Časová osa slibů a odkladů

Původní termín prvního letu zněl jasně: rok 2023. Jenže už v červnu 2022 vicepremiér Jurij Borisov posunul milník na rok 2025. Na dubajském aerosalonu v listopadu 2025 šéf Rostěchu Sergej Čemezov ujišťoval, že stroj je „prakticky v letové fázi“ a brzy začnou stolové zkoušky. Testovací pilot Sergej Bogdan tehdy mluvil o prvním letu na začátku roku 2026.

Přišel červen 2026, a šéf UAC Vadim Badecha řekl pouze to, že práce jsou ve fázi stavby prototypu. Žádný veřejně potvrzený první let. Minimálně tři zdokumentované posuny termínu a nejméně tříleté zpoždění proti původnímu cíli. Příčiny se vrší: sankční tlak na elektroniku, vyschlé zahraniční financování, válečné přesměrování průmyslových kapacit na Ukrajinu a opakované změny specifikací podle potenciálních zákazníků.

Pro kontrast: v květnu 2026 vykonal první let dvoumístný prototyp Su-57D. Rodina Su-57 se tedy posouvala vpřed, zatímco Checkmate zůstával na zemi.

Konec exportního snu, začátek nového příběhu

Slovo „konec“ v tomto případě neznamená formální zrušení programu. Znamená konec původního slibu, rychlého a levného exportního hitu s jasným harmonogramem. Studie britského think-tanku RUSI z roku 2025 uvádí, že financování prototypu ze Spojených arabských emirátů vyschlo a program se zastavil. Autoři napojení na americký RAND už v lednu 2022 na serveru Defense One označili celý projekt za možný případ „marketingové bubliny“, jejíž obchodní model stojí na zahraničních objednávkách, které nemusí nikdy přijít.

Rusko ale projekt nepohřbilo. Přerámovalo ho. Badecha v červnu 2026 otevřeně řekl, že Su-75 vzniká zároveň pro ruské ministerstvo obrany i pro zahraniční zákazníky a že klíčovou výhodou je nižší cena stroje i provozu. Hlavní konstruktér Michail Strelec už v roce 2021 popisoval společné nasazení Su-57, Checkmatu a bezpilotních prostředků jako „vyváženou flotilu“ s minimálními náklady a vysokým bojovým potenciálem. Patent z prosince 2023 pak odhalil modulární příď s možností jednomístné, dvoumístné i bezpilotní konfigurace.

Přeloženo z marketingového jazyka: Rusko chce z Checkmatu udělat levnější domácí doplněk k malopočetnému a drahému Su-57, případně bezpilotní nosič v roli takzvaného věrného wingmana. Právě proto se mluví o „vynulování převahy NATO“, ne jednorázovým technologickým zázrakem, ale levnější početní masou a distribuovanými úkoly v propojené sestavě.

Proč Rusko takový doplněk zoufale potřebuje

Francouzský institut IFRI ve studii z roku 2025 shrnuje, že od roku 2020 bylo dodáno zhruba dvacet sériových Su-57. Jejich operační nasazení zůstává omezené a tempo výroby pomalé. Su-57 je těžký dvoumotorový typ s odhadovanou cenou kolem 35 milionů dolarů (asi 840 milionů korun) za kus; cesta k „masovosti“ to zkrátka není.

Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, navíc vysává výrobní kapacity i zásoby letecké techniky. Ruský průmysl musí současně udržovat při životě stroje čtvrté generace pro probíhající operace a zároveň posouvat vpřed programy páté generace. Podle IFRI Su-75 pravděpodobně narazí na stejné potíže jako Su-57, tedy na nedostatek moderní avioniky, sankční omezení a přetížené výrobní linky.

Papírové parametry versus hotová realita NATO

Na papíře může Su-75 vypadat ambiciózně. Rychlost Mach 1,8, vnitřní zbraňové šachty pro stealth profil, kompatibilita se zbraněmi Su-57, šest současně napadaných cílů. Problém je v tom, že žádný z těchto parametrů nebyl ověřen letovými testy. Skutečný radarový odraz, výkon senzorů, zvolený motor sériové verze, to vše zůstává v rovině firemních tvrzení Rostěchu a státní agentury TASS.

Proti tomu stojí program F-35 Lightning II. K 31. březnu 2026 měl podle Lockheed Martin přes 1 325 dodaných kusů, dvacet účastníků programu a třináct evropských zemí, které si F-35 zvolily, včetně České republiky s objednávkou 24 strojů F-35A. Aliance navíc provozuje integrovanou protivzdušnou obranu s nepřetržitým monitorováním vzdušného prostoru, systém AWACS, tankery a síťovou architekturu, proti které se neposuzuje jeden letoun, ale celý ekosystém.

I koncept „věrného wingmana“ má na Západě náskok. Australsko-americký Boeing MQ-28 Ghost Bat už prošel demonstracemi potvrzujícími operační životaschopnost jako specializovaný bezpilotní bojový prostředek. Británie sice v roce 2022 zastavila konkrétní demonstrátor Project Mosquito, ale širší ambici bezpilotního boje přesunula do rámce po roce 2035 na vyšší technologické bázi. Rusko teprve patentuje modulární příď.

Co to znamená pro české plánování

Pro dnešní obranné plánování České republiky jde Su-75 spíš o vzdálený scénář než o akutní hrozbu. České letectvo provozuje čtrnáct Gripenů C/D, ověřené stroje generace 4+ s osmi závěsníky, maximální vzletovou hmotností 14 000 kilogramů a tahem 80,5 kN. Nejsou to stealth letouny, ale NATO neoperuje jako souboj jednoho Gripenu proti jednomu neznámému prototypu. Operuje jako síť radarů, velení a vzájemně propojených platforem, jejíž součástí je i český air policing.

Reálnou hrozbou se Checkmate stane teprve tehdy, až projde prvním letem, potvrdí se jeho motorová a senzorová konfigurace, objeví se důkaz o sériové lince a ruské objednávce. Do té doby pro NATO rozhoduje čas, průmysl a skutečně zavedené platformy, ne papírové parametry letounu, který po pěti letech od představení stále nestál na ranveji.

Článek Ruský Su-75 Checkmate měl být levný exportní trhák, ale je konec. Teď s ním chce Rusko vynulovat převahu NATO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od makety na výstavě k prototypu za pět let

Příběh Su-75 začal v červenci 2021 na moskevském aerosalonu MAKS, kde Rostec odhalil plnorozměrnou maketu s výrazným stealth tvarováním. Šéf Rostecu Sergej Čemezov tehdy novinářům řekl, že cena jednoho kusu má být 25–30 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 600–720 milionů korun. Hlavní konstruktér Michail Strelec ve stejném týdnu slíbil první let v roce 2023. Jenže pak přišla válka na Ukrajině, západní sankce a obrovský tlak na ruský obranný průmysl, který musel přednostně opravovat a dodávat techniku pro frontu.

