Osm v Łasku, šestnáct v programu

Osm kusů na polské půdě je jen část příběhu. Pro Polsko bylo dosud vyrobeno nejméně šestnáct F-35A; zbývající stroje slouží k výcviku polských pilotů a techniků ve Spojených státech. Kontrakt podepsaný 31. ledna 2020 v hodnotě 4,6 miliardy dolarů (zhruba 107 miliard korun) počítá s celkovým dodáním 32 kusů. Do konce letošního roku má v Polsku stát čtrnáct letounů, v roce 2027 by mělo přiletět dalších dvanáct, včetně osmi strojů přesunutých z amerických základen. Dokončení celého kontraktu se veřejně spojuje s rokem 2029.

Zajímavý je i výrobní detail: šestnáctý polský kus byl podle Polska Zbrojna posledním strojem smontovaným v americkém Fort Worth. Další polské F-35 budou vznikat v italském závodě Cameri, evropském centru finální montáže, kde probíhá integrace systémů, aplikace stealth povlaků i zálet. Polsko tak bude mít svou stíhací flotilu svázanou s evropskou logistickou infrastrukturou, což je z hlediska budoucí údržby a modernizace strategicky výhodné.

A Varšava nekončí u jedné akvizice. Při červnovém ceremoniálu zaznělo, že polský Program rozvoje ozbrojených sil počítá s dalšími dvěma eskadrilami F-35, tedy s dalšími 32 kusy nad rámec současného kontraktu.

Proč je Su-57 „nepovedený“ a proč F-35 není jen rychlejší MiG

Označit ruský Su-57 Felon za nepovedený neznamená tvrdit, že neumí létat. Problém je systémový. Britský bezpečnostní institut RUSI ve své odborné studii konstatuje, že Su-57 postrádá základní konstrukční předpoklady pro skutečně nízkou radarovou pozorovatelnost a nedozrál v důvěryhodný frontový systém. Rusko jich má ve službě odhadem patnáct až dvacet kusů, plnorozsahová sériová výroba se nerozběhla a ve válce proti Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, hrál Su-57 jen okrajovou roli. Sankce komplikují přístup k západní mikroelektronice, ruský průmysl musí současně udržovat výrobu starších typů a definitivní verze Su-57M stále čeká na dokončení.

Proti tomu F-35A Lightning II. Podle amerického letectva jde o jednomotorový stealth letoun s maximální rychlostí Mach 1,6 (přibližně 1 960 km/h), bojovým doletem kolem 1 100 kilometrů a nosností výzbroje přes 8 000 kilogramů ve vnitřních i vnějších závěsnících. Klíčové ale nejsou „papírové“ parametry. Největší rozdíl oproti MiG-29 i Su-57 leží ve třech rovinách:

• Stealth: Konstrukce od základu navržená pro minimální radarový odraz, což dramaticky zvyšuje šanci na přežití v prostředí moderní protivzdušné obrany.
• Senzorová fúze: Palubní systémy automaticky slučují data z radaru, infračervených senzorů a elektronického průzkumu do jediného obrazu. Pilot vidí 360° kolem sebe, aniž by musel přepínat mezi přístroji.
• Datový uzel: F-35 funguje jako létající velitelské stanoviště, bezpečně sdílí informace s dalšími letouny, systémy Patriot i stíhačkami F-16 v reálném čase. Právě tato schopnost z něj dělá násobič síly celé alianční obrany.

MiG-29, byť ve své době schopný stroj, nic z toho neumí. Je to letoun navržený v sedmdesátých letech pro vizuální a radarově naváděný vzdušný boj na krátkou vzdálenost, bez stealth vlastností, bez moderní senzorové fúze a bez schopnosti síťového boje.

Konec postsovětské éry v polském letectvu

Příchod F-35 přímo souvisí s odchodem sovětské techniky. Polské ministerstvo obrany u programu lehkých bojových letounů FA-50 otevřeně mluví o „úplném opuštění“ typů MiG-29 a Su-22. Nejde ale o jednorázové uzemnění celé flotily; podle výroku ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze z 30. června 2026 zůstává ve službě stále čtrnáct MiG-29 a Polsko je nepředá Ukrajině. Vyřazování probíhá postupně, jak přibývají nové stroje.

Co se s vyřazenými MiGy stane, oficiálně detailně zveřejněno nebylo. Jisté je, že na Ukrajinu nepoputují a že jejich éra v polském bojovém letectvu se chýlí ke konci.

Druhá základna pro F-35 vzniká ve Świdwinu, její dokončení se ale očekává až v roce 2027. Proto se letos všechny dodávky soustředí do Łasku.

Co to znamená pro východní křídlo NATO a pro Česko

Polsko je prvním státem východního křídla Aliance, který přivádí F-35 do domácí služby. Praktický dopad přesahuje samotný počet osmi letounů na jedné základně. Jde o kvalitativní skok v situačním přehledu nad celým regionem: stealth senzorový uzel, který vidí dřív, dál a sdílí informace se spojeneckými systémy v reálném čase.

Pro Českou republiku je to dvojnásob relevantní. Ministerstvo obrany ČR pořizuje 24 letounů F-35A, první mají začít přilétat v roce 2031 a plných operačních schopností dosáhnou v roce 2035. Do té doby překlenují službu pronajímané Gripeny. Polsko tak ukazuje cestu, kterou Česko půjde o pět let později, a zároveň buduje síťovou infrastrukturu, do které se české stroje jednou zapojí.

Kontrakt na 32 kusů podepsala Varšava ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Válka z modernizačního projektu udělala bezpečnostní nutnost. Osm Husarů na łaské ploše je teprve začátek, ale pro Kreml, jehož vlastní program páté generace zůstává uvězněný mezi ambicí a realitou, je to začátek, který stojí za tiché závidění.

Článek Kreml může se svým nepovedeným Su-57 jen tiše závidět. Polské letectvo dostalo dalších pět F-35 Husar a loučí se s MiG-29 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co dělal Il-20 u polského pobřeží

Iljušin Il-20M není běžný transportní ani bojový letoun. Jde o specializovanou platformu pro elektronický a komunikační průzkum, v odborné terminologii SIGINT, tedy kombinaci odposlechu komunikací (COMINT) a zachycování radarových a dalších elektromagnetických emisí (ELINT). Podle britského Královského letectva (RAF), které stejný typ stroje zachytilo nad Baltem na jaře 2025, Il-20M dokáže mapovat frekvence protivzdušné obrany, analyzovat radarové vzorce a sbírat komunikační data, to vše za letu podél hranice cílového státu.

Prakticky to znamená, že letoun nemusel polský vzdušný prostor narušit, aby splnil svůj úkol. Stačilo přiblížit se dostatečně blízko a nechat palubní systémy pracovat. Studie americké korporace RAND popisuje Il-20M jako stroj schopný vyhledávat cíle pomocí radaru i infračervených senzorů a současně monitorovat radiokomunikační provoz. Třicet kilometrů od Ustky, města, v jehož okolí se nachází klíčová vojenská infrastruktura, je pro takový sběr dat ideální vzdálenost.

Proč „přímá hrozba“ neznamená bezprostřední útok

Kosiniak-Kamysz nepoužil slovo „hrozba“ poprvé. Už v lednu 2026 na oficiálním webu polského ministerstva obrany explicitně označil Ruskou federaci za největší hrozbu pro bezpečnost Evropy a spojil ji s hybridní válkou, provokacemi a dezinformacemi. V červnu 2025 veřejně připsal Rusku rušení signálu GPS nad Baltským mořem a oznámil bezpečnostní doporučení pro vojenské i civilní letectví.

V polské bezpečnostní logice „přímá hrozba“ neznamená, že se zítra čeká útok. Znamená soustavný, vědomý a stupňující se tlak: průzkumné lety bez transponderů, rušení navigačních systémů, dezinformační kampaně a testování reakční doby aliance. Každý jednotlivý incident je sám o sobě zvládnutelný. Jejich součet vytváří obraz, který Varšava odmítá bagatelizovat, a právě proto ministr vystoupil na tiskové konferenci po zasedání vlády, nikoli jen v tichém armádním komuniké.

Balt jako zkušební polygon ruského průzkumu

Incident u Ustky není ojedinělý. Je součástí série, která se v posledních měsících zrychluje.

• Červen 2026, Švédsko: Švédské gripeny dvakrát během jediného dne zachytily ruské stroje nad Baltem, nejprve Su-24, poté Su-34. Ani v jednom případě nedošlo k narušení švédského vzdušného prostoru, ale oba lety probíhaly bez standardní komunikace.
• Červen 2026, Francie: Francouzské letectvo v rámci rotace Baltic Air Policing hlásilo 11 zachycení ruských letadel během jediného týdne. Podle agentury Reuters šlo o nadprůměrný počet provokací.
• Jaro 2025, Polsko: Britsko-švédská sestava operující z polského Malborku potvrdila opakované ostré incidentní úkoly proti ruské aktivitě nad Baltem.
• Září 2025: Po průletu ruských dronů nad polským územím NATO spustilo operaci Eastern Sentry zaměřenou na posílení východního křídla aliance.

Vzorec je čitelný. Rusko sbírá data o radarech, komunikačních frekvencích a reakčních časech. Zároveň testuje, jak rychle se alianční stíhačky dostanou do vzduchu a jak daleko je nechají zajít. A do třetice tlačí na psychologickou odolnost, každý takový let je připomínka, že Moskva je blízko a že ji nezajímají pravidla civilního letového provozu.

Jak funguje alianční odpověď

NATO Air Policing běží v režimu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Pohotovostní dvojice stíhaček jsou rozmístěny na základnách od estonského Ämari přes litevské Šiauliai až po polský Malbork. Jakmile se na radarech objeví neidentifikovaný cíl, letoun bez letového plánu, bez transponderového kódu nebo bez radiové komunikace, stíhačky vzlétají k vizuální identifikaci, navázání kontaktu a případnému eskortování.

Důležité je, co by se stalo bez včasné reakce. Nekomunikující vojenský stroj v blízkosti civilních letových koridorů představuje přímé bezpečnostní riziko pro komerční letadla. A čím déle operuje bez kontaktu, tím více dat o protivzdušné obraně stihne nasbírat. Rychlost záchytu je proto klíčová, nejen jako vojenský signál, ale jako praktická ochrana.

Od ledna 2025 navíc v Baltském moři operuje alianční aktivita Baltic Sentry zaměřená na ochranu kritické podmořské infrastruktury. Balt se zkrátka stal prostorem, kde NATO počítá s tím, že provokace budou pokračovat.

