Dron, který nemá veřejný datový list

Hongdu GJ-21 vychází z rodiny stealth útočných dronů, jejímž pozemním členem je GJ-11, stroj, který čínské letectvo už předvedlo v součinnosti se stíhačkou páté generace J-20. Námořní verze se od něj liší sklopnými křídly pro úsporu místa na palubě, záchytným hákem pro zachycené přistání a úpravami pro katapultový start. Zakrytý výstup motoru a bezocasá konfigurace naznačují důraz na snížení radarové i infračervené stopy, odtud označení „stealth“.

Přesné parametry jako rychlost, dolet, nosnost nebo typ motoru Čína veřejně nezveřejnila. Analytický server Janes na přelomu ledna a února 2026 identifikoval na palubě S‘-čchuanu maketu či zkušební exemplář GJ-21 a výslovně uvedl, že vývoj zřejmě ještě není dokončen. Formulace „blíží se zavedení do služby“ je proto přesnější než „už slouží“. Nicméně tempo testů je pozoruhodné, od spuštění lodě na vodu v prosinci 2024 k palubním zkouškám uplynulo jen několik měsíců.

Loď, která stojí mezi dvěma světy

Samotný dron by nebyl tak zajímavý bez platformy, z níž operuje. Type 076 S‘-čchuan je válečná loď s výtlakem přes 40 000 tun, dvojostrovní nástavbou, elektromagnetickým katapultem (EMALS) a záchytným zařízením. Zároveň si zachovává obojživelnou roli, dokáže přepravovat výsadkové prostředky a námořní pěchotu. Podle výroční zprávy amerického Pentagonu z roku 2024 se u Type 076 počítá s hybridním pohonem a s provozem velkých námořních bezpilotních letounů pro úderné a průzkumné mise.

Srovnání s americkými loděmi ukazuje, proč je S‘-čchuan tak neobvyklá:

• USS Gerald R. Ford (CVN-78): Jaderná superletadlová loď o výtlaku kolem 100 000 tun, přes 75 letounů, čistě úderná role. Má EMALS i záchytné zařízení schopné pracovat s lehkými drony, ale žádný stealth úderný bezpilotní bojový letoun ve výzbroji.
• USS America (LHA-6): Obojživelná loď podobného výtlaku jako Type 076, ale bez katapultu a záchytného zařízení. Provozuje kolmostartující F-35B, konvertoplány MV-22 a vrtulníky, ne drony s pevným křídlem.
• Type 076 S‘-čchuan: Kombinuje obojživelnou roli se schopností katapultového startu a zachyceného přistání bezpilotních i pilotovaných letounů. Právě tato kombinace je dnes unikátní.

Proč to Amerika nemá, a proč to neznamená, že zaostává

Spojené státy rozhodně nejsou v bezpilotním námořním letectví na nule. Už v roce 2013 demonstrátor X-47B od Northrop Grumman úspěšně odstartoval z katapultu a přistál na záchytné lano letadlové lodě USS George H. W. Bush. Šlo o historický milník, poprvé stealth dron zvládl plnohodnotný palubní cyklus. Jenže X-47B zůstal demonstrátorem. Americké námořnictvo se rozhodlo investovat jinam.

Výsledkem je MQ-25A Stingray od Boeingu, palubní bezpilotní letoun, který míří do služby primárně jako vzdušný tanker a sekundárně jako průzkumná platforma. Není to stealth úderný stroj srovnatelný s GJ-21. Americká volba dává smysl z pohledu doktríny: prodloužit dosah stíhacího křídla tankováním za letu je pro US Navy akutnější potřeba než mít další údernou platformu. Ale znamená to, že v úzce vymezeném segmentu „stealth bojový dron operující z paluby“ Čína skutečně může být první, kdo to dotáhne do praxe.

Svět plný demonstrátorů a prototypů

Podobné ambice mají i další státy, ale žádná z nich není tak daleko v palubní integraci:

• Evropský nEUROn (Dassault): Stealth bezpilotní demonstrátor, který létal od roku 2012. Sám výrobce na oficiálních stránkách zdůrazňuje, že nejde o systém určený k vojenským misím. Technologie ověřena, operační nasazení nikde.
• Ruský S-70 Ochotnik: Bezocasé stealth létající křídlo vázané na stíhačku Su-57. Podle ruské státní agentury TASS jde o pokročilý projekt, ale je třeba zdůraznit, že TASS je státní médium a ruské nároky na harmonogram i výkon je nutné brát s výraznou rezervou, zvlášť v kontextu války na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky a vyčerpává ruské průmyslové kapacity. Námořní varianta S-70 neexistuje.
• Turecký Bayraktar KIZILELMA: Rychlý bezpilotní letoun s nízkou zjistitelností, rychlostí do Mach 0,9 (přibližně 1 100 km/h) a ambicí operovat z krátkých palub. Výrobce Baykar ho vyvíjí pro tureckou obojživelnou loď TCG Anadolu, ale ta nemá katapult ani záchytné zařízení pro plnohodnotný provoz CATOBAR.

Žádný z těchto projektů nekombinuje stealth útočnou schopnost s katapultovým startem z paluby hybridní obojživelné lodě. V tom je čínský přístup ojedinělý.

Co to znamená pro rovnováhu sil

Sám o sobě jeden typ dronu na jedné lodi rovnováhu v Indopacifiku nepřevrací. Spojené státy mají jedenáct jaderných superletadlových lodí, desítky let zkušeností s letadlovými úderným svazem a zavedené palubní stealth stíhačky F-35C. Čína se v celkové námořní letecké síle před Ameriku nedostala.

Mění se ale výpočet rizika. Type 076 umožňuje rozprostřít čínské vzdušné schopnosti na víc platforem, a GJ-21 může posunout průzkum i první úder dál od hlavního svazu bez rizika ztráty pilota. Pro protivníka to znamená víc os, odkud může přijít stealth aktivita, a nutnost investovat do protivzdušné obrany, elektronického boje a obrany proti síťově propojeným dronům. Pro NATO včetně České republiky je to relevantní nepřímo: každý posun čínské námořní síly zvyšuje tlak na americké kapacity v Pacifiku, a to se promítá do aliančního plánování v Evropě.

Rozhodující bude, kolik GJ-21 Čína skutečně vyrobí, jak spolehlivě je zvládne provozovat v tempu bojových operací a zda datové spoje a autonomie dorostou do úrovně, kterou moderní námořní konflikt vyžaduje. Zatím jde o pokročilé testy. Ale tempo, jakým Čína posouvá hranici od demonstrátoru k palubě, je rychlejší než cokoli, co svět dosud viděl.

Článek Čína nasazuje stealth bojový dron GJ-21 na výsadkové lodě. Nikdo jiný na světě nic podobného nemá, ani Amerika se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kolik toho o J-50 skutečně víme

Překvapivě málo. Veřejně ověřitelná je samotná existence letounu a fakt, že létá. Označení J-50, status šesté generace, námořní určení, pohon, dolet, výzbroj ani stealth parametry, nic z toho nemá oporu v oficiálním čínském prohlášení. Hongkongský deník South China Morning Post výslovně připomněl, že čínské úřady autenticitu řady snímků nepotvrdily.

Bezocasá konfigurace obecně naznačuje důraz na nízkou radarovou odraznou plochu a delší dolet, protože absence svislých stabilizátorů výrazně snižuje radarový odraz. Srovnání s americkým protějškem F/A-XX, budoucím palubním víceúčelovým bojovým letounem šesté generace pro US Navy, ale kulhá na obě nohy: o J-50 víme víc o tvaru, o F/A-XX víme víc o požadovaných funkcích. Americké námořnictvo veřejně popsalo F/A-XX jako koordinátora týmu pilotovaných i bezpilotních prostředků s delším dosahem, vyšší rychlostí a pokročilými senzory. K J-50 nic takto konkrétního venku není.

Proč Západ znervózňuje víc než jeden prototyp

Děsivé není jedno záhadné letadlo s nejasným rozpětím. Děsivé je tempo, s jakým Čína skládá dohromady celý systém. Výroční zpráva Pentagonu za rok 2025 popisuje, že třetí čínský letadlový nosič Fu-ťien dokončil první námořní zkoušky a má nést stealth stíhačky J-35, modernizované J-15T a J-15D pro elektronický boj, letoun včasné výstrahy KJ-600 a různé bezpilotní prostředky. Čína přitom míří k šesti letadlovým lodím do roku 2035 a celkově až k devíti.

Paralelně s tím Peking testuje hned dva prototypy nové generace, vedle J-50 i čchengduský J-36, a na leteckém salonu v Ču-chaji v roce 2024 ukázal model dvoumístné J-20 schopné řídit bezpilotní „věrné wingmany“ pomocí umělé inteligence. Akademické týmy z Pekingské univerzity letectví a kosmonautiky a státního koncernu AVIC zároveň otevřeně publikují výzkum řízení spolupráce pilotovaných a bezpilotních letounů pomocí velkých jazykových modelů.

Podle naší redakční syntézy se rýsuje architektura, v níž J-20 funguje jako velitelsko-senzorový uzel, J-35 jako námořní stealth pracovní kůň, J-50 jako budoucí těžší prvek vzdušné převahy a J-36 jako průnikový úderný letoun s dlouhým dosahem. Není to potvrzená čínská doktrína, ale jednotlivé střípky do sebe zapadají příliš přesně na to, aby šlo o náhodu.

Tchaj-wan, ostrovní linie a skutečná sázka

Veškerý tento zbrojní program má konkrétní geografický cíl. Podle analýzy AMTI/CSIS chtějí čínští plánovači odepřít soupeři operace uvnitř takzvané První ostrovní linie, pásu ostrovů od Japonska přes Rjúkjú, Tchaj-wan a Filipíny k Indonésii. Kdo kontroluje prostor kolem Tchajwanského průlivu a přístupy skrz tuto linii, ten otevírá nebo zavírá dveře do širšího Pacifiku.

Americká zpravodajská komunita ve výroční hrozbové zprávě pro rok 2026 uvádí, že Peking nyní neplánuje invazi v roce 2027 a nemá pevný harmonogram sjednocení s Tchaj-wanem. Zároveň ale konstatuje, že čínská armáda „stále, i když nerovnoměrně“ buduje schopnosti pro případný útok. Pokud se J-50 dostane z fáze prototypu do operační služby, zahustí čínské možnosti vzdušného krytí, průniku a nátlaku kolem ostrova, ne jako zázračná zbraň, ale jako další uzel v síti, která rok od roku houstne.

Co to znamená pro Česko

Může se zdát, že bezocasá stíhačka nad čínskou pouští nemá s Prahou nic společného. Oficiální Strategie ČR k Indo-Pacifiku ale výslovně říká, že dění v Indo-Pacifiku může přerůst hranice regionu a stát se globálním konfliktem a že euroatlantická a indo-pacifická bezpečnost jsou neoddělitelné. Ministerstvo zahraničí označuje Čínu za systémovou výzvu. Nehrozí přímý útok J-50 na Evropu, hrozí ale tlak na spojenecké kapacity, dodavatelské řetězce, technologie a případné přesměrování americké vojenské pozornosti z Evropy do Pacifiku. Pro zemi, která je členem NATO a spoléhá na americký bezpečnostní deštník, to není akademická debata.

Nakonec nezáleží na tom, jestli má J-50 rozpětí patnáct, nebo čtyřiadvacet metrů. Záleží na tom, že Čína staví nosiče, testuje stealth prototypy, cvičí bezpilotní roje a dělá to všechno najednou.

Článek Čína staví palubní stíhačku J-50 šesté generace s rozpětím křídel 24 metrů. Západ se děsí, co přijde se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od FC-31 k J-35: jak se z demonstrátoru stala rodina

Původní FC-31 byl v čínském kontextu anomálie. Shenyang Aircraft Corporation ho financovala z vlastních zdrojů, bez jasného závazku čínské armády. Šlo o exportní demonstrátor, letoun, který měl na veletrzích oslovit země toužící po stealth technologii, ale bez přístupu k americkému F-35. Rané prototypy létaly s ruskými motory RD-93 a kouřily jako dieselový autobus. Neoficiální označení „J-31″ se uchytilo v open-source komunitě, oficiálně ho ale Peking nikdy nepoužil.

Zlom přišel kolem roku 2021, kdy Pentagon zaznamenal první let námořní varianty J-35, určené pro nové čínské letadlové lodě. A v listopadu 2024 Čína veřejně odhalila pozemní J-35A na letecké přehlídce v Ču-chaj. Analytik Rick Joe z The Diplomat po debutu upozornil, že jde o zásadní posun: program se přesunul z kategorie „možná jednou“ do kategorie „aktivně zaváděný“. Zároveň ale dodal, že stroj v té chvíli ještě nevstoupil do aktivní služby.

Kopie F-35? Podobnost není náhoda

Že J-35A vypadá jako F-35, není jen internetový mem. Náčelník amerického letectva David Allvin v listopadu 2024 prohlásil, že podobnost je „zcela zjevná“. Základní silueta, konfigurace křídel, ocasních ploch i bočních vstupů vzduchu se nápadně shodují.

