Malá zbraň, obrovský problém

MANPADS (Man-Portable Air-Defense Systems) jsou protiletadlové řízené střely krátkého dosahu, které unese a odpálí jeden nebo dva lidé. Stinger, nejznámější západní typ, má efektivní dosah zhruba čtyři kilometry. Ruská Verba, novější generace, dosáhne přibližně šesti. Ve srovnání se systémy typu S-300, jejichž výrobce deklaruje dosah až 350 kilometrů a výšku zásahu 30 kilometrů, to zní jako hračka.

Jenže právě v tom spočívá omyl. Síla MANPADS není v absolutním dosahu. Je v tom, co dělají pilotovi v posledních kilometrech letu, při přiblížení, přistání, vzletu nebo nízké průzkumné trase. Tedy přesně ve chvíli, kdy letoun zpomaluje, ztrácí manévrovací prostor a je nejzranitelnější.

Velký systém protivzdušné obrany potřebuje radary, vozidla, obsluhu, logistiku. Vyzařuje. Dá se detekovat, sledovat, zaměřit a zničit. Tým s MANPADS nic z toho nepotřebuje. Dva lidé, jedno odpalovací zařízení, infračervená hlavice, která pasivně sleduje tepelnou stopu motoru. Žádný radar, žádné elektromagnetické vyzařování. Střelec čeká pod letovou trasou, odpálí a zmizí. Pilot se o hrozbě dozví až v okamžiku, kdy varovný systém zachytí letící střelu, pokud ji vůbec zachytí.

Proč fléry přestávají stačit

Tradiční obrana proti infračerveně naváděným střelám stojí na klamných tepelných cílech, flérách. Letoun je vystřelí, střela se „nechá zmást“ a zamíří na falešný zdroj tepla. Proti starším systémům typu Strela nebo raným verzím Igly to fungovalo. Proti moderním střelám už ne.

Ruská Verba pracuje s třípásmovým naváděním a citlivější hlavicí, která dokáže odlišit skutečný motor od fléry. Analytický materiál americké armády u ní uvádí zhruba dvojnásobný výkon oproti starším generacím, zejména za hranicí tří kilometrů. Northrop Grumman na stránkách svého systému LAIRCM otevřeně konstatuje, že tradiční infračervená protiopatření proti moderním střelám nejsou účinná.

Proto armády přecházejí na DIRCM, směrová infračervená protiopatření, která hlavici střely aktivně ruší laserovým paprskem. Americká armáda v květnu 2026 vyřadila starší systém ATIRCM po šestnácti letech služby a nahradila ho novějším CIRCM. Rozpočtové dokumenty Pentagonu přitom výslovně zmiňují potřebu reagovat na nové hrozby infračerveně naváděných střel, tedy na hrozby, které teprve přicházejí. Závod mezi střelou a obranou nekončí. Spíš zrychluje.

Civilní letadla v zaměřovači

MANPADS nejsou jen vojenský problém. Generální tajemník ICAO v dubnu 2026 výslovně varoval před rostoucím rizikem, že civilní letadla budou zasažena nebo se ocitnou v křížové palbě v blízkosti konfliktních zón. Americký Federální letecký úřad (FAA) má pro potvrzenou hrozbu MANPADS zvláštní nouzový postup, takzvaný MANPADS ALERT, který se šíří přes komunikační kanály mezi řídícími a piloty. Rozhodnutí, zda pokračovat v přiblížení, je pak na pilotovi nebo aerolince.

V Evropě situaci řeší EASA prostřednictvím bulletinů ke konfliktním zónám. Dopad už pocítili i čeští cestující: Smartwings oznámily úpravy provozu na linkách směřujících na Blízký východ. Pro běžného pasažéra se hrozba MANPADS neprojevuje jako přímé nebezpečí, ale jako zrušený spoj, přesměrovaná trasa nebo prodloužená doba letu. Nejúčinnější obrana civilního letectví totiž není technická, je logistická. Nelétat tam, kde hrozí střelba.

Český kontext: opatrná dedukce

Přímé veřejné potvrzení konkrétní hrozby MANPADS pro české vojenské letouny v zahraničních misích v otevřených zdrojích neexistuje. Mandát AČR pro zahraniční operace do roku 2026 se soustředí hlavně na alianční ochranu vzdušného prostoru a nasazení na východním křídle NATO, tedy na úkoly, kde se letouny typicky pohybují ve vyšších výškách a nad kontrolovaným územím.

Riziko by ale prudce rostlo v okamžiku, kdy by české vrtulníky nebo transportní stroje operovaly v nestabilních regionech, nad Sahelem, při přiblížení na nechráněná letiště, v nízké výšce nad nepřátelským terénem. Právě tam, kde MANPADS excelují. A právě tam, kde kvalita pilota přestává být rozhodující a klíčovou roli přebírají senzory, protiopatření a hlavně zpravodajská příprava mise.

Asymetrie, která mění pravidla

Pokud by se údajné čínské dodávky MANPADS do Íránu potvrdily, region by získal levný nástroj, jak dramaticky zvýšit riziko pro vojenské i civilní létání. Ne proto, že by šlo o zázračnou zbraň. Ale proto, že v rukou vycvičeného operátora maže technologický náskok letectva přesně v té fázi letu, kde je pilot nejzranitelnější, a kde mu zbývá nejméně času reagovat.

Stinger stojí řádově statisíce dolarů. F-15 desítky milionů. Ta matematika je krutě jednoduchá.

Článek Nejdou zaměřit a udeřit mohou nečekaně odkudkoliv. MANPADS děsí i nejlepší piloty světa, Rusové to mohou potvrdit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nikdo neví, kde se voják s MANPADS objeví

Aktuální příměří mezi Íránem a jeho soupeři může být podle všeho využíváno ke zbrojení a přípravě na další údery. Redakci Armádního Zpravodaje nepřekvapuje, že se v Pákistánu nepodařilo dojednat ukončení války, jelikož Írán trvá na náhradě škod ze strany Ameriky, což je ale nemyslitelné, a Amerika zase chce, aby se vzdal zcela obohacování uranu.

Průser, který sráží největší pýchu i páteř ruského letectva. Továrnu na Su-35S a Su-57 zachvátil požár

TheGuardian uvedl, že americký viceprezident J. D. Vance sice označil řadu rozhovorů za přínosnou, ale k dojednání příměří nedošlo. Podmínky jsou ostatně ze strany Íránu podobně přehnané jako ze strany Ruska na Ukrajinu. Jenomže jestli opravdu nedojde k ukončení konfliktu, bude to Írán, komu zůstane totálně zdevastovaná země a chaos ve společnosti.

Ukazuje sice, že je ochotný svůj lid obětovat a nechat bombardovat naprosto vše, zatímco sám útočí na okolní země, ale tahá za mnohem kratší provaz. Ameriku stojí válka také hodně, ale může na ní profitovat i díky prodeji ropy, které má dle Donalda Trumpa přebytek a je ochotna ji ihned začít dodávat do Evropy, jak 11. dubna 2026 pronesl, uvádí AA.

Trump je na hodně tenkém ledu. Americká invaze do Íránu už jednou proběhla. A skončila masakrem amerických jednotek

Írán má totiž nadále blokovat Hormuzský průliv, a celkově to nevypadá, že by byl ochotný nastolit mír za jiných než svých podmínek. Dodávky čínských zbraní lze proto vnímat jako krok, kdy se snaží vyzbrojit, aby Američanům a Izraelcům další útoky alespoň zkomplikoval. Jaké zbraně PVO mu chce Čína dodat, není jasné, ale nabízí se několik kandidátů.

Čína vyrábí exportní verzi FeiNu (FN), která zahrnuje systém FN-6 a vylepšený FN-16. Ty jsou schopny zasahovat cíle ve výškách až 4 km a do dálky až 6 km, potvrzuje Wikipedia, přičemž je Čína dříve dodávala Íránu, Malajsii, Kambodži, Súdánu, Pákistánu, Peru, Sýrii, Bangladéši nebo Myanmaru. Íránci by se tedy nemuseli učit od začátku, jak s nimi zacházet.

Odzbrojený Krym: Ukrajinci nejdříve oslepili, a poté demilitarizovali celý poloostrov. A Rusové nic nezmohou

Jde aktuálně o nejlepší taktiku, jakou může Írán v oblasti PVO zvolit. Velké systémy s radary totiž dokáže americká a izraelská armáda odhalit a zničit je dříve, než napáchají nějaké škody, což u MANPADS neplatí. Jejich obsluha de facto identifikuje letadla vizuálně na krátkou vzdálenost, a jelikož nemá žádný radar, není zaměřitelná nepřátelskými systémy.

Právě tak se Íráncům s největší pravděpodobností podařilo sestřelit americký F-15E Strike Eagle a A-10 Thunderbolt II, které letěly velmi nízko nad zemí. Když se ale letouny drží vysoko, ten první může vystoupat až do 18 km, uvádí Wikipedia, MANPADS je tam neohrozí. To ale zase komplikuje některé operace, takže toho piloti nemohou vždy využívat. AA uvádí, že Peking dodávku zbraní do Íránu popřel, ale to nemusí nic znamenat.