Český rozměr baltské bezpečnosti

Česko není přímým sousedem Baltského moře, ale na jeho obraně se podílí. České gripeny opakovaně chránily pobaltské nebe v rámci enhanced Air Policing, naposledy v sedmé misi ze Šiauliai v roce 2022, předtím z estonského Ämari v roce 2019. Na jaře 2026 vyslala Armáda České republiky do Polska vrtulníkovou jednotku s novými stroji H-1 Viper, jejímž úkolem je ochrana polského nebe proti nízkoletícím cílům, tedy přesně proti typu hrozby, kterou ruské průzkumné a úderné prostředky představují.

Přímý „baltský“ scénář s Il-20 u českých hranic je méně pravděpodobný než u Polska nebo Pobaltí. Ale alianční obrana funguje jako síť a každý článek v ní, včetně českých vrtulníků nad polskými pláněmi, zvyšuje cenu, kterou Moskva platí za každý další průzkumný let.

Jeden Il-20 u Ustky neznamená válku. Znamená ale, že Rusko systematicky mapuje slabiny a měří odhodlání. Polsko se rozhodlo odpovídat nahlas, a zatím má k tomu důvody, které přibývají rychleji, než by si kdokoli v alianci přál.

Článek „Rusko je přímá hrozba,“ varuje polský ministr. Jeho špionážní letoun slídil u hranic, zahnaly ho F-16 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od sedmdesáti kusů k osmi stovkám

Polsko není v oblasti střel dlouhého dosahu nováčkem. Už 28. listopadu 2016 Washington schválil prodej 70 kusů AGM-158B JASSM-ER a první střely dorazily do základen Krzesiny a Łask v lednu 2017. Integrace na polské F-16 proběhla bez komplikací, schopnost hlubokého úderu existovala.

Jenže sedmdesát střel je v moderním konfliktu zásoba na jednotky dnů. Proto 12. března 2024 americká agentura DSCA notifikovala Kongres o možném prodeji až 821 kusů modernizované varianty AGM-158B-2 za 1,77 miliardy dolarů. O dva a půl měsíce později, 28. května 2024, polské ministerstvo obrany oznámilo podpis smlouvy v hodnotě přibližně 735 milionů dolarů s dodávkami v letech 2026–2030. Přesný počet objednaných kusů Varšava veřejně neuvedla, a proto je důležité rozlišovat mezi americkým stropem 821 střel a skutečně podepsaným kontraktem na další stovky kusů.

I tak jde o násobení zásoby, které nemá v regionu obdobu. Pro srovnání: Finsko má v rámci svého balíku pro F-35 schváleno 200 JASSM-ER, Nizozemsko získalo v únoru 2024 souhlas na 120 kusů.

Proč „až do Moskvy“ není přehánění

AGM-158B-2 JASSM-ER je podzvuková, nízkozjistitelná střela vzduch-země s udávaným doletem kolem tisíce kilometrů. Oproti starší variantě AGM-158A, která dosahovala zhruba 340–370 kilometrů, jde o trojnásobný skok. Varianta B-2 navíc přináší modernizované vnitřní komponenty a připravenost na nové šifrovací standardy.

Samotný dolet střely ale nestačí. Klíčová je kombinace: nosič (ať už F-16, nebo nově F-35A) doletí stovky kilometrů od polských základen, teprve pak odpálí střelu ze vzdálenosti bezpečné před nepřátelskou protivzdušnou obranou. Součet operačního rádiusu letounu a doletu střely vytváří dosah, který pokrývá strategické cíle hluboko v ruském týlu. Moskva leží vzdušnou čarou asi 1 150 kilometrů od polské hranice. S F-35 a JASSM-ER je to vzdálenost, kterou polské letectvo dokáže překlenout.

Satelity, aerostaty, senzory: oči pro střely

Střela s doletem tisíc kilometrů je bez přesného zaměření cíle jen drahý kus kovu. Právě proto je nejpodceňovanější částí polského programu budování vlastní průzkumné infrastruktury. K květnu 2026 má Polsko na orbitě čtyři radarové satelity POLSARIS; první odstartoval 28. listopadu 2025, další následovaly v březnu a květnu 2026. Do roku 2027 mají přibýt optické mikrosatelity, které doplní radarový obraz detailními snímky.

K tomu polské ministerstvo obrany výslovně spojilo program JASSM-ER s aerostatovým průzkumným systémem BARBARA. A samotné F-35 přinášejí vlastní senzorovou vrstvu schopnou fúze dat z více zdrojů. Vzniká tak řetězec: satelit najde, aerostat nebo letoun upřesní, střela zasáhne. Teprve tato architektura, ne samotná raketa, dělá z Polska stát se skutečnou schopností konvenčního hlubokého úderu.

Co to znamená pro Rusko, a pro Česko

Analytici varšavského institutu PISM hodnotí polský arzenál jako faktor, který by „významně zkomplikoval ruské a běloruské vojenské plánování“. Americká DSCA v notifikaci diplomaticky uvádí, že prodej „nezmění základní vojenskou rovnováhu v regionu“. Obě tvrzení mohou platit současně: na globální škále se rovnováha nemění, na východním křídle NATO ano. Logickým důsledkem je, že Rusko bude muset cenná vojenská aktiva rozprostřít do větší hloubky, maskovat je a počítat s tím, že nejsou nedotknutelná.

A Česko? Výrazně zaostává. Dnes disponuje dvanácti pronajatými Gripeny, první F-35A pro výcvik dorazí do USA nejdříve v roce 2029, domácí provoz začne po roce 2031 a plná operační schopnost se očekává kolem roku 2035. České armádní materiály sice zmiňují, že F-35 může nést JASSM i LRASM, ale žádný český program pořízení takové munice veřejně oznámen nebyl. Reálné okno pro podobnou debatu se otevře nejdříve po zavedení F-35 do služby, tedy za pět až devět let.

Odstrašení, ne provokace

Ruská jaderná rétorika je podle analýzy estonského ICDS primárně koercitivní nástroj, psychologický tlak, který dosud nebyl doprovázen odpovídajícími změnami v jaderném postoji. Polsko na něj odpovídá konvenčně, ale logikou, kterou Moskva dobře zná: schopností zasáhnout hodnotné cíle v hloubce protivníkova území přesnými střelami odpálenými z bezpečné vzdálenosti. Je to zrcadlový obraz toho, co Rusko samo praktikuje s raketami Kalibr a Ch-101 proti Ukrajině.

Rozdíl je v tom, že Polsko tuto schopnost staví transparentně, v rámci aliančních pravidel a s jasným odstrašovacím záměrem. Osm set střel v hangáru nikoho nezabije. Ale vědomí, že tam jsou, a že za nimi stojí satelity, letouny páté generace a politická vůle je použít, mění kalkulaci každého, kdo by zvažoval agresi na východním křídle NATO.

Článek Rusko poprvé čelí zemi, která mu umí odpovědět stejnou mincí. Polsko nakoupí 821 střel, které doletí až do Moskvy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co tři letouny mění v rovnováze sil

Tři kusy samy o sobě válku nevyhrají. Ale mění kalkul protivníka. F-35A je postaven na čtyřech pilířích, které starší stroje postrádají: nízká radarová zjistitelnost (stealth), senzorová fúze slučující data z radaru, infračervených čidel a systémů elektronického boje do jednoho obrazu, schopnost sdílet tento obraz v reálném čase s dalšími platformami a plná interoperabilita s alianční architekturou NATO.

V praxi to znamená jednu věc: pilot F-35 vidí protivníka dřív, než protivník vidí jeho. A nejen vidí, okamžitě předává souřadnice dalším strojům, pozemním systémům Patriot nebo námořním jednotkám. Proti ruským Su-35, které jsou konstrukčně stavěné na jinou filozofii, tedy vysokou rychlost, manévrovatelnost a silný radar bez plnohodnotného stealth, je to asymetrická výhoda. Ruský Su-57, deklarovaný jako pátá generace, existuje zatím v jednotkách kusů a jeho sériová výroba zůstává omezená.

Polské F-35 budou dodány ve standardu Block 4. To je nejnovější konfigurace, která rozšiřuje spektrum nesených zbraní a vylepšuje softwarovou architekturu. Už v listopadu 2025 Varšava podepsala smlouvu na střely AIM-120D-3, nejpokročilejší verzi raket vzduch-vzduch středního dosahu. Nejde tedy jen o platformu. Buduje se celý zbraňový ekosystém.

Proč zrovna Polsko a proč teď

Smlouvu na 32 strojů F-35A podepsala Varšava 31. 1. 2020, ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Harmonogram počítal s dodávkami mezi lety 2024 a 2030 v tempu čtyř až šesti kusů ročně. První polský exemplář byl slavnostně představen v americkém závodě Lockheed Martin 28. 8. 2024, ale fyzický přílet do Polska se uskutečnil až letos v květnu.

Mezi podpisem a přistáním se změnil svět. Válka na Ukrajině přeměnila polskou modernizaci z ambiciózního plánu v existenční nutnost. Polský obranný rozpočet na rok 2025 dosáhl 186,6 miliardy zlotých, tedy 4,7 % HDP podle domácího rozpočtového rámce. NATO odhaduje polské výdaje na 4,48 % HDP, v obou případech jde o číslo, které nemá ve střední Evropě obdoby. F-35 je přitom jen jeden uzel v síti, která zahrnuje systémy Patriot, raketomety HIMARS, tanky Abrams a vrtulníky Apache.

Současně Polsko opouští postsovětské dědictví. Prezident Duda při zavádění lehkých bojových letounů FA-50 otevřeně řekl, že polské letectvo má létat výhradně na F-16, F-35 a FA-50. MiG-29 a Su-22 míří do historie. Generační skok je obrovský, od strojů bez stealth a bez moderní datové architektury ke stroji, který je de facto létající senzorový uzel.

Střední Evropa v porovnání: kdo má co

Polsko není jediné, kdo ve střední a východní Evropě investuje do letectva. Ale je jediné, kdo už má pátou generaci doma.

• Česko – provozuje dočasně 12 pronajatých Gripenů, objednalo 24 F-35A. První stroj přiletí nejdříve v roce 2031, plná operační schopnost se očekává v roce 2035. Domovskou základnou bude Čáslav.
• Maďarsko – po dubnovém rozšíření v roce 2026 disponuje 16 Gripeny. O F-35 zatím nejedná.
• Slovensko – modernizuje na F-16 Block 70, výroba počáteční flotily byla dokončena do konce roku 2025. Pátá generace není na pořadu dne.
• Rumunsko – podepsalo v listopadu 2024 dopis o přijetí nabídky na 32 F-35, ale stroje zatím nemá.