Za tou podobností stojí víc než jen inspirace z veřejně dostupných fotografií. Americká justice v posledních letech řešila několik špionážních kauz přímo napojených na čínské snahy získat technologie programu F-35. Případ Su Bina se týkal odcizených dat k letounům F-22 a F-35. Kauza Jü Lunga zahrnovala dokumenty k motorům F119 a F135, které pohánějí právě tyto americké stroje. Přímý důkaz typu „tato konkrétní součást J-35 pochází z ukradeného dokumentu“ veřejně neexistuje. Ale vzorec čínské technologické špionáže v leteckém sektoru je zdokumentovaný dostatečně na to, aby slovo „inspirace“ znělo jako eufemismus.

Co z J-35A dělá víc než jen stealth stíhačku

Hlavní konstruktér Wang Jung-čching v rozhovoru pro China Daily z května 2025 popsal J-35A nikoli jako klasický stíhač, ale jako uzel protivzdušné sítě. Podle jeho slov má letoun:

• detekovat nepřátelské stealth cíle včetně letounů a střel,
• zamknout cíl a předat jeho souřadnice jiným zbraňovým systémům v reálném čase,
• vlastním radarem navádět prostředky odpálené z jiných platforem.

Čínská armáda při debutu zdůraznila také domácí motor, signál, že závislost na ruských pohonných jednotkách z rané fáze programu je minulostí. Zmíněna byla vysoká obratnost a pilotně přívětivé rozhraní. Veřejně ověřitelné parametry jako radarový odraz, přesný dolet nebo kapacita výzbroje ale Peking neposkytl. „Superzabiják“ je zatím spíš ambice než prokázaná schopnost.

Proč je to pro NATO problém, a co s tím dělá Česko

Skutečná hrozba neleží v jednom konkrétním letounu. Leží v tom, že Čína už provozuje těžký stealth J-20 a zároveň buduje druhou, potenciálně početnější a flexibilnější stealth linii. Pentagon v prosinci 2024 stále uváděl, že FC-31 je nabízen na export, byť bez doložených prodejů. Jenže situace se mění rychle: Pákistán v červnu 2025 potvrdil záměr J-35 pořídit a čínský AVIC na singapurském aerosalonu v únoru 2026 letoun aktivně propagoval jako levnější alternativu k F-35. Pokud se export rozběhne, stealth schopnost se poprvé dostane i k zemím, které nemají přístup k západním platformám.

Pro Česko je odpovědí přesně to, co už ministerstvo obrany dělá. Podpis akvizice 24 letounů F-35A v lednu 2024 není jen nákup stíhačky; resort výslovně popisuje F-35 jako „extrémně výkonný senzor“ schopný detekovat a ničit cíle daleko před územím republiky. Strategické projekty AČR počítají s postupným dosažením operační a plné bojové způsobilosti v následujících letech. A cvičení Steadfast Deterrence 2025 testovalo právě multidoménové obranné plány NATO, kde 5. generace funguje jako koordinátor celé sestavy, od PVO přes elektronický boj po starší letouny s modernizovanou výzbrojí.

Exportní ambice: levnější F-35 pro zbytek světa?

AVIC staví marketingový příběh J-35 na jednoduché premise: ne každý si může dovolit F-35, ale každý chce stealth. Cena západní platformy přesahuje dvě miliardy korun za kus a přístup k ní podléhá přísnému americkému schvalovacímu procesu. Čínská nabídka slibuje podobnou kategorii schopností bez politických podmínek Washingtonu.

Zatím ale chybí potvrzený uzavřený kontrakt. Pákistánský záměr je nejdál, co otevřené zdroje ukazují. Další potenciální zájemci, státy Blízkého východu, jihovýchodní Asie a severní Afriky, zůstávají v rovině spekulací. Podle nás je ale klíčové už samotné tempo: od samofinancovaného demonstrátoru bez kupce k aktivně nabízené stealth rodině za necelých deset let. I kdyby první export přišel až za několik let, samotná existence nabídky mění dynamiku zbrojního trhu.

J-35 nemusí být lepší než F-35, aby byl nebezpečný. Stačí, aby byl dostatečně dobrý a dostatečně dostupný, a přesně tím směrem program míří.

Článek Nejdříve to byla kopie F-35, dnes je J-31 reálná hrozba nejenom pro letectvo NATO. Čína vyvinula superzabijáka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Továrna, která se nezastaví

Třída Type 052D je páteří čínské eskortní flotily. Loď o výtlaku kolem 7 500 tun nese 64 buněk univerzálního vertikálního odpalovacího systému, výkonný radar s aktivním elektronickým řízením paprsku a kombinaci protivzdušných, protilodních i protiponorkových zbraní. Vylepšená subvarianta 052DL, kam Tongchuan podle západních open-source klasifikací patří, je zhruba o čtyři metry delší, s upraveným hangárem a letovou palubou pro nový protiponorkový vrtulník Z-20.

Pětatřicet kusů za dvanáct let znamená průměrně téměř tři nové torpédoborce ročně. A Pentagon ve své výroční zprávě Kongresu za rok 2024 potvrzuje, že třída zůstává ve výrobě. K tomu Čína provozuje osm těžkých raketových křižníků/torpédoborců Type 055 se 112 buňkami VLS každý. Dohromady to dává flotilu moderních velkých hladinových bojových lodí, která počtem i raketovou kapacitou roste tempem, jaké si žádné jiné námořnictvo na světě nemůže dovolit.

Proč Amerika nezrychlí

Spojené státy mají 74 dodaných torpédoborců třídy Arleigh Burke a tři experimentální Zumwalty. Na papíře stále vedou. Jenže generační obměna drhne. Třetí loď nejnovější varianty Flight III, budoucí USS Ted Stevens, převzalo námořnictvo teprve 29. prosince 2025. Flight III přináší radar AN/SPY-6(V)1 a schopnost současně řešit protivzdušnou i protibalistickou obranu, tedy kvalitativní skok. Ale tři kusy proti pětatřiceti jsou číslo, které mluví samo.

Příčina není v tom, že by americké loděnice neuměly stavět. Problém je systémový:

• Pracovní síla: GAO popisuje chronický nedostatek kvalifikovaných svářečů, potrubářů a elektrikářů ve dvou zbývajících velkých amerických loděnicích.
• Infrastruktura: Doky a výrobní haly jsou přetížené souběhem novostaveb a údržby stávající flotily.
• Nestabilní zakázkový signál: Kongresový rozpočtový úřad (CBO) upozorňuje, že loděnice potřebují předvídatelný rytmus objednávek, ne nárazové špičky. Bez stabilního designu a stabilního odběru nelze efektivně škálovat výrobu.
• Chybějící komerční základna: Podle CSIS americké loděnice v roce 2024 postavily pouhých pět velkých oceánských obchodních lodí o 76 tisících hrubých tun. Samotná čínská státní korporace CSSC ve stejném období dodala přes 250 lodí o 14 milionech hrubých tun.

Pentagon do soukromého lodního průmyslu investoval přes 150 miliard korun v letech 2014–2023 a plánuje dalších zhruba 325 miliard do roku 2028. Ale GAO konstatuje, že chybí koordinovaná strategie i jasné metriky návratnosti. Peníze samy o sobě nestačí, když za nimi nestojí ekosystém.

Závod o Tchajwanský průliv

Čísla flotil jsou důležitá, ale rozhodující je, kolik lodí může být v daném okamžiku na správném místě. Americké torpédoborce operují globálně, od Perského zálivu přes Středomoří po Korejský poloostrov. Čínské Type 052D se soustředí v západním Pacifiku, většina z nich v dosahu Tchajwanského průlivu.

Pentagon v nejnovější zprávě za rok 2025 dokumentuje, že čínské námořnictvo a pobřežní stráž normalizovaly téměř týdenní společné patroly kolem Tchaj-wanu. Cvičení JOINT SWORD-2024A a 2024B explicitně nacvičovala blokádu klíčových přístavů, získání námořní a vzdušné převahy a přesné údery na cíle na ostrově, včetně opatření k oddálení zásahu třetích stran, tedy de facto americké flotily. Analytici CSIS považují námořní karanténu Tchaj-wanu za v krátkodobém horizontu pravděpodobnější scénář než plnohodnotnou invazi. A právě rostoucí počet moderních torpédoborců s desítkami raketových buněk dává takovému scénáři stále větší věrohodnost.

Co to znamená, a co ne

Říct, že USA „prohrávají“, vyžaduje upřesnění. Globálně si americké námořnictvo drží výhody, které Čína zatím nedohání: jedenáct jaderných letadlových lodí, nejsilnější ponorkovou flotilu na světě, síť spojenců od Japonska po Austrálii a desítky let expediční praxe. Navy navíc plánuje modernizaci 26 starších Burkeů na radar SPY-6 a bojový systém Baseline 10 v horizontu šestnácti let, což je odpověď, která nespoléhá jen na novostavby.

Jenže v regionálním měřítku západního Pacifiku se poměr sil mění. Čína nemusí mít víc lodí než celá U.S. Navy, stačí jí mít víc lodí v dosahu Tchaj-wanu v okamžiku krize. A přesně k tomu její výrobní tempo směřuje. Kongresová výzkumná služba (CRS) navíc varuje, že prosté srovnávání „lodí proti lodím“ je metodicky zrádné: americká a čínská statistika používají odlišné kategorie, a kdo chce pochopit skutečný poměr sil, musí sledovat zvlášť torpédoborce, zvlášť raketovou kapacitu a zvlášť regionální dostupnost.

Pro Česko je Indo-Pacifik vzdálený, ale ne irelevantní. Česká indo-pacifická strategie z roku 2022 výslovně říká, že vývoj v regionu má přímé dopady na české zájmy, a bezpečnostní strategie z roku 2023 už Čínu řadí mezi bezpečnostní výzvy. NATO ji ve svém strategickém konceptu označuje za systémovou výzvu, v jiné kategorii než Rusko, ale na stejném radaru.

Tongchuan je jedna loď. Ale je to pětatřicátá loď ve třídě, která se stala měřítkem toho, jak rychle dokáže autoritářský stát s obří průmyslovou základnou převádět ocel na námořní sílu. A právě to tempo je problém, na který Washington zatím nemá odpověď.

Článek Americké loděnice už tempo nestíhají a pomalu prohrávají. Čína zařadila 35. torpédoborec Type 052D se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Malá loď, velká výzbroj

Na první pohled Type 056 nevypadá hrozivě. Výtlak 1 300 až 1 500 tun, délka zhruba 89 metrů, posádka kolem 60 až 70 lidí. Pro srovnání: německá korveta třídy Braunschweig má 1 800 tun, francouzská Gowind už 2 800 tun a prostor pro 95 členů posádky. Jenže to, co Čína do toho trupu nacpala, je na tuto velikostní kategorii neobvykle silné:

• 4 protilodní střely YJ-83 s dosahem přes 150 km
• 76mm hlavní kanon
• Bodová protivzdušná obrana FL-3000N s osmi buňkami
• 2 trojité 324mm torpédomety
• U verze 056A navíc vlečený pasivní sonar a aktivní sonar s proměnnou hloubkou

Právě sonarová výbava dělá z verze 056A skutečného lovce ponorek. A právě proto americké ministerstvo obrany uvádí, že 22 raných kusů základní verze 056, bez vlečeného sonaru, bylo převedeno do čínské pobřežní stráže. V PLAN zůstalo hlavně padesát protiponorkových 056A.

Číslo, které mění rovnováhu

Jedna korveta je hlídková loď. Sedmdesát dva korvet je systém. Kongresová výzkumná služba (CRS) výslovně uvádí, že rychlý nárůst Type 056 od roku 2013 tvoří podstatnou část čistého růstu celkového počtu lodí čínského námořnictva. Tempo výroby, zhruba osm lodí ročně rozložených mezi čtyři loděnice, nemá v současném světě obdobu.

Co to znamená v praxi? Čína získala schopnost mít korvety permanentně přítomné ve více sektorech Jihočínského i Východočínského moře najednou. Každá z nich hlídkuje, eskortuje, loví ponorky nebo prostě „je tam“, a tím uvolňuje větší fregaty třídy 054A a torpédoborce 052D a 055 pro vzdálenější oceánské operace. Logika je prostá: levné lodě drží pobřeží, drahé lodě míří do modré vody.

Pod radarem, ne v utajení

Program Type 056 nikdy nebyl tajný. China Daily o předání první lodi informovala otevřeně, loděnice pracovaly viditelně. Přesto se o těchto korvetách psalo zlomek toho, co o čínských letadlových lodích nebo hypersonických střelách. Mediální pozornost přitahují symboly námořní moci: obří trupy, katapulty, stealth torpédoborce. Korveta o výtlaku osobního vlaku takový symbol není.

Jenže právě v tom spočívá strategická hodnota. Analýza CSIS z roku 2026 dokumentuje, že mezi lednem 2020 a prosincem 2025 vzrostl denní průměr čínských pobřežních plavidel v blízkých vodách Tchaj-wanu o více než 500 %. Type 056 a jejich sestry převedené do pobřežní stráže jsou součástí tohoto tlaku, ne jako hlavní úderná síla, ale jako stálá, všudypřítomná vrstva.

Sériový nástroj, ne superzbraň

Kus za kus by Type 056 neobstála proti plně vybavené západní fregatě. Nemá plošnou protivzdušnou obranu, nemá vertikální odpalovací silo, její vytrvalost na moři je omezená. Ale to nikdy nebyl záměr. Čína nepotřebovala 72 malých fregat. Potřebovala 72 levných platforem, které dokážou kontrolovat mělká a úzká moře uvnitř první ostrovní linie, od Paracelských ostrovů po Tchajwanský průliv.