Článek Íránská taktika přitopí americkému a izraelskému letectvu pod kotlem. Čína posílá zbraně, které je dokáží srazit z oblohy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

66 zničených a poškozených vrtulníků Ka-52

Ka-52 vypadá papírově dobře. WeaponSystems uvádí, že jde o dvoumotorový vrtulník s koaxiálním rotorem, což má zvyšovat jeho odolnost a manévrovatelnost. Na 6 závěsnících potom dokáže nést výzbroj o hmotnosti až 2,8 tun včetně řízených protitankových střel. Ačkoliv by tedy měl být ničivý, skutečností zůstává, že během války na Ukrajině utrpěl nemalé ztráty. Wikipedia uvádí, že v prosinci 2025 bylo vizuálně doloženo 66 zničených nebo poškozených Alligatorů, z nichž mají velkou část na svědomí systémy MANPADS.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Podle vojenského analytika Jiřího Vojáčka se proti takové zbrani Alligator neumí pořádně bránit a Rusko s tím má velké problémy. „Právě systémy, které se starají o ochranu vrtulníku proti odpáleným raketám, závisí na technologiích, které Rusko dlouhodobě importovalo zejména z Francie,“ vysvětlil. Některé problémy podle něj může řešit modernizace Ka-52M, ale z ní měly být vyrobeny pouze dva prototypy a není jasné, zda ruské ozbrojené síly tyto modernizované verze odebírají ze sériové výroby. Měly by mít například lepší pasivní ochranou pilotů.

Vrtulník Ka-52 lze snadno zaměřit

Zkratkou MANPADS je označován přenosný protiletadlový systém, což bývá střela většinou odpalovaná z ramene jednoho vojáka, uvádí Wikipedia. Nejčastěji je naváděna prostřednictvím infračerveného hledače, tedy se zaměří na teplo motoru. A ten z Ka-52 produkuje značné množství, a ještě není nijak rozptylované – na rozdíl od amerického Boeing AH-64 Apache. Armádní Zpravodaj se proto domnívá, že je Alligator až příliš snadným cílem, a nepomůže mu ani odpalování světlic – moderní střely totiž umí podobné návnady ignorovat.

Video: britští veteráni na Ukrajině z mezinárodní legie roznesli Rusy, kteří vzdorovitě drželi pozice

Rusko ale přišlo s jistým řešením zranitelnosti Ka-52. TheAsiaLive uvádí, že začalo používat vrtulníky tak, že odpalují řízené střely z dálky a mimo dosah ukrajinských MANPADS. Tím se podařilo jejich ztráty snížit, ale na druhou stranu nemohou sloužit k poskytování blízké podpory. Jiří Vojáček navíc upozorňuje, že má Rusko lepší vrtulník než Ka-52, a to Mil Mi-28NM Havoc. Očekává proto, že se právě na něj v dalších letech zaměří.

Článek Ka-52 má být nejmodernější bitevní vrtulník, ale Ukrajinci ho na frontě loví levnými střelami. Rusko už má nástupce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MANPADS zvládne dron zničit snadno

Systém označovaný jako MANPADS je přenosná střela země-vzduch většinou odpalovaná z ramene, vysvětluje Wikipedia. Takováto střela je přesně naváděná, nejčastějším způsobem je infračervený naváděč, který se zaměřuje na teplo cíle vycházející z jeho motoru, ačkoliv existují i další způsoby zaměření, například prostřednictvím laserového paprsku. Podobné zbraně byly vyvinuté k ničení nízko letících letounů, vrtulníků nebo střel s plochou dráhou letu, takže je jasné, že zvládají i větší typy dronů, ovšem na malé pravděpodobně nestačí.

Video: na reakci bylo 20 sekund, ale Rusové nedokázali Kyjev srazit. Jejich hypersonické střely sestřelil

Proti dronu lze použít například systém 9K38 Igla, alespoň tak ho označuje popisek daného videa. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že není jasné, zda se nejedná o omyl, protože je zbraň současně označovaná jako polská. Wikipedia ovšem uvádí, že systém Igla byl vyvinutý v Sovětském svazu a posléze vyráběný v Rusku. Má infračervený vyhledávač, takže se může snadno zaměřit na teplo motoru vycházejícího z dronu typu Shahed. Ten navíc létá maximální rychlostí jenom 185 km/h, uvádí Wikipedia, takže nemá šanci uniknout.

Pokud by se jednalo o polskou zbraň, pravděpodobně by šlo o PZR Grom. Ten je s ruskou Iglou snadno zaměnitelný, protože může jít o jeho kopii. Wikipedia uvádí, že Polsko původně mělo vyrábět licenčně systém Igla, ale po rozpadu Varšavské smlouvy k poskytnutí licence nedošlo. Existuje veliké podezření, že polské tajné služby plány zbraně získaly a na jejich základě byl vyvinutý PZR Grom. Vypadá téměř totožně a má také velice podobné parametry.

Atomová pěst Paříže: Kreml dobře ví, že jestli stiskne červené tlačítko, do 20 minut skončí

Problémem obou systémů je cena je přibližně 1 milion dolarů (20,5 milionů Kč), upozorňuje Armádní Zpravodaj, kdežto cena dronu typu Shahed je v desítkách tisíc dolarů – jde tedy o razantní nepoměr a bránící se armáda vynakládá mnohem větší částky než armáda útočící. Ale sestřelení dronu může samozřejmě zabránit velikým škodám. Proto je jasné, že i když MANPADS proti dronům použít lze, ozbrojené síly hledají nějaké mnohem levnější řešení.

Rosyjski dron po spotkaniu z polskim MANDPAS igła 🙃😂 pic.twitter.com/t3MAiaw07g

— Belarus ⬜️🟥⬜️🤝Ukraine 🇺🇦 (@Propeertys) December 20, 2025

Dron sestřelený MANPADS (zveřejněno 20. prosince 2025)

Článek Video: Ukrajinci nasadili metlu na ruské těžké drony. Pochlubili se, s jakou přesností je umí poslat k zemi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok z obou směrů Ukrajinci zastavili

V incidentu došlo 06. ledna 2026, když ruské jednotky zahájily masivní kombinovaný útok na pozice 71. brigády „Jäger“ 8. výsadkového sboru ukrajinské armády v oblasti Sumy, tedy jenom asi 30 km od hranic s Ruskem, konkrétně s Kurskou oblastí. Nepřítel se pokusil prorazit obranu mezi obcemi Andriivka a Oleksijivka, a vynaložil opravdu značné zdroje.

Kreml zuří a neví, co má dělat. Američané zveřejnili záběry, jak rychle v mezinárodních vodách zabrali ruský tanker

Jenom v první fázi nasadila ruská armáda pět pěších skupin, jejichž úkolem bylo proplížit se tajně k pozicím ukrajinských výsadkářů. Ti si jich ovšem všimli a zaútočili na ně ze strany, čímž jim postup narušili. Rusové s sebou pravděpodobně neměli žádný systém PVO, takže na ně drony útočily de facto neomezeně, hlavně potom ty bombardovací.

Nejspíše by jim stačil i starý MANPADS, který by mohl zničit alespoň velké drony. Wikipedia totiž vysvětluje, že bombardovací bývají často poměrně velké, v poloměru jde i o vyšší desítky centimetrů, což jim dává poměrně vysokou nosnost až 15 kg. Stejně tak použili Ukrajinci drony sebevražedné, které mohou nést improvizované nálože i protipěchotní granáty.

Video: ukrajinští vojáci natočili z pár metrů, co zbylo z ruského tanku T-80BVM. Věž se ani nepodařilo najít

Kupříkladu granát OG-7V z protitankového granátometu RPG-7 je fragmentační, a i když mají vojáci neprůstřelné cesty, s jistotou je zabije až na 7 metrů, uvádí Wikipedia, ale zraňovat umí i na větší dálku. Vedle toho je v obraně vidět tažená houfnice, ukrajinská armáda používá hojně třeba D-20 a D-30, event. moderní 2P22 Bohdana-BG s dosahem až 60 km.

To však platí pro raketově pohánění projektily. S těmi klasickými zvládne až 42 km, potvrzuje Wikipedia, ale i to je mimořádně dobrý dosah. Rusové zkusili následně zaútočit s pěchotou také z druhého směru, ale scénář byl úplně stejný. Smrt mělo v boji najít 42 útočících vojáků, a další byli nejspíše raněni, ale to ze záběrů posoudit nelze, a prohlášení to neuvádí.

Článek Video: Rusové spustili rozsáhlý útok, ale ukrajinští výsadkáři jim vpadli do boku. Dokonalý manévr rozhodl o jejich neúspěchu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na Shahed přidělali Rusové systém Verba

O snaze Ruska vypořádat se s protidronovou obranou Ukrajiny svědčí sestřelení Shahedu nebo jeho ruské verze Geran-2 s nezvyklým vybavením. Ivan Khomenko na X uvádí, že na něm byl nainstalovaný systém MANPADS 9K333 Verba, ale o tom, nakolik je systém funkční, nejsou žádné informace, a neexistuje ani zaznamenaný případ, kdy by takto vybavený dron na něco útočil. Může se tedy jednat o testovanou zbraň, ale teoreticky může být funkční.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

9K333 Verba je nejmodernější typ ruského systému PVO krátkého dosahu odpalovaného z ramene. Wikipedia uvádí, že dosah jeho střely je 6,5 km do dálky a 4,5 km do výšky v případě, že je odpálena ze země. Má přitom infračervené navádění, takže se zaměřuje na teplo vycházející z motoru letadla, vrtulníku či řízené střely, a má být odolná proti různým protiopatřením. Její rychlost je potom až Mach 1,5 a disponuje hlavicí o hmotnosti 1,5 kg.