Polsko tedy kombinuje dvě věci, které nikdo jiný v regionu nemá současně: 48 provozovaných F-16 a první trojici F-35 na domácí základně. Právě tento souběh kvality a objemu, ne samotné tři kusy, zakládá tvrzení o nejsilnějším vzdušném hráči ve střední Evropě.

Cesta k plné bojeschopnosti

Tři letouny jsou začátek, ne cíl. Polské ministerstvo obrany jasně uvádí, že počáteční operační schopnost (IOC) nastane až po splnění několika podmínek: minimálně osm strojů v zemi, vycvičení pilotů a pozemního personálu, vybudování infrastruktury a doplnění zásob munice a náhradních dílů. Aktuálně prochází výcvikem v USA 24 pilotů a 90 techniků. Součástí kontraktu je i integrované výcvikové centrum a osm simulátorů, jde tedy o budování celého systému, ne pouhé parkování letadel na ploše.

Při tempu čtyř až šesti dodávek ročně by Polsko mohlo dosáhnout IOC někdy v průběhu roku 2027 nebo 2028. Plných 32 strojů by mělo být v zemi do roku 2030. Teprve pak půjde o sílu, která dokáže plnohodnotně operovat v prostředí silné protivzdušné obrany, tedy přesně tam, kde by se případný konflikt na východním křídle NATO odehrával.

Co to znamená pro Česko

Z pohledu Česka je podstatné hlavně jedno: severně od naší hranice právě vzniká nejsilnější vzdušná komponenta ve střední Evropě, plně napojená na alianční síť. Polské zkušenosti se zaváděním F-35, od infrastruktury přes výcvik po logistiku, budou přímo přenositelné do českého programu, který startuje o pět let později. Varšava de facto prošlapává cestu, po které půjde i Čáslav.

Bezprostřední dopad na každodenní bezpečnost obyvatel Česka? Minimální. Dlouhodobý efekt? Zásadní. Protivník, který plánuje operace nad střední Evropou, musí od května 2026 počítat s tím, že ho nad Polskem může zachytit stroj, který neuvidí na radaru. A s každým dalším F-35, který přistane v Łasku, se tento kalkul zhoršuje.

Tři Husary na polském betonu nejsou konec příběhu. Jsou jeho první kapitolou, a pro vzdušnou rovnováhu v regionu možná tou nejdůležitější.

Článek Rusové už nemají šanci. Polsko dostalo první F-35 a stalo se nejsilnějším vzdušným hráčem ve střední Evropě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč zrovna husaři

Husarie, elitní těžká jízda Polsko-litevského státu, dominovala evropským bojištím zhruba od reforem Stefana Batoryho v 70. letech 16. století až do konce 17. století. Dvě bitvy definují její legendu víc než ostatní:

• Kircholm 1605 – tři tisíce polsko-litevských jezdců pod vedením Jana Karola Chodkiewicze rozmetaly přes jedenáct tisíc Švédů. Bitva trvala asi dvacet minut.
• Vídeň 1683 – koalice vedená Janem III. Sobieským provedla největší jezdecký útok v dějinách a odrazila osmanskou armádu obléhající habsburskou metropoli. Podle Britannica šlo o moment, který odstartoval ústup osmanské dominance ve východní Evropě.

Formulace „200 let ničili každého nepřítele“ je nadsázka, husarie samozřejmě neměla stoprocentní bilanci. Ale po značnou část dvou století patřila k nejúčinnějším úderným formacím kontinentu. V polské kolektivní paměti funguje jako ekvivalent toho, čím jsou pro Brity Spitfiry nebo pro Američany Mustangy, jenže starší o tři sta let.

Od symbolu ke stealth letci

Polsko s domácími jmény vojenské techniky pracuje systematicky. F-16 Block 52+ létají jako „Jastrzębie“ (Jestřábi) už přes dvacet let a ministerstvo obrany ten název dodnes používá v oficiální komunikaci. Husarz ale představuje posun: místo dravce historický emblém, místo zoologické přezdívky národní mytologie.

Důležité je, co se za názvem skrývá technicky. Podle FAQ polského ministerstva obrany jde o standardní F-35A Block 4, tedy nikoli o veřejně popsanou unikátní národní variantu, jakou má například Izrael se svým F-35I Adir. Polské stroje přicházejí ve stejné konfiguraci jako letouny ostatních zákazníků příslušných výrobních sérií, s modernizačním balíkem sjednocujícím schopnosti napříč uživateli. Síla neleží v exkluzivitě hardwaru, ale v tom, co F-35A umí ze své podstaty: stealth, fúze senzorových dat, síťové sdílení informací v reálném čase s pozemními i námořními systémy NATO.

Časová osa: kdy Husarz skutečně doletí domů

Rollout v Texasu byl ceremoniální milník, nikoli dodávka hotového stroje do polského vzdušného prostoru. Skutečný harmonogram je rozfázovaný:

Prvních šest strojů slouží k výcviku 24 pilotů a 90 techniků v USA. Základna Łask v centrálním Polsku se už připravuje na přijetí letounů, slouží zároveň jako klíčový uzel NATO Air Shielding pro ochranu východního křídla aliance. Vicepremiér Paweł Bejda při rolloutu naznačil, že Polsko zvažuje nákup dalších kusů nad rámec objednaných 32, ale žádný další kontrakt zatím podepsán nebyl.

Co to znamená pro východní křídlo NATO a pro Česko

Třicet dva stealth letounů neotočí kvantitativní poměr sil vůči ruskému letectvu, to podle přehledu FlightGlobal World Air Forces 2025 disponuje 1 522 bojovými letouny. Polská sázka ale nikdy nebyla na početní paritu. Jde o kvalitativní skok: dvě plně vybavené stealth letky schopné průniku, elektronického boje a síťového velení, napojené na alinanční infrastrukturu od Baltu po Černé moře.

Pro Česko je polský program relevantní dvojnásobně. Za prvé proto, že české F-35, 24 kusů v nejnovější konfiguraci Block 4, mají podle Lockheed Martin dorazit od roku 2031, s plnou připraveností v roce 2035. Polsko bude mít v tu dobu už pět let operační zkušenosti, sdílené výcvikové postupy a prověřenou logistiku, z níž může česká strana čerpat. Za druhé proto, že obě země budou součástí stejné síťové architektury, F-35 nesdílí jen vzdušný prostor, sdílí data.

Vzkaz dovnitř i ven

Název Husarz je primárně domácí záležitost, budování identity výzbroje, srozumitelnost pro veřejnost, symbolické zakotvení drahé techniky v národní tradici. Ale v bezpečnostním kontextu po únoru 2022 se každý polský vojenský symbol čte i jako signál směrem na východ. Polské ministerstvo obrany to při rolloutu nijak neskrývalo: mluvilo o odstrašení možného agresora, o obraně východní hranice, o posílení celé východní flanky NATO.

Husaři u Kircholmu nepotřebovali stealth. Stačil jim náraz tří tisíc koní v plném trysku. Dnešní Husarz přijde potichu, neviditelný na radaru, ale účel zůstává stejný: přesvědčit protivníka, že útok se nevyplatí.

Článek Rusko má důvod se znovu bát. Polsko pojmenovalo F-35 po husarech, kteří 200 let ničili každého nepřítele se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od kontraktu k přistávací dráze za šest a půl roku

Smlouvu na 32 letounů F-35A podepsala Varšava 31. ledna 2020, v době kdy polské letectvo ještě spoléhalo na kombinaci stárnoucích MiGů-29 a modernějších F-16C/D Block 52+. Prvních pět let zabrala výroba a příprava výcvikové infrastruktury v USA. Klíčové milníky přišly rychle za sebou:

• 28. srpna 2024 — slavnostní představení prvního polského F-35A (bort 3501) v závodě Lockheed Martin ve Fort Worth.
• 31. ledna 2025 — první let polského pilota za kniplem F-35 na základně Ebbing v Arkansasu.
• Polovina března 2026 — v USA létá už 10 polských strojů (borty 3501–3510) a Łask získává americkou certifikaci.

Šest a půl roku od podpisu ke skutečnému domácímu přistání. V aliančním kontextu jde o standardní tempo, ale pro zemi, která ještě před dekádou provozovala výhradně postsovětskou techniku, je to skok o generaci.

Třicet Su-57 a rozšiřující se mezera

Ruský Su-57 není špatný letoun. Exportní materiály Rosoboronexportu zdůrazňují nízkou radarovou zjistitelnost, schopnost trvalého nadzvukového letu a široký víceúčelový profil. Jenže problém nikdy nebyl v parametrech jednoho kusu, byl v počtech.

FlightGlobal eviduje 30 aktivních Su-57 a dalších 46 objednaných. Ruská UAC v únoru 2026 oznámila předání „velké dávky“ ministerstvu obrany, ovšem bez uvedení počtu kusů. Výroba tedy pokračuje, ale tempo zůstává nízké. Studie britského think-tanku RUSI z listopadu 2025 pojmenovává důvody: závislost dodavatelského řetězce Suchoje na importovaných obráběcích strojích, měřicí technice a subkomponentech, které sankce ztěžují nahradit. I malý výpadek v tak složité platformě brzdí celou linku.

Výsledek? Program F-35 má k dubnu 2026 za sebou přes 1 325 dodaných strojů pro 20 zemí na 51 základnách. Su-57 zůstává flotilou v řádu desítek kusů pro jediného operátora.

Vrstvená obrana, ne izolovaná flotila

Skutečná síla polského přezbrojení neleží v samotném čísle 32. Leží v tom, co kolem něj Varšava staví. V srpnu 2025 podepsalo polské ministerstvo obrany modernizaci všech 48 stávajících F-16C/D na standard F-16V, výslovně kvůli lepší integraci s F-35, tanky Abrams a vrtulníky Apache. Vzniká tak vrstvená architektura:

• F-35A — stealth průzkum, první úder, síťový uzel sdílející data celé alianci.
• F-16V — objemová síla, vzdušná policie, těsná spolupráce s pozemními systémy Patriot.
• NATO infrastruktura — Łask a plánovaná druhá základna ve Świdwinu jako certifikované uzly pro rychlé rozvinutí aliančních sil.