A přesně to dostala. CSIS ve své analýze připravenosti USA na konflikt s Čínou upozorňuje, že americké a spojenecké síly v první a druhé ostrovní linii jsou vysoce zranitelné, protože Čína v těchto vodách těží z masy a objemu sil. Zásoby některých amerických střel by se ve válečných hrách vyčerpaly během prvního týdne. Type 056 nejsou důvodem tohoto problému. Jsou jeho ilustrací, levnou, početnou a funkční.

Co přijde po sérii

Výroba pro PLAN skončila, ale průmyslová kapacita nikam nezmizela. Čtyři loděnice, které Type 056 stavěly, fungují dál. Exportní varianty už slouží v Bangladéši (čtyři kusy C-13B) a v Nigérii (dva větší kusy P-18N). USNI v roce 2022 uvádělo také alžírskou objednávku odvozené varianty, byť její aktuální stav z otevřených zdrojů potvrdit nelze. A za celou průmyslovou synergií stojí státní konglomerát CSSC, který po fúzi dvou velkých lodařských skupin propojuje vojenskou a civilní stavbu lodí způsobem, jaký západní loděnice neznají.

Sedmdesát dva korvet nezměnilo globální rovnováhu sil na moři. Změnily ale rovnováhu tam, kde na ní záleží nejvíc, v mělkých vodách mezi čínským pobřežím a Tchaj-wanem, mezi umělými ostrovy Spratlyů a filipínskými základnami. Největší hrozba nikdy nebyla jedna superzbraň. Byla to tovární linka, která běžela osm let, zatímco svět se díval jinam.

Článek Zatímco svět hledí jinam, Čína vyrobila přes 70 korvet Type 056. Jsou malé, ale patří mezi nejnebezpečnější na světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Operace Epic Fury: proč tam jsou

Od 28. února 2026 probíhá Operation Epic Fury – aktivní americká operace proti Íránu zahrnující letecké údery na vojenské cíle a námořní blokádu. Nejde o odstrašení ani o cvičení. CENTCOM hlásí tisíce provedených úderů a nasazení pozemních, leteckých i námořních prostředků.

Třetí nosič, Bush, dorazil do regionu 23. dubna. Neplul přes Gibraltar a Suez, jak bývá standardem pro lodě z Atlantiku. Obeplul celou Afriku, aby se vyhnul Bab al-Mandabu, úžině, kterou Washington považoval za příliš riskantní i pro vlastní carrier strike group. Samo o sobě to vypovídá o intenzitě konfliktu víc než jakékoli oficiální prohlášení.

Co přesně tvoří soustředěnou sílu

Jádro americké přítomnosti v CENTCOM tvoří:

• USS Gerald R. Ford CSG – nejnovější americký supercarrier třídy Ford s elektromagnetickými katapulty, operuje v Rudém moři. Na nasazení je přes 300 dní.
• USS Abraham Lincoln CSG – nosič třídy Nimitz přesměrovaný z Pacifiku do Arabského moře.
• USS George H.W. Bush CSG – nosič třídy Nimitz s doprovodem torpédoborců Ross, Donald Cook a Mason, vyplul 31. března z Norfolku.
• USS Tripoli ARG – obojživelná úderná skupina s prvky 31. expedičního námořního praporu.

Každá carrier strike group nese standardně 65 a více letadel. Při součtu tří air wings a leteckých prostředků Tripoli ARG se dostáváme nad hranici 200 strojů. Americké supercarriery jsou jaderné, nemusí tankovat a mohou operovat měsíce bez přerušení. A jejich posádky mají za sebou desítky let reálného bojového nasazení palubního letectva.

Proč Čína nemůže konkurovat

Čínské námořnictvo je dnes podle počtu lodí největší na světě. Jenže počet trupů není totéž co schopnost projekce síly.

Čína provozuje tři letadlové lodě: Liaoning, Shandong a nový Fujian. První dvě jsou menší nosiče s rampovým startem, bez katapultů. Fujian je technologický skok, první čínská loď s elektromagnetickými katapulty typu EMALS, schopná nést podle Pentagonu budoucí air wing s J-35, J-15T, letouny včasné výstrahy KJ-600 a drony. Čínská státní média v dubnu 2026 oznámila, že Fujian dosáhne plné připravenosti „během roku“.

Rozdíl je ale strukturální:

• Čína nemá jaderný pohon nosičů, Fujian je konvenční.
• Nemá zkušenosti s nasazením více carrier groups současně.
• Pentagon opakovaně poukazuje na problémy PLA s kvalitou velení (tzv. „Five Incapables“) a neprokázanou schopností dlouhodobé vzdálené logistiky.
• Fujian ponese odhadem kolem 40 pevnokřídlých letounů. Ford a Nimitz standardně přes 65.

Americká převaha v carrier warfare nestojí na jednom parametru. Je to součet jaderného pohonu, velikosti air wings, desítek let výcviku, ověřeného velení a schopnosti zkoncentrovat tři plnohodnotné skupiny na jednom bojišti během týdnů.

Cena za koncentraci: kdo hlídá Pacifik

Soustředění takové síly v jednom operačním divadle má svou cenu. Lincoln i části Tripoli ARG byly přesměrovány z Pacifiku. Velitel INDOPACOM admirál Paparo veřejně přiznal, že konflikt s Íránem „odčerpává prostředky z Pacifiku“. K 27. dubnu bylo globálně nasazeno 105 z 291 amerických lodí, a těžiště se přesunulo do CENTCOM.

Pro Evropu je nejcitelnější ekonomický dopad. Hormuzským průlivem proudí zhruba 20,9 milionu barelů ropy denně, asi pětina světové spotřeby. Toky přes Suez a Bab al-Mandab spadly podle EIA na polovinu úrovně roku 2023. Analytici popisují námořní dopravu v regionu jako „paralyzovanou“ vzájemnými blokádami USA a Íránu. Delší trasy kolem Mysu Dobré naděje prodlužují dodací lhůty a zvyšují náklady na pojištění i přepravu, což se promítá do cen energií a zboží v celé EU.

Co to říká o americké námořní moci

Washington dokázal během několika týdnů přesunout do jednoho bojiště víc palubního letectva, než kolik má většina států na celém světě. Tři carrier strike groups najednou v CENTCOM, to se nestalo od vrcholu operací v Iráku a Afghánistánu.

Čína roste rychle. Staví lodě tempem, které nemá v moderní historii obdobu. Ale carrier warfare není jen ocel na vodě, je to výcvik, logistika, velení a dekády zkušeností s tím, jak dostat letadlo z paluby do boje a zpátky. V téhle disciplíně zůstává propast mezi Washingtonem a Pekingem otevřená.

Článek Čtvrtina amerického námořnictva na jednom místě. Ani Čína nemá sílu, která by se tomu byť jen přiblížila se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Skok od sovětského dědictví

Liaoning, první čínský nosič, byl přestavěný sovětský trup o výtlaku zhruba 60–66 tisíc tun. Shandong, spuštěný v roce 2019, představoval domácí kopii téhož konceptu, asi 66–70 tisíc tun a stále ski-jump rampa místo katapultu. Obě lodě fungují v režimu STOBAR: letouny startují z nakloněné paluby vlastním tahem, což omezuje maximální vzletovou hmotnost i spektrum strojů, které mohou operovat.

Fujian je jiná kategorie. Tři elektromagnetické katapulty systému EMALS umožňují katapultový start (CATOBAR), a tedy nasazení těžších a specializovaných letounů, od stíhaček J-15T a vyvíjeného stealth letounu J-35 až po letoun včasné výstrahy KJ-600. Podle amerického ministerstva obrany může Fujian nést až 40 pevnokřídlých letounů; expertní odhady celého palubního křídla včetně vrtulníků se pohybují kolem 60 strojů, oficiální čínské potvrzení ale chybí.

Kde začíná americký náskok

Samotná velikost Fujianu imponuje, dokud ji nepostavíte vedle třídy Ford. Rozdíly jsou konkrétní:

Čísla z tabulky pocházejí z oficiálních materiálů US Navy a veřejných analytických zdrojů. Klíčový ale není jen rozdíl v tunáži nebo počtu katapultů. Je to pohon.

Proč je jaderné srdce rozhodující

Konvenční pohon Fujianu znamená závislost na palivových zásobách. Americký program námořního jaderného pohonu uvádí životnost aktivní zóny reaktoru přes 1 800 000 km (milion námořních mil) a zdůrazňuje bezkonkurenční vytrvalost a nezávislost na zásobovacích řetězcích. V praxi to znamená, že třída Ford nemusí tankovat, uvolněný prostor a hmotnost využije pro letecké palivo a munici a může zůstat v operační oblasti měsíce bez logistického konvoje.

Fujian takovou autonomii nemá. Každá delší expedice daleko od čínského pobřeží vyžaduje zásobovací flotilu, což komplikuje právě tu projekci síly, kvůli které byla loď postavena.

Přechodová generace, ne finální odpověď

Fujian není konečným cílem Pekingu. Investigativní zjištění agentury AP z listopadu 2024 odhalila satelitní snímky a dokumenty naznačující, že Čína pracuje na jaderném pohonu pro budoucí nosič. Politický komisař čínského námořnictva v březnu 2024 potvrdil stavbu čtvrté letadlové lodě. Směr je zřejmý: Liaoning jako učebna, Shandong jako domácí kopie, Fujian jako katapultový přechod, a teprve příští generace jako pokus o skutečnou paritu.

Pro nás je to relevantní nepřímo, ale reálně. NATO ve washingtonské deklaraci z července 2024 výslovně uvádí, že čínské ambice zpochybňují bezpečnostní zájmy Aliance; česká Bezpečnostní strategie i Obranná strategie z roku 2023 řadí Čínu mezi dlouhodobé výzvy. Dopad se projevuje v aliančním plánování, investicích do odolnosti a ve vazbě euroatlantické bezpečnosti na Indo-Pacifik.

Fujian je důkaz, že Čína umí stavět velké válečné lodě rychle a s moderní technologií. Zároveň je důkazem toho, jak daleko ještě má k flotile, která dokáže operovat globálně se stejnou výdrží jako jedenáct amerických supernosičů. Zatím je to loď pro západní Pacifik, ne pro celý svět.

Článek Čína postavila obří letadlovou loď Fujian s 60 letouny. Americkým monstrům se ale vyrovnat nedokáže se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Type 004 staví Číňané od roku 2024

Čínská letadlová loď s jaderným pohonem je označována jako Type 004. Wikipedia uvádí, že podle dostupných satelitních snímků její výstavba začala v roce 2024 v loděnici v Dalianu v provincii Liao-ning, a nejnovější fotografie mají podle všeho ukazovat konstrukci speciální vany, která by sloužila k uložení jaderného reaktoru. Má být údajně velmi podobná té, jaká je užívaná u amerických letadlových lodích třídy Gerald R. Ford, uvádí Twz.

Video: důležitý ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho napadli na hlavní tepně, když se dal do pohybu

Nosič by se měl těm americkým, případně připravovanému francouzskému, velmi podobat. Některé odhady dokonce říkají, že by mohl být větší než americké letadlové lodě, protože má mít odhadovaný výtlak mezi 110 a 120 tisíci tunami, kdežto největší americká ho má kolem 100 tisíc tun. Takováto konstrukce by mohla znamenat, že letadlová loď unese až 100 letounů, čímž jsou myšlena jak na letadla, tak vrtulníky, a případně nějaké typy velkých dronů. Vybavena má být elektromagnetickými katapulty, pravděpodobně čtyřmi jako Gerald R. Ford.

Letadlové lodě se Čína učila stavět postupně

Čína postupuje ve vývoji systematicky. Její první lodí byla upravená sovětská konstrukce, ale další už postavila čínská loděnice. Obě mají tzv. skokanský můstek a jsou mnohem menší než americké. V roce 2025 pak vstoupila do služby třetí čínská letadlová loď, Fujian, která má konvenční pohon, ale je vybavena elektromagnetickými katapulty a nese i letouny 5. generace. Čínské námořnictvo má tak možnost se s tímto typem plavidla naučit se operovat.

Broadly similar appearance to USN CVN reactor shielding configurations within their hulls.

Physics works the same and all that.

There could still be a curveball, but this is tracking with rumours that DL is doing the first CVN. https://t.co/zCNM72wBEP pic.twitter.com/NvYlHOBEMa

— Rick Joe (@RickJoe_PLA) November 12, 2025

Zatím však není jasné, kdy bude Type 004 dokončena. Armádní Zpravodaj se domnívá, že i při rychlosti čínské výstavby lodí a jejich zavádění je to otázka několika jednotek let. Nová loď potom Číně umožní operovat kdekoliv na světě, díky jadernému pohonu bude totiž mít neomezený dosah. Má být navíc i moderně vyzbrojená proti možnému útoku. DefenceSecurityAsia také uvádí, že má Čína v plánu postavit až 6 plavidel třídy Type 004, a současně buduje také druhou loď třídy Fujian, čímž by mohla v počtu nosičů překonat v oblasti Pacifiku i Ameriku.

