<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>střela s plochou dráhou letu &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/strela-s-plochou-drahou-letu/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 12 Nov 2026 00:39:16 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>střela s plochou dráhou letu &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kim Čong-un ukazuje sílu a je čeho se bát. Ponorka KLDR vypálila strategické střely, doletí 2 000 km. Japonsko znervóznělo</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/kim-cong-un-ukazuje-silu-na-ponorkach/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Stanislav Havel]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 15 Nov 2026 07:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[ponorka]]></category>
		<category><![CDATA[Severní Korea]]></category>
		<category><![CDATA[severokorejské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=373650</guid>

	
					<description>Severní Korea otestovala dva typy střel s plochou dráhou letu vypálených zpod hladiny. Jejich odhadovaný dosah pokrývá celé Japonsko včetně Okinawy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 14. října 2026 provedlo severokorejské námořnictvo test, který v regionu zvedl vlnu znepokojení. Státní agentura KCNA den poté oznámila, že byly úspěšně odpáleny „dva typy strategických střel s plochou dráhou letu&#8220; z podhladinové platformy. Konkrétní ponorku ani přesná označení střel přitom zpráva záměrně neuvedla. Právě ta neurčitost je součástí signálu: Pchjongjang chce, aby jeho protivníci věděli, že má víc než jednu kartu v ruce, ale nechce prozradit celý balíček.</p>



<h2 id="h-ponorka-kter-ofici-ln-neexistuje-a-p-esto-st-l">Ponorka, která oficiálně neexistuje, a přesto střílí</h2>



<p>Severokorejská státní média platformu nejmenovala, ale analýza fotografií a jihokorejské vojenské vyhodnocení ukazují na diesel-elektrickou raketonosnou ponorku Hero Kim Kun Ok. Tato loď byla slavnostně spuštěna na vodu v září 2023 a už tehdy ji Kim Čong-un prezentoval jako prostředek pro operace ve vodách mezi Korejským poloostrovem a Japonskem, jak citovala <a rel="nofollow" href="https://www.aljazeera.com/amp/news/2023/9/8/north-korea-launches-new-tactical-nuclear-attack-submarine">Al Jazeera</a>.</p>



<p>Analytici z <a rel="nofollow" href="https://beyondparallel.csis.org/north-korea-launches-new-ballistic-missile-submarine/">CSIS Beyond Parallel</a> ji popsali jako přestavbu starší sovětské třídy Romeo, dieselovou ponorku s charakteristickým „hrbem&#8220; na trupu, v němž se ukrývá až deset vertikálních raketových šachet. Oproti moderním ponorkám NATO, Japonska nebo Ruska jde o hlučnou, technologicky kompromisní platformu. Jihokorejská armáda po spuštění dokonce zpochybnila, zda je loď vůbec v plně provozuschopném stavu. Její hodnota proto nespočívá v technické dokonalosti, ale v tom, co představuje: snahu přenést část jaderného odstrašení pod hladinu.</p>



<h2 id="h-dva-re-imy-odpalu-najednou-to-je-ta-novinka">Dva režimy odpalu najednou, to je ta novinka</h2>



<p>Klíčový detail, který říjnový test odlišuje od předchozích zkoušek, přišel z jihokorejské armády. Soul vyhodnotil, že jedna střela byla odpálena z vertikální šachty a druhá z torpédometu. Právě kombinace dvou odlišných odpalovacích režimů na jedné platformě je kvalitativní posun.</p>



<p>V lednu 2024 Severní Korea veřejně představila střelu Pulhwasal-3-31, strategickou střelu s plochou dráhou letu určenou k podhladinovému odpalu. Tehdy šlo o jednu střelu, jeden režim, jednu demonstraci. Říjnový test jde dál. Pchjongjang ukazuje, že umí kombinovat vertikální a horizontální odpal, čímž komplikuje protivníkovi modelování hrozby.</p>



<p>Podle <a rel="nofollow" href="https://www.mod.go.jp/en/d_act/sec_env/pdf/dprk_d-act.pdf">japonského ministerstva obrany</a> má Pulhwasal-3-31 odhadovaný dosah kolem 2 000 km, údaj odvozený ze severokorejských vlastních tvrzení, nikoli nezávisle ověřený. Už v říjnu 2022 KCNA tvrdila, že dlouhodosahová strategická střela zasáhla cíl vzdálený právě 2 000 km. Jihokorejská armáda přitom v lednu 2024 výslovně upozornila na možnou nadsázku v severokorejských letových datech. Dosah je tedy třeba brát jako odhad, ne jako prokázaný fakt.</p>



<p>Pro srovnání: ruský námořní Kalibr (3M-14), který se masivně nasazuje i ve válce proti Ukrajině, má odhadovaný dosah 1 500 až 2 500 km na pozemní cíle. Pulhwasal-3-31 míří do stejné kategorie, podhladinově nesená úderná střela na pozemní cíle, jen s nesrovnatelně menší transparentností parametrů. Čínská YJ-18 je naproti tomu primárně protilodní střela s dosahem 220 až 540 km, tedy úplně jiná liga i role.</p>



<h2 id="h-pro-je-nerv-zn-pr-v-japonsko">Proč je nervózní právě Japonsko</h2>



<p>Odpověď je geografická i strategická. Hero Kim Kun Ok byla od počátku prezentována jako prostředek pro vody mezi Korejským poloostrovem a Japonskem. Střela s dosahem kolem 2 000 km vypálená z tohoto prostoru ohrožuje prakticky celé japonské území včetně Okinawy, kde sídlí klíčové americké základny.</p>



<p>Japonské ministerstvo obrany dlouhodobě označuje severokorejské raketové síly za „vážnou a bezprostřední bezpečnostní hrozbu&#8220; a investuje do vícevrstvé protiraketové obrany. Střely s plochou dráhou letu, tedy řízené střely letící nízko nad povrchem, jsou přitom pro obranu obzvlášť nepříjemné. Na rozdíl od balistických raket, které stoupají do velké výšky a jsou detekovatelné radary na stovky kilometrů, nízko letící střely zkracují varovný čas na minimum.</p>



<p>Podhladinový odpal situaci ještě zhoršuje. Pozemní odpalovací rampy lze sledovat satelity, jejich aktivaci zachytit v předstihu. Ponorka se ale může přesunout blíž k cíli a odpálit bez varování. I když je Hero Kim Kun Ok hlučná a snadno detekovatelná moderními protiponorkovými prostředky, samotná existence takové schopnosti nutí Tokio počítat s dalším vektorem útoku.</p>



<p>Na americkou základnu na Guamu ovšem dosah kolem 2 000 km nestačí. Severokorejský vlastní plán z roku 2017 počítal s trasou ke Guamu dlouhou 3 356,7 km, Pulhwasal-3-31 tedy tuto mezeru sama o sobě nezaplňuje.</p>



<h2 id="h-ukrajinsk-stopa-a-evropsk-p-esah">Ukrajinská stopa a evropský přesah</h2>



<p>Říjnový test nelze číst izolovaně od toho, co se děje na druhé straně světa. Podle zprávy multilaterálního <a rel="nofollow" href="https://msmt.info/view/save/2025/05/29/1085cade-a4b1-4405-94c0-7c980c24fd21-Unlawful_Military_Cooperation_including_Arms_Transfers_between_North_Korea_and_Russia_%28MSMT_2025_1%29.pdf">sankčního monitorovacího týmu (MSMT)</a> z května 2025 Severní Korea systematicky dodává Rusku balistické střely, miliony kusů munice a na bojiště vyslala i vlastní vojáky. Velitelství INDOPACOM ve svém výhledu pro rok 2025 odhaduje, že Pchjongjang za tuto podporu usiluje o ruskou pomoc právě v raketových technologiích a pokročilém ponorkovém pohonu.</p>



<p>Přímý důkaz, že říjnový test vznikl díky ruské technologické pomoci, otevřené zdroje nedávají. Spojitost je ale logická: námořní a raketová oblast patří mezi přirozené kandidáty takové výměny. Pro Evropu a Česko je to relevantní dvojnásobně, přes ruskou agresi vůči Ukrajině, která trvá již více než čtyři roky, i přes šíření vojenských technologií mezi autoritářskými režimy.</p>



<h2 id="h-propaganda-nebo-re-ln-hrozba">Propaganda, nebo reálná hrozba?</h2>



<p>Odpaly nelze shodit jako čisté divadlo. Jihokorejská armáda je sledovala od předstartovní fáze až do konce letu a vyhodnotila dva různé odpalovací režimy. Zároveň ale Soul i nezávislí analytici opakovaně upozorňují, že jedna přestavěná dieselová ponorka ještě neznamená tichou, přežitelnou a rutinně nasaditelnou údernou sílu. Spolehlivost systému zůstává sporná a KCNA má dlouhou historii nadsazování vlastních úspěchů.</p>



<p>Skutečný důvod k nervozitě proto není „zázračná&#8220; severokorejská ponorka. Je jím snaha režimu vybudovat námořní jaderně způsobilou větev odstrašení, která zvyšuje nejistotu protivníka, a právě nejistota je v jaderné strategii zbraň sama o sobě. Spojenci na to reagují: USA, Japonsko a Jižní Korea už provozují sdílení raketových varovných dat v reálném čase a posilují rozšířené odstrašení.</p>



<p>Kim Čong-un nemusí mít dokonalou ponorku. Stačí mu, aby Tokio, Soul a Washington nevěděly, kde přesně je, a co přesně nese.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/kim-cong-un-ukazuje-silu-na-ponorkach/">Kim Čong-un ukazuje sílu a je čeho se bát. Ponorka KLDR vypálila strategické střely, doletí 2 000 km. Japonsko znervóznělo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="34550" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/10/strela-ze-severokorejske-ponorky-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/10/strela-ze-severokorejske-ponorky-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Severní Korea odpálila střelu řízenou umělou inteligencí. Vlnovou trajektorii u země prý nedokáže zachytit žádná obrana</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/severni-korea-odpalila-strelu-rizenou-umelou-inteligenci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 13 Oct 2026 10:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[AI (umělá inteligence)]]></category>
		<category><![CDATA[Severní Korea]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=370786</guid>

	
					<description>Pchjongjang tvrdí, že jeho nejnovější střela mění dráhu letu v malé výšce pomocí umělé inteligence a že proti ní neexistuje účinná obrana. Soul říká pravý opak.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Za úsvitu 3. října 2026 odstartovala z oblasti přístavu Wonsan na východním pobřeží Severní Koreje střednědobá strategická střela, zamířila k severovýchodu a dopadla do Japonského moře. Tolik fakta, na kterých se shodnou Pchjongjang, Soul i Tokio. Všechno ostatní, tedy umělá inteligence na palubě, čtyři různé letové režimy, vlnová trajektorie těsně nad hladinou a údajná naprostá nezachytitelnost, pochází výhradně ze severokorejské státní agentury KCNA a z vyjádření Kim Jo-čong, sestry vůdce Kim Čong-una. Nezávislý technický důkaz pro žádné z těchto tvrzení neexistuje.</p>



<h2 id="h-co-v-me-jist-a-co-tvrd-jen-pchjongjang">Co víme jistě a co tvrdí jen Pchjongjang</h2>



<p>Jihokorejská armáda potvrdila start i směr letu. Agentura <a rel="nofollow" href="https://en.yna.co.kr/view/AEN20261003004151315">Yonhap</a> uvedla, že střela uletěla přes 700 kilometrů, Japonsko hlásilo zhruba 680 kilometrů. Severní Korea den po testu oznámila dolet 1 000 kilometrů a zveřejnila přesné souřadnice údajného dopadu, což je pro severokorejská hlášení neobvykle detailní krok. Americké Pacifické velení konstatovalo, že odpal nepředstavoval bezprostřední hrozbu pro Spojené státy ani jejich spojence.</p>



<p>Následná zpráva KCNA ze 4. října zařadila střelu do „hypersonického strategického zbraňového systému&#8220;. Přesné typové označení Pchjongjang neuvedl. Analytik Hong Min citovaný agenturou <a rel="nofollow" href="https://www.marketscreener.com/news/north-korea-says-kim-oversaw-hypersonic-missile-drill-ce785ddbdc8df020">Reuters</a> odhadl, že jde o kuželovitý hypersonický systém poprvé testovaný v roce 2022. Databáze CSIS vede nejbližší známý severokorejský IRBM s hypersonickým klouzavým tělesem pod označením Hwasong-16B s teoretickým dosahem kolem 5 500 kilometrů, ale přiřazení k říjnovému testu potvrzené není.</p>



<h2 id="h-vlnov-trajektorie-a-dn-obrana-propaganda-nebo-re-ln-hrozba">Vlnová trajektorie a „žádná obrana&#8220;: propaganda, nebo reálná hrozba?</h2>



<p>Kim Jo-čong popsala let jako „vlnovitý režim trajektorie&#8220;; střela se měla pohybovat v nízké výšce a opakovaně měnit profil v takzvaných bodech znovuvynoření. Protivník prý ztrácel sledování už od prvních manévrů. Logika za tím je technicky pochopitelná: čím níže a nepředvídatelněji střela letí, tím hůře ji zachytí pozemní radary, protože klesá pod jejich horizont. Analytici z <a rel="nofollow" href="https://www.38north.org/2024/04/hgv-unproven-at-irbm-ranges-analysis-of-the-april-2-hwasong-16na-hypersonic-missile-test/">38 North</a> už dříve upozornili, že právě sestup hypersonických klouzavých těles pod radarový horizont komplikuje úplné sledování letu.</p>



<p>Jenže „komplikuje&#8220; a „nedokáže zachytit žádná obrana&#8220; jsou dvě zásadně odlišné věty. Jihokorejské ministerstvo obrany o den později výslovně uvedlo, že nedávno odpálené severokorejské střely spadají do detekčních a záchytných schopností jihokorejsko-amerických prostředků. Systém THAAD a interceptory PAC-3 MSE, jejichž zrychlenou výrobu americká armáda oznámila v dubnu 2026, tvoří vrstvenou obranu navrženou právě proti taktickým balistickým hrozbám. Studie 38 North k možnostem THAAD říká jasně: vrstvená obrana výrazně pomáhá, ale nikdy není absolutní. Totéž ovšem platí i obráceně: žádná útočná střela nemá stoprocentní jistotu průniku.</p>



<p>Tvrzení o naprosté nezachytitelnosti je podle nás především propagandistickým nástrojem. Kim Jo-čong ve svém prohlášení zároveň zesměšňovala rozdíly mezi jihokorejskými a japonskými odhady doletu, čímž cíleně podkopávala důvěru veřejnosti v regionální sledovací sítě. Informační efekt testu mířil stejně na psychologii obrany jako na čistě technický výkon střely.</p>



<h2 id="h-co-vlastn-znamen-ai-v-severokorejsk-raket">Co vlastně znamená „AI&#8220; v severokorejské raketě</h2>



<p>Představa střely, která samostatně „přemýšlí&#8220; a rozhoduje se za letu, zní jako ze sci-fi. Realita je pravděpodobně střízlivější, a hlavně neověřitelná. Severní Korea nezveřejnila žádnou technickou dokumentaci, architekturu softwaru ani popis senzorů. Čtvrtletní briefing 38 North k jinému letošnímu severokorejskému systému výslovně uvádí, že povaha jakékoli tvrzené „AI technologie&#8220; zůstává neznámá a může sahat od softwaru na odpalovači přes terminální vyhledávač cíle až po pouhé propagandistické označení.</p>



<p>Podle expertů citovaných Reutersem může v praxi jít o automatické rozpoznávání cíle v koncové fázi letu, pokročilejší digitální řízení letového profilu nebo adaptivní navádění reagující na změny prostředí. Nic z toho není triviální, ale nic z toho také není plně autonomní „myslící&#8220; zbraň, jakou si člověk pod pojmem AI představí.</p>



<p>Podstatné je, že říjnový test nebyl první případ, kdy Pchjongjang použil slovo AI v souvislosti se svými raketami. Už v květnu 2026 severokorejská média mluvila o umělé inteligenci u taktických střel s plochou dráhou letu. Jde tedy o komunikační linii, nikoli o jednorázový výkřik. Jihokorejský výzkumný ústav INSS ve studii z listopadu 2025 potvrdil, že Severní Korea má reálnou výzkumnou základnu v oblasti AI sahající do konce devadesátých let, ale v omezených materiálních podmínkách, bez moderních čipů, bez dostatečného výpočetního výkonu, bez velkých datových sad. Analýza 38 North navíc identifikovala silnou roli čínských akademických institucí v severokorejské síti výzkumu AI, což naznačuje, že domácí kapacity samy o sobě nestačí.</p>



<p>Ve srovnání s USA, Čínou nebo Ruskem, které do vojenské AI investují řádově vyšší prostředky a mají širší testovací základnu, zůstává KLDR spíše následovníkem cizích konceptů. Realistický scénář je nasazování „lehčí&#8220; AI do dronů, průzkumu, kybernetických operací a dílčích naváděcích funkcí, ne skok na úroveň velmocí.</p>



<h2 id="h-pro-by-to-m-lo-zaj-mat-i-esko">Proč by to mělo zajímat i Česko</h2>



<p>Přímým terčem severokorejských střednědobých střel jsou Jižní Korea, Japonsko a americké základny v regionu. Pro Evropu ani kontinentální USA tento konkrétní odpal bezprostřední hrozbu nepředstavoval. Spojnice s českou bezpečností vede jinou cestou: přes severokorejsko-ruskou vojenskou spolupráci, kterou Severoatlantická rada v prohlášení z listopadu 2024 označila za faktor s dopadem na euroatlantickou bezpečnost. Evropská unie v oficiálním stanovisku z března 2026 varovala, že případný transfer jaderných či balistických technologií z Ruska do KLDR by porušoval sankce OSN.</p>



<p>Vzorec severokorejského chování v roce 2026 (více než deset raketových testů, stále sofistikovanější tvrzení o schopnostech, cílená informační válka proti důvěryhodnosti spojeneckých obranných sítí) ukazuje spíše záměrnou eskalaci než izolované experimenty. NATO na to reaguje posilováním integrované protivzdušné a protiraketové obrany a rychlejším sdílením senzorových dat mezi spojenci.</p>



<h2 id="h-srovn-n-s-konkurenc-koncept-stejn-d-kazy-jin">Srovnání s konkurencí: koncept stejný, důkazy jiné</h2>



<p>Myšlenka manévrující střely s více volitelnými letovými profily není technicky fantastická. Ruský Avangard, čínský DF-ZF i americké experimentální hypersonické programy pracují s podobným principem: ztížit obránci predikci dráhy a zkrátit reakční čas. Rozdíl je v míře důkazů. U Ruska a Číny existuje širší testovací a operační základna, zatímco u Severní Koreje zůstává mnoho tvrzení postavených na státní propagandě. Analytici z 38 North opakovaně upozorňují, že plnohodnotný výkon severokorejských hypersonických klouzavých těles v podmínkách skutečného IRBM doletu zatím prokázán nebyl.</p>



<p>Nejdůležitější na celém říjnovém testu nakonec není, zda střela skutečně „myslí&#8220;. Podstatné je, že Severní Korea dokázala spojit manévrující hypersonický profil, vylepšené navádění a agresivní informační operaci do jednoho přesvědčivého odstrašujícího příběhu, a právě ten příběh je zbraň, která funguje i bez jediného řádku kódu umělé inteligence.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/severni-korea-odpalila-strelu-rizenou-umelou-inteligenci/">Severní Korea odpálila střelu řízenou umělou inteligencí. Vlnovou trajektorii u země prý nedokáže zachytit žádná obrana</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="33121" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/10/odpal-severokorejske-strely-ai-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/10/odpal-severokorejske-strely-ai-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko vyrábí přes 200 raket měsíčně a zásoby neklesají. Sankce selhaly, Ukrajina přiznává, že deficit neexistuje</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/rusko-vyrabi-pres-200-dlouhodosahovych-raket-mesicne/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jan Boháč]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 26 Sep 2026 10:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Raketa]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=368807</guid>

	
					<description>Ruská výroba dlouhodosahových střel vzrostla od začátku invaze několikanásobně a operační zásoby raket se podle dostupných odhadů od začátku roku 2024 ztrojnásobily.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Válka na Ukrajině trvá už přes čtyři roky a po celou tu dobu zaznívá z Kyjeva i ze západních hlavních měst totéž ujištění: sankce ruskou válečnou mašinérii zadusí, zásoby raket se tenčí, Kreml brzy narazí na strop. Jenže čísla, která dnes zveřejňuje samotná ukrajinská vojenská rozvědka HUR, říkají pravý opak. Zástupce šéfa HUR Vadym Skibickyj opakovaně potvrzuje, že Rusko drží vysokou výrobu klíčových typů střel, obnovuje arzenály a co vyrobí, okamžitě používá. Formulace rozvědky z léta 2026, kterou přinesla Ukrajinská pravda s odkazem na přímou odpověď HUR, je nemilosrdně stručná: „Deficit raket u nepřítele není.&#8220;</p>



<h2 id="h-kolik-raket-rusko-skute-n-vyr-b">Kolik raket Rusko skutečně vyrábí</h2>



<p>Podle údajů HUR zveřejněných serverem RBC-Ukraine v červnu 2025 Rusko měsíčně vyrobí až 195 střel různých typů. Rozpis je konkrétní: až 60 balistických střel Iskander-M (9M723, dolet do 500 km), až 20 křižujících střel Iskander-K, až 60 střel vzduch-země Ch-101 (dolet 2 500 až 2 800 km, podzvuková rychlost kolem 700 až 970 km/h), až 30 námořních Kalibrů 3M-14 (dolet 1 500 až 2 500 km), až 10 protilodních Ch-32 a až 15 hypersonických Kinžalů. Širší analytický přepočet <a rel="nofollow" href="https://www.kas.de/documents/270026/38799069/Ukraine%2BAir%2BWar%2BMonitor%2BVol.%2BVIII.pdf/6272cbf4-80af-9bfd-0bf9-bd1e3d1f1bae">Air War Monitoru</a>, který vydává Konrad-Adenauer-Stiftung, porovnává výrobu se skutečnou spotřebou a dochází k rozmezí 200 až 250 dlouhodosahových střel měsíčně s plánovaným cílem asi 3 000 kusů za celý rok 2025.</p>



<p>Pro srovnání: britský think-tank RUSI uvádí, že na začátku roku 2023 Rusko vyrábělo pouhých šest balistických Iskanderů 9M723 měsíčně. Nárůst je tedy řádový, a právě proto zásoby neklesají, ale rostou. Tentýž Air War Monitor odhaduje, že operační zásoba ruských dlouhodosahových střel vzrostla z přibližně 900 kusů na začátku roku 2024 na 1 470 v listopadu 2024 a na 2 760 v červnu 2025. Rusko prostě vyrábí víc, než stíhá vystřelit.</p>



<h2 id="h-kam-rakety-dopadaj">Kam rakety dopadají</h2>



<p>Rostoucí zásoby nejsou abstraktní číslo. Proměňují se v konkrétní destrukci, která zasahuje civilní cíle po celé Ukrajině. Jeden z nejotřesnějších příkladů přineslo léto 2024, kdy střela Ch-101 zasáhla kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt, přímo toxikologické oddělení, kde se v tu chvíli léčilo 627 malých pacientů. Mise OSN potvrdila, že šlo o přímý zásah střelou, nikoli o padající trosky, jak se snažila tvrdit ruská strana.</p>



<p>Další případ zdokumentovala OSN v dubnu 2025: balistická střela explodovala nad dětským hřištěm v Kryvém Rihu a zabila 19 civilistů včetně devíti dětí. Tyto údery nejsou výjimkou, jsou součástí koordinované taktiky. Skibickyj v rozhovoru pro Suspilne popsal mechanismus útoku: nejprve přilétají desítky jednosměrných dronů typu Geran-2 (íránský Šáhid-136 vyráběný v Rusku pod licencí, dolet kolem 2 500 km, rychlost asi 185 km/h), které vyčerpávají a zahlcují protivzdušnou obranu. Teprve poté přicházejí křižující nebo balistické střely s vyšším ničivým účinkem. Pro rok 2025 HUR uváděla ruský plán na výrobu 79 tisíc jednosměrných dronů, z toho 40 tisíc právě Geranů-2.</p>



<p>Ukrajinská protivzdušná obrana přitom dosahuje podle Air War Monitoru zhruba 88% úspěšnosti proti křižujícím střelám, ale jen kolem 44 % proti balistickým. Každá druhá balistická raketa tedy pronikne k cíli.</p>



<h2 id="h-pro-sankce-nefunguj-tak-jak-m-ly">Proč sankce nefungují tak, jak měly</h2>



<p>Západní sankce měly Rusku odříznout přístup ke klíčovým komponentům: integrovaným obvodům, RF modulům, kondenzátorům, bateriím, měničům i CNC obráběcím strojům. Studie Kyjevské ekonomické školy (KSE) identifikovala v ruské výzbroji 1 057 zahraničních součástek. Problém není v tom, že by sankce vůbec nic nezasáhly, počáteční šok ruský dovoz skutečně omezil. Problém je v tom, co přišlo potom.</p>



<p>Vznikly rozsáhlé obcházecí sítě. <a rel="nofollow" href="https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy2700">Americké ministerstvo financí</a> v říjnu 2024 popsalo prostřednické řetězce v sedmnácti jurisdikcích: firmy v Hongkongu, Číně, Indii, Turecku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu i Spojených arabských emirátech nakupovaly čipy a další citlivé položky, zakrývaly konečného odběratele a posílaly zásilky přímo subjektům napojeným na ruský vojensko-průmyslový komplex. Stovky takových zásilek. Analytická organizace CSD Europe navíc tvrdí, že v letech 2023 až 2024 nejméně dvanáct českých výrobců vyvezlo do Ruska obráběcí a potenciálně dvojúčelové stroje, často přes Estonsko, Srbsko nebo Turecko. Česká vláda v červenci 2025 uvedla, že podezření prověřuje se zpravodajskými službami, ale toleranci k obcházení sankcí odmítla.</p>



<p>Zásadní brzdou je i mechanismus přijímání sankcí v EU, který vyžaduje jednomyslnost všech členských států, což celý proces zpomaluje. Ještě v červenci 2026 musela <a rel="nofollow" href="https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2026/07/23/21st-package-of-sanctions-eu-hits-russian-energy-financial-services-and-crypto-hard/">Rada EU v jednadvacátém sankčním balíku</a> přidávat nové zásahy na třetizemní banky, kryptoplatformy a firmy obcházející exportní restrikce. Díry se zacelují, ale pomaleji, než se otevírají nové.</p>



<h2 id="h-to-n-v-roba-versus-obrann-v-roba-nerovn-z-vod">Útočná výroba versus obranná výroba: nerovný závod</h2>



<p>Skutečné varování nespočívá jen v počtu ruských raket. Spočívá v tom, že Rusko navyšuje útočnou kapacitu rychleji, než Západ stíhá vyrábět prostředky na jejich ničení. Air War Monitor odhaduje ruskou roční výrobu balistických střel Iskander-M a Kinžal na 840 až 1 040 kusů. Proti tomu stojí kapacita Lockheed Martin na výrobu interceptorů PAC-3 MSE, která má po kontraktu z listopadu 2024 dosáhnout 650 kusů ročně. Evropské země NATO mohou podle téhož monitoru počítat s nejvýše 400 až 500 interceptory Patriot ročně a s asi 100 střelami Aster schopnými řešit balistickou hrozbu. Evropský výrobce MBDA sice hlásí zrychlení výroby Asterů a společné objednávky téměř tisíce kusů pro Francii, Itálii a Británii, ale jde o víceletý objem rozložený do několika let.</p>



<p>Dolet ruských střel přitom dávno přesahuje ukrajinské hranice. Ch-101 s doletem přes 2 500 kilometrů dosáhne z ruského vzdušného prostoru kamkoli do střední Evropy. Iskandery rozmístěné v Kaliningradu ohrožují Polsko, Pobaltí i Švédsko. Pro Česko to znamená, že bezpečnostní rovnice se netýká jen Ukrajiny, týká se celého kontinentu.</p>



<h2 id="h-co-by-muselo-p-ij-t-aby-se-rovnice-zm-nila">Co by muselo přijít, aby se rovnice změnila</h2>



<p>Analytici Air War Monitoru i RUSI se shodují na čtyřech krocích: tvrdší postih prostředníků ve třetích zemích a jejich financování, důslednější kontrola koncových uživatelů u citlivých položek, cílení na dodavatele strojního vybavení a polovodičových technologií a především masivní navýšení výroby interceptorů. Monitor KAS jde ještě dál: doporučuje strategický posun od čistě obranné logiky k logice odvetné kapacity, protože samotné sestřelování raket závod s ruskou výrobou vyhrát nemůže.</p>



<p>Nad ruskými továrnami se zatím nekouří z nedostatku materiálu. Kouří se nad ukrajinskými městy, nemocnicemi a dětskými hřišti. A každý měsíc, kdy obcházecí sítě fungují nerušeně, přibude do ruských skladů dalších dvě stě střel připravených k odpálení.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/rusko-vyrabi-pres-200-dlouhodosahovych-raket-mesicne/">Rusko vyrábí přes 200 raket měsíčně a zásoby neklesají. Sankce selhaly, Ukrajina přiznává, že deficit neexistuje</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="45676" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/strela-ch-22-podves-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/strela-ch-22-podves-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nástupce legendárního Reaperu je konečně tu. Wildfire ponese střely s plochou dráhou letu jako F-35 a využije Starlink</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/nastupce-legendarniho-reaperu-wildfire-ponese-rizene-strely/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 23 Sep 2026 18:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[americké letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[americký dron]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=368051</guid>

	
					<description>Americké letectvo chce nahradit svůj nejikoničtější ozbrojený dron levnějším strojem, kterého si může dovolit ztrácet. General Atomics právě ukázala svého kandidáta.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 10. září 2026 stáhla firma General Atomics Aeronautical Systems (GA-ASI) plachtu z bezpilotního letounu, který nemá být vylepšeným Reaperem, ale jeho úplně novým nástupcem. Wildfire, tak se stroj jmenuje, vznikl od čistého listu jako odpověď na program amerického letectva s označením Massed Modular Aircraft (MMA). Ten má podle <a rel="nofollow" href="https://www.jbsa.mil/News/News/Article/4541347/air-force-shapes-requirements-for-a-new-era-of-uncrewed-airpower/">Pentagonu</a> přímo určit, čím Spojené státy nahradí stárnoucí flotilu MQ-9A Reaper. A logika náhrady je překvapivě brutální: ne dražší a schopnější, ale levnější a početnější.</p>



<h2 id="h-pro-reaper-nesta">Proč Reaper nestačí</h2>



<p>Rodina bezpilotních letounů GA-ASI překonala devět milionů nalétaných hodin. Právě MQ-9A Reaper se stal symbolem americké vzdušné dominance v asymetrických konfliktech, s výdrží přes 27 hodin ve vzduchu, operačním dostupem 15 240 m (50 000 stop) a nosností zhruba 1 750 kilogramů zbraní a senzorů obsluhoval bojiště od Afghánistánu po Jemen. Létá od roku 2001 a provozují ho kromě USA i Británie, Itálie, Francie nebo Španělsko.</p>



<p>Jenže prostředí se změnilo. Proti levným protivzdušným hrozbám, od íránských dronů po húsíjské rakety, se Reaper ukázal jako příliš drahý na to, aby ho bylo možné ztrácet bez bolesti. Americké letectvo přišlo v posledních letech o desítky kusů, zhruba třicet z nich v souvislosti s operacemi proti Íránu. Jednotková cena plně vybaveného MQ-9A přitom podle konfigurace přesahuje 400 milionů korun. Pentagon to shrnul jasně: spoléhat na špičkové platformy za více než 750 milionů korun v prostředí vrstvené protivzdušné obrany je neudržitelné.</p>



<h2 id="h-co-wildfire-um-a-co-zat-m-nev-me">Co Wildfire umí, a co zatím nevíme</h2>



<p>GA-ASI zatím nezveřejnila kompletní tabulku výkonů. Firma ale potvrdila několik klíčových parametrů, které ukazují ambici:</p>



<ul><li><strong>Přepravní dolet:</strong> přes 14 816 km (8 000 námořních mil)</li><li><strong>Výzbroj:</strong> až čtyři střely Joint Strike Missile (JSM) nebo dvě Long-Range Anti-Ship Missile (LRASM)</li><li><strong>Konstrukce:</strong> zcela nový návrh, nikoli přestavba existujícího draku</li><li><strong>Autonomie:</strong> od počátku navržen pro síťové řízení desítek strojů současně</li></ul>



<p>Právě výzbroj si zaslouží pozornost. Střela JSM od norského Kongsbergu váží 416 kilogramů, dosahuje vysoké podzvukové rychlosti a dolétne přes 350 kilometrů k námořním i pozemním cílům. Dosud šlo o zbraň spojenou především s F-35A; <a rel="nofollow" href="https://www.kongsberg.com/what-we-do/defence-and-security/missile-systems/joint-strike-missile-jsm/">Kongsberg</a> ji navrhl přímo pro interní zbraňovou šachtu tohoto víceúčelového bojového letounu páté generace. Rozdíl je v nosiči: zatímco F-35 kombinuje JSM se stealth profilem a pilotovaným průnikem do bráněného prostoru, Wildfire má fungovat jako levnější „nosič střel&#8220; operující ze vzdálenosti, kde nemusí spoléhat na neviditelnost. Podobně LRASM, dlouhodosahová protilodní střela amerického námořnictva, dává Wildfire schopnost ohrožovat vysoce chráněné námořní cíle, tedy roli, kterou dnes plní výrazně dražší pilotované platformy.</p>



<h2 id="h-satelity-m-sto-klasick-ho-spojen">Satelity místo klasického spojení</h2>



<p>Jedním z nejzajímavějších prvků je způsob řízení. GA-ASI mluví o „proliferované komunikaci přes satelity na nízké oběžné dráze&#8220; a potvrzuje, že tento princip už ověřila na jiných svých strojích. Firma konkrétního dodavatele nejmenuje, ale architektura odpovídá tomu, co SpaceX nabízí pod značkou <a rel="nofollow" href="https://content.spacex.com/cms-assets/FINAL_Documents%20and%20Updates/SpaceX%20-%20EU%20Prospectus%20%28Approved%20by%20Bafin%29%20-%20June%205%2C%202026.pdf">Starshield</a>, tedy vládní bezpečnostní síť odvozenou od Starlinku s end-to-end šifrováním a dodatečnou kryptografickou ochranou.</p>



<p>Praktický přínos je zásadní. Klasická satelitní komunikace spoléhá na malý počet velkých družic na vysoké oběžné dráze; vyřazení jednoho uzlu může ochromit celou linku. Konstelace stovek malých satelitů na nízké orbitě nabízí redundanci, kratší zpoždění signálu a rychlejší obnovu. Nejde o magickou imunitu vůči rušení (terminály a frekvenční pásma lze stále napadat), ale o výrazně robustnější architekturu, která nepříteli nedává jeden kritický bod k zasažení. Pro koordinaci desítek dronů současně je to klíčová schopnost.</p>



<h2 id="h-kdo-je-t-sout-a-kolik-to-m-st-t">Kdo ještě soutěží a kolik to má stát</h2>



<p>Wildfire není jediným uchazečem. Firma Swarm Aero představila o čtyři dny později konkurenční návrh Gamera, dron s rozpětím křídel přes 21 metrů, sedmi závěsníky a udávaným doletem 16 668 km (9 000 námořních mil). Oproti Wildfire sází Gamera na extrémní vytrvalost, zatímco GA-ASI zdůrazňuje návaznost na prověřenou výrobní linku rodiny Predator/Reaper a schopnost rychle škálovat produkci. Americké letectvo avizovalo, že hodlá zadat více kontraktů současně, a zájem projevili jak tradiční, tak netradiční dodavatelé.</p>



<p>Cenový strop, který Pentagon nastavil, je ambiciózní: zhruba 250 milionů korun za holý drak bez senzorů a pozemní stanice. Pro srovnání, plně vybavený Reaper stojí násobně víc. Minimální požadavky programu MMA zahrnují nosnost alespoň 1 270 kilogramů a bojový radius nejméně 4 260 km (2 300 námořních mil). Harmonogram počítá s prototypem přibližně do roka od podpisu kontraktu a s nasazením ve velkém měřítku kolem roku 2029.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-evropu-a-esko">Co to znamená pro Evropu a Česko</h2>



<p>Česká republika MQ-9 Reaper nevlastní; s americkým strojem se setkala pouze jako hostitelská země při aliančním cvičení Ample Strike a při monitoringu povodní. Pro Prahu je Wildfire spíš indikátor směru, kterým se alianční bezpilotní letectvo vydává. V NATO dnes Reapery nebo jejich novější variantu MQ-9B Protector provozují či zavádějí Británie, Itálie, Francie, Belgie, Dánsko, Kanada nebo Polsko. Pokud Wildfire uspěje v americké soutěži a projde exportním schvalováním, spojenecký trh je pravděpodobný; GA-ASI ho ostatně rámuje i pro „cenově citlivé zákazníky&#8220;.</p>



<p>Skutečný zlom ale nespočívá v jednom konkrétním dronu. Spočívá v tom, že největší letectvo světa opouští filozofii jednotlivě obsluhovaných drahých strojů a přechází k flotile levnějších, poloautonomních nosičů, které sdílejí senzory, data i zbraně. Wildfire je první veřejnou tváří této proměny, a právě proto stojí za pozornost i tisíce kilometrů od amerických základen.</p>



<blockquote class="twitter-tweet" data-media-max-width="560"><p lang="en" dir="ltr">A good idea spreads like Wildfire.<a rel="nofollow" href="https://x.com/hashtag/UAS?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#UAS</a> <a rel="nofollow" href="https://x.com/hashtag/Airpower?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Airpower</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/eIONVDjZ1n">pic.twitter.com/eIONVDjZ1n</a></p>— General Atomics Aeronautical Systems, Inc (GA-ASI) (@GenAtomics_ASI) <a rel="nofollow" href="https://x.com/GenAtomics_ASI/status/2097656293641052275?ref_src=twsrc%5Etfw">September 9, 2026</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.x.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p><em>Dron Wildfire</em></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/nastupce-legendarniho-reaperu-wildfire-ponese-rizene-strely/">Nástupce legendárního Reaperu je konečně tu. Wildfire ponese střely s plochou dráhou letu jako F-35 a využije Starlink</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="46320" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/general-atomics-wildfire-render-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/09/general-atomics-wildfire-render-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Polsko si uvědomilo, že má vážný problém, kdyby válčilo s Ruskem. Nemá jedinou zbraň schopnou zasáhnout cíl na 1000 km</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/polsko-si-uvedomilo-ze-nema-dalkovou-zbran/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 04 Sep 2026 10:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[dron]]></category>
		<category><![CDATA[polská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[Raketa]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=363135</guid>

	
					<description>Polská armáda masivně zbrojí, ale v jedné klíčové vrstvě zeje díra. Chybí jí celý systém pro pozemní údery na vzdálenost přes tisíc kilometrů.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Raketa sama o sobě nestačí. Moderní hluboký úder začíná průzkumem, pokračuje identifikací cíle, plánováním trasy, velením a logistikou a teprve na konci řetězce stojí samotná střela nebo dron. Polsko dnes nemá vystavěnou žádnou z těchto struktur pro pozemní údery nad tisíc kilometrů. Řekl to přímo Piotr Wojciechowski, šéf polské obranné skupiny WB Group, na tiskové snídani, o níž informoval server <a rel="nofollow" href="https://defence24.pl/przemysl/prezes-wb-polsce-brakuje-struktur-do-uderzen-deep-strike">Defence24</a> 28. srpna 2026. A polská armáda mu dává za pravdu.</p>



<h2 id="h-co-polsko-m-a-co-mu-chyb">Co Polsko má, a co mu chybí</h2>



<p>Polské pozemní síly dnes dokážou zasáhnout cíle do vzdálenosti zhruba 300 kilometrů. Zajišťují to systémy Homar (polská varianta amerického HIMARS, ráže 227 mm, dosah standardní řízenou raketou GMLRS kolem 80 km) a taktické balistické střely ATACMS s doletem až 300 km. K tomu se přidává vyvíjená polská střela CTM-290 s plánovaným dosahem kolem 300 km. To je slušný arzenál pro frontové boje.</p>