Střelu musí odpálit až operátor

Ukrajinskou obranou sestřelený dron s přidělanou Verbou v horní části má být řízen pomocí radiového signálu, a ve výbavě mu nemá chybět kamera, uvádí United24Media. Liší se tedy od běžných sebevražedných verzí, protože ty jsou většinou naváděny prostřednictvím GPS a dalšími nezávislými systémy. Z toho lze vyvodit, že je zaměřování střely propojené s kamerou, a v okamžiku, kdy operátor bezpilotního letounu zaměří cíl, může ji odpálit. S největší pravděpodobností to však nejde do všech směrů, ale jenom dopředu.

Kreml nevěří, co mu vyrostlo pod rukama. Ukrajinci zvládají výrobu smrtonosného dronu se 120kg hlavicí pro údery v týlu

Nebezpečné to může být hlavně pro vrtulníky a lehká letadla používaná Ukrajinou k ničení dronů. Jestliže se na ně Verba zaměří, mohla by je z oblohy sundat, ale není jasní, zda je řešení opravdu funkční. Jedním z možných typů obrany by mohlo být nenalétat na drony zepředu, ale spíše zezadu, kam střela nemíří. Armádní Zpravodaj nevylučuje ani možnost, že by podobný dron mohl sestřelovat například průzkumné ukrajinské drony nad frontou. Shahed navíc vydrží ve vzduchu několik hodin, mohl by tedy dlouho hlídkovat v nějaké oblasti.

Russia has turned Shahed drones into flying missile launchers.
Ukrainian forces downed a modified drone carrying a Verba MANPADS — capable of targeting aircraft mid-air. pic.twitter.com/cMVzN5Txxa

— Ivan Khomenko (@KhomenkoIv60065) January 5, 2026

Shahed se systémem 9K333 Verba

Článek Rusové zkouší novinku. Namontovali na dron systém PVO, ale Ukrajinci jim ho stejně sestřelili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V dosahu byla střela jenom několik vteřin

Ukrajinský voják, konkrétně šlo o Volodymyra Pshenychniaka, velitele kulometné jednotky Haličsko-volyňské radiotechnické brigády, využil k sestřelení 9K38 Igla typu MANPADS. Jedná se o systém zařazený do výzbroje již v roce 1981, uvádí Wikipedia s tím, že dostřelí v základu do vzdálenosti 5 km, a v nejlepší verzi do 6 km, ale nejde jenom o pozemní zbraň.

Ukrajinské Flamingo zaujalo zahraniční investory. Oceňují efektivní a levný nástroj, který děsí Kreml

Byla totiž upravena i pro použití na vrtulnících nebo na lodích, ač dnes existují lepší alternativy. Ukrajinský voják měl střílet na střelu s plochou dráhou letu, která sice není na záběrech, zřejmě z mobilního telefonu, zřetelná, ale v dáli je vidět její zásah a exploze, a následně i nalezené trosky, podle nichž se Armádní Zpravodaj domnívá, že šlo o Ch-101 nebo Ch-55.

Obě jsou velmi nebezpečné, přičemž ta první má dosah 3 500 km, uvádí Wikipedia s tím, že dosahuje rychlosti Mach 0,6 až 0,78, přičemž váží 2 400 kg. Ta druhá je potom její předchůdce s horšími, ovšem stále velmi slušnými parametry. Zasahuje až na 2 500 km, ale váží 1 650 kg, zatímco rychlost má stejnou, potvrzuje Wikipedia. Odpalována je přitom, stejně jako Ch-101, z bombardérů Tu-95MS a Tu-160, a oproti ní také z frontového Su-34.

Ukrajinci provedli hluboký úder v ruském týlu. Bezradná PVO propustila jejich útoky na vojenské letiště 500 km od fronty

Vzhledem k tomu, že je rychlost obou asi 200 m/s, nemá střela z 9K38 Igla problém ji dohnat, jelikož dosahuje 600 m/s, a někdy až 800 m/s. Je zřejmé, že byla ruská střela nasměrována proti významnému cíli, k čemuž je určena. Jejím sestřelením tak mohl voják ochránit velitelské centrum, letiště, bunkr, ale také muniční sklad nebo výrobní podnik.

Sestřelení ruské střely s plochou dráhou letu, nejspíše Ch-101 nebo Ch-55, systémem 9K38 MANPADS (zveřejněno 13. prosince 2024)

Článek Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čínský MANPADS zničil ruskou střelu

Užívání čínského přenosného protiletadlového raketometu (neboli MANPADS) FN-6 je prokázáno, ukrajinští vojáci s ním totiž sestřelili ruskou střelu s plochou dráhou letu Kalibr nebo Ch-101. Jde o moderní zbraň, která je schopná zasáhnout cíle do vzdálenosti 6 kilometrů a výšky 3,8 kilometrů, uvádí Wikipedia. Čína tento komplet exportovala do několika zemí, ovšem nikdy ne na Ukrajinu, pročež je trochu záhadou, kde se tam najednou vzal.

První vysvětlení poskytují sociální sítě; uživatelé například diskutují o tom, že by čínský FN-6 mohl pocházet ze Súdánu, kam ho Číňané vyvezli. V posledních letech v něm totiž panuje napjatá a nepřehledná situace a občanská válka, a zbraně jsou tam volně dostupné. Různé skupiny je tak mohou dostat na černý trh. Armádní Zpravodaj nevylučuje, že se Ukrajina nebo někdo z jejích spojenců chytil příležitosti a kvalitní komplet prostě koupil.

Ukrajina dostala zbraně pro Jemen

Dodavateli různých zbraní jsou též spojenci, nejčastěji Američané. V minulosti předali Ukrajině třeba zabavené íránské dodávky pro povstalce v Jemenu, uvádí United24Media. Americké námořnictvo je zadrželo při jejich cestě na moři. Írán sice není oficiální odběratel kompletu FN-6, ale samozřejmě není vyloučeno, že ho mohl koupit tajně, jelikož má na zemi draka vazby. Navíc byl používán v syrském konfliktu, kde byl Írán zainteresovaný, takže k němu měl přístup.

Mají se Rusové bát? Britové je důrazně varovali, že tvrdě zakročí, pokud si ještě dovolí napadnout jejich letadlo

Možnosti je samozřejmě více, přičemž platí, že jsou na Ukrajině i jiné čínské zbraně. Technology uvádí, že bylo zaznamenáno kupříkladu užívání čínského salvového raketometu Type 63, který má 12 raket ráže 107 milimetrů a je umístěn na dvoukolovém podvozku a tahán podobně jako tažené dělo. I zde existují spekulace, kde ho Ukrajinci vzali. Nabízí se možnost ukořistění od Rusů nebo třeba dodávka z Bosny a Hercegoviny.

Článek Rusové nejsou nadšení. Ukrajinci proti nim začali používat raketomety z Číny, která jim je ovšem neprodala se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Raketa z MANPADS trefila ruskou střelu

Záběry ukazují nejspíše ukrajinský mobilní tým vybavený zbraněmi krátkého dosahu určenými k likvidaci dronů nebo řízených střel při ruských útocích. Jeden z jeho členů má na ramenou systém MANPADS, a v dálce je slyšet hluk proudového motoru. Bude se jednat o pohon ruské střely, proti níž voják zasahoval. Po několika sekundách je v dálce – obzor je na videu ale rozmazán – rozeznatelný výbuch, a reakce vojáků naznačuje, že se trefil.

Video: Mnozí mají tanky za mrtvé, ale ukrajinský Leopard rozstřílel ruské pozice a jasně ukázal opak, i když v jednom případě minul

Zasažena měla být střela Kalibr odpalovaná z lodí nebo ponorek. Wikipedia uvádí, že existuje v několika verzích, ale o jakou se konkrétně jednalo, není jasné. Většinou létá rychlostí kolem Mach 0,8, takže je poměrně rychlá, takže má střelec na její zničení jenom málo času. Pokud je ovšem připravený, může ji spolehlivě zaměřit a zničit. Kalibr může mít dolet až 2 500 kilometrů a hlavici těžkou až 500 kilogramů, což opět záleží na verzi.

Velice zajímavá je zbraň, kterou voják k sestřelení Kalibru použil. Jedná se totiž o čínský MANPADS FN-6. Wikipedia uvádí, že jde o 16 kg těžký komplet naváděný infračerveně, tedy teplem motoru cíle, a rychlost z něj odpálené rakety je zhruba 2 100 km/h, takže je rychlejší než Kalibr. Její dosah je však pouze 6 kilometrů, což svědčí o tom, že střelec musel být velice blízko a jednat rychle, jinak by ruská střela vmžiku z jeho dosahu unikla.