Článek Američané můžou přijít o prvenství a vědí to. Číňané staví největší jadernou letadlovou loď na světě, jaká nemá obdoby se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

První čínský nosič typu CATOBAR

Zařazení Fujian do aktivní služby čínského námořnictva je bezesporu historickým okamžikem. Sice již disponuje dvěma letadlovými loděmi, ale ty jsou menší a hlavně mají takzvaný skokanský můstek, což jejich operace významně limituje. Fujian má ovšem na palubě katapulty, a navíc elektromagnetické, uvádí NavalNews. Jde tedy o první loď typu CATOBAR ve výzbroji čínského námořnictva, což významným způsobem zvyšuje jeho sílu. V Bílém domě to musí prezidentu D. Trumpovi působit veliké vrásky, jelikož je Čína dnes největším rivalem Ameriky.

iZdroj fotografie: China News Service / Creative Commons / CC BY

Fujian je plavidlo o výtlaku zhruba 80 000 tun, uvádí Wikipedia, a jeho délka je 316 metrů. Je tedy menší než americké letadlové lodě třídy Nimitz nebo Gerald R. Ford, ale jde o nosič, který se řadí velikostí hned za ně. Velkou odlišností je potom pohon čínského plavidla, jelikož je konvenční, kdežto americké lodě ho mají jaderný. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že to omezuje jeho operační možnosti, ale na druhou stranu je třeba vnímat, že jestli bude působit hlavně v zóně nepříliš daleko od čínské pevniny, nebude to příliš vadit.

Fujian bude mít přes 50 letadel

Na palubu letadlové lodi Fujian se vejde více než 50 letadel a vrtulníků, ale přesný počet není znám. Budou z ní startovat jak letouny 4. generace Shenyang J-15T, tak Shenyang J-35 generace páté, a kromě nich je počítáno i s letouny pro elektronický boj a s letouny včasného varování a řízení Xi’an KJ-600, které doplní ještě letka vrtulníků. Ve všech případech jde o moderní letouny, a je pravděpodobné, že se dokáží vyrovnat palubním protějškům startujícím z amerických letadlových lodí, i když ty jich nesou zhruba o 30 více.

Změní 100 letounů Rafale na Ukrajině pravidla hry? Rusko tím přijde o strategickou výhodu

Na adresu letadlové lodi Fujian se nicméně objevily i kritické poznámky. EurAsianTimes uvádí, že podle některých analytiků má konstrukční nedostatky, které budou omezovat možnosti startu a přistání letadel. Konkrétně se má jednat o to, že by neměly být schopné vzlétat a přistávat v jeden okamžik, což na amerických nosičích možné je. Na druhou stranu tato loď čínské námořnictvo naučí, jak operovat s plavidlem typu CATOBAR, a to za situace, kdy staví čtvrtou letadlovou loď, která by již dokonce měla mít jaderný pohon.

Článek Trump není nadšený. Čínské námořnictvo uvedlo do provozu nového obra, letadlovou loď Fujian se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na výrobní lince je vidět několik J-35

Čína mnoho svých vojenských technologií a postupů pochopitelně utajuje, ale vůbec poprvé zveřejnila tamní média velmi krátké pohledy na místa, kde je letoun J-35 a jeho varianty vyráběn. DefenceSecurityAsia uvádí, že jsou na nich vidět vnitřní prostory výrobních hal společnosti Shenyang Aircraft Corporation, přičemž se na jejích linkách evidentně nachází několik draků, což svědčí o tom, že se jí podařilo rozběhnout sériovou výrobu. Postupy se (celkem logicky) podobají těm, jaké jsou známé třeba z výroby Lockheed Martin F-35 Lightning II.

New images of the carrier-borne J-35 from the Fujian deck have just emerged. pic.twitter.com/iJB3K1CYA8

— International Defence Analysis (@Defence_IDA) September 29, 2025

A právě čínský letoun by měl být jejím největším světovým konkurentem a pravděpodobně soupeřem. Wikipedia uvádí, že J-35C je určen pro start z letadlových lodí – tedy je protějškem F-35C – kdežto J-35A je pro změnu určen pro provoz z pozemních základen, a nemá na rozdíl od J-35C skládací křídla – jde o protějšek F-35A. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že existuje ještě F-35B s krátkým vzletem a kolmým přistáním, ale takový stroj Čína nepředstavila.

J-35 je rychlý a skvěle vyzbrojený

Letoun J-35 je dvoumotorový, čímž se odlišuje od menšího a jednomotorového F-35, ale schopnosti budou v mnoha ohledech podobné. Ten čínský je jednomístný a dosahuje rychlosti Mach 1,8, což je více než jeho americký protějšek, a unese 8 tun výzbroje a vybavení, v čemž si jsou velice podobné. Určený je třeba pro moderní čínské střely vzduch-vzduch jako PL-15 nebo zbraně proti pozemním i námořním cílům, a nechybí mu ani radar AESA.

Rusové se jim smáli, ale F-16 na Ukrajině excelují. Plní 80 % bojových misí, nejlepší piloti mají přes tisíc sestřelů

Čínský letoun má mít i vynikající stealth. GlobalTimes uvádí, že podle čínské propagandy je jeho radarový průřez menší než lidské ruky, i když toto tvrzení zatím nelze ověřit. Pokud je to ovšem pravda, vyrovná se v tomto parametru americkým letounům. A protože bude Čína minimálně J-35A vyvážet – prvním odběratelem bude Pákistán, a zájem má třeba Egypt – lze čekat, že se v budoucnu mohou J-35 a F-35 nakonec někde střetnout.

Článek Čína ukázala výrobu konkurenčního letounu F-35. Může s ním udělat díru do světa, první zájemci už se hlásí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Silná výsadková loď unese až 28 vrtulníků

Plavidlo třídy Type 075 – poslední zařazené do služby nese jméno Chu-pej – je vskutku impozantní. Na první pohled může připomínat letadlovou loď, ale jde o přistávací plošinu pro vrtulníky. Wikipedia uvádí, že jich z paluby může odstartovat až 28. První loď tohoto typu přitom vstoupila do služby v roce 2021, takže lze konstatovat, že je program čínské výstavby velice rychlý. Její hlavní úlohou jsou vyloďovací operace, takže musí mít největší obavy Tchaj-wan, případně Amerika, protože ta ho slíbila v případě napadení Čínou bránit.

iZdroj fotografie: Uživatel Thehistorianisaac / Creative Commons / CC

Loď je 247 metrů dlouhá a má výtlak 35 000 tun, uvádí Usni, i když některé zdroje udávají až 40 000 tun. Je tedy o něco menší než obdobné americké lodě třídy Wasp nebo America. Ty navíc nesou na palubě i několik letounů, většinou F-35B Ligtning II, což čínské plavidlo nemá. Odhaduje se, že se na ně vejde 800 vojáků připravených k vylodění a patřičné vybavení včetně obrněných vozidel a tanků. Údaje jako rychlost a dosah nejsou veřejně dostupné.

Umí se bránit, ale na útok vhodná není

Loď třídy Type 075 je také vyzbrojená, ale jenom obrannými zbraněmi, konkrétně dvojicí systémů CIWS ráže 30 mm a protivzdušným systémem krátkého doletu HQ-10. Z paluby startují různé typy vrtulníků – mohou být transportní, ale také určené k protiponorkovým hlídkám a vybavené torpédy, či vyzbrojené jinak. Jedním z nich bude určitě Changhe Z-8. Wikipedia uvádí, že jde o kopii francouzského SA 321 Super Frelon, která bývá vybavena i radarem.

Čínský HQ-17 je postrachem pro letouny Ameriky i NATO. Lepší kopie ruského Tor-M1 může sestřelit skoro vše, co existuje

Na palubě jsou také dvě velká vznášedla Type 726 LCAC. Ta jsou 33 metrů dlouhá, uvádí Wikipedia, a na jejich palubu se vejde 60 až 70 vojáků, ale taktéž může vézt jeden tank ZTZ 96 nebo dvojici bojových vozidel ZBD-05. Dokáže se přitom pohybovat rychlostí až 80 uzlů, což umožňuje vysadit vojáky a techniku velice rychle. Díky vzduchovému polštáři je schopné překonat i řadu překážek, a bude-li podporované vrtulníky, může být velmi nebezpečné.

Článek Čínské námořnictvo má tempo, dostalo již 4. výsadkovou útočnou loď Type 075. Hrozba je to pro Tchaj-wan i Ameriku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čínské lodě nezvládly manévr v honičce

Video níže dokumentuje konec agresivní akce čínských lodí proti filipínskému plavidlu pobřežní stráže. Čínské lodě, evidentně se jedná o torpédoborec a korvetu, se ho snažily blokovat a používaly i vodní děla. Pronásledovanému plavidlu se však podařilo manévrem uniknout takovým stylem, že se za její zádí obě čínská plavidla srazila, jelikož jejich posádky v té rychlosti nezvládly správně a včas otočit kormidly, aby tomu zabránily.

Ukrajina používá československé letouny Z-137 Agro Turbo vyvinuté pro NDR na souboje vzduch-vzduch. Vychází ze „Čmeláka“ (video)

První poškozené plavidlo identifikuje Armádní Zpravodaj jako torpédoborec třídy Type 052D, který je ze všech lodí z incidentu největší. Wikipedia ho popisuje jako 156 metrů dlouhý o výtlaku 7 500 tun a maximální rychlosti 30 uzlů. Má moderní výzbroj, kromě děla ráže 130 milimetrů disponuje vertikálním odpalovacím systémem s raketami a střelami proti vzdušným, hladinovým i pozemním cílům, a má i kvalitní protiraketovou obranu.

Podle soudu redakce Armádního Zpravodaje je však nejvíce poškozenou lodí čínská korveta třídy Type 056. Ta je dlouhá 90 metrů a její výtlak je 1 500 tun, náraz do boku ze strany mnohem většího torpédoborce jí musel otřást. Není jasné, jak rychle se pohybovala, možná i maximální rychlostí, která činí 25 uzlů, uvádí Wikipedia. I v tomto případě jde o silně vyzbrojené plavidlo dělem, protilodními a protiletadlovými střelami.

Video: Vzácná verze TELAR ruského S-300 shořela. Vojáci to nesmyslně pozorovali z několika metrů

Naopak nejmenší byla v celé události filipínská hlídková loď pobřežní stráže třídy Parola. Je jenom 44,5 m dlouhá, má výtlak 321 t, a postavena byla v Japonsku, popisuje Wikipedia. Pohybuje se rychlostí až 15 uzlů, takže je i nejpomalejší ze všech, a má též nejslabší výzbroj. S trojicí kulometů ráže 12,7 mm by v případě střetu s Číňany neměla sebemenší šanci.

Srážka čínských lodí při pronásledování filipínského plavidla

Článek Video: Kolize, jaká se jen tak nevidí. Filipínská loď obratně unikla a čínský torpédoborec taranoval vlastní korvetu přímo do boku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čína má o stovky plavidel více, ale…

V tomto hypotetickém konfliktu by šlo především o Čínskou republiku, tedy Tchaj-wan, a obě zmíněná námořnictva by měla v této hře jiné výchozí pozice. To americké v současné době disponuje 329 bojovými loděmi, hodnotí Wikipedia – naproti tomu Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády 516 loděmi. Armádní Zpravodaj hodnotil počty plavidel obou mocností již v březnu 2023, a už tehdy se ukazovalo, jak moc drak posiluje.

Polsko dostalo další várku zabijáků ruských T-90M, nejlepší modernizaci tanků M1 SEPv3 Abrams. Zbytek jich má dorazit do konce roku 2026

Americká flotila má však více letadlových lodí (11) a atomových ponorek (77), a navíc i velké letecké kapacity (zhruba 2 700 letounů), přičemž současně dokáže velmi pružně reagovat na velké množství různých hrozeb. Naproti tomu Čína disponuje jenom třemi „letadlovkami“, a to ještě na nižší technické úrovni, takže na ty americké ztrácí. A nezmění to ani stavěná Type 004, která by mohla vystřídat americkou Gerard R. Ford na postu nejsilnější lodě světa.

iZdroj fotografie: uživatel N509FZ / Creative Commons / CC BY-SA

Většina čínských ponorek je navíc dieselelektrických (45 ze 75) a mají omezený dosah, nicméně páteří námořnictva jsou menší lodě, a to především dobře vyzbrojené fregaty (45), shoduje se Wikipedia a LowyInstitute. Ty Američanům schází, jelikož je v roce 2015 vyřadili, ale už na nich pracují – výsledkem má být třída Constellation, uvádí Wikipedia; dnes ale mají ve službě jenom jednu fregatu a torpédoborce. Čína nicméně sází i na jiná esa v rukávu.

V domácích vodách by Amerika nebyla

Největší výhodou Číny by v tomto konfliktu bylo, že by se odehrával v jejích domácích vodách. To znamená, že by se námořnictvo, na rozdíl od toho amerického, nemuselo spoléhat na dlouhé zásobovací trasy, a mohlo by se opřít i o pozemní protinámořní síly a letectvo. Bylo by tak pro něj snazší vybojovat nad protivníkem lokální převahu.

Rusko je bezradné: Ukrajinci využívají taktiku, jak mu ničit strategické bombardéry Tupolev Tu-22M3. A znovu se podařilo

Naproti tomu nejbližší základny amerických sil jsou v Japonsku, na Filipínách a v Jižní Koreji, a konkrétně letectvo by muselo spoléhat i na nejdůležitější opěrný bod v oblasti – ostrov Guam, který je sice po zuby ozbrojený, ale nemusel by stačit. Navíc je námořnictvo USA, na rozdíl od čínského, rozmístěno po celém světě, což Pekingu na lokální dominanci ještě přidává.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Armádní Zpravodaj soudí, že jsou důležitým faktorem i mezinárodní vztahy a politika. Zatímco při konfliktu v Jihočínském moři lze počítat s vytvořením velké mezinárodní koalice zainteresovaných zemí, třeba Japonska, Filipín, Vietnamu apod., během konfliktu o Tchaj-wan je tato varianta nepravděpodobná. Tchaj-wan z minulosti nemá dobré vztahy se sousedními zeměmi, které se nehodlají s Čínou moc zaplétat, dokud to nebude nutné.