Časová osa odkladů mluví jasně:

• Červenec 2021 – premiéra makety, plánovaný první let v roce 2023.
• Květen 2022 – Rostec oznamuje sériovou výrobu od roku 2027 a potvrzuje, že motor i část avioniky přebírá ze Su-57.
• Listopad 2023 – tehdejší vicepremiér Denis Manturov posouvá cíl na vznik prototypu do konce roku 2025.
• Listopad 2025 – zkušební pilot Sergej Bogdan mluví o prvním letu „na začátku roku 2026″, Čemezov zmiňuje blížící se stolové zkoušky.
• Červen 2026 – Badecha potvrzuje stavbu experimentálního vzorku. O prvním letu mlčí.

Každý milník se tedy posunul minimálně o rok, někdy o dva. Překvapení nespočívá v tom, že by Rusko představilo hotový bojový letoun. Spočívá v tom, že program, který řada analytiků už odepisovala, veřejně prokázal, že se pohnul ze stadia prezentací do výrobní haly.

Tabulkové parametry versus prověřený F-35

Výrobce Su-75 ho od začátku staví do přímé konkurence s americkým F-35 Lightning II. Obě konstrukce sdílejí základní koncept: jednomotorový víceúčelový stroj s nízkou radarovou odrazivostí a vnitřními zbraňovými šachtami. Srovnání klíčových deklarovaných parametrů vypadá na papíře překvapivě vyrovnaně:

Čísla ale klamou. Parametry Su-75 jsou deklarace výrobce, které neprošly žádným nezávislým ověřením ani letovými zkouškami. Detaily o radaru, přesné radarové odrazivosti nebo definitivním sériovém motoru OAK veřejně nezveřejnila. Naproti tomu F-35 má za sebou přes 1 230 vyrobených kusů, více než milion nalétaných hodin a provoz u desítek armád světa. Klíčová výhoda amerického stroje navíc neleží v tabulce rychlostí, ale v integrovaných senzorech, datové fúzi a schopnosti síťového boje, tedy v softwaru a ekosystému, který se buduje dekády.

Konstrukční tým Su-75 tvrdí, že letová hodina Checkmate má být až sedmkrát levnější než u F-35. To je ambiciózní slib, který ale zatím nemá oporu v provozních datech. Dokud stroj nevzlétne a nenalétá tisíce hodin, zůstává to marketingový argument.

Proč jednomotorový víceúčelový letoun a pro koho

Rusko se posledních třicet let soustředilo na těžké dvoumotorové stroje řady Suchoj: Su-27, Su-30, Su-35 a nakonec Su-57. Segment levnějších jednomotorových bojových letounů, ve kterém dříve dominoval MiG-29, postupně opustilo. Checkmate má tuto mezeru zaplnit a oslovit zákazníky, kteří si nemohou dovolit ani F-35, ani drahé ruské dvoumotorové typy.

Rosoboronexport v únoru 2025 potvrdil, že Su-75 aktivně nabízí zemím Blízkého východu a jedná o společném vývoji některých subsystémů. Z května 2025 pochází zpráva o bělorusko-ruských jednáních ohledně spolupráce na výrobě. Žádný pevný exportní kontrakt ale v otevřených zdrojích potvrzen není.

Na exportním trhu by Su-75 konkuroval například švédskému Gripenu E, který sází na jiný prodejní argument: prověřenou logistiku, rychlou obrátku na zemi (15–25 minut), deset závěsníků a interoperabilitu s NATO. Gripen nemá stealth tvarování s vnitřními šachtami, ale má za sebou reálný provoz a spokojené zákazníky. Checkmate nabízí na papíře stealth schopnosti za nižší cenu, jenže bez zalétaného prototypu je to zatím jen nabídkový list.

Co to znamená pro Česko a NATO

Pro alianční kontext je podstatný jeden údaj: podle výrobce F-35 bude ve třicátých letech na evropském kontinentu rozmístěno přes 700 letounů Lightning II. Česká republika podepsala v lednu 2024 nákup 24 kusů F-35A a první stroje mají dorazit na základnu v Čáslavi od roku 2031. Západní pátá generace bude v Evropě početně i logisticky hluboce zakotvená dřív, než Su-75 vůbec dokončí letové zkoušky, pokud je vůbec dokončí v deklarovaném časovém rámci.

Krátkodobě tedy oznámení o stavbě prototypu nepředstavuje bezprostřední změnu vojenské rovnováhy. Střednědobě je to signál, že Rusko chce vrátit na trh levnější platformu se stealth ambicemi pro státy, které stojí mimo západní alianční struktury. Překážky jsou ovšem enormní: sankce komplikují přístup k některým komponentům i mezinárodní platby, válka na Ukrajině pohlcuje výrobní kapacity a samotná OAK přiznává, že od roku 2022 prudce narostly úkoly spojené s dodávkami a opravami bojové techniky pro frontu.

Slib versus realita

Celý program Checkmate stojí na logice „levnější stealth pro zbytek světa“. Motor i část avioniky přebírá ze Su-57, což snižuje vývojové náklady. Cenovka 600–720 milionů korun za kus by (pokud by se potvrdila) skutečně představovala zlomek ceny F-35. Jenže právě tady začíná propast mezi slibem a realitou. Rusko dosud veřejně neprokázalo, že Su-75 umí létat. Neprokázalo, že dokáže rozjet sériovou výrobu pod tlakem sankcí a válečné ekonomiky. A neprokázalo, že deklarované parametry odpovídají skutečnosti.

Stavba prototypu je reálný průmyslový milník, ne propagandistická bublina. Ale mezi prototypem a bojeschopným letounem v sériové výrobě leží roky letových zkoušek, stovky inženýrských úprav a miliardy rublů investic. Dějiny vojenského letectví jsou plné prototypů, které nikdy nedoletěly do série. Jestli Su-75 Checkmate bude výjimkou, ukáže až okamžik, kdy se jeho kola poprvé odlepí od ranveje.

Článek Rusko překvapilo celý svět: ohlásilo výrobu prototypu Su-75 Checkmate. Slibuje velmi levnou protiváhu F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pět let slibů a posunů

Příběh Checkmate začal 20. července 2021 na salonu MAKS u Moskvy. Suchoj tehdy ukázal plnorozměrnou maketu jednomotorového letounu s nízkou radarovou pozorovatelností, interními zbraňovými šachtami a ambiciózními čísly: rychlost Mach 1,8 (přibližně 2 205 km/h), bojový rádius 3 000 km, užitečné zatížení 7 tun. První let měl být v roce 2023, sériová výroba od roku 2026.