Putin silně riskuje. Nechal přisunout 16 strategických bombardérů Tu-22M3 blíže k Ukrajině. Snadno o ně může přijít

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že Čína oficiálně žádné zbraně stranám rusko-ukrajinské války nedodává, i když Rusko zásobuje zbožím dvojího určení. Je proto překvapivé, že Ukrajina moderní čínský MANPADS má – oficiálně ho totiž ani před válkou nekoupila. Sofx uvádí, že se k ní s největší pravděpodobností dostal ze Súdánu, jehož ozbrojené síly touto zbraní disponují. Není však jasné, zda ho koupila přímo Ukrajina nebo nějaký z jejích spojenců.

Ukrajinec využívající MANPADS FN-6 zničil ruskou střelu Kalibr (zveřejněno 19. listopadu 2025)

Článek Video: Je rychlá, a přesto Ukrajinci ruskou střelu Kalibr sestřelili pomocí čínského MANPADS, který ani nemají mít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-25 zasáhla přenosná protiletadlová zbraň

Záběry pořízené v okolí města Toreck členy ukrajinské protivzdušné obrany ukazují, jak se vypořádali sruským Su-25. Na začátku lze vidět odpálení protiletadlové střely, pravděpodobně z nějakého systému MANPADS, a následně padající bitevník, který se na zemi roztříštil a zbyly z něj jenom ohořelé trosky. Evidentně se odvážil až příliš blízko k frontové linii.

Velký problém: Až 51 % letounů F-35A není schopno ani vzlétnout, natož bojovat. Kritika zaznívá od největšího zákazníka

Su-25 je podzvukový bitevní letoun určený k přímé podpoře pozemních jednotek. Wikipedia uvádí, že do výzbroje vstoupil v roce 1981, a postaven byl tak, aby snesl určité poškození od PVO, protože při jeho akcích hrozí, že se dostane do jejího dosahu. Používá totiž hlavně pumy nebo střely, jejichž dolet je většinou jenom několik kilometrů. A pokud to pilot přežene, může se ocitnout i v dostřelu systému MANPADS používaným jediným vojákem.

Ukrajina má ve výzbroji celou škálu MANPADS, a protože je vidět jenom střela, jde obtížně poznat, o jaký se jedná. Armádní Zpravodaj se domnívá, že by mohlo jít o americký FIM-92 Stinger s dosahem 4,8 km, uvádí MissileDefenseAdvocacy, jehož střela váží 15,2 kg, ale přesné parametry záleží i na verzi systému. Jelikož je naváděna infračerveně, zaměří se na teplo z motoru, a až na výjimky funguje podobným způsobem většina těchto zbraní.

Ukrajina již vyhlíží další F-16, které jsou hrozbou i pro páteř ruského letectva. Belgie dostala první F-35 a může splnit slib

Pokud střela ze Stingeru nebo nějakého podobného systému zasáhne letoun, jako je Su-25, s vysokou pravděpodobností ho vážně poškodí, i když jsou i případy, kdy tento bitevník zásah střelou přežil a vrátil se na letiště. Vybavený je přitom sedadlem s katapultem, takže se může pilot v případě krize zachránit. Na záběrech ale není vidět, že by se to stalo. Pokud tedy zůstal v kabině, nemohl náraz s následným výbuchem rozhodně přežít.

Článek Video: Ruský Suchoj Su-25 se přiblížil k frontě u Torecku, Ukrajinci ho sestřelili. Zbyly z něj jenom ohořelé trosky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Do dosahu RBS-70 vlétly 2 vrtulníky

Záznam ukazuje činnost ukrajinské jednotky obsluhující švédský systém MANPADS. Ze začátku videa je zřejmé, že se jedná o RBS-70 nebo nějakou jeho verzi, s nímž se obsluha schovala do zarostlého místa, aby o ní nepřítel nevěděl. Zbraň přitom obsluhuje jeden z vojáků, ale druhý, pravděpodobně pomocník, vše natáčí na kameru v okamžiku, kdy se do jejího dosahu dostane dvojice ruských vrtulníků, což je na záběrech velmi dobře vidět.

Video: Silná rána pro ruský ropný průmysl i armádu. Ukrajinci na 800 km zasáhli 2. největší ropnou rafinerii, zpracuje 6,4 % produkce

Voják v tu chvíli jeden z nich zaměří a vypálí, a viditelně ho také zasáhne. RBS-70 je systém využívající k zaměření laserový paprsek, uvádí Wikipedia, takže je složitější na obsluhu, která musí být velice dobře vycvičená. Proti tomuto druhu zaměření navíc nefungují protiopatření, jako je odpalování světlic, v důsledku čehož má zvolený vrtulník jenom malou šanci uniknout. V okamžiku, kdy se k němu odpálená raketa dostane (ta nejlepší doletí do 9 km), exploduje hlavice, v níž jsou 3 000 wolframových kuliček, a působí jako brokovnice.

Zasažený vrtulník, podle tvaru se Armádní Zpravodaj domnívá, že se jedná o ruský Kamov Ka-52 Alligator, šel okamžitě po výbuchu střely k zemi, a pozdější záběry pak ukazují jeho hořící trosky. Není jasné, jestli se dvoučlenné osádce podařilo zachránit, ačkoliv má k dispozici sedadla se schopností katapultáže, ale video neukazuje, že by se je pokusila použít. Dopad byl podle všeho velice tvrdý, takže by šance na přežití vevnitř asi nebyla velká.

Video: Ukrajinci nadělali ze dvou ruských systémů S-300 fašírku a hezky zblízka natočili, co z nich zbylo

Ztráta Ka-52 je pro ruské letectvo jednoznačně citelná. WeaponSystems uvádí, že se jedná o bitevní vrtulník zařazený do výzbroje v roce 2010, přičemž patří mezi nejmodernější helikoptéry tohoto typu na světě. Vybavený je rychlopalným kanonem ráže 30 milimetrů, řízenými protitankovými střelami a různými neřízenými střelami. A jelikož má kvalitní zaměřování s termovizí, může operovat za každého počasí, čímž se stává ještě nebezpečnější.

Článek Video: Ukrajinci se schovali mezi stromy a počkali si na ruský Ka-52 Alligator. Přesnému výstřelu nemohl uniknout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Polsko začalo se sovětským MANPADS

Historie systému Piorun se datuje do 70. let 20. století, kdy společnost MESKO začala v licenci produkovat sovětské MANPADS Strela-2M. Měla pak přejít na modernější 9K38 Igla, ale vzhledem k tomu, že se Polsko od začátku 90. let 20. století přiklánělo k Západu, nedošlo na to. Vyvinulo si proto vlastní systém, a Wikipedia spekuluje i o polské špionáži, nazvaný Grom. Ten postupně modernizovalo, až se v roce 2016 objevil Piorun označovaný i jako Grom-M.

Ruské letectvo posíleno o nejlepší frontové bombardéry současnosti. Jediné na světě unesou až 14 tun výzbroje, ale jsou i zklamáním

Výrobce popisuje systém jako zbraň určenou k eliminaci letadel, vrtulníků, dronů a řízených střel, a vzhledem k tomu, že je přenosný, slouží na krátkou vzdálenost. Vybaven je denním i nočním termovizním zaměřovačem, a zároveň naváděním odolným proti různým protiopatřením. Je tak právem velmi obávaný, protože v případě odpálení Piorunu existuje veliká pravděpodobnost zasažení, kdy pilotovi nezbývá, než se katapultovat a zkusit se tak zachránit.

Jakmile zasáhne, téměř jistě letoun zničí

Celkem má Piorun hmotnost 16,5 kilogramů a samotná hmotnost střely je 10,5 kilogramů. Wikipedia uvádí, že obsahuje fragmentační hlavici o hmotnosti 1,82 kilogramu, podle čehož Armádní Zpravodaj soudí, že zásah takovou střelou do motoru letounu – protože je naváděna teplem z něj vycházejícího – ho dokáže vážně poškodit nebo zničit. Létá přitom rychlostí přes 2 000km/h a její dosah je až 6,5 kilometrů do dálky a 4 kilometry do výšky.

Rusko si zatancovalo na tenkém ledu. NATO vyslalo F-35, aby vykázaly tři ruské stíhačky MiG-31

Úspěšně ho používá i ukrajinská armáda, která s ním zaznamenala řadu sestřelů, např. stíhacího bombardéru Suchoj Su-34 Fullback či bitevního vrtulníku Kamov Ka-52 Alligator. O tom, že jde o kvalitní zbraň, svědčí i objednávka americké armády, která si ho pořídila, ačkoliv má vlastní FIM-92 Stinger. Piorun se dostal také do výzbroje pobaltských států, Belgie nebo Norska.

Článek Metla nebes, proti níž se ruští piloti neodváží: Jakmile je Piorun zaměří, už nemají šanci uniknout. Maximálně se katapultovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O osudu vrtulníku rozhodlo několik sekund

Záběry ukazují, jak lze zničit vrtulník Ka-52. Nejprve není přesně poznat, že se na obloze nachází, jelikož je záznam pravděpodobně pořízený nějakým mobilním telefonem od kolegy vojáka s přenosným protiletadlovým systémem. V jednom okamžiku voják s dobrou muškou odpálil střelu, která je naopak viditelná dobře. Po několika sekundách raketa vrtulník zasáhla, a když se vyvalil dým, je už velice dobře zřetelný – i to, jak se řítí k zemi.