Technologicky jde o vyrovnané soupeře

V minulosti mohly Američané nad všemi protivníky hodně spoléhat na svou technologickou převahu, ale v případě Číny to již zdaleka neplatí. V mnoha případech, jako jsou hypersonické zbraně, drony, letadla 5. generace nebo protilodní balistické střely, je totiž země draka dohnala nebo předehnala, shoduje se redakce Armádního Zpravodaje. Již v květnu 2023 hodnotila čínský hypersonický kluzák DF-ZF, který může být nebezpečím pro americké lodě.

Silný úder se blíží, Rusko se zřejmě zítra chystá odpálit svou velezbraň Orešnik. Ukrajina se nemá jak bránit

V čem ale USA zatím jasně vedou, jsou zkušenosti a operativní postupy, jelikož se účastnily mnoha válek. Ač je čínská vojenská síla ohromující, nemá prakticky žádné bojové zkušenosti. Pokud by tedy Američané vedli boj za použití moderních bojových technik a strategií, nemusela by být bitva o Tchaj-wan až tak jednoznačnou záležitostí, jak se může zdát.

iZdroj fotografie: Uživatel IceUnshattered / Creative Commons / CC BY-SA

Ale pro Ameriku by to nebyla, ani při zapojení lokálních a vzdálených spojenců, dobrá ani výhodná situace. Pokud by se totiž Peking do dobrodružství pustil, hodnotí Armádní Zpravodaj, že by hrál o vše a „ztráta tváře“ by pro něj byla horší než ztráty lidské a materiální. Případná bitva dvou námořních velmocí by tak byla krvavá a po silové stránce by z ní spíše jako vítěz vyšel Peking. Je ale otázkou, zda by to bylo jasné vítězství nebo spíše Pyrrhovo.   

Článek Analýza: čínské námořnictvo zesílilo natolik, že by to americké ve svých vodách zřejmě porazilo. Šlo by o největší námořní bitvu v dějinách se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Type 094 je už 6, ale v plánu jsou další

Ponorka Type 094 je nosičem balistických raket, jichž má celkem ve výzbroji 12, a jejich dosah činí až 9 000 km. První z nich vstoupila do služby v roce 2007 a jedná se o druhý typ jaderného nosiče – Armádní Zpravodaj připomíná, že prvním byla ponorka Type 092, ale vznikla pouze jediná, zatímco ponorek Type 094 již existuje 6, uvádí Wikipedia. V plánu jich je ale až 8, a poté chce Čína uvést do provozu modernější označované jako Type 096.

iZdroj fotografie: U.S. Naval Institute / Public Domain

Z nových oficiálních vyjádření Číny plyne, že by ponorka Type 094 měla dosahovat rychlosti až 30 uzlů a mohla se ponořit do hloubky až 400 metrů. ArmyRecognition upozorňuje, že až dosud byla předpokládána rychlost 20 uzlů a hloubka 300 metrů. Stát za tím může razantní modernizace stávajícího plavidla, a to včetně vylepšení pohonu a trupu. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že díky tomu může být ponorka mnohem nebezpečnější, ale není jasné, zda parametry platí pro všechna plavidla, nebo jenom pro ta nejnovější.

Jaderné nosiče musí soupeři sledovat

Už samotná existence ponorky Type 094 je hrozbou, jelikož dává Číně možnost druhého úderu v případě jaderného konfliktu. Její soupeře přitom nutí vynakládat prostředky na sledování každé takové, která vypluje na moře, aby ji bylo kdyžtak možné zničit dříve, než odpálí rakety. Na druhou stranu ani Type 094 o výtlaku 11 000 tun a délce 135 m není bezbranná. Na soupeře, třeba americké ponorky, může vypustit torpéda z 6 torpédometů ráže 533 mm.

Čínská metla na hypersonické střely i kluzáky: nepříliš tradiční koncept počítá se sestřelením až 1 milionem projektilů

Ale nebezpečím jsou hlavně rakety JL-2. MissileTreat uvádí, že ponorky nesou buď 1 hlavici o síle 1 megatuny nebo 3 až 8 MIRV s menšími hlavicemi. Zda půjde Type 094 snadno zastavit, bude záležet hlavně na tom, jaký vydává hluk. U původní konstrukce byla Type 094 velmi hlučná, tedy snadno detekovatelná, ale jestli tomu je i u konstrukce vylepšené, není známé. Armádní Zpravodaj odhaduje, že však úroveň hluku nějak redukována byla.

Článek Nepřátelé Číny se mají čeho obávat: vylepšená varianta jaderné ponorky Type 094 s pokročilými schopnostmi udeří až na 9 000 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Upravit Harpoon pro F-16 je snadné

Americké letectvo má ve výzbroji více než 700 letounů F-16, uvádí Wikipedia, a další jsou třeba ve výzbroji národní gardy. Je tedy logické, že se tuto sílu pokouší využít. Konkrétně testovalo, jak lze rychle na F-16 integrovat protilodní střely Harpoon. V tiskové zprávě americké letectvo informuje, že to je možné pouhou úpravou softwaru, což je relativně snadné a nejsou třeba nějaké složité práce, potažmo fyzická úprava pylonů.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Harpoon je standardní protilodní střelou ve výzbroji Ameriky, přičemž pro odpalování z letadel jde o variantu označovanou jako AGM-84 Harpoon, zatímco při vypouštění z plavidel a pevniny jde o RGM-84 Harpoon, z ponorek pak o UGM-84 Harpoon. Nejnovější verze této střely může čínské, ruské, ale i další lodě zničit na vzdálenost až 220 km hlavicí těžkou 221 kg, uvádí Wikipedia. Pohybuje přitom se vysokou podzvukovou rychlostí těsně nad vodní hladinou, takže je velmi obtížně detekovatelná a nesnadno sestřelitelná.

Jiné země Harpoon již používaly

Wikipedia uvádí, že F-16 unese dvě střely Harpoon, přičemž TheAviationist doplňuje, že se tento údaj týká některých zahraničních uživatelů – americké letectvo totiž tyto zbraně na svých F-16 nikdy nepoužívalo. Armádní Zpravodaj vysvětluje změnu přípravou na možný střet s Čínou, proti níž by potřeboval maximální údernou sílu. Je prostě nesmysl mít stovky schopných bojových strojů bez toho, aniž by mohly zasahovat vojenské lodě nepřítele.

JAS-39E/F Gripen vs. F-16 Block 70: oba letouny jsou skvělé a oba mají šanci sloužit v Thajsku. Gripen má však možná navrch

Nelze ovšem očekávat, že by F-16 byly hlavní bojovou silou USA v Pacifiku – v případě konfliktu však mohou působit z některých pozemních základen třeba na Guamu, ale i z Japonska, Jižní Koreje a dalších. Netýká se to ale jenom Číny, podobně se mohou hodit třeba při problémech s Ruskem, Íránem nebo Severní Koreou. Všechny tyto země mají relativně početná námořnictva a někdy by mohl být letoun F-16 tím, kdo bude moci zasáhnout jako první.

Článek Americké F-16 budou vážným nebezpečím i pro ruské a čínské lodě. Zasáhnou je až na 220 km a ubránit se bude těžké, ne-li nemožné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

SeaGuardian může létat v civilním prostoru

Jak označení dronu SeaGuardian napovídá, patří do rodiny amerických dronů MQ-9 Reaper, respektive jde o úpravu verze nazývané SkyGuardian. Výrobce, General Atomic, ho popisuje jako stroj schopný hlídkovat nad mořem přes 30 hodin ve dne i v noci v klasickém civilním vzdušném prostoru, a to bez rizika kolize, čemuž předchází speciální systém. Díky spojení přes satelit je potom dron schopen získaná data okamžitě přenášet operátorům.

iZdroj fotografie: General Atomics

Ačkoliv může SeaGuardian pátrat po různých cílech na hladině a plnit další úlohy, jeho specialitou je protiponorkový boj. Může totiž nést dávkovače sonarových bójí – ty mohou být podle Wikipedie až 4 a v každém být 10 nebo 20 bójí, což záleží na jejich typu a velikosti. V podstatě to znamená, že lze díky nim odhalit jakoukoliv ponorku v oblasti působnosti, což v případě Ameriky znamená hlavně ruskou, čínskou nebo severokorejskou.

Sonarová bóje v moři naslouchá

Sonobóje je zvláštní zařízení, které je shazováno do moře ze vzduchu nebo z lodí. Wikipedia vysvětluje, že má hydrofonní senzory, s jejichž pomocí může naslouchat – pasivně detekuje hluk lodního šroubu, strojovny nebo jiného zařízení na ponorce. Existují též aktivní sonarové bóje vysílající signál a vyhodnocující odrazy od předmětů ve vodě. Sonobóje má vysílač, s jehož pomocí zjištěná data přenáší, podle nich se pak může řídit akce proti objevené ponorce.

Smrt pro ruské nebo čínské ponorky: loď vybavená odpalovačem SEA TLS umí vypálit torpédo pohotově a velmi přesně

SeaGuardian je stroj o délce 11 metrů a rozpětí jeho křídel je 24 metrů. Může dosahovat maximální rychlosti 482 km/h, ale běžně se pohybuje rychlostí kolem 300 km/h ve výšce asi 7,5 kilometrů, i když vystoupat dokáže až na dvojnásobek. Vybavený je také radarem Leonardo Seaspray 7500E V2 AESA schopným najít nejenom lodě, ale například i periskopy ponorek nebo lidi. Toho lze využít třeba při záchranných operacích při pátrání po trosečnících.

Článek Kde nastoupí americký dron MQ-9B SeaGuardian, tam ruské ponorky i lodě končí. Má unikátní zařízení k jejich objevení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čínská Type 054B je multifunkční

Fregata Type 054B je novým typem plavidla ve výzbroji čínského námořnictva. Twz ji popisuje jako loď plnou nových technologií, která by se v budoucích letech mohla stát páteří čínského námořnictva. Vhodná je jako doprovodné plavidlo operačního svazu kolem letadlové lodi, případně velké útočné výsadkové lodi, ale může plnit i samostatné úkoly. Je velmi multifunkční, bojovat je totiž schopna proti vzdušným, hladinovým i ponorkovým hrozbám.

The second Type 054B frigate is undergoing sea trials pic.twitter.com/CR3ryTWKhp

— 彩云香江 (@louischeung_hk) February 12, 2025

Parametry lodě nejsou známé, ale Wikipedia odhaduje délku na 147 až 150 m a výtlak na 5 500 až 6 000 t. Je tedy menší než torpédoborce, např. americký torpédoborec třídy Arleigh Burke je v nejnovější verzi dlouhý 155,3 m a má výtlak 9 700 t. Čínská loď se mu jistě může postavit a je schopná ho zničit či poškodit, což samozřejmě platí i naopak – torpédoborec má větší palebnou sílu, výhodou fregaty pak zase je, že je levnější a lze ji postavit ve větších počtech.

Silné protilodní a protiletadlové střely

Fregata Type 054B je vyzbrojena kanonem ráže 100 milimetrů, nese 8 protilodních podzvukových střel YJ-83 s dosahem 180 kilometrů, přičemž má vertikální odpalovací systém s 32 buňkami. Jenom pro srovnání, americký torpédoborec jich má 96. V buňkách jsou pravděpodobně vylepšené střely středního dosahu HQ-16, uvádí NavalNews, které by měly být schopné zasahovat vzdušné cíle do vzdálenosti až 160 kilometrů. Loď má také radar typu AESA.

Analýza, zda by mohla budoucí čínská Type 004 nahradit americkou USS Gerald R. Ford jako nejsilnější letadlovou loď na světě

V její zadní části je přistávací plocha a hangár pro vrtulník Harbin Z-20, což je upravená čínská kopie amerického Sikorsky S-70. Lze předpokládat, že bude Čína v následujících letech tyto fregaty vyrábět ve vysokých počtech, a nejenom díky nim by mohlo čínské námořnictvo svou sílu projektovat hluboko do Pacifiku, ale i do Indického oceánu a dalších oblastí.

بعد سنة من دخولها التجارب..تسلمت #الصين 🇨🇳 نوع جديد من الفرقاطات برادارات وكمية صواريخ من مستوى أخر

أصبحت Type 054B جزء من البحرية الصينية المتنامية

بـ5000 طن أضخم من أختها 054A

برادارات AESA تحمل 32 خلية صاروخية منها الأسرع من الصوت وقدرات ضد غواصات.pic.twitter.com/e0NubS1IIj

— HALIM | حـليـم (@shadowh55543098) January 23, 2025

Čínská fregata Type 054B

Článek Čínská fregata Type 054B vypadá nebezpečně, může se stát páteří námořnictva. Rozdat si to může i s americkým torpédoborcem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výtlakem může být Type 004 větší

O čínské letadlové lodi Type 004 je dostupných pouze málo informací, vycházet lze tedy pouze z Čínou zveřejněných údajů nebo analýz satelitních snímků ze stavby plavidla. Wikipedia uvádí, že by měl mít čínský nosič výtlak 110 000 tun, ale některé zdroje dokonce odhadují ještě o něco více. To by znamenalo, že by velikostí překonával nejmodernější americké letadlové lodě třídy Gerald R. Ford s výtlakem 100 000 tun, udává Naval-Technology.