Kdyby Rusko hypoteticky uvažovalo o vzdušném střetu s Polskem, nenarazilo by na izolovanou flotilu 32 stealth strojů. Narazilo by na síťově propojený ekosystém F-35, F-16V a protivzdušné obrany, za nímž stojí článek 5 Severoatlantické smlouvy. To je podstata odstrašení, ne duel dvou typů, ale asymetrie celého systému.

Polsko v evropském kontextu a český rozměr

Polská objednávka 32 kusů není v Evropě rekordní. Finsko pořizuje 64 strojů, Německo 35, Belgie 34, Rumunsko rovněž 32. Polsko ale bude na východním křídle mezi nejvýznamnějšími uživateli, a hlavně bude mezi prvními, kdo je tam reálně provozuje.

Česká republika podepsala kontrakt na 24 F-35 v lednu 2024 s plánovaným příletem prvního stroje do Čáslavi v roce 2031. Polsko je v programu o několik let napřed a české ministerstvo obrany to otevřeně přiznává. Pro region to znamená, že do konce dekády bude od Baltu po Karpaty operovat hustá síť stealth letounů, které spolu komunikují v reálném čase. Łask od české hranice dělí vyšší stovky kilometrů vzdušnou čarou, nejde o hraniční základnu, ale o centrální uzel, z něhož se dá pokrýt celý východní sektor.

Výroba pokračuje na obou stranách, ale v jiném tempu

Rusko Su-57 nevzdalo. UAC hlásí nové dávky, objednávka dalších 46 kusů existuje. Uvedená čísla platí k dnešnímu aktivnímu stavu, ne jako nadčasová jistota. Jenže i kdyby Moskva tempo zdvojnásobila, strukturální handicap zůstane: jeden výrobce, jeden odběratel, sankční tlak na dodavatelský řetězec. Oproti tomu Lockheed Martin plánuje do roku 2030 v Evropě více než 550 F-35. Polsko není výjimka, je součástí vlny, která mění bezpečnostní architekturu kontinentu.

Až první „Husarz“ s polskými insigniemi dosedne na dráhu v Łasku, nepůjde jen o slavnostní okamžik pro Varšavu. Půjde o signál, že východní křídlo NATO přešlo od deklarací k páté generaci na vlastní půdě.

Článek Polsko bude mít brzy více F-35 než Rusko slavných Su-57, už jich testuje 12. Na střet nemůže ani pomyslet se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na boj nedošlo, Il-20 ale zůstal pod dozorem

Iljušin Il-20 je už poměrně zastaralý letoun pro radioelektronický průzkum a boj pocházející z období Sovětského svazu, konkrétně byl zařazen roku 1969, potvrzuje Wikipedia. Nejčastější je v tomto případě verze M existující v počtu 20 kusů, s níž Rusko sbírá informace. Existuje však ještě RT k telemetrickému měření raketových technologií nebo PP pro elektronický boj.

Video: ruští vojáci na frontě v problémech. Ukrajinci na 200 km zasáhli obrovský muniční komplex a odřízli je

I přes jeho stáří jde však o hlavní průzkumný prostředek ruského letectva – svou práci ostatně udělá, i když existují mnohem modernější protějšky. Je jasné, že se v boji jedná o bezbranný letoun, a ze sledování redakce Armádního Zpravodaje je silně nezvyklé, aby vykonával misi bez doprovodu bojových letounů, ale přesto se tak tentokrát mělo stát.

Případ je o to zajímavější, že muselo NATO vyprovázet ruský Il-20 hned dvakrát v jednom dni. Jak je zvykem, letěl bez předloženého letového plánu a s vypnutým transpondérem, a tedy nekomunikoval, což je důvod, proč k němu museli spojenečtí piloti vzlétnout – na začátku vždy proběhne vizuální identifikace, a poté dohled, že nenaruší vzdušný prostor NATO.

Video: Rusové jsou jako zkamenělí, exploze byla masivní. Na 1 000 km Ukrajinci zasáhli jejich páteř petrochemického průmyslu

Napoprvé vzlétly k Il-20 dvě polské F-16. Polsko je má ve verzi C/D Block 52+, a pro vzdušný boj jsou skvěle vybaveny. Klíčem k jejich dominanci je radar AN/APG-68(V)9 a integrace střel dlouhého dosahu AIM-120C-7 AMRAAM, potvrzuje Wikipedia, a pilot také využívá přilbový zaměřovač pro navádění střel AIM-9X na krátkou vzdálenost pouhým pohybem hlavy. Nechybí pak ani výkonný vnitřní komplet elektronického boje a rušení.

Napodruhé se vznesly francouzské Rafale B, které jsou v rámci mezinárodní mise umístěné na základně v Litvě. Ty zase vynikají v soubojích díky radaru RBE2 AA s aktivním elektronickým skenováním a unikátnímu pasivnímu systému OSF pro tichý lov cílů. Hlavní zbraní je raketa Meteor s dosahem 200 km doplněná agilními střelami MICA. Díky vysoké manévrovatelnosti a systému Spectra umí vymanévrovat i moderní protějšky, uvádí Wikipedia.

Video: kulometčík ukázal, jak jednotka zuřivě likvidovala ruské vojáky. Vesnici neudrželi, i když měli výhodu

Je ale zvykem, že na souboje v těchto případech nedochází. NATO si je velice dobře vědomo, že kdyby zaútočilo, mohlo by to vést k válečnému konfliktu – Rusko je sice mnohem slabší, ale pokud je možné tomu předejít, je to vždy lepší cesta. Rusové naopak v poslední době zřejmě nenarušují vzdušný prostor členů aliance tak často, ale pouze provokují.

Článek Ruský pilot s Il-20 otravoval u hranic. Naštvaní Poláci a Francouzi vůbec nečekali, co udělal se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K narušení nedošlo, ale Il-20 nekomunikoval

Iljušin Il-20 je už poměrně zastaralý letoun pro radioelektronický průzkum a boj pocházející z období Sovětského svazu, konkrétně byl zařazen roku 1969, potvrzuje Wikipedia. Nejčastější je v tomto případě verze M existující v počtu 20 kusů, s níž Rusko sbírá informace. Existuje však ještě RT k telemetrickému měření raketových technologií nebo PP pro elektronický boj.

Sabotéři z hnutí odporu nenechali dojet ruský vlak až na frontu. Když v Záporožské oblasti najel na bombu, vybouchl

I přes jeho stáří jde však o hlavní průzkumné prostředky ruského letectva – svou práci ostatně udělá, i když existují mnohem modernější protějšky. Je jasné, že se v boji jedná o bezbranný letoun, a ze sledování redakce Armádního Zpravodaje je silně nezvyklé, aby vykonával misi bez doprovodu bojových letounů, ale přesto se tak tentokrát mělo stát.

K incidentu je ovšem minimum informací, takže ani není jasné, v jakém místě k němu došlo, jenom že se nacházel nad Baltským mořem a neodpovídal, takže musel být vizuálně detekován a doprovozen, přičemž nedošlo k narušení polského vzdušného prostoru. V září ho přitom Rusové úmyslně narušili na 4 minuty Estonsku, a později také na 18 vteřin Litvě.

Ukrajinci zajali 2 200 ruských vojáků v bojích u klíčového Pokrovsku

MiG-29 by si přitom dokázal s Iljušinem Il-20 hravě poradit. I když je z roku 1983, byl navržen jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, čehož je stále schopen. Má k tomu na 7 závěsnících s nosností až 4 000 kg raketa jako R-27R, R-60 nebo R-73 a další. Vedle toho také 30mm automatický kanón Gryazev-Shipunov GSh-30-1, uvádí Wikipedia.

Článek Ruský Iljušin Il-20 se nehlásil a nespolupracoval s NATO. Piloti polských MiG-29 ho s chladnou hlavou zahnali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zkušenosti nechyběly, pilota to zřejmě neodhadl

V polském letectvu slouží F-16 od roku 2008, konkrétně ve verzi C/D Block 52+ (jednomístná a dvoumístná), která má kořeny v roce 1984. Disponuje radarem AN/APG-68 a protiletadlovými raketami středního dosahu AIM-120 AMRAAM, s nimiž může nepřítele ničit mimo vizuální dosah pilota, potvrzuje Wikipedia, a rovněž dostala řadu protizemních zbraní.

Rusko má oprávněné obavy. Íránská PVO přímo ukázala neschopnost jeho zbraní proti letadlům NATO. A to ještě nic nezažily

Na dnešní poměry jde nicméně o zastaralou konstrukci, která moderním letounům v mnohém nestačí. Na druhou stranu se ji polské letectvo, které dnes patří k nejsilnějším na evropském kontinentu, nerozhodlo modernizovat na nejvyšší verzi Block 70/72, na níž vsadili například Slováci, ale pouze na V, která se jí však v mnoha směrech podobá.

Oproti aktuální verzi Block 52+ dostane třeba radar AN/APG-83 typu AESA s aktivní fázovanou anténou, což výrazně zlepší bojové schopnosti včetně detekce cílů, jako jsou střely s plochou dráhou letu, ale i letouny, a též dostanou F-16 nové palubní počítače a vylepšené kanály pro přenos dat, což zajistí efektivní výměnu informací s ostatními i řídícím střediskem.

Video: F-16 zničila MiG-29 pomocí 430kg kazetové bomby. Úspěch se dostavil okamžitě

Západní piloti, včetně těch polských, mají přitom skvělý výcvik, a někteří povýšili ovládání F-16 doslova na mistrovské umění. Ale někdy se bohužel z neznámých důvodů stane, ani tak nemusí letoun zvládnout. Tak jako polský pilot, major Maciej Krakowian, který s ním havaroval při nácviku na leteckou show Radom 2025 ve středozemním městě Radom.

I když není přesná příčina zatím známa, ze záběrů se zdá, že zkrátka nezvládl manévr. Poté, co vystoupal vzhůru a udělal smyčku, začal opět klesat, ale zdá se, že chvíli nekontrolovaně, a když začal letoun opět vyrovnávat, nejspíše aby proletěl těsně nad zemí, měl bohužel příliš malou výšku a narazil do země, po čemž následoval mohutný výbuch. Je patrné, že se ani nepokusil katapultovat – zřejmě do poslední chvíle věřil, že to zvládne.

