když je tak připravilo o možnost vrtulníkových operací.

#Ukraine: A Russian 9A331M TLAR of the 9K332 Tor-M2 air defense system was destroyed by Ukrainian high-precision strikes in #Zaporizhzhia Oblast. pic.twitter.com/IFNoCaKadT

— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) July 14, 2023

Článek Video: přesný úder dokáže poslat ruský raketový systém Tor na věčnost; odhalen může být paradoxně i drony, které jindy likviduje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výměna střel mezi Tor-M2 a dronem

Jak může souboj mezi dronem a systémem protivzdušné obrany vypadat, ukazuje video pod článkem – konkrétně se jedná o utkání neznámého typu ukrajinského dronu a ruského protivzdušného systému krátkého dosahu Tor-M2, což je modernizovaná verze představená v roce 2007. Velmi zajímavý souboj, v němž nejprve Tor-M2 zaútočil na dron, a ten posléze palbu opětoval, ukazuje, jak je problematika obrany proti dronům složitá.

UAV footage from Ukrainian SBU. They say they destroyed a Russian Buk-M1, 3 Tor-M2, 3 2S9 Nona, 3 BMP, 2 tanks, EW, and other targets with loitering munitions and UAV-dropped munitions. Can’t confirm most of the claims from the footage.https://t.co/IrqHeI7iLB pic.twitter.com/qX2QeSHcHt

— Rob Lee (@RALee85) June 3, 2023

Bezpilotnímu letounu se podařilo zaměřit pozici Tor-M2, ale radar systému protivzdušné obrany evidentně zase dokázal zaznamenat dron. To podtrhuje tvrzení Ruska, že může být tato zbraň proti dronům opravdu nasazena – a údajně dokáže sestřelovat i rakety systému HIMARS. Jakmile se tedy Tor-M2 o přítomnosti dronu dozvěděl, odpálil na něj střelu, ale jeho obsluha ji viděla na kameře a se strojem uhnula do strany, takže střela jenom těsně prosvištěla kolem. Ukrajinská strana pak uvedla, že ruský systém zničila, ale potvrdit to nelze.

Systém Tor-M2 je velice pohotový

Systém Tor-M2 je důležitou zbraní ruské armády, neboť zajišťuje blízkou protivzdušnou obranu, a to i jednotek na frontě. Jde o systém na pásovém podvozku GM-569, a má vlastní radar s dosahem až 25 km, přičemž dokáže sledovat až 4 cíle naráz – starší verze pouze dva. Vozidlo obsahuje buď 8 střel 9M331, anebo 16 střel 9M338. Ty mají dolet až 16 km do dálky, zatímco do výšky 10 km. Tor-M2 je má být schopen vystřelit už asi 2 sekundy poté, co zastaví.

Chytrá protitanková munice z Evropy zneškodnila ruský protiletadlový systém Tor-M2: zavrtala se do něj jako do másla

Jak přesně se podařilo obsluze s dronem uhnout, není jasné; je možné, že byl příliš blízko na to, aby se raketa dokázala správně zaměřit, ale roli může hrát i pohotovost operátora, případně také štěstí. Neznamená to ale, že by byl Tor-M2 nějak bezradný, naopak má na svědomí mnoho ukrajinských dronů; Ukrajina ale zase zničila nemálo těchto systémů. Ty jsou přitom účinné i proti letadlům a vrtulníkům, jejich nejznámější obětí není vojenský letoun, ale ukrajinský civilní stroj, který systém Tor-M2 v roce 2020 omylem sestřelil nad Teheránem.

Článek Video: nejdříve precizní reakce ruské osádky systému Tor-M2, poté ukrajinského operátora dronu, který uhnul střele se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.