Well, you all know how sceptical I am usually, but this could actually be proof for the first time that 004 is under construction! https://t.co/ypdxQ0FkkO

— @Rupprecht_A (@RupprechtDeino) February 13, 2025

Plavidla by byla nejspíše podobně dlouhá – Gerald R. Ford má na délku 333 m, u čínského se ještě neví. Hodně by však záleželo na počtu nesených letadel – americká loď jich zvládne více než 75, pravděpodobně ale ne více než 90, kdežto u čínské lodi je údaj neznámý. Ale vzhledem k většímu výtlaku a asi i šířce by mohla mít hangáry o něco prostornější, takže by letounů a vrtulníků mohlo být až 100. Teoreticky by tak mohla americký protějšek překonat.

I kapacita lodí bude hodně podobná

Krom toho, kolik je na letadlové lodi letadel, záleží také na tom, kolik jich za den dokáže odbavit. U Gerald R. Ford to je až 270 strojů díky 4 elektromagnetickým katapultům, a analýza záběrů ze stavby plavidla Type 004 naznačuje, že i ono by mělo mít čtveřici katapultů stejného typu, potvrzuje Twz. V podstatě by to znamenalo, že letecká síla lodí by byla vyrovnaná, limitem by byl právě počet a výkon katapultů. Otázkou samozřejmě zůstává, zda ty čínské nebudou horší, nebo naopak lepší než americké, v tuto chvíli to ale nelze ani odhadovat.

Čínský Shenyang J-35 bude druhou čínskou protiváhou F-35. Zaujmout může i tam, kde Američané zájem nemají

Co nakonec bude v souboji lodí, jako je Gerald R. Ford a Type 004, rozhodovat, bude kvalita letadel a výcvik pilotů. Z bojových strojů spoléhá americké námořnictvo na Boeing F/A-18E/F Super Hornet a Lockheed Martin F-35C Lightning II, kdežto Čína na Shenyang J-15 Flying Shark a Shenyang J-35. Lze předpokládat, že letadla budou srovnatelná, takže rozhodne kvalita výcviku. V americký prospěch hrají desetiletí zkušeností s provozováním letadlových nosičů, zatímco Čína má jenom 3 menší letadlové lodě a z toho pouze jedinou s katapulty.

Článek Analýza, zda by mohla budoucí čínská Type 004 nahradit americkou USS Gerald R. Ford jako nejsilnější letadlovou loď na světě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Až 60 letadel a možnost odhalit F-35

Fujian je první letadlová loď Číny typu CATOBAR, a ačkoliv ještě není zařazena ve službě, velikostí se přibližuje americkým nosičům, i když má oproti nim asi o 1/5 menší výtlak odhadovaný na 80 tisíc tun. Předpoklady pak hovoří o kapacitě 50 až 60 letadel, uvádí Naval-Technology, a kromě těch bojových – primárně půjde o Shenyang J-15 a později také o Shenyang J-35 páté generace – by se mělo podle informací jednat o letouny KJ-600.

Navy’s KJ-600 AEW&C with sn 7103 https://t.co/nnWO5usAWg pic.twitter.com/AJwXuy2lTl

— Húrin (@Hurin92) March 23, 2024

ArmyRecognition uvádí, že byl již minimálně jeden na palubě nosiče spatřen. Jedná se o letadlo podobné americkému Northrop Grumman E-2 Hawkeye, který je užíván jako letoun včasného varování a řízení, k čemuž je vybaven účinným radarem typu AESA a nejspíše i dalšími detektory. Stejně na tom bude i KJ-600, díky němuž bude mít čínské námořnictvo možnost detekovat hrozby na stovky kilometrů daleko – dokonce existují tvrzení, že může zachytit letoun 5. generace Lockheed Martin F-35 Lightning II a další letadla se schopností stealth.

KJ-600 musí startovat pomocí katapultu

KJ-600 je letoun vyvinutý až v posledních letech, jeho první let se uskutečnil v roce 2020, uvádí Wikipedia. Pohání ho přitom dva turbovrtulové motory, s nimiž dosahuje max. rychlosti 693 km/h, jeho operační dosah je 1 250 km a vystoupá do výšky až 15 km; jeho osádku pak zřejmě tvoří 5 nebo 6 osob. KJ-600 musí být mimochodem uzpůsoben k tomu, aby zvládl start z paluby letadlové lodi za pomoci katapultu a následné přistání zachycením za brzdící lana.

Historicky 1. a 100% čínská letadlová loď Shandong je obří, ale stále o 1/3 menší než americká třídy Nimitz; přesto ji nelze podceňovat

Protože jde o novinku, kterou Čína teprve testuje, nejsou ve veřejných zdrojích dostupné žádné podrobnosti o jejích schopnostech. Ani tak ale nelze pochybovat, že poskytne čínskému námořnictvo přehled na velikou vzdálenost a ztíží tím operace jeho případnému soupeři. I když třeba informace o tom, že dokáže zaměřit stealth letouny, je nutné brát s rezervou – zvládají to prakticky všechny radary, vždy je ale otázkou, na jakou vzdálenost.

Článek Čínská letadlová loď Fujian se stane mnohem nebezpečnější než kdy dříve: ponese totiž situační letouny KJ-600, které odhalí i F-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čínské cvičení Tchaj-wan zcela odřízlo

Komunistická Čína má jednoduchý nástroj, jak Tchaj-wan a jeho obyvatele terorizovat a blokovat za pomoci série vojenských cvičení. Stačí, aby vyslala námořnictvo, letectvo i další síly cvičit kolem ostrova a doslova tak zablokovala přístup na něj i z něj – jak po moři, tak vzduchem. Jak uvádí CNN, Čína vydala na podporu posledního cvičení také video, které představilo použitou výzbroj – a nezapomněla doplnit, že je kdykoliv připravena bojovat.

🇹🇼Taiwan’s defence ministry said on Tuesday it had detected a record number of 153 Chinese military aircraft participating in China’s war games around the island the previous day.

China said the one-day drill, designated „Joint Sword-2024B“, was a warning against „separatist… pic.twitter.com/YnyZDUkQh3

— WORLD AT WAR (@World_At_War_6) October 15, 2024

Podobná cvičení lze interpretovat několika způsoby. Čína může trestat Tchaj-wan za to, že s ní nechce mluvit o připojení, tedy o podřízení se Pekingu. Stejně tak jde ovšem o ukázku síly, aby tchajwanská a americká armáda viděla, co všechno je schopna u ostrova nasadit. Určitě se ale jednalo i o testování toho, co jsou Tchajwanci a Američané ochotni Číně tolerovat. Zde jde podle mě o mimořádně nebezpečné testování a v budoucnu mohla zajít ještě dále a překročit nějakou červenou hranici, což už by mohlo vést až k ostré střelbě.

Reakce musí být nadmíru zdrženlivé

V okolí Tchaj-wanu se může při takovém cvičení pohybovat i čínská letadlová loď, jakou je třeba Liaoning, uvádí MilIn, což je přestavěné sovětské plavidlo, na němž může sloužit až 40 letadel a vrtulníků. Není sice schopna vyrovnat se americkým protějškům, které jsou mnohem větší, s větším leteckým křídlem a jaderným pohonem, ale vzhledem k tomu, jak blízko je to na Tchaj-wan od čínské pevniny, jde opět spíše o gesto a varování.

Jak se Tchaj-wan připravuje na (ne)vyhnutelnou válku: může doufat, že se čínská armáda ani nevylodí, postaví proti ní až 1,8 milionu vojáků

Jakékoliv takové cvičení pochopitelně vyvolává na Tchaj-wanu tu nejvyšší pohotovost ozbrojených sil, potvrzuje BBC. Ale jak nakonec může ukazování svalů dopadnout, bude záležet hlavně na trpělivosti tchajwanské armády, resp. jejím velení. Ono totiž je v silách Tchaj-wanu na čínské provokace odpovědět, má k tomu odpovídající výzbroj – o plavidla se může postarat třeba tchajwanská protilodní střela Hsiung Feng III s dosahem přes 400 kilometrů, uvádí Wikipedia, ale silnou a moderní má ostrov i protivzdušnou obranu.

Článek Opakovaná čínská vojenská cvičení u Tchaj-wanu ukazují ostrovu, ale i Americe, s čím si zahrávají. Země bývá navíc zcela zablokovaná se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nový Fujian přináší značnou modernizaci

Čínské letadlové lodě se od amerických velice liší, a Wikipedia uvádí, že jsou v aktivní službě Liaoning a Shandong. V obou případech jde o upravenou sovětskou konstrukci se skokanským můstkem a jenom malým počtem letounů – na palubě jich je max. 36, a to včetně vrtulníků. Užívaná bojová letadla Shenyang J-15 Flying Shark navíc nemohou mít při startu plné zatížení výzbrojí a palivem. Jiné je to ale s nosičem Fujian, který prochází testy, neb disponuje katapulty. Letounů ponese min. 50, a to včetně nového Shenyang J-35 páté generace.

🚨Update: Chinese PLA aircraft carrier Fujian returning to port after sea trials. China now has three aircraft carriers with a fourth on the way!! pic.twitter.com/t01vKCb0im

— US Civil Defense News (@CaptCoronado) June 13, 2024

Otázkou tedy je, proč by se měli Američané s mnohem větší flotilou letadlových lodí těch čínských obávat. NationalInterest poukazuje na skutečnost, jak by je Čína nejspíše použila – operovaly by pravděpodobně poblíž čínského pobřeží v Jihočínském a Východočínském moři tak, aby zůstaly pod ochranným deštníkem protivzdušné obrany a protilodních střel z pevniny a ostrovů. Sloužily by tedy jako plovoucí základny a bylo by je obtížné zasáhnout – rozhodně obtížněji než třeba letiště na ostrovech nebo ve vnitrozemí.

Letadlové lodě nemusí jenom do střetu

Kdyby Čína uskutečnila třeba invazi na Tchaj-wan, letadlové lodě by v samotném útoku nehrály významnou roli, ale mohly by se stát jakousi návnadou, upozorňuje BreakingDefense. V podstatě by totiž operovaly způsobem, aby na ně museli Američané reagovat, a odlákaly tak alespoň část jejich letadlových lodí i s doprovodem od Tchaj-wanu. To by pak znamenalo, že bude pomoc ostrovu menší, jelikož budou síly USA vázány jinde.

Čínské námořnictvo posiluje, na vodu spustilo svoji třetí letadlovou loď Fujian. Velikostí se téměř vyrovná americkým

Čína navíc nehodlá ve výstavbě letadlových lodí přestat. Pracuje již na čtvrtém plavidle vybaveném katapulty, jaké má Fujinan, ale mohlo by být ještě větší a hlavně disponovat i jaderným pohonem, což by náskok Ameriky opět snížilo. V přímém střetu by sice nejspíše vyhrála, ale její převaha, byť podložená zkušenostmi, se zmenšuje. Na druhou stranu s tempem, jakým Číňané plavidla staví, by za 10 až 15 let mohla situace vypadat jinak.

Článek Čínské letadlové lodě by mohly být noční můrou Američanů, i když se jejich plavidlům nevyrovnají. Do 15 let to navíc mohou otočit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čína má (zatím) 6 ponorek Type 094

Třída Type 094 je projektem 21. století; první z ponorek byla do provozu uvedena v roce 2007, uvádí Wikipedia, a v současnosti disponuje čínská flotila šesti plavidly. Jedná se o ponorku vybavenou jaderným pohonem, jejíž dosah je tak omezen jenom zásobami pro osádku. Jde o druhý typ plavidla s jaderným pohonem a balistickými mezikontinentálními raketami – tím prvním byla ponorka Type 092, ale ta byla velice nespolehlivá.

PLAN new Type 094 SSBN , with the 12 JL-2 SLBMs
🇨🇳 pic.twitter.com/BJJ5hiYu2y

— Umair Aslam (@Defense785) May 3, 2021

Type 094 je vyzbrojena 12 balistickými raketami JL-2, uvádí Twz, což jsou třístupňové rakety, na nichž je umístěna jedna hlavice o síle 1 megatuny, případně 3 až 8 MIRV s hlavicemi od 20 do 150 kilotun, uvádí Wikipedia. Raketa má mít dosah až 7 200 kilometrů, ale některé údaje říkají dokonce až 9 tisíc kilometrů. Od pobřeží Číny tak není schopna zasáhnout centrální část Ameriky, ale doletí na Havaj či Aljašku. Existují však náznaky, že by ponorka mohla mít i novější rakety JL-3 s dosahem 12 tisíc km, pro něž je již území USA v dosahu.

Hluk může čínskou ponorku prozradit

Ponorka Type 094 je 137 metrů dlouhá a slouží na ní asi 140 námořníků, a ačkoliv se může zdát jako impozantní zbraň, NationalInterest uvádí, že má jednu zásadní slabinu, a tou je hlučnost. Údajně je mnohem hlasitější než americké nebo ruské protějšky, což znamená, že je snáze detekovatelná hlavně ze strany moderních a velmi tichých útočných ponorek, jako třeba americké třídy Virginia. Jednou z jejích hlavních úloh je ostatně právě co nejrychlejší zničení nepřátelských ponorek s balistickými raketami, aby zamezily hrozbě druhého úderu.