Článek Video: Havárie polské F-16 naznačuje, že pilot nezvládl manévr. Narazil přímo do země, katapultovat se nestihl se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na úpravě F-16 se bude zásadně podílet i Polsko

Souhlas s modernizací získalo Polsko již v říjnu 2024, přičemž maximální částka, jaká může být využita, byla schválena ve výši 7,3 miliard amerických dolarů, tj. asi 157 miliard korun), ačkoliv nakonec půjde pouze o 3,8 miliard amerických dolarů, tedy asi 81,7 miliard korun, protože se polským zástupcům podařilo při vyjednávání cenu opravdu zásadně snížit.

Američané zadali obří zakázku českému zbrojnímu průmyslu. Bude se podílet na výrobě munice pro jejich armádu

Nutno zmínit, že smluvní stranou kontraktu je sama americká vláda, která zadá modernizaci dodavatelům, včetně výrobce F-16, tedy Lockheed Martin. Jedná se přitom o dodávku sad, které povýší současné C/D Block 52+ na úroveň blížící se Block 70/72, což je ta nejlepší možná, díky níž se jedná o 4,5. generaci. Konkrétně půjde o standard známý jako V.

Zahrnovat bude integraci radaru AN/APG-83 typu AESA s aktivní fázovanou anténou, uvádí Wikipedia, což výrazně zlepší bojové schopnosti včetně detekce cílů, jako jsou střely s plochou dráhou letu, ale i letouny, a rovněž dostanou F-16 nové palubní počítače a vylepšené kanály pro přenos dat, což zajistí efektivní výměnu informací s ostatními i řídícím střediskem.

Ruský zbrojní šéf: „Od západních tanků se nemá Rusko co naučit,“ a přisadil si, že T-90M překonává Abrams i Leopard 2

Ochrana proti nepřátelským systémům protivzdušné obrany bude posílena díky zavedení systémů elektronického boje nové generace, a rovněž dostanou F-16V moderní zbraňové systémy, zejména střely AIM-120D AMRAAM. Modernizace byla představena roku 2012 na letecké show v Singapuru a jejím cílem je zajistit mj. lepší kooperaci letounů s těmi 5. generace, ale pochopitelně bude schopna i nadále operovat také samostatně.

Modernizované letouny budou postupně dodávány mezi lety 2030 a 2038 a polské letectvo tak bude schopné udržet je v provozu i po roce 2040, kdy už by měly být standardem na obloze protějšky páté generace, a postupně začínat ty generace šesté. Nejméně z 50 % se přitom musí na modernizaci podílet polský zbrojní průmysl, což dnes bývá standardem.

Video: Ruský dron zničil ukrajinský tank T-72 jednou přesně vedenou ranou. Voják věděl, kam udeřit

F-16V (Viper) si přitom dokáže vzhledem k radaru AESA a vyspělé střele vzduch-vzduch poradit prakticky se vším, co má ve výzbroji ruské letectvo. Jeho páteří a nejlepším vzdušným letounem v aktivní službě je Suchoj Su-35S, potvrzuje Wikipedia. Má například radar N035 Irbis-E typu PESA, který je všeobecně méně schopný než AESA, ačkoliv má raketu R-73.

Její dosah je udáván až na 400 km, ale dosud nebyl zásah na takovou vzdálenost zaznamenán. Armádní Zpravodaj hodnotil Ukrajině dodané starší verzi F-16 MLU jako velmi vyrovnanou ruskému Suchoji Su-35S, a později nad ním nejspíše v jednom případě zvítězila. Už z toho lze vyvozovat, že budou F-16V mnohem schopnější než F-16 MLU z roku 1991.

Článek Polsko zásadně modernizuje své F-16. Sic nebudou nejlepší, ale Rusko nemá prakticky nic lepšího se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Preventivní opatření, kdyby se Rusku útok vymkl

Z vyjádření polského letectva není jasné nic konkrétního, například jaké letouny nasadilo. V minulosti ale Armádní Zpravodaj několikrát registroval britské Eurofightery Typhoon, které v něm jsou dočasně umístěny právě aby strážily společný vzdušný prostor NATO. Je tedy možné, že se opět jednalo o ně; v červnu např. startovaly během 7 dní hned 4krát.

Rusům dochází závažnost situace na Ukrajině a hrají o čas, na ztráty už nehledí vůbec. Postupují nejrychleji za 2 roky

Eurofighter Typhoon je víceúčelový stíhací letoun zavedený do služby v roce 2003, přičemž se jedná o společný projekt několika zemí. Mezi nimi je i Velká Británie, která ho ještě donedávna vyráběla, ale Armádní Zpravodaj upozorňoval, že svou továrnu uzavírá – v ostatních státech však výroba, která dala dodnes vzniknout více než 620 letounům, dále pokračuje.

Wikipedia uvádí, že jde o jednoposádkový letoun se dvěma dvouproudovými motory, které mu dávají max. rychlost 2 495 km/h, zatímco dolet je 2 900 km. Na 13 zbraňových závěsnících může nést celou škálu střel – pro vzdušné souboje třeba AIM-9 Sidewinder, a v budoucnu by měl dostat také MBDA Meteor, nejlepší střelu Západu s dosahem kolem 200 km.

Ukrajina dostala novou várku tanků M1A1 Abrams z Austrálie. Jsou jich desítky, už je nasazuje proti Rusku

I když jde o starší konstrukci, prošla řadou úprav, a zejména poslední vylepšení – osazení novým radarem – ji značně zvýhodňuje proti nejlepšímu ruskému protějšku Suchoj Su-35S. V těchto případech ale není běžné, aby na nějaký střet došlo, ani jedna ze stran by ho riskovat nechtěla a šlo tak čistě o pohotovostní tah, aby došlo případně k sestřelení střel.

„V souladu s platnými postupy aktivoval operační velitel Polských ozbrojených sil všechny dostupné síly a prostředky, které má k dispozici. Do vzduchu byla vyslána dvojice stíhaček ve službě a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového průzkumu byly uvedeny do nejvyššího stupně pohotovosti,“ uvedlo polské letectvo v prohlášení.

Blitzkrieg: NATO má plán na okamžité zničení Kaliningradu. Rusko by nemělo nejmenší šanci útok ustát, padlo slovo o rozhodující zbrani

O jaké systémy PVO se jednalo, neupřesnilo, ale Armádní Zpravodaj ověřil, že má k dispozici zejména staré sovětské S-75 Dvina a S-125M Něva, ale i malé množství S-200, což je hodně žalostný stav. Polská armáda nicméně silně modernizuje a část jeho území relativně nově také americké MIM-104 Patriot, které tam nechalo rozmístit Německo.

Článek Vyděšení Poláci vyslali letouny kvůli ruskému útoku. Pohotovost měla i protivzdušná obrana, která je dávno za zenitem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zkoušely to letouny bojové i průzkumné

V některá období dochází k narušování vzdušného prostoru NATO skoro každý den, čehož je důkazem týden od 07. do 13. června 2025 – kromě posledního z nich muselo britské taktické letectvo každý den startovat s Eurofightery Typhoon, jež jsou od 1. dubna 2025 na 22. základně v polském Malborku. V tomto období šlo o nejvytíženější místo jejich nasazení.

• v sobotu 07. června byl zachycen Antonov An-30
• v neděli 08. června byly zachyceny dva ozbrojené Suchoje Su-24M; poté se rozdělily a jeden pokračoval v provádění nízkých průletů nad lodí William McLea námořnictva Spojených států amerických
• v pondělí 09. června byly zachyceny opět Antonov An-30 a Iljušin Il-20M
• v úterý 10. června byl zachycen znovu Iljušin Il-20M, a po doplnění paliva za letu pokračovaly britské stíhačky k vyprovodění Antonovu An-30; jakmile se vzdálil, byly povolány k dohledu nad Tupolevem Tu-142, který doprovázela dvojice ozbrojených Suchojů Su-27
• ve středu 11. června byl zachycen Antonov An-30
• ve čtvrtek 12. června byla zachycena dvojice Suchojů Su-24, a poté ještě Iljušin Il-20

Provokace ze strany Ruska je neustále větší a evidentně nezná hranic. Armádní Zpravodaj také informoval 13. června 2025 o případu, kdy ruský Iljušin Il-20M dokonce vletěl 2 km hluboko do polského vzdušného prostoru, odkud ho též vyprovázely britské Eurofightery Typhoon.

Satelitní snímky ukazují, že se Rusko chystá postavit více bombardérů Tu-160M. Nahradí tím ztracené Tu-95 a Tu-22M

Ty ačkoliv byly zařazeny do služby už v roce 2003, jsou díky postupným modernizacím velmi schopné; Wikipedia uvádí, že poslední vylepšování zajišťuje standard Block 5. Jedná se přitom o víceúčelový stíhač a stíhač vzdušné převahy přímo navržený k eliminaci jiných letounů. Kromě Velké Británie ho v Evropě používá také Německo, Itálie a Španělsko a Rakousko, jinde pak Saúdská Arábie, Kuvajt, Omán a Katar. Celkem jich létá přes 600 po celém světě.

Vzhledem k tomu, že vyprovázely z bojových letounů Su-27 a Su-24, je nemyslitelné, aby se proti nim nepřítel pokusil zasáhnout – technologicky byl totiž mnohem slabší. V případě Il-20, An-30 a Tu-142 je to pak úplně mimo, jelikož jsou průzkumné a prakticky bezbranné.

Článek 15 ruských letounů zamířilo na hranice NATO, a všech 15 to raději vzdalo. Vyprovázelo je britské taktické letectvo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruských provokací už bylo dost, Polsko je zkrotí

Hned na úvod chce Armádní Zpravodaj vyjasnit, že letouny vysílá k hranicím možného soupeře jak Ruská federace, tak NATO, ačkoliv je patrné, že první z nich je mnohem „odvážnější“ a často zachází na úplnou hranici, ačkoliv 25. května 2025 měl dokonce ruský vrtulník vstoupit do polského vzdušného prostoru, uvedla agentura PAP, což také vyvolalo reakci.

Nemyslitelné se stalo realitou – úplně poprvé ukrajinský námořní dron sestřelil ruský letoun – Suchoj Su-30 (video)

V rámci vojenské operace má docházet k nasazení většího počtu hlídkujících letadel a vrtulníků nad Baltským mořem, odkud se také ruské letouny často přibližují – vzlétají totiž z blízké enklávy, Kaliningradské oblasti. Armádní Zpravodaj v dubnu 2025 upozornil třeba na incident, kdy britské letouny vyprovodily hned tři ruské narušitele, z nichž byl jeden špionážní.