NATO bude pod drobnohledem. Rusko buduje v Kaliningradské oblasti sledovací komplex, který dosáhne až do Ameriky

Sestřelení stroje, jakým je Ka-52, je veliký úspěch – jedná se totiž o jeden z nejmodernějších vrtulníků na světě. WeaponSystems uvádí, že byl uveden do výzbroje v roce 2010 a může operovat za jakéhokoliv počasí. Je také vybaven řízenými protitankovými střelami, kanonem 30 mm a dalšími zbraněmi. K jeho obsluze je potřeba dvoučlenné osádky, která se může v případě ohrožení může i katapultovat, ale na záběrech nic takového vidět není.

Jakou zbraní byl vrtulník sestřelen, není jasné, mohla to být celá škála systémů MANPADS. Jedním z nejznámějších je FIM-92 Stinger, což je americký systém vybavený střelou s tepelným naváděním, kdy se zaměří na teplo motoru Ka-52. Nejnovější typ má dosah 8 kilometrů a obsahuje hlavici o hmotnosti 3 kilogramy, uvádí Wikipedia.

Rusko posílilo letectvo o nové Su-35S, což jsou sice moderní, ale spíše průměrné letouny, které nic nezmění

Za další možnost odhaduje redakce Armádního Zpravodaje polskou střelu Piorun, která funguje na podobném principu. ArmyRecognition uvádí, že má dosah až 6 kilometrů a obsahuje hlavici o hmotnosti 1,82 kg. Proti oběma typům střel se vrtulník může bránit například vystřelováním světlic, které je mají zmást. U moderních typů střel jsou ale zaměřovače tak sofistikované, že to jen málokdy zabere. Vrtulník navíc nejspíše žádné světlice nevypálil.

Článek Video: Ruský vrtulník Ka-52 sestřelil voják s pevnou rukou systémem MANPADS. Trvalo několik vteřin, než ho raketa zasáhla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mi-28 byl určen pro noční operace

Vrtulník Mi-28 začal vznikat ještě za Sovětského svazu jako nástupce Mi-24, ale letectvo o něj dlouho nemělo zájem. Wikipedia uvádí, že tak dostalo první verze Mi-28N až v roce 2006. Označení N je zkratkou anglického slova „night“ a značí schopnost operovat v noci, protože dostal ve své době vyspělé systémy nočního vidění. Nejnovější verze NM pak dokončila zkoušky v roce 2020, načež začala být postupně zařazována do výzbroje.

Nejmodernější útočný vrtulník na světě je zřejmě AH-64E Apache. Ale ruský Ka-52 je s ním v mnohém srovnatelný

V této novější verzi se stal mnohem nebezpečnější, protože má lepší detekční schopnosti a může používat i zbraně delšího dosahu, třeba střelu LMUR. TopWar uvádí, že je téměř 2 metry dlouhá a 105 kilogramů těžká, zatímco její dolet je až 14,5 kilometrů. Operátor ji také může zaměřit při startu, ale cíl zvolit i během jejího letu. Armádní Zpravodaj se domnívá, že dlouhý dosah je její zásadní předností, protože umožňuje Mi-28NM držet se mimo dosah MANPADS a systémů PVO kratšího dosahu, jimiž je jinak extrémně zranitelný.

iZdroj fotografie: Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY-SA

To by platilo i v momentě, kdy by se měl střetnout s ukrajinskou protivzdušnou obranou, která má třeba systém FrankenSAM založený na střelách R-73. Ty sice mají běžně dosah až 40 km, ale při odpalování ze země spíše jenom jednotky kilometrů. V podstatě by tak nedokázaly Mi-28NM ani ohrozit, pokud by na systém pálil z dostatečně velké vzdálenosti.

Radar umí vyhledávat možné cíle

Při modernizaci dostal Mi-28NM radarový systém BRLK-28 s radarem N025M umístěným nad rotorem, a také moderní elektrooptickou věž OPS-28M Tor-M v přední části, uvádí Twz. Radar slouží k tomu, aby dokázal odhalit cíle na zemi, například tanky, ale i další, a data z něj jsou propojena s elektrooptickou věží. Operátor tak může na jejich základě zaměřit střely – kromě LMUR to mohou být třeba 9M123VM Khrizantema a 9M127-1 Ataka-VM.

Jednu z nejsilnějších bojových helikoptér na světě pošle k zemi i pouhý vítr, o nízké spolehlivosti Mil Mi-28NE se ví již déle

Vrtulník Mi-28NM je poháněný dvojicí motorů a jeho osádku tvoří pilot a operátor zbraní. Má přitom klasickou konstrukci s jedním rotorem a dalším vyrovnávacím na ocase, s nímž mj. dosahuje maximální rychlosti až 320 km/h a jeho bojový dosah je kolem 200 kilometrů. Kromě řízených střel používá ještě střely neřízené nebo protiletadlové, ale stejně tak má osádka k dispozici kanon ráže 30 milimetrů se zásobou munice na 250 ran.

Článek Ukrajinci by se měli bát, pokud na obloze zahlédnou ruský vrtulník Mi-28NM. S moderními střelami se drží mimo dosah PVO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nic než vozidlo s MANPADS Verba

Konstrukce Typhoon-PVO je vlastně využitím již existujících ruských systémů. ArmyRecognition ho totiž popisuje jako obrněné vozidlo založené na podvozku K-4386 Typhoon-VDV, a jeho specialitou je, že je zkonstruované tak, aby neslo systémy MANPADS 9K333 Verba v počtu 9 kusů s místem pro 2 střelce. Nechybí mu však ani kulomet, konkrétně Kord ráže 12,7 milimetrů.

Lost Foreign Components, Developer Completes Import Substitution Work on Typhoon-PVO Armored Vehicle. with turret mount a 12,7 mm machine gun,two hatches in the roof: one for the machine gunner, the second for the MANPADS operator,the set includes 9 portable anti-aircraft systems pic.twitter.com/6ZzGr3zxPr

— Valhalla (@ELMObrokenWings) March 14, 2025

Systém Verba je potom nejnovější MANPADS ruské konstrukce, do výzbroje byl zaveden někdy v letech 2011 až 2012. WeaponSystems uvádí, že je jeho specifikem trojkanálový infračervený vyhledávač s lepšími parametry než u předchozích ruských tohoto typu. Včetně odpalovače má hmotnost 17,25 kilogramů a jeho střely dokáží zasahovat cíle do vzdálenosti 6,4 a výšky 4,5 kilometrů; o jejich zničení se má postarat hlavice těžká 1,5 kilogramu.

Vozidlo Typhoon-PVO poskytuje ochranu

K-4386 Typhoon-VDV je jedním z výsledků ruského programu Typhoon na vývoj vozidel MRAP odolných proti minám. Wikipedia uvádí, že kromě toho by mělo osádce poskytovat ochranu proti munici do ráže 14,5 milimetrů a být schopno rychlosti až 105 km/h. V protiletadlové verzi má přitom mít čtyřčlennou osádku.

FrankenSAM je inovace z nutnosti vhodná i pro NATO, spojit totiž dokáže i MIM-104 Patriot a sovětskou techniku

Vojáci dle všeho odpalují střely díky otevíracím poklopům, takže nejde o nějakou sofistikovanou integraci odpalovacího zařízení. Typhoon-PVO samozřejmě může mnohé cíle zvládnout, ale záležet to bude hlavně na schopnostech střelců. O systém mají mimochodem zájem některé africké země, což je pro ruský zbrojní průmysl určitě dobrá zpráva.

Armádní Zpravodaj se však domnívá, že je třeba to brát s rezervou, jelikož musí výrobci obrněných vozidel nejdříve pokrýt potřeby ruské armády, a není tedy jisté, že by Typhoon-PVO zvládli v nějakých významnějších počtech exportovat. I když třeba letouny Suchoj Su-57 Felon kupuje Alžírsko i přesto, že je potřebuje domácí letectvo.

Článek Úspěch pro ruský zbrojní průmysl. Svá „primitivní“ vozidla protivzdušné obrany Typhoon-PVO může udat v afrických zemích se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

SSSR chtěl zbraň, kterou nelze zmást

Z ramene odpalovanou střelu SA-18 začali konstruktéři v Sovětském svazu vyvíjet již v roce 1972. Wikipedia uvádí, že jde o zcela novou konstrukci a nikoliv o vylepšení starších zbraní z rodiny Strela. Důvodem byla stále dokonalejší zařízení k matení střel s tepelným naváděním, třeba z letadel a vrtulníků odpalované světlice, tzv. fléry. Proti systémům Strela byly účinné a SSSR potřeboval zbraň, kterou by nebylo možné tak snadno oklamat.

iZdroj fotografie: MORS / Creative Commons / CC BY

Systém 9K38 Igla byl do výzbroje sovětské armády zaveden v roce 1981, jindy je ale udáván rok 1983. WeaponSystems uvádí, že byl určen k sestřelování letadel a vrtulníků pohybujících se v nižších výškách, přičemž v současnosti může být nasazen i proti dronům nebo řízeným střelám. Má vylepšené dvoukanálové navádění, lepší hlavici i pojistky zajišťující její explozi, což z ní dělá mnohem smrtelnější zbraň, než jakými kdy byli její předchůdci. Ovšem i přesto je dnes v ruské armádě postupně nahrazována ještě lepší 9K333 Verba.