V srpnu 2022 UAC mluvila o přípravě výroby dvou prototypů a letových zkouškách v roce 2024. Na podzim 2023 Vedomosti citovaly tiskovou službu Rostecu: dokumentace předána do závodu, zahájena příprava výroby. V listopadu 2025 zkušební pilot Sergej Bogdan tvrdil, že letoun je „v dílně a dokončuje se“, šéf Rostecu Sergej Čemezov hovořil o blížících se pozemních testech. A teprve v červnu 2026 Baděcha potvrdil, že se prototyp skutečně staví.

Mezi maketou a fyzickým letounem tedy uplynulo pět let. Každý mezitím ohlášený termín se posunul minimálně o dva roky.

Co je na Checkmate přepracované

Letoun, který se dnes staví v Komsomolsku na Amuru, se od makety z MAKS 2021 viditelně liší. Analýza patentů, kterou v roce 2023 publikoval Aviation Week, odhalila změny zadní části trupu, zvětšené flaperony na odtokové hraně křídla, prodloužené kořenové přechody a přepracované vnější panely křídla. Ruské zdroje navíc zmiňují úpravy ceny a „některých technických řešení“.

Paralelně se program rozvětvil. Na Dubai Airshow 2025 Rostec vystavil maketu bezpilotní derivace bez kabiny, verzi určenou pro roli loajálního wingmana. Bezpilotní větev přitom není improvizace z loňska: Rostec ji oficiálně představil už v listopadu 2021. Produktová stránka firmy dnes rámuje Checkmate jako jednotnou platformu pro tři konfigurace: jednomístnou, dvoumístnou a bezpilotní.

Konkurent F-35, nebo exportní pitch?

Ruská strana od začátku staví narativ na třech pilířích: jednomotorová koncepce znamená nižší pořizovací i provozní náklady, otevřená architektura umožňuje přizpůsobení zákazníkovi a sdílené systémy se Su-57 zlevňují vývoj i údržbu. Hlavní konstruktér Michail Střelec už v roce 2021 mluvil o „vyváženém parku“ Su-57, Checkmate a dronů, přičemž jako exportní směry jmenoval Afriku, Indii a Vietnam. Novější výstupy Rosoboronexportu přidávají partnery z Blízkého východu.

Jenže srovnání s F-35A na úrovni tvrdých dat dnes vypadá nesouměřitelně:

F-35A má za sebou tisíce letových hodin, prověřenou senzorovou fúzi, datové propojení a bojové nasazení. Su-75 má zatím čísla z prezentací a prototyp ve výrobě. Slib konkurence drží hlavně v cenové a exportní logice, pro státy, které si F-35 nemohou koupit, nebo nechtějí přijmout americké politické podmínky. Podle nás je to dnes spíš exportní pitch než technologická parita.

Sankce jako neviditelná brzda

Posouvání harmonogramu není jen důsledkem konstrukční složitosti. Studie britského think-tanku RUSI z listopadu 2025 podrobně mapuje zranitelnosti výrobního řetězce Suchojů: závislost na zahraničních komponentech, specializovaném měřicím vybavení a materiálech, pro které neexistuje plnohodnotná ruská náhrada. Import po roce 2022 pokračuje přes třetí země (Čínu, Hongkong, Thajsko, Spojené arabské emiráty či Turecko), ale obcházení sankcí program zpomaluje a prodražuje.

Důležitý kontrast: UAC v únoru 2025 tvrdila, že závod v Komsomolsku na Amuru už drží tempo sériové výroby těžkého Su-57 pro domácí i zahraniční poptávku. Těžký typ tedy běží. Lehký Checkmate se teprve materializuje do prvního kusu. Baděcha sám přiznal, že Rusko z kategorie lehkých jednomotorových stíhačů „odešlo“ po rozpadu Sovětského svazu a návrat je strategicky důležitý. Právě proto je program politicky chráněný, ale politická vůle sama o sobě nedodá chybějící komponenty.

Kdy Checkmate poprvé vzlétne

Poslední veřejný termín prvního letu zněl „rok 2026″. Bogdan to v listopadu 2025 řekl výslovně. Jenže v červnu 2026 se teprve potvrzuje stavba prototypu, po které musí následovat pozemní statické zkoušky, systémové prověrky a bench testy motorové soustavy. Realisticky nelze vyloučit skluz do roku 2027.

Pro střední Evropu a české bezpečnostní prostředí je Su-75 dnes vzdálená abstrakce, bez zalétaného kusu, bez sériové výroby, bez známého zahraničního zákazníka. Program ale poprvé přešel z kategorie slibů do kategorie hardwaru. A to je v ruském leteckém průmyslu za současných podmínek víc, než se čekalo.

Článek Rusko začalo po letech stavět přepracovaný Suchoj Su-75 Checkmate. Chce konkurovat F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pohádka ve třech dějstvích

Příběh Su-75 se čte jako scénář, kde se pointa pořád odkládá. První dějství napsal v červenci 2021 šéf Sjednocené letecké korporace (OAK) Jurij Sljusar: první let v roce 2023. Druhé dějství přišlo o necelý rok později, v červnu 2022, kdy tehdejší vicepremiér Jurij Borisov termín posunul na rok 2025. A třetí? To se odehrálo právě v Dubaji na přelomu listopadu 2025; Bogdan oznámil nový cíl: začátek roku 2026.

Tři veřejné termíny, tři posuny, nula veřejně doložených letů. Ve veřejně dostupných otevřených zdrojích se nepodařilo dohledat jedinou fotografii letuschopného prototypu. Označení „pohádkář“ pro ruský stát, ať už za ním stojí Putin, Čemezov nebo Sljusar, není invektiva. Je to popis stavu.

Lovec F-35, který zatím loví jen pozornost

OAK na svém produktovém listu uvádí působivá čísla: rychlost až Mach 1,8 (přibližně 2 205 km/h), dolet 2 900 km bez externích nádrží, až pět střel vzduch-vzduch v interních šachtách a schopnost „detekovat a ničit letouny páté generace“. Zní to jako přímá výzva americkému F-35.

Jenže důkazní asymetrie je drtivá. F-35A od Lockheed Martin má za sebou přes milion nalétaných hodin, více než 1 035 dodaných kusů do armád po celém světě a veřejně popsaný senzorový komplex: radar s aktivním elektronickým řízením paprsku APG-81, distribuovaný aperturní systém DAS a elektrooptický zaměřovací systém EOTS. Su-75 má proti tomu makety, rendery a marketingová tvrzení o nízké pozorovatelnosti. Srovnávat zavedený bojový systém s konceptem, který ještě neopustil dílnu, je jako hodnotit závodní auto podle katalogu, zatímco konkurence právě projíždí cílem.