Jednalo se o Iljušin Il-20M, který byl přímo navržen ke shromažďování informací o nepřátel. Ten existuje ještě v několika verzích, třeba Il-20RT k telemetrickému měření raketových technologií, Il-20M k elektronickému a optickému průzkumu, a Il-22PP k zajištění elektronického boje, jak vysvětluje Wikipedia. Doprovází ho však obvykle ještě bojové letouny.

Jenom o několik dní dříve informoval Armádní Zpravodaj také o prvním případu, kdy norská F-35 vyprovodila ruské narušitele. „Provokace Ruské federace se ve skutečnosti týkají všech našich spojenců v Pobaltí a nutí nás posílit naše mise,“ vysvětlil ministr obrany v rozhovoru s novináři agentury PAP a dodal: „Jsme mobilizováni a organizováni v takové míře, že může být taková odstrašující a hlídková mise zahájena ve velmi krátkém čase.“

Rusko se chystá na Moldavsko a uchýlilo se k naprosté ubohosti. Už zahájilo první fázi – chce vzít prezidentce moc

Účelem mise je posílit protivzdušnou obranu, zkrátit dobu reakce na možné hrozby, a ještě lépe kontrolovat vzdušný prostor. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že to je pro Rusko zároveň jasný vzkaz, že si nemůže dovolovat, co se mu zlíbí. Severoatlantická aliance je silným uskupením, proti němuž by neobstálo. Už jenom jeho letectvo je výrazně slabší, jak Armádní Zpravodaj hodnotil v únoru 2024 s tím, že zaostává především kvalitativně.

Článek Polsku došla trpělivost a zdvihá Rusku prostředníček – jeho provokace na hranicích NATO už nebude tolerovat. Tvrdě proti nim zasáhne se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vrtulníků AW149 chce Polsko 32 kusů

Důkaz o prvním polském vrtulníku AW149 vyrobeném domácím průmyslem přináší třeba příspěvek na síti X. Je na něm stroj pocházející z polského závodu PZL-Świdnik; Wikipedia vysvětluje, že jde o tradičního výrobce vrtulníků, který produkoval i vrtulníky Sokol a od roku 2010 je součástí koncernu AgustaWestland. I nadále jsou v něm tedy vyráběny vrtulníky, včetna AW149, který si objednaly polské ozbrojené síly v celkovém počtu 32 kusů.

Pierwszy AW149 z linii montażowej w Świdniku 🇵🇱❗️

Fotografia z wczoraj (26.02), EPSW pic.twitter.com/kabgTea1IZ

— Wiktor Sawicki (@Wiktrsaw) February 27, 2025

Své předchůdce, tedy Mil-2 a W-3 Sokol, překonává AW149 v mnoha parametrech. Výrobce ho popisuje jako střední víceúčelovou vojenskou helikoptéru poslední generace, která má kombinovat pokročilé technologie, vybavení a moderní zbraně, a zároveň má mít vysokou schopnost přežití. Redakce Armádního zpravodaje se shoduje, že AW149 překonává sovětský i polský vrtulník nejenom v oblasti sofistikovaného boje.

Ve vrtulníku může být až 19 vojáků

AW149 je dvoumotorový vrtulník s maximální vzletovou hmotností 8 600 kilogramů. Wikipedia uvádí, že má dvoučlennou osádku a v jeho vnitřku je prostor pro 19 plně vyzbrojených vojáků – jenom pro srovnání, do Mil-2 se jich vešlo jenom 8. AW149 unese náklad max. 3 880 kilogramů, z čehož může být 2 800 kilogramů na háku v podvěsu. Jeho max. rychlost je potom 310 km/h a dosah 1 009 kilometrů, zatímco max. výška 4 600 metrů.

24 polských samohybných minometů M120K Rak poslouží Ukrajincům nejlépe proti pěchotě. Navíc dobře odolávají dronům

AW149 ovšem nemusí sloužit jenom k transportu, evakuaci raněných a podobným úlohám. Dokáže se také přímo zapojit do bojových operací, protože disponuje 4 závěsnými body na výzbroj. Tu mohou tvořit třeba řízené protitankové střely AGM-114 Hellfire II, jejichž dosah je až 8 kilometrů, uvádí Army-Technology, a měly by prorazit pancíř každého existujícího tanku. Vrtulník může nést i raketnice s raketami ráže 80 mm – Armádní Zpravodaj soudí, že jsou myšleny neřízené Hydry 70 nebo jejich laserově naváděná verze APKWS II.

Článek Polsko finálně nahradí sovětské vrtulníky Mil Mi-2. Samo si bude vyrábět AW149, který sovětské dědictví překonává snad úplně ve všem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Důležitý je pečlivý výcvik pilotů i obsluhy

Vyzbrojení letectva na stroje, jakými jsou F-35, je velice komplikovaná záležitost a je třeba ji pečlivě naplánovat a připravit. I proto nezamíří první letouny vyrobené pro Polsko domů, ale podle MilIn budou až do roku 2027 na americké základně Ebbing Air ve Fort Smith v Arkansasu. Plán je prostý, vycvičit tam 24 pilotů a téměř stovku členů pozemního personálu, aby dokázali letouny nejenom skvěle ovládat, ale také se o ně starat.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

V podobě F-35 získává přitom Polsko letoun, s nímž se může postavit čemukoliv, co by na něj mohl poslat jeho potenciální soupeř, tedy Rusko. Wikipedia uvádí, že i to je také vybaveno letounem 5. generace, a to Suchojem Su-57 Felon. Jde o větší konstrukci s vyšší rychlostí a manévrovatelností, ale podle mnohých zaostává v klíčových parametrech, konkrétně v senzorech, přenosu dat a stealth. Z tohoto důvodu platí, že F-35 uvidí Su-57 dříve než naopak a bude tak moci zaútočit, aniž by soupeř tušil, kde se nachází.

F-35A je velmi univerzální letoun

F-35A je relativně malý stroj o délce 15,7 m poháněný 1 motorem, zatímco ostatní letouny 5. generace, včetně Su-57, jsou dvoumotorové. Jeho max. rychlost je Mach 1,6, uvádí Military, a jeho osádku tvoří 1 pilot. Není přitom navržen jako stíhací, ale jako víceúčelový a dokáže plnit celé spektrum úloh. Od klasického stíhacího boje přes útoky na pozemní cíle až po průzkumné mise, kdy může díky digitálním technologiím zjištěné údaje okamžitě sdílet.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Letoun může nést široké spektrum zbraní – především amerických, ale také evropských, případně na ně může být upraven. Vyzbrojen je rovněž kanonem ráže 25 milimetrů a pro boj s jinými letouny používá střely jako AIM-9X Sidewinder, AIM-120 AMRAAM a další, brzy navíc i MBDA Meteor. Rovněž zvládá nést i rozličné druhy pum a střel, například pumy typu JDAM nebo Paveway, protiradarové střely AGM-88G AARGM-ER, řízené AGM-158 JASSM a protilodní AGM-158C LRASM. Upravené stroje mohou pak použít i jadernou pumu B61.

Článek Polsko udělalo dobře, když vsadilo na F-35A. Jde o nejlepší letouny 5. generace, rovnat se jim zdaleka nemůže ani ruský Suchoj Su-57 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Verze AH-64E je v mnohém zdokonalená

Bitevní vrtulník Apache je ve výzbroji již od roku 1986, ale verze AH-64E pořizovaná polským letectvem je mnohem vyspělejší než původní AH-64A. Do sériové výroby se dostala v roce 2012 a Wikipedia k ní uvádí, že je více digitalizovaná, má vyspělé sdílení dat, nové listy rotorů a lepší převodovku, což zvyšuje její výkon. Piloti s ní mohou třeba za špatné viditelnosti létat jenom za pomoci přístrojů, a osádka může rovněž z kabiny ovládat drony.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Apache je víceúčelový vrtulník, ačkoliv je jeho hlavní úlohou boj s obrněnými vozidly a tanky, k čemuž je vyzbrojen protitankovými střelami AGM-114 Hellfire. ArmyRecognition uvádí, že jich Poláci nakoupí 1 844 a doplní je téměř 500 novějšími AGM-179 JAGM. Vrtulník může však používat i neřízené střely Hydra 70 nebo jejich naváděnou variantu APKWS, a vyzbrojen je i kanonem ráže 30 milimetrů a může nést ještě protiletadlové střely Stinger.

Když bojuje, uletí Apache až 480 kilometrů

V kabině sedí pilot a operátor zbraní a vrtulník je poháněn dvojicí motorů. Má přitom klasické uspořádání, tedy nosný rotor nahoře a pomocný rotor na zádi, zatímco maximální rychlost AH-64E Apache Guardian je 293 km/h, dostup 6 100 metrů a bojový dosah 480 kilometrů. Zkonstruovaný byl tak, aby snesl i větší poškození, přičemž Boeing na svých stránkách uvádí, že se v něm snoubí schopnost přežití, dlouhého dosahu a smrtelnosti.

Polské helikoptéry AH-64 Apache jsou pořádně „nařachané“, jsou ale pouze střípkem v nejspíše největší vznikající armádě Evropy

AH-64E Apache Guardian je srovnatelný třeba s moderním ruským Kamov Ka-52, který je dle Roe rovněž určen k ničení nepřátelských tanků, obrněných i nepancéřovaných cílů, živé síly nebo nízkorychlostních vzdušných cílů, a to za každého počasí. Má také podobnou rychlost a srovnatelnou výzbroj, takže o tom, kdo je lepší, budou nejspíše rozhodovat různé systémy (pro noční vidění nebo zaměření zbraní, ale neméně důležitá je i obrana proti přilétajícím střelám), v nichž bude mít americký AH-64E Apache Guardian nejspíše trochu navrch.

Článek 96 amerických útočných vrtulníků AH-64E Apache Guardian sousední letectvo hodně posílí. Účelově je jako ruský Ka-52, ale lepší se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

K vidění byly tanky, houfnice i letadla

Pravidelné vojenské přehlídky nejsou v mnoha zemích obvyklé, ale Polsko je pořádá celkem často, i když nutno dodat, že není jediné. Defence-Blog uvádí, že při nich ukazuje širokou škálu vojenské techniky, a to včetně tanků, obrněných vozidel, raketových systémů a letadel. Přehlídka je připomenutím nejen historie, ale i současnosti, hlavně pokud jde o hrozbu ze strany Ruska. Ostatně v případě jeho vpádu na západ by asi Poláci kladli Rusku nejsilnější odpor.