Střela z SA-18 Grouse má dosah 5 km

SA-18 Grouse se skládá z odpalovače a vlastní střely. Hmotnost je dohromady 17,9 kg, přičemž střela váží 10,8 kg, v průměru měří 72 mm a na délku 1,68 m. V jejím vnitřku je hlavice o hmotnosti 1,17 kg a pohon zajišťuje raketový motor na tuhé palivo, s nímž dosahuje rychlosti až Mach 1,9. Dosah původní střely je 5 kilometrů do dálky a zhruba 3,5 kilometru do výšky, takže mohla být v době zavedení dokonce účinnější než tehdejší verze Stingeru.

Indie se může zase o něco více vymanit ze závislosti na Rusku. Vyvinula totiž úspěšný systém protivzdušné obrany, který nahradí 9K38 Igla

Systém 9K38 Igla byl hojně exportován do mnoha zemí a po rozpadu SSSR pokračovala jeho výroba v Rusku, které mělo snahu zlepšit jeho parametry. ArmyRecognition uvádí, že v roce 2004 tak ruští vojáci dostali nejmodernější verzi označovanou jako 9K338 Igla-S, v kódu NATO jako SA-24 Grinch. Má větší hlavici o hmotnosti 2,5 kg, což zaručuje vyšší pravděpodobnost zničení cíle, dosah byl prodloužen až na 6 km a vylepšeno navádění.

Článek Sovětský SA-18 Grouse je i po 44 letech zabijákem všeho, co létá, klidně i řízených střel. Své si ale odsloužil a je nahrazován se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Igla se navádí na teplo z motoru střely

Nevšední případ, kdy se ukrajinské vojačce podařilo sestřelit řízenou střelu systémem MANPADS, ukazuje video níže. MilIn uvádí, že k tomu použila 9K38 Igla (rusky „jehla“), jímž zasáhla nespecifikovanou ruskou řízenou střelu. Sice to byla spíše náhoda, ale záběry ukazují, že v době průletu střely měla zbraň na rameni a byla připravená. Jde přitom o relativně starý systém, Wikipedia uvádí, že byl zaveden již v roce 1981. Naváděn je prostřednictvím infračerveného hledače, takže se automaticky zaměřuje na teplo vydávané motorem střely.

Foto: i kulometem lze sestřelit ruskou střelu s plochou dráhou letu rychlou 1 000 km/h, má-li voják pevnou ruku a dávku štěstí

Zničena mohla být Ch-59, což je 5,37 metrů dlouhá střela odpalovaná z letadel. ArmyRecognition uvádí, že ji pohání proudový motor rychlostí 900 až 1050 km/h, a to nízko nad zemí. Systém 9K38 Igla proto problém ji zasáhnout, protože dokáže zasahovat cíle do výšky asi 3,5 km. Navíc je i dostatečně rychlý, pohybuje se rychlostí až Mach 1,9, tedy rychleji než Ch-59. Úspěch je včak samozřejmě možný jenom v případě, že je střelec připravený, střelu zaměří a okamžitě vystřelí; v opačném případě se mu totiž rychle dostane z dohledu.

Článek Video: i nemožné se může stát – má-li ukrajinská vojačka štěstí, může hned napoprvé sestřelit ruskou střelu i zastaralou „jehlou“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruské zbraně mohli teroristé získat „oklikou“

Sklady Hizballáhu na území Libanonu skýtají různé množství a typy zbraní, přičemž MilIn uvádí, že jsou mezi nimi i moderní protitankové zbraně, případně protiletadlové rakety pocházející původně z Ruska. Identifikován byl mezi nimi například systém MANPADS 9K32 Strela-2, a stejně tak zbraně proti obrněné technice jako 9K115-2 Metis-M, RPG-29 a RPG-27. Kde je Hizballáh vzal, je neznámé, ale nejpravděpodobněji je dostal z Íránu, případně je získal v Sýrii. S oběma zeměmi totiž Rusko v posledních letech úzce spolupracuje.

iZdroj fotografie: Bundeswehr

Se zbraněmi mohou teroristé z Hizballáhu způsobit škody i moderně vyzbrojeným a vycvičeným armádám, i když by na druhou stranu bylo pošetilé se domnívat, že je mohou porazit. Hizballáh totiž nedisponuje letectvem, je zranitelný ze vzduchu, a navíc mnohá obrněná technika moderních armád používá systémy aktivní ochrany. Ty jsou zaměřené právě proti podobným zbraním, jakými teroristé disponují. Nic ale není 100%, takže při útoku ze zálohy se bojovníkům Hizballáhu může podařit zničit klidně i tank způsobit tak významné škody.

Některé zbraně jsou starší, ale pořád silné

Jednou z nejnebezpečnějších zbraní ve výzbroji teroristů je bezesporu protitankový 9K115-2 Metis-M. K němu byly ve skladech hnutí nalezeny nejenom střely protipancéřové, ale i termobarické určené proti pěchotě, případně bunkrům, v nichž se skrývá. Střely proti tankům jsou pak tandemové a poradí i s mnohým reaktivním pancéřováním. Jejich dosah je až 2 km a prorazí pancíř o síle až 980 mm, uvádí Wikipedia; podobně účinný je i raketomet RPG-29.

Hizballáh může využít situace a zaútočit na Izrael – ten by ho ovšem „přejel“, i když je o dost silnější než teroristé Hamásu

Nebezpečný je však i komplet Strela-2, což je přenosná protiletadlová zbraň obsluhovaná jedním vojákem. ArmyRecognition uvádí, že je schopna zasáhnout vzdušné cíle do vzdálenosti 3,4 a výšky 1,5 km, přičemž je naváděna infračerveně, tedy teplem pohonu cíle. Proti moderním bojovým letounům je sice většinou neúčinná, ale poradit by si mohla například s vrtulníky. Velice nebezpečná pak může být i proti civilním cílům, a není vůbec od věci si představit, že ji mohou teroristé použít třeba k sestřelení startujícího dopravního letadla.

Článek Teroristický Hizballáh může používat i moderní ruské zbraně, které mu může závidět kdejaká armáda. Ovšem ani ty mu nepomohou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rusko by mohlo ztratit více než Indii

Indická armáda, podobně jako všechny ozbrojené síly na světě, systém protivzdušné obrany velmi krátkého dosahu potřebuje, a vývoj vlastního dával největší smysl. ArmyRecognition uvádí, že jde o přenosnou zbraň, což znamená, že si ji mohou vojáci brát přímo na bojiště, a určena je k boji proti vzdušným cílům jako jsou letadla, vrtulníky, větší drony a případně i řízené střely – to vše je v současnosti pro moderní ozbrojené síly nezbytnost.

Test: co dokáže zničit sovětsko-ruská protitanková řízená střela 9M113 Konkurs. Přesná je až na 90 % a prorazí i velmi silný pancíř

Hlavní zbraní tohoto typu je dnes ve výzbroji Indie ruský systém 9K338 Igla-S nebo jeho odvozeniny, a Wikipedia uvádí, že jich má k dispozici min. 2 500 kusů. Jestliže se jí ale podaří úspěšně zvládnout výrobu vlastního protějšku, stane se v tomto ohledu zcela nezávislá, a co víc, v budoucnu by mohla dokonce obsadit i některé tradiční ruské trhy. Odklon od nákupu ruských zbraní lze ale pozorovat i v dalších směrech, příkladem je vývoj bojových letounů nebo tanků, které indická armáda až dosud odebírala výhradně z Ruska.

Indický MANPADS má dosah 7 km

Indické ministerstvo obrany ve své tiskové zprávě uvádí, že testy nové zbraně proti vysokorychlostnímu cíli prokázaly velmi dobré schopnosti, a to včetně zachycení cíle v maximální zamýšlené výšce. Ty mají být střely schopné likvidovat ve vzdálenostech od 250 metrů do 7 kilometrů s maximální výškou letu 3,5 kilometru, což jsou parametry srovnatelné s podobnými zbraněmi používanými ve světě, zatímco rychlost je Mach 1,5.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creactive Commons / CC BY

Nejdůležitější však bývá u zbraní protivzdušné obrany typu MANPADS jejich zaměřovací systém. A stejně jako většina, i ta indická využívá infračervené navádění, tedy za pomoci tepla vydávaného cílem. Střela má přitom dvoupásmový zaměřovač, takže by měla být odolná i proti různým protiopatřením, s jejichž pomocí se letouny snaží podobné zbraně oklamat. Nakolik je opravdu schopná, by se ukázalo až při reálném nasazení – není ale pochyb, že se indický zbrojní průmysl posunuje výrazně kupředu a zbavuje se závislosti.