Pro kontext: i čínská J-35A, přímý exportní konkurent Su-75, je na tom viditelně lépe. Podle zprávy provinční vlády Fu-ťien ze září 2025 provedla J-35 starty a přistání z letadlové lodi Fu-ťien a analytici z RUSI v prosinci 2025 už posuzovali její exportní potenciál. Su-75 ve stejnou dobu ukazoval model v dubajské výstavní hale.

Bezpilotní verze: trend, nebo další slib?

Bezpilotní větev Checkmate není čerstvý nápad vymyšlený pro Dubaj. Už v červenci 2023 TASS informoval, že OAK pracuje na třech modifikacích: jednomístné, dvoumístné a bezpilotní. Koncept dává strategický smysl, velké mocnosti skutečně posouvají bojové letectví k autonomním a poloautonomním platformám. Americký program CCA (Collaborative Combat Aircraft), čínské experimenty s rojem dronů, to všechno jsou reálné trendy.

Problém je jinde. U Su-75 neexistují veřejně dostupná data o tom, jak by bezpilotní verze řídila vzdušný boj: jakou autonomii by měla, jaký datový spoj by používala, jaká algoritmická logika by rozhodovala o odpálení rakety. Fyzicky by šlo o klasický vzdušný souboj vedený střelami, jen bez člověka v kabině, ale technický popis takového režimu pro Su-75 dohledatelný není. Zatím jde o programový signál a výstavní exponát, ne o letově ověřenou zbraň.

Proč Rusko prodává budoucnost, kterou nemá

Odpověď je prostá: protože musí. Su-75 byl od první zahraniční premiéry na Dubai Airshow 2021 koncipovaný jako exportní produkt. Rostec tehdy mluvil o zájmu zahraničních delegací a unikátní nabídce pro mezinárodní trh. Jenže od roku 2022 se situace dramaticky změnila.

Čemezov sám v listopadu 2025 agentuře Reuters přiznal, že ruské obranné exporty od začátku války na Ukrajině klesly na polovinu, protože prioritu dostaly dodávky pro vlastní armádu. Sankce komplikují provoz. Studie britského think-tanku RUSI z listopadu 2025 jde ještě hlouběji: popisuje závislost suchojovské výroby na zahraničních komponentech, materiálech a obráběcích strojích, které jsou pod sankcemi stále obtížněji dostupné. Stejná průmyslová základna, která nestíhá vyrábět Su-34 a Su-57 pro vlastní armádu, má zároveň dodat revoluční exportní stealth letoun. A jeho bezpilotní verzi.

Navíc jakýkoli potenciální kupec čelí riziku amerických sekundárních sankcí v rámci zákona CAATSA. Precedent existuje: Turecko po nákupu ruského systému S-400 přišlo o účast v programu F-35 a čelí trvajícím sankcím.

Český úhel: F-35 vs. vzdušný zámek

Česká republika nákup 24 letounů F-35 schválila v září 2023. Podle harmonogramu Armády ČR převezmou čeští piloti první stroje v USA v roce 2029, přesuny do České republiky začnou od roku 2031 a plná operační připravenost je plánovaná na rok 2035. V době, kdy Rusko teprve slibuje dostat Su-75 do prvního letu, české letectvo už trénuje na zavedené, sériově vyráběné a bojově ověřené platformě.

Brát Su-75 jako bezprostřední hrozbu pro NATO nedává smysl. Jako dlouhodobý průmyslový signál, že Rusko neztrácí ambici v oblasti stealth letounů, ano. Ale ambice a schopnost jsou dvě různé věci. A právě ten rozdíl dělá z ruských slibů pohádku, jejíž konec zatím nikdo neviděl.

Největší zpráva z Dubaje 2025 není bezpilotní lovec F-35. Je to fakt, že Rusko dál investuje do marketingu platformy, u které veřejně nedoložilo ani základní letovou realitu.

Článek Putinovi asi pořád nedošlo, že je pohádkář. Su-75 má bezpilotní verzi, která má srážet z oblohy F-35 i bez pilota se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

První let Su-75 je stále odkládán

Letoun 5. generace Su-75 představilo Rusko v roce 2021 a prezentovalo ho jako cenově dostupnou alternativu protějšků ve světě. Wikipedia uvádí, že byl jeho první let naplánovaný na rok 2023, ale poté byl odkládán na rok 2024, a pak 2025. Rusku se tedy nikdy nepodařilo splnit to, co slibovalo, ale záměru postavit Su-75 se nevzdává. AirDataNews uvádí, že nově oznámeným rokem prvního vzletu 2026; otázkou samozřejmě je, zda je to reálné.

Putin dobře ví, jaké komplikace mu Francouzi působí. Zvýšení produkce leteckých pum pro něj bude mít fatální následky

„Osobně nevěřím, že může být projekt Su-75 v dohledné době úspěšný. Spíše tipuji, že jde stále o marketingovou aktivitu, která hledá investora. Už se o to (Rusové) pokoušeli v Indii, a naposledy ve Spojených arabských emirátech,“ komentuje pro redakci ArmádníZpravodaj.cz vojenský analytik Jiří Vojáček. Povést by se to podle něj mohlo ve střednědobém horizontu v případě, že by Rusové našli bohatého investora. „Spíš si ale myslím, že projekt Su-75 bude časem potichu odpískán podobně jako projekt tanku T-14 Armata. A že se Rusko soustředí v potu tváře na dokončení projektu Su-57,“ dodává. I ten má sice problémy, ale aspoň létá.

Nízká cena měla být tahákem Su-75

Su-75 by měl být jednomístný jednomotorový letoun o délce 17,7 metrů a rozpětí křídel 11,8 metrů s rychlostí Mach 1,8. Rusko slibovalo, že bude mít nízkou cenovku kolem 30 milionů dolarů (614,2 milionů korun), čehož chtělo dosáhnout použitím technologií využívaných v Suchoji Su-57 Felon. Zda to je reálné, lze samozřejmě posoudit těžko. Armádní Zpravodaj však připomíná, že má Rusko s výrobou Su-57 veliké problémy a některé jeho technologie nejsou dotažené. Odborníci pochybují třeba o jeho úrovni stealth, které je pro 5. generaci stěžejní.

iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Skutečnost, že Rusko takto opakovaně slibuje vzlet Su-75, může mít dopad na jeho reputaci coby výrobce zbraní. DefenceSecurityAsia uvádí, že neschopnost jeho průmyslu prokázat stabilní výkony a dodržet sliby oslabuje jeho konkurenceschopnost a důvěryhodnost na světovém zbrojním trhu. V posledních letech hlavně v souvislosti s válkou na Ukrajině ztrácí své pozice exportéra zbraní a často ho nahrazují jiné země. Jiné letouny 5. generace navíc už existují v Číně a Americe, a plány na ně mají Jižní Korea nebo Turecko.