Polská armáda se má čím chlubit; z obrněné techniky jsou to např. tanky M1Abrams. Military uvádí, že jde o americké obrněnce s plynovou turbínou a kanonem ráže 120 mm – ve výzbroji má však zatím jenom starší verzi M1A1 FEP, i když brzy dostane i nejmodernější M1A2 SEPv3. K vidění byly také německé tanky Leopard 2, které má již delší dobu, ovšem chyběly jihokorejské K2 Black Panther, jichž má mít postupně celou tisícovku.

iZdroj fotografie: Uživatel Rzecznik 1BA / Creative Commons / CC BY-SA

Impozantní, ale hlavně moderní, je však i další polská technika. V oblasti dělostřelectva jde o domácí samohybné houfnice AHS Krab, ale rovněž o nové K9 Thunder z Jižní Koreje. ArmyRecognition uvádí, že jde v druhém případě o houfnice na pásovém podvozku s dělem ráže 155 mm, jichž má mít v budoucnu více než 600; na přehlídce ho doplňoval amerických M142 HIMARS nebo protiraketový systém MIM-104 Patriot, doplňuje TVPWorld.

Co si Polsko objednalo od Jihokorejců před pár měsíci, už představilo na cvičišti. Nákup skoro 2 000 kusů techniky za 340 miliard měl smysl

Za zmínku stojí i na pohled méně impozantní technika, a to víceúčelové vojenské vozidlo KTO Rosomak a obojživelné bojové vozidlo pěchoty Borsuk, které si polská armáda pořizuje v počtu 1 400 kusů, jak jsme na ArmádnímZpravodaji psali.

Silné je i polské letectvo, která předvedlo americké stíhačky F-16, jimž sekundovaly F-35 amerického letectva, které si země rovněž pořizuje, připomíná PolskieRadio, a nechyběly ani jihokorejské cvičné letouny FA-50. Z vrtulníků předvedlo Polsko například těžký víceúčelový vrtulník Sikorsky UH-60 Black Hawk nebo střední víceúčelový vrtulník AW101.

Článek Letošní polská vojenská přehlídka je připomínkou vítězství nad ruskou armádou i ukázka nové armádní tváře Evropy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Speciální polské jméno pro F-35 vzdává hold

Letoun F-35 bude v sousední zemi znám pod přezdívkou Husar, uvádí Janes, přičemž polské ministerstvo obrany dokonce dělalo na výběr jména veřejnou soutěž, v níž nakonec vyhrálo jméno spojené s polskou historií. V Polsku není speciální pojmenování něčím výjimečným, na rozdíl třeba od praxe v ČR. Twz uvádí, že polská F-16 Fighting Falcon je označován jako Jastrząb, tedy Jestřáb. Bojovým jménem označil F-35 i Izrael, kde je známa jako Adir.

iZdroj fotografie: Uživatel bazylek100 / Public Domain / CC BY

Jméno Husar má vzdát hold legendárním válečníkům, kteří byli známí jako polští husaři, a kteří se významně zapsali do historie země. Wikipedia uvádí, že polští husaři – na rozdíl od jiných husarů známých třeba z Balkánu – byli těžkou jízdou. Jejich poznávacím znamením přitom byla jakási křídla umístěná za jezdcem, což mělo evokovat let a zároveň působit děsivým dojmem na nepřítele. Polští husaři byli obávanou silou zhruba po dobu 200 let a pod vlajkou Polského království a Polsko-litevské unie vybojovali řadu vítězných bitev.

Husaři sloužili 200 let a pomohli zachránit Vídeň

K polským husarům se mohli přidat výhradně členové polské šlechty a jednalo se o elitní bojovníky. Měli plátové brnění a jako zbraně používali kopí, meče, šavle, pistole, karabiny, palcáty, sekery, válečná kladiva i další zbraně. Sloužili zejména v útoku s cílem prorazit nepřátelskou linii a fungovali od roku 1503 do roku 1702, a pak ještě několik desetiletí sloužili v ceremoniálních úlohách. Konec jejich služby je spojován s rozvojem palných zbraní. Jednou z nejznámějších akcí, do níž se husaři zapojili, byla záchrana Vídně před Turky v roce 1683.

24 letounů F-35A Lightning II pro AČR znamená to nejlepší, co na světě existuje; ve výzbroji mohou zůstat i desítky let

Mimochodem, izraelský F-35I Adir je speciální, protože si země ve Spojených státech amerických vymohla např. použití domácích systémů elektronického boje, uvádí Wikipedia. Naopak polský letoun by se od běžných F-35A lišit neměl. Polsko si ho objednalo celkem 32 kusů a nevylučuje koupi dalších. První by mělo dostat v roce 2024 a zbylé pak do roku 2030. Půjde o nejmodernější verzi Block 4, tedy stejnou, jakou by později mělo dostat i české letectvo.

Článek Polské F-35A „Husar“ dostávají pojmenování s odkazem na historii. Budou jako elitní válečníci, ale od českých se lišit nebudou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Za letadlem se táhla řada záblesků

Zajímavou podívanou za použití speciálních světlic nabídl pilot stíhacího bombardéru Suchoj Su-22 Fitter. Video pod tímto článkem ukazuje, že si na leteckou přehlídku vybral nezvyklou dobu, protože již ubývá denní světlo a obloha je noční, kdy už se show většinou nekonají. Mělo to ale svůj důvod, protože pilot použil speciální zábleskové světlice určené k osvětlování prostoru – za letadlem se tak tvořila šňůra efektně explodujících záblesků.

iZdroj fotografie: Uživatel Airwolfhound / Creative Commons / CC BY-SA

Twz uvádí, že Su-22 tyto světlice nejspíše shazoval ze speciálního kontejneru zavěšeného pod sebou. Podobné světlice nebo takzvané fotobleskové pumy přitom nejsou ničím výjimečným – používají se již dlouhá desetiletí, ale v poslední době se od nich vzhledem k rozvoji technologií použitelných za špatné viditelnosti upouští. Letadla je svrhávají (nebo spíše svrhávala) proto, aby záblesky osvětlovala terén pod nimi, vysvětluje Wikipedia. Tyto záblesky pak průzkumným letounům umožňovaly pořizovat jasné snímky terénu i v noci.

Bombardér Suchoj Su-22 je již zastaralý

Použitý letoun Suchoj Su-22 je stíhací bombardér z doby Sovětského svazu a jedná se o exportní variantu Suchoj Su-17, v tomto případě nejspíše o nejmodernější verzi M4. Ale i tak je letoun považován za zastaralý a z většiny letectev byl již vyřazen. Bombardér je jednomístný a vybavený křídly s měnitelnou geometrií. Jeho délka je 19,02 metrů a rozpětí 13,68 metrů, uvádí Aeropedia. Osazen je pak jedním motorem, jehož maximální rychlost je ve vysoké výšce až Mach 1,74, a s 2 tunami bojového nákladu dokáže urazit přes 1 100 km.

Íránská balistická raketa Arman s dosahem bezmála 3 500 km může potrápit, i když ji mají odpalovat jen staré letouny Suchoj Su-22

Letoun má také silnou výzbroj, jejím základem je dvojice kanonů ráže 30 mm, v podvěsech však může mít i dvojici kanonů ráže 23 mm. Jako bombardér ale slouží hlavně k nesení nákladu pum, raket a střel, na 12 závěsných bodech jich mohou být až 4 tuny. Shazovat může klasické a naváděné pumy, ale stejně tak používat i střely jako Ch-25, Ch-29 a další, případně ti střely vzduch-vzduch krátkého dosahu s infračerveným naváděním jako R-60 a další.

Článek Video: vzácné noční záběry zachycují Suchoj Su-22 Fitter, jak odpaluje speciální světlice a vytváří úchvatnou show se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dosah AGM-158 se postupně prodlužoval

Historie vývoje střela AGM-158 JAASM sahá do konce 90. let 20. století a původní střela měla dolet 370 kilometrů a hlavici o hmotnosti 450 kilogramů, udává MissileThreat. Později vznikla ještě vyspělejší střela AGM-158 JAASM-ER stejné velikosti, jejíž dolet byl prodloužen na 1 000 km. Ale i to pravděpodobně bylo málo, a tak Lockheed Martin vyvinul novou střelu s dosahem až 1 900 kilometrů a větší ničivou silou označovanou jako AGM-158B-2.

Kdyby Rusko zaútočilo, chtělo mu Polsko ještě před lety obětovat až 40 % svého území. Tehdy ale přecenilo sílu ruské armády

Jde o velikou novinku z posledních měsíců, která je pomalu zaváděna do výzbroje. A je o ni značný zájem např. ze strany Polska, jemuž také Amerika předběžně schválila prodej 821 kusů, uvádí Defence-Blog. Pokud si ji Poláci opravdu pořídí, znamenala by zdvižený prst vůči Bělorusku, a především pak Rusku. Jejich letadla by totiž mohla zasahovat cíle daleko za Moskvou, přičemž jsou určeny proti základnám, letištím, mostům, velitelstvím a dalším strategickým objektům. Může to být i kompenzace umístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku.

Střela AGM-158B-2 je větší a ničivější

O samotné střele AGM-158B-2 se toho moc neví. Wikipedia uvádí, že by měla mít dolet 1 900 kilometrů, hlavici o hmotnosti 910 kg, a celkem vážit 2 300 kg. Původní AGM-158 má přitom hmotnost 1 021 kg, ale některé zdroje uvádí 1 200 kg. Je tedy jisté, že nová střela bude muset být výrazně delší než 4,27 m u starších verzí. Měla by mít novou řídící jednotku, jiný nátěr a vylepšené navádění GPS, takže ji bude pravděpodobně obtížné rušit.

„Nepolapitelný“ bojový dron Hunter Killer 20 doletí až za Moskvu a protivzdušná obrana ho údajně nedokáže detektovat

Nelze pochybovat, že by přesnost byla horší než 3 metry uváděné u předchozích verzí. Střely AGM-158 mohou přitom nosit nejenom americké strategické bombardéry, ale i některé bojové letouny. V případě Polska by to pravděpodobně byly General Dynamics F-16 Fighting Falcon a nově pořizované Lockheed Martin F-35 Lightning II. Těm se ovšem střela nevejde do vnitřního prostoru, takže musí být na vnějších závěsnících, čímž pak ztrácí schopnost stealth. To ale vzhledem dosahu střely zase tak nevadí, odpalovat ji budou z dálky.