„Pryč se zlým Západem i Ruskem“, zájem je o čínské vojenské letouny: jsou ekvivalentem F-16 a nahradit mohou i Panavia Tornado

Ale i když je ponorka Type 094 hlučná, nelze ji podceňovat – v případě konfliktu by mohla i tak stihnout rakety na nepřátele odpálit. Čína navíc pracuje na nové ponorce nazvané Type 096, a je jasné, že se její konstruktéři na problém hluku určitě zaměří. Nová ponorka bude určitě vyzbrojena raketami JL-3 a bude představovat další zvýšení schopností čínského jaderného odstrašení. První z nich by mohla vstoupit do služby někdy okolo roku 2030.

Článek Čínská jaderná balistická ponorka Type 094 by dokázala zaútočit na celé území USA, aniž by vyplula. Ale má zásadní slabinu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čína se mohla inspirovat u Švédů

Korvety se schopností stealth na světě již existují, jejich možná nejtypičtějším představitelem je švédská třída Visby. Autoři čínské korvety se možná také ve Švédsku inspirovali, neboť se jejich nový výtvor v mnoha ohledech švédskému plavidlu podobá. Konstrukce dle všeho obsahuje opatření ke snížení různých signatur, včetně optických, infračervených, akustických a radarových, uvádí Defence-Blog. Konkrétní parametry jsou však neznámé.

Something for the naval guys … seems as if that small stealthy unknown corvette – or light frigate-sized surface combatant – is out at sea.

Based on what i found it is an undesignated “comprehensive test platform”.@AlexLuck9 @CovertShores @navalnewscom @xaviervav @horobeyo pic.twitter.com/gjQIcUmwor

— @Rupprecht_A (@RupprechtDeino) May 12, 2024

Jednou z možností je, že je plavidlo jakási testovací platforma nové třídy lodí, uvádí NavalNews. Může tak zahrnovat zkoušky nových zbraňových systémů, senzorů a pohonu, ale přesné podrobnosti nejsou známé. Tvary korvety jasně napovídají, že má vlastnost stealth, což sice neznamená, že by nebyla vidět na radaru, ale její signatura bude menší a nenápadnější. Mohla by se tak ztratit v hustém provozu u pobřeží nebo v oblastech jako je Jihočínské moře, do něhož bude nejspíše určena, a díky tomu bude schopna nečekaně udeřit.

Korveta bude věší než předchozí třída

Odhady některých analytiků říkají, že by korveta měla být dlouhá asi 97 metrů, uvádí Twz. To je zhruba o 7 metrů více, než má současná nejmodernější třída čínských korvet, tedy Type 056. Z toho lze odvodit, že její výtlak bude kolem 2 tisíc tun, ale není jasné, jaký má pohon – může to být dieselový motor nebo plynová turbína. Navíc nemusí klasický lodní šroub, ale vodní trysku, nicméně odhadovat rychlost ani dosah nelze.

Provokace pěkně zblízka: americká námořní loď u Tchaj-wanu by mohla být vzkazem „výbojné“ Číně, nikoliv však bez rizika

Neznámé je i složení zbraní, ale podle všeho může mít vertikální odpalovací systém s 16 buňkami. Může se jednat buď o modifikaci odpalovačů používaných na fregatách Type 054A a 054B, z nichž vylétají protiletadlové střely středního dosahu HQ-16, případně půjde o sytém z torpédoborců Type 052D a Type 055 určený pro různé protilodní střely. Korveta bude mít systém protivzdušné obrany krátkého dosahu HQ-10 a neznámý typ děla skrytý v konstrukci.

Článek Tajemná čínská korveta nové generace může být pro Američany problém. Kdykoli by mohla udeřit v podstatě nepozorovaně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Američané posilují základny a připravují se

Americké ozbrojené síly v poslední době zintenzivnily přípravu na možný konflikt ve východním Pacifiku, uvádí Defence-Blog, kde také rozmisťují síly na strategické ostrovy a základny. Příkladem může být zvýšení počtu základen na Filipínách nebo posilování na americkém ostrově Guam. Hlavní základny má totiž Amerika daleko, a tak je oproti Číně ve značné nevýhodě. Třeba na Tchaj-wan by to měli její vojáci tisíce kilometrů daleko.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Vojenská cvičení prováděná na ostrovech v oblasti jsou navržena tak, aby simulovala různé bojové scénáře. Třeba cvičení Balikatan prováděné na severu Filipín, tedy v oblasti co nejblíže Tchaj-wanu, bylo hodně komplexní. Účastnily se ho síly USA, Filipín, Austrálie a Francie, a zároveň zde bylo více než 10 pozorovatelských zemí. IpDefenseForum uvedlo, že při něm námořní síly potopily plavidlo, nacvičovaly odražení invaze za pomoci dělostřelectva a raketometů, a došlo k vylodění obrněných jednotek americké námořní pěchoty.

Čína nacvičuje komplexní útok na Tchaj-wan

V oblasti cvičení nezahálí ani Čína – kolem Tchaj-wanu uspořádala velké cvičení, a to krátce po inauguraci nového tchajwanského prezidenta, který chce po zemi draka konec ohrožování ostrova a respekt k jeho demokracii. Komunistická Čína ale považuje Tchaj-wan za své území a cvičení označila jako přísný trest za separatistické činy ostrova, uvádí BBC. Údajně poprvé simulovala útok v plném rozsahu (nešlo jenom o ekonomickou blokádu).

Invaze na Tchaj-wan by byla obrovská chyba: mohla by totiž spustit 3. světovou válku a na dlouho doslova zdevastovat celý svět

Čína ale pokračuje i v dalších akcích. Jednou z nejviditelnějších je déle než 4 měsíce trvající moratorium na rybolov ve sporných oblastech Jihočínského moře. Inquirer uvádí, že ho Čína vyhlásila ve výlučné ekonomické zóně Filipín, jednoho z nejsilnějších amerických spojenců, a Vietnamu, tedy na územích, která komunistický režim označuje za čínská, s čímž dotčené státy nesouhlasí. V oblasti nedaleko jejich pobřeží a 1 000 km od čínského loví jejich rybáři, jimž hrozí, že je kvůli údajně nelegálními rybolovu zatkne čínská pobřežní stráž.

Článek Cvičení ukázalo, že by byl střet s Čínou problematický a pro Američany znevýhodněný. Čína přitom nacvičila komplexní útok se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čínská loď Fujian již vyrazila na první testy

Svou nejnovější letadlovou loď spustila Čína na vodu v létě 2022, ale tehdy se jednalo o nedokončené plavidlo. CNN uvádí, že nyní, tedy téměř o 2 roky později, již nový čínský nosič letadel vyrazil k prvním námořním zkouškám. Jedná se o významný posun v cestě zařadit loď do stavu námořnictva, ale lze očekávat, že to může ještě dlouhou dobu trvat, protože obsahuje řadu zatím čínským námořnictvem netestovaných technologií a postupů.

Fujian out finally 🎊

Smoke is visible, lets see If itd for Trials this time https://t.co/JbYhMozGTW pic.twitter.com/R6VFqEgeFl

— Húrin (@Hurin92) April 29, 2024

Jde také o největší vojenskou loď ve výzbroji Číny. Wikipedia uvádí, že je 316 metrů dlouhá a její výtlak bude 80 až 85 tisíc tun. Řadí se tak k největším letadlovým lodím světa, ale některým americkým nosičům se přesto nemůže rovnat. Kupříkladu nová třída amerických letadlových lodí Gerald R. Ford je dlouhá 333 metrů, což takový rozdíl není, ale má výtlak 100 tisíc tun. Navíc má jaderný pohon umožňující téměř neomezenou plavbu po oceánech, kdežto Fujian má pohon konvenční, takže musí neustále doplňovat palivo.

Na palubě bude mít Fujian 60 letadel

Twz uvádí, že fotografie z vyplutí Fujianu ukazují, že bylo na její palubě 5 maket letadel. Očekává se však, že v reálném nasazení bude číslo kolem 60, nicméně americká plavidla mají letounů 75 až 80. Stejně jako americké lodě je pak nový čínský nosič typu CATOBAR, což znamená, že letouny startují za pomoci katapultu a přistávají na palubě s brzdícími lany. Ostatní dvě čínské letadlové lodě jsou menší a mají takzvaný skokanský můstek.

Největší válečná loď světa, CVN 78, stála 300 miliard a je extrémně silná. Ve světě přitom ani zdaleka nemá protějšek

Fujian bude využívat letouny Shenyang J-35, což je navalizovaná verze čínského dvoumotorového letounu páté generace Shenyang J-31 Gyrfalcon, uvádí Wikipedia. Letadlo podle všeho stále prochází testy, ale vzhledem k tomu, že si J-31 objednal Pákistán, budou v závěrečných fázích. Dalším bude letadlo 4,5. generace Shenyang J-15 Flying Shark používané na současných letadlových lodích. Je postavenp na základě ruského letounu Suchoj Su-33 a jeho modernizovaná verze J-15B má schopnost operovat z plavidel CATOBAR.

Článek Nejnovější čínská letadlová loď je monstrózní a modernější než mnohé protějšky, ale na americké přesto významně ztrácí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Soupeření Číny, Ruska a USA je dlouhodobé

Hlavním soupeřem jsou v oblasti Pacifiku samozřejmě Spojené státy americké, které jsou trnem v oku jak Rusku, tak Čínské lidové republice. Největší země světa je hlavně vzhledem k rozsáhlí podpoře Ukrajiny s nejsilnější zemí světa na kordy, zatímco zemi draka zase vadí americká přítomnost v západním Pacifiku a podpora některých států, s nimiž má územní spory. Nejvíce ožehavé jsou americké záruky Tchaj-wanu, který Čína považuje za své vzbouřenecké území, ale USA ho slíbily v případě útoku bránit, na což se už Tchaj-wan připravuje.

„Pryč se zlým Západem i Ruskem“, zájem je o čínské vojenské letouny: jsou ekvivalentem F-16 a nahradit mohou i Panavia Tornado

Výsledkem amerického vlivu jsou pak akce jako velké čínsko-ruské cvičení u Aljašky na přelomu července a srpna 2023. Účastnilo se ho 11 plavidel včetně čínských torpédoborců třídy Type 052 nebo ruských třídy Udaloy. I když se pohybovala v mezinárodních vodách, i tak k nim Američané vyslali hned 4 své torpédoborce a hlídkový letoun Boeing P-8 Poseidon. V poslední době spolu však ruské a čínské lodě hlídkovaly i na dalších sporných místech.

Velmoci mají řadu územních sporů

Rusko a Čína mají v oblasti západního Pacifiku s jinými státy velké spory. Rusko hlavně s největším tamním spojencem USA, tedy s Japonskem, protože na konci druhé světové války okupovalo japonské Kurilské ostrovy. Čína se zase pře s Japonci o menší ostrůvky, ale ještě vážnější jsou její akce v Jihočínském moři. Téměř celé si ho nárokuje pro sebe, přičemž si počíná velmi agresivně. Nutno říci, že Spojené státy americké, ale i další západní země, tam občas posílají lodě na podporu jiných států, potažmo aby čínské aktivity utlumily.

iZdroj fotografie: Ozbrojené síly Izraele

Na stále drzejší akty Číny a Ruska začínají okolní státy pochopitelně reagovat. Například v USA probíhá debata, zda na Aljašce zřídit stálou základnu námořnictva, což by znamenalo posílení jehid přítomnosti v oblasti severního Pacifiku´, s zároveň by to bylo blízko do Ruska. Američané mají už teď pakt AUKUS složený z USA, Velké Británie a Austrálie, ale spolupráci a větší koordinaci se snaží prohlubovat i s Japonskem a Jižní Koreou. I v jejich případe se mluví o uzavření nějakého paktu, což samozřejmě zvyšuje obavy Číny i Ruska.

Článek Čínsko-ruská flotila podtrhuje spolupráci obou zemí a Americe tak roste velká protiváha aneb „Nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výrazně vetší než předchozí fregaty

Označení Type 054B může evokovat starší typ čínské fregaty Type 054A, kterých je v současnosti ve službě kolem 30 (a další jsou ve výstavbě), ale ve skutečnosti jde o plavidlo nové generace. K dispozici jsou sice jenom odhady, ale fregata by měla být mnohem větší než jacíkoliv předchůdci. Její výtlak má být kolem 6 400 tun a délka 147 metrů, zatímco Type 054A dosahuje délky 134 metrů a výtlaku necelých 4 tisíc tun. Je tedy logické, že nová třída fregat bude silnější – a jen pro srovnání, čínské torpédoborce Type 052D mají výtlak 7 500 tun.

Lead Ship of PLAN Type 054B Frigate pic.twitter.com/AfQInb5R6u

— David Wang (@Nickatgreat1220) August 28, 2023

Fotografie plavidla pak také naznačují, že má na přídi 32 buněk vertikálního odpalovače střel. Zatím však není jasné, jestli jde o stejný typ jako u Type 054A s možností odpalovat střely HQ-16 proti vzdušným cílům, stejně jako lehká torpéda, anebo jde o univerzální typ podobný tomu na velkém torpédoborci Type 055. Z toho lze vypalovat nejen střely HQ-9 proti vzdušným cílům, ale i řízené protilodní střely a střely k zasahování pozemních cílů, ale i další. Type 054B by ale mohla mít ještě další sadu buněk nebo odpalovač protilodních střel.