Článek Rusko si dalo na rok 2026 smělý cíl. Po letech zpoždění má Su-75 poprvé vzlétnout. „Rusové to nezvládnou,“ hodnotí analytik Vojáček se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vystavený naposledy před 1,5 rokem

O tom, že může být Su-75 minulosti, svědčí jeho absence na různých veletrzích, kde ho – respektive jeho model – Rusko dříve prezentovalo. Bylo to důležité, jelikož počítalo s tím, že by vývoj a rozeběhnutí výroby mohlo zaplatit z peněz od možných zájemců, ale nepodařilo se mu žádného najít, možná až na jednu výjimku. Armádní Zpravodaj dohledal poslední zmínky o prezentaci Su-75 v EurAsianTimes. Bylo to na World Defense Show 2024 v Saúdské Arábii v únoru 2024, kdežto spekulace, že se letos objeví v Indii, se nepotvrdily.

Video: Ukrajinci zničili ruský tank dvěma protitankovými granáty RKG-3 na padáčku. První přežil, druhý ho odpálil

Jedním z možných důvodů je nedostatek peněz, nejspíše pro absenci partnerů, neboť jediným prezentovaným je Bělorusko, které by se mělo podílet na výrobě, ale asi ne na financování. Ve hře budou též problémy ruského rozpočtu, který má jiné priority než platit vývoj nového letounu. Su-75 měl být přitom levný, jeho cenovka neměla přesáhnout 30 milionů dolarů (631 milionů Kč), uvádí NationalSecurityJournal, ale tvrzení mnozí experti nevěřili.

Parametry Su-75 měly být skvělé

Rusko samozřejmě může překvapit, protože chce představit dva prototypy Su-75, a slíben byl i první let. Zatím ale žádný termín určen není, i když do konce roku zbývají ještě téměř 4 měsíce. Pokud by se mu to nakonec podařilo, byl by to úspěch, a v jednomotorovém letounu by mohlo získat nejen levnějšího, ale třeba také rychlejšího konkurenta F-35. Checkmate by měl dosahovat rychlosti až Mach 2, uvádí Wikipedia, ale americký letoun létá max. Mach 1,6.

iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Z dostupných informací by měl být Su-75 jednomístný a unést 7,4 tun výzbroje, což je o 800 kilogramů méně než F-35. Na druhou stranu b měl mít ve vnitřní pumovnici i na trupu 11 závěsníků, kdežto americký letoun jich má 10. Jeho celkové schopnosti by záležely i na takových věcech, jako je úroveň stealth, výkon radaru a mnoha dalších detailech, které nejsou známé. Ale pokud se letoun veřejně neobjeví, nikdo se je nejspíše nikdy nedozví.

Článek Su-75 Checkmate měl být levnější než F-35, a navíc rychlejší; no prostě lepší. Ale zmizel z výstav i rozpočtových plánů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Má to být levná konkurence F-35 a J-35

Koncept bojového Su-75 zní velice dobře. Jednomotorový letoun má konkurovat americkému Lockheed Martin F-35 Lightning II nebo čínskému Shenyang J-35, uvádí Wikipedia. Sloužit měl přitom nejenom v ruském letectvu, ale být i exportním trhákem, který pomohou zaplatit právě zahraniční zájemci. Hlavním lákadlem byla cena do 30 milionů dolarů (630 milionů korun), tedy zhruba třetina oproti ceně F-35. Rusko ovšem nikoho nepřesvědčilo a musí projekt financovat samo, ovšem i přesto na začátku roku 2025 ohlásilo vznik dvou prototypů.

Hitler s ní chtěl dobývat Rusko, ale Rusové s ní dobyli Sibiř. Tatra 111 byla mistrovským dílem kopřivnických techniků

I kdyby, existují pochybnosti, zda se opravdu letoun vejde do požadovaných parametrů. NSJ upozorňuje, že problém může být slibovaná cena, jelikož existuje přímá úměra mezi množstvím použitých prostředků a schopnostmi stroje. Dodat mu potřebné parametry od schopnosti stealth a vyspělé avioniky, po špičkové senzory a zbraně, prostě není levné. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že mnohé technologie navíc Rusko neprodukuje a muselo by je dovézt alespoň z Číny, lépe však ze západních zemí, jelikož ty je produkují ve vyšší kvalitě.

Ruská armáda má jiné priority

Ranou pro Suchoj Su-75 mohou být i současné vojenské priority Ruska. Soustředí se na udržení útočných kapacit pozemních sil, uvádí 19FortyFive, a do toho lze započítat i vyplácení štědrých bonusů vojákům nebo produkci dronů. Má však i další důležité oblasti, jako je jaderný arzenál a jaderné ponorky, což slouží jako nutná část ruského jaderného odstrašení, bez něhož nebude bráno vážně. Lze si tedy představit, že musí osekat jiné projekty, třeba právě Su-75. Sice došlo k oznámení partnera v podobě Běloruska, ale to asi projektu moc peněz nepřinese.

iZdroj fotografie: Uživatel Mztourist / Creative Commons / CC BY-SA

V papírové podobě je Su-75 úžasný, ale Armádní Zpravodaj upozorňuje, že Rusko často o svých zbraních často přehání. Letoun by měl mít pokročilou schopnost stealth a dosahovat rychlosti Mach 1,8 až 2, uvádí ArmyRecognition. I dolet 3 000 km a nosnost zbraní 7,4 tuny jsou pak velmi dobré údaje, navíc ve spojení se špičkovými senzory a avionikou s umělou inteligencí. Vše zní tak dobře, že téměř nemůže být možné, aby to byla pravda – hlavně za tu cenu.

Video: radar ruského S-500, který vidí F-35 až na 2 000 km, vyřazen jednou ranou. Systém je chloubou ruské armády

Navíc, když doteď není schopný bojového nasazení první z ruských letounů páté generace, Suchoj Su-57. O něm panují pochybnosti od samého počátku a stále prochází testováním. Nedávno dostal nové motory, s nimiž dosahuje lepších výsledků, ale jeho největší slabinou zůstává nízká úroveň stealth a slabší radar i senzory, než jaké jsou zejména a F-35.