Článek Indie se může zase o něco více vymanit ze závislosti na Rusku. Vyvinula totiž úspěšný systém protivzdušné obrany, který nahradí 9K38 Igla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

VSHORAD bude jako MANPADS i na vozidle

O nové střele koncernu MBDA není známo mnoho informací. Firma na svých stránkách uvádí, že ji vyvíjí pro italskou armádu, ale bude určena i pro další zákazníky, a rovněž by měla být součástí vyvíjeného systému Sky Warden. Označení MANPADS naznačuje, že půjde o zbraň odpalovanou z ramene, tedy jako tomu je u FIM-92 Stinger. Umístit ji však bude možné i na obrněné vozidlo jako VTLM2 od Iveca s věží společnosti Leonardo.

You’ll also see #Mistral ATLAS-RC. The remote controlled version of our vehicle mounted VSHORAD system. The 360° revolving, motorised turret with twin launcher operated, in or out of the vehicle, through a fully mobile workstationhttps://t.co/8JrpAsflbk#DSEI 2021 pic.twitter.com/a7O8zT19Jj

— MBDA (@MBDAGroup) September 15, 2021

Střela má být nadzvuková, uvádí Janes, ale bližší informace o jejích schopnostech (max. rychlost nebo dosah, byť jistě půjde o jednotky kilometrů) nejsou, a stejně tak není známa ani síla hlavice. Naváděcí systém má být potom vybaven hledačem se schopnostmi zpracování obrazu, což bude jiný typ než u střely Stinger využívající teplo. Pravděpodobně to znamená, že proti střele nebudou fungovat klasická protiopatření v podobě vystřelovaných světlic.

Součást vícevrstevné protivzdušné obrany

Nasazení střel do systému Sky Warden je logické. ArmyRecognition uvádí, že jde o modulární a škálovatelný systém, což znamená, že bude zahrnovat celou řadu senzorů k detekci cílů a různých zbraní k jejich likvidaci. Všechny tyto zbraně, tedy včetně nově vyvíjených střel, se mohou stát součástí vícevrstevné evropské protivzdušné obrany, jejíž vybudování je více než potřebné a těžit z ní budou všechny země na kontinentu.

Nejlepší MANPADS jsou polské, mají až o 40 % silnější hlavice než ostatní a sestřelí i moderní ruské letouny

O zbraně, jakými jsou nově vyvíjené střely od MBDA, by teoreticky v budoucnu mohla mít zájem i česká armáda, i když ta už v oblasti MANPADS vsadila na švédský systém RBS-70 s laserovým naváděním. Pokud by ale střely byly součástí mobilních systémů protivzdušné obrany schopných doprovázet jednotky na bojiště, není vyloučeno, že by je mohlo ministerstvo obrany někdy v budoucnu vyhodnotit jako velmi potřebné.

Článek Špičkový raketový systém VSHORAD protivzdušné obrany bude jako MANPADS i na vozidle. Klasická protiopatření na něj nezafungují se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gibka-S využívá střely Igla nebo Verba

Ruská armáda má osvědčené druhy MANPADS, jmenovitě sovětský 9K38 Igla nebo modernější ruský 9K333 Verba. A právě tyto zbraně se rozhodli konstruktéři využít k vývoji Gibka-S, kdy jejich střely umístili na vozidlo Tigr-M. Systém má mít vysokou míru automatizace a poskytuje ochranu jednotkám při bojových operacích i za pochodu. Sloužit může také k ochraně vojenských a významných objektů proti leteckému útoku v nízké výšce, uvádí Roe.

iZdroj fotografie: U.S. Army / Public Domain

Nutno dodat, že nejde o žádnou převratnou myšlenku ruských konstruktérů, protože existuje podobných systémů ve světě více. Asi nejznámějším je americký AN/TWQ-1 Avenger, což je vlastně MANPADS FIM-92 Stinger namontovaný na vozidle Humvee, a může být doplněn i těžkým kulometem, uvádí Military-History. Polsko zase provozuje SPZR Poprad, kdy obrněné vozidlo AMZ Żubr-P osadilo odpalovačem 4 střel Grom nebo Piorun, uvádí Wikipedie.

Dosáhne až 6,5 kilometrů daleko

Schopnosti ruského kompletu Gibka-S budou vždy záležet na tom, jaký typ střel na něm vojáci použijí. ArmyRecognition uvádí, že nejnovější verze střel Igla může zasahovat do vzdálenosti až 6 km, kdežto Verba má dosah až 6,5 km, a k tomu ještě vylepšený tříkanálový optický vyhledávač, který zajišťuje vysokou pravděpodobnost zásahu. Systém má 4 střely a další 4 jsou připraveny k nabití. Zasáhnout umí nízko letící letouny, vrtulníky, řízené střely a větší drony, ale třeba malé sebevražedné FPV drony nejspíše nikoliv.

Improvizace v akci: Ukrajinci sestrojili protitankového robota, který zničí cíl a rychle se ztratí. Připomíná traktor, ale je mimořádně účinný

Tigr-M je pak varianta ruského lehkého taktického vozidla 4×4 Tigr používaného v ruské armádě ve vysokých počtech, což může usnadnit údržbu a výcvik osádky. Vojáky dokáže chránit před palbou z ručních zbraní, má dofukovací pneumatiky a velmi dobrou mobilitu v terénu. Dosahuje rychlosti až 140 km/h a dojede do vzdálenosti 1 000 kilometrů. Standardně má dvoučlennou osádku, ale v případě Gibka-S tříčlennou.

Článek Gibka-S je na Rusko docela veliká inovace. Systém se nápadně podobá západním konceptům a v praxi může být velice účinný se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci operují v hloubi Černého moře

Nejznámější ruskou černomořskou porážkou je dodnes potopení vlajkového křižníku Moskva na jaře 2022; na svědomí ho mají krajinské protilodní střely Neptun a špatné počasí, které loď znevýhodnilo. Ruské lodě si tak drží od ukrajinského pobřeží značný odstup, ale ani to neznamená, že by k žádným výbojům nedocházelo. Ukrajinci naopak provádí v Černém moři řadu operací, a to i hluboko na územích kontrolovaných Ruskem.

Ukrajinský člunový dron Sea Baby může ovládat celé Černé moře, prokázal to při útocích na Krym; Rusko je proti němu bezradné

Velmi dobrým příkladem je akce několika rychlých námořních člunů v oblasti Bojkovských věží u Krymu, kde se podařilo poškodit ruský letoun Suchoj Su-30SM Flanker-C za pomoci přenosné střely FIM-92 Stinger. Ten se pak musel poškozený stáhnout na nejbližší letiště. Akce ale bývají i jiné, například ukrajinské námořní drony Sea Baby dokáží zasazovat rány i daleko za Krymem, např. v přístavním městě Novorossijsk.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Letouny Suchoj Su-30SM jsou přitom modernizovanou verzí Su-30, přičemž mají nový radar s dosahem až 400 kilometrů, schopnost nést až 8 tun výzbroje, a také kanon ráže 30 mm. Letoun má 2člennou osádku a je znám svou skvělou manévrovatelností, dosahuje přitom až 2násobné rychlosti zvuku. Na zmíněné rychlé ukrajinské čluny se pokusil zaútočit střelou, ale netrefil se do nich – na videu je dokonce vidět, jak plavidla v plné rychlosti manévrují, aby se byla co nejhůře zasažitelná – a jak vidno, vyšlo to na výbornou.

Stinger může Su-30 max. poškodit

Protiletadlová střela FIM-92 Stinger patří do kategorie zbraní MANPADS, což znamená, že stačí na její obsluhu jeden člověk, a není problém ji naložit a odpálit i z malého člunu. Naváděna je prostřednictvím tepla z motorů a na krátkou vzdálenost je dosti účinná, její dosah je však pouze do 5 kilometrů (záleží na verzi). Má přitom jen malou bojovou hlavici, takže odolná bojová letadla často pouze poškodí a ta se mohou stáhnout, ačkoliv i tak to znamená jejich vyřazení, přičemž oprava může trvat klidně celé měsíce.

Jižní Korea vyvinula protiletadlovou raketu MANPADS. V parametrech překonává americký Stinger. Půjde přes českou firmu na Ukrajinu?

Operace pomocí rychlých člunů nebo odpalování protilodních střel však není tím jediným, co může Ukrajina provádět. Známy jsou třeba i případy, kdy již na začátku války Ukrajinci v některých oblastech nakladli miny, přes něž není snadné se dostat. Nejznámější jsou však již zmíněné operace námořních dronů naložených výbušninami, kterých mají hned několik typů, a postupně jsou stále schopnější. S jejich pomocí již opakovaně zaútočili na ruská plavidla, a to dokonce v ruských přístavech – některá takto dokázali významným způsobem poškodit.