Type 054B dostala větší dělo

Větší velikost oproti Type054 je znát i na použitém děle – zatímco menší čínská fregata má zbraň ráže 76 milimetrů, větší používá ráži 100 milimetrů, což je značný rozdíl. Loď má také minimálně jedno rotační dělo ráže 30 milimetrů na ničení přilétajících střel, na delší vzdálenosti pak může použít střely HQ-10. Vedle toho by měla fregata Type 054B disponovat moderním radarem AESA a příďovým sonarem, stejně jako sonarem s vlečeným polem. Z její paluby bude pravděpodobně operovat také vrtulník Harbin Z-20F.

Čína zvolila před lety lepší taktiku a Amerika dnes nemá dost lodí ani k zajištění své národní bezpečnosti, natož k misím ve světě

Ani tyto nové čínské fregaty však nebudou dosahovat síly početných amerických torpédoborců třídy Arleigh Burke, a pochopitelně je už vůbec nelze srovnávat třeba s letadlovými loděmi. I tak se ale jedná o silná plavidla, a jelikož jsou menší a levnější, lze je stavět rychleji a ve větších počtech, což má mnoho výhod. I proto se nejspíše americké námořnictvo vrací k fregatám, nyní jeho loděnice staví první loď třídy Constellation, který je něco větší než Type 054B, ale bude podobně vyzbrojená. Zatím plánuje 4 taková plavidla, do budoucna možná více.

Článek Fregata Type 054B nové generace se může stát páteří čínského loďstva, zastoupí i torpédoborec; a Amerika už staví podobnou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Konstrukce je převzata z plavidla Liaoning

Shandong je podobný první čínské letadlové lodi Liaoning, jíž Čína jako nedokončenou zakoupila na Ukrajině, a většinu z ní převzala. Jde o plavidlo se skokanským můstkem bez katapultů, čímž je jeho použití částečně limitované, ale vyrovná se lodím podobných konstrukcí ve světě. První operační schopnosti dosáhlo toto ryze čínské plavidlo v říjnu 2020, a roku 2023 se účastnilo série cvičení, během nichž čínské námořnictvo nacvičovalo i útoky na Tchaj-wan.

iZdroj fotografie: Uživatel Tyg728 / Creative Commons / CC BY-SA

Letadlová loď Shandong má na délku 305 metrů a její výtlak je kolem 70 tisíc tun, takže je menší než americké letadlové lodě, jejichž nejpočetnější třída Nimitz dosahuje délky 333 metrů a výtlaku přes 100 tisíc tun. Čínské plavidlo dosahuje rychlosti 31 uzlů, což je s americkými plavidly srovnatelné, ale má konvenční pohon, nikoliv jaderný. To znamená, že nemá neomezený dosah a musí se spoléhat na tankování na moři.

Na palubě Shandong je 32 letounů J-15

Oproti americkým plavidlům je veliký rozdíl v počtu letadel operujících z paluby. Na čínskou loď se totiž vejde pouze 32 letounů Shenyang J-15 Flying Shark, 4 vrtulníky Harbin Z-9 a 8 vrtulníků Harbin Z-18, kdežto z palub zmíněných amerických lodí dokáže odstartovat až 90 letounů a helikoptér, tedy zhruba 2násobek. Slabší je pak i protivzdušná výzbroj, jíž tvoří 3 systémy Typ 1130 CIWS a trojice odpalovačů protiletadlových střel krátkého doletu HQ-10. Na druhou stranu, hlavní ochranu letadlových lodí obstarávají doprovodná plavidla.

Čínské stíhačky Chengdu J-20 jsou rychlejší a obratnější než americké F-35, nemají žádné technické potíže, a také jich vzniká více

Letouny Shenyang J-15 Flying Shark vychází z ruských letadel Suchoj Su-33, které Čína před lety získala z Ukrajiny, přičemž jsou ve službě od roku 2013. Podle odborníku se schopnostmi vyrovnají americkým letounům McDonnell Douglas F/A-18 Hornet, a jejich nejnovější verze mají dokonce radary typu AESA, i když oproti nim mají o něco menší nosnost. Určitě však ale nemohou konkurovat americkým palubním Lockheed Martin F-35C Lightning II; i proto Čína pracuje na palubní verzi letounu páté generace Shenyang J-31.

Článek Historicky 1. a 100% čínská letadlová loď Shandong je obří, ale stále o 1/3 menší než americká třídy Nimitz; přesto ji nelze podceňovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tchaj-wan je vlastně starý čínský režim

Tchaj-wan, dnes nazývaný také „Čínská republika“, je historicky opravdu součástí Číny. Když ale po druhé světové válce vypukla v zemi draka občanské válka, v níž komunisté porazili vládnoucí Kuomintang, stáhly se zbytky jeho sil právě na Tchaj-wan. Nějakou dobu byl ostrov většinou světa považován za nástupce Číny, ale nakonec se jí stala Čínská lidová republika, ačkoliv si Tchaj-wan udržel nezávislost. S rostoucí ekonomickou i vojenskou silou je ale komunistický režim stále bojovnější a neskrývá ambice, že by ho rád začlenil do své „struktury“.

Ostrovní stát má vlastní vládu, ústavu i armádu, a deklaruje připravenost zabránit Číně ve znovusjednocení. To by totiž prakticky znamenalo nastolení čínského komunistického režimu namísto současné demokracie. Tchaj-wan má nicméně opravdu velkou oporu ve Spojených státech amerických, od nichž dostává mnohé zbraně – pro příklad nejnovější typ letounu General Dynamics F-16 Fighting Falcon, tanky M1 Abrams, ale třeba i protilodní střely Harpoon.

Čína ale v posledních letech začala tlak vůči Tchaj-wanu zostřovat a takřka denně nepřetržitě vysílá k ostrovu svoje letouny, případně v jeho blízkosti pořádá velké vojenské manévry. A to až takové intenzity, že ostrov v podstatě blokuje od okolního světa. Někteří analytici dokonce upozorňují, že během několika let se může Čína pokusit vyřešit otázku Tchaj-wanu násilnou cestou, tedy vojenskou invazí.

Americký torpédoborec nevidí Čína ráda

Spojené státy dávají najevo, že jsou připraveny ostrov bránit. Po posledním velkém cvičení poslaly torpédoborec USS Milius, aby proplul úžinou mezi Čínou a Tchaj-wanem širokou asi jen 150 kilometrů. Čína naopak v reakci na přítomnost plavidla prohlásila, že je připravena chránit suverenitu země, bezpečnost a regionální mír, stejně jako její stabilitu. V té době ale úžinou proplula i francouzská vojenská loď, na jejíž přítomnost Čína nereagovala.

Někteří odborníci tvrdí, že dostatek sil – hlavně vyloďovacích prostředků – by mohla mít Čína k dispozici v roce 2027. Na druhou stranu se na konflikt připravuje i Tchaj-wan, který posiluje protilodní a protivzdušnou obranu, ve skladech má mít tisíce min k zaminování přístupů k vyloďovacím plážím, jichž je po celém ostrově vhodných jen několik. Vedle toho posiluje také své pozemní síly o další tanky, těžké dělostřelectvo a moderní systémy s cílem invazi odrazit, dokud nedorazí posily z USA. Ty už navíc v Tichomoří budují ostrovní základny.

Článek Provokace pěkně zblízka: americká námořní loď u Tchaj-wanu by mohla být vzkazem „výbojné“ Číně, nikoliv však bez rizika se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čína letadlové lodě doslova chrlí

Asijská velmoc postupuje systematicky, vzorovým příkladem může být budování flotily čínských letadlových lodí. Vůbec první takové plavidlo je Liaoning, někdejší sovětský projekt, který země draka koupila v rozestavěném stavu a nechala ji dokončit na Ukrajině. Druhá letadlová loď Shandong byla pak postavena podle ní, ale už kompletně v Číně. V roce 2022 došlo ke spuštění další letadlové lodě, tentokrát Fujian, která má již 100% čínskou konstrukci, a po zařazení do služby se stane – hned po amerických letadlových lodích – největším plavidlem svého druhu na světě.

Jde o vyspělou loď se systémem CATOBAR, takže letadla startují za pomoci katapultů, a přistávají tak, že se hákem zachytí o záchytné lano. Čína navíc pracuje na čtvrté letadlové lodi, která už by měla mít i jaderný pohon. V plánech čínského námořnictva se mluví o konečném stavu 6 letadlových lodí, což je sice pořád méně než 11 amerických, ale ještě nikdo se v novodobé historii síle Spojených států takto nepřiblížil.

Letadlové lodě ale nejsou jedinými plavidly, na něž se čínské námořnictvo zaměřilo. Ve službě má také 25 torpédoborců Type 052D, což je ekvivalent americké třídy Arleigh Burke, akorát s čínskou verzí systému Aegis. Dále má ve výzbroji již 7 velkých torpédoborců Type 55, což jsou spíše křižníky vyzbrojené řízenými střelami, a rozrůstá se i program jaderných ponorek se stále lepšími schopnostmi. Ty umí nejenom tvrdě zaútočit na jiná plavidla, ale také nesou balistické střely.

Čínské lodě mohou mít problém s kvalitou

Samotné počty plavidel pochopitelně nejsou vše, ale nikdo dnes vlastně nedokáže říci, jak moc je čínské námořnictvo schopné. Existence lodí je potvrzena, ale jsou pochybnosti o jejich kvalitě i úrovni posádek. Jestliže se např. o technických potížích plavidel amerického námořnictva ví, komunistická cenzura žádné zprávy ven nepustí. Někdejší Čínou nedokonale postavené fregaty F-22P Zulfiquar pro Pákistán nicméně naznačují, že nemusí být vše v pořádku.

Za zmínku stojí i zpoždění ve stavbě čtvrtého nosiče či projektu systému protivzdušné obrany lodí HQ-26. Přesto ale nelze brát sílu čínského námořnictva na lehkou váhu, možný scénář ukázaly i pokročilé válečné herní simulace. Podle nich by sice Spojené státy při střetu s ČLR vyhrály, ale utrpěly by citelné ztráty. Navíc není 100% jasné, jak na tom lodě země draka jsou, tamní vláda se, na rozdíl od Ruska, nějak významně nechlubí.

Amerika proto plánuje posilování svého námořnictva a mj. buduje ostrovní základny poblíž Číny, aby na ni dokázala kdykoliv udeřit. Ta se naproti snaží proniknout na linii ostrovů, která ji dělí od volného oceánu. Klíčem k němu může být Tchaj-wan, na nějž byla invaze ještě donedávna vyloučena kvůli nedostatku čínských přepravních kapacit, ale Čína později připravila systém na využití civilních lodí, hlavně trajektů, což může měnit pravidla hry. V hlavách čínského vedení tak mohou být plány na invazi na ostrov dále, než odborníci tuší.

Článek Američané mají menší, ovšem stále silnější námořnictvo než Čína; ale převaha už není tak jednoznačná, na což Spojené státy reagují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Náklad poloponorné lodě tvoří jiná plavidla

Poloponorné těžké lodě jako je Yinmahu fungují vlastně jako „suché doky“, akorát s rozdílem, že pak mohou plout. Jakmile se ponoří pod hladinu, může nad její palubu vplout nějaké plavidlo, a když se zase vynoří, ocitne se ono plavidlo nad hladinou jako náklad. Užitečné to může být například v situacích, pokud je nějaká loď na širém moři poškozená a hrozí, že by se potopila, ale případně poslouží Yinmahu také při převozu nepohyblivých lodí. Podobná přeprava bude navíc rychlejší než za použití vlečných člunů.

Podle čínských tvrzení může Yinmahu takto přepravit plavidlo o výtlaku až 100 tisíc tun. Podobně velikou válečnou loď přitom čínské námořnictvo zatím ve své flotile nemá, takže to možná naznačuje i nějaký výhled do budoucnosti. Z válečných plavidel dosahují takové velikosti prozatím pouze obří americké letadlové lodě. Třeba v loňském roce spuštěná nejnovější čínská letadlová loď Fujian má výtlak necelých 72 tisíc tun. V podstatě se dá říci, že je čínské námořnictvo nyní schopno na palubě Yinmahu přepravit jakoukoli svoji válečnou loď.

Start vylodění z poloponořené lodi

Druhou možností, jak lze takové plavidlo využít, jsou teoreticky vyloďovací operace. Čína již v minulosti ukázala menší plavidlo podobného typu nazvané Donghaidao, na jehož palubě bylo umístěno velké vyloďovací vznášedlo. V místě výsadku by se taková loď mohla potopit a vznášedlo by se rázem ocitlo ve vodě. Ale lze předpokládat, že podobným způsobem by byla tato unikátní loď využita spíše v nouzi, neboť vznášedla mohou být přepraveny řadou jiných plavidel.

Jak by mohlo být podobné poloponorné plavidlo významné při nějakém konfliktu, například při pokusu o vylodění na Tchaj-wan, může ukazovat příklad potopeného ruského křižníku Moskva, který byl loni zasažen ukrajinskými protilodními střelami. Protože než se potopil ke dnu Černého moře, tak se dle všeho ještě nějakou dobu držel na hladině. Pokud by Rusko plavidlo jako Yinmahu mělo, možná by mohlo Moskvu zachránit. Vedle čínského námořnictva pak jako jediné disponuje podobným plavidlem americké.

Článek Čína ukázala „poloponornou“ loď Yinmahu, která na palubě převeze jiné plavidlo: je teprve druhá na světě, kdo ho má se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.