Článek Rusko letos představí dva prototypy Su-75 Checkmate. Jednoho z největších propadáků, jaký se kdy rozhodlo vyvinout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Indický Tejas je v provozu teprve od roku 2015

Rusko dodávalo letadla do Indie dlouhá léta, ale v posledních letech naráží. Poprvé to bylo v okamžiku, kdy si místo jeho nabídky pořídila francouzské Dassault Rafale a zároveň pracovala na vlastním bojovém nadzvukovém bojovém letounu HAL Tejas. Ten má ve výzbroji od roku 2015, uvádí Wikipedia, ale jeho vývoj doprovázela dlouhá zpoždění a řada problémů. Ty se nakonec podařilo překonat u modernější verze Mk 1A, kterou bude indické letectvo odebírat.

iZdroj fotografie: Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY-SA

Indické letectvo by mělo v příštích letech odebrat kolem 300 letounů Tejas, uvádí ArmyRecognition, přičemž jeho nejmodernější verze disponuje radarem typu AESA, izraelským softwarem a dalšími vylepšeními. Díky tomu nejspíše překonává výrazně jak současné Suchoje Su-30 MKI, takže v některých ohledech i Suchoje Su-35 Flanker-E. Indie přitom hodlá ve vývoji pokračovat, takže je podle mě nepravděpodobné, že by ještě projevila zájem o ruské Suchoje Su-57 Felon, případně slibované Suchoje Su-75 Checkmate, byť mají být levné.

Jenom začátek, cílem je HAL AMCA 5. generace

HAL Mk 1A Tejas je jednomotorový letoun, který se pohybuje rychlostí až Mach 1,8 a unese 5,3 tun zbraní na 9 závěsnících, což je o něco méně než veliké ruské letouny, ale vůbec to není špatné. Disponuje kanonem a schopností odpalovat různé typy střel proti vzdušným a pozemním cílům, přičemž může využívat nejenom ruské zbraně včetně radarem naváděných, ale také domácí střely Astra, jejichž připravovaná verze Mk-3 má mít dosah až 350 km. Odpalovat může i naváděné střely včetně protilodní nadzvukové BrahMos.

Velká rána pro Rusko: Indie by se mohla rychle zbavit závislosti na jeho letadlech Su-30 a MiG-29, má totiž vlastní alternativu Tejas Mk1

Indie chce ale schopnosti letounu vylepšovat – již v roce 2025 by měla vzlétnout další inovovaná verze Mk 2. Zkušenosti s konstrukcí takové techniky generace 4++ se Indii hodí a poslouží k dalšímu projektu, jímž je letoun 5. generace HAL AMCA. I proto je nepravděpodobné, že by chtěla ruské protějšky páté generace. TheHindu uvádí, že má být prototyp letounu AMCA připravený v roce 2028 nebo 2029 a do provozu by mohl vstoupit kolem roku 2034.

Článek Rusko by mohlo definitivně přijít o největšího odběratele vojenských letadel. Téměř jistě už mu neprodá Su-30, Su-57 ani bájný Su-75 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-75 Checkmate levnější než F-35

Rusko poprvé představilo zamýšlený „superletoun“ v roce 2021, ale jednalo se jenom o vystavenou maketu. Jeho největší předností měla být cena odpovídající asi 40 % Lockheed Martin F-35 Lightning II, tedy 30 milionů dolarů (zhruba 680 milionů korun). Na obloze se měl přitom objevit hned v roce 2023, ale jeho první let byl nakonec odsunutý. Na nebe se tak má Su-75 Checkmate údajně vznést někdy v roce 2024, uvádí AirDataNews. Osobně si ale myslím, že k tomu nedojde. Už jenom proto, že chtělo Rusko vývoj financovat z peněz zahraničních zájemců, ale ti z projektu postupně couvli, ačkoliv se o něj později přihlásila Nigérie.

iZdroj fotografie: Uživatel Mztourist / Creative Commons / CC BY-SA

Možná to ale Rusko nakonec vzalo do svých rukou, neboť se stále objevují další zprávy o pokroku při jeho vývoji – například ruský server TopWar uvádí, že na něj bylo patentováno unikátní maskování ušité přímo na míru. Vzor by měl přitom deformovat siluetu letounu a znesnadňovat jeho odhalení a zaměření. To sice může být pravda, protože podobné vzory některá letectva používají, ale na druhou stranu jde o informace z ruského média. Ta často přináší takové zprávy, o nichž se později ukáže, že jsou nepřesné nebo nepravdivé.

Mnohá letadla maskovací vzor nemají

Maskovací vzor opravdu může siluetu letounu rozmazat, ale dnes zároveň nejde o žádný důležitý aspekt. Například americké letectvo nebo námořnictvo nějaké složité maskování většinou nepoužívá, a důvod je prostý. Takové maskování je prospěšné jenom v boji na vizuální vzdálenost, nejvíce při použití palubních kanonů. Jenomže k soubojům ale dochází výhradně na dlouhou vzdálenost, a k odhalení a zaměření letadel slouží radary nebo IRST systémy detekující teplo motorů, nikoliv oči pilota, a ty takový nátěr nezmate.

Izraelské F-35 mají konfiguraci, kterou nikdo jiný na světě nemá a mít nebude. Nespokojenost totiž byla nejenom se stealth

Experti se z mnoha důvodů domnívají, že Su-75 Checkmate nakonec ani nemusí vzlétnout – nikdy. Třeba NationalInterest uvádí, že byly v konstrukci letounu provedeny oproti představené maketě zásadní změny, které nejspíše mohou vyvolat ještě další zpoždění.

Rusko se zároveň potýká s různými sankcemi, a z důvodu nezájmu nemá ani peníze na vývoj ze zahraničí. Ty vlastní přitom potřebuje v oblasti armády jinde, což ale není poprvé. ArmádníZpravodaj již dříve informoval, jak Indie zachránila ruský tank T-90, který bez ní ani nemusel vzniknout. Třeba Suchoj Su-57 Felon má pak zase tak nízkou úroveň stealth, že nelze výraznou změnu u Suchoj Su-75 očekávat, navíc když využívá technologie z Su-57.

Článek I patentovaný „deformační“ maskovací nátěr UAC šitý na míru ruskému superletounu Suchoj Su-75 Checkmate je nejspíše k ničemu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Africká země chce posilovat letectvo

Nigérie, což je vzhledem k velikosti země dnes největší africká ekonomika, má dlouhodobě zájem na posilování (nejenom) svého letectva. Svědčí o tom i nedávná koupě tří čínsko-pákistánských bojových letounů CAC/PAC JF-17 Thunder nebo ruských bitevních vrtulníků Mil Mi-35. Samozřejmě je otázkou, zda by Nigérie na nákup letadel páté generace měla, jelikož je to stále rozvojová země, i když se může opřít o své příjmy z ropy; v neklidném regionu by nicméně mělo vlastnictví takovýchto letadel patřičnou váhu.

iZdroj fotografie: Kenneth Iwelumo / Creative Commons / CC BY-SA

Ačkoliv se ještě nedávno zdálo, že po odchodu všech potenciálních partnerů skončí projekt Suchoj Su-75 Checkmate u ledu, protože se Rusko nyní potřebuje soustředit na potřeby války na Ukrajině a vyrábět zavedená letadla, hlavně tedy Suchoj Su-57 Felon, není tomu tak. Společnost Suchoj nově patentovala některé prvky letounu, a je tedy jasné, že konstruktéři na stroji Su-75 neustále pracují, i když není jisté, jak intenzivně. Je však pravděpodobně, že by použila mnohé technologie a zbraně z programu Su-57; ty už má přitom připravené.