Článek I když je teď Černé moře hlavně ruské, Suchoj Su-30 nemusí mít žádnou moc, cíl snadno mine a „domů ho pošle“ i obyčejný MANPADS se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obloha je pro vrtulníky nebezpečná

Vrtulníky se mohou bránit protiletadlovým střelám (včetně systémům MANPADS, jež si mohou vojáci nosit s sebou přímo na frontu) jen velmi obtížně. Třeba ty naváděné infračerveně láká teplo motorů, případně je využíván laser, a při zásahu jdou vrtulníky velmi často k zemi. I proto raději útočí na Ukrajině z velké dálky a vysílají neřízené střely vysokým obloukem; ty jsou ovšem velmi nepřesné. Rusko nicméně ale tvrdí, že dokázal vrtulník Ka-52 Alligator zablokovat hlavice hned 18 střel z amerického systému FIM-92 Stinger.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Zázračným zařízením k obraně má být přitom systém Vitebsk-25, jehož části lze spatřit ve spodní části helikoptéry. Má se skládat z infračerveného sledovače střel a laserových protiopatření, a být posílen dávkovačem světlic. Kromě tepelně naváděných střel má být systém schopen rušit i radarově naváděné střely na frekvencích od 4 do 18 GHz. Zařízení existuje v několika variantách, některé (kromě vrtulníků) mají být i na letounech Suchoj Su-25 Frogfoot.

Vitebsk-25 v minulosti ztrátám nezabránil

Schopnosti systému zní skvěle, ale problém je, že není jasné, zda se dá „bombastickým“ zprávám ruských médií věřit. Rusko je proslulé přeháněním o schopnostech svých zbraní, a Vitebsk-25 tak nemusí být výjimkou. Systém byl nicméně představen už v roce 2010, takže ho měly ruské vrtulníky již na začátku invaze. Přesto experti pomocí OSINT analýz napočítali již minimálně 35 sestřelených Ka-52 Alligator, stejně jako řadu Suchoj Su-25. Logicky tedy zařízení nemůže vrtulníky činit nezranitelnými, ale nelze odhadnout, v jaké míře je ochrání.

Video: ruská helikoptéra Mil Mi-8 zasažená ukrajinskými vojáky může útok ustát, někdy ale stejně shoří i při nouzovém přistávání

Pokud by byl Vitebsk-25 čerstvě modernizovaný a tak skvělý, že by dokázal vrtulníky dobře chránit, Rusko by pravděpodobně s jejich pomocí zasazovalo ukrajinské armádě tvrdé údery, což se až na výjimky neděje. I když třeba protitankové střely 9K121 Vikhr mají mít dosah až 12 kilometrů, mohl by se vrtulník pohybovat i mimo dosah zbraní jako je FIM-92 Stinger. Dalším faktem pak je, že například MANPADS britského původu, konkrétně Starstreak, mají navádění laserové, takže je jejich rušení velmi obtížné.

Článek Ruský vrtulník Ka-52 Alligator by měl mít skvělý systém Vitebsk-25, který má odrazit i útok dokonce z 18 MANPADS se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Polský PPZR Piorun vznikl z předchozího Gromu

Historie polského systému spadá do přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy se rozpadal východní blok a s ním i Sovětský svaz. Polsko tehdy vyrábělo v licenci sovětské protiletadlové komplety Strela-2M, ale naváděcí hlavice nikoliv, ty dostávalo od „velkého bratra“. Když vše skončilo, rozhodli se Poláci vyrobit vlastní munici, až v roce 1995 vznikl systém PPZR Grom. Na základě zkušeností s jeho výrobou pak společnost Mesko vyvinula mnohem sofistikovanější Piorun zavedený do výzbroje v roce 2016.

Jak je tato zbraň účinná se mohli opakovaně přesvědčit piloti ruských letounů a vrtulníků útočících na Ukrajinu. Obránci s nimi dokázali sestřelit třeba moderní vrtulníky Kamov Ka-52 Aligator nebo bombardér Suchoj Su-34 Fullback, a jednou z posledních obětí byl ruský bitevní letoun Suchoj Su-25 Frogfoot. Ačkoli je mimořádně odolný, protože je určen k útokům v nízkých výškách, střele z Piorunu podlehl. Jedná se o starší typ letounu sovětského podzvukového letounu, ale unese až 4 400 kilogramů pum nebo raket a velmi jimi potrápit jednotky na zemi.

Video bohužel není tak detailní, neboť došlo k sestřelení nepřátelského letounu z několikakilometrové vzdálenosti.

PPZR Piorun je systém, jehož střely mohou vojáci odpalovat přímo z ramene, protože váží i se střelou pouze 16,5 kilogramů, přičemž samotná střela má hmotnost 10,5 kilogramů. Odpalovač pak měří na délku téměř 1,6 metru. Rakety dokáží zasáhnout cíle do vzdálenosti 6,5 kilometrů a ve výšce až 4 kilometry, což schopnosti amerického Stingeru předčí. Navíc i hmotnost hlavice 1,82 kilogramu je na tento typ zbraně vysoká, takže zvyšuje šance na úplné sestřelení cíle, nikoliv pouze na jeho poškození.

Senzory prakticky nelze oklamat

Velkou předností PPZR Piorun je jeho infračervený senzor třetí generace doplněný ultrafialovým senzorem. Jejich kombinace zaručuje, že je střela vysoce odolná proti světlicím odpalovaných nízko letícími stroji, jimiž se nedá zmást. Konstruktéři navíc mají řešení i v podobě senzoru čtvrté generace, který využívá ne přímo tepla, ale termosnímku cíle. Takový senzor návnady v podstatě ignoruje, na druhou stranu jsou střely poměrně drahé.

Schopnosti polských zbraní si ale není vědoma jenom americká a ukrajinská armáda, objednaly si je také pobaltské státy nebo Norsko. V Polsku navíc zbraň neexistuje jen ve verzi odpalované z ramene, ale rovněž je montována na vozidla; třeba jako mobilní protivzdušný systém velmi krátkého dosahu, jakým jsou třeba SPZR Poprad nebo PSR-A Pilica. Podobně účinný je však i švédský protiletadlový systém RBS-70, který když zaměří cíl, téměř vždy ho také zasáhne.

Článek Video: polský PPZR Piorun je pro jakýkoliv ruský letoun velká hrozba, z jeho zaměření se nedostane silný Su-25 ani moderní Alligator se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Klíčové technologie střel si Poláci vyvinuli

Polsko má s výrobou z ramene odpalovaných protiletadlových raket dlouhodobé zkušenosti, protože od 70. let 20. století licenčně produkovalo sovětské protiletadlové komplety Strela-2M. A dokonce mělo později vyrábět i modernější 9K38 Igla, ale poté, země změnila režim na demokratický, plán skončil. Jenomže polská armáda nový typ protiletadlové zbraně potřebovala, a tak padlo rozhodnutí, že naváže na zkušenosti a vyvine vlastní systém.

Nebylo to ale jednoduché, protože ačkoliv byly systémy Strela-2M v Polsku vyráběny, nebyly tam produkovány klíčové komponenty jako třeba naváděcí souprava, motory a další. Sověti si znalost podobných technologií nechávali pro sebe a společnost MESKO pověřená vývojem je tak musela vyvinout sama. A přestože Poláci použili mnohá řešení z ruského systému Igla, vyvinuli nakonec vlastní infračervený zaměřovací systém chlazený dusíkem, ale i další potřebné technologie. Zbraň tak byla hotová v roce 1995 a do výzbroje se dostala téhož roku.

Nazvána byla „Grom“ a jednalo se o z ramene odpalovanou střelu o hmotnosti 16,5 kilogramu, takže ji mohl obsluhovat pouze jeden voják. Zasáhnout s ní lze cíle do vzdálenosti 5,5 kilometrů a výšky 3,5 kilometrů, přičemž hmotnost hlavice je 1,27 kilogramu; předností je, že umí zasahovat motory nepřátelských letounů. Zbraň se osvědčila hlavně při invazi Ruska do Gruzie v roce 2008, kde rakety zasáhly několik ruských letadel a sestřelily Suchoj Su-25 Frogfoot. Navíc se ukázaly jako mimořádně odolné proti různým druhům rušení.

Vylepšené střely Piorun se silnou hlavicí

Výrobce přišel později s vylepšeným modelem nazývaným Piorun, který dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 6,5 kilometrů a výšky 4 kilometrů. Má hlavici o hmotnosti 1,82 kilogramu a dosahuje rychlosti Mach 2. Třeba nejnovější Stingery sice mají zasahovat do vzdálenosti až 8 kilometrů, ale mají o téměř polovinu lehčí hlavici o hmotnosti 1,02 kilogramu. Letouny tak při zásahu často jen poškodí, zatímco Pioruny je sestřelí. I ruská Igla má přitom hlavici těžkou jen 1,17 kilogramu.

Ukrajinští vojáci tvrdí, ze za pomoci Piorunů sestřelili nejen ruské letouny Su-25, ale také moderní Suchoj Su-34 Fullback nebo opěvované ruské bitevní helikoptéry Kamov Ka-52 Alligator. Polská firma údajně připravuje ještě modernější typ střely pracovně označovaný jako Thunder. Hotový by měl být někdy v roce 2024 a určen bude nejen k odpalování z ramene, ale i pro protivzdušné systémy krátkého dosahu montované na různé typy vozidel.

Článek Nejlepší MANPADS jsou polské, mají až o 40 % silnější hlavice než ostatní a sestřelí i moderní ruské letouny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.