Článek Kdyby mělo Polsko střely AGM-158B-2 s dosahem až 1 900 km, mohlo by snáze „držet pod krkem“ Moskvu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

FA-50 dorazila do Polska za 16 měsíců

O nákupu 48 nových lehkých bitevních letadel z Jižní Koreje rozhodlo Polsko krátce po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, konkrétně byla smlouva podepsána v červenci 2022. A portál Defence-Blog na začátku listopadu 2023 uvedl, že jsou již první letadla v Polsku, kam se dostala jenom 16 měsíců od objednávky. Něčeho podobného nejsou evropští ani američtí producenti letadel schopni, protože mají dlouhou řadu čekatelů a nízkou produkci. Pro srovnání, Česko se letos rozhodlo pro letouny Lockheed Martin F-35A Lightning II, z nichž první dorazí v roce 2031.

FA-50 will enhance the potential of🇵🇱Air Force.
–
Deputy Prime Minister @mblaszczak: It is pivotal moment for the 🇵🇱Air Force. We dispose of post-soviet era aircraft, Polish Air Force will use solely F-16 and FA-50 from now on and quite soon, also F-35.

📝https://t.co/1sSBNlUq3z https://t.co/oiSwzglTRt pic.twitter.com/JMCHtgSkFH

— Poland MOD 🇵🇱 (@Poland_MOD) June 7, 2023

Na druhou stranu je nutno říci, že jsou mezi F-35A a FA-50 značné rozdíly. V prvním případě jde o plnohodnotný a velmi složitý stroj 5. generace, zatímco korejský letoun je lehký nadzvukový bitevník 4. generace vyvinutý z cvičného letounu KAI T-50 Golden Eagle. Jeho vývoj začal v roce 1997 a byl dokončen v roce 2006, zatímco certifikaci získal o 6 let později, uvedl portál Airforce-Technology. Je jasné, že je výroba takového letounu mnohem jednodušší, ale i tak rychlost výroby bezesporu svědčí o schopnostech jihokorejských zbrojovek.

Nadzvukový bitevník se schopnostmi stíhačky

Letoun FA-50 je především bitevník, ale má schopnost plnit i funkce stíhacího letounu. Jedná se o jednomotorový stroj s délkou 13,14 metrů a rozpětím křídel 9,48 metrů. O jeho pohon se stará motor General Electric F404, s nímž je schopen dosahovat rychlosti až Mach 1,5 a vystoupat do výšky téměř 15 kilometrů. I když je přitom KAI FA-50 poměrně malý, má 2člennou osádku. Polsko má celkově dostat 12 letounů starší verze Blok 10, a zbylých 36 bude modernější Blok 20.

Co si Polsko objednalo od Jihokorejců před pár měsíci, už představilo na cvičišti. Nákup skoro 2 000 kusů techniky za 340 miliard měl smysl

Novější verze se může pochlubit třeba moderním radarem typu AESA nebo schopností používat radarem naváděné střely AIM-120 AMRAAM, což z ní dělá i velmi schopný stíhací letoun. Starší verze oproti tomu používá jenom střely AIM-9 Sidewinder krátkého dosahu. KAI FA-50 Golden Eagle může nést výzbroj o celkové hmotnosti 5,4 tun na 7 závěsnících, a jednat se může o celou škálu pum včetně přesně naváděných. Mj. má být schopen odpalovat řízenou střelu KEPD 350 Taurus a disponuje i kanonem ráže 20 milimetrů s 205 náboji.

Článek To je rychlost, Polsko už má ve výzbroji jihokorejské bitevníky FA-50, přitom je objednalo relativně nedávno se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velmi slušně ozbrojený „Indián“

Úplně první verze Boeing AH-64 Apache sloužila v americké armádě od roku 1986. Jedná se o bitevní vrtulník, jehož hlavním úkolem je ničení nepřátelské obrněné techniky a přímá podpora pozemních jednotek. Americká armáda jím postupně nahrazovala starší stroje, hlavně tedy AH-1 Cobra. Jeho velkou a tehdy velmi oceňovanou výhodou bylo, že mohl operovat za téměř jakýchkoliv povětrnostních podmínek.

AH-64 Apache je dvoumotorový vrtulník se dvěma hlavními rotorovými listy. Má dvoumístnou kabinu pro pilota a střelce, která je chráněna pancéřovými pláty. Má vcelku robustní a agresivní vzhled, jeho design je optimalizován pro potřeby různých bojových operací s ohledem na vysokou ochranu posádky. Vrtulník je silně pancéřován a využívá i prvků aktivní ochrany a pokročilých monitorovacích systémů. Schopně může operovat také v noci nebo za špatné viditelnosti, a to díky svým senzorům pro noční vidění a termovizní kameře.

Vyzbrojen může být celou řadou protitankových i protivzdušných zbraní, celkově unese až 770 kg výzbroje. Konkrétně může jít o až 76 neřízených raket Hydra 70, případně 16 laserem naváděných raket AGM-114 Hellfire. Ani v protivzdušném boji však AH-64 Apache nezaostává. Může být totiž přezbrojen na modifikované rakety vzduch-vzduch Stinger. K dispozici má i 30mm kanón M240 s rychlostí střelby až 625 ran za minutu; ten je umístěn v přední části trupu letounu a je mimořádně efektivní při ničení lehce obrněných a měkkých cílů.

Bezprecedentní investice do polské armády

V obavách z Ruska a Běloruska zbrojí Poláci takovým tempem, jaké nemá v Evropě obdoby. A není divu, Polsko mělo se svými sousedy historicky větší patálie než jiné evropské země. Jen z Ameriky proto Varšava objednala 250 tanků M1A2 Abrams a 116 kusů M1A Abrams, 26 vyprošťovacích vozidel M88A2 Hercules a 17 mostních souprav M1074, a v neposlední řadě také bezmála 500 raketometů M142 HIMARS.

Svou pozornost však zaměřilo Polsko i na jihokorejské zbraně, respektive si objednalo téměř 1000 tanků K2 Black Panther, navíc upravených tak, aby je už neprorazila ani severokorejská střela Bulsa-5, což je ekvivalent ruské 9M133 Kornet. Vedle toho obdrží také 648 samohybných obrněných houfnic K9 Thunder, potažmo si naprostou většinu z nich licenčně smontuje doma, a americké letouny pak doplní 48 bojovými letouny KAI T-50 Golden Eagle.

Co si Polsko objednalo od Jihokorejců před pár měsíci, už představilo na cvičišti. Nákup skoro 2 000 kusů techniky za 340 miliard měl smysl

Tyto nákupy samozřejmě polský státní rozpočet neuvěřitelně zatěžují, navíc bylo vše nakoupeno za půjčené peníze. Tamní vláda nyní vynakládá na zbrojení v poměru k HDP asi 3,9 %, a jen pro srovnání – americká armáda „pouze“ 3,49 %, ačkoliv to je úplně jiný objem, a třeba Česká republika navýšila investice do armády na 2 % HDP.

Je otázkou, zda se Polákům podobné investice vyplatí, ale aktuálně pochopitelně vychází jejich úsilí nejenom ze špatné historické zkušenosti, ale také z důvodu společných hranic zejména s Běloruskem. Skoro jako by se Polsko nechtělo spoléhat na pomoc NATO, ale pouze samo na sebe. Z dlouhodobého hlediska však může být splácení takto masivních půjček pro polský státní rozpočet problematické. Určitě je ale lepší splácet velké dluhy, než se vystavovat nemalému riziku invaze na příkaz starého a megalomanského pomatence.

Článek Polské helikoptéry AH-64 Apache jsou pořádně „nařachané“, jsou ale pouze střípkem v nejspíše největší vznikající armádě Evropy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stará letadla musí ustoupit novým

Polské letectvo má aktuálně ve výzbroji starší sovětské Mikoyan MiG-29 Fulcrum a Suchoj Su-22 Fitter, jichž se chce jakožto zastaralých zbavit. Už na začátku 21. století také nakoupilo letadla General Dynamics F-16 Fighting Falcon ve verzi Block 52, ale i ta začínají pomalu zastarávat. Ovšem pokud nechce Polsko provozovat jenom finančně náročné stroje 5. generace, může si pořídit letouny 4,5. generace s tím nejlepším vybavením, které je v některých směrech srovnatelné s letadly generace páté. A právě k nim se řadí Boeing F-15EX.

iZdroj fotografie: Boeing

Koupě dává smysl hlavně v okamžiku, kdy by mělo být soupeřem těchto letadel ruské, případně běloruské letectvo. Až na doslova hrstku strojů 5. generace, jakými jsou Suchoj Su-57 Felon, se Rusko spoléhá na stroje generace 4. a 4,5., nejlepší z nich jsou přitom Suchoje Su-35 Flanker-E. Ty ale F-15EX Eagle papírově překonává v rychlosti, schopnostech radaru a množství nesených zbraní, a až dostane nejnovější americké střely vzduch-vzduch AIM-260 JATM, zmenší se i rozdíl v dosahu tohoto typu střel. Bude tak „nařachaný“ jako málokterý letoun.

F-15EX létá rychlostí Mach 2,5

Boeing F-15EX má stejné rozměry jako jeho předchůdce McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle, tedy délku 19,45 metrů, protože drak letounu je stejný. Změnila se však dvojice jeho motorů, která má teď vyšší výkon a uděluje mu rychlost až Mach 2,5 a dostup 18 kilometrů. Díky tomu také unese větší náklad zbraní nebo paliva v přídavných nádržích. Jeho osádku většinou tvoří pilot a operátor zbraní, ale lze si objednat i jednomístnou variantu.

Boeing F-15EX Eagle II může Indonésie s klidem poměřit s čínskými letouny, má i schopnosti 5. generace a patří mezi nejlepší na světě

Nejnovější verze F-15 unese náklad o hmotnosti 13,4 tun, na jejích závěsnících může přitom být až 22 střel vzduch-vzduch, ale používá i různé druhy pum, střel k útokům na pozemní cíle a další zbraně. Vybavena je ale i kanonem ráže 20 milimetrů. Silnou stránkou je pak velmi výkonný radar typu AESA a systém IRST schopný detekovat tepelné stopy letadel na desítky kilometrů daleko, což umožňuje i boj proti letounům se schopností stealth.

Článek Také letouny F-15EX Eagle II „na steroidech“ mohou zaujmout silné postavení v Polsku, zdolají i nejlepší ruské Suchoj Su-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.