Dvoumístná varianta a dron

Současné plány letounu Su-75 se v mnoha ohledech odlišují od makety několikrát vystavené na zbrojních veletrzích. Kupříkladu avizují změnu tvaru kormidla, křídel a dalších částí stroje, a topravděpodobně s cílem zvýšit schopnosti stealth. Firma Suchoj by navíc chtěla postavit i dvoumístnou cvičnou variantu a nepilotovanou verzi, čímž by vznikl dron o velikosti a schopnostech klasického bojového letadla. Teoreticky by pak mohl sloužit jako doprovod pilotovaných letadel, přičemž by nejspíše také létal rychlostí Mach 1,8.

Americký superletoun F-35A Lightning II může v blízkosti bouřky až explodovat, zrovna ten chce přitom AČR; jde o kritický problém

I přes evidentní pokrok v konstrukčních pracích však není jasné, kdy by se mohl objevit alespoň prototyp Su-75, a jestli vůbec vzlétne. Zatím to totiž vypadá, že je jeho cesta výrazně trnitější než například u T-14 Armata. Pokud by třeba s pomocí Nigérie letadlo nakonec vzniklo, je možné, že by se někteří zájemci nakonec objevili; často se mluví například o Vietnamu. Na druhou stranu nelze ani odhadnout, kolik sil je Rusko schopno a ochotno za současné válečné a ekonomické situace na dokončení stroje vynaložit, jistě má teď jiné priority.

Článek Ruský sen, Suchoj Su-75, má stát jenom 40 % ceny F-35; zájem o něj může přece jenom být, a to dokonce v rozvojové Nigérii se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Změna konstrukce ocasu a křídla

Pokračování prací na Su-75 Checkmate naznačují patenty podané konstrukční kanceláří, z nichž jsou patrné některé změny oproti maketě představené v roce 2021 na přehlídce MAKS. Tou asi neviditelnější je změna konstrukce ocasu ve tvaru V – tento tvar není příliš vhodný k tomu, aby zajistil stroji dobré schopnosti stealth, takže není překvapující, že se ho konstruktéři snaží změnit k lepšímu. Další změny se pak týkají klapek nebo úpravy tvaru křídla, udává EurAsiaTimes.

United Aircraft Corporation (UAC), a Russian aerospace and defense corporation, has recently filed a series of patents, revealing intriguing modifications to the Su-75 Checkmate.

These patents suggest plans to develop a two-seat tandem version and an unmanned aircraft variant. pic.twitter.com/HqlAd1GMRS

— Trollstoy (@Trollstoy88) July 18, 2023

Zajímavým poznatkem také je, že kromě klasické jednomístné varianty uvádí nové patentové přihlášky i dvoumístnou a bezpilotní. První z nich by zřejmě sloužila k výcviku pilotů, druhá by se zase mohla stát plnohodnotným bojovým dronem. Letoun by měl mít také 3 zbraňové šachty – jednu hlavní, a pak dvě boční, v nichž by byly menší střely typu vzduch-vzduch. Celkem by měl mít nosnost kolem 7 tun výzbroje, i když ne všechna by asi byla umístěna v trupu.

Su-75 má být větší a rychlejší než F-35

Z odhadů vyplývá, že by byl Su-75 Checkmate asi 17,5 metrů dlouhý, takže by byl menší než jeho dvoumotorový „bratr“ Su-57, ale také větší než americký Lockheed Martin F-35 Lightning II, jemuž by měl být přímým konkurentem. Motor by mu měl poskytovat rychlost Mach 1,8 nebo vyšší a dolet kolem 3 tisíc kilometrů. V těchto parametrech by měl tedy amerického konkurenta také převyšovat, udává AviationWeek. Mnoho dalších prvků má pak Su-75 převzít z Su-57.

Suchoj Su-75 má být budoucností ruského letectva, krom federace tomu ale nikdo nevěří. A to měl být konkurentem americké F-35

Rusko dosud představilo pouze maketu stroje, a otázkou je, v jaké fázi je konstrukce prototypu, i když některé zprávy naznačují, že by mohl vzlétnout již v roce 2024. Vzhledem k současné situaci to ale nemusí být pravda. Konstrukce takového letadla je náročná a drahá, Rusko navíc čelí technologickým sankcím, a velkou část rozpočtu musí vynakládat na válku na Ukrajině. Pokud by se konstrukce zpozdila, nebyla by to vzhledem k absenci zájemců nějaká tragédie, na druhou stranu Su-75 Checkmate pomalu roste ve světě konkurence, doplňuje BulgarianMilitary.

Článek Suchoj Su-75 zdárně lapá po dechu, jeho vývoj i přes komplikace pokračuje – konstruktéři si uvědomili zásadní nedostatky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O projekt přestal být zájem

Rusko se potýkalo opět se zásadním problém, a sice s nedostatkem peněz na vývoj projektu, takže se spoléhalo na tradiční i nové odběratele zbraní, kteří by chtěli mít letouny 5. generace, ale nemohli je dosud získat. Mezi uchazeči byla Indie, která mimochodem kdysi zachránila vývoj tanku T-90, což je dnes hlavní tanková síla Ruské federace.

Letoun 5. generace chtěl mít ale také Vietnam nebo některé arabské země. Válka na Ukrajině však mnohé změnila, potažmo se Rusko ukázalo jako nepříliš spolehlivý partner. Postupně tak všichni zájemci z projektu vycouvali, a i když se v ruských médiích občas o Su-75 Checkmate zmínka objeví, panuje téměř jednotná shoda, že skončil u ledu. Rusko raději soustředí síly do výroby a vylepšení Suchoj Su-57, kterých má i tak docela nízký počet, konkrétně 21.

A short thread on the avionics, manoeuvre capabilities and onboard artificial intelligence of Russia’s latest multirole stealth fighter, the SU-75 Checkmate.

Read on for a short but insightful dossier on Russia’s latest tech and how it squares up to the F-35.