<p>Jenže hranice tisíce kilometrů je úplně jiná liga. Tam už nejde o ničení tanků a dělostřeleckých baterií za linií dotyku, ale o zásahy hluboko v zázemí protivníka: logistické uzly, sklady munice, letiště, velitelská stanoviště, železniční křižovatky. Přesně ty cíle, jejichž systematické ničení dokáže ochromit celou válečnou mašinérii. Ukrajina to v praxi předvádí už více než čtyři roky: drony a střely míří stovky kilometrů za frontovou linii na ruské rafinérie, sklady a základny.</p>



<p>Kolem hranice tisíce kilometrů dnes Polsko spoléhá výhradně na letectvo. Stíhačky F-16 nesou střely AGM-158B JASSM-ER (Joint Air-to-Surface Standoff Missile, Extended Range) s oficiálně uváděným dosahem kolem 926 km, tedy blízko tisícikilometrové hranici. V květnu 2026 přistály v Polsku první tři stíhačky F-35A Lightning II, které časem převezmou roli hlavního úderného prostředku. Jenže tato vrstva je, jak přiznává i <a rel="nofollow" href="https://defence24.pl/sily-zbrojne/nowy-orez-polskiej-armii-dalekie-uderzenia-priorytetem">oficiální polský Program rozvoje ozbrojených sil</a>, množstevně omezená. Několik desítek leteckých střel pro konflikt vysoké intenzity nestačí.</p>



<h2 id="h-pro-raketa-bez-syst-mu-nefunguje">Proč raketa bez systému nefunguje</h2>



<p>Brigádní generál Grzegorz Potrzuski, jedna z klíčových postav polského vojenského plánování, v rozhovoru pro Defence24 v srpnu 2026 popsal situaci bez obalu. Dosavadní polské plány hlubokých úderů stály hlavně na spojencích a na vlastním letectvu. Pozemní schopnost hlubokého úderu nad tisíc kilometrů prostě neexistovala, a dosud neexistuje.</p>



<p>Wojciechowski z WB Group jde ještě dál. Podle něj v polské armádě chybí nejen efektory, ale celá architektura: kdo rozpozná cíl, kdo ho schválí, kdo naplánuje trasu střely tak, aby obešla protivzdušnou obranu, kdo zajistí logistiku a kdo celou operaci řídí. Jako jediné přirozené organizační místo pro pozemní hluboký úder označil dělostřelectvo. A dodal požadavek, který zní samozřejmě, ale je technicky mimořádně náročný: systém musí fungovat bez GPS a bez Starlinku. Ve válce vysoké intenzity totiž nelze spoléhat na satelitní navigaci ani komerční komunikační sítě, protivník je bude rušit nebo fyzicky ničit.</p>



<p>Potrzuski zároveň upřesnil, že záměrem není budovat úplně nový druh vojska od nuly, ale formovat specializované pododdíly na základě stávajících struktur. Armáda analyzuje tři kategorie efektorů: bezpilotní úderné systémy, střely s plochou dráhou letu a balistické rakety. Konkrétní výběr zatím veřejně oznámen nebyl.</p>



<h2 id="h-jak-si-stoj-zbytek-evropy">Jak si stojí zbytek Evropy</h2>



<p>Polsko není jedinou evropskou zemí, která řeší deficit dlouhého dosahu. Ale jeho pozice na východním křídle NATO, v sousedství Kaliningradské oblasti a Běloruska, činí problém naléhavějším než pro státy na západě kontinentu.</p>



<p>Francie disponuje námořní střelou MdCN/NCM od firmy MBDA, klasifikovanou jako zbraň pro hluboké údery na velmi dlouhý dosah, určenou pro lodě a ponorky. Británie provozuje leteckou střelu <a rel="nofollow" href="https://www.mbda-systems.com/products/deep-strike/storm-shadow-scalp">Storm Shadow</a> s oficiálně uváděným doletem přes 250 km, reálně pravděpodobně výrazně více. Německo má Taurus KEPD 350E s doletem přes 500 km, zatím integrovaný na stárnoucích Tornadech IDS. Žádná z těchto zemí ale nemá plnohodnotný pozemní systém pro údery nad tisíc kilometrů, proto šest evropských států včetně Polska v únoru 2026 spustilo iniciativu ELSA, která má řešit právě evropský deficit dlouhodosahových úderných schopností, včetně levných jednorázových efektorů s doletem nad 500 km.</p>



<p>Z českého pohledu je situace ještě střízlivější. České Gripeny JAS-39C jsou primárně stroje pro ochranu vzdušného prostoru, vyzbrojené střelami vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM a AIM-9 Sidewinder a pro pozemní cíle řízenými střelami AGM-65 Maverick s doletem kolem 25 km. České F-35 dorazí nejdříve v roce 2031 a plných operačních schopností dosáhnou podle <a rel="nofollow" href="https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/f35/q-a-k-porizeni-24-letounu-5--generace-pro-reseni-budoucnosti-nadzvukoveho-letectva-armady-cr-257561/">ministerstva obrany</a> až v roce 2035. Česko tedy čelí přinejmenším stejně hlubokému deficitu jako Polsko.</p>



<h2 id="h-kam-polsko-m-a-co-mu-to-zabere">Kam Polsko míří, a co mu to zabere</h2>



<p>Polský Program rozvoje ozbrojených sil má patnáctiletý horizont, ale hlavní schopnosti pro hluboké údery mají vzniknout kolem přelomu let 2029 a 2030. Zároveň tentýž dokument přiznává, že největší mezera leží dokonce nad hranicí 1 500 kilometrů, tedy ještě dál, než naznačuje veřejná debata. Tisíc kilometrů je mediálně srozumitelný práh; armáda ale ví, že potřebuje dosáhnout ještě hlouběji.</p>



<p>Válka na Ukrajině změnila polské uvažování ve třech rovinách. Ukázala význam masového nasazení levných dronů, efekt systematických zásahů ruského zázemí a nutnost kombinovat drahé přesné střely s levnými jednorázovými efektory v jednom integrovaném systému. Jednotlivé náhodné údery nestačí, potřeba je masovost, opakovatelnost a zásoby. Potrzuski v srpnu 2026 rovněž upozornil, že ruské průzkumné a podprahové aktivity vůči Polsku mají kontinuální charakter. Nejde tedy o teoretickou debatu, ale o reakci na reálný a trvalý tlak.</p>



<h2 id="h-raketa-je-a-posledn-l-nek-et-zce">Raketa je až poslední článek řetězce</h2>



<p>Polsko dnes utratí za obranu více než kdokoliv jiný v Evropě v poměru k HDP. Kupuje tanky, vrtulníky, stíhačky, protivzdušné systémy. Ale v jedné kritické vrstvě, ve schopnosti opakovaně a samostatně zasáhnout cíle hluboko v zázemí protivníka z pozemních platforem, teprve začíná stavět. Ne proto, že by nemělo peníze nebo vůli, ale proto, že hluboký úder není jedna raketa. Je to celý ekosystém od senzoru přes rozhodnutí až po zásah. A ten se nedá koupit jedním kontraktem.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/polsko-si-uvedomilo-ze-nema-dalkovou-zbran/">Polsko si uvědomilo, že má vážný problém, kdyby válčilo s Ruskem. Nemá jedinou zbraň schopnou zasáhnout cíl na 1000 km</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="42504" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/flyfocus-striker-dron-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/flyfocus-striker-dron-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kreml ztrácí poslední výhodu, na kterou sázel. Německo si vyvine vlastní střely s dosahem přes 2000 km. Rusko skončí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/nemecko-vyvine-vlastni-strely-s-dlouhym-dosahem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 24 Aug 2026 19:36:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=362102</guid>

	
					<description>Kancléř Friedrich Merz oznámil nákup amerických Tomahawků a současně potvrdil vývoj vlastních evropských střel s dosahem přes dva tisíce kilometrů. Berlín tím zavírá mezeru, kterou Moskva léta považovala za svou pojistku.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Více než čtyři roky trvající válka na Ukrajině odhalila jednu nepříjemnou pravdu o evropské obraně: zatímco Rusko disponovalo konvenčními zbraněmi schopnými zasáhnout cíle hluboko v evropském zázemí, Německo, nejlidnatější a ekonomicky nejsilnější stát EU, nemělo v pozemním arzenálu jedinou střelu, která by dokázala totéž opačným směrem. Jediným nástrojem byl vzdušně odpalovaný Taurus KEPD 350 s doletem kolem 500 km, tedy zbraň závislá na letounech a s omezeným dosahem. Kreml mohl počítat s tím, že jeho týl zůstane relativně bezpečný. Právě tato asymetrie se teď láme.</p>



<h2 id="h-t-i-pil-e-jednoho-pl-nu">Tři pilíře jednoho plánu</h2>



<p>Německá vláda nepřichází s jedinou superstřelou, ale se třemi souběžnými liniemi, které mají mezeru zavřít postupně a spolehlivě.</p>



<p>První linie je rychlý nákup. Na summitu NATO v Ankaře ve dnech 7. a 8. července 2026 podepsal Merz s americkou stranou letter of intent na pořízení řízených střel Tomahawk Block IV/V a pozemních odpalovacích systémů Typhon. Podle agentury <a rel="nofollow" href="https://apnews.com/article/germany-merz-trump-us-tomahawk-nato-russia-ukraine-36a701c79c5d305d30d279d72e48ec1e">AP</a> dohoda nepočítá s americkým personálem; střely budou obsluhovat němečtí vojáci. Merz v Bundestagu výslovně řekl, že tím Německo uzavírá „důležitou strategickou mezeru&#8220;.</p>



<p>Druhá linie je přechodové řešení. Podle dokumentů, do nichž nahlédl server Politico a které citovala další německá média, Berlín prověřuje i levné, masově vyrobitelné střely s plánovanou dostupností od roku 2027. Mezi kandidáty se objevuje označení Bars, jehož výrobce ale zatím nebyl veřejně potvrzen. Německo přitom rozbíhá průmyslové pracovní skupiny s Ukrajinou; právě ukrajinské firmy nabízejí bojově prověřené know-how a vysoké tempo iterací, což je lekce, kterou si Berlín vzal přímo z fronty.</p>



<p>Třetí linie je dlouhodobý evropský vývoj. Společně s Velkou Británií Německo pracuje na rodině stealth a hypersonických zbraní s doletem přes dva tisíce kilometrů. Britská vláda v březnu 2026 <a rel="nofollow" href="https://www.gov.uk/government/news/uk-and-germany-meet-to-advance-deep-precision-strike-missile-programme-to-boost-national-security">potvrdila</a>, že zavedení do služby se plánuje ve třicátých letech. Paralelně probíhá modernizace stávajícího Taurusu na verzi NEO. Celkové náklady programu Deep Precision Strike se podle sekundárních zpráv pohybují kolem 290 miliard korun, byť veřejný rozpis této částky zatím chybí.</p>



<h2 id="h-tomahawk-versus-kalibr-a-kin-al-srovn-n-kter-mluv-za-v-e">Tomahawk versus Kalibr a Kinžal: srovnání, které mluví za vše</h2>



<p>Aby bylo jasné, co přesně Německo získává a proti čemu stojí, stojí za to postavit klíčové systémy vedle sebe.</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th>Parametr</th><th>Tomahawk Block V (USA)</th><th>Kalibr 3M-14 (Rusko)</th><th>Kinžal Ch-47M2 (Rusko)</th></tr></thead><tbody><tr><td>Typ</td><td>podzvuková řízená střela</td><td>podzvuková řízená střela</td><td>vzdušně odpalovaná balistická střela</td></tr><tr><td>Dolet</td><td>cca 1 600 km</td><td>1 500–2 500 km</td><td>1 500–2 000 km</td></tr><tr><td>Rychlost</td><td>podzvuková (cca Mach 0,75, asi 926 km/h)</td><td>podzvuková (cca Mach 0,8, asi 988 km/h)</td><td>až Mach 10 (asi 12 350 km/h)</td></tr><tr><td>Bojová hlavice</td><td>cca 450 kg</td><td>cca 450 kg</td><td>cca 480 kg</td></tr><tr><td>Odpalovací platforma</td><td>námořní / pozemní (Typhon)</td><td>námořní / ponorková</td><td>letoun MiG-31K</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Tomahawk sám o sobě není odpovědí na Kinžal; je podzvukový, zatímco ruská hypersonická střela letí desetinásobkem rychlosti zvuku. Jenže Tomahawk plní jinou roli: zasahuje statické cíle hluboko v týlu, jako jsou letiště, velitelská stanoviště, sklady munice a odpalovací pozice. Právě odtud Rusko své Kinžaly a Kalibry vypouští. Zničit odpalovací prostředky dřív, než stihnou vystřelit, je účinnější než honit hypersonickou střelu ve vzduchu.</p>



<p>Budoucí britsko-německá zbraň má jít ještě dál: přes dva tisíce kilometrů dosahu a kombinace stealth technologie s hypersonickou variantou. Přesné parametry zatím zveřejněny nebyly, ale směr je jasný: Evropa chce mít vlastní odpověď na celé ruské portfolio, ne jen na jeho část.</p>



<h2 id="h-pro-kreml-ztr-c-svou-pojistku">Proč Kreml ztrácí svou pojistku</h2>



<p>Studie londýnského <a rel="nofollow" href="https://www.iiss.org/globalassets/media-library---content--migration/files/publications---free-files/strategic-dossier/pds-2025/chapters/iiss_progress-and-shortfalls-in-europes-defence-_2025_ch-1-fixing-europes-hardware-gaps.pdf">IISS</a> o evropských obranných mezerách to říká bez obalu: evropské schopnosti konvenčního hlubokého úderu nad tisíc kilometrů byly dosud soustředěny téměř výhradně ve francouzských a britských námořních inventářích. Francie má námořní střelu MdCN/NCM s velmi dlouhým dosahem, Británie provozuje Tomahawky na svých ponorkách a Storm Shadow/SCALP ze vzduchu. Ale pozemní vrstva, ta, která by stála přímo na evropském kontinentu a mohla reagovat bez závislosti na letadlových nosičích nebo ponorkách, prakticky neexistovala.</p>



<p>Rusko tuto mezeru znalo a počítalo s ní. Moskva mohla plánovat konvenční údery na evropské cíle s vědomím, že odpověď bude pomalá, závislá na americkém rozhodnutí a omezená na námořní a vzdušné platformy. Německý program tuto kalkulaci rozbíjí. Pozemní Typhon s Tomahawky na německém území znamená, že ruská letiště, logistické uzly a velitelské bunkry v hloubce 1 600 km jsou v ohrožení od první minuty konfliktu. A jakmile ve třicátých letech přibudou evropské střely s dosahem přes dva tisíce kilometrů, bezpečný týl se pro Moskvu dramaticky zmenší.</p>



<p>Německý think-tank DGAP to v červnu 2026 shrnul jednoznačně: konvenční hluboký přesný úder zvyšuje cenu, kterou by Rusko za agresi zaplatilo, a to ještě pod jaderným prahem. Útok na členský stát NATO by Moskvu postavil před situaci, kdy by čelila široké alianční válce s minimem bezpečných týlových zón. Nejde o doslovný kolaps Ruska; jde o stav, kdy se agrese stává sebevražedně drahou.</p>



<h2 id="h-ir-evropsk-rozm-r-elsa-a-est-st-t">Širší evropský rozměr: ELSA a šest států</h2>



<p>Německý program nestojí osamoceně. V červnu 2026 se iniciativa ELSA (European Long-Range Strike Approach) posunula od obecných deklarací k implementačním skupinám. Oficiálně do ní patří šest států: Francie, Německo, Itálie, Polsko, Švédsko a Spojené království. Program zahrnuje nejen špičkové střely, ale i levné prostředky dlouhého dosahu nad 500 km založené na jednorázových efektorech, tedy na principu, který Ukrajina úspěšně ověřila v boji.</p>



<p>Pro Českou republiku to má nepřímý, ale reálný význam. Silnější německý hluboký úder zvyšuje schopnost NATO ohrožovat protivníkovy klíčové uzly ještě předtím, než by tlak dopadl na středoevropské zázemí. Česko v současné sestavě ELSA nefiguruje, ale případná role by mohla přijít přes subdodávky nebo pozdější rozšíření programu.</p>



<h2 id="h-pro-berl-n-tak-dlouho-ekal">Proč Berlín tak dlouho čekal</h2>



<p>Odpověď sahá do studené války a jejího dědictví. Smlouva INF z roku 1987 zakázala pozemní rakety středního dosahu, a i po jejím zániku v roce 2019 panovala v Německu silná politická neochota k jejich pořízení. Berlín se spoléhal na americké kapacity a na letecký Taurus. Zlom přinesla ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022, rostoucí nejistota kolem amerického angažmá v Evropě a nakonec i pochybnosti, zda Washington skutečně rozmístí slíbené systémy na německém území. Merz se rozhodl nečekat.</p>



<p>Éra, kdy Německo delegovalo schopnost hlubokého úderu na spojence za oceánem, končí. Berlín staví vlastní vrstvu odstrašení, a pro Kreml to znamená, že jeho poslední strategická pojistka právě přestává platit.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/nemecko-vyvine-vlastni-strely-s-dlouhym-dosahem/">Kreml ztrácí poslední výhodu, na kterou sázel. Německo si vyvine vlastní střely s dosahem přes 2000 km. Rusko skončí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="83771" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/klouzava-puma-s-pohonem-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/klouzava-puma-s-pohonem-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Evropa už proti Rusku nepotřebuje americké Tomahawky. Nová střela MBDA doletí přes 1 000 km a GPS rušičky ji nezmatou</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/nova-strela-mbda-doleti-pres-1000-km/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 11 Aug 2026 10:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Evropa]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=359241</guid>

	
					<description>Evropský zbrojní gigant MBDA v červnu 2026 představil střelu, která má zbavit kontinent závislosti na jediné americké zbrani pro hluboký úder.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na pařížském veletrhu Eurosatory stála letos poprvé kompletní sestava: mobilní odpalovač se čtyřmi střelami nové generace NCM-LCM Mk2, každá se schopností zasáhnout cíl vzdálený přes tisíc kilometrů. Firma ji popisuje jako suverénní evropské řešení, navrženou, vyrobenou a kompletovanou v Evropě, bez nutnosti čekat na souhlas Washingtonu. Právě ten souhlas se v posledních dvou letech ukázal jako překvapivě křehký.</p>



<h2 id="h-pro-evropa-hled-vlastn-cestu">Proč Evropa hledá vlastní cestu</h2>



<p>Dne 10. července 2024 oznámili tehdejší prezident Biden a kancléř Scholz společný plán rozmístit v Německu americké zbraně dlouhého dosahu, včetně střel Tomahawk, od roku 2026. Mělo jít o jasný signál Moskvě. Jenže podle analýzy <a rel="nofollow" href="https://www.armscontrol.org/act/2026-06/news/intermediate-range-missile-deployment-doubt">Arms Control Today</a> z června 2026 se celý projekt dostal do nejistoty po zhoršení vztahů mezi Trumpovou administrativou a kancléřem Merzem. Americká jednotka do Německa nedorazila.</p>



<p>Berlín reagoval pragmaticky. V červenci 2026 Bundeswehr <a rel="nofollow" href="https://www.bundeswehr.de/de/meldungen/bundeswehr-interesse-us-system-typhon-5977014">oznámil zájem</a> o vlastní nákup systému Typhon a střel Tomahawk. Americká varianta tedy ze hry nezmizela, ale ukázalo se, že spoléhat výhradně na přítomnost americké jednotky na evropské půdě je sázka s proměnlivými kurzy. A právě do této mezery vstupuje MBDA.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-mk2-um-a-co-zat-m-nev-me">Co přesně Mk2 umí, a co zatím nevíme</h2>



<p>Firma plné technické parametry nové střely dosud nezveřejnila. Veřejně potvrzuje dolet přes 1 000 kilometrů, nízký let kopírující terén, zmenšený radarový odraz a novou generaci ochrany proti rušení satelitní navigace. Právě ta poslední vlastnost je v kontextu války na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, klíčová. Ruské síly tam masivně nasazují rušičky signálu GNSS a dokážou jimi degradovat přesnost řady západních zbraní.</p>



<p>Mk2 na to odpovídá navigační redundancí. Příbuzná střela Storm Shadow/SCALP, kterou MBDA rovněž vyrábí, kombinuje inerciální navigaci, GPS, korelaci terénu a v závěrečné fázi infračervený hledač porovnávající aktuální obraz cíle s uloženým referenčním snímkem. Rušení satelitního signálu tak střelu „neoslepí&#8220;, protože má k dispozici další nezávislé vrstvy navedení. U Mk2 lze bezpečně předpokládat stejnou logiku, navíc posílenou o nový protirušicí prvek.</p>



<p>Ze stávající námořní verze rodiny NCM známe délku 6,5 metru, hmotnost 1 400 kilogramů a vysokou podzvukovou rychlost. Kolik přesně váží Mk2 a jakou nese bojovou hlavici, MBDA zatím neříká.</p>



<h2 id="h-srovn-n-tomahawk-taurus-kalibr">Srovnání: Tomahawk, Taurus, Kalibr</h2>



<p>Zasadit novou střelu do kontextu pomáhá jednoduchá tabulka:</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th>Parametr</th><th>MBDA NCM-LCM Mk2</th><th>Tomahawk Block V</th><th>Taurus KEPD 350</th><th>3M-14 Kalibr</th></tr></thead><tbody><tr><td>Dolet</td><td>přes 1 000 km</td><td>cca 1 600 km</td><td>přes 500 km</td><td>1 500–2 500 km (odhad CSIS)</td></tr><tr><td>Odpal</td><td>země, loď, ponorka</td><td>loď, ponorka</td><td>letoun</td><td>loď, ponorka</td></tr><tr><td>Navedení</td><td>INS + GNSS + anti-jam + IIR (předpoklad)</td><td>INS/TERCOM/DSMAC/GPS</td><td>INS/GPS/TRN/IIR</td><td>INS/GLONASS/DSMAC</td></tr><tr><td>Bojová hlavice</td><td>nezveřejněna</td><td>cca 450 kg</td><td>cca 481 kg (MEPHISTO)</td><td>cca 450 kg</td></tr><tr><td>Stav</td><td>první pozemní systém od 2029</td><td>v operační službě</td><td>v operační službě</td><td>v operační službě</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Tomahawk má na papíře delší dolet a desítky let operačních zkušeností. Storm Shadow s doletem přes 250 kilometrů a Taurus s přes 500 kilometry jsou zase čistě letecké zbraně, nedají se odpálit z mobilního pozemního odpalovače. Ruský Kalibr dosahuje podle odhadů <a rel="nofollow" href="https://missilethreat.csis.org/missile/ss-n-30a/">CSIS</a> až 2 500 kilometrů, ale je dostupný výhradně z ruských plavidel a ponorek.</p>



<p>Mk2 tedy není papírově nejdelší ani nejrychlejší. Její skutečná hodnota spočívá jinde: je to první evropská střela s plochou dráhou letu, která od počátku počítá s pozemním odpalem z mobilních vozidel, synchronizovanými salvami na jeden cíl a evropskou dodavatelskou suverenitou. Žádná americká exportní brzda, žádné čekání na politické rozhodnutí Bílého domu.</p>



<h2 id="h-pro-n-zk-let-a-ne-hypersonick-rychlost">Proč nízký let, a ne hypersonická rychlost</h2>



<p>MBDA vsadila na filozofii „být vidět co nejpozději&#8220; místo „být co nejrychlejší&#8220;. Střela letící nízko nad terénem zůstává pod radarovým horizontem protivníka déle než balistická nebo hypersonická zbraň na vysoké trajektorii, to potvrzuje i studie amerického <a rel="nofollow" href="https://www.cbo.gov/publication/56990">Congressional Budget Office</a>. Zmenšený radarový odraz Mk2 tento efekt ještě zesiluje.</p>



<p>Hypersonické střely přinášejí jiný typ výhody: extrémní rychlost komplikuje reakci protivzdušné obrany. Jenže jejich vývoj je technologicky náročnější, dražší a pomalejší. Podle další studie CBO nejde o automaticky lepší cestu pro každou armádu. MBDA zvolila variantu, kterou evropský průmysl dokáže zvládnout v realistickém čase, s prvním pozemním systémem od roku 2029.</p>



<p>Mobilní odpalovač má být rozvinutelný za méně než 15 minut i z nepřipravených pozic. Čtyři střely připravené k okamžitému odpalu, rychlá změna stanoviště před nepřátelským protiúderem. Přesný čas opuštění pozice po salvě firma neuvádí, ale celý koncept zjevně míří na logiku „vystřel a zmiz&#8220;, kterou si válka na Ukrajině vynutila jako standard přežití.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-st-edn-evropu">Co to znamená pro Česko a střední Evropu</h2>



<p>Výpadek plánovaného amerického rozmístění v Německu se střední Evropy dotýká přímo. Původní plán měl přinést americkou kapacitu hlubokého úderu do regionu už letos. Její absence znamená slabší okamžité odstrašení, a pozdější německý nákup Tomahawků tuto mezeru zacelit může, ale ne ze dne na den.</p>



<p>Česká republika zatím ve svém rozvojovém konceptu armády do roku 2035 žádný projekt pozemní střely s plochou dráhou letu nemá. Rozpočet ministerstva obrany na rok 2026 navíc přesouvá část nových investic do let 2027–2029. Teoreticky by ČR mohla systém MBDA pořídit v rámci širší evropské spolupráce, prakticky by to vyžadovalo nové politické zadání i financování. Spíš než vlastní nákup je pro Česko realistická cesta skrze aliační architekturu, tedy spoléhat na to, že systém budou mít sousedé.</p>



<p>Evropa dnes nemá plnohodnotnou náhradu za americké zbraně v jednotkách. Ale poprvé má vlastní projekt ve stejné kategorii schopností, s jasným harmonogramem a bez nutnosti žádat o svolení za oceánem. To není konec americké role v evropské obraně. Je to konec její technologické výlučnosti.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/nova-strela-mbda-doleti-pres-1000-km/">Evropa už proti Rusku nepotřebuje americké Tomahawky. Nová střela MBDA doletí přes 1 000 km a GPS rušičky ji nezmatou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="62295" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/ncm-lcm-mk2-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/08/ncm-lcm-mk2-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>14 000 km letu a radioaktivní stopa na každém metru. Vědci vysvětlili, jak funguje jaderný motor ruské střely Burevestnik</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/vedci-vysvetlili-jak-funguje-jaderny-motor-burevestniku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 09 Aug 2026 07:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[jaderné zbraně]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=353728</guid>

	
					<description>Vědci z MIT rozložili ruskou střelu s jaderným pohonem na součástky, alespoň na papíře. Výsledek: motor, který letí prakticky bez omezení, ale za sebou nechává radioaktivní šmouhu od startu až po cíl.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 21. října 2025 odstartovala z arktického souostroví Nová Země střela, které NATO přidělilo označení SSC-X-9 Skyfall. Rusko ji zná jako 9M730 Burevestnik. Podle hlášení náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova Vladimiru Putinovi letěla přibližně 15 hodin a urazila kolem 14 000 kilometrů. Norská rozvědka nezávisle potvrdila místo startu, ale kompletní telemetrii letu nikdo mimo Kreml veřejně nedoložil. O osm měsíců později, v červnu 2026, publikovali jaderní inženýři Jake J. Hecla a R. Scott Kemp z Massachusetts Institute of Technology <a rel="nofollow" href="https://bpb-us-e1.wpmucdn.com/sites.mit.edu/dist/6/1499/files/2026/06/Burevestnik_Paper_Final_pdf.pdf">studii</a>, která na základě veřejně dostupných videí, satelitních snímků a fyzikálních modelů rekonstruuje, jak motor Burevestniku nejspíš funguje, a proč je jeho princip tak znepokojivý.</p>



<h2 id="h-turbojet-ne-ramjet-co-mit-zjistilo">Turbojet, ne ramjet: co MIT zjistilo</h2>



<p>Spekulace o pohonu Burevestniku se roky točily kolem dvou konceptů. Buď jaderný náporový motor (ramjet), kde vzduch proudí reaktorem bez kompresoru, nebo jaderný proudový motor (turbojet), kde kompresor vzduch nejprve stlačí. MIT prakticky vyloučil náporový motor. Důvod je prostý: subsonická střela o odhadované délce 9,5 metru a rozpětí 5,6 metru nemá dostatečný dynamický tlak na to, aby náporový motor vůbec efektivně pracoval.</p>



<p>Favorizovaný model je přímý jaderný proudový motor. Kompresor nasaje atmosférický vzduch, stlačí ho a protlačí kanály přímo skrz aktivní zónu kompaktního reaktoru. Štěpná reakce vzduch ohřeje na vysokou teplotu, ten expanduje a uniká tryskou, čímž vzniká tah. Cestovní tepelný výkon reaktoru autoři odhadují na 4,3 ± 1,3 MWth, při stoupání a manévrech může špičkově překročit 15 MWth.</p>



<p>Klíčové slovo je „přímý cyklus&#8220;. Vzduch prochází přímo jádrem, bez jakéhokoli výměníku tepla. Alternativou by byl nepřímý, uzavřený cyklus s chladicí smyčkou, který by byl podstatně čistší, jenže by vyžadoval čerpadla, tlakové nádoby a výměníky, které se do draku o hmotnosti a rozměrech Burevestniku jednoduše nevejdou. Ruští konstruktéři zvolili kompaktnost. A zaplatili za ni radioaktivním výfukem.</p>



<h2 id="h-radioaktivn-stopa-od-startu-po-c-l">Radioaktivní stopa od startu po cíl</h2>



<p>Právě přímý cyklus vysvětluje formulaci o „radioaktivní stopě na každém metru&#8220;. Vzduch, který projde reaktorem, je bombardován neutrony. Vznikají radionuklidy (dominantně izotop argon-41 s poločasem rozpadu necelé dvě hodiny) a ty odcházejí výfukem do atmosféry. Kontinuálně, po celou dobu letu. MIT kvantifikuje zdrojový člen na více než 5 terabecquerelů plynných radionuklidů na megawatthodinu provozu.</p>



<p>Co to znamená v praxi? Střela za sebou nechává měřitelný radiologický podpis, který je detekovatelný sítí monitorovacích stanic <a rel="nofollow" href="https://www.ctbto.org/our-work/monitoring-technologies/radionuclide-monitoring">CTBTO</a> po celém světě. Paradoxně tak zbraň, která má být „neviditelná&#8220; díky oklikovým trasám a extrémní vytrvalosti, sama sebe prozrazuje svým výfukem. Norský úřad pro radiační ochranu DSA sice bezprostředně po říjnovém testu 2025 nenaměřil v Norsku anomální hodnoty, ale to neznamená, že stopa neexistuje; závisí na výšce letu, meteorologických podmínkách a vzdálenosti od trasy.</p>



<p>Přesnou dávku ozáření pro obyvatele pod letovou trasou zatím nikdo veřejně nespočítal. MIT publikuje zdrojový člen, nikoli hotový zdravotní model. Formulovat to lze takto: radiologický podpis je dostatečný na detekci a potenciálně znepokojivý z hlediska kontaminace, ale bez znalosti konkrétní trasy, výšky a počasí nelze poctivě vyčíslit zdravotní dopad na zemi.</p>



<h2 id="h-burevestnik-versus-tomahawk-srovn-n-kter-kulh">Burevestnik versus Tomahawk: srovnání, které kulhá</h2>



<p>Srovnání s americkou střelou BGM-109 Tomahawk se nabízí, protože obě jsou střely s plochou dráhou letu. Tím ale podobnost končí.</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th>Parametr</th><th>Burevestnik (odhad MIT)</th><th>Tomahawk (Block V)</th></tr></thead><tbody><tr><td>Délka</td><td>~9,5 m</td><td>~5,6 m</td></tr><tr><td>Rozpětí</td><td>~5,6 m</td><td>~2,7 m</td></tr><tr><td>Pohon</td><td>jaderný proudový motor (přímý cyklus)</td><td>turboventilátor Williams F415</td></tr><tr><td>Dolet</td><td>údajně 14 000+ km</td><td>~1 600 km</td></tr><tr><td>Rychlost</td><td>subsonická (~930 km/h)</td><td>subsonická (~880 km/h)</td></tr><tr><td>Hlavice</td><td>jaderná</td><td>konvenční nebo jaderná</td></tr><tr><td>Radiologická stopa</td><td>ano, po celé trase</td><td>žádná</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Tomahawk je přesná úderná zbraň s omezeným doletem, odpalovaná z lodí a ponorek. Burevestnik je koncept zcela jiné kategorie, interkontinentální nosič jaderné hlavice, jehož hlavní „přidanou hodnotou&#8220; není rychlost, ale vytrvalost a schopnost letět oklikovými trasami, které obcházejí protiraketovou obranu.</p>



<p>Nejbližší historickou analogií na Západě je americký Project Pluto z počátku 60. let. Spojené státy tehdy úspěšně testovaly pozemní jaderný náporový motor Tory-IIC v <a rel="nofollow" href="https://www.llnl.gov/sites/www/files/1955.pdf">Lawrence Livermore National Laboratory</a>, ale program nikdy nepřerostl do operační zbraně, mimo jiné právě kvůli radiologickým důsledkům. Pokud se ruské tvrzení o letu z října 2025 potvrdí, Burevestnik by byl prvním jaderně poháněným letounem či střelou s poháněným letem v historii.</p>



<h2 id="h-neporaziteln-zbra-nebo-drah-politick-sign-l">Neporazitelná zbraň, nebo drahý politický signál?</h2>



<p>Kreml prezentuje Burevestnik jako součást „neporazitelné&#8220; nové generace strategických zbraní. Analytici z <a rel="nofollow" href="https://www.csis.org/analysis/russias-nuclear-powered-burevestnik-missile-implications-missile-defense">CSIS</a> ale upozorňují, že realita je složitější. Střela letí subsonicky. Pokud je detekována a sledována (a její radioaktivní výfuk detekci paradoxně usnadňuje), zůstává zranitelná vůči zachycení konvenčními prostředky protivzdušné obrany. NATO dlouhodobě posiluje integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu NATINAMDS, zahrnující senzory, nepřetržitý vzdušný dohled a interoperabilní velení na východním křídle Aliance.</p>



<p>Testovací historie programu navíc budí skepsi. Do roku 2019 evidovalo americké zpravodajství nejméně 13 známých testů s velmi slabým celkovým výsledkem; jen jedna dřívější zkouška byla hodnocena jako středně úspěšná. I pokud přijmeme ruské tvrzení o průlomu v říjnu 2025, jde o jednu úspěšnou zkoušku po letech neúspěchů. Cesta k sériové výrobě a operačnímu nasazení je stále dlouhá.</p>



<p>Podle nás je Burevestnik především strategická pojistka proti budoucímu zdokonalení americké protiraketové obrany a současně psychologický nástroj. Zbraň, která při každém použití kontaminuje vzdušný prostor, kudy prolétá, včetně potenciálně vlastního ruského území, není elegantní řešení. Je to řešení zoufalé, postavené na logice, že odstrašení funguje právě proto, že je iracionální.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-evropu">Co to znamená pro Česko a Evropu</h2>



<p>Extrémní dolet Burevestniku teoreticky umožňuje oklikové trasy přes Arktidu, severní Atlantik, nebo naopak přes euroasijský kontinent. Při některých scénářích by střela mohla přelétat i nad středoevropským vzdušným prostorem, Česko nevyjímaje. Veřejně ale neexistuje potvrzená operační mapa tras nad Evropou ani konkrétní plán letu; jde o technickou možnost, nikoli o doložený záměr.</p>



<p>NATO veřejně nejmenuje žádný specifický „anti-Burevestnik&#8220; program. Reakce Aliance je systémová: posilování senzorové sítě, cvičení typu Eastern Sentry, modernizace velení a řízení. Pro Česko to v praxi znamená, že obrana proti takovému typu hrozby stojí na alianční architektuře, nikoli na jednom národním systému.</p>



<p>Autoři studie z MIT naznačují ještě jeden rozměr: technologie Burevestniku nemusí být jen o střele. Kompaktní jaderný pohon by mohl být mezikrokem k dlouhovytrvalostním průzkumným platformám nebo atmosférickým „pseudosatelitům&#8220;. Zbraň, která dnes zanechává radioaktivní stopu v atmosféře, může být prototypem něčeho, co jednou bude kroužit nad hlavou měsíce. A to je možná znepokojivější než samotný dolet 14 000 kilometrů.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/vedci-vysvetlili-jak-funguje-jaderny-motor-burevestniku/">14 000 km letu a radioaktivní stopa na každém metru. Vědci vysvětlili, jak funguje jaderný motor ruské střely Burevestnik</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="58418" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/burevesni-strela-zakryta-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/burevesni-strela-zakryta-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko bude v dosahu odkudkoli. Francie promění 20 transportních obrů A400M v nosiče řízených střel s doletem 9 000 km</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/francie-promeni-20-transportnich-obru-v-nosice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 07 Aug 2026 08:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[transportní letoun]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354470</guid>

	
					<description>Francie oficiálně zadala vývoj systému, který z jejích transportních letounů A400M udělá víceúčelové nosiče řízených střel a dronů. Klíč k pochopení: 9 000 km je dolet samotného letounu, nikoli střely.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 16. června 2026 oznámil Airbus kontrakt zadaný francouzskou zbrojní agenturou DGA prostřednictvím organizace OCCAR. Předmětem není stavba bombardéru. Francie vyvíjí modulární systém označovaný PMS (Palubní misijní systém), který se instaluje do nákladového prostoru A400M Atlas a promění ho v platformu schopnou řídit a vypouštět drony i řízené střely. Zároveň z něj udělá vzdušné velitelské stanoviště a průzkumný uzel. Dvacet letounů projde úpravou pro přijetí tohoto kitu, přičemž Francie pořídí šest kompletních sad. První stroj má výbavu dostat v roce 2027, letové testy jsou naplánovány na rok 2028.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-pms-znamen-a-jak-funguje">Co přesně PMS znamená a jak funguje</h2>



<p>Systém PMS zahrnuje nový palubní misijní počítač napojený na letové systémy letounu, taktické konzole umístěné přímo v nákladovém prostoru a integraci optronického senzoru. Klíčová schopnost: operátoři na palubě budou moci připojovat další senzory a komunikační moduly, řídit spolupracující drony a koordinovat vypouštění řízených střel z nákladové rampy.</p>



<p>Nejde o trvalou přestavbu. PMS funguje jako přenositelný kit; dvacet upravených letounů ho dokáže přijmout, ale samotných sad je šest. Podle potřeby se přesouvají mezi draky. Letoun si zachovává všechny transportní schopnosti: přepravu vojáků, techniky, zdravotnickou evakuaci i tankování jiných strojů za letu. Jednoho dne nese 37 tun nákladu do Mali, druhého dne vypouští efektory nad Baltem.</p>



<p>Konkrétní typ střely Francie zatím veřejně nepojmenovala; <a rel="nofollow" href="https://www.airbus.com/en/newsroom/press-releases/2026-06-france-launches-the-development-of-new-capabilities-for-the-a400m">tisková zpráva Airbusu</a> hovoří obecně o „střelách vypouštěných z nákladového prostoru&#8220;. Jako evropskou referenci lze použít Taurus KEPD 350: stand-off řízená střela s doletem přes 500 km, hmotností 1 400 kg, délkou 5 metrů a 481kilogramovou penetrační hlavicí určenou proti silně chráněným cílům. Pokud by A400M nesl právě tento typ, jeho bojový dosah by se skládal z doletu nosiče plus půl tisíce kilometrů navíc.</p>



<h2 id="h-dev-t-tis-c-kilometr-co-ta-sla-skute-n-znamenaj">Devět tisíc kilometrů: co ta čísla skutečně znamenají</h2>



<p><a rel="nofollow" href="https://image.contactad.airbus.com/lib/fe2d1171756404747c1678/m/1/7f52cf78-0b6e-49b2-8028-4cc0b85158bd.pdf">Oficiální brožura Airbusu</a> uvádí přeletový dolet A400M bez nákladu 8 900 km. Se zátěží 20 tun klesá na 6 300 km, s maximálním nákladem 37 tun na 3 300 km. A400M navíc umí tankovat za letu (sám je příjemcem i poskytovatelem paliva), což operační rádius dále prodlužuje.</p>



<p>V praxi to znamená následující: z domovské základny BA 123 Orléans-Bricy ve střední Francii A400M bez mezipřistání dosáhne kamkoli v Evropě i daleko za ni. Přidejte dopředné rozmístění na aliančních základnách v Pobaltí, Polsku nebo Rumunsku a geometrie se mění dramaticky. Ruská evropská část se ocitá v dosahu i bez extrémních přeletů. A pokud k doletu nosiče připočtete dosah stand-off střely, vzniká kombinace, kterou ruská protivzdušná obrana nemůže jednoduše pokrýt jedním obranným pásmem.</p>



<p>Důležité upřesnění: A400M není stealth letoun. Letí rychlostí kolem 780 km/h, tedy výrazně pomaleji než nadzvukový stíhací bombardér. Jeho přežití nestojí na průniku hustou protivzdušnou obranou typu S-300 nebo S-400. Stojí na tom, že do ní vůbec nevlétne. Vypustí efektory ze vzdálenosti stovek kilometrů od cíle, v nízkém letu, s podporou síťového boje a elektronické ochrany.</p>



<h2 id="h-nen-to-bombard-r-je-to-n-co-jin-ho-a-mo-n-nebezpe-n-j-ho">Není to bombardér. Je to něco jiného, a možná nebezpečnějšího</h2>



<p>Srovnání s klasickým strategickým bombardérem pomůže zasadit projekt do kontextu. Americký B-52H Stratofortress má bojový dolet přes 14 080 km, rychlost kolem Mach 0,84 (přibližně 1 000 km/h), zbraňový náklad 31,5 tuny a kapacitu až 20 řízených střel. Je to stroj navržený od první čáry na rýsovacím prkně jako bombardér. A400M nic z toho není.</p>



<p>Jenže právě v tom spočívá jeho síla. Francie nepotřebuje druhý B-52. Potřebuje levně a rychle znásobit počet platforem, z nichž lze v krizi vypouštět stand-off zbraně a řídit spolupracující boj. Jeden strategický bombardér stojí miliardy a trvá desetiletí ho vyvinout. Modulární kit do existujícího transportního letounu je řádově levnější a rychlejší cesta. A pro protivníka znamená víc cílů ke sledování, víc nejistoty ohledně toho, který A400M zrovna nese střely a který vojáky.</p>



<p>Tento přístup není improvizace ze dne na den. Již v říjnu 2024 Airbus s OCCAR podepsal takzvaný Block Upgrade 0 pro nové schopnosti A400M. V červnu 2025 Francie a Španělsko společně potvrdily budoucí rozvoj platformy včetně role mateřské lodi pro vzdálené nosiče. Válka na Ukrajině, trvající již více než čtyři roky, projekt politicky urychlila, ale technická a akviziční stopa začala dříve.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-nato-a-pro-esko">Co to znamená pro NATO a pro Česko</h2>



<p>7. července 2026 <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/news-and-events/articles/news/2026/07/07/nato-allies-expand-strategic-airlift-capacity">NATO oznámilo</a> nový mnohonárodní projekt A400M založený na principu sdílení kapacit. Francie není sama; více víceúčelových platforem pro přepravu, tankování, průzkum a případně stand-off údery zvyšuje alianční pružnost na celém evropském bojišti.</p>



<p>Česká armáda provozuje čtyři letouny CASA C-295M s maximální nosností 9 tun a doletem bez nákladu 5 750 km. Platforma existuje i ve vyzbrojených a zpravodajských variantách, ale pro francouzský koncept těžkého salvového nosiče je příliš malá; A400M unese čtyřikrát víc a doletí o třetinu dál. Česko nicméně posiluje transportní letectvo: v roce 2026 očekává přílet nových strojů Embraer C-390. A v systému sdíleného tankování MRTT je Česko už dnes.</p>



<p>Pro Moskvu není nepříjemný samotný drak A400M. Nepříjemná je kombinace: evropská geografie, alianční zázemí rozprostřené od Norska po Rumunsko, rostoucí počet nosičů a stand-off zbraně, které nemusí překonávat nejhustší pásma protivzdušné obrany. Každý další letoun schopný nést efektory komplikuje ruské obranné plánování exponenciálně.</p>



<h2 id="h-harmonogram-a-limity">Harmonogram a limity</h2>



<p>První instalace PMS na francouzský A400M má proběhnout v roce 2027, letové zkoušky v roce 2028, operační způsobilost realisticky na přelomu let 2028 a 2029. Na vojenský certifikační program to není sprint, ale ani neobvykle pomalé tempo. Francouzské parlamentní dokumenty zároveň počítají s růstem flotily na nejméně 41 strojů A400M do roku 2030, oproti současným 24 kusům.</p>



<p>Limity jsou zřejmé. Šest kitů pro dvacet letounů znamená, že v jednom okamžiku může v úderné roli operovat maximálně šest strojů. A400M zůstává pomalý, pro radar neviditelný není a bez stand-off profilu by nad moderním bojištěm nepřežil. Typ střely není veřejně znám, takže skutečný bojový účinek závisí na tom, co přesně bude z nákladového prostoru létat.</p>



<p>Francie nesází na to, že z A400M udělá náhradu strategického bombardéru. Sází na to, že v krizi bude mít víc platforem, víc flexibility a víc nejistoty pro protivníka, za zlomek ceny nového bombardéru. A právě to může být pro ruské plánovače ten nejnepříjemnější scénář.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/francie-promeni-20-transportnich-obru-v-nosice/">Rusko bude v dosahu odkudkoli. Francie promění 20 transportních obrů A400M v nosiče řízených střel s doletem 9 000 km</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="32749" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/a-400m-vzlet-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/a-400m-vzlet-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Britové obešli Američany a vyvinuli pro Ukrajinu střelu CROSSBOW. Doletí 800 km, takže smete i Moskvu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/britove-obesli-americany-pro-ukrajinu-vyvinuli-crossbow/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Jul 2026 06:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354427</guid>

	
					<description>Británie testuje pozemně odpalovanou střelu s doletem přes 800 km, která nepotřebuje jedinou americkou součástku. Ukrajina by ji mohla dostat ještě letos.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 19. června 2026 zveřejnila zbrojovka MBDA výsledky prvních odpalů střely nazvané <a rel="nofollow" href="https://www.mbda-systems.com/mbdas-crossbow-completes-successful-first-firings">CROSSBOW</a>. Testy proběhly v prosinci 2025 a únoru 2026, od prvního náčrtu ke střelbě uplynulo devět měsíců. Střela vznikla v rámci britského programu Project Brakestop, jehož zadání znělo jednoznačně: vyvinout levný, masově vyrobitelný prostředek hlubokého úderu pro Ukrajinu, a to bez jediné americké komponenty a bez amerických navigačních dat. Při odpalu ze severovýchodní části Ukrajiny by dolet přes 800 kilometrů teoreticky sahal až na Moskvu. Nejde o operační plán, ale o technickou realitu, která mění pravidla hry.</p>



<h2 id="h-pro-brit-nie-obe-la-washington">Proč Británie obešla Washington</h2>



<p>Formulace „obešli Američany&#8220; není diplomatická provokace. Je to inženýrský a politický fakt. Když v květnu 2024 americký ministr zahraničí Antony Blinken naznačil, že Washington může povolit Ukrajině údery americkými zbraněmi na ruské území, šlo nakonec jen o omezenou výjimku pro obranu Charkovské oblasti. Ofenzivní hluboké použití raket ATACMS proti cílům v ruském vnitrozemí zůstávalo zakázané. Bidenova administrativa sice později povolení rozšířila, ale celá epizoda ukázala, jak snadno může Washington jedním telefonátem zablokovat celou kategorii úderů.</p>



<p>Britské ministerstvo obrany z toho vyvodilo důsledek. Zadávací dokumentace programu Brakestop výslovně požadovala systémy bez amerických součástek a bez závislosti na amerických datech, včetně navigace v prostředí, kde je satelitní signál GPS záměrně rušen. Podle informací převzatých z agentury Bloomberg šlo o vědomou snahu vymanit se z amerického technického i politického úzkého hrdla. Británie tím nezpochybňuje alianci s USA. Buduje si ale páku, kterou jí nikdo nemůže vzít.</p>



<h2 id="h-co-crossbow-um-a-co-zat-m-ne">Co CROSSBOW umí, a co zatím ne</h2>



<p>Podle <a rel="nofollow" href="https://www.mbda-systems.com/mbda-launch-crossbowtm-one-way-effector-heavy-dsei">oficiálních materiálů MBDA</a> jde o pozemně odpalovaný jednorázový efektor kategorie OWE Heavy. Klíčové parametry:</p>



<ul><li><strong>Dolet:</strong> přes 800 km</li><li><strong>Užitečné zatížení:</strong> až 300 kg</li><li><strong>Odpal:</strong> z pozemního vozidla, bez potřeby letounu</li><li><strong>Konstrukce:</strong> modulární, s využitím vojenských i komerčně dostupných subsystémů</li><li><strong>Cílová cena:</strong> kolem 400 tisíc liber (přibližně 12 milionů Kč) bez hlavice</li></ul>



<p>Pro srovnání: Storm Shadow, kterým Ukrajina už útočí, je letecky odpalovaná střela o hmotnosti 1 300 kg s doletem přes 250 km, poháněná proudovým motorem. Je přesnější, sofistikovanější a výrazně dražší. CROSSBOW má podle sekundárních zdrojů stát zhruba polovinu. Není to náhrada Storm Shadow. Je to jeho masový doplněk, střela, kterou si Ukrajina může dovolit vystřelit desítky, ne jednotky.</p>



<p>Americký ATACMS, balistická raketa s doletem kolem 300 km a hlavicí o hmotnosti přibližně 230 kg, hraje v jiné lize: kratší dosah, vyšší rychlost, balistická trajektorie. CROSSBOW naopak letí nízko, jako řízená střela s plochou dráhou letu, což ztěžuje detekci ruskou protivzdušnou obranou. Přesný typ pohonu ani rychlost MBDA nezveřejnila, ale zadání tendru požadovalo let v malé výšce nebo jinou trajektorii optimalizovanou pro přežití.</p>



<h2 id="h-trojice-kandid-t-a-z-vod-o-v-robu">Trojice kandidátů a závod o výrobu</h2>



<p>CROSSBOW není jediná střela z programu Brakestop. Britské ministerstvo obrany testuje celkem tři systémy od tří firem:</p>



<ul><li><strong>CROSSBOW</strong> (MBDA UK): dolet přes 800 km, 300 kg náklad</li><li><strong>SkyLance</strong> (Rotron Aerospace): dolet až 1 200 km, cestovní rychlost 600 km/h, 300 kg náklad</li><li><strong>TigerShark</strong> (MGI Engineering): dolet přes 1 000 km, rychlost 750 km/h, 300 kg náklad, provoz bez satelitní navigace</li></ul>



<p>Všechny tři prošly demonstračními odpaly. SkyLance na papíře vypadá jako nejdosáhlejší, TigerShark jako nejrychlejší. CROSSBOW ale vede v jedné disciplíně, která v opotřebovací válce rozhoduje: připravenost k sériové výrobě. MBDA tvrdí, že masová produkce je dosažitelná ještě v roce 2026. Zadání programu požaduje minimálně 20 kusů měsíčně krátce po výrobním příkazu.</p>



<p>22. června 2026 <a rel="nofollow" href="https://www.gov.uk/government/news/uk-accelerates-long-range-strike-capability-for-ukraine">britské ministerstvo obrany oznámilo</a> přechod do druhé fáze: kontrakty na 15 vylepšených střel od více dodavatelů, nové odpalovače a podpůrná vozidla. Následují další testy v Británii i v zahraničí, včetně Ukrajiny.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-v-lku-kter-trv-p-es-ty-i-roky">Co to znamená pro válku, která trvá přes čtyři roky</h2>



<p>Sama o sobě žádná jednotlivá střela válku nezmění. Ale CROSSBOW mění ekonomiku hlubokých úderů. Dosud měla Ukrajina k dispozici buď drahé Storm Shadow v omezeném počtu, nebo americké ATACMS svázané politickými podmínkami. Teď se rýsuje třetí cesta: britsko-evropská střela bez americké závislosti, levná na to, aby se vyráběla ve stovkách kusů ročně, a s doletem, který pokrývá prakticky celé evropské Rusko.</p>



<p>Podle nás je podstatnější než mediálně vděčná zmínka o Moskvě něco jiného. Británie tímto programem fakticky buduje evropskou alternativu k americkému monopolu na hluboký úder. Londýn současně tlačí i širší evropskou spolupráci v rámci iniciativy ELSA (European Long-range Strike Approach). Nejde jen o jednu střelu pro jednu válku. Jde o precedent, který říká: Evropa si dokáže vyvinout vlastní prostředky hlubokého úderu, rychle a levně.</p>



<h2 id="h-dok-e-ji-rusko-zastavit">Dokáže ji Rusko zastavit?</h2>



<p>Ruská integrovaná protivzdušná obrana patří k nejhustším na světě. Systémy S-400 s doletem přes 400 km, S-300 a novější S-350 tvoří vrstvenou síť, kterou doplňují prostředky krátkého dosahu jako Pancir-S1. Tvrdit, že CROSSBOW je nezastavitelný, by bylo naivní. MBDA ale uvádí, že střela je navržena pro komplexní elektromagnetické prostředí a že další vývoj se zaměří právě na přežitelnost, navigaci a odolnost proti rušení.</p>



<p>Z dosavadních zkušeností z Ukrajiny plyne, že proti ruské protivzdušné obraně funguje především kombinace: nízký let, klamné cíle, saturace obrany více střelami najednou. Jedna „zázračná&#8220; zbraň nestačí. Dvacet střel měsíčně v kombinaci se Storm Shadow, drony a dalšími prostředky ale vytváří tlak, který ruská obrana musí řešit na frontě dlouhé tisíce kilometrů.</p>



<p>Kreml na zprávy o CROSSBOW zatím oficiálně nereagoval. Ale pro ruské velení platí jednoduchá matematika: každá další střela s doletem přes 800 km znamená další vrstvu nejistoty, další logistický uzel, který je potřeba chránit, další radarovou stanici, která musí být v pohotovosti. A to je přesně ten druh tlaku, který opotřebovací válku rozhoduje; ne jedna velká exploze, ale neustálý, narůstající a nepředvídatelný tlak na celou hloubku protivníkova území.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/britove-obesli-americany-pro-ukrajinu-vyvinuli-crossbow/">Britové obešli Američany a vyvinuli pro Ukrajinu střelu CROSSBOW. Doletí 800 km, takže smete i Moskvu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="44374" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/crossbow-strela-odpal-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/crossbow-strela-odpal-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Ukrajinci sestřelili hrůznou ruskou střelu Iskander-K protiletadlovým kanónem starším, než jsou jejich otcové</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinci-sestrelili-strelu-iskander-k-protiletadlovym-kanonem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Jul 2026 19:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[9K720 Iskander]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Zu-23-2]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=352792</guid>

	
					<description>Vojáci kyjevské prezidentské brigády srazili řízený Iskander-K dvěma hlavněmi z roku 1960. Sami to nazvali směsí štěstí a mimořádné dovednosti.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 8. září 2025 prolétala nad Kyjevem další vlna ruských řízených střel. Ukrajinské letectvo ten den hlásilo devět vypuštěných Iskanderů-K, z nichž čtyři skončily na zemi dřív, než dosáhly cíle. Jeden z nich ale nesestřelil Patriot, NASAMS ani IRIS-T. Podle záběrů, které na svém oficiálním Telegramu zveřejnila Okremá prezidentská brigáda pojmenovaná po hetmanu Bohdanu Chmelnickém, ho sundala posádka protiletadlového kanónu, jehož konstrukce je starší než otcové většiny vojáků v jednotce. Portál <a rel="nofollow" href="https://en.defence-ua.com/video/ukrainian_defenders_shoot_down_iskander_k_cruise_missile_with_anti_aircraft_gun_video-100.html">Defense Express</a> případ označil za vzácný úspěch. A právem, aby člověk pochopil, jak nepravděpodobný ten zásah byl, musí znát obě strany rovnice.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-je-iskander-k-a-pro-bud-respekt">Co přesně je Iskander-K a proč budí respekt</h2>



<p>Označení 9M727 patří řízené střele odpalované z mobilního pozemního komplexu Iskander. Podle <a rel="nofollow" href="https://war-sanctions.gur.gov.ua/en/page-iskander-k">databáze ukrajinské vojenské rozvědky GUR</a> měří 6,02 metru, váží do 1 500 kilogramů a nese bojovou hlavici o hmotnosti 450 kilogramů. Dolet činí přibližně 500 kilometrů, cestovní rychlost se pohybuje mezi 800 a 900 km/h. Klíčová je ale výška letu: střela se drží 50 až 150 metrů nad terénem a při závěrečném přiblížení může klesnout ještě níž, podle analýzy britského think-tanku RUSI až k jednotkám metrů.</p>



<p>Navedení kombinuje inerciální a satelitní navigaci s terminálním radarovým či televizním senzorem, takže přesnost se udává v řádu desítek metrů. Pro obránce to znamená krátkou reakční dobu, minimální radarový odraz a velmi omezené okno pro zásah. Pro srovnání: ruská námořní střela Kalibr 3M-14 má dolet 1 500 až 2 500 kilometrů, vzdušná Ch-101 dokonce přes 2 500 kilometrů, ale obě letí pomaleji a po delší trase, což dává obraně víc času. Iskander-K startuje z mobilního odpalovače blízko fronty či hranice, a Kyjev je od linie dotyku vzdušnou čarou necelých 500 kilometrů. Varování přichází pozdě. Proto je tahle střela pro ukrajinskou protivzdušnou obranu jedním z nejtěžších cílů vůbec.</p>



<h2 id="h-kan-n-z-roku-1960-proti-st-ele-21-stolet">Kanón z roku 1960 proti střele 21. století</h2>



<p>Sekundární zdroje včetně portálu <a rel="nofollow" href="https://united24media.com/latest-news/iskander-k-brought-down-in-kyiv-air-raid-by-a-23mm-gun-from-1960s-video-11488">UNITED24 Media</a> identifikují zbraň na videu jako sovětský protiletadlový kanón ZU-23-2. Typ vstoupil do služby v roce 1960, v den kyjevského útoku tedy šlo o konstrukci starou 65 let. Konkrétní kus mohl být vyroben později nebo repasován, ale princip zůstává stejný od dob Chruščova.</p>



<p>Parametry ZU-23-2 vypadají na papíře skromně:</p>



<ul><li><strong>Ráže:</strong> 23 mm (dvě hlavně 2A14)</li><li><strong>Teoretická kadence:</strong> 1 600–2 000 ran za minutu</li><li><strong>Praktická kadence:</strong> do 400 ran za minutu</li><li><strong>Účinný dosah proti vzdušným cílům:</strong> do 2,5 km</li><li><strong>Maximální výška zásahu:</strong> do 1,5 km</li><li><strong>Doba rozvinutí do palby:</strong> 15–20 sekund</li><li><strong>Zaměřování:</strong> vizuální, ruční</li></ul>



<p>Žádný radar, žádné automatické sledování, žádná řízená střela. Obsluha musí cíl vidět, odhadnout předstih a vytvořit dostatečně hustou clonu palby v okamžiku, kdy střela prolétá koridorem širokým pár desítek metrů. Proti podzvukové střele letící rychlostí kolem 250 metrů za sekundu má posádka na reakci doslova zlomky času.</p>



<p>Pro kontrast: moderní námořní systém Phalanx CIWS amerického námořnictva, určený přesně k ničení přilétajících střel jako poslední vrstva obrany, střílí 4 500 ran za minutu, sám radarově detekuje, sleduje a vyhodnocuje hrozbu a automaticky zahajuje palbu. Pozemní Skynex od Rheinmetallu používá síťové senzory, řízení palby a 35mm kanóny proti dronům i řízeným střelám. Proti nim je ZU-23-2 jako prak vedle kuše, a přesto ten den fungoval.</p>



<h2 id="h-pro-to-nen-n-hoda-ale-ani-norma">Proč to není náhoda, ale ani norma</h2>



<p>Brigáda sama popsala výsledek jako kombinaci „velkého štěstí a mimořádné dovednosti&#8220;. Obě slova jsou na místě. Fyzikálně je zásah možný: Iskander-K je podzvuková střela, v terminální fázi letí nízko a po omezeně manévrovatelné trase. Pokud obsluha ví, odkud střela přiletí, a stojí ve správném koridoru, šance existuje. Ale je malá.</p>



<p>Statistiky to potvrzují. Dne 31. července 2025 mířilo na Kyjev osm Iskanderů-K, sestřeleny byly tři. Dne 8. srpna šly na Dnipro dva, dolů spadl jeden. Při masivním útoku ze 6. na 7. září, tedy den před kanónovým zásahem, ukrajinské letectvo hlásilo devět Iskanderů-K a čtyři sestřely. Míra zachycení se pohybuje kolem 35 až 50 procent i při použití moderních systémů. Sestřelit takovou střelu ručně mířeným kanónem ze šedesátých let je proto událost mimořádná i v kontextu už tak náročného typu cíle.</p>



<h2 id="h-vrstven-obrana-pro-ukrajina-pot-ebuje-v-echno">Vrstvená obrana: proč Ukrajina potřebuje všechno</h2>



<p>Tento případ není důkazem, že stará technika nahrazuje Patrioty. Je důkazem, že ve válce trvající déle než tři a půl roku rozhoduje i levná poslední vrstva obrany, pokud ji obsluha zvládne na hraně možností. Analytický report Ukraine Air War Monitor z srpna 2025 výslovně uvádí, že moderních systémů, a hlavně interceptorů, není dost pro trvalé pokrytí všech os a všech vln útoků. Jedna střela Patriot stojí řádově miliony dolarů. Salva ze ZU-23-2 stojí zlomek.</p>



<p>Západ dodává Ukrajině špičkové systémy (Patriot, SAMP/T, NASAMS, IRIS-T, Skynex) a <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/what-we-do/partnerships-and-cooperation/natos-support-for-ukraine">NATO koordinuje další balíky</a>. Česká republika přispěla mimo jiné 291 přenosnými protiletadlovými komplety a stovkou systémů MR-2 Viktor. Jenže ani to nestačí pokrýt každý koridor, každou vlnu, každou noc. A právě tam nastupují staré kanóny, improvizované robotické platformy jako Prometheus vyvíjený 28. mechanizovanou brigádou nebo přenosné systémy v rukou pěchoty.</p>



<p>Ideální obrana Kyjeva vypadá jako dort o několika vrstvách: Patriot a SAMP/T nahoře proti balistickým a řízeným střelám, NASAMS a IRIS-T uprostřed, a dole, co nejblíž zemi, kanóny, kulomety, drony a cokoli, co dokáže vytvořit clonu palby proti nízkoletícím cílům. Kyjevský sestřel z 8. září ukazuje, že i ta nejspodnější vrstva občas zachytí to, co proklouzlo všemi ostatními.</p>



<h2 id="h-sou-stky-ze-z-padu-v-rusk-st-ele">Součástky ze Západu v ruské střele</h2>



<p>Pikantní detail, který stojí za zmínku: databáze GUR u střely 9M727 eviduje desítky západních součástek od výrobců jako Texas Instruments, Analog Devices nebo MACOM. Navzdory sankcím Rusko stále dokáže tyto komponenty získávat a montovat do zbraní, které pak míří na ukrajinská města. Střela, kterou kyjevská posádka ZU-23-2 sestřelila, tak paradoxně obsahovala technologii ze zemí, které Ukrajinu brání.</p>



<p>Posádka kanónu zůstává anonymní, brigáda jména nezveřejnila. Na videu jsou vidět jen hlavně, záblesky a pak tichý okamžik, kdy obsluha pochopí, že to vyšlo. Šedesát pět let starý stroj, pár sekund palby a jedna střela za desítky milionů korun v troskách. Někdy válku nerozhoduje nejdražší technologie, ale člověk, který ví, kdy stisknout spoušť.<br></p>



<figure class="wp-block-video"><video controls src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/sestreleni-iskander-k.mp4"></video><figcaption><em>Sestřelení Iskander-K (zveřejněno 8. září 2025); zdroj videa: <a href="https://www.facebook.com/reel/768919936033013" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Samostatná prezidentská brigáda Bohdana Chmelnického</a></em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinci-sestrelili-strelu-iskander-k-protiletadlovym-kanonem/">Video: Ukrajinci sestřelili hrůznou ruskou střelu Iskander-K protiletadlovým kanónem starším, než jsou jejich otcové</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		<enclosure url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/sestreleni-iskander-k.mp4" length="1268659" type="video/mp4" />

		
		<media:content url="" duration="0">
			<media:player url="" />
			<media:title type="html">Video: Ukrajinci sestřelili hrůznou ruskou střelu Iskander-K</media:title>
			<media:description type="html">Vojáci kyjevské prezidentské brigády srazili řízený Iskander-K dvěma hlavněmi z roku 1960. Sami to nazvali směsí štěstí a dovednosti.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/zu-23-2-na-aute.jpg" />
			<media:keywords>9K720 Iskander,střela s plochou dráhou letu,Ukrajina,ukrajinská protivzdušná obrana,Zu-23-2</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="107379" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/zu-23-2-na-aute-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/zu-23-2-na-aute-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Kreml se jich děsí, jsou až moc ničivé. Storm Shadow přesto v britské armádě končí, sází na levnější střely za polovic</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/storm-shadow-desi-britove-ale-chteji-levnejsi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 14 Jul 2026 09:08:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[britské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[střela Storm Shadow]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=354166</guid>

	
					<description>Britská armáda se po více než čtyřech letech války na Ukrajině rozhodla změnit filozofii hlubokých úderů. Ne proto, že by Storm Shadow nefungovala, ale proto, že je na moderní válku příliš drahá.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když ukrajinské síly poprvé odpálily Storm Shadow proti ruským pozicím na Krymu, Moskva mluvila o „vážné eskalaci&#8220;. Střela, která letí nízko nad terénem, kombinuje inerciální navigaci s GPS a infračerveným naváděním v terminální fázi a dokáže prorazit zodolněné bunkry, velitelská stanoviště i letištní infrastrukturu hluboko za frontovou linií, se ukázala jako jeden z nejúčinnějších nástrojů, jaké Západ Kyjevu poskytl. Jenže právě ta účinnost odhalila paradox: střela je tak cenná a tak drahá, že ji nelze nasazovat v objemech, jaké válka opotřebení vyžaduje. Britský Defence Investment Plan zveřejněný na konci června 2026 proto otevřeně mluví o poučeních z Ukrajiny a obratu k levnějším střelám s plochou dráhou letu. Storm Shadow nekončí proto, že by selhala. Končí proto, že jí Británie nemá dost, a mít dost nikdy nebude.</p>



<h2 id="h-pro-se-kreml-storm-shadow-boj">Proč se Kreml Storm Shadow bojí</h2>



<p>Storm Shadow, oficiálně označovaná také jako SCALP-EG ve francouzské verzi, je střela s plochou dráhou letu kategorie vzduch–země o hmotnosti přibližně 1 300 kg a délce 5,10 metru. Odpaluje se z letounů, v britské službě typicky z Eurofighteru Typhoon, a její dosah se odhaduje na více než 250 km v exportní verzi, přičemž plná konfigurace pro britské síly má dosah výrazně vyšší. Střela letí v extrémně nízké výšce nad terénem, využívá kombinaci inerciální navigace, GPS korekce a porovnávání terénu a v závěrečné fázi letu přepíná na infračervený hledač, který ji dovede přímo na cíl s přesností v řádu jednotek metrů.</p>



<p>Pro ruskou stranu je to noční můra. Storm Shadow je navržená přesně proti tomu, co Rusko považuje za bezpečné: zodolněným velitelským bunkrům, skladům munice, letištním plochám a klíčové infrastruktuře desítky až stovky kilometrů za frontovou linií. Její nízký letový profil ztěžuje detekci pozemními radary a kombinované navádění ji činí odolnou vůči rušení GPS. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.mbda-systems.com/products/deep-strike/storm-shadow-scalp">MBDA</a> je určena výhradně pro předem naplánované údery na pevné, vysoce hodnotné cíle, tedy přesně ten typ infrastruktury, kterou Rusko těžko a draze nahrazuje.</p>



<h2 id="h-pro-brit-nie-p-esto-m-n-kurz">Proč Británie přesto mění kurz</h2>



<p>Válka na Ukrajině trvá od února 2022 a za více než čtyři roky ukázala jednu věc naprosto jasně: rozhoduje objem. Nejsofistikovanější střela na světě je k ničemu, pokud jich máte tucet a protivník má tisíc cílů. Britský <a rel="nofollow" href="https://assets.publishing.service.gov.uk/media/6a44e989167a99cf0018da38/The_Defence_Investment_Plan.pdf">Defence Investment Plan</a> to říká bez diplomatických obklik: Storm Shadow „sehrála klíčovou roli&#8220;, ale budoucnost patří levnějším střelám ve větších počtech.</p>



<p>Čísla mluví sama za sebe. Londýn vyčleňuje 11 miliard liber na munici a zbraně, z toho významná část směřuje do kategorií levných střel s plochou dráhou letu a jednorázových efektorů. Cílem není šetřit na obraně, ale za stejný rozpočet získat výrazně více střel. A právě tady přichází na scénu projekt Brakestop.</p>



<p>Důležité je rozlišit dvě větve. Brakestop je odpovědí na okamžitou potřebu, levnější pozemně odpalovaná střela s dosažitelnou výrobou v řádu měsíců. Skutečná plnohodnotná náhrada Storm Shadow ve vyšší kategorii se jmenuje Stratus a má vstoupit do služby až ve třicátých letech jako společný britsko-francouzsko-italský projekt. Storm Shadow sama přitom podle staršího kontraktu z roku 2016 zůstává v britské službě s plánovaným vyřazením kolem roku 2032; nejde tedy o zbraň, která zmizí přes noc.</p>



<h2 id="h-t-i-kandid-ti-za-polovi-n-cenu">Tři kandidáti za poloviční cenu</h2>



<p><a rel="nofollow" href="https://www.gov.uk/government/news/uk-accelerates-long-range-strike-capability-for-ukraine">Tisková zpráva britského ministerstva obrany</a> z června 2026 stanovuje tvrdé minimální požadavky programu Brakestop: dosah minimálně 500 km, hlavice alespoň 225 kg, rychlost přes 600 km/h, odolnost v prostředí bez funkčního GPS a cílová cena kolem 400 tisíc liber za kus bez hlavice, tedy zhruba 12 milionů korun. Ve srovnání se Storm Shadow, jejíž přesná aktuální cena není veřejná, ale pohybuje se podle dostupných odhadů výrazně výše, jde skutečně o zhruba poloviční cenovou kategorii.</p>



<p>O zakázku soutěží tři firmy:</p>



<ul><li><strong>MBDA Crossbow</strong> – pozemně odpalovaný jednorázový efektor s nákladem až 300 kg a dosahem přes 800 km. Využívá navigaci založenou na umělé inteligenci a rozpoznávání obrazu. Výrobce avizuje schopnost sériové produkce od poloviny roku 2026.</li><li><strong>MGI TigerShark</strong> – střela s rychlostí 750 km/h, nákladem 300 kg a dosahem přes 1 000 km. Naviguje pomocí mapování terénu bez závislosti na GPS, což je v podmínkách intenzivního ruského rušení klíčová vlastnost.</li><li><strong>Rotron SkyLance</strong> – cestovní rychlost 600 km/h s maximem kolem 650 km/h, náklad do 300 kg. Výrobce uvádí dosah až 1 200 km s plnou hlavicí a přes 2 500 km při redukované zátěži, což by z ní činilo střelu s největším dosahem v soutěži.</li></ul>



<p>Všechny tři kandidáty spojuje ještě jeden zásadní požadavek: musí být zcela bez amerických komponent podléhajících režimu ITAR. Británie tím získává možnost rozhodovat o výrobě, exportu a nasazení bez amerického schvalovacího filtru. Zkušenost z Ukrajiny ukázala, že dlouhodosahové zbraně jsou politicky nejcitlivější kategorií a závislost na souhlasu Washingtonu může být v kritickém okamžiku brzdou. Program navíc požaduje rozběh výroby alespoň dvaceti kusů měsíčně v řádu měsíců po zadání objednávky.</p>



<h2 id="h-srovn-n-se-storm-shadow-a-co-p-ijde-po-n">Srovnání se Storm Shadow, a co přijde po ní</h2>



<p>Je „levnější&#8220; automaticky horší? Ne nutně, ale ani to není náhrada jedna ku jedné. Storm Shadow má za sebou desetiletí bojového nasazení, ověřenou terminální přesnost proti nejtěžším cílům a stealthový profil optimalizovaný pro průnik protivzdušnou obranou. Kandidáti Brakestopu ji v dosahu mohou překonávat: TigerShark s tisíci kilometry a SkyLance s potenciálními 1 200 km výrazně přesahují exportní verzi Storm Shadow. V počtu kusů za stejný rozpočet ji překonají jednoznačně. Ale v bojové zralosti a schopnosti prorazit zodolněný bunkr s chirurgickou přesností má Storm Shadow stále náskok.</p>



<p>Podle nás je to vědomá volba: Británie nesází na to, že levnější střely budou stejně dobré. Sází na to, že „dost dobrých&#8220; střel ve velkém počtu je na moderním bojišti cennější než hrstka dokonalých.</p>



<p>Skutečnou plnohodnotnou náhradu má přinést až program Stratus, vyvíjený společně s Francií a Itálií pod hlavičkou MBDA. Nejde přitom o jednu střelu, ale o dvojici: <a rel="nofollow" href="https://www.mbda-systems.com/products/deep-strike/stratus">STRATUS LO</a> pro stealth údery na velmi dlouhé vzdálenosti nízko nad terénem a STRATUS RS pro vysokou nadzvukovou rychlost a manévrovatelnost. Dolet má přesáhnout 2 000 km a spektrum misí sahá od hlubokých pozemních úderů přes protilodní roli až po potlačení protivzdušné obrany. Vstup do služby se očekává ve třicátých letech.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-ukrajinu">Co to znamená pro Ukrajinu</h2>



<p>Projekt Brakestop není jen britský zbrojní program, je výslovně prezentován jako systém vyvíjený pro Ukrajinu. Podle informací deníku The Independent britští činitelé doufají v dodání prvních kusů Kyjevu zhruba do roka od dokončení dalších testů. Zároveň z dostupných britských dokumentů neplyne, že by Londýn okamžitě ukončil dodávky Storm Shadow; jde spíš o konec budoucí sázky na tento typ jako hlavní nakupovanou kategorii.</p>



<p>Zajímavé je srovnání s francouzským přístupem. Paříž jedná s Kyjevem o licenci na výrobu střely SCALP, tedy francouzské sestry Storm Shadow, přímo na ukrajinském území. Informaci oznámil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, jak uvedl <a rel="nofollow" href="https://www.euronews.com/my-europe/2026/06/30/ukraine-in-talks-with-france-on-scalp-missile-license-defence-minister-says">Euronews</a>. Francouzská cesta míří k reprodukci zavedené špičkové zbraně, britská k levnější masové kategorii. Obě země se pak mají potkat až u Stratusu jako společné nástupnické platformy.</p>



<p>Británie neustupuje od hlubokých úderů. Mění poměr mezi chirurgickým skalpelem a kladivem, a válka na Ukrajině ji přesvědčila, že kladivo potřebuje víc.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/storm-shadow-desi-britove-ale-chteji-levnejsi/">Kreml se jich děsí, jsou až moc ničivé. Storm Shadow přesto v britské armádě končí, sází na levnější střely za polovic</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="65169" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/storm-shadow-vyroba-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/storm-shadow-vyroba-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinci si neví rady. Ruská střela Banděroľ letí 15 metrů nad zemí z dálky až 700 km a obchází terén</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/strela-banderol-leti-15-metru-nad-zemi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 14 Jul 2026 07:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=353946</guid>

	
					<description>Rusko nasadilo novou křižující střelu, která se přitiskne k zemi a kličkuje mezi kopci. Ukrajinská protivzdušná obrana má na reakci jen zlomky času.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V červnu 2026 se v ukrajinských přehledech vzdušných útoků začal pravidelně objevovat nový typ prostředku, střela označovaná jako S8000 „Banděroľ&#8220;. Nejde o další pomalý kamikadze dron typu Šáhed ani o těžkou strategickou střelu. Je to něco mezi tím, a právě proto působí obráncům tak nepříjemné starosti. Malá proudová střela, která letí rychle, nízko a dokáže v trase ostře zatáčet, zkracuje ukrajinské protivzdušné obraně reakční okno na minimum. Když ji radar konečně zachytí, zbývá na rozhodnutí a výstřel jen pár sekund.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-je-band-ro-a-odkud-p-il-t">Co přesně je Banděroľ a odkud přilétá</h2>



<p>Ukrajinské Hlavní zpravodajské ředitelství (GUR) vede S8000 „Banděroľ&#8220; jako malogabaritní křižující střelu vyvinutou skupinou Kronštadt. Podle <a rel="nofollow" href="https://war-sanctions.gur.gov.ua/page-s8000-banderol">technického listu na portálu War&amp;Sanctions</a> měří přibližně 5 metrů na délku, průměr trupu činí 30 centimetrů a rozpětí křídel kolem 2,2 metru. Cestovní rychlost se pohybuje mezi 520 a 560 km/h, maximální dosahuje 620 až 650 km/h. Veřejně doložený dolet je 500 kilometrů.</p>



<p>Hlavním nosičem je bezpilotní letoun Orion, rovněž produkt Kronštadtu, se třemi závěsníky a užitečným zatížením 250 kilogramů. Perspektivně se počítá i s integrací na bitevní vrtulník Mi-28NM. Pohon zajišťuje čínský turbojet SW800Pro, mezi dalšími komponentami GUR identifikovalo ruskou anténu Kometa-M8, australský telemetrický modul RF Design či jihokorejské servopohony. Už samotný dodavatelský řetězec ukazuje, jak Rusko obchází sankce a skládá zbraně z komerčních dílů z celého světa.</p>



<h2 id="h-patn-ct-metr-nad-zem-princip-kter-nen-nov-ale-funguje">Patnáct metrů nad zemí: princip, který není nový, ale funguje</h2>



<p>Údaj o letu ve výšce pouhých 15 metrů nad terénem se objevuje v sekundárních popisech; primární technický list GUR tuto přesnou hodnotu neuvádí. Princip je ale jasný a ověřitelný: extrémně nízký let zkracuje radarový horizont a maskuje střelu za terénními nerovnostmi, zástavbou i lesními hranami.</p>



<p>Není to žádná sci-fi. Západní střely <a rel="nofollow" href="https://www.mbda-systems.com/products/deep-strike/storm-shadow-scalp">Storm Shadow/SCALP</a> od MBDA po vypuštění klesají do takzvané výšky kopírování terénu a navigují pomocí inerciální navigace, GPS a porovnávání terénu. Německý TAURUS KEPD 350E ve svých oficiálních materiálech výslovně zmiňuje velmi nízkou hladinu sledování terénu s doletem přes 500 kilometrů. I ruský exportní Kalibr 3M-14E pracuje s nízkými úseky letu.</p>



<p>Co je u Banděrolu nové, je kombinace: menší rozměry, proudový pohon a, podle <a rel="nofollow" href="https://gur.gov.ua/content/warsanctions-hur-mo-ukrainy-rozkryvaie-detali-novoi-krylatoi-rakety-rf-s8000-banderol.html">GUR</a>, výrazně menší poloměr zatáček než u velkých ruských křižujících střel Ch-101, Kalibr 3M-14, 9M727 či Ch-69. Střela tak dokáže v trase ostřeji manévrovat a kopírovat terén věrněji než její těžší příbuzné.</p>



<h2 id="h-sedm-set-kilometr-nebo-p-t-set-co-kaj-sla">Sedm set kilometrů, nebo pět set? Co říkají čísla</h2>



<p>Dolet „až 700 km&#8220; pochází z vyjádření mluvčího ukrajinských Sil obrany jihu Vladyslava Vološyna, který tuto hodnotu označil za ruské tvrzení. Současně ale dodal, že Ukrajina reálně zaznamenala odpaly ze vzdálenosti zhruba 310 až 320 kilometrů od cíle. Veřejný technický list GUR pracuje s doletem 500 kilometrů.</p>



<p>Pro srovnání: Storm Shadow/SCALP má oficiálně uváděný dolet přes 250 kilometrů (ve skutečnosti pravděpodobně výrazně více), TAURUS přes 500 kilometrů. Banděroľ se tedy pohybuje v podobné kategorii dosahu, ovšem v podstatně menším a lehčím těle. Bojová náplň činí podle sekundárně citovaného Vološynova výroku zhruba 150 kilogramů, což je zlomek ve srovnání s půltunovou hlavicí Storm Shadow, ale dost na zničení skladu munice, radarového stanoviště nebo hangáru.</p>



<p>Vološyn koncem května 2025 hovořil o přibližně dvou desítkách zaznamenaných použití. To naznačuje spíš fázi operačního zavádění a bojového testování než masovou produkci ve stylu íránských Šáhedů.</p>



<h2 id="h-pro-si-ukrajina-nev-rady-a-co-s-t-m-d-l">Proč si Ukrajina „neví rady&#8220; a co s tím dělá</h2>



<p>Formulace „neví rady&#8220; neznamená absolutní bezmoc. Znamená zkrácené reakční okno. Když střela letí v desítkách metrů nad zemí rychlostí přes 500 km/h a kryje se za kopci, radar ji zachytí pozdě. I schopný systém Buk-M2E má proti křižující střele ve výšce 100 metrů maximální dosah pouhých 20 kilometrů, a to je ještě třikrát výš, než kde se Banděroľ údajně pohybuje.</p>



<p>Odpovědí není jeden zázračný systém, ale hustší spodní vrstva protivzdušné obrany. Přesně tímto směrem Ukrajina v roce 2026 jde:</p>



<ul><li>V lednu 2026 ministerstvo obrany <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/mykhailo-fedorov-announces-appointment-of-yevhenii-khlebnikov-to-lead-lower-tier-air-defense">oznámilo přestavbu</a> nižší vrstvy protivzdušné obrany pod novým velením.</li><li>Na 33. a 34. zasedání formátu Ramstein v únoru a dubnu 2026 spojenci přislíbili další finance na střely Patriot, systémy NASAMS a levnější řešení proti dronům a nízkoletícím cílům.</li><li>Moderní systém NASAMS kombinuje 3D radar, elektrooptické senzory a síťové velení právě proto, aby dokázal zachytit cíle, které klasický radar vidí pozdě.</li></ul>



<p>Banděroľ tak není zbraň, která by sama měnila průběh války trvající už více než čtyři roky. Je to ale chytrý ruský tah v ekonomice konfliktu: relativně levná střela, která nutí obránce pálit drahé interceptory a zahušťovat protivzdušnou obranu na celé frontové i týlové linii.</p>



<h2 id="h-mezi-hedem-a-kalibrem-nov-kategorie-hrozby">Mezi Šáhedem a Kalibrem: nová kategorie hrozby</h2>



<p>Podle nás je Banděroľ pokusem Ruska vyplnit mezeru v arzenálu. Šáhedy jsou pomalé a sestřelitelné, ale levné a masově dostupné. Velké křižující střely typu Kalibr nebo Ch-101 jsou rychlé a ničivé, ale drahé. Banděroľ nabízí kompromis: proudovou rychlost, nízký profil letu, menší rozměry a pravděpodobně nižší cenu než strategická raketa. Není to zázračná zbraň. Je to ale nepříjemný prostředek s dobrým poměrem cena/výkon proti obránci.</p>



<p>Pro Ukrajinu a její spojence to znamená jediné: investice do vícevrstvé protivzdušné obrany nejsou luxus, ale nutnost. Každá nová kategorie ruské střely potvrzuje, že válku ve vzduchu nevyhraje jeden systém, ale síť senzorů, velení a interceptorů schopných reagovat v řádu sekund.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/strela-banderol-leti-15-metru-nad-zemi/">Ukrajinci si neví rady. Ruská střela Banděroľ letí 15 metrů nad zemí z dálky až 700 km a obchází terén</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="22862" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/banderol-ruska-strela-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/banderol-ruska-strela-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Jižní Korea otestovala střelu, která prorazí bunkry Kim Čong-una hluboko v horách. Doletí přes 600 km a radary ji nevidí</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/jizni-korea-otestovala-strelu-ktera-prorazi-bunkry/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 13 Jul 2026 19:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[jihokorejské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Jižní Korea]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=353986</guid>

	
					<description>Soul má po dvou neúspěších za sebou první úspěšný let vlastní střely Cheonryong, navržené k ničení severokorejských podzemních bunkrů.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dne 25. června 2026 se z křídla lehkého bojového letounu FA-50 oddělila střela, zažehl se její motor a prototyp pokračoval stabilním poháněným letem nad mořem. Zní to jako rutina, jenže předchozí dva pokusy, v lednu a březnu, skončily nouzovým ukončením a pádem do Žlutého moře. Teprve třetí pokus potvrdil, že Jižní Korea zvládla kritický krok na cestě ke zbrani, která má jednou zasáhnout to, co je v severokorejských horách ukryté desítky metrů pod zemí. Informaci přinesla agentura Seoul Economic Daily a převzala ji obranná média včetně <a rel="nofollow" href="https://www.armyrecognition.com/news/aerospace-news/2026/south-koreas-kalcm-cheonryong-cruise-missile-test-signals-major-step-toward-indigenous-deep-strike-capability">Army Recognition</a> a <a rel="nofollow" href="https://defence-blog.com/south-koreas-bunker-busting-cruise-missile-passes-first-flight-test/">Defence Blog</a>.</p>



<h2 id="h-co-je-cheonryong-a-pro-soul-takovou-zbra-pot-ebuje">Co je Cheonryong a proč Soul takovou zbraň potřebuje</h2>



<p>Cheonryong, oficiálně KALCM (Korea Air-Launched Cruise Missile), je vzdušně odpalovaná střela s plochou dráhou letu, vyvíjená jihokorejskou Agenturou pro obranný rozvoj (ADD) jako domácí náhrada za importovaný německo-švédský Taurus KEPD 350. Už v roce 2016 Soul veřejně oznámil záměr vyvinout vlastní střelu „třídy Taurus&#8220; pro tehdy ještě rodící se stíhačku KF-21 Boramae. Důvod je prostý: Severní Korea ukrývá velitelská stanoviště, sklady munice a klíčovou infrastrukturu v rozsáhlé síti tunelů a bunkrů vybudovaných hluboko v horském terénu poloostrova. Obyčejná letecká puma takový cíl spolehlivě nezlikviduje. Potřebujete zbraň odpalovanou z bezpečné vzdálenosti, která doletí stovky kilometrů, vyhne se radarům a v závěrečné fázi pronikne do zpevněného betonu nebo skály.</p>



<p>Právě proto je Cheonryong konstruován s průbojnou hlavicí určenou proti zodolněným cílům. Přesnou míru průniku, kolik metrů betonu nebo horniny dokáže prorazit, Soul zatím veřejně neodhalil, ale obranná média střelu konzistentně popisují v roli „bunker buster&#8220; zaměřené na severokorejské podzemní objekty.</p>



<h2 id="h-dolet-neviditelnost-a-naveden-co-kaj-dostupn-sla">Dolet, neviditelnost a navedení: co říkají dostupná čísla</h2>



<p>Veřejně uváděný dolet přesahuje 600 kilometrů. V praxi to znamená, že jihokorejský pilot může odpálit střelu ze značného odstupu od cíle, aniž by musel vstupovat hluboko do severokorejského vzdušného prostoru a vystavovat se nejhustší vrstvě protivzdušné obrany KLDR. Letoun zůstane relativně v bezpečí, zatímco střela pokračuje sama.</p>



<p>Tvrzení o „neviditelnosti pro radary&#8220; stojí na dvou principech. Prvním je let v extrémně malé výšce kopírující terén; radar pozemní obrany má problém zachytit objekt, který se kryje za horizontem a kopci. Druhým je tvarování draku se sníženým radarovým průřezem, tedy stejná logika, jakou používají západní střely Storm Shadow/SCALP. Nejde o absolutní neviditelnost, ale o drastické zkrácení času, který má protivník na záchyt a reakci. Když radary střelu konečně uvidí, může být pozdě.</p>



<p>Naváděcí systém je vrstvený:</p>



<ul><li><strong>Inerciální navigace (INS)</strong> drží trajektorii i bez vnějšího signálu.</li><li><strong>GPS</strong> průběžně koriguje odchylku.</li><li><strong>Infračervený/optoelektronický senzor</strong> v závěrečné fázi potvrzuje cíl s vysokou přesností.</li></ul>



<p>Stejnou architekturu používá Storm Shadow/SCALP i ruská Ch-69. Význam je zásadní: střela musí trefit konkrétní vstup do bunkru nebo ventilační šachtu, ne jen „oblast cíle&#8220;.</p>



<h2 id="h-srovn-n-s-konkurenc-taurus-jassm-storm-shadow-ch-69-cj-10">Srovnání s konkurencí: Taurus, JASSM, Storm Shadow, Ch-69, CJ-10</h2>



<p>Cheonryong spadá do kategorie vzdušně odpalovaných střel s plochou dráhou letu pro hluboké údery, stejné škatulky jako západní Storm Shadow/SCALP (hmotnost kolem 1 300 kg, dolet přes 250 km v exportní verzi, průbojná tandemová hlavice BROACH) nebo americký AGM-158 JASSM-ER (dolet přes 900 km). Korejská střela se s doletem přes 600 km řadí mezi ně.</p>



<p>Ruský ekvivalent Ch-69, prezentovaný Rosoboronexportem jako malozjistitelná střela vzduch-země, má oficiálně uváděný maximální dolet pouze 290 km, tedy výrazně méně. Čínský CJ-10 je naopak úplně jiná kategorie: pozemně odpalovaná strategická střela s doletem kolem 2 000 km. Cheonryong sedí mezi nimi; je letecký jako Ch-69, ale s podstatně delším dosahem, zároveň není strategickou zbraní typu CJ-10, nýbrž takticko-operativním nástrojem bojového letectva.</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th>Střela</th><th>Země</th><th>Typ odpalu</th><th>Uváděný dolet</th><th>Primární role</th></tr></thead><tbody><tr><td>Cheonryong (KALCM)</td><td>Jižní Korea</td><td>vzdušný</td><td>přes 600 km</td><td>bunkry, zodolněné cíle</td></tr><tr><td>Storm Shadow/SCALP</td><td>VB/Francie</td><td>vzdušný</td><td>250+ km (export)</td><td>zodolněné a pevné cíle</td></tr><tr><td>AGM-158 JASSM-ER</td><td>USA</td><td>vzdušný</td><td>přes 900 km</td><td>pevné a pohyblivé cíle</td></tr><tr><td>Taurus KEPD 350</td><td>Německo/Švédsko</td><td>vzdušný</td><td>přes 500 km</td><td>bunkry, infrastruktura</td></tr><tr><td>Ch-69</td><td>Rusko</td><td>vzdušný</td><td>290 km</td><td>pevné a zodolněné cíle</td></tr><tr><td>CJ-10</td><td>Čína</td><td>pozemní</td><td>cca 2 000 km</td><td>strategické pozemní údery</td></tr></tbody></table></figure>



<h2 id="h-od-testu-k-hotov-zbrani-co-mus-soul-je-t-zvl-dnout">Od testu k hotové zbrani: co musí Soul ještě zvládnout</h2>



<p>Úspěšný červnový let je milník, ne cílová páska. Podle dostupných informací z obranných médií se předchozí dva neúspěchy týkaly problémů při zážehu či chodu motoru; prototypy musely být na dálku ukončeny. Co přesně inženýři opravili, Soul veřejně nerozebral, ale výsledek mluví sám: střela se oddělila, motor naskočil a let pokračoval stabilně.</p>



<p>Před programem je ale ještě dlouhá cesta. Plán počítá s dokončením vývoje v roce 2028, zahájením sériové výroby v roce 2029 a zavedením do služby na počátku třicátých let. Mezitím musí proběhnout další letové zkoušky, ověření navedení a bojové účinnosti, a především integrace na primární nosič, stíhačku KF-21 Boramae, která sama prochází vývojovým programem.</p>



<h2 id="h-sign-l-pro-pchjongjang-i-pro-evropu">Signál pro Pchjongjang i pro Evropu</h2>



<p>Samotný test mění rovnováhu sil na poloostrově zatím spíš psychologicky než operačně. Soul říká Pchjongjangu: směřujeme ke zbrani, která dokáže zasáhnout vaše nejlépe chráněné velitelské bunkry, a nemusíme při tom spoléhat výhradně na dovoz. Pro severokorejské plánovače to znamená jediné, ještě víc rozptylovat, hloubit a zodolňovat. Přímá reakce KLDR ani Číny na červnový test se ve veřejných zdrojích dosud neobjevila, ale kontext je jasný.</p>



<p>Méně zřejmý, ale podle nás stejně důležitý je signál směrem do Evropy. Jižní Korea už dávno není jen dodavatel houfnic K9 a tanků K2. Podle <a rel="nofollow" href="https://www.sipri.org/commentary/topical-backgrounder/2025/can-growth-trend-south-koreas-arms-industry-last">SIPRI</a> směřovalo v období 2020–2024 více než polovina korejského exportu hlavních zbraní do Evropy, přičemž samotné Polsko tvořilo 46 procent celkového objemu. Rumunsko podepsalo kontrakty na K9/K10, Estonsko objednalo raketomety Chunmoo, Finsko a Norsko provozují K9. Cheonryong ukazuje, že Korea umí nabídnout nejen pozemní techniku, ale i sofistikovanou leteckou výzbroj, a pokud se KF-21 prosadí na exportních trzích, střela může být součástí balíčku.</p>



<p>Pro Česko je to zatím vzdálená perspektiva. Praha má podepsaný nákup 24 letounů F-35A s prvním příletem plánovaným na rok 2031, takže korejská střela závislá na jiné integrační linii nedává bezprostřední smysl. Ale pro budoucí uživatele KF-21 nebo rozšířenou flotilu FA-50 v jiných evropských zemích může být Cheonryong přesně tím, co z korejského zbrojního průmyslu udělá kompletního dodavatele bojového letectva.</p>



<p>Jeden úspěšný let nad Žlutým mořem ještě neznamená hotovou zbraň v podvěsu stíhačky. Znamená ale, že Soul překonal nejtěžší technický práh, a Kim Čong-unovy bunkry mají o důvod k neklidu víc.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/jizni-korea-otestovala-strelu-ktera-prorazi-bunkry/">Jižní Korea otestovala střelu, která prorazí bunkry Kim Čong-una hluboko v horách. Doletí přes 600 km a radary ji nevidí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="45123" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/cheonryong-korejska-strela-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/07/cheonryong-korejska-strela-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko vypálilo na Kyjev vzácnou střelu 9M729, kterých má jen 50. Nikdo nechápe proč, ani proč zrovna na školu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/rusko-vypalilo-na-kyjev-vzacnou-strelu-9m729/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Aleš Kratochvíl]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 13 Jul 2026 15:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=351671</guid>

	
					<description>V noci na 24. května dopadly na Kyjev trosky střely, kterou Rusko dosud použilo proti Ukrajině jen třiadvacetkrát za celou válku. Analýza zbytků ukazuje na 9M729, zbraň, kvůli které se rozpadla smlouva INF.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p></p>



<p>Ševčenkivský rajon, školní hřiště. Na trávníku mezi brankami leží rozlámané kusy trupu řízené střely, kamera Reuters objíždí vypálenou fasádu budovy. Podle <a rel="nofollow" href="https://kyivcity.gov.ua/news/vorozha_ataka_na_stolitsyu_v_nich_proti_24_travnya_informatsiya_onovlyuyetsya/">oficiálního portálu města Kyjeva</a> způsobily úlomky střely požáry na území dvou škol. Jenže příběh téhle noci není jen o destrukci. Je o tom, proč Moskva sáhla po jedné z nejcennějších střel ve svém arzenálu, a proč výsledek nedává strategický smysl.</p>



<h2 id="h-st-ela-kter-poh-bila-smlouvu-o-jadern-ch-zbran-ch">Střela, která pohřbila smlouvu o jaderných zbraních</h2>



<p>9M729, v natovském označení SSC-8, je pozemní řízená střela vyvinutá konstrukční kanceláří Novator. Odhadovaný dolet se pohybuje mezi 1 500 a 2 600 kilometry, právě ten rozsah, který smlouva INF z roku 1987 zakazovala. Spojené státy kvůli ní v roce 2019 ze smlouvy vystoupily a <a rel="nofollow" href="https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/2019/02/01/statement-on-russias-failure-to-comply-with-the-intermediate-range-nuclear-forces-inf-treaty">NATO ve svém prohlášení</a> označilo 9M729 za „významné riziko pro euroatlantickou bezpečnost&#8220;.</p>



<p>Technicky jde o delší a výkonnější variantu střely 9M728 (R-500), která standardně létá ze systému Iskander-K. Rusko při veřejné prezentaci v lednu 2019 tvrdilo, že 9M729 nese silnější bojovou hlavici a disponuje novým řídicím systémem se zvýšenou přesností; nezávislé ověření těchto parametrů ale neexistuje. Klíčový rozdíl je praktický: 9M729 se odpaluje z novějšího nosiče 9P701, tedy z varianty Iskander-M1, nikoli z běžného Iskanderu-K. To samo o sobě omezuje počet jednotek, které ji mohou nasadit.</p>



<p>Ukrajinská vojenská rozvědka HUR v odpovědi pro agenturu <a rel="nofollow" href="https://unn.ua/en/news/defence-intelligence-of-ukraine-russia-has-about-50-9m729-cruise-missiles-and-the-military-industrial-complexs-capacity-to-produce-them-is-up-to-250-units-per-year">UNN</a> odhadla ke konci listopadu 2025 zásobu na přibližně 50 kusů s teoretickou výrobní kapacitou až 250 ročně. Dodávky do ruské armády přitom začaly teprve kolem roku 2021 a systém míří do úzké brigádní struktury; plánováno bylo nejméně pět brigád se 60 odpalovači. Nejde o masovou munici typu Šáhid nebo Kalibr. Každý výstřel se počítá.</p>



<h2 id="h-pro-zrovna-9m729-na-kyjev">Proč zrovna 9M729 na Kyjev?</h2>



<p>Tady příběh přestává dávat zjevnou logiku. Kyjev leží od frontové linie i od ruského území v dosahu běžnější střely 9M728, jejíž dolet kolem 500 kilometrů by na hlavní město bohatě stačil. Proč tedy Moskva sáhla po vzácnější, strategicky cennější variantě s doletem pětkrát větším?</p>



<p>Analytici Defense Express, kteří střelu identifikovali z trosek a sériového značení, tuto otázku kladou explicitně, a odpověď nemají. Jako jednu z hypotéz uvádějí možný nedostatek střel 9M728 v operačních zásobách. Jenže pro toto tvrzení chybí spolehlivé veřejné důkazy. Druhá možnost: snaha promíchat typy střel v salvě a maximálně zatížit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Útok z 24. května byl podle Reuters jedním z největších kombinovaných úderů na Kyjev za celou válku a následoval po ruských výhrůžkách odvetou. Třetí interpretace je symbolická: nasazení zbraně, která má silný evropský a jaderný kontext, jako demonstrativní signál.</p>



<p>Žádná z těchto hypotéz ale není v otevřených zdrojích potvrzena jako skutečný motiv Moskvy. Podle nás je právě to nejznepokojivější: buď Rusko plýtvá strategickým aktivem bez racionálního důvodu, nebo vysílá signál, jehož adresátem není jen Kyjev.</p>



<h2 id="h-kola-jako-c-l-nebo-jako-ob-lomk">Škola jako cíl, nebo jako oběť úlomků?</h2>



<p>Emocionální jádro příběhu (trosky na školním hřišti, požáry na území dvou škol) vyžaduje přesnost. Oficiální kyjevský portál mluví o požárech po pádu úlomků rakety v Ševčenkivském rajonu. Video Reuters dokumentuje poškozené budovy a raketové trosky na sportovišti. Veřejně dostupné zdroje ale nedokládají, že by škola byla samostatně identifikovaným vojenským cílem.</p>



<p>To neznamená, že destrukce je menší. Znamená to, že nevíme, co bylo primárním cílem úderu, a zda vůbec existoval konkrétní vojenský objekt v blízkosti. U řízené střely s deklarovanou přesností navedení je dopad trosek na školu buď selháním navigace, důsledkem práce protivzdušné obrany, nebo důsledkem cílení na něco v bezprostředním okolí. Každá z těchto variant vypovídá o něčem jiném. A žádná z nich nezbavuje útočníka odpovědnosti.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-esko-a-evropu">Co to znamená pro Česko a Evropu</h2>



<p>Dolet 9M729 v pásmu 1 500 až 2 600 kilometrů pokrývá z běžných ruských odpalovacích pozic velkou část území NATO, včetně České republiky. Právě proto byla tato střela jádrem sporu o smlouvu INF a právě proto její bojové nasazení na Ukrajině není jen regionální záležitost.</p>



<p>Obrana proti ní se principiálně podobá obraně proti jiným nízkoletícím řízeným střelám: včasná radarová detekce, vrstvená protivzdušná obrana, systémy typu NASAMS nebo IRIS-T. Liší se od zachycování balistických Iskanderů-M, kde klíčovou roli hraje Patriot PAC-3. Prakticky to znamená, že 9M729 není nezachytitelná, ale každý výstřel testuje hloubku a hustotu protivzdušného deštníku.</p>



<p>Ukrajinská delegace při OSCE uvedla, že Rusko dosud použilo 9M729 proti Ukrajině třiadvacetkrát. Dvacátý třetí výstřel dopadl na školní hřiště v Kyjevě. Pokud jich Rusko mělo ke konci loňského listopadu padesát, aritmetika je prostá, ale motivace za ní zůstává neprůhledná.</p>



<h2 id="h-sign-l-bez-vysv-tlen">Signál bez vysvětlení</h2>



<p>Kontrast mezi strategickou hodnotou 9M729 a taktickým výsledkem jejího nasazení na Kyjev zůstává otevřený. Střela navržená k tomu, aby změnila rovnováhu sil v Evropě, skončila jako trosky na školním fotbalovém hřišti. Buď za tím stojí kalkul, který veřejné zdroje zatím nedokážou přečíst, nebo jde o plýtvání, které vypovídá o stavu ruského raketového hospodářství víc než jakýkoli odhad rozvědky.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/rusko-vypalilo-na-kyjev-vzacnou-strelu-9m729/">Rusko vypálilo na Kyjev vzácnou střelu 9M729, kterých má jen 50. Nikdo nechápe proč, ani proč zrovna na školu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="24976" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/odpalovac-odpaleni-rakety-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/06/odpalovac-odpaleni-rakety-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajina prosila o zbraně dlouhého dosahu, aby Rusko nadobro srazila. Nedostala je, tak se je naučila vyrábět sama</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/zbrane-dlouheho-dosahu-se-ukrajina-naucila-vyrabet/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 26 Jun 2026 21:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský dron]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=346112</guid>

	
					<description>Ukrajina dnes disponuje nejméně pěti typy vlastních střel a dronů dlouhého dosahu. Nejambicióznější z nich, RUTA Block 3 s doletem 2 000 km, ale zatím existuje jen na papíře a ve vývojových halách.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>11. května 2023 vystoupil britský ministr obrany v parlamentu a <a rel="nofollow" href="https://www.gov.uk/government/speeches/defence-secretary-oral-statement-on-war-in-ukraine--3">oznámil dodání střel Storm Shadow Ukrajině</a>. Byl to průlom; poprvé západní země otevřeně poslala zbraň pro údery do hloubky schopnou zasáhnout cíle přes 250 kilometrů za frontovou linií. Jenže průlom přišel po měsících naléhání Kyjeva a dalších patnáct měsíců trvalo, než Washington tajně odeslal delší verze balistických střel ATACMS. Německo svůj Taurus neposlalo dodnes. Ukrajina mezitím přestala čekat.</p>



<h2 id="h-od-proseb-k-vlastn-s-riov-lince">Od proseb k vlastní sériové lince</h2>



<p>Časová osa mluví jasně. V květnu 2023 Británie prolomila západní tabu kolem střel dlouhého dosahu. Spojené státy následovaly až v březnu 2024, a to potichu; podle AP i Reuters americkou administrativu brzdily obavy z eskalace a z oslabení vlastních zásob. Berlín držel ještě tvrdší linii: kancléř Scholz na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru 2024 opakoval, že Německo nesmí udělat nic, co by přiblížilo přímý střet NATO s Ruskem.</p>



<p>Ukrajina na tyto průtahy odpověděla systémově. Ministerstvo obrany v Kyjevě v únoru 2025 <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/the-ministry-of-defence-prioritizes-long-range-weapons-production-in-2025">oznámilo</a>, že dlouhodosahové zbraně jsou výrobní prioritou roku; domácí výroba prvních střel s plochou dráhou letu už běží a škáluje se. V prosinci 2024 prezident Zelenskyj potvrdil sériovou výrobu dronu-rakety Peklo s doletem 700 km a rychlostí 700 km/h. Palianycja, další hybridní dron-střela, byla poprvé bojově nasazena v srpnu 2024, přičemž její výrobu přímo financovala Litva deseti miliony eur. A v dubnu 2026 Zelenskyj při Dni zbrojaře představil přehled, v němž figuruje i Flamingo, systém se sériovou výrobou a uváděným doletem až 3 000 km.</p>



<p>Od prvních velkých debat o západních střelách k viditelné domácí sériové lince uběhlo zhruba osmnáct až dvacet čtyři měsíců.</p>



<h2 id="h-ruta-block-3-ambice-za-dva-tis-ce-kilometr">RUTA Block 3: ambice za dva tisíce kilometrů</h2>



<p>18. května 2026 švýcarsko-nizozemská firma Destinus oznámila akceleraci programu RUTA Block 3 ve spolupráci s německým Rheinmetallem. Na papíře jde o nejambicióznější evropsko-ukrajinský zbrojní projekt současnosti:</p>



<ul><li><strong>Dolet:</strong> až 2 000 km</li><li><strong>Hlavice:</strong> 250 kg</li><li><strong>Odpal:</strong> z kontejnerového nosiče</li><li><strong>Navigace:</strong> INS + GNSS + vizuální navigace + terénní korelace, funkční i bez satelitního signálu</li></ul>



<p>Výroba je rozdělená mezi tři země. Nizozemsko drží inženýrský návrh a hlavní výrobní kapacity rodiny RUTA. Ukrajina zajišťuje vývoj, operační testování a klíčové komponenty. Německo, konkrétně závod Rheinmetallu v Unterlüß, má převzít vysokokapacitní výrobu, kvalifikaci a finální integraci přes nově založený společný podnik.</p>



<p>Zásadní upřesnění: letové testy RUTA Block 3 jsou plánovány až na rok 2027. K dnešnímu dni nejde o zavedenou zbraň, ale o vývojový program. Dřívější verze, Ruta Block 1 s doletem kolem 300 km, se přitom podle ukrajinských zdrojů už dodává.</p>



<h2 id="h-srovn-n-kter-ukazuje-sm-r">Srovnání, které ukazuje směr</h2>



<p>Parametrově míří RUTA Block 3 výrazně dál než cokoli, co Západ Ukrajině dosud dodal. Storm Shadow má dolet přes 250 km a je bojově prověřený od devadesátých let. Taurus KEPD 350E nabízí přes 500 km a těžší 480kg hlavici, ale Ukrajina ho nikdy nedostala. ATACMS je balistická střela s dosahem do 300 km, typově úplně jiná kategorie.</p>



<p>V navigaci se RUTA Block 3 koncepčně vyrovná západním systémům. Storm Shadow kombinuje inerciální navigaci, GPS, terénní referenci a infračervený hledač. Taurus se prezentuje jako nezávislý na GPS s odolností proti rušení. RUTA Block 3 slibuje totéž. Rozdíl není v principu, ale v bojové zralosti; západní střely létají a zabíjejí, RUTA Block 3 zatím ne.</p>



<p>Kde je ukrajinská cesta skutečně jiná, je ekonomika. Destinus zdůrazňuje evropský technologický základ bez amerických exportních omezení ITAR a škálovatelnou výrobu. Ukrajinská válečná zkušenost (tisíce nasazených dronů, improvizované navigační systémy odolné vůči ruskému rušení) se tak mění v model levnější produkce úderů do hloubky, o kterou má zájem i Brusel.</p>



<h2 id="h-evropsk-r-mec-ne-pomoc-ale-spole-n-byznys">Evropský rámec: ne pomoc, ale společný byznys</h2>



<p>Posun je i na straně EU. <a rel="nofollow" href="https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2025/05/27/safe-council-adopts-150-billion-boost-for-joint-procurement-on-european-security-and-defence/">Nástroj SAFE</a>, schválený Radou EU v květnu 2025, otevírá společné obranné nákupy za 150 miliard eur a výslovně zahrnuje ukrajinský průmysl. Evropské armády mohou nakupovat přímo od ukrajinských výrobců za stejných podmínek jako od firem z členských států, s jedinou podmínkou: podíl komponent ze zemí mimo EU, EHP a Ukrajinu nesmí přesáhnout 35 procent koncové ceny.</p>



<p>V květnu 2025 proběhlo i první jednání společné pracovní skupiny EU a Ukrajiny pro obrannou průmyslovou spolupráci. Nejde už o jednosměrnou pomoc, ale o integraci Ukrajiny do evropského obranného ekosystému. Český průmysl na tento trend už reaguje: CSG spustila licenční výrobu velkorážové munice přímo na Ukrajině, i když u raketového programu RUTA české firmy ve veřejných materiálech zatím nefigurují.</p>



<h2 id="h-co-to-m-n-na-boji-ti-a-u-jednac-ho-stolu">Co to mění na bojišti, a u jednacího stolu</h2>



<p>Dnešní ukrajinský arzenál dlouhého dosahu vypadá jinak než před dvěma lety. Neptune, Peklo, Palianycja, Ruta Block 1, Flamingo, k tomu západní Storm Shadow a ATACMS; mapa dosažitelných cílů v ruském týlu se rozšiřuje s každým novým systémem. Rusko musí přesouvat sklady, protivzdušnou obranu i letectvo dál od fronty. A RUTA Block 3, pokud projde testy v roce 2027, by tento tlak znásobila.</p>



<p>Čím méně je Ukrajina odkázaná na politicky podmíněné západní dodávky a čím víc má vlastní nebo společně evropsky zajištěnou výrobu, tím silnější je její vyjednávací pozice. Neznamená to automaticky lepší mír. Znamená to menší vydíratelnost tempem cizích rozhodnutí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/zbrane-dlouheho-dosahu-se-ukrajina-naucila-vyrabet/">Ukrajina prosila o zbraně dlouhého dosahu, aby Rusko nadobro srazila. Nedostala je, tak se je naučila vyrábět sama</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="33250" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/strela-ruta-ukrajinska-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/strela-ruta-ukrajinska-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko poprvé čelí zemi, která mu umí odpovědět stejnou mincí. Polsko nakoupí 821 střel, které doletí až do Moskvy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/polsko-nakoupi-strely-ktere-doleti-do-moskvy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 21 Jun 2026 20:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[polské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=346126</guid>

	
					<description>Spojené státy schválily Polsku prodej až 821 řízených střel JASSM-ER s doletem kolem tisíce kilometrů. V kombinaci s nosičem se jejich dosah posouvá hluboko do ruského území.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>22. května 2026 přistály na polské základně první tři stíhačky F-35A. O dva dny dříve polské ministerstvo obrany aktualizovalo stav svého satelitního programu: čtyři radarové družice POLSARIS už krouží na orbitě. Mezi těmito dvěma událostmi se skrývá příběh, který přesahuje pouhou objednávku munice. Polsko totiž nestaví jednu novou zbraň, skládá dohromady celou architekturu konvenčního hlubokého úderu, jakou dosud žádný stát na východním křídle NATO neměl.</p>



<h2 id="h-od-sedmdes-ti-kus-k-osmi-stovk-m">Od sedmdesáti kusů k osmi stovkám</h2>



<p>Polsko není v oblasti střel dlouhého dosahu nováčkem. Už 28. listopadu 2016 Washington schválil prodej 70 kusů AGM-158B JASSM-ER a <a rel="nofollow" href="https://www.gov.pl/web/obrona-narodowa/pociski-jassm-dla-f-16-2">první střely dorazily</a> do základen Krzesiny a Łask v lednu 2017. Integrace na polské F-16 proběhla bez komplikací, schopnost hlubokého úderu existovala.</p>



<p>Jenže sedmdesát střel je v moderním konfliktu zásoba na jednotky dnů. Proto 12. března 2024 americká agentura DSCA <a rel="nofollow" href="https://media.defense.gov/2024/Dec/09/2003604072/-1/-1/0/PRESS%2520RELEASE%2520-%2520POLAND%252024-33%2520CN.PDF">notifikovala Kongres</a> o možném prodeji až 821 kusů modernizované varianty AGM-158B-2 za 1,77 miliardy dolarů. O dva a půl měsíce později, 28. května 2024, polské ministerstvo obrany oznámilo podpis smlouvy v hodnotě přibližně 735 milionů dolarů s dodávkami v letech 2026–2030. Přesný počet objednaných kusů Varšava veřejně neuvedla, a proto je důležité rozlišovat mezi americkým stropem 821 střel a skutečně podepsaným kontraktem na další stovky kusů.</p>



<p>I tak jde o násobení zásoby, které nemá v regionu obdobu. Pro srovnání: Finsko má v rámci svého balíku pro F-35 schváleno 200 JASSM-ER, Nizozemsko získalo v únoru 2024 souhlas na 120 kusů.</p>



<h2 id="h-pro-a-do-moskvy-nen-p-eh-n-n">Proč „až do Moskvy&#8220; není přehánění</h2>



<p>AGM-158B-2 JASSM-ER je podzvuková, nízkozjistitelná střela vzduch-země s udávaným doletem kolem tisíce kilometrů. Oproti starší variantě AGM-158A, která dosahovala zhruba 340–370 kilometrů, jde o trojnásobný skok. Varianta B-2 navíc přináší modernizované vnitřní komponenty a připravenost na nové šifrovací standardy.</p>



<p>Samotný dolet střely ale nestačí. Klíčová je kombinace: nosič (ať už F-16, nebo nově F-35A) doletí stovky kilometrů od polských základen, teprve pak odpálí střelu ze vzdálenosti bezpečné před nepřátelskou protivzdušnou obranou. Součet operačního rádiusu letounu a doletu střely vytváří dosah, který pokrývá strategické cíle hluboko v ruském týlu. Moskva leží vzdušnou čarou asi 1 150 kilometrů od polské hranice. S F-35 a JASSM-ER je to vzdálenost, kterou polské letectvo dokáže překlenout.</p>



<h2 id="h-satelity-aerostaty-senzory-o-i-pro-st-ely">Satelity, aerostaty, senzory: oči pro střely</h2>



<p>Střela s doletem tisíc kilometrů je bez přesného zaměření cíle jen drahý kus kovu. Právě proto je nejpodceňovanější částí polského programu budování vlastní průzkumné infrastruktury. K květnu 2026 má Polsko na orbitě čtyři radarové satelity POLSARIS; první odstartoval 28. listopadu 2025, další následovaly v březnu a květnu 2026. Do roku 2027 mají přibýt optické mikrosatelity, které <a rel="nofollow" href="https://www.gov.pl/web/obrona-narodowa/satelitarny-system-obserwacji-ziemi">doplní radarový obraz</a> detailními snímky.</p>



<p>K tomu polské ministerstvo obrany výslovně spojilo program JASSM-ER s aerostatovým průzkumným systémem BARBARA. A samotné F-35 přinášejí vlastní senzorovou vrstvu schopnou fúze dat z více zdrojů. Vzniká tak řetězec: satelit najde, aerostat nebo letoun upřesní, střela zasáhne. Teprve tato architektura, ne samotná raketa, dělá z Polska stát se skutečnou schopností konvenčního hlubokého úderu.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-rusko-a-pro-esko">Co to znamená pro Rusko, a pro Česko</h2>



<p>Analytici varšavského institutu PISM hodnotí polský arzenál jako faktor, který by „významně zkomplikoval ruské a běloruské vojenské plánování&#8220;. Americká DSCA v notifikaci diplomaticky uvádí, že prodej „nezmění základní vojenskou rovnováhu v regionu&#8220;. Obě tvrzení mohou platit současně: na globální škále se rovnováha nemění, na východním křídle NATO ano. Logickým důsledkem je, že Rusko bude muset cenná vojenská aktiva rozprostřít do větší hloubky, maskovat je a počítat s tím, že nejsou nedotknutelná.</p>



<p>A Česko? Výrazně zaostává. Dnes disponuje dvanácti pronajatými Gripeny, první F-35A pro výcvik dorazí do USA nejdříve v roce 2029, domácí provoz začne po roce 2031 a plná operační schopnost se očekává kolem roku 2035. České armádní materiály sice <a rel="nofollow" href="https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/cesti-technici-a-piloti-budou-v-usa-planovat-parametry-vycviku-na-f-35a-259313/">zmiňují</a>, že F-35 může nést JASSM i LRASM, ale žádný český program pořízení takové munice veřejně oznámen nebyl. Reálné okno pro podobnou debatu se otevře nejdříve po zavedení F-35 do služby, tedy za pět až devět let.</p>



<h2 id="h-odstra-en-ne-provokace">Odstrašení, ne provokace</h2>



<p>Ruská jaderná rétorika je podle analýzy estonského ICDS primárně koercitivní nástroj, psychologický tlak, který dosud nebyl doprovázen odpovídajícími změnami v jaderném postoji. Polsko na něj odpovídá konvenčně, ale logikou, kterou Moskva dobře zná: schopností zasáhnout hodnotné cíle v hloubce protivníkova území přesnými střelami odpálenými z bezpečné vzdálenosti. Je to zrcadlový obraz toho, co Rusko samo praktikuje s raketami Kalibr a Ch-101 proti Ukrajině.</p>



<p>Rozdíl je v tom, že Polsko tuto schopnost staví transparentně, v rámci aliančních pravidel a s jasným odstrašovacím záměrem. Osm set střel v hangáru nikoho nezabije. Ale vědomí, že tam jsou, a že za nimi stojí satelity, letouny páté generace a politická vůle je použít, mění kalkulaci každého, kdo by zvažoval agresi na východním křídle NATO.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/polsko-nakoupi-strely-ktere-doleti-do-moskvy/">Rusko poprvé čelí zemi, která mu umí odpovědět stejnou mincí. Polsko nakoupí 821 střel, které doletí až do Moskvy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="49201" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/agm-158-jassm-vozik-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/05/agm-158-jassm-vozik-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinská superzbraň, která nahání strach Rusům, míří do světa. Flamingo se předvedlo v Turecku</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinska-superzbran-ktera-nahani-strach-rusum-miri-do-sveta/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 09 May 2026 21:33:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=343021</guid>

	
					<description>Střela s dosahem 3 000 kilometrů a hlavicí přes tunu. Ukrajinská firma Fire Point ji tento týden poprvé ukázala zahraničnímu publiku na obranném veletrhu SAHA 2026 v Istanbulu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Stánek 1A-04 v hale 1 istanbulského Expo Center nebyl velký, ale zpráva, kterou vysílal, ano. Fire Point, ukrajinský výrobce, který se na svém webu prezentuje jako dodavatel bojově ověřených systémů, tam mezi 5. a 9. května 2026 vystavil FP-5 Flamingo, pozemní střelu s plochou dráhou letu, jejíž oficiálně deklarované parametry překonávají většinu toho, co mají v arzenálu zavedené západní mocnosti. Nejde přitom jen o technologickou exhibici. Flamingo v Istanbulu signalizuje, že Ukrajina chce válečnou inovaci proměnit v exportní komoditu.</p>



<h2 id="h-sla-kter-mluv-sama">Čísla, která mluví sama</h2>



<p>Když prezident Zelenskyj 14. dubna 2026 při příležitosti Dne zbrojařů <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/u-zvernenni-z-nagodi-dnya-zbroyara-prezident-pokazav-ponad-5-103821">představil přehled ukrajinských raketových systémů</a>, FP-5 Flamingo vyčnívalo nad ostatními jako věž nad střechami. Ruta dosáhne 300 kilometrů, Peklo 700, Neptune 300 s hlavicí 150 kilogramů. Flamingo? Až 3 000 kilometrů dosahu a bojová část přesahující jednu tunu. Sériová výroba běží od roku 2025.</p>



<p>Pro srovnání: MBDA Storm Shadow/SCALP, zavedená západní letecky odpalovaná střela nasazená u britské, francouzské i italské armády, má v oficiálních datasheetech uváděný dosah přes 250 km a celkovou hmotnost 1 300 kg. Taurus KEPD 350E operuje v podobné třídě. Flamingo se od obou liší zásadně: startuje ze země, nepotřebuje letoun jako nosič a deklarovaný dosah je řádově vyšší. Zásadní otázka ovšem zní: jak si vede v reálném prostředí ruské protivzdušné obrany ve větším měřítku? Na to veřejná data zatím neodpovídají.</p>



<h2 id="h-votkinsk-jako-vizitka">Votkinsk jako vizitka</h2>



<p>Jedno bojové nasazení ale doložené je. Ukrajinské ministerstvo obrany v březnu 2026 <a rel="nofollow" href="https://mod.gov.ua/en/news/since-the-start-of-the-year-ukraine-s-defense-forces-have-struck-three-major-russian-military-plants-two-arsenals-and-a-key-test-range">potvrdilo</a>, že FP-5 Flamingo bylo použito při úderu na Votkinský závod v Udmurtsku 21. února 2026. Votkinsk je klíčový podnik ruského raketového průmyslu, vyrábí se tam balistické střely Iskander i komponenty pro mezikontinentální nosiče. Úder na takový cíl, vzdálený stovky kilometrů od ukrajinského území, je přesně ten typ operace, pro kterou je Flamingo konstruováno: hluboký zásah strategické infrastruktury bez nutnosti riskovat pilotované letouny.</p>



<p>Právě tato schopnost, ohrožení zbrojních závodů, testovacích polygonů a logistických uzlů daleko za frontovou linií, dělá z FP-5 systém, který ruské velení nemůže ignorovat.</p>



<h2 id="h-pro-istanbul-pro-te">Proč Istanbul, proč teď</h2>



<p>SAHA 2026 není běžný veletrh. Organizátoři letos hlásí přes 1 700 vystavovatelů ze 120 zemí, více než 100 000 metrů čtverečních výstavní plochy a stovky plánovaných obchodních i mezivládních jednání. Akce se explicitně profiluje jako <a rel="nofollow" href="https://www.sahaexpo.com/en/product-launches">platforma pro světové premiéry a strategická partnerství</a>. Fire Point tam byl zařazen v kategoriích bezpilotních systémů a raketových systémů, tedy nikoli jako kuriozita, ale jako řádný hráč v segmentu, kde se uzavírají kontrakty.</p>



<p>Turecko navíc není pro Kyjev neutrální půda. Zelenskyj se 4. dubna 2026 v Istanbulu sešel s Erdoğanem a jednal mimo jiné o prohloubení obranně-průmyslové spolupráce. Istanbul tak funguje jako brána současně do prostoru NATO, do tureckého obranného ekosystému a k delegacím z Blízkého východu, severní Afriky i jihovýchodní Asie.</p>



<h2 id="h-od-v-lky-k-exportn-ofenziv">Od války k exportní ofenzivě</h2>



<p>Prezentace v Turecku nedává smysl bez širšího kontextu. Zelenskyj 28. dubna 2026 veřejně oznámil, že <a rel="nofollow" href="https://www.president.gov.ua/en/news/ye-rishennya-dlya-togo-shob-u-nashoyi-derzhavi-u-nashoyi-obo-104149">export ukrajinských zbraní se stane realitou</a>, při zachování priorit pro vlastní armádu a pod kontrolou RNBO a zpravodajských služeb. V některých výrobních segmentech Ukrajina podle něj disponuje přebytečnou kapacitou až 50 %. Program „Drone Deal&#8220; má obsahovat nejméně deset různých exportních kontraktů včetně spoluvýroby v partnerských zemích.</p>



<p>Konkrétní odběratel FP-5 veřejně pojmenován není. Ale logika je čitelná: Kyjev nehledá jen publicitu, hledá hotovost a průmyslové partnery, kteří pomohou financovat další vývoj a udržet výrobní linky v chodu i po případném příměří.</p>



<p>Pro Česko je to relevantní víc, než se na první pohled zdá. Bezpečnostní dohoda mezi ČR a Ukrajinou z července 2024 výslovně počítá se společnými podniky, s podporou ukrajinských výrobních kapacit na českém území a s dlouhodobou vojensko-technickou spoluprací. České ministerstvo obrany už koordinuje společné projekty s Kyjevem po boku Dánska a Nizozemska. Reálnější než přímý nákup Flaminga pro českou armádu je scénář licenční nebo komponentní spolupráce, pokud se export skutečně otevře.</p>



<h2 id="h-co-zb-v-dok-zat">Co zbývá dokázat</h2>



<p>Flamingo má parametry, které na papíře překonávají zavedené západní systémy. Má za sebou potvrzené bojové nasazení proti strategickému cíli. Má výrobce, který se nebojí ukázat produkt na mezinárodní scéně. Co zatím chybí, jsou veřejná data o počtech vyrobených a odpálených kusů, o spolehlivosti navigace proti sofistikované protivzdušné obraně a o tom, jak vypadá exportní verze po stránce technického standardu a ceny.</p>



<p>Označení „superzbraň&#8220; je mediální zkratka pro neobvyklou kombinaci dosahu a hmotnosti hlavice, ne exaktní vojenská kategorie. Ale právě ta zkratka vystihuje, proč se na stánek 1A-04 v Istanbulu chodily dívat zahraniční delegace. Ukrajina tam neprodávala jen střelu. Prodávala důkaz, že válka může zplodit průmysl schopný konkurovat na světovém trhu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinska-superzbran-ktera-nahani-strach-rusum-miri-do-sveta/">Ukrajinská superzbraň, která nahání strach Rusům, míří do světa. Flamingo se předvedlo v Turecku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="17846" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Recept na levnější válku. Nová americká střela za zlomek ceny Tomahawku má doletět přes 1 800 km</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/nova-americka-strela-stoji-zlomek-ceny-tomahawku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 05 May 2026 05:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[americké letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=341473</guid>

	
					<description>Pentagon sází na střely, které stojí zhruba desetinu ceny Tomahawku. Jedna z nich se právě chystá na první let.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na výstavě Sea-Air-Space v National Harbor u Washingtonu stála v polovině dubna 2026 mezi exponáty nenápadná šedá střela s krátkými křídly. Žádný pancéřovaný odpalovací vůz, žádná efektní simulace. Jen maketa s nápisem RAACM-ER a vedle ní Doug Denneny, šéf malé firmy CoAspire, který novinářům z <a rel="nofollow" href="https://www.twz.com/air/new-raacm-er-low-cost-cruise-missile-features-tomahawk-like-range">The War Zone</a> vysvětloval, proč právě tato střela může změnit ekonomiku amerického arzenálu. Dolet přes 1 852 km (1 000 námořních mil). Cena? Zlomek toho, co Pentagon platí za Tomahawk. A hlavně: schopnost vyrábět ji v tisících kusů ročně.</p>



<h2 id="h-co-je-raacm-er-a-odkud-se-vzala">Co je RAACM-ER a odkud se vzala</h2>



<p>RAACM-ER je zkratka pro Rapidly Adaptable Affordable Cruise Missile – Extended Range. Jde o prodlouženou verzi střely RAACM, kterou CoAspire vyvíjí pro americké letectvo a námořnictvo. Firma ji popisuje jako „affordable mass cruise missile&#8220;, tedy střelu s plochou dráhou letu navrženou od začátku tak, aby byla levná a vyrobitelná ve velkém.</p>



<p>Denneny v rozhovoru pro The War Zone uvedl, že RAACM-ER je zcela nový design, nikoli prostě zvětšený RAACM. Střela má GPS navigaci a dlouhovlnný infračervený senzor v přídi pro vyhledání cíle. Odpalovat se má ze vzduchu, ze země i z hladinových plavidel, a podle veřejného oznámení na portálu SAM.gov počítá příbuzný program FAMM-BAR primárně s paletizovaným odpalem z nákladních letounů typu C-17 nebo C-130. To z ní dělá nejen zbraň, ale i logistický koncept: stačí naložit palety do transportního letounu a střílet z rampy.</p>



<p>CoAspire uvádí, že RAACM-ER je pod kontraktem a má poprvé letět ještě v roce 2026. Defense Daily koncem dubna napsal, že letové testy začnou „brzy&#8220;. Veřejně ale zatím neexistuje potvrzený záznam o dokončené testovací kampani prodloužené varianty.</p>



<h2 id="h-kolik-stoj-a-pro-je-to-d-le-it">Kolik stojí a proč je to důležité</h2>



<p>Přesnou cenu RAACM-ER firma nezveřejnila. Existují ale dva veřejné benchmarky, které umožňují realistický odhad:</p>



<ul><li><strong>Původní RAACM:</strong> přibližně 300 000 dolarů za kus podle <a rel="nofollow" href="https://aviationweek.com/defense/missile-defense-weapons/fresh-approach-ushers-new-era-mass-produced-cruise-missiles">Aviation Week</a>.</li><li><strong>Rozpočtová rodina FAMM:</strong> průměrná jednotková cena 335 000 dolarů ve fiskálním roce 2026 a 355 000 dolarů ve fiskálním roce 2027 podle rozpočtového přehledu Pentagonu.</li></ul>



<p>Proti tomu stojí <a rel="nofollow" href="https://www.navair.navy.mil/product/Tomahawk">oficiální cena Tomahawku Block V</a>: přibližně 3,64 milionu dolarů za kus. Jednoduchá matematika: za cenu jednoho Tomahawku by Pentagon teoreticky pořídil deset až dvanáct střel třídy RAACM. Nebo jinak: za stejný rozpočet desetinásobný počet zásahů na vzdálenost přes 1 800 km.</p>



<p>Pro srovnání s další zavedenou střelou: varianta AGM-158D JASSM má v rozpočtu amerického letectva pro fiskální rok 2026 jednotkovou cenu 2,584 milionu dolarů. I proti ní vychází RAACM-ER sedmkrát až osmkrát levněji.</p>



<h2 id="h-strategie-affordable-mass-v-c-ne-jedna-raketa">Strategie „affordable mass&#8220; – víc než jedna raketa</h2>



<p>RAACM-ER není osamocený projekt. Je součástí širšího amerického posunu, který se v Pentagonu označuje jako „high-low mix&#8220; nebo „affordable mass&#8220;. Logika je prostá: drahé, vysoce sofistikované střely typu Tomahawk a JASSM zůstanou v arzenálu pro nejnáročnější cíle. Ale vedle nich musí existovat levnější vrstva munice, kterou lze vyrábět v tisících kusů a rychle doplňovat zásoby.</p>



<p>Brigádní generál Robert P. Lyons III to na březnovém slyšení před senátním výborem pro ozbrojené síly formuloval přímo: americká armáda potřebuje „novou třídu cenově dostupné munice s nízkými náklady&#8220;, která umožní rychlé škálování výroby a doplňování zásob. Program FAMM-BAR počítá s produkcí 1 000 až 2 000 kusů ročně po dobu pěti let. Rozpočet Pentagonu pro fiskální rok 2027 už s tisícovkou střel FAMM explicitně počítá.</p>



<p>Proč takový spěch? Moderní konflikty spotřebovávají přesně naváděnou munici tempem, které překonává výrobní kapacity. Zásoby Tomahawků a střel JASSM jsou omezené a jejich doplnění trvá roky. Proti protivníkovi s rozsáhlou protivzdušnou obranou, a tady se v amerických dokumentech opakovaně objevuje Pacifik, potřebujete schopnost nasytit obranu objemem. Deset levných střel letících současně s jednou stealth střelou vytvoří jiný taktický problém než jedna drahá střela sama.</p>



<h2 id="h-co-raacm-er-neum">Co RAACM-ER neumí</h2>



<p>Levnější neznamená stejně schopná. The War Zone výslovně uvádí, že RAACM-ER nemá stejnou míru stealth technologie jako Maritime Strike Tomahawk. Veřejně nejsou známy parametry bojové hlavice, odolnost vůči protivzdušné obraně ani plná sada datových spojů. GPS navigace s infračerveným senzorem je funkční kombinace, ale proti střele JASSM s jejím zobrazovacím infračerveným hledáčem a pokročilým stealth profilem jde o jednodušší řešení.</p>



<p>CoAspire staví na aditivní výrobě, tedy 3D tisku, a komerčně dostupných komponentech (COTS), což snižuje náklady na nářadí a montáž. Firma to prezentuje jako průlom; nezávislý audit, kolik přesně z úspory připadá na samotný 3D tisk a kolik na architekturu a levnější díly, ale veřejně neexistuje.</p>



<p>Podle nás je férové říct, že RAACM-ER vědomě směňuje část sofistikovanosti za cenu, rychlost vývoje a objem. Není to levný Tomahawk. Je to jiná kategorie zbraně pro jiný typ úlohy, a právě v tom spočívá její smysl.</p>



<h2 id="h-ukrajinsk-stopa-a-export">Ukrajinská stopa a export</h2>



<p>CoAspire má ještě jednu zajímavou vazbu. Americká agentura DSCA v srpnu 2025 schválila možný prodej až 3 350 střel ERAM Ukrajině a jako hlavní kontraktory jmenovala právě CoAspire a Zone 5 Technologies. Program ERAM, Extended Range Attack Munition, provedl ostrý test bojové hlavice 21. ledna 2026, méně než šestnáct měsíců od prvního kontraktu. Zda je vystavená RAACM-ER přímo totožná se střelou ERAM pro Ukrajinu, veřejné zdroje nepotvrzují, ale vazba přes firmu a program je zřejmá.</p>



<p>CoAspire u svých střel výslovně uvádí exportovatelnost prostřednictvím amerického programu Foreign Military Sales. FAMM-BAR počítá s inventářem nejen pro americké síly, ale i pro zahraniční zákazníky. Konkrétní evropský zájemce zatím veřejně znám není, ale pokud se střela osvědčí a produkce naběhne, nabídka spojencům NATO bude logickým krokem.</p>



<p>Střela, která ještě neletěla, už mění způsob, jakým Pentagon přemýšlí o válce. Ne přesnější zásah, ale víc zásahů za stejné peníze. Pokud CoAspire splní, co slibuje, americký arzenál se v příštích letech rozroste o tisíce kusů munice s doletem přes 1 800 km, a cenovka pod 400 000 dolarů za kus bude pro protivníky znepokojivější než jakýkoli jednotlivý Tomahawk.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/nova-americka-strela-stoji-zlomek-ceny-tomahawku/">Recept na levnější válku. Nová americká střela za zlomek ceny Tomahawku má doletět přes 1 800 km</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="54877" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/strela-raacm-er-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/strela-raacm-er-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusové omylem vyzradili nového zabijáka, radary jsou bezmocné. Střela S-71K má být levná a neviditelná</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/rusove-omylem-vyzradili-novou-strelu-pro-letadla/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 02 May 2026 16:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Suchoj Su-57]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=341524</guid>

	
					<description>Ukrajinská rozvědka GUR rozebrala novou ruskou střelu S-71K Kovyor do posledního šroubku a odhalila zbraň, která nesází na špičkovou technologii, ale na chytrou kombinaci levných řešení.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>27. dubna 2026 zveřejnila GUR dosud nejpodrobnější <a rel="nofollow" href="https://gur.gov.ua/en/content/warsanctions-hur-rozkryvaie-detali-novoi-krylatoi-rakety-rf-s71k-kovor">otevřenou technickou analýzu</a> střely S-71K včetně 3D modelu, rozpisky součástek a výrobního řetězce. Jenže Ukrajinci neskládali obraz z ničeho. Rusko jim práci usnadnilo samo: patent Sjednocené letecké korporace (UAC) z března 2024, fotografie v jubilejních materiálech Suchoje, zmínky v ruských oborových médiích. Stopa po stopě, rok po roce, až GUR poskládala mozaiku, kterou Moskva nikdy nechtěla ukázat celou. Výsledek je překvapivě střízlivý: S-71K není zázračná neviditelná střela. Je to něco potenciálně nebezpečnějšího, levný průnikový prostředek, který může ukrajinskou protivzdušnou obranu zatěžovat počtem.</p>



<h2 id="h-co-p-esn-rusko-prozradilo">Co přesně Rusko prozradilo</h2>



<p>Příběh S-71K nezačal jedním únikem, ale řetězcem neopatrností. V březnu 2024 se v ruském patentovém rejstříku objevil dokument UAC popisující autonomní letecký prostředek s nízkozachytitelným tvarem. V létě téhož roku pronikly na veřejnost fotografie a schémata v propagačních materiálech Suchoje. Ruské oborové weby jako TopWar o nich psaly ještě v červnu 2025, aniž si kdokoli uvědomil, kolik informací dohromady vydávají.</p>



<p>GUR tento materiál systematicky sbírala. Týden před zveřejněním analýzy S-71K vydala databázi 103 podniků zapojených do výroby stíhačky Su-57, nosiče, ze kterého se Kovyor odpaluje. Rozborka střely tak zapadla do širšího mapování celého výrobního ekosystému. Na <a rel="nofollow" href="https://war-sanctions.gur.gov.ua/page-kover">databázové kartě War&amp;Sanctions</a> je u S-71K evidováno 40 identifikovaných komponentů s původem v USA, Číně, Německu, na Tchaj-wanu, v Japonsku, Švýcarsku a Irsku. Český výrobce se na aktuálně zveřejněném seznamu neobjevuje.</p>



<h2 id="h-levn-ale-ne-primitivn">Levná, ale ne primitivní</h2>



<p>Skutečná novost S-71K nespočívá v tom, že by byla pro radary neviditelná. Spočívá v tom, jak Rusko poskládalo zbraň s nízkou radarovou stopou z relativně dostupných dílů.</p>



<p>Bojová část pochází z konvenční letecké pumy OFAB-250-270, sériově vyráběné munice, kterou ruské letectvo používá desítky let. Navedení je inerciální, bez složitých elektrooptických systémů. Elektronika je z velké části komerční zahraniční provenience, získávaná přes sítě prostředníků, které <a rel="nofollow" href="https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy2700">americké ministerstvo financí</a> popsalo už v říjnu 2024: tranzit přes Hongkong, Čínu, Indii, nastrčené firmy, reexport dual-use součástek.</p>



<p>Nízká zjistitelnost stojí hlavně na tvaru draku a vícevrstvém sklolaminátu. Analytici The War Zone výslovně upozornili, že na dostupných záběrech nejsou vidět drahé radarově absorbující povlaky (RAM). Sekundární zdroje citují radarovou odrazivost 0,007 m², ale žádný primární otevřený zdroj toto číslo nepotvrzuje. Bezpečnější je říct: hůře zjistitelná než starší střely, nikoli neviditelná.</p>



<p>Klíčové parametry ve srovnání:</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th></th><th><strong>S-71K Kovyor</strong></th><th><strong>Ch-69</strong></th><th><strong>Ch-101</strong></th></tr></thead><tbody><tr><td>Dolet</td><td>do 300 km</td><td>~290 km</td><td>2 500–2 800 km</td></tr><tr><td>Hlavice</td><td>~250 kg (OFAB-250-270)</td><td>300–310 kg</td><td>~450 kg</td></tr><tr><td>Navedení</td><td>inerciální</td><td>inerciální + elektrooptické</td><td>inerciální + TERCOM + DSMAC</td></tr><tr><td>Nosič</td><td>Su-57, perspektivně S-70</td><td>Su-34, Su-35, Su-57</td><td>Tu-95MS, Tu-160</td></tr><tr><td>Stealth prvky</td><td>tvar + sklolaminát</td><td>omezené</td><td>omezené</td></tr></tbody></table></figure>



<p>S-71K není náhradou strategické Ch-101. Je to taktický doplněk, menší, jednodušší, levnější a hůře zachytitelný.</p>



<h2 id="h-pro-je-levn-st-ela-v-t-probl-m-ne-drah">Proč je levná střela větší problém než drahá</h2>



<p>Ukrajinská protivzdušná obrana dokáže sestřelovat moderní nízkoletící střely. Na silvestra 2024 zlikvidovala pět Ch-69, v červnu téhož roku čtyři Ch-59/Ch-69 odpálené právě ze Su-57. Problém není v tom, že by S-71K byla nezachytitelná. Problém je v ekonomice.</p>



<p>Každý interceptor stojí násobně víc než cíl, který ničí. Pokud Rusko dokáže vyrábět S-71K v dostatečných počtech, a jednoduchá konstrukce tomu nahrává, může systematicky vyčerpávat zásoby ukrajinských raket země-vzduch. Kratší reakční okno dané nízkou radarovou stopou a letem v malé výšce situaci dál komplikuje. Podle GUR byla S-71K poprvé bojově nasazena na konci roku 2025. To znamená, že nejde o prototyp na papíře, ale o zbraň, která už létá.</p>



<p>Právě tohle je podle nás jádro příběhu: Rusko nehledá jednu dokonalou střelu, ale levnější způsob, jak vynucovat průnik obranou ve větších počtech. A S-71K je první krok.</p>



<h2 id="h-co-p-ijde-po-kovyoru">Co přijde po Kovyoru</h2>



<p>GUR označuje S-71K za první, jednodušší fázi širšího projektu. Pokročilejší varianta S-71M Monochrom má podle patentu a sekundárních rozborů přinést autonomní vyhledávání cílů, elektrooptické senzory a schopnost útočit na pohyblivé objekty. Kovyor udeří na cíl se známými souřadnicemi. Monochrom má být skutečně „chytrá&#8220; zbraň.</p>



<p>Perspektivně Rusko zvažuje nasazování S-71K i z bezpilotního letounu S-70 Ochotnik, tedy model, kdy pilotovaný Su-57 zůstane dál od hrozby a bezpilotní nosič ponese střely blíž k cíli. Pokud se tento koncept podaří realizovat, půjde o další vrstvu komplikací pro protivzdušnou obranu.</p>



<p>Pro Česko a NATO to posiluje argument, který Praha výslovně pojmenovala ve společném prohlášení z května 2024: Ukrajina potřebuje víc vrstev protivzdušné obrany, víc interceptorů a levnější prostředky k ničení levnějších cílů. Česká armáda přitom sama teprve do konce roku 2026 zavádí systém SPYDER, realistický český příspěvek tak leží spíš ve financování, průmyslové spolupráci a zapojení do aliančních balíků než v darování vlastních baterií.</p>



<p>S-71K není revoluční zbraň. Je to kalkulace: kolik stojí útok versus kolik stojí obrana. A právě v téhle kalkulaci může Rusko poprvé za dlouhou dobu vyhrávat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/rusove-omylem-vyzradili-novou-strelu-pro-letadla/">Rusové omylem vyzradili nového zabijáka, radary jsou bezmocné. Střela S-71K má být levná a neviditelná</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="50426" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ruska-strela-plocha-draha-letu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ruska-strela-plocha-draha-letu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ruská střela Ch-101 prošla změnou, která zdvojnásobila ničivost. Zaplatila za to prudkým poklesem doletu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ruska-strela-ch-101-prosla-zmenou-ktera-zdvojnasobila-nicivost/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 29 Apr 2026 08:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=341111</guid>

	
					<description>Rusko začalo vyrábět Ch-101 se dvěma bojovými hlavicemi místo jedné. Hmotnost nálože vzrostla z přibližně 400 na 800 kilogramů.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když ukrajinská protivzdušná obrana v květnu 2024 sestřelila jednu z nejnovějších Ch-101, technici v troskách našli něco, co u této střely dosud neviděli: dvě oddělené bojové hlavice naskládané za sebou, jednu o hmotnosti 450 kilogramů, druhou o 350. Výrobní značení ukazovalo na druhé čtvrtletí roku 2024 – šlo o čerstvý kus přímo z linky. Fotografie trosek a následné analýzy potvrdily, že Rusko přešlo u části produkce Ch-101 na zcela novou konfiguraci. Nejde přitom o jedinou změnu. Střela, které dnes Ukrajina čelí, se od verze z roku 2022 liší prakticky ve všem podstatném.</p>



<h2 id="h-dv-hlavice-m-sto-paliva">Dvě hlavice místo paliva</h2>



<p>Princip úpravy je prostý: druhá bojová hlavice zabrala místo, kde dříve bylo palivo. Podle <a rel="nofollow" href="https://en.defence-ua.com/analysis/russia_started_production_of_the_kh_101_with_two_warheads_making_the_missile_twice_as_dangerous-10001.html">analýzy Defence Express</a> se zmenšila palivová nádrž a uvolněný prostor vyplnila přídavná nálož osazená předem tvarovanými krychlovitými fragmenty, tedy kovovými střepinami pravidelného tvaru, které při explozi vytvářejí hustší a předvídatelnější fragmentační pole. Takové řešení se běžně používá u protiletadlových střel. Proti neopevněným pozemním cílům, jako jsou budovy, energetická infrastruktura nebo vozidla bez pancíře, je účinek výrazně vyšší než u klasické trhavé hlavice.</p>



<p>Britská Defence Intelligence v květnu 2024 potvrdila, že nová konfigurace zhruba zdvojnásobuje hmotnost bojové části a zvyšuje fragmentační účinek proti netvrzeným cílům. Důležitá nuance: zdvojnásobila se hmotnost nálože, ne automaticky účinek proti jakémukoli cíli. Proti silně opevněnému bunkru je přínos přídavné fragmentační hlavice minimální. Proti transformátorové stanici nebo obytnému domu devastující.</p>



<h2 id="h-dolet-co-v-me-a-co-jen-odhadujeme">Dolet: co víme a co jen odhadujeme</h2>



<p>Za větší nálož střela zaplatila doletem. Kolik přesně, je předmětem debaty. Mediálně nejčastěji citovaný údaj říká pokles z 5 500 km na odhadovaných 2 250 km, tedy o zhruba 59 procent. Jenže už výchozí číslo je sporné. Nezávislá <a rel="nofollow" href="https://missilethreat.csis.org/missile/kh-101-kh-102/">databáze CSIS</a> uvádí u základní Ch-101 spíše 2 500 až 2 800 km, zatímco ruské a proruské zdroje operují s čísly 4 500 až 5 500 km. Britská rozvědka mluví opatrněji: dolet klesl „zhruba na polovinu&#8220;.</p>



<p>Údaj 2 250 km je tedy odhad, ne oficiálně potvrzený parametr. Pro kontext války na Ukrajině je ale klíčové jiné číslo: i při odpalu ze Saratovské oblasti směrem na Lvovskou oblast by střele podle Defence Express zbývala rezerva 500 až 700 kilometrů na manévry a klamné trajektorie. Ruské bombardéry dál nemusí vstupovat do ukrajinského vzdušného prostoru. Plný strategický dolet k zásahu celé Ukrajiny jednoduše nepotřebují.</p>



<p>Právě v tom spočívá logika úpravy. Nejde o silnější zázračnou zbraň, ale o válečnou optimalizaci šitou na míru konkrétnímu bojišti: méně přebytečného doletu, víc účinku na měkké cíle v dosahu.</p>



<h2 id="h-nejen-hlavice-cel-avionika-je-jin">Nejen hlavice – celá avionika je jiná</h2>



<p>Přidání druhé hlavice je nejviditelnější změna, ale ne jediná. Ukrajinský vojenský zpravodaj Vadim Skibickyj už v lednu 2024 <a rel="nofollow" href="https://en.interfax.com.ua/news/general/961204.html">prohlásil</a>, že dnešní Ch-101 jsou oproti roku 2022 „úplně jiné&#8220; a Rusové se rychle učí. Databáze ukrajinské vojenské rozvědky GUR eviduje u novějších verzí tyto subsystémy:</p>



<ul><li><strong>SP-504</strong> – modul aktivního elektronického rušení, který komplikuje radarové zachycení střely.</li><li><strong>L-504</strong> – systém automatického odpalu dipólových odražečů při detekci radarové aktivity, vytvářející falešné cíle.</li><li><strong>Otblesk-U</strong> – optoelektronický naváděcí systém pracující na principu porovnávání obrazu terénu s referenčním snímkem (podobně jako americký DSMAC). Nová kamera má tři pevné čočky místo jedné výkyvné, což zvyšuje odolnost vůči rušení satelitní navigace.</li></ul>



<p>Kombinace těchto prvků znamená, že i když obránce střelu detekuje, musí se vypořádat s aktivním rušením, falešnými stopami a naváděním, které nefunguje jen přes GPS. Přesný nárůst přesnosti není veřejně vyčíslen, ale princip je jasný: střela se lépe orientuje i v prostředí, kde Ukrajina úspěšně ruší ruské navigační signály.</p>



<h2 id="h-srovn-n-s-americkou-jassm">Srovnání s americkou JASSM</h2>



<p>Pro představu o tom, kde modernizovaná Ch-101 stojí v globálním kontextu, pomáhá srovnání s americkou AGM-158 JASSM-ER, nejrozšířenější západní střelou vzduch-země podobné kategorie.</p>



<figure class="wp-block-table"><table><thead><tr><th>Parametr</th><th>Ch-101 (dual warhead)</th><th>AGM-158B JASSM-ER</th></tr></thead><tbody><tr><td>Bojová hlavice</td><td>cca 800 kg (450 + 350 kg)</td><td>432 kg (penetrátor WDU-42/B)</td></tr><tr><td>Dolet</td><td>odhadem 2 250 km</td><td>926+ km (500+ NM)</td></tr><tr><td>Přesnost (CEP)</td><td>6–20 m (otevřené odhady)</td><td>řádově jednotky metrů</td></tr><tr><td>Stealth profil</td><td>nízký RCS, aktivní rušení</td><td>nízký RCS, pasivní stealth</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Ch-101 nese téměř dvojnásobnou nálož a letí výrazně dál. JASSM-ER je podle dostupných údajů přesnější a spoléhá na pasivní stealth bez aktivního rušení, což je konstrukčně jiná filozofie. Nejnovější zavedená americká verze je podle <a rel="nofollow" href="https://www.everycrsreport.com/files/2025-07-03_IF11353_bd3ec2527f2fe9d531059a0a08779041e1e0743e.pdf">zprávy CRS</a> varianta AGM-158B-2; připravovaná AGM-158D s prodlouženým doletem má první dodávky až od roku 2027.</p>



<h2 id="h-co-to-znamen-pro-obranu-a-pro-esko">Co to znamená pro obranu – a pro Česko</h2>



<p>Mluvčí ukrajinského letectva Ilja Jevlaš v květnu 2024 řekl, že samotné přidání druhé hlavice schopnost střelu sestřelit „nijak nemění&#8220;. Střela neletí rychleji, není menší, její balistický profil zůstává stejný. Větší komplikaci představují rušení a klamné cíle, které ztěžují radarové rozhodování, ani ty ale podle dostupných vyjádření nezlomily schopnost ukrajinské protivzdušné obrany Ch-101 zachycovat.</p>



<p>A český kontext? Při odhadovaném doletu 2 250 km a odpalu z vhodného bodu ruského vzdušného prostoru je české území v principu dosažitelné. Nejde o operační plán, ale o modelový dosah, který ukazuje, proč je protivzdušná obrana středoevropských zemí NATO legitimní téma, ne abstraktní debata.</p>



<p>Rusko nestvořilo zázračnou střelu. Udělalo něco pragmatičtějšího: vzalo zbraň, kterou mělo, a přizpůsobilo ji válce, kterou vede.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/ruska-strela-ch-101-prosla-zmenou-ktera-zdvojnasobila-nicivost/">Ruská střela Ch-101 prošla změnou, která zdvojnásobila ničivost. Zaplatila za to prudkým poklesem doletu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
	<enclosure length="52349" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ch-101-na-voziku-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/04/ch-101-na-voziku-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko má čas maximálně 6 měsíců, poté Ukrajina rozpoutá armagedon. Střely Flamingo si zatím šetří</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-rozpouta-armagedon-strelami-flamingo/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Apr 2026 06:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=339784</guid>

	
					<description>Ukrajina spustila sériovou masovou výrobu střel FP-5 Flamingo, které si kumuluje. Až jich bude dostatek, zasype jimi Rusko, které nemá dostatečnou obranu.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>I když je o ní slyšet méně než dříve, má být střela FP-5 Flamingo „game-changer“, který má kremelskému režimu zasadit konečnou ránu. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že se má její <strong>výroba nacházet v plném proudu a probíhat</strong> její shromažďování, než dojde k vypuštění po stovkách, uvádí <a href="https://kyivindependent.com/flamingo-missile-deploymentreports-may-signal-ukraines-shift-toward-heavy-deep-strike-capability-experts-say/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KyivIndependent</a> s odkazem na prezidenta Volodymyra Zelenského, a je možné, že si Rusko nebude schopno s takovým náporem poradit.</p>



<h2 id="h-rusko-je-tak-velk-a-nem-dostatek-syst-m-pvo">Rusko je tak velké a nemá dostatek systémů PVO</h2>



<p>Flamingo, celým názvem FP-5 Flamingo, je de facto z nouze vyvinutá střela s plochou dráhou letu, u níž byl kladen důraz na nízkou cenu a co nejjednodušší výrobu, <strong>ovšem při dodržení doletu v tisících kilometrů</strong>, během něhož dopraví silnou hlavici. A to se povedlo, jelikož uletí až 3 000 km a unese 1 150 kg, zatímco celá váží 6 tun a měří 6 metrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/moralka-rusu-se-lame-nekompetentni-veleni/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/rusti-vojaci-pokrovsk-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci v Pokrovsku" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Morálka ruských vojáků se láme a zuří, jak je velení neschopné. Umírají, i když nemusí. Tají jim, že ztráty zbytečně žene do extrému</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ukrajinci ji průběžně používají, ale spíše v jednotkách případů měsíčně. Hlavním důvodem má být její modernizace, která zahrnovala zejména <a href="/komentare/flamingo-dostane-novy-ukrajinsky-motor/">vývoj motoru přímo pro ni</a>, aby <strong>mohla létat ve výšce do 30 až 40 m nad zemí</strong>, protože by se tak dokázala snáze vyhnout radarům PVO, což jí sice jde ve velké míře i teď, ale jelikož létá asi v 50 m, je snáze sestřelitelná.</p>



<p>Její opravdu masová výroba měla být zahájena na přelomu let 2025 a 2026, jindy zaznívalo, že během ledna až února 2026, ale to by stále odpovídalo. <strong>Vznikat má přibližně 90 střel měsíčně, ale na bojišti</strong> se zatím nejspíše ve větším měřítku neobjeví. Ukrajinci totiž spoléhají na taktiku hromadných úderů, k čemuž je nejprve musí nastřádat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-je-zahnane-do-kouta-ukrajina-ho-predbehla/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/rusky-vojak-vysilacka-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský voják s vysílačkou" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko je zahnané. „Ukrajina nás předběhla, naše taktika nefunguje,“ přiznává. Chce to napravit, než bude pozdě</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Může jít o časový horizont max. půl roku, jak se shodují mnozí analytici. Ukrajinský průmysl ostatně opakovaně ukazuje, že je schopen vyvíjet a zavádět zbraně velmi rychle. <strong>Mezi tím ale armáda pokračuje v silné devastaci Ruska</strong> pomocí dalekonosných dronů. Těch v březnu 2026 vypustila na Rusko více než ono na Ukrajinu, uvádí <a href="https://english.nv.ua/russian-war/ukraine-launches-more-drones-than-russia-in-march-50598149.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NV</a>, a pokračuje to.</p>



<p>Jestli se tak opravdu stane, nedokáže Rusko nejspíše zachytit ani významný počet střel FP-5 Flamingo, protože nemá pro své rozlehlé území dostatek systémů PVO. Útoky <strong>budou navíc jistě kombinovány s drony, které ji budou zahlcovat</strong>, a střely tak snáze proletí. Na rozdíl od hlavic u dronů, které se nejčastěji pohybují kolem 50 kg, jsou střely jiná úroveň.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/ruske-namornictvo-jako-globalni-sila-rychle-upada/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/ponorka-tridy-borej-287x203.png" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ponorka třídy Borej" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruské námořnictvo se totálně ztrapnilo a vyšachovalo se. Jediné, z čeho jde ještě strach, jsou ponorky; zatím</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Hlavice těžká 1 150 kg dokáže srovnat se zemí mnohem rozsáhlejší objekty, a také do nich proniknout, zatímco dronům se to podařit nemusí. <strong>Jakmile to Ukrajinci spustí, budou Rusové ještě bezradnější než teď</strong>. Ostatně se neumí ubránit ani dronovým útokům, které jim ničí infrastrukturu i vojenské cíle. U Flaminga tak bude scénář nejspíše ještě horší.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-rozpouta-armagedon-strelami-flamingo/">Rusko má čas maximálně 6 měsíců, poté Ukrajina rozpoutá armagedon. Střely Flamingo si zatím šetří</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/rusti-vojaci-pokrovsk-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/rusti-vojaci-pokrovsk-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci v Pokrovsku</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/rusky-vojak-vysilacka-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský voják s vysílačkou</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/ponorka-tridy-borej-287x203.png" medium="image">
			<media:title type="html">Ponorka třídy Borej</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="72628" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Foto: není pochyb, Ukrajinci odpálili Flamingo. Klíčová ruská továrna na výbušniny se otřásla 900 km od Ukrajiny</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-zasahlo-tovarnu-capajevsk/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 28 Mar 2026 15:23:35 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinský útok]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=336794</guid>

	
					<description>Důležitá ruská továrna na výrobu výbušnin byla zasažena ukrajinskou střelou FP-5 Flamingo. Ruská protivzdušná obrana ji zastavit nedokázala.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě před několika lety bylo skoro nemožné, aby ukrajinská armáda zasahovala ruské cíle v týlu vzdáleném stovky, natož pak tisíce kilometrů. To se však postupně měnilo, a vrcholem této snahy je <strong>střela FP-5 Flamingo, o níž je slyšet méně než dříve</strong>, ale je průběžně nasazována. Redakce Armádního Zpravodaje si to opět potvrdila na případu z 28. března 2026, kdy zasáhla ruský závod Promsintez OJSC ve městě Čapajevsk asi 900 kilometrů od ukrajinské hranice.</p>



<h2 id="h-tok-m-l-omezit-ruskou-produkci-zbran">Útok měl omezit ruskou produkci zbraní</h2>



<p>Flamingo, celým názvem FP-5 Flamingo, je de facto z nouze vyvinutá střela s plochou dráhou letu, u níž byl kladen důraz na nízkou cenu a co <strong>nejjednodušší výrobu, ovšem při dodržení doletu v tisících kilometrů</strong>, během něhož dopraví silnou hlavici. A to se povedlo, jelikož uletí až 3 000 km a unese 1 150 kg, zatímco celá váží 6 tun a měří 6 metrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-jizni-fronta-bleskova-akce/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-minomet-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci s minometem" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinci zaskočili ruské vojáky na jižní frontě bleskovou akcí. „Přestali útočit, vůbec netuší, co se děje,“ raduje se voják</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Alespoň tak to bylo od počátku deklarováno, ale doposud nejspíše <a href="/komentare/flamingo-zasahlo-tovarnu-ve-votkinsku/">nedoletěla dále než 1 400 km</a>, což je zhruba poloviční hodnota. Možná to nebylo třeba, ale i <strong>dále se nachází důležité objekty ruského zbrojního průmyslu</strong>. Že nemusí být deklarovaný dolet dosažitelný naznačuje i rozhovor z poloviny března 2026, kdy bylo oznámeno, že <a href="/komentare/flamingo-dostane-novy-ukrajinsky-motor/">Ukrajinci vyvíjí vlastní motor</a>.</p>



<p>Ten má být navržen přímo pro střelu s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo a umožňovat let v mnohem nižší výšce, a nejspíše také dosáhnout původního doletu. <strong>Aktuálně se má totiž střela spoléhat hlavně na civilní motory</strong>, s nimiž není tak efektivní, i když ruskou PVO evidentně proniká a páchá škody. Zásah továrny Promsintez OJSC je toho jasným důkazem.</p>



<script async src="https://telegram.org/js/telegram-widget.js?23" data-telegram-post="kiber_boroshno/12723" data-width="100%"></script>



<p><em>Střela FP-5 Flamingo spatřená při útoku na závod Promsintez OJSC ve městě Čapajevsk asi 900 km od Ukrajiny (zveřejněno 28. března 2026)</em></p>



<p>Že šlo právě o střelu Flamingo potvrdili analytici ze Cyber Boroshno, kteří zveřejnili snímek, na němž je skutečně charakteristická konstrukce rozeznatelná. <strong>Mířila přitom na strategický objekt, v němž jsou vyráběny výbušniny</strong> pro širokou škálu munice, leteckých bomb a raket. Zasáhnout se jí podařilo přímo výrobní část a tlaková vlna měla také rozbít okna.</p>



<p>Cena Flaminga je potom kolem 500 tisíc dolarů, tedy v přepočtu 10,7 milionů korun, což je oproti řadě alternativ několikrát méně. Pro Ukrajinu jde o <strong>klíčovou zbraň, protože ohrozí všechny ruské cíle</strong> až na západní Sibiři, kde dokáže poškodit nebo zničit například zbrojovky, muniční sklady, bunkry, kasárny, velitelství apod., jelikož má dostatečně silnou hlavici.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Момент прильоту ракети «Фламінго» по заводу ВАТ «Промсинтез» у місті Чапаєвськ. 28.03.2026 року." width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ChOzFj4JrqQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Závod Promsintez OJSC asi 900 km od Ukrajiny po zásahu střelou FP-5 Flamingo; tamní obyvatelé potvrdili výbuch ve výrobní části (zveřejněno 28. března 2026)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-zasahlo-tovarnu-capajevsk/">Foto: není pochyb, Ukrajinci odpálili Flamingo. Klíčová ruská továrna na výbušniny se otřásla 900 km od Ukrajiny</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ChOzFj4JrqQ" duration="6">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ChOzFj4JrqQ" />
			<media:title type="html">(Foto) Není pochyb, Ukrajinci odpálili Flamingo na továrnu 900 km daleko</media:title>
			<media:description type="html">Důležitá ruská továrna na výrobu výbušnin byla zasažena ukrajinskou střelou FP-5 Flamingo. Ruská PVO ji zastavit nedokázala.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/chozfj4jrqq.jpg" />
			<media:keywords>Flamingo,ruská protivzdušná obrana,Rusko (Ruská federace),střela s plochou dráhou letu,Ukrajina,ukrajinská armáda,ukrajinský útok,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-minomet-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/rusti-vojaci-minomet-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci s minometem</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="34802" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/strela-flamingo-odpaleni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/strela-flamingo-odpaleni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Ukrajinci vyrobí tolik střel Flamingo, kolik je třeba.“ Stěžejní vylepšení se blíží, pak to začne. Rusové nebudou šťastní</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/komentare/flamingo-dostane-novy-ukrajinsky-motor/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oto Dufek]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 16 Mar 2026 13:10:41 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Komentáře]]></category>
		<category><![CDATA[Fire Point]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=335463</guid>

	
					<description>Střela FP-5 Flamingo zřejmě narazila na slabiny, tak ji Ukrajinci pohotově vylepšují. V masové produkci jim teď brání poslední překážka, a to vlastní motor pro let v nízké výšce.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kdysi byla oznámena jako zbraň, která změní válku, ale velmi rychle o ní Ukrajinci přestali mluvit. Z jakého přesně důvodu, se lze jenom domnívat, ale nejspíše kvůli technickým problémům, neboť <strong>byla až doposud testována na výrazně kratší vzdálenosti</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje ale zaznamenala <a href="https://www.youtube.com/watch?v=fvEs4goqkhg" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovor</a> s Denisem Shtilermanem, spoluzakladatelem a hlavním konstruktérem zbrojovky Fire Point, že pracují na vlastním novém motoru.</p>



<h2 id="h-zat-m-toho-flamingo-moc-nep-edvedlo">Zatím toho Flamingo moc nepředvedlo</h2>



<p><a href="/tag/flamingo/">Flamingo</a>, celým názvem FP-5 Flamingo, má být možná nejdůležitější zbraní ukrajinské armády. Jde o střelu s plochou dráhou letu létající ve výšce asi 50 metrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, což ji dělá <strong>obtížně zachytitelnou radary a těžko sestřelitelnou</strong> systémy PVO. Není to nicméně nemožné, což několikrát potvrdily i fotografie trosek, které údajně patří právě střele Flamingo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/rehka-bude-koncit-s-ministrem-se-neshodne/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/rehka-karel-mikrofon-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Náčelník generálního štábu Karel Řehka" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Řehka v čele AČR počítá poslední dny. Zůna z SPD už hledá náhradu. „Mluví o věcech, které nikdy nedělal,“ zdůvodňuje</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ta má dolet až 3 000 km, i když je zatím testována na kratší vzdálenosti. Jmenovitě redakce Armádního Zpravodaje zaregistrovala třeba <a href="/zpravodajstvi/flamingo-arjansk/">útok</a> na <strong>pohraniční základnu bezpečnostní služby RF na severu Krymu</strong> na začátku září 2025. O měsíc později šlo o <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-pouziva-flamingo-a-dlouhy-neptun/">útok na neznámý objekt</a> kombinací střel Flamingo a Dlouhý Neptun, takže max. do 1 000 km od místa odpalu.</p>



<p>Nutno připomenout, že Flamingo dokáže díky 1 150 kg těžké hlavici ničit i velmi odolné cíle a dosahem pokryje prakticky vše až ke středu Sibiře. <strong>A toho se ruský vládce Vladimir Putin obává</strong>. Vedle toho má potom Ukrajina dalekonosné drony An-196 Liutyi proti méně odolným cílům s dosahem až 2 000 km a hlavicí těžkou až 75 kg, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/rusky-vojak-nasadil-bajonet-a-vyrazil-bojovat/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/rusky-vojak-utocna-puska-bajonet-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský voják s útočnou puškou a bajonetem" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: ruský voják nasadil bajonet a vyrazil do boje. Jeho konec přišel dříve, než stihl zaútočit</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Původně chtěl přitom výrobce <a href="/tag/fire-point/">Fire Point</a> založit střelu na domácím motoru AI-25 nebo AI-25TL, protože je výrazně <strong>účinnější než jednoproudové motory běžně užívané v křižujících střelách</strong>. V reakci na to shromáždil zásoby použitých motorů zakoupených přes třetí strany, díky čemuž se údajně podařilo dosáhnout výrobní kapacity dostatečné pro tři střely denně.</p>



<p>Nemusí se to zdát moc, ale u zbraní tohoto typu je číslo cca 90 měsíčně poměrně vysoké. Zdá se tedy, že FP-5 Flamingo funguje, ale v praxi se projevily jeho slabiny, např. let ve vyšší výšce, což nahrává ruské PVO. <strong>Proto také Fire Point pracuje na novém motoru</strong>, který je navržen speciálně pro let ve nízké výšce. Aktuálně má Flamingo létat asi 50 m nad zemí, ale cílem je snížit toto číslo na 40, lépe pak na 30 metrů, dodává <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, což je mimořádná hodnota.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/americka-armada-zasypala-iran-salvou-balistickych-raket/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/himars-atacms-odpal-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Raketomet HIMARS odpaluje raketu ATACMS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Americká armáda přitvrzuje. Zasypala Írán salvou balistických raket ATACMS. Jedna zničila sovětskou ponorku (video)</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Všechny motory, které jsou nyní používány, sloužily dříve v civilním letectví, a pro potřeby střel Flamingo nejsou zcela efektivní. Je také možné, že bude cílem <strong>vytvářet motory na základě lokálních dodávek</strong>, jako se tomu <a href="/zpravodajstvi/ukrajinci-lokalizuji-vyrobu-fp-1/">stalo u dronů FP-1</a>, což umožnilo výrazně snížit jejich cenu a zvýšit produkci, stejně jako udělat dodavatelský řetězec robustnější na výpadky.</p>



<p>„Až přejdeme na vlastní motor, vyrobíme tolik raket, kolik bude objednáno,“ řekl Shtilerman. Kdy se to může podařit, neupřesnil – důvodem může být, že to <strong>odhadnout neumí, nebo nechce dávat Rusům žádnou nápovědu</strong>. Ukrajinský zbrojní průmysl nicméně poslední roky ukazuje, že je velmi schopný a efektivní, a umí vyrábět pokročilé zbraně v krátkém horizontu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/komentare/flamingo-dostane-novy-ukrajinsky-motor/">„Ukrajinci vyrobí tolik střel Flamingo, kolik je třeba.“ Stěžejní vylepšení se blíží, pak to začne. Rusové nebudou šťastní</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/rehka-karel-mikrofon-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/rehka-karel-mikrofon-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Náčelník generálního štábu Karel Řehka</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/rusky-vojak-utocna-puska-bajonet-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský voják s útočnou puškou a bajonetem</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/himars-atacms-odpal-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Raketomet HIMARS odpaluje raketu ATACMS</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="62148" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Když to někdo přežene, skončí. Izraelci mají ničivou jadernou odpověď pro každého, kdo je bude chtít vymazat</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/izrael-ma-jadernou-odpoved/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 Mar 2026 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Námořní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Izrael]]></category>
		<category><![CDATA[izraelské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[jaderné zbraně]]></category>
		<category><![CDATA[ponorka]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=334444</guid>

	
					<description>Významný prvek izraelského jaderného odstrašení vznikl z raket původně určených pro letadla. Řízenou střelu nyní mohou odpalovat ponorky.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p><a href="/tag/izrael/">Izrael</a> je jaderná mocnost, která sice nikdy vlastnictví jaderných zbraní nepřiznala, ale nikdo na světě o tom nepochybuje. Hlavice je přitom schopný na cíl poslat i z ponorek, což mu dává schopnost odvetného úderu na případného útočníka a <strong>zvyšuje účinnost jeho jaderného odstrašení</strong>. Izraelské námořnictvo k takové úloze využívá střely s plochou dráhou letu Popeye Turbo SLCM. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že je na moři nejspíše vždy alespoň jedna izraelská ponorka, která tyto střely s jadernými hlavicemi má.</p>



<h2 id="h-jadernou-hlavici-doprav-a-na-1-500-km">Jadernou hlavici dopraví až na 1 500 km</h2>



<p>Rodina zbraní Popeye, tedy Pepek, je relativně stará. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Popeye_%28missile%29" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že Popeye I vstoupila do výzbroje izraelského letectva již v roce 1985. Jednalo se o raketu na tuhá paliva s <strong>dosahem 78 kilometrů a hlavicí o hmotnosti 340 kilogramů</strong> naváděnou inerciálně, pomocí televizního navádění, nebo také infračerveného senzoru. Později vznikla menší verze Popeye II a několik dalších, například určené pro export do Indie, Austrálie, Jižní Koreu atd.</p>



<p>V 90. letech 20. století se objevila zbraň s pojmenováním Popeye Turbo ALCM. Jde o leteckou střelu s plochou dráhu letu s proudovým motorem a dosahem 320 km. Její prodloužená verze je pak označována Popeye Turbo SLCM a <strong>je určena je pro odpalování z ponorek. Dosah má 1 500 km</strong>, odhaduje <a href="https://missilethreat.csis.org/missile/popeye/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MissileTreat</a>, a nese i jadernou hlavici, nejčastěji se mluví o výtěžnosti do 200 kilotun. Je nutné dodat, že stejně jako vlastnictví jaderné zbraně Izrael nikdy nepotvrdil, neudává ani oficiální údaje o této střele, a lze se tedy opírat jen o spekulace.</p>



<h2 id="h-ponorek-se-st-elami-bude-m-t-izrael-6">Ponorek se střelami bude mít Izrael 6</h2>



<p>Popeye Turbo SLCM jsou schopné odpalovat izraelské ponorky třídy Dolphin, k nimž <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dolphin-class_submarine" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že jich má námořnictvo pět v aktivní službě, a jednu další testuje. Jsou přitom dvojího typu – novější mají dokonce pohon nezávislý na vzduchu. To znamená, že jsou tiché a <strong>mohou pod hladinou vydržet i dny bez nutnosti vynoření</strong>. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že tato schopnost Izraeli umožňuje operovat s takovými ponorkami nepozorovaně, kdy nepřítel nebude tušit, odkud na něj může střela s jadernou hlavicí udeřit.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii-1024x576.jpg" alt="Izraelská ponorka Dolphin II" class="wp-image-212943" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ilan Rom / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Izraelská ponorka třídy Dolphin II</em></figcaption></figcaption>


<p>Střelu odpaluje ponorka z torpédometu ráže 650 mm. Odhady mluví o tom, že může nést každá až 5 Popeye Turbo SLCM, ale informace jsou – jako vše kolem izraelského jaderného vyzbrojení – tajné, a tedy není nic potvrzené. Ovšem o schopnostech země nikdo nepochybuje. <strong>Je tedy jasné, že kdyby Izrael někdo napadl jadernými zbraněmi</strong>, nebo hrozilo jeho zničení, je izraelské námořnictvo schopné zasadit drtivý úder. Pro Izrael, jemuž třeba Írán nebo teroristické skupiny vyhrožovaly zničením, je to životně důležitá schopnost.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/izrael-ma-jadernou-odpoved/">Když to někdo přežene, skončí. Izraelci mají ničivou jadernou odpověď pro každého, kdo je bude chtít vymazat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">izraelska-ponorka-dolphin-ii</media:title>
			<media:description type="html">Izraelská ponorka Dolphin II</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/09/izraelska-ponorka-dolphin-ii-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="51036" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/popeye-raketa-izrael-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/popeye-raketa-izrael-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: námořníci si z těsné blízkosti prohlédli přilétající spoušť. Střely Tomahawk se prohnaly těsně nad mořem</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/strely-tomahawk-se-prohani-tesne-nad-morem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 08 Mar 2026 04:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[americké námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Írán]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[válka v Íránu]]></category>
		<category><![CDATA[video]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=334291</guid>

	
					<description>Americká střela Tomahawk není extrémně rychlá, ale létá tak nízko, že ji mají prostředky protivzdušné obrany problém detekovat a sestřelit.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když chtějí Spojené státy americké udeřit na nějaký cíl z dálky a s vysokou přesností, zvolí k tomu nejčastěji střely s plochou dráhou letu Tomahawk, které nasadily i proti Íránu. Jejich <strong>výhodou je, že se pohybují ve nízké výšce</strong>, takže je systémy protivzdušné obrany mají problém odhalit a zničit. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala nízký let dvojice Tomahawků na <a href="https://www.reddit.com/r/CombatFootage/comments/1rkpgm4/a_cargo_ship_crew_in_the_persian_gulf_watches_us/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">videu</a> (níže), kterou detailně zaznamenala posádka obchodní lodi poblíž <a href="/tag/iran/">Íránu</a>.</p>



<h2 id="h-tomahawky-prolet-ly-kolem-lodi">Tomahawky proletěly kolem lodi</h2>



<p>Střely s plochou dráhou letu Tomahawk odpalují Američané z moře, i když existuje i systém určený pro jejich odpalování ze země. Ten je však nový a vzácný. Je tedy logické, že záběry ukazují dvojici střel <strong>letící nad hladinou moře a pravděpodobně mířící směrem nad pevninu</strong>, tedy na Írán. Kameraman ji zaznamená velice detailně, protože se při cestě nad hladinou pohybují zhruba ve výšce 10 až 15 metrů. Loď měla navíc štěstí, že vedla zvolená trasa přímo kolem ní, takže si mohli námořníci americké zbraně dobře prohlédnout.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/komentare/ukrajinci-zasypali-donecke-letiste-atacms-a-storm-shadow/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/britska-strela-storm-shadow-ukrajina-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Britská střela s plochou dráhou letu Storm Shadow" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: tak tvrdou odplatu Rusové nečekali. Ukrajinci zasypali doněcké letiště balistickými raketami ATACMS a střelami Storm Shadow</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Tomahawk je osvědčená zbraň, do výzbroje byla zařazena v roce 1986, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Tomahawk_missile" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, a Američané ji použili v celé řadě konfliktů. Za ty dekády ji přitom několikrát vylepšili. V současné době jsou užívány verze Block IV a Block V, které mají vylepšené navádění – jedná se nejenom o <strong>satelitní navigaci, ale též o terénní mapování nebo například radar</strong>. Tomahawk se pak pohybuje rychlostí Mach 0,74 a dosah má více než 1 600 km, zatímco hlavice má hmotnost 310 kg, a vzhledem k téměř absolutní přesnosti dokáže zničit vše, na co je střela odpálena.</p>



<p>Loděmi používanými k odpalování Tomahawku jsou buď raketové křižníky třídy Ticonderoga nebo torpédoborce třídy Arleigh Burke, kterých by mohlo být v oblasti bojů až 15. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Arleigh_Burke-class_destroyer" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že torpédoborce mají střely umístěné ve vertikálním odpalovacím systému <strong>Mk 41, který má podle verze 90 nebo 96 odpalovacích buněk</strong>, což je maximální počet střel, jaké může torpédoborec nést. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že větší část buněk je však určena pro střely protivzdušné obrany a další zbraně, Tomahawků bude reálně asi 20 až 40.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/komentare/ukrajinci-nalozili-ruske-pvo-na-jizni-fronte/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/pancir-s1-ukrajinsky-vojak-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinský voják u ruského Pancir-S1" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci naložili okupantům na jižní frontě. Zdevastovali jim protivzdušnou obranu v klíčových oblastech</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="/tag/americke-namornictvo/">Americké námořnictvo</a> má však schopnost odpalovat střely Tomahawk i z hlubin oceánu. Nést je mohou útočné ponorky třídy Los Angeles a Virginia, a rovněž čtveřice ponorek třídy Ohio, která byla přestavěna, aby místo <strong>balistických raket Trident II s jadernými hlavicemi používala 154 Tomahawků</strong>, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ohio-class_submarine#SSBN/SSGN_conversions" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Výhodou ponorek je, že se k nepříteli mohou přiblížit nepozorovaně, kdežto on vůbec nemusí tušit, že se nějaký úder chystá. Salva 154 střel se navíc vyrovná salvě, jakou dokáže odpálit několik torpédoborců.</p>



<blockquote class="reddit-embed-bq" style="height:500px" data-embed-height="566">
<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/CombatFootage/comments/1rkpgm4/a_cargo_ship_crew_in_the_persian_gulf_watches_us/">A cargo ship crew in the Persian Gulf watches US BGM-109 Tomahawk cruise missiles fly by them heading towards Iran</a><br> by
<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/user/broforwin/">u/broforwin</a> in
<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/CombatFootage/">CombatFootage</a>
</blockquote><script async="" src="https://embed.reddit.com/widgets.js" charset="UTF-8"></script>



<p><em>Dvě střely Tomahawk s plochou dráhou letu proletí kolem lodi (zveřejněno 04. března 2026)</em></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/strely-tomahawk-se-prohani-tesne-nad-morem/">Video: námořníci si z těsné blízkosti prohlédli přilétající spoušť. Střely Tomahawk se prohnaly těsně nad mořem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/britska-strela-storm-shadow-ukrajina-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/britska-strela-storm-shadow-ukrajina-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Britská střela s plochou dráhou letu Storm Shadow</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/pancir-s1-ukrajinsky-vojak-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinský voják u ruského Pancir-S1</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="43801" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/trida-arleigh-burke-tomahawk-odpal-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/03/trida-arleigh-burke-tomahawk-odpal-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Úder na 1 400 km nikdo nečekal, Flamingo zasáhlo Rusům strategickou továrnu. Putin ví, že má problém větší, než zvládne</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/komentare/flamingo-zasahlo-tovarnu-ve-votkinsku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 21 Feb 2026 13:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Komentáře]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Vladimir Putin]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=332273</guid>

	
					<description>Ačkoliv o ní není slyšet tolik jako dříve, Ukrajinci průběžně FP-5 Flamingo nasazují. A výsledky jsou stále lepší, již brzy může změnit pravidla a Rusům zavařit.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>I když je o střele FP-5 Flamingo slyšet v posledních měsících spíše méně, <a href="/tag/ukrajinska-armada/">ukrajinská armáda</a> ji tu a tam použije, nejspíše s cílem otestovat její schopnosti, na nichž stále pracuje. <strong>Snad vždy ji ovšem odpalovala na relativně krátkou vzdálenost</strong>, ač má mít dosah až 3 000 km. Pro redakci Armádního Zpravodaje je proto překvapením, že jí někteří přisuzují útok na továrnu ve Votkinsku na záběrech (níže), což je cca 1 400 km od hranic s Ukrajinou, resp. neokupované části.</p>



<h2 id="h-nen-o-n-moc-sly-et-ale-ukrajinci-ji-nasazuj">Není o ní moc slyšet, ale Ukrajinci ji nasazují</h2>



<p><a href="/tag/flamingo/">Střela FP-5 Flamingo</a> představuje ambiciózní vrchol ukrajinského úsilí o vývoj zbraní dlouhého dosahu, a pokud se ji opravdu podaří masově vyrábět, bude to „game-changer“. <strong>Jedná se vlastně o střelu s plochou dráhou letu</strong> s proudovým motorem navrženou tak, aby dokázala zasahovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí, a do na vzdálenost až 3 000 km, uvádí Wikipedia.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/komentare/britsti-dobrovolnici-vyprakali-rusy-v-kursku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/08/britsti-vojaci-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Britští vojáci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: britští veteráni na Ukrajině z mezinárodní legie roznesli Rusy, kteří vzdorovitě drželi pozice</h1></div>

	</a>
</div>



<p>To by teoreticky umožnilo Ukrajině ohrožovat vojenské a průmyslové kapacity nejenom v evropské části <a href="/tag/rusko/">Ruska</a>, kde jich leží valná většina (a kde také žije 90 % obyvatel, jak vychází z mapy znázorňující osídlení), ale i v oblasti západní Sibiře. A <strong>Vladimir Putin i ostatní vysocí státníci si to jistě velmi dobře uvědomují</strong>. Už teď jim přitom působí obrovské škody dalekonosné drony jako An-196 nebo FP-1, ale ty mají poměrně malou hlavici (do 120 kg).</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-reddit wp-block-embed-reddit"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="reddit-embed-bq" style="height:500px" ><a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/MapPorn/comments/omc0xe/population_density_map_of_russia_i_spent_a_lot_of/">Population density map of Russia (I spent a lot of time on it)</a><br> by<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/user/BlackHust/">u/BlackHust</a> in<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/MapPorn/">MapPorn</a></blockquote><script async src="https://embed.reddit.com/widgets.js" charset="UTF-8"></script>
</div><figcaption><em>Mapa dobře ukazuje, kde v Rusku žijí lidé (což odpovídá do značné míry i soustředění průmyslu a kritické infrastruktury)</em></figcaption></figure>



<p>Oproti tomu ta u FP-5 Flamingo váží 1 150 kg, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, takže je jasné, že napáchá násobně vyšší škody. Aktuální <strong>mediální ticho kolem střely přitom neznamená konec projektu</strong>, ale spíše fázi intenzivního ladění. Ukrajinští inženýři pravděpodobně řešili problémy s navigací v prostředí silného elektronického boje a optimalizovali spotřebu paliva.</p>



<p>Armádní Zpravodaj si všímá, že je v omezeném množství případů nasazována v rámci testovacích operací, kdy zkouší její reálnou schopnost <strong>proniknout vrstvenou PVO a odladit všechny technické nedostatky</strong>, případně i posunout její schopnosti na vyšší úroveň. Už teď přitom FP-5 Flamingo představuje pro <a href="/tag/ruska-protivzdusna-obrana/">ruskou PVO</a> velkou výzvu, s níž se nedokáže efektivně vypořádat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/komentare/operacni-nasazeni-su-57-na-ukrajine-je-zklamanim/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ruska-stihacka-suchoj-su-57-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruská stíhačka Suchoj Su-57" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Vladimir Putin se chvástal, jak je Su-57 skvělý. Je zklamáním, že ho už 4 roky drží od Ukrajiny v uctivé vzdálenosti</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vzhledem ke své konstrukci a vysoké rychlosti, kterou jí dodává proudový motor, je mnohem obtížnějším cílem než zmíněné pomalé drony, z nichž je rychlejší An-196 dosahující 450 km/h, jak potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Jenomže Flamingo má také další <strong>výhodu, a sice let v extrémně nízkých výškách do 50 m</strong> a využívat terénní nerovnosti, díky čemuž ji <a href="/tag/rusky-radar/">ruské radary</a> nemusí zachytit vůbec, případně až v okamžiku, kdy je na reakci, resp. obranu příliš pozdě.</p>



<p>Samozřejmě to ale není 100%, jelikož má Rusko i radary schopné detekce ve velmi nízkých výškách. Redakce ArmádníZpravodaj.cz připomíná, že to umí třeba <strong>Pancir-S1, jeho vylepšená verze Pancir-S2, Tor-M2, S-400</strong> (do baterie lze připojit k tomu určený radar, třeba 76N6, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/S-400_missile_system" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>), a umí to také radar 48Ya6-K1 „Podlet-K1“ pro S-400 a S-300.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinske-specialni-jednotky-v-lese-zlikvidovaly-rusy/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/ukrajinska-zahranicni-rozvedka-specialni-jednotka-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Speciální jednotka ukrajinské zahraniční rozvědky" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: jednostranný střet. Ukrajinské speciální jednotky zlikvidovaly skupinu Rusů v lese. Ani nevěděla, co se děje</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Potencionální škody, které může FP-5 Flamingo způsobit Rusku, jsou veskrze strategického významu. Cílem nemusí být jenom vojenská letiště, ale i kritická infrastruktura – rafinerie, sklady paliv či energetické uzly v hloubi území, které byly kdysi považovány za <strong>chráněné právě velikostí země. A útok na továrnu ve Votkinsku</strong>, v níž mají vznikat balistické rakety Iskander nebo balistické rakety Orešnik, uvádí <a href="https://kyivindependent.com/drone-strikes-russian-ballistic-missile-factory-over-1-300-km-from-ukraines-border/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KyivIndependent</a>, je toho důkazem (tedy pokud šlo skutečně právě o střelu Flamingo – ve hře jsou i drony, ale oficiálně to zatím potvrdit nelze).</p>



<p>Flamingo každopádně v širším kontextu nutí Rusy stahovat systémy PVO od frontové linie, aby je mohli nasadit k ochraně zázemí, což <strong>oslabuje jejich pozice přímo na ukrajinském bojišti</strong>. Na takto rozsáhlý a dlouhotrvající konflikt, v němž navíc ztratili mnoho baterií i samostatných systémů, jak vychází ze statistiky <a href="https://www.oryxspioenkop.com/2022/02/attack-on-europe-documenting-equipment.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Oryxu</a>, nebyli připraveni a celé území pokrýt nedokáží.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/komentare/gepard-necekana-hvezda-ukrajinske-pvo/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/ukrajinsti-vojaci-gepard-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinští vojáci s protiletadlovým systémem Gepard" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Nečekaná hvězda ukrajinské PVO, na níž se vyláme jeden ruský útok za druhým. Vojáci ukázali, jak Gepardem zneškodnili řízenou střelu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Redakce ArmádníZpravodaj.cz se shoduje, že zavedení Flaminga do plné služby by znamenalo definitivní konec asymetrie v útocích na dlouhou vzdálenost. A pokud <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a> dokáže tuto střelu vyrábět ve větších počtech, <strong>získá tím nástroj strategického odstrašování</strong>, jímž může zásadně ovlivnit politickou i vojenskou kalkulaci Kremlu. Ten by poprvé v moderní historii čelil soustavné hrozbě devastujících úderů, které mohou zasahovat celé západní Rusko.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-reddit wp-block-embed-reddit"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="reddit-embed-bq" style="height:500px" ><a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/UkraineWarVideoReport/comments/1ra6v7i/a_factory_in_votkinsk_that_reportedly_helps_to/">A factory in Votkinsk that reportedly helps to produce Iskander missiles has been hit, possibly by a flamingo missile</a><br> by<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/user/ThatGuySK99/">u/ThatGuySK99</a> in<a rel="nofollow" href="https://www.reddit.com/r/UkraineWarVideoReport/">UkraineWarVideoReport</a></blockquote><script async src="https://embed.reddit.com/widgets.js" charset="UTF-8"></script>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/komentare/flamingo-zasahlo-tovarnu-ve-votkinsku/">Úder na 1 400 km nikdo nečekal, Flamingo zasáhlo Rusům strategickou továrnu. Putin ví, že má problém větší, než zvládne</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/08/britsti-vojaci-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/08/britsti-vojaci-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Britští vojáci</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/ruska-stihacka-suchoj-su-57-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruská stíhačka Suchoj Su-57</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/ukrajinska-zahranicni-rozvedka-specialni-jednotka-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Speciální jednotka ukrajinské zahraniční rozvědky</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/02/ukrajinsti-vojaci-gepard-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinští vojáci s protiletadlovým systémem Gepard</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="34802" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/strela-flamingo-odpaleni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/strela-flamingo-odpaleni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Tajný systém Tchaj-wanu s řízenými střelami se po dlouhé době objevil na veřejnosti, která ho hned natočila</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/tchajwansky-system-s-rizenymi-strelami-ohrozuje-cinu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 05 Jan 2026 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Tchaj-wan]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=325326</guid>

	
					<description>Kdyby Čína udeřila na Tchaj-wan, má ve výzbroji střely, jimiž by jí mohl velice citlivě oplácet. Ukázal je po dlouhé době během čínského cvičení.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Čína opakovaně vyhrožuje Tchaj-wanu, který považuje za své území, hrozí mu invazí a ukazuje svou sílu mohutnými cvičeními v jeho blízkosti. Neznamená to však, že by byl zcela bezbranný, a <strong>jednou ze zbraní, jíž se musí Čína obávat, je střela</strong> s plochou dráhou letu Hsiung Feng IIE známá jako HF-2E. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala <a href="https://x.com/RXRoy/status/2006281771432960410" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">informace</a>, že se po dlouhé době objevila na veřejnosti v době velkého cvičení Číny kolem ostrova.</p>



<h2 id="h-tchajwansk-arm-da-st-ely-p-esunovala">Tchajwanská armáda střely přesunovala</h2>



<p>Naprostá většina údajů o tchajwanská střelec Hsiung Feng IIE je přísně utajovaná. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Hsiung_Feng_IIE" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že vstoupila do výzbroje již v roce 2011, ale objevuje se jenom zřídka. Po dlouhé době ji zaznamenali <strong>lidé během nedávného cvičení Číny kolem ostrova</strong>, když se odpalovací systém přesunoval po komunikacích, což ukazuje i video níže. Pravděpodobně proto, aby ho Čína nemohla jednoduše zaměřit a zjistit jeho stanoviště v době nečinnosti.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">Taiwan&#8217;s secretive HF-2E LACM launcher veh spotted on the road reportedly en route to Taitung from Huatung. While captions incorrectly label it as belonging to the ROCN&#8217;s Haifeng AShM brigade, the design of container launcher &amp; trailer bed matches those seen in previous photos. <a rel="nofollow" href="https://t.co/J1iBwKWlUm">pic.twitter.com/J1iBwKWlUm</a></p>— Roy Choo (@RXRoy) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/RXRoy/status/2006281771432960410?ref_src=twsrc%5Etfw">December 31, 2025</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Záběry prozrazují, že odpalovací vozidlo disponuje celkem čtyřmi střelami, a dle předpokladů jich může existovat více verzí. Základní by měla mít dosah 600 kilometrů, i když <a href="https://missilethreat.csis.org/missile/hsiung-feng-iie/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MissileThreat</a> uvádí jenom 200 kilometrů. Naopak střela s prodlouženým doletem <strong>podle některých odborníků zvládne vzdálenost až 1 500 kilometrů</strong>, ale existují i odhady s ještě o zhruba 500 kilometrů delším dosahem. V tomto případě by mohla dokonce zasáhnout Peking, a v případě kratšího doletu by v jejím dosahu byla města jako Šanghaj nebo Hongkong.</p>



<h2 id="h-st-ela-je-p-esn-a-m-r-zn-hlavice">Střela je přesná a má různé hlavice</h2>



<p>Hsiung Feng IIE má používat několik typů hlavic, uvádí <a href="https://www.twz.com/news-features/secretive-taiwanese-land-attack-cruise-missile-seen-on-the-move" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Twz</a>. Má se jednat například o explozivní, protibunkrovou, a nejspíše i kazetovou. Základním typem navádění je GPS, ale systém má mít i tzv. <strong>terénní navádění, což by ho činilo odolným proti rušení</strong>. Odhadovaná přesnost je 10 až 15 metrů. Střela se přitom pohybuje vysokou podzvukovou rychlostí nízko nad terénem, aby byla obtížně detekovatelná, i když ji lze protivzdušnou obranou zničit.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/unik-odhaluje-podrobnosti-o-tanku-t-95/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/t-95-uralvagonzavod-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tank T-95" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Nečekaný únik odhaluje nové podrobnosti o tanku T-95. Rusové navrhli zdaleka nejsilnější tank na světě</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Armádní Zpravodaj se domnívá, že se Hsiung Feng IIE může vlastnostmi blížit americké střele Tomahawk, i když ta je nejspíše o něco přesnější. Pro Čínu to i tak znamená obrovské riziko, protože by mohla cílit třeba <strong>na námořní základny, odkud by vyplouvala lodě směrem k Tchaj-wanu</strong>, a ničit by mohla i letiště a další strategické cíle. Otázkou je, kolik těchto střel Tchaj-wan vlastní a jak schopná by proti nim nakonec byla čínská protivzdušná obrana.</p>



<div class="fb-video" data-href="https://www.facebook.com/reel/1846469245994356/" data-width="750" data-show-text="false"></div>



<p><em>Odpalovací systém střel Hsiung Feng IIE zachycený na Tchaj-wanu</em></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/tchajwansky-system-s-rizenymi-strelami-ohrozuje-cinu/">Tajný systém Tchaj-wanu s řízenými střelami se po dlouhé době objevil na veřejnosti, která ho hned natočila</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/t-95-uralvagonzavod-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/t-95-uralvagonzavod-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tank T-95</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="79899" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/hsiung-feng-iie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2026/01/hsiung-feng-iie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Francie vyděsila Putina. Rafale M odpálil modernizovanou strategickou jadernou střelu, která doletí až do Moskvy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/francie-nasazuje-modernizovane-strely-s-jadernou-havici/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Dec 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[francouzské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[jaderné zbraně]]></category>
		<category><![CDATA[Rafale M]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=323042</guid>

	
					<description>Francie ukázala, že jsou její námořní letouny Rafale M připravené použít modernizovanou střelu s jadernou hlavicí, která doletí stovky kilometrů.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Francie se jako jedna ze dvou západních evropských jaderných mocností pravděpodobně snaží reagovat na ruské strašení jadernými zbraněmi. Tamní ministerstvo obrany se proto uchýlilo k tomu, že veřejně informovalo o <strong>zkušebním odpalu modernizované střely ASMPA-R</strong> z námořního letounu Dassault Rafale M. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že jde o vzkaz prezidentovi <a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimiru Putinovi</a>, ale i jeho nejbližším spolupracovníkům, aby si uvědomil, že evropské země disponují schopností jaderného úderu.</p>



<h2 id="h-asmpa-r-maj-letouny-na-letadlov-lodi">ASMPA-R mají letouny na letadlové lodi</h2>



<p>Odpálení střely ASMPA-R schopné nést jadernou hlavici <a href="https://www.defense.gouv.fr/sites/default/files/ministere-armees/Communiqu%C3%A9_A_Tir%20d%E2%80%99%C3%A9valuation%20des%20forces%20%28TEF%29%20du%20missile%20strat%C3%A9gique%20ASMPA%20r%C3%A9nov%C3%A9%20%28ASMPA-R%29%20par%20la%20Force%20a%C3%A9ronavale%20nucl%C3%A9aire%20%28FANU%29.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">označilo</a> francouzské ministerstvo obrany za pokračování modernizace strategických jaderných sil. Již od roku 2023 ji užívá pozemní letectvo, a <strong>v současné době se dostává i do výzbroje letectva námořního</strong>. Moderní střely s hlavicemi tak pravděpodobně budou na jediné francouzské letadlové lodi, Charles de Gaulle, díky čemuž je země bude moci nasadit v podstatě kdekoliv po světě.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/novorossijsk-utok-na-ponorku-kilo/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/ponorka-tridy-kilo-iran-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Íránská ponorka třídy Kilo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Satelitní snímek ukazuje úspěch, který se jen tak nevidí. Ukrajinci tvrdě udeřili na ruskou bojovou ponorku</h1></div>

	</a>
</div>



<p>ASMPA-R je modernizací starší střely ASMP. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Air-sol_moyenne_port%C3%A9e" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že je schopna nést modernizovanou hlavici o výtěžnosti až 300 kilotun, což z ní dělá velmi silnou strategickou jadernou zbraň. Jedná se o <strong>střelu s plochou dráhou letu poháněnou náporovým proudovým motorem</strong> vysokou rychlostí až Mach 3; bude tedy obtížně sestřelitelná. Oproti starším typům střel má mít i delší dosah – ten je utajovaný, ale <a href="https://www.twz.com/air/frances-new-nuclear-armed-supersonic-cruise-missile-seen-clearly-for-the-first-time" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Twz</a> ho ale odhaduje na zhruba 600 km.</p>



<h2 id="h-ka-d-rafale-m-unese-jednu-st-elu">Každý Rafale M unese jednu střelu</h2>



<p>Užitý letoun Rafaele M je variantou klasického Dassault Rafale 4,5. generace, ale je upraven pro starty z letadlových lodí. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dassault_Rafale" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že má zesílenou konstrukci a upravený podvozek, aby <strong>mohl startovat za pomoci katapultu z nosičů typu CATOBAR</strong>. Letoun je dokonce jediným neamerickým, který má certifikaci k tomu, aby mohl operovat i z amerických letadlových lodích. Unese přitom jednu střelu ASMPA-R a pohybuje se rychlostí až Mach 1,8.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale-1024x576.jpg" alt="Letouny Dassault Rafale na palubě letadlové lodi Charles de Gaulle" class="wp-image-308959" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se souhlasem Víta Lukáše</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Letouny Dassault Rafale M na palubě letadlové lodi Charles de Gaulle</em></figcaption></figcaption>


<p>Armádní Zpravodaj se domnívá, že se Francie informováním o použití střel snaží vzkázat Rusku, jehož propaganda často hrozí Evropě použitím jaderných zbraní. Její chování je tak v podstatě <strong>jedním z kroků jaderného odstrašení</strong>, kdy je další jaderné mocnosti dáváno najevo, že pokud by se pokusila atomovky nějakým způsobem použít, přijde tvrdá odpověď. Dosah ASMPA-R je takový, že může třeba z území Pobaltí zasáhnout <a href="/tag/moskva/">Moskvu</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/francie-nasazuje-modernizovane-strely-s-jadernou-havici/">Francie vyděsila Putina. Rafale M odpálil modernizovanou strategickou jadernou střelu, která doletí až do Moskvy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/ponorka-tridy-kilo-iran-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/ponorka-tridy-kilo-iran-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Íránská ponorka třídy Kilo</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">charles-de-gaulle-rafale</media:title>
			<media:description type="html">Letouny Dassault Rafale M na palubě letadlové lodi Charles de Gaulle</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/charles-de-gaulle-rafale-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="22175" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/asmpa-r-na-rafale-m-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/12/asmpa-r-na-rafale-m-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin žasne, k čemu se Němci odvážili, je zmatený. Dodají Ukrajině střely s dlouhým doletem k ničení jeho cenných cílů</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nemci-dodaji-ukrajincum-strely-s-dlouhym-dosahem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 20 Nov 2025 15:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Evropa]]></category>
		<category><![CDATA[Friedrich Mertz]]></category>
		<category><![CDATA[NATO]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela Taurus KEPD 350]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=319306</guid>

	
					<description>S těžkou hlavou pozoruje Vladimir Putin nové odhodlání Němců dodat Ukrajincům střely s dlouhým dosahem, aby mohli ničit vysoce odolné cíle.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zatímco na začátku války proti Ukrajině chránilo mnoho ruských cílů vzdálenost, event. i odolnost, karta se postupně obrací, a <a href="/tag/nemecko/">Němci</a> hodlají ještě více potvrdit. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z proslovu jejich kancléře Friedricha Mertze, který dle <a href="https://www.aa.com.tr/en/europe/germany-says-ukraine-to-get-long-range-missiles/3748327#" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AA</a> uvedl, že <strong>dodají Ukrajincům střely s dlouhým dosahem</strong>, aby pomohly bojovat proti ruské invazi. Je nadevše jasné, že to musí ruského prezidenta <a href="/tag/vladimir-putin/">Vladimira Putina</a> štvát, jelikož se proti tomu dříve silně ohrazoval.</p>



<h2 id="h-st-ely-taurus-nechce-putin-vid-t-n-mecku-vyhro-oval">Střely Taurus nechce Putin vidět, Německu vyhrožoval</h2>



<p>Armádní Zpravodaj považuje změnu postoje německého kancléře za překvapivou, jelikož ještě v polovině roku <a href="/zpravodajstvi/taurus-ukrajina-opet-nedostane/">striktně odmítal dodání střel Taurus KEPD-350</a>. Na druhou stranu <strong>není jasné, zda budou mezi dodávkami právě ty</strong>, ale jeví se to jako pravděpodobné, protože moc jiných možností není. Má sice střelu RBS-15 s dosahem až 250 km, ale o tu zřejmě nepůjde.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/atacms-zasahla-baltimore/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpálení rakety MGM-140 ATACMS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruskou základnu se strategickým letectvem zasáhla balistická raketa ATACMS. Poprvé za vlády Donalda Trumpa – je to vzkaz</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je totiž určena pro námořnictvo, a Ukrajina nejspíše nemá žádný vhodný odpalovač. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Future_equipment_of_the_German_Army" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> potom uvádí, že Německo <strong>vyvíjí střelu JFS-M pro raketomety M270, jimiž ukrajinská armáda disponuje</strong>, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_equipment_of_the_Armed_Forces_of_Ukraine" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, ale zatím nejsou informace, že by byla zavedena. <a href="https://www.edrmagazine.eu/the-joint-fire-support-missile-an-mlrs-launched-cruise-missile-by-mbda" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EDR</a> nicméně připomíná, že byla představena roku 2022 a vývoj měl trvat 3 až 5 let.</p>



<p>Nelze se tedy než domnívat, že Němci skutečně dodají <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajincům</a> právě střely <a href="/tag/rizena-strela-taurus-kepd-350/">Taurus</a>, což bude pro Rusy představovat výzvu i komplikace. Fabian Hoffman, výzkumný pracovník na univerzitě v Oslu se specializací na raketové technologie, v květnu 2025 <a href="https://kyivindependent.com/sending-taurus-to-ukraine-end-of-german-fear-and-escalation-angst/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">sdílel</a> názor, že jde o <a href="/zpravodajstvi/rozhovor-rusko-problem-taurus/">nejlepší střelu s plochou dráhou letu</a> mezi západními zeměmi, a znamenala by „game-changer“.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusky-dron-osm-km-v-rumunsku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/nemecky-eurofighter-typhoon-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Německý Eurofighter Typhoon" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Stíhačky odstartovaly s povolením střílet. Žádný omyl, ruský letoun vletěl 8 km do vzdušného prostoru NATO</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Má podle něj dolet až 800 km, i když Wikipedia a jiné zdroje uvádí nejčastěji do 550 km, ovšem unikátní je její 480kg hlavice. Je speciálně navržena proti odolným cílům, kdy její <strong>první výbuch nejdříve prorazí povrchovou vrstvu</strong> (beton, ocel, zeminu…), čímž oslabí konstrukci a vytvoří otvor pro hlavní nálož, která vnikne hluboko do struktury a vybuchne uvnitř, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Taurus_KEPD_350" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>



<p>Dokáže tedy zničit například Krymský most, na nějž jiné střely, alespoň dle Fabiana Hoffmana, nestačí. <em>„Měsíce úzce spolupracujeme s ukrajinskou vládou na projektech týkajících se dlouhodobé palebné schopnosti, jak tomu technicky říkáme. Ukrajinská armáda bude těmito zbraňovými systémy vybavena,“</em> sdělil německý kancléř Friedrich Merz na společné tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem v Berlíně.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/sergej-chemezov-export-ruskych-zbrani-klesl-o-polovinu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/su-57-ruskeho-letectva-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Su-57 ruského letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko přiznalo hořkou prohru. Vývoz jeho zbraní klesl o 50 %, přestávají být žádané – právem</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vladimir Putin přitom již dříve vyslal Německu jasní <a href="https://www.youtube.com/watch?v=N7ImzGFaMv4" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">varování</a>, že pokud dodá Ukrajině střely Taurus, znamená to válku a konec „nestrannosti“, ačkoliv je <strong>dlouhodobě podporuje již delší dobu. Jenomže jak se zdá</strong>, Němcům dochází trpělivost – stejně jako jiným – a chtějí vytvářet na <a href="/tag/rusko/">Rusko</a> větší tlak, aby ho tak přinutili <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">válku proti Ukrajině</a> ukončit.</p>



<p><em>„Dohodli jsme se, že detaily již veřejně probírat nebudeme, protože věříme, že je nezbytná určitá míra nejasnosti – zejména pro ruskou stranu – ohledně rozsahu naší vojenské podpory v této oblasti,“</em> vysvětlil kancléř. <em>„A budeme pokračovat v následujících týdnech a měsících, pokud bude třeba, včetně výroby takových zbraňových systémů přímo na Ukrajině,“</em> dodal.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-odbouchlo-polskou-zeleznici-mika/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/rusky-vlak-cisternovy-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský cisternový vlak" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ruské speciální služby napadly člena NATO. Sabotáž polské železnice narušuje dodávky zbraní na Ukrajinu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je tedy patrné, že Vladimir Putin vlastně neví, co může nebo nemůže očekávat. Německu, ale i dalším západním zemím, to dává <strong>výhodu, protože ho mohou dodávkami některých zbraní zaskočit</strong>. Ruská PVO, ani jiné složky, se nebudou schopny připravit, ačkoliv je zřejmé, že rozvědka polohu alespoň některých zbraní odhalí dříve, než budou nasazeny.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nemci-dodaji-ukrajincum-strely-s-dlouhym-dosahem/">Putin žasne, k čemu se Němci odvážili, je zmatený. Dodají Ukrajině střely s dlouhým doletem k ničení jeho cenných cílů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/atacms-odpaleni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpálení rakety MGM-140 ATACMS</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/nemecky-eurofighter-typhoon-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Německý Eurofighter Typhoon</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/su-57-ruskeho-letectva-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Su-57 ruského letectva</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/rusky-vlak-cisternovy-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský cisternový vlak</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="51912" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: Tatra se na Ukrajině „blýskla“ a Rusům se to nelíbí. Vojáci díky ní pokřtili střely Dlouhý Neptun</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-odpalila-dlouhy-neptun-tatra/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 15 Nov 2025 05:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[protilodní střela Neptun]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=318410</guid>

	
					<description>Velkým testem prošla ukrajinská střela Dlouhý Neptun s dosahem až 1 000 km. Odpálena byla z nové platformy na podvozku Tatra, která je známá již od předchůdce.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě před několika lety si mohla ukrajinská armáda nechat o zbraních dlouhého doletu zdát, ale v posledních letech investovala do jejich vývoje značné prostředky, a jedním z výsledků je <strong>Dlouhý Neptun, který doletí až 1 000 km daleko</strong>. Redakci Armádního Zpravodaje přitom neuniklo, že se střelu podařilo odpálit ze zcela nové platformy na podvozku od české Tatry. <a href="https://x.com/ZelenskyyUa/status/1989263073912533171" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Oznámil</a> to prezident Volodymyr Zelenský 14. listopadu 2025 a současně sdílel i záběry (níže).</p>



<h2 id="h-odstartuje-z-podvozku-tatra-a-zas-hne-na-1-000-km">Odstartuje z podvozku Tatra a zasáhne na 1 000 km</h2>



<p>Dlouhý Neptun je pro Ukrajinu velmi důležitá střela, jelikož jí umožňuje údery v hloubi ruského území na dlouhou vzdálenost. <strong>Vychází přitom z původně protilodní R-360 Neptun</strong>, která se proslavila hlavně <a href="/zpravodajstvi/moskva-amerika-potopeni-nechtela/">potopením ruského křižníku Moskva</a> v Černém moři. Její dosah je však podle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/R-360_Neptune" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> pouze 280 km, zatímco hlavice váží 150 kg, což nestačilo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rumunsko-muze-koupit-kf-51-misto-abramsu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/kf51-panther-tank-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tank KF51 Panther" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Velkou zbrojní zakázku mohou Američanům vyfouknout Němci. Nabídli Rumunsku stovky tanků budoucnosti KF51</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Spousta ruských cílů byla dlouhou dobu v bezpečí právě díky rozloze země, ale to se postupně změnilo díky dalekonosným dronům, například <strong>An-196 Liutyi, a poté rovněž díky střelám s delším dosahem</strong> – ani západní jako Storm Shadow však nestačily, protože doletěly max. 500 km – a tak si Ukrajinci vyvinuli vlastní – FP-5 Flamingo, a současně Dlouhý Neptun.</p>



<p>Ten má dosah až 1 000 km, což znamená, že ohrožuje od hranic Ukrajiny třeba Kazaň, Moskvu nebo Petrohrad, stejně jako další významné cíle v západním Rusku. Její hlavice byla navíc posílena na <strong>260 kg, takže zničí i mnohem odolnější objekty</strong>. Její ničivost sice nelze srovnávat se Storm Shadow, která má hlavici těžkou 450 kg, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Storm_Shadow" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, ale zase doletí 2krát dále.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-ztratilo-su-30sm-karelie/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/su-30sm-suchoj-ruskeho-letectva-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Suchoj Su-30SM ruského letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>U hranic NATO spadl ruský stíhací letoun Su-30SM a oba piloti zahynuli. Jde o těžkou ztrátu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ačkoliv už Ukrajinci použili Dlouhý Neptun dříve, teprve teď pro něj měli vyvinout novou odpalovací platformu založenou na podvozku Tatra. Vypadá to na třínápravovou Tatru 815-7, s níž experimentovali dříve u R-360, a <strong>nakonec se odvděčila i pro větší střelu</strong>. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Tatra_815-7" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> doplňuje, že je v provozu od roku 2007 a nabízí výkon 300 kW, max. rychlost 115 km/h a možnost brodění do hloubky 1,5 m. Užívá ji též česká, slovenská nebo chorvatská armáda a další.</p>



<p>Na podvozku Tatra mají být konkrétně dva kontejnery se střelami Dlouhý Neptun, z nichž každá měří na délku 6 metrů a 50 centimetrů v průměru. Její navigační systém pak umožňuje let nad obtížným terénem a <strong>sledování trasy bez satelitní navigace</strong>, stejně jako zaměřování pozemních objektů, ale technické podrobnosti se nepodařilo nikde dohledat. Odpal střel z videa je spojován s <a href="/zpravodajstvi/novorossijsk-utok-desitek-dronu/">úderem ze 14. listopadu 2025 na Novorossijsk</a>, který mohutně hořel.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Україна запустила по об’єктах Росії ракети «Довгий Нептун» з нової пускової установки" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Xg4s-BYzjAw?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Odpal střely Dlouhý Neptun na ruské pozice, nejspíše na Novorossijsk vzdálený nejméně 600 km od ukrajinských hranic (zveřejněno 14. listopadu 2025)</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-odpalila-dlouhy-neptun-tatra/">Video: Tatra se na Ukrajině „blýskla“ a Rusům se to nelíbí. Vojáci díky ní pokřtili střely Dlouhý Neptun</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Xg4s-BYzjAw" duration="9">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Xg4s-BYzjAw" />
			<media:title type="html">(Video) Tatra na Ukrajině zářila, Rusy z ní zasáhl Dlouhý Neptun</media:title>
			<media:description type="html">Velkým testem prošla ukrajinská střela Dlouhý Neptun s dosahem až 1 000 km. Odpálena byla z nové platformy na podvozku Tatra.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/xg4s-byzjaw.jpg" />
			<media:keywords>protilodní střela Neptun,řízená střela,Rusko (Ruská federace),střela s plochou dráhou letu,Ukrajina,ukrajinská armáda,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/kf51-panther-tank-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/03/kf51-panther-tank-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tank KF51 Panther</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/su-30sm-suchoj-ruskeho-letectva-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Suchoj Su-30SM ruského letectva</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="26792" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusové to tají, ale odborníci prozradili, kolik skutečně stojí nejobávanější ruské střely Kinžal, Kalibr nebo Iskander</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/cena-nejobavanejsich-ruskych-strel/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 12 Nov 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výzbroj]]></category>
		<category><![CDATA[9K720 Iskander]]></category>
		<category><![CDATA[balistická raketa]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[hypersonická balistická raketa Ch-47M2 Kinžal]]></category>
		<category><![CDATA[hypersonická zbraň]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[ruské námořnictvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela Kalibr]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=317929</guid>

	
					<description>Rusko používá proti Ukrajině různé typy sofistikovaných, a hlavně velmi ničivých střel a raket. Jejich výroba stojí Kreml obří částky a rozpočet tak silně zatěžují.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rusko v podstatě denně během své agrese proti Ukrajině odstřeluje její území různými střelami s plochou dráhou letu a balistickými raketami. Jde o sofistikované zbraně, často se rovnající světové špičce, <strong>s nimiž způsobuje materiální škody i zabíjí civilisty</strong>. Na druhou stranu jsou ale extrémně drahé. Redakce Armádního Zpravodaje je na základě známých skutečností přesvědčena, že je jejich výroba pro ruský obranný rozpočet velikou zátěží.</p>



<h2 id="h-jedin-st-ela-stoj-des-tky-milion-korun">Jediná střela stojí desítky milionů korun</h2>



<p>Kolik přesně a jakých raket nebo střel je Rusko schopné vyprodukovat, je tajný údaj, ale některých určitě stovky ročně. Informace, s nimiž přišel <a href="https://militarnyi.com/en/articles/from-kalibr-to-kinzhal-how-much-do-russian-missiles-really-cost/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Militarnyi</a> na základě smluv mezi ruskou vládou a výrobci, přitom <strong>naznačují, že rozhodně nejde o levné zbraně</strong> – jeden kus stojí i desítky milionů korun. Údaje samozřejmě nelze ověřit, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že mohou svědčit o tom, že Rusko na bombardování Ukrajiny vynakládá obří sumy.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-1024x576.jpg" alt="9K720 Iskander" class="wp-image-227368" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>9K720 Iskander</em></figcaption></figcaption>


<p>Příkladem může být ze země odpalovaná střela s plochou dráhou letu Iskander-K, která existuje ve dvou variantách s dosahem 500 km, a pak přes 2 000 km. První z nich má stát <strong>až 31,4 milionů korun, druhý pak až 37,6 milionů korun</strong>. V rodině Iskanderů však existují i balistické rakety, označované jsou jako Iskander-M, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/9K720_Iskander" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, jejichž verze se liší například hlavicí. Cenově se potom pohybují od 50 do 63 milionů korun.</p>



<h2 id="h-cena-kin-alu-se-bl-100-milion-m-k">Cena Kinžalu se blíží 100 milionům Kč</h2>



<p>K dalším druhům patří střely a rakety odpalované z letadel. Nejznámější z nich je střela Ch-101 užívaná na strategických bombardérech, jejíž dolet vychází na 3 500 kilometrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kh-101" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Ruské letectvo přitom <strong>platí za každou 42 až 50 milionů korun</strong>. Z letounů je potom odpalovaná i pseudobalistická raketa Ch-47M2 Kinžal označovaná Ruskem za hypersonickou, která je na tom ještě hůře – cenovka totiž šplhá až na 94,1 milionů korun.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ceske-houfnice-dita-ukazuji-rusum-technologickou-prevahu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/10/dita-houfnice-miri-stranou-sterk-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Česká kolová houfnice DITA" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>České houfnice DITA ukazují Rusům technologickou převahu. Kdysi věrný odběratel si jich objednal hned 70</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Skutečnou hypersonickou zbraní je pak střela odpalovaná buď z plavidel nebo ze systému pobřežní ochrany 3M22 Zircon. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/3M22_Zircon" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že má <strong>dosahovat rychlosti až Mach 9 a dolet je 1 000 kilometrů</strong>. Cena jedné ovšem dosahuje 109 až 117 milionů korun. Námořnictvo tak vyjde levněji používat podzvukové střely s plochou dráhou letu Kalibr. Jejich cena je kolem 42 milionů korun, a navíc je lze odpalovat z hladinoných plavidel i některých ponorek.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Russia shows off Zircon hypersonic cruise missile" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/wL3vnHtIPzs?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Test střely 3M22 Zircon</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/cena-nejobavanejsich-ruskych-strel/">Rusové to tají, ale odborníci prozradili, kolik skutečně stojí nejobávanější ruské střely Kinžal, Kalibr nebo Iskander</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/wL3vnHtIPzs" duration="23">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/wL3vnHtIPzs" />
			<media:title type="html">Tají to, ale odborníci prozradili, kolik stojí nejobávanější ruské střely</media:title>
			<media:description type="html">Rusko má ve výzbroji vyspělé střely a rakety, s nimiž může ničit cíle uvnitř Ukrajiny. Uniklé údaje ukazují, že nejde o levné bombardování.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/wl3vnhtipzs.jpg" />
			<media:keywords>9K720 Iskander,balistická raketa,Ch-101, řízená střela,hypersonická balistická raketa Ch-47M2 Kinžal,hypersonická zbraň,ruská armáda,ruské letectvo,ruské námořnictvo,Rusko (Ruská federace),střela Kalibr,střela s plochou dráhou letu</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">9k720-iskander-ruska-raketa</media:title>
			<media:description type="html">9K720 Iskander</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/9k720-iskander-ruska-raketa-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/10/dita-houfnice-miri-stranou-sterk-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Česká kolová houfnice DITA</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="45321" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/10/ch-101-ruska-strela-bombarder-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin není spokojený, Britové dodali Ukrajincům střely Storm Shadow. Právem se jich bojí, doletí až do Moskvy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/velka-britanie-dodala-ukrajine-dalsi-strely-storm-shadow/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 04 Nov 2025 10:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[střela Storm Shadow]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=316901</guid>

	
					<description>S přicházející zimou mohou Rusové zintenzivnit útoky, tak Velká Británie poslala Ukrajině na obranu novou várku střel Storm Shadow. Doletí až do Moskvy.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Některé zbraně jsou přirozeně nebezpečnější než jiné, a jestli může Rusům něco vadit, jsou to dodávky těch vysoce ničivých ze Západu, proti nimž není snadná obrana. Redakce Armádního Zpravodaje <strong>dává za příklad střely Storm Shadow s plochou dráhou letu</strong>, které dodává Ukrajina v rámci pomoci Velká Británie. Agentura <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2025-11-03/uk-sends-ukraine-more-storm-shadow-missiles-to-strike-in-russia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Bloomberg</a> přitom uvedla, že dostala před zimou novou várku, aby mohla zasahovat ruské strategické cíle vysoké hodnoty.</p>



<h2 id="h-ohro-uje-odoln-c-le-v-dosahu-je-i-moskva">Ohrožuje odolné cíle, v dosahu je i Moskva</h2>



<p>Storm Shadow (stejnou má Francie, akorát ji označuje SCALP EG) patří mezi nejsilnější zbraně, jaké ukrajinská armáda od západních spojenců získala. Jedná se o střelu s <strong>plochou dráhou letu, která se pohybuje ve výšce asi 30 až 50 metrů</strong>, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Storm_Shadow" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, díky čemuž se vyhýbá radarům a je obtížné ji sestřelit, ačkoliv to není nemožné. Má však velkou šanci proniknout PVO.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/americane-planuji-zakrocit-proti-radikalum-v-nigerii/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/boko-haram-bojovnici-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Členové Boko Haram u hořící vesnice" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Američané jsou připraveni rozpoutat novou válku, aby zakročili proti muslimům v Nigérii, která má obří nerostné bohatství</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vyvinuta byla pro přesné údery na vysoce hodnotné a odolné pozemní cíle, proti nimž má také speciálně navrženou dvoustupňovou hlavici typu BROACH (Bomb Royal Ordnance Augmented CHarge), kdy <strong>nejprve menší tvarovaný výbuch vytvoří v cíli díru</strong> – prorazit dokáže i několik metrů pancéřování / železobetonu – a po krátkém zpoždění následuje hlavní průbojná nálož. Ta díky tomu s větší silou pronikne dovnitř, kde detonuje, čímž maximalizuje škody.</p>



<p>Hmotnost hlavice je 450 kg, zatímco celá střela váží 1 300 kg, potvrzuje <a href="https://www.armyrecognition.com/military-products/army/missiles/cruise-missiles/storm-shadow-scalp-long-range-air-launched-attack-cruise-missile-data" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyRecognition</a>. Ohroženy jsou pak cíle v dosahu <strong>550 km, což znamená, že je z Ukrajiny dostupná i Moskva</strong>. Odpalovat ji může ze západních letounů Panavia Tornado nebo Eurofighter Typhoon, z těch ukrajinských pak Suchoj Su-24 nebo Mirage 2000. Její přesnost je navíc mimořádně vysoká.</p>



<p>Využívá totiž kombinaci TERPROM, GPS a inerciálního navádění, stejně jako elektro-optické, což jí zajišťuje také <strong>vysokou šanci na průnik protiraketovou obranou na velkou vzdálenost</strong>. Je tedy pochopitelné, že musí dělat nová dodávka střel Storm Shadow, kterých vzniká jenom omezené množství, Rusům starost; kdo by tvrdil, že ne, zjevně si neuvědomuje jejich sílu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kleine-brogel-sledovaly-tri-drony/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/kleine-brogel-belgie-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Letecká základna Kleine Brogel" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>NATO ukazuje laxní přístup. Belgičanům kroužily drony nad taktickou základnou s jadernými pumami, ale nesestřelili je</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Účastníci rozhovoru, na něž se odvolává Bloomberg, poznamenali, že rozhodnutí o nové dodávce bylo učiněno s cílem zajistit, aby <strong>Ukrajina měla dostatečné zásoby před zimním obdobím</strong>, jelikož se Londýn domnívá, že právě v této době může Kreml zintenzivnit útoky na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Není ovšem jasné, v jakém počtu je měla získat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/velka-britanie-dodala-ukrajine-dalsi-strely-storm-shadow/">Putin není spokojený, Britové dodali Ukrajincům střely Storm Shadow. Právem se jich bojí, doletí až do Moskvy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/boko-haram-bojovnici-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/boko-haram-bojovnici-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Členové Boko Haram u hořící vesnice</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/kleine-brogel-belgie-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Letecká základna Kleine Brogel</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="68391" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/storm-shadow-velka-britanie-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/storm-shadow-velka-britanie-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Ukrajinci použili střely Flamingo proti Rusům už 9krát.“ Zelenský vyvrací spekulace, že nejsou aktivní</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-pouzito-devetkrat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 02 Nov 2025 14:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[Volodymyr Zelenskyj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=316656</guid>

	
					<description>Jde o klíčovou zbraň, která dokáže zasáhnout ruské cíle na 3 000 km. Zelenský potvrdil, že ji Ukrajina použila už několikrát, ačkoliv tomu mnozí nevěří.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jednou ze zásadních zbraní ukrajinské armády, která může změnit průběhu války, je střela s plochou dráhou letu Flamingo. Zprávy o ní se objevily již před nějakou dobu, ale pořád není moc vidět, což <strong>vede mnohé k tvrzení, že není provozuschopná</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje o jejím nasazování informovala několikrát, a z vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro <a href="https://www.lefigaro.fr/international/une-production-ingenieuse-et-artisanale-flamingo-le-missile-qui-veut-changer-la-donne-en-ukraine-20251031" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LeFigaro</a> vyplývá, že byla prozatím nasazena už nejméně 9krát.</p>



<h2 id="h-zasahuje-na-3-000-km-a-p-sob-obrovsk-kody">Zasahuje na 3 000 km a působí obrovské škody</h2>



<p>Flamingo, celým názvem FP-5 Flamingo, je vlastně z nouze vyvinutá střela s plochou dráhou letu, u níž byl kladen důraz na nízkou cenu a co <strong>nejjednodušší výrobu, ovšem při dodržení doletu v tisících kilometrů</strong>, během něhož dopraví silnou hlavici. A to se povedlo, jelikož uletí až 3 000 km a unese 1 150 kg, zatímco celá váží 6 tun a měří 6 metrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/hitlerova-zlata-pistole/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/hitlerova-zlata-zbran-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Hitlerova zlatá zbraň Walther PPK" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Hitlerova zlatá pistole: Ukradli mu ji, když vojáci nehlídali. Válečná trofej má dnes cenu pokladu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Její cena je potom nejspíše kolem 500 tisíc dolarů, což je v přepočtu 10,7 milionů korun. Oproti řadě alternativ tedy několikrát méně. Pro Ukrajinu jde o <strong>klíčovou zbraň, protože ohrozí všechny ruské cíle až na západní Sibiři</strong>, kde dokáže poškodit nebo zničit například zbrojovky, muniční sklady, bunkry, kasárny, velitelství apod., k čemuž má dostatečně silnou hlavici.</p>



<p>Redakce Armádního Zpravodaje si nicméně všimla, jak mnoho lidí v diskuzích tvrdí, že vlastně není žádnou hrozbou, protože Rusové zničili továrnu na její výrobu. Je však důležité vnímat, že <strong>i kdyby to byla pravda, lze vybudovat novou</strong> – a produkce nejspíše také probíhá na více místech, právě z tohoto důvodu – a že pochází řada komponent ze zahraničí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/francie-ke-ochotna-dodat-ukrajine-rafale/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/rafale-m-pristani-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Rafale M během přistání" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putin s obavami sleduje slib Francouzů. Jsou připraveni Ukrajině dodat Rafale v nejvyšší modernizaci</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Je to navíc jenom několik dní, co se na internetu objevily <a href="/zpravodajstvi/rusove-natocili-udajne-flamingo/">záběry zveřejněné ruskými médii</a>, na nichž má být právě FP-5 Flamingo za letu – jinými slovy, <strong>její použití je potvrzeno ze zdroje, kde by to čekal málokdo</strong>. Je ovšem pravdou, že je těch případů zatím spíše méně než více, což má ale vysvětlení – střel není dostatek a výroba běží teprve krátkou dobu.</p>



<p>Armádní Zpravodaj o ní informoval 22. srpna 2025, kdy byl novinář Efrem Lukatsky pozván přímo do <a href="/zpravodajstvi/flamingo-predstaveni/">továrny na její výrobu</a>. Ukrajina se přitom nechala slyšet, že <strong>chce nejdříve nashromáždit stovky až tisíce kusů</strong>, a poté podniknout masivní útok, aby Rusko ochromilo. Zatím se tak zdá, že probíhá spíše její testování v různých situacích a proti různým cílům.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-dodalo-ugande-zenijni-vybaveni/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/rusko-dodalo-ugande-zenijni-vybaveni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Rusko dodalo Ugandě ženijní vybavení" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>I když je Rusko uprostřed války a samo nemá kde brát, dodalo Ugandě těžkou vojenskou techniku</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Nejspíše to bude z důvodu, aby se podařilo vychytat všechny nedostatky a zjistit, jak nejlépe proklouznout ruskou PVO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský potvrdil, že <strong>Ukrajinci nasadili střelu Flamingo v již nejméně 9 případech</strong> – poprvé to bylo na <a href="/zpravodajstvi/flamingo-arjansk/">pohraniční základnu</a> bezpečnostní služby Ruska na Krymu, kde bylo po jejich útoku <a href="/zpravodajstvi/armjansk-satelitni-snimek-zasahu-centra-fsb/">vyfoceno několik kráterů</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-pouzito-devetkrat/">„Ukrajinci použili střely Flamingo proti Rusům už 9krát.“ Zelenský vyvrací spekulace, že nejsou aktivní</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/hitlerova-zlata-zbran-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/11/hitlerova-zlata-zbran-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hitlerova zlatá zbraň Walther PPK</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/rafale-m-pristani-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Rafale M během přistání</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/rusko-dodalo-ugande-zenijni-vybaveni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Rusko dodalo Ugandě ženijní vybavení</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="62148" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nový strašák proti Rusku: Ukrajinci představili novou verzi střely Neptun s „vypoulením“, díky němuž ho zasáhne na nových místech</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/neptun-s-vypoulenim/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 23 Oct 2025 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[protilodní střela Neptun]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=314829</guid>

	
					<description>Nová verze osvědčené ukrajinské střely Neptun má vypoulení, jemuž odborníci připisují dva významy, ale nejspíše zajišťuje prodloužený dolet.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jednou z nejznámějších špičkových ukrajinských zbraní je řízená střela R-360 Neptun. V základní verzi je protilodní, a proslavila se hlavně <a href="/zpravodajstvi/moskva-amerika-potopeni-nechtela/">potopením křižníku Moskva</a>, chlouby ruského námořnictva. Ukrajinci ji však předělali i na <strong>střelu schopnou přesného zásahu pozemních cílů</strong>, a také pokračují v jejích úpravách, aby jí prodloužili dolet, a mohli tak ohrožovat rozlehlé Rusko hluboko v týlu. Redakce Armádního zpravodaje zaznamenala <a href="https://x.com/Denys_Shmyhal/status/1975513512370700479" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">informace</a> ukrajinského ministra obrany, Denise Šmihala, o existenci nové verze s viditelným vypoulením.</p>



<h2 id="h-nov-neptun-by-m-l-dolet-t-d-le">Nový Neptun by měl doletět dále</h2>



<p>Ukrajinská střela Neptun vychází ze sovětské protilodní Ch-35, a do výzbroje ukrajinské armády se dostala někdy na začátku roku 2022. Jelikož se osvědčila, byla nakonec upravena i proti pozemním cílům – byla třeba změnit navádění, a vznikla i její <strong>varianta RK-360L Neptun-D známá pod označením Dlouhý Neptun</strong> – ta je delší než původní střela a má díky tomu dosah až 1 000 km. U nejnovější verze ještě není označení známé, ale měla by mít dosah větší než 280 kilometrů u klasického Neptunu, ale menší než dlouhý Neptun, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/R-360_Neptune" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/american-mysli-si-ze-jsem-zoldak-nato/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajinsky-vojak-cz-bren-2-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinský voják s CZ BREN 2" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Co nápadně odlišuje novou verzi Neptunu od té staré, jsou výrazné výstupky na bocích. Podle předpokladů slouží jako dodatečné palivové nádrže, díky čemuž má proudový motor šanci déle pracovat, takže střela jednoduše doletí do delší vzdálenosti. Armádnímu zpravodaji se <strong>nepodařilo objevit oficiální údaj o tom, jaký by měl dolet být</strong>, ale každý kilometr navíc znamená, že se v dosahu vylepšeného Neptunu nachází nové ruské cíle hlouběji ve vnitrozemí.</p>



<h2 id="h-vylou-ena-nen-ani-v-t-hlavice">Vyloučena není ani větší hlavice</h2>



<p>Klasická střela Neptun má hlavici o hmotnosti 150 kg. <a href="https://www.twz.com/news-features/new-bulged-neptune-cruise-missile-variant-emerges-in-ukraine" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Twz</a> však přišel i s druhým vysvětlením vypoulení na bocích u té nové – mohla tam být přesunuta část paliva z vnitřního prostoru, a <strong>ušetřené místo být využito ke zvětšení hlavice</strong>, i když tuto možnost považuje za mnohem méně pravděpodobnější než prodloužení doletu. Obě varianty ale znamenají, že má Ukrajina k dispozici zbraň s vylepšenými schopnostmi pro zasahování ruských strategických cílů.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela-1024x576.jpg" alt="Střela systému R-360 Neptun" class="wp-image-231612" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Uživatel VoidWanderer / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Střela systému R-360 Neptun</em></figcaption></figcaption>


<p>O Neptunu se ví, že již zasáhl minimálně 50 cílů na území Ruska, a dá se předpokládat, že v tom bude pokračovat. Záležet samozřejmě bude na tom, kolik střel bude ukrajinský průmysl schopen vyrobit. Upravená verze s přídavnými nádržemi <strong>může být výrazně levnější než mnohem větší Dlouhý Neptun</strong>, což by Ukrajincům umožnilo zasahovat cíle na delší vzdálenosti, i když pravděpodobně ne na 1 000 kilometrů. Navíc častěji a levněji než dosud.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/neptun-s-vypoulenim/">Nový strašák proti Rusku: Ukrajinci představili novou verzi střely Neptun s „vypoulením“, díky němuž ho zasáhne na nových místech</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajinsky-vojak-cz-bren-2-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajinsky-vojak-cz-bren-2-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinský voják s CZ BREN 2</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Neptun-R-360-strela</media:title>
			<media:description type="html">Střela systému R-360 Neptun</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/neptun-r-360-strela-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="43669" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/vypouleny-neptun-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/vypouleny-neptun-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: F-16 prokazuje na Ukrajině velkou efektivitu. Pilot natočil, jak funguje v roli PVO. Co útok, to přesný sestřel</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinska-f-16-strelami-nici-vzdusne-cile/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Oct 2025 04:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Události]]></category>
		<category><![CDATA[F-16]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[ruský dron]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<category><![CDATA[video]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=314877</guid>

	
					<description>Ukrajinská F-16 může i ve své starší verzi bojovat s nepřátelskými letadly, ale mnohem častěji sestřeluje řízené střely a drony.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinské letectvo má ve výzbroji již nějakou dobu starší letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon, s nimiž se brání ruské invazi. Slouží v mnoha úlohách, například v boji s ruskými <strong>letadly, ale k tomu moc nedochází, drony a střelami</strong>. Nasazovány jsou potom také k bombardování pozic klouzavými pumami. Redakce Armádního Zpravodaje nalezla <a href="https://www.youtube.com/shorts/3pPR0jBSb50" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">video</a> (níže), na němž pilot ukrajinské F-16 v roli PVO ničí ruské drony nebo střely.</p>



<h2 id="h-f-16-na-c-le-pou-il-st-ely-vzduch-vzduch">F-16 na cíle použil střely vzduch-vzduch</h2>



<p>Záběry pocházející z paluby ukrajinského letounu F-16 ukazují, jak se jeho pilot zapojil do obrany vzdušného prostoru, kdy konkrétně použil střely vzduch-vzduch, aby zlikvidoval ruské cíle. Jelikož je <strong>F-16 víceúčelový bojový letoun, je k této úloze více než vhodný</strong>. Vyzbrojen bývá různými střelami typu vzduch-vzduch, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/General_Dynamics_F-16_Fighting_Falcon" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, ale na cíle může zaútočit i kanonem ráže 20 milimetrů, přičemž je detekuje pomocí vlastního vyspělého radaru.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kanada-zvazuje-zruseni-vetsiny-f-35/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/f-35-polsky-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="První polský letoun F-35" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Jedna z největších zakázek v historii F-35 se zdárně hroutí. Kupec chce odmítnout 72 letounů a koupit místo nich švédské Gripeny</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Záběry ukazují i rakety, jaké pilot ke zneškodnění cílů použil. Armádní Zpravodaj je podle jejich tvaru identifikoval jako AIM-9 Sidewinder. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/AIM-9_Sidewinder" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že se jedná o střely s infračerveným naváděním, takže se <strong>zaměřují na teplo vycházející z motoru cíle</strong>. Jejich dosah záleží na verzi, kterých je celá řada – ta nejlepší doletí do vzdálenosti až 35 kilometrů. Většinou však platí, že jsou užívány na vzdálenost, na jakou může pilot cíl vidět.</p>



<p>To se každopádně děje i ve dvou zaznamenaných případech na videu, protože lze pozorovat, jak rakety zasáhly cíl a explodovaly. Zajímavé je, že záběry ukazují i <strong>detaily z displeje sloužícího k zaměřování</strong>. O jaké cíle se jednalo, nelze poznat, ale vzhledem ke skutečnosti, že s ruskými letouny ty ukrajinské nebojují, půjde o nějaké drony nebo střely s plochou dráhou letu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/american-mysli-si-ze-jsem-zoldak-nato/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajinsky-vojak-cz-bren-2-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinský voják s CZ BREN 2" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Nejpravděpodobnějším dronem se jeví ruský Geran-2, což je licenčně vyráběný íránský Shahed 136. Ale jelikož je raketa Sidewinder relativně drahá, ještě vhodnější je použít ji na rovněž drahé střely. Rusko má například <strong>Ch-101 odpalované ze strategických bombardérů</strong>. <a href="https://missilethreat.csis.org/missile/kh-101-kh-102/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MissileThreat</a> uvádí, že měří na délku 7,45 metrů, létají vysokou podzvukovou rychlostí, a jejich dosah je 2500 až 2800 kilometrů, i když některé zdroje udávají ještě mnohem více.</p>



<figure class="wp-block-video"><video controls src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/F-16-nici-strely-ci-drony.mp4"></video><figcaption><em>F-16 ničí ruské střely nebo drony (zveřejněno 3. října 2025); zdroj videa: <a href="https://www.youtube.com/shorts/3pPR0jBSb50" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">UNITED24media</a></em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/ukrajinska-f-16-strelami-nici-vzdusne-cile/">Video: F-16 prokazuje na Ukrajině velkou efektivitu. Pilot natočil, jak funguje v roli PVO. Co útok, to přesný sestřel</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		<enclosure url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/F-16-nici-strely-ci-drony.mp4" length="2218493" type="video/mp4" />

		
		<media:content url="" duration="0">
			<media:player url="" />
			<media:title type="html">F-16 prokazuje na Ukrajině efektivitu. Pilot natočil, jak funguje v roli PVO</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinské letectvo může své letouny F-16 použít nejen k bombardování pozic Rusů, ale i k sestřelování jejich dronů nebo řízených střel.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/f-16-belgie-leti.jpg" />
			<media:keywords>F-16,ruská armáda,Rusko (Ruská federace),ruský dron,střela s plochou dráhou letu,Ukrajina,ukrajinské letectvo,válka na Ukrajině,video</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/f-35-polsky-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/f-35-polsky-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">První polský letoun F-35</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/ukrajinsky-vojak-cz-bren-2-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinský voják s CZ BREN 2</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="35384" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/f-16-belgie-leti-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/f-16-belgie-leti-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Foto: Rusové sestřelili ukrajinskou střelu s doletem 3 000 km, které se Putin poslední týdny bojí. A ukázali, jak vypadá uvnitř</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusove-sestrelili-flamingo-pancirem-s1/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 10 Oct 2025 14:29:23 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[Protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=313495</guid>

	
					<description>Ostré nasazení ukrajinské střely Flamingo potvrdili sami Rusové, kterým se údajně podařilo nejméně jednu sestřelit. Její trosky náležitě zdokumentovali.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jestli se Vladimir Putin něčeho opravdu bojí, jsou to rostoucí schopnosti Ukrajiny zasahovat cíle v hloubi ruského území, k čemuž dříve prostředky neměla. Za „game-changer“ považuje redakce Armádního Zpravodaje střely Flamingo s doletem <strong>až 3 000 km, které jsou v posledních týdnech testovány v ostrém provozu</strong> – což <a href="https://t.me/warhistoryalconafter/244358" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">potvrdil</a> i ruský bloger Kirill Fedorov. Ten zveřejnil fotografie trosek jedné z nich poté, co ji sestřelila PVO, a jsou na nich vidět i „vnitřnosti“.</p>



<h2 id="h-o-sest-elen-flaminga-se-zaslou-il-pancir-s1">O sestřelení Flaminga se zasloužil Pancir-S1</h2>



<p>Flamingo, celým názvem FP-5 Flamingo, má být možná nejdůležitější zbraní ukrajinské armády. Jde o střelu s plochou dráhou letu létající ve výšce asi 50 metrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, což <strong>ji dělá obtížně zachytitelnou radary a těžko sestřelitelnou systémy PVO</strong>. Není to nicméně nemožné, což mají potvrzovat i fotografie trosek, které údajně patří právě střele Flamingo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/partyzani-vykolejili-rusky-cisternovy-vlak-leningradska-oblast/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/rusky-vlak-cisternovy-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský cisternový vlak" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Partyzáni připomněli Rusům 800 km od Ukrajiny, že nejsou v bezpečí. Vykolejili jim vlak pro vojáky, vagony byly „rozházené“ všude (video)</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ta má dolet až 3 000 km, i když je zatím testována na kratší vzdálenosti. Jmenovitě se redakci Armádního Zpravodaje podařilo zaregistrovat <a href="/zpravodajstvi/flamingo-arjansk/">útok</a> na <strong>pohraniční základnu bezpečnostní služby RF na severu Krymu</strong> na začátku září 2025. O měsíc později šlo o útok na neznámý objekt <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-pouziva-flamingo-a-dlouhy-neptun/">kombinací střel Flamingo a Dlouhý Neptun</a>, takže max. do 1 000 km od místa odpalu.</p>



<p>Není upřesněno, kdy a kde k sestřelení došlo, ale zajistit ho měl Pancir-S1. Ten je dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Pantsir_missile_system" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a> v provozu od roku 2012, takže ho lze považovat za <strong>jeden z nejmodernějších, byť existuje i jeho vylepšená verze, Pancir-S2</strong>. Určen je k ochraně na střední vzdálenosti, potažmo do 30 km do dálky a do 18 km do výšky, zatímco detekční dosah nabízí až 75 km.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/utok-na-ropny-terminal-feodosia/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Hořící ropná rafinerie" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinský dron prolomil ruskou PVO a zasáhl největší ropný terminál na Krymu. Požár neustal ani po 3 dnech</h1></div>

	</a>
</div>



<p>K sestřelení tedy mohlo dojít prakticky kdekoliv, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že bude řada těchto i dalších systémů PVO soustředěna blíže frontové linii. <strong>Na fotografiích s troskami je pak vidět nějaká část trupu, křídla</strong>, a ne moc poškozená elektronika, což je vzhledem k tomu, jak střela vypadá, celkem překvapivé, ale nejspíše odpadla dříve, než střela Flamingo spadla na zem.</p>



<p>Nutno připomenout, že Flamingo dokáže díky 1 150 kg těžké hlavici ničit i velmi odolné cíle a dosahem pokryje prakticky vše <strong>až ke středu Sibiře. A toho se ruský vládce Vladimir Putin obává</strong>. Vedle toho má potom Ukrajina dalekonosné drony An-196 Liutyi proti méně odolným cílům s dosahem až 2 000 km a hlavicí těžkou až 75 kg, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>



<script async="" src="https://telegram.org/js/telegram-widget.js?22" data-telegram-post="warhistoryalconafter/244358" data-width="100%"></script>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusove-sestrelili-flamingo-pancirem-s1/">Foto: Rusové sestřelili ukrajinskou střelu s doletem 3 000 km, které se Putin poslední týdny bojí. A ukázali, jak vypadá uvnitř</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/rusky-vlak-cisternovy-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/rusky-vlak-cisternovy-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský cisternový vlak</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hořící ropná rafinerie</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="62148" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/flamingo-vyroba-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko zahalené strachem z nejmocnější zbraně Ukrajinců dlouhého doletu. Ročně plánují tisíce střel Flamingo, které obrací kartu</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-se-boji-flaminga/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 08 Oct 2025 14:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=313246</guid>

	
					<description>Nejnovější ukrajinská střela Flamingo vzbuzuje v nepříteli oprávněné obavy. Je silná, doletí daleko, a produkce má být levná i rychlá, a tedy umožnit hromadný úder.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinská armáda dlouhou dobu neměla zbraně dlouhého dosahu, díky čemuž se v Rusku cítili pro svou obří rozlohu v bezpečí. To se však začalo měnit s nástupem některých dronů, a později také řízených střel – tu <strong>nejpřínosnější si ovšem napadená země nakonec vyvinula sama</strong>. Flamingo dnes působí ruské PVO oprávněné obavy, a redakce Armádního Zpravodaje zachytila vyjádření Volodymyra Zelenského pro <a href="https://www.ukrinform.net/rubric-ato/4027952-zelensky-mass-production-of-flamingo-missile-to-begin-in-januaryfebruary.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Ukrinform</a>, že bude výrobní kapacita vysoká.</p>



<h2 id="h-dosah-3-000-km-a-hlavice-i-proti-odoln-m-c-l-m">Dosah 3 000 km a hlavice i proti odolným cílům</h2>



<p>Zřejmě nejznámější dalekonosná zbraň v ukrajinské výzbroji je aktuálně An-196 Liutyi, tedy dron s dosahem až 2 000 km, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Liutyi" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> s tím, že unese 50kg hlavici, případně <strong>75kg, jestliže letí pouze ne vzdálenost do 600 km</strong>. Slušné škody napáchá třeba na ropných rafineriích nebo PVO, ale proti odolnějším cílům (velitelstvím, skladům…) je skoro bezradný.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-znicil-nejsilnejsi-pvo-kremlu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ruska-armada-odpalovaci-vozidlo-s-400-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpalovací vozidlo ruského systému S-400" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci využili velké slabiny ruského S-400 a zasáhli mu střely. Spustili tak ničivou řetězovou reakci</h1></div>

	</a>
</div>



<p>A protože měla Ukrajina dlouho zákaz používat západní řízené střely jako Storm Shadow proti cílům na území Ruska, přičemž měly relativně malý dosah do 500 km, rozhodla se vyvinout své, aby <strong>dokázala ohrožovat de facto jakýkoliv objekt na vzdálenost až 3 000 km</strong>. Výsledkem jsou <a href="/zpravodajstvi/flamingo-arjansk/">střely Flamingo, které byly otestovány</a> na základně ruské bezpečnostní služby, jíž zdecimovaly.</p>



<p>Nesou přitom hlavici těžkou 1 150 kg, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, celé váží 6 tun a měří 6 m. Moc zmínek o nich ale není, což mnozí <strong>přisuzovali možnému zničení výroby ruskými silami</strong>, ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský upřesnil, že pouze čekají, až se jich podaří shromáždit alespoň několik stovek pro hromadný úder, a že plánují výrobu tisíců kusů ročně.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/belorusky-prezident-mozna-omylem-vyzradil-podobu-oresniku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/rs-24-jars-balisticka-raketa-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Balistická raketa RS-24 Jars" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Foto: Ruské tajemství padlo. Běloruský prezident omylem vyzradil, jak vypadá Orešnik, který poslední roky straší Evropu</h1></div>

	</a>
</div>



<p><em>„Testy této střely byly úspěšné. A zatím je to nejúspěšnější střela, kterou máme – letí 3 000 kilometrů, což je důležité. Domnívám se, že o ní nemůžeme příliš mluvit, dokud jich nebudeme moci použít stovky. Do prosince jich budeme mít více. A do konce prosince nebo v lednu až únoru by měla začít sériová výroba,“</em> uvedl Zelenský pro Ukrinform.</p>



<p>Z toho musí mít Rusové nadmíru oprávněné obavy, jelikož Flamingo nejenom, že ohrožuje celé západní Rusko, prakticky až ke středu Sibiře – <strong>což znamená i výrobní podniky, sklady, velitelská centra</strong> apod. – ale zároveň si musí uvědomovat, že nemají dostatek systémů PVO, aby střely zastavily. V některých případech se to jistě podaří, ale je nutné si uvědomit, jak obrovské území Rusko má, a že také o mnoho prostředků protivzdušné obrany přišlo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-vyrobi-40-houfnic-2s22-bohdana-mesicne/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/2s22-bohdana-nova-kabina-houfnice-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="2S22 Bohdana s novou pancéřovanou kabinou" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putinovi dělá velké vrásky vysoká produkce ukrajinské houfnice 2S22 Bohdana. Vzniká rychlostí, s jakou se Rusko sotva může rovnat</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="https://www.oryxspioenkop.com/2022/02/attack-on-europe-documenting-equipment.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Oryx</a> uvádí, že to jsou nejméně dvě baterie S-400, stejně jako několik součástí staršího S-300, z nichž bylo minimálně 7 typu TELAR (odpalovač střel včetně radaru) a 2 typu TEL (obdoba TELAR), nebo také <strong>35 systémů Pancir-S1 a desítky 9K37 Buk</strong> a Tor (M1 i M2). Už na počátku války v roce 2022 jich mělo Rusko tak akorát k ochraně fronty a hlavních měst a cílů.</p>



<p>Tehdy ale hlídaly nanejvýš stovky kilometrů vzdálená místa, a to max. proti jednotkám zbraní denně. Jestliže ale Ukrajinci vyrobí střel Flamingo <strong>tisíce ročně, a chtějí jich na Rusko odpálit stovky najednou</strong>, zahltí jim jeho PVO a zasadí ničivý hromadný úder na několika místech. A je úplně jedno, kolik toho přiletí zpět, škody to nespraví a Ukrajinci oslaví úspěch.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/recko-posle-na-ukrajinu-m110a2/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/houfnice-m110a2-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Houfnice M110A2" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Slušná posila: Řecko pošle přes ČR na Ukrajinu dosloužit 60 těžkých houfnic ráže 203 mm, a přidá k nim i kazetovou munici</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Zda je výrobní kapacita reálná, je pochopitelně utajená informace, ale redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že Ukrajinci už ve válce překvapili nejednou. Zadržují ostatně ozbrojené síly, které <a href="https://www.globalfirepower.com/countries-listing.php" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">GlobalFirePowe</a>r dlouhodobě hodnotí jako druhé nejsilnější na světě.</p>



<p>S Flamingem se přitom nemůže aktuálně v ukrajinské výzbroji rovnat vůbec nic. Země sice <a href="/zpravodajstvi/trump-zvazuje-tomahawky-pro-ukrajinu/">žádá po Americe střely Tomahawk</a> s dosahem až 2 500 km, ty <strong>budou vzhledem ke své sofistikovanosti mnohem dražší</strong>, a navíc jich jistě nebude tolik, nanejvýš nižší desítky. Flamingo lze tedy označit za nejmocnější dalekonosnou zbraň, jakou má Ukrajina k dispozici.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-se-boji-flaminga/">Rusko zahalené strachem z nejmocnější zbraně Ukrajinců dlouhého doletu. Ročně plánují tisíce střel Flamingo, které obrací kartu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ruska-armada-odpalovaci-vozidlo-s-400-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ruska-armada-odpalovaci-vozidlo-s-400-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpalovací vozidlo ruského systému S-400</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/11/rs-24-jars-balisticka-raketa-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Balistická raketa RS-24 Jars</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/2s22-bohdana-nova-kabina-houfnice-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">2S22 Bohdana s novou pancéřovanou kabinou</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/houfnice-m110a2-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Houfnice M110A2</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="34802" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/strela-flamingo-odpaleni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/strela-flamingo-odpaleni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Putin může panikařit, nad Ruskem se stahují mračna. Trump je skoro rozhodnutý, že Ukrajině poskytne střely s dosahem 2 500 km</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-zvazuje-tomahawky-pro-ukrajinu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Oct 2025 16:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Donald Trump]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=313108</guid>

	
					<description>S nelehkou výzvou se bude muset poprat ruská PVO, pakliže dostane Ukrajina americké střely Tomahawk s dosahem 2 500 km. D. Trump je skoro rozhodnutý je poskytnout.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jestli se v Rusku něčeho bojí, tak vyspělých západních zbraní, které Ukrajina dosud nedostala. Redakce Armádního Zpravodaje mezi ně počítá i střely Tomahawk s dosahem 2 500 km, jimiž by <strong>bylo možné zasahovat cíle dosud nemožné</strong>, a to s vysokou pravděpodobností. Jejich dodávku zatím blokuje americký prezident Donald Trump, ale ve vysílání Bílého domu <a href="https://www.youtube.com/live/5m1zXTX9DHQ?t=1831s" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">sdělil</a>, že je téměř rozhodnutý je poskytnout, ale potřebuje vědět, k čemu budou použity.</p>



<h2 id="h-rusk-pvo-je-m-e-sest-elit-ale-nem-syst-my">Ruská PVO je může sestřelit, ale nemá systémy</h2>



<p>BGM-109 Tomahawk má dosah 460 až 2 500 km, záleží na typu, a zásadní výhodou je, že létá ve velmi nízké výšce od 30 do 50 m rychlostí Mach 0,74, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Tomahawk_missile" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. To znamená, že je pro <strong>radary těžko detekovatelný, a střelami i projektily těžko zničitelný</strong>. Ruská PVO k tomu sice systémy má, na dlouhou vzdálenost S-300 a S-400, na střední pak Pancir-S1, ale neznamená to, že ji dokáží vždy zachytit. Navíc jich je na obří ruské území žalostně málo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zasahli-ropnou-rafinerii-v-tumeni/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruská ropná rafinerie" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rekordní dolet na maximu možného: Ukrajinské drony zasáhly ropnou rafinerii 2 000 km od hranic. Rusko už neví, jak se bránit</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Zprávy o oficiální žádosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tyto střely se přitom objevily před pár týdny, ale tehdy nepotvrzeně. Armádní Zpravodaj je názoru, že <strong>pokud o jejich dodávce uvažuje Donald Trump veřejně</strong>, znamená to, že mu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem opravdu dochází trpělivost, a chce dát Ukrajině ještě mocnější zbraně.</p>



<p>Zároveň ale dodal, že si nepřeje eskalaci, a bude chtít vědět, k čemu je Ukrajinci použijí: <em>„Tak nějak jsem se rozhodl. Myslím, že chci zjistit, co s nimi (Ukrajinci) chystají, proti jakým cílům by je využili. Myslím, že se na tuto otázku musím zeptat…,“</em> řekl v odpovědi na otázku reportéra.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-vyrobi-40-houfnic-2s22-bohdana-mesicne/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/2s22-bohdana-nova-kabina-houfnice-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="2S22 Bohdana s novou pancéřovanou kabinou" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Putinovi dělá velké vrásky vysoká produkce ukrajinské houfnice 2S22 Bohdana. Vzniká rychlostí, s jakou se Rusko sotva může rovnat</h1></div>

	</a>
</div>



<p>S dosahem 2 500 km by ukrajinská armáda ohrozila ruské cíle až v srdci Sibiře, přibližně tedy v Chanty-Mansijském autonomním okruhu, <strong>primárně asi zbrojovky a sklady zbraní, techniky nebo munice</strong>. Dávalo by totiž smysl odpalovat je na strategické odolné cíle, jelikož má hlavice velkou účinnost, což ovšem neplatí pro ukrajinské dalekonosné drony An-196.</p>



<p>Těmi <a href="/letecka-technika/an-196-liutyi-ropne-rafinerie/">Ukrajina doslova terorizuje ruské ropné rafinerie</a>, stejně jako řadu dalších neodolných cílů, ale například i lodě, neboť se jí podařilo zasáhnout i <a href="/zpravodajstvi/ukrajinsi-zasahli-bujan-m-v-onezskem-jezere/">moderní korvetu třídy Bujan-M v Oněžském jezeře</a>. Nově má také <a href="/pozemni-technika/ukrajinci-vytvorili-strelu-s-doletem-3-000-km/">domácí střely Flamingo s dosahem až 3 000 km</a>, ale k jejich hromadnému nasazení zatím nedošlo, byť hrát rozhodující roli ve vývoji na bojišti.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/trump-zvazuje-tomahawky-pro-ukrajinu/">Putin může panikařit, nad Ruskem se stahují mračna. Trump je skoro rozhodnutý, že Ukrajině poskytne střely s dosahem 2 500 km</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/ruska-ropna-rafinerie-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruská ropná rafinerie</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/2s22-bohdana-nova-kabina-houfnice-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">2S22 Bohdana s novou pancéřovanou kabinou</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="56671" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/americka-strela-tomahawk-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/americka-strela-tomahawk-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko už nebude nikdy v bezpečí. Ukrajinci obešli Západ a vytvořili střelu tak mocnou, že mu zasadí rány na 3 000 km</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ukrajinci-vytvorili-strelu-s-doletem-3-000-km/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 05 Oct 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=312714</guid>

	
					<description>Daleký dosah ukrajinských střel znamená, že Rusko musí bránit mnohem větší počet možných cílů. Jenomže ono to nejspíše není v jeho silách.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pro Ukrajinu je důležité, aby dokázala zasahovat strategické cíle v hloubi Ruska. Zpočátku přitom musela spoléhat na drony, které jsou sice levné a mají dlouhý dosah, ale také malou hlavici, nebo na zbraně ze zahraničí, u nichž <strong>nemusí být dostatečný dolet, a navíc existují pravidla</strong>, na jaké cíle smí být využity. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že ukrajinská střela FP-5 Flamingo všechny tyto problémy řeší, a pro Rusko je velikou hrozbou.</p>



<h2 id="h-flamingo-dolet-t-m-a-do-novorosijska">Flamingo doletí téměř až do Novorosijska</h2>



<p>Ukrajina si musela z nouze vyvinout vlastní zbraň dlouhého dosahu, aby se vyhnula omezením Západu. Je jí Flamingo, střela s plochou dráhou letu odpalovaná ze země, dost možná z nějakého těžkého nákladního automobilu, aby bylo odpalovací zařízení mobilní a obtížně zničitelné. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/FP-5_Flamingo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že jednou z <strong>jejích předností je dosah, který Ukrajina deklaruje na 3 000 km</strong>, což znamená, že může zasahovat cíle téměř až v Novorosijsku na ruské Sibiři, případně na severu v Murmansku, kam nejspíše žádná jiná ukrajinská zbraň nedosáhne.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">Seems Flamingo&#8217;s warhead is a modified FAB-1000 general purpose bomb. Ukraine likely has 10,000s leftover from Soviet aviation depots<br><br>The airframe appears to be carbon composite. A somewhat crude missile but it should be very impactful if manufactured at the claimed scale. <a rel="nofollow" href="https://t.co/HdTlUoG2sR">https://t.co/HdTlUoG2sR</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/qoFbDy1r8x">pic.twitter.com/qoFbDy1r8x</a></p>— John Ridge 🇺🇸 🇺🇦 🇹🇼 (@John_A_Ridge) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/John_A_Ridge/status/1958562813699309817?ref_src=twsrc%5Etfw">August 21, 2025</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Další výhodou střely Flamingo má být hlavice, jakou nese. <a href="https://www.iiss.org/online-analysis/missile-dialogue-initiative/2025/09/ukraines-flamingos-take-to-the-skies/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Iiss</a> uvádí, že celková hmotnost střely je 6 tun, z čehož na ni má připadat až 1 115 kilogramů. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že to je více než hmotnost mnoha těžkých leteckých pum, což <strong>střele dává možnost ničit odolné cíle. Může se jednat o bunkry, skladiště</strong> a další, proti nimž lehké drony nic nenadělají. Je známo, že několik střel Flamingo úspěšně zasáhlo budovu FSB v Armjansku, kde <a href="/zpravodajstvi/armjansk-satelitni-snimek-zasahu-centra-fsb/">zanechaly obří kráter</a>. Některé informace naznačují, že má uvnitř leteckou pumu Mk 84 nebo FAB-1500.</p>



<h2 id="h-slu-nou-p-esnost-zaji-uje-satelitn-nav-d-n">Slušnou přesnost zajišťuje satelitní navádění</h2>



<p>Střelu pohání proudový motor Ivčenko AI-25 používaný třeba na letounech Aero L-39 Albatros, s nímž dosahuje rychlosti kolem 900 km/h. Spoléhá se přitom na satelitní navádění s anténami odolnými proti rušení, a udávanou přesnost má 14 metrů, což <strong>vzhledem k hmotnosti hlavice nejspíše více než dostačuje</strong>, protože bude ničivá v mnohem větším poloměru než menší bomby. Otázkou ovšem je, zda je hlavice postavena tak, aby pronikla i do opravdu odolných cílů, jakými jsou třeba betonové podzemní bunkry, ale dost možná ne.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zautocili-na-rafinerii-kirisi/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Hořící ropná rafinerie" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Silná rána pro ruský ropný průmysl i armádu. Ukrajinci na 800 km zasáhli 2. největší ropnou rafinerii, zpracuje 6,4 % produkce</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Důležité je, že má být Ukrajina schopna vyrábět střely Flamingo masově. <a href="https://www.twz.com/news-features/ukraine-aims-to-build-thousands-of-flamingo-long-range-cruise-missiles-a-year" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Twz</a> uvádí, že výrobce slíbil dodávat od října 2025 až 7 kusů denně, což by znamenalo více než 2 500 ročně. Vzhledem k tomu, jak velké území Ruské federace je střela schopna zasáhnout, <strong>musí to být pro ruskou obranu doslova noční můra</strong>. Flamingo je samozřejmě možné sestřelit, ale Rusko nejspíše nemá dost systémů protivzdušné obrany na ochranu všech důležitých cílů. I proto možná <a href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-chce-zpet-turecke-s-400/">žádá Turecko o odkoupení S-400</a>, který mu před několika lety prodalo.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Ukraine’s New FP-5 Missile Has Twice the Range of a Tomahawk | WSJ Equipped" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/bJjlYSX8XEg?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Dokument o ukrajinské střele Flamingo</em></figcaption></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/ukrajinci-vytvorili-strelu-s-doletem-3-000-km/">Rusko už nebude nikdy v bezpečí. Ukrajinci obešli Západ a vytvořili střelu tak mocnou, že mu zasadí rány na 3 000 km</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/bJjlYSX8XEg" duration="389">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/bJjlYSX8XEg" />
			<media:title type="html">Rusko už nebude nikdy v bezpečí. Ukrajinci vytvořili mocnou střelu</media:title>
			<media:description type="html">Střela Flamingo musí být pro Rusko noční můrou. Má daleký dosah, obří hlavici a slušnou přesnost, obrana proti ní bude velkou výzvou.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/10/bjjlysx8xeg.jpg" />
			<media:keywords>Flamingo,Rusko (Ruská federace),střela s plochou dráhou letu,Ukrajina</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/horici-ropna-rafinerie-rusko-ilustrace-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hořící ropná rafinerie</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="17846" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusové v panice: Ukrajinci žádají po Američanech mocnou zbraň s dosahem až 2 500 km. Mají ji jenom 3 armády světa</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zadaji-od-americanu-tomahawk/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 28 Sep 2025 16:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=311861</guid>

	
					<description>Zatímco dříve Ukrajina nemohla zasahovat cíle na dlouhou vzdálenost, její schopnosti rostou. A se zbraní, kterou mají jenom tři armády světa, by byla ještě mocnější.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Některé zbraně jsou pochopitelně mocnější než jiné, a co více, obrana proti nim je extrémně těžká, někdy až nemožná. Za příklad dává reakce Armádního Zpravodaje střely Tomahawk s <strong>dosahem až 2 500 km, které nesou extrémně ničivou hlavici</strong>. Ubránit se jim vůbec není snadné, což v historii nejednou prokázaly, a pokud by je měla ve výzbroji Ukrajina, jak prezident Volodymyr Zelenský v <a href="https://www.youtube.com/watch?v=mfdgKCYDauk" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru</a> naznačil, mělo by Rusko obrovský a těžko řešitelný problém.</p>



<h2 id="h-tomahawk-je-mo-n-odpalovat-i-ze-zem">Tomahawk je možné odpalovat i ze země</h2>



<p>Na tiskové konferenci po návštěvě Spojených států amerických oznámil Volodymyr Zelenský, že vznesl žádost americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby <strong>dodal jeho zemi podzvukové střely s plochou dráhou letu</strong> BGM-109 Tomahawk dlouhého doletu. Ta je aktuálně užívána pouze námořnictvem Spojených států amerických, Austrálie a Velké Británie, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Tomahawk_missile" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/zvyseni-vydaju-na-obranu-cr-historicke-rekordy-neprekona/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/vojak-armady-ceske-republiky-vycvik-v-lese-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Voják AČR při výcviku v lese" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Češi jsou naštvaní, že má ČR dávat 5 % HDP na obranu kvůli NATO, ale Československo dávalo až 20 % státního rozpočtu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ačkoliv se jedná primárně o zbraň odpalovanou z ponorek a lodí, v roce 2019 Američané testovali její pozemní verzi na odpalovacím systému Mark-41 VLS v rámci Mid-Range Capability (MRC). <strong>O čtyři roky později ohlásili, že byly úspěšné</strong>. Armádní Zpravodaj soudí, že by Ukrajina dostala právě tuto verzi, jelikož válečné lodě nemá, a ponorky už vůbec ne.</p>



<p>BGM-109 Tomahawk má přitom dosah 460 až 2 500 km, záleží na typu, a protože létá ve velmi nízké výšce 30 až 50 m rychlostí Mach 0,74, je pro většinu radarů <strong>těžko detekovatelná, zatímco pro střely těžko zničitelná</strong>. Ruská protivzdušná obrana k tomu sice systémy má, jmenovitě se jedná na dlouhou vzdálenost o S-300 a S-400, nebo na střední o Pancir-S1.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinske-namorni-drony-zasahly-terminal-tuapse/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/sea-baby-rakety-bok-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Plující námořní dron Sea Baby s raketami" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Střelba byla marná. Ukrajinské námořní drony zničily jeden z největších ropných terminálů na pobřeží Černého moře</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Neznamená to ovšem, že vždy uspějí, a navíc je ukrajinská armáda postupně eliminuje pomocí dronů. Je tedy zřejmé, že pokud by Ukrajinci <strong>odpalovali Tomahawky, eliminovali by nejdříve aspoň některé z nich</strong>. Jak to vypadá, ukazuje třeba <a href="/pozemni-technika/s-400-bez-klicoveho-radaru-nevidi/">zničení radaru 92N6</a>, díky němuž vidí S-400 až na 600 km, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/S-400_missile_system" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Rusko navíc nemá dostatek systémů PVO k ochraně tak rozsáhlého území, přičemž ani nemůže předvídat, kam by střely dopadaly.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-zadaji-od-americanu-tomahawk/">Rusové v panice: Ukrajinci žádají po Američanech mocnou zbraň s dosahem až 2 500 km. Mají ji jenom 3 armády světa</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/vojak-armady-ceske-republiky-vycvik-v-lese-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/vojak-armady-ceske-republiky-vycvik-v-lese-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Voják AČR při výcviku v lese</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/sea-baby-rakety-bok-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Plující námořní dron Sea Baby s raketami</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="68027" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/strela-bgm-109-tomahawk-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/strela-bgm-109-tomahawk-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinské MiG-29 a F-16 dostanou dosud nepoznanou údernou střelu s plochou dráhou letu z Ameriky už příští rok</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/mig-29-ponese-eram/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 06 Sep 2025 10:22:57 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[F-16]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[stíhačka MiG-29]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=308790</guid>

	
					<description>Významný úderný prostředek dostane během roku 2026 ukrajinské letectvo, aby mohlo provádět údery na stovky kilometrů vzdálené cíle.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jestli ukrajinskému letectvu, a vlastně celá zemi, něco schází, jsou to zbraně dlouhého dosahu, jimiž by mohlo zasazovat údery hluboko na ruském území. Hlavně v poslední době k tomu vyvinula řešení, a <strong>Američané pošlou na Ukrajinu také nové řízené střely ERAM</strong> s plochou dráhou letu a nízkou cenovkou. Redakce Armádního Zpravodaje zachytila u <a href="https://aviationweek.com/defense/missile-defense-weapons/us-innovation-hurries-new-cruise-missile-ukraine" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AviationWeek</a> s odvoláním na dokumenty amerického letectva, že je ponesou MiG-29 a F-16.</p>



<h2 id="h-kombinovan-hlavice-a-dolet-p-esahuj-c-460-km">Kombinovaná hlavice a dolet přesahující 460 km</h2>



<p>První zprávy o ERAM se objevily v roce 2024, kdy američtí inženýři hledali způsob, jak dodat Ukrajině cenově dostupné, ale zároveň účinné zbraně s delším dosahem. <strong>Výsledkem je hybrid mezi střelou s plochou dráhou letu</strong> a inteligentní bombou s doletem asi 463 km a rychlostí letu alespoň 763 km/h, zatímco přesnost je kolem 10 metrů, uvádí UNITED24 Media.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/javelin-rozerval-t-90m-presnym-uderem/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ruska-armada-tank-t-90m-bahno-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tank T-90M ruské armády v bahně" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Mimořádně precizní úder Javelinu rozerval ruský tank T-90M. Věž letěla desítky metrů vysoko</h1></div>

	</a>
</div>



<p>O ceně stále není nic známo, ale očekává se, že bude výrazně nižší než u klasických raket, což potvrzuje i zkušenost s chytrými pumami, které vznikají úpravou <strong>běžných gravitačních bomb pomocí konverzních sad s křidélky a naváděním</strong>. Výroba ERAM je přitom plánována v objemu asi 1 000 kusů ročně, a Ukrajina jich má obdržet přes 800 během roku 2026.</p>



<p>Jejich nasazení ovšem nebude zcela v jejích kompetencích – k úderům na ruské území bude nejspíše potřeba souhlas Pentagonu, ale někteří analytici se domnívají, že ho nebude třeba k použití na dočasně okupovaných územích. K odpalování střel ERAM má přitom <strong>sloužit za tímto účelem speciálně upravený MiG-29</strong>, s čímž už mají západní a ukrajinští technici zkušenosti, a také F-16, které jsou ve výzbroji Ukrajiny teprve pár let, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ukrainian_Air_Force" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-vyvinula-dve-balisticke-rakety/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/balisticka-raketa-let-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Balistická raketa za letu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajina vyvinula proti Rusku balistickou raketu s dosahem 900 km, která udeří z výšky až 70 km hlavicí těžkou 800 kg</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Za vývojem střely má stát společnost CoAspire, podle níž váží 250 kg a dosáhne přes 460 km, což je u tohoto typu zbraně poměrně běžné. <strong>Hlavice má mít kombinovaný penetrační a tříštivý účinek</strong> a fungovat v několika režimech, takže bude variabilní. Pohybovat se potom může rychlostí až 200 m/s, díky čemuž bude pro protivzdušnou obranu velkou výzvou.</p>



<p><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Cruise_missile" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> totiž potvrzuje, že díky své rychlosti a nízké výšce letu – standardně do 100 metrů, ale jsou i varianty létající výše, případně naopak níže, uniká zaměření radary, jelikož kopíruje terén. <strong>Není to však nemožné, pouze obtížné, což platí i pro její sestřelení</strong>. Rusko k tomu má několik systémů PVO, ať je to Buk, Tor, Pancir nebo S-400, ale nemá jich dostatek k pokrytí tak rozsáhlého území, a také to neznamená, že v obraně vždy uspějí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/armjansk-satelitni-snimek-zasahu-centra-fsb/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střela s plochou dráhou letu Flamingo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Satelitní snímek: Kráter po dopadu nové ukrajinské střely Flamingo s 1tunovou hlavicí je obří. Je sice účinná, ale méně přesná</h1></div>

	</a>
</div>



<p>MiG-29 pochopitelně nebyl původně k nošení americké střely určen, ale byl uzpůsoben. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/MiG-29" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> potvrzuje, že na šesti závěsnících pod křídly <strong>unese až 3 000 kg zbraní, což není moc, ale v ukrajinském letectvu</strong> jde o nejlepší volbu, protože s ní mají piloti dlouhodobé zkušenosti – na rozdíl od F-16, které jsou sice lepší, ale přímo na frontě se moc často neobjevují.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/mig-29-ponese-eram/">Ukrajinské MiG-29 a F-16 dostanou dosud nepoznanou údernou střelu s plochou dráhou letu z Ameriky už příští rok</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ruska-armada-tank-t-90m-bahno-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/ruska-armada-tank-t-90m-bahno-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tank T-90M ruské armády v bahně</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/balisticka-raketa-let-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Balistická raketa za letu</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střela s plochou dráhou letu Flamingo</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="26254" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/eram-ukrajinske-letectvo-mig-29-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/09/eram-ukrajinske-letectvo-mig-29-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video a satelitní snímek: Ruská PVO nestíhala. První ostrá „zkouška“ prokázala účinnost nových ukrajinských střel Flamingo</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-arjansk/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 31 Aug 2025 12:42:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[Krym]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=307902</guid>

	
					<description>Ukrajinská armáda odpálila na ruské pozice několik střel Flamingo, které vyvinula. Uspěly a cíle vyřadily, neboť ruská PVO vůbec nestihla reagovat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Teprve nedávno se objevily první zmínky o nové ukrajinské dalekonosné střele Flamingo, která je dokonce v sériové výrobě. Co přesně dokáže, bylo možné jenom odhadovat, a mnozí jí nevěřili. Ukrajinci ji nicméně <strong>ukázali v ostrém boji, v němž více než uspěla</strong>. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala <a href="https://t.me/vanek_nikolaev/35529" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">záběry</a> (níže) z jejího odpalu, a také satelitní snímky, jaké škody v místě dopadu napáchala – zcela zničila nejméně několik ruských vznášedel.</p>



<h2 id="h-flamingo-z-ejm-jenom-vy-kolilo-ruskou-pvo">Flamingo zřejmě jenom vyškolilo ruskou PVO</h2>



<p>Armádní Zpravodaj upozorňoval na <a href="/zpravodajstvi/flamingo-predstaveni/">novou ukrajinskou zbraň</a> teprve 22. srpna, kdy o ní vydal informace a první snímky novinář AP (pochopitelně šlo o řízený „únik“). <strong>Moc toho známo nebylo, a vlastně doteď není, ale hlavní je</strong>, že má mít dosah až 3 000 km, což znamená, že umí ukrajinské armádě do značné míry nahradit strategické bombardéry.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/cesi-podil-na-rozbiti-prvni-republiky/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/jednani-velmoci-mnichov-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Jednání velmocí v Mnichově" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Češi si rádi připomínají Mnichov, ale zapomínají na svůj podíl na rozbití první republiky. A to je chtěl „zachraňovat“ SSSR</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Flamingo jí umožňuje provádět údery hluboko na ruském území, v podstatě pokryje celou jeho západní část, v níž žije naprostá většina obyvatel, a kde je <strong>soustředěna většina výrobních závodů, vývojových laboratoří</strong>, ropných rafinerií apod., a stejně tak přímo vojenská zařízení, ať se jedná o letiště, výrobny tanků a jiné obrněné techniky, muniční skaldy atd.</p>



<p>Ukrajina je sice schopna je už nějakou dobu zasahovat svými dalekonosnými drony, z nichž je asi nejznámější Liutyi, u něhož Wikipedia udává dolet <strong>1 000 až 2 000 km a hlavici s hmotností mezi 50 a 75 kg</strong> (čím těžší, tím nižší dolet), ale ty jsou stále poměrně pomalé a slabé. Naopak možnost úderu na dlouhou vzdálenost dlouho scházela, i když Ukrajina dostala řízené střely s plochou dráhou letu jako Storm Shadow (SCALP-EG) nebo ATACMS.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/kujbysev-utok-29-dronu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Hořící ropná rafinerie" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: 29 dronů zaútočilo na ruskou rafinerii 1 000 km od hranic. Škody byly tak rozsáhlé, že ji museli kompletně uzavřít</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jenomže první z nich má dosah jenom 550 km, dodává <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Storm_Shadow" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, takže zůstávaly vzdálenější cíle v bezpečí. Flamingo to má nicméně změnit, a co více, ukrajinská armáda <strong>nebude k jejímu odpálení potřebovat žádní svolení od Západu</strong>. Nese přitom hlavici těžkou 450 kg, takže logicky napáchá v místě dopadu násobně větší škody než 7krát slabší dron.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="546" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/arjansk-po-utoku-flaminga-1024x546.jpg" alt="Arjansk po útoku střel Flamingo" class="wp-image-307906" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/arjansk-po-utoku-flaminga-1024x546.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/arjansk-po-utoku-flaminga-320x171.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/arjansk-po-utoku-flaminga-768x410.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/arjansk-po-utoku-flaminga-720x384.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/arjansk-po-utoku-flaminga.jpg 1500w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Arjansk po útoku střel Flamingo; srovnání satelitních snímků základny státní bezpečnostní služby Ruska na Krymu zasažené raketami Flamingo. Vlevo je fotografie z 28. srpna 2025, a vpravo z 31. srpna 2025</em></figcaption></figcaption>


<p>Výhodou také je, že má plochou dráhu letu, takže ji lze velmi obtížně zaměřit i sestřelit, čehož je zásah z 30. srpna 2025 důkazem. Ruská agentura <a href="https://t.me/astrapress/91099" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Astra</a> nejdříve <strong>hlásila, že bylo několik vznášedel na severu Krymu zasaženo</strong> ukrajinskými střelami R-360 Neptun, ale Nikolajevskij Vanjok později <a href="https://t.me/vanek_nikolaev/35529" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">sdílel</a> video s odpalem tří střel Flamingo s tím, že šlo právě o ně.</p>



<p>Je zajímavé, že se jednalo o poměrně blízká cíl, neboť střely dopadly v Arjansku na samém severu poloostrova u hranic s Ukrajinou. Startovaly přitom z pobřeží – redakce Armádního Zpravodaje to <strong>odhaduje na okolí Oděsy, které je relativně zabezpečené</strong>, kam je to 230 km, tedy asi 13krát méně než max. deklarovaný dolet, ale mohlo jít o zkoušku ruské PVO.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/t-72b3m-je-moderni/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/t-72-jizda-prach-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tank T-72 na jízdy" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>T-72B3M je skutečně moderní tank, nikoliv pouze vylepšený veterán ze sovětských skladů. Má ovšem značné limity</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Pokud by se totiž ukázalo, že neumí střely Flamingo zachytit, bylo by možné naplánovat nějaký rozsáhlejší útok na hodnotnější pozice. <strong>Útok měl tentokrát poškodit 6 vznášedel neznámého typu</strong>, ale v této oblasti Armádní Zpravodaj identifikoval používání A-8 Chivus pro osm členů výsadku, a mnohem větších A25PS pro až 50 vojáků, uvádí <a href="https://russianships.info/eng/support/project_a25.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">RussianShips</a>.</p>



<p>Ačkoliv by redakce Armádního Zpravodaje očekávala lepší výsledek, je názoru, že šlo v tomto případě spíše o test účinnosti, a hlavně pak již zmíněné ruské protivzdušné obrany. Vzhledem k tomu, že dopadly všechny tři odpálené střely, lze soudit, že byla bezradná.</p>



<script async src="https://telegram.org/js/telegram-widget.js?22" data-telegram-post="vanek_nikolaev/35529" data-width="100%"></script>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-arjansk/">Video a satelitní snímek: Ruská PVO nestíhala. První ostrá „zkouška“ prokázala účinnost nových ukrajinských střel Flamingo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/jednani-velmoci-mnichov-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/jednani-velmoci-mnichov-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Jednání velmocí v Mnichově</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/horici-ropna-rafinerie-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Hořící ropná rafinerie</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/arjansk-po-utoku-flaminga.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">arjansk-po-utoku-flaminga</media:title>
			<media:description type="html">Arjansk po útoku střel Flamingo</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/arjansk-po-utoku-flaminga-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/t-72-jizda-prach-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tank T-72 na jízdy</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="17846" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/flamingo-za-letu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko vyvinulo jadernou střelu Burevestnik s neomezeným dosahem. Její testování může proběhnout brzy</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/burevestnik-testovani/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 25 Aug 2025 10:36:08 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[jaderné zbraně