1/5 pic.twitter.com/E7NiQzSYAd

— Honey Badger 🇬🇧🌻🇺🇦 (@LavrovsFELLA) June 12, 2023

Prozatím tak existuje jenom maketa představená na výstavišti, ale ta o letounu Suchoj Su-75 mnoho nevypovídá, spíše má jenom podtrhovat tvrzení ruských zbrojovek. Letoun měl mít jeden motor a být menší než dvoumotorový Su-57, chybět mu neměla ani vysoká manévrovatelnost, což by mu dávalo výhodu při soubojích na krátkou vzdálenost, i když ty nejsou hlavní úlohou moderních bojových letadel, a navíc se stále častěji odehrávají na dálku. Jeho rychlost měla být kolem Mach 1,8 a dosah vycházet na 3 tisíce kilometrů.

Výzbroj i moderními střelami

Rusko by k Su-75 Checkmate nejspíše přiřadilo stejné zbraně, jaké vyvinulo pro Su-57, a to včetně střel vzduch-vzduch dlouhého dosahu R-37M s dosahem až 398 kilometrů a aktivním radarovým naváděním. Lze také předpokládat možnost nesení nějakých druhů přesně naváděné munice nebo protiradarových střel. Letoun měl disponovat radarem AESA, nejspíše podobným tomu na Su-57 Felon, a komunikací se vzájemným sdílením dat.

Suchoj Su-75 má být budoucností ruského letectva, krom federace tomu ale nikdo nevěří. A to měl být konkurentem americké F-35

Jestli dojde ke znovuotevření projektu Suchoj Su-75 Checkmate, je ve hvězdách, kromě nedostatku peněz na vývoj bude muset ruská armáda nutně řešit otázku obnovení svých sil po válce na Ukrajině, ať již dopadne jakkoliv. Projektu navíc ve světě rychle roste konkurence, na letadle 5. generace úspěšně pracuje Turecko a Indie, také Jižní Korea by ráda v dalších verzích dostala letoun KAI KF-21 Boramae na úroveň páté generace. Je tedy možné, že potenciální zájemce o Checkmate nakonec uspokojí jiní dodavatelé.

Velká rána pro Rusko: Indie by se mohla rychle zbavit závislosti na jeho letadlech Su-30 a MiG-29, má totiž vlastní alternativu Tejas Mk1

Teoreticky by to mohly udělat jiné země, například Spojené státy americké, letounů 5. generace už na světě pár je, ale ty je mají výhradně pro svou armádu, případně je poskytují některým spojencům. Třeba zmíněná Jižní Korea ale v poslední době nabírá na významu coby dodavatel zbraní, který proráží zejména v Evropě, třeba Polsku dodává všemožnou techniku, s letadly jistě nebude chtít otálet. Na druhou stranu zatímco tyto země pracují na letounech 5. generace, další už nějakou dobu pracují na generaci šesté, třeba Britové.

Článek Spekulace o Su-75 Checkmate, budoucnosti ruského letectva, která nemusí být tak blízká; naopak půjde nejspíše k ledu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Arabský investor z projektu Su-75 odešel

Rusové mají v plánu prezentovat Su-75 Checkmate na letošním Aero India v Dillí, a doufají, že o něj bude mít indická vláda zájem. Na vývoj letounu totiž samo Rusko nejspíše nemá dost peněz, proto je vždy chtělo po budoucích uživatelích. Spoléhalo hlavně na Spojené Arabské Emiráty, které ale z projektu úplně vycouvaly. A ani zapojení Indie není jisté, protože má vlastní projekt letounu páté generace HAL AMCA, a vzhledem k válce na Ukrajině není ani jisté, čeho bude ruský zbrojní průmysl v příštích letech schopen.

Ačkoliv lze na internetu najít fotografie Su-75 ze zbrojních výstav, ve skutečnosti letoun vůbec neexistuje. Na fotografiích je totiž jenom model v životní velikosti, prototyp by nejdříve musela společnost Suchoj postavit. Tvrdí přitom, že by to pro ni nebyl problém, dokonce se objevily zprávy, že by mohl být hotov už v roce 2024, protože by využila mnoha technologií vyvinutých pro bojový letoun páté generace Suchoj Su-57 Felon. Ten je ale větší a dvoumotorový, i když přesné rozměry Checkmate známy nejsou.

iZdroj fotografie: Uživatel Mztourist / Creative Commons / CC BY-SA

Nový by měl být nicméně motor, a to speciálně vyvinutý Saturn izdeliye 30, s nímž se ruští piloti mohou setkat i na vylepšených Su-57 z konce roku 2022, u nichž Moskva dokonce avizovala některé vlastnosti letounů 6. generace. Checkmate by měl díky takové jednotce dosahovat rychlosti Mach 1,8 až 2, a zároveň by měl mít schopnost supercruise, tedy letět nadzvukovou rychlostí i bez přídavného spalování. Dolet je pak udáván kolem 3 tisíc kilometrů.

Letoun Su-75 by unesl až 7 tun zbraní

Checkmate by měl být poměrně statný, na vnitřních i vnějších závěsnících údajně unese až 7 tun různé výzbroje, a chybět mu nemá ani vlastní kanon. Není ale jasné, kolik závěsníků by bylo skrytých v konstrukci, protože jen pokud jsou zbraně uvnitř, zůstává zachována schopnost stealth. Například u amerického F-35 Lightning jsou závěsníky 4, zatímco a u většího ruského Suchoj Su-57 jich je 6. Lze tedy předpokládat, že by letoun mohl nést všechny druhy ruských střel vzduch-vzduch, a to včetně R-37M s doletem 400 kilometrů.

Jako všechna letadla této generace by Checkmate disponoval schopností stealth a měl k dispozici radar typu AESA i další moderní vybavení. Mnohé by se pravděpodobně shodovalo s letounem Su-57, který by údajně měl být schopen jako jediný účinně proniknout ukrajinskou protiletadlovou obranou. Jestli ale Rusko investora nezíská, je nepravděpodobné, že by kdy sériová výroba začala. I když to možná dopadne jako se Suchoj Su-57, kterých má ruské letectvo letos obdržet hned 10 (doplní tak současných cca 21 kusů).

Nyní totiž soustředí všechny síly a prostředky hlavně na výrobu zbraní pro ukrajinské bojiště, a navíc je prioritou co nejrychlejší zavedení již existujícího Suchoj Su-57. Možná i proto federace zatím neposlala letoun nad ukrajinské bojiště, protože kdyby došlo k jeho sestřelení, znamenalo by to téměř jistě okamžitý nezájem ostatních zemí. Zatím tam navíc nedosahuje tak dobrých výsledků ani jiná technika, což může vyvolávat pochybnosti o celkovém zbrojním průmyslu Ruska. A bohužel pro něj to nyní vypadá, že zůstává jediné, kdo svým zbraním 100% věří.

Propagační video k Su-75 Checkmate

Článek Suchoj Su-75 má být budoucností ruského letectva, krom federace tomu ale nikdo nevěří. A to měl být konkurentem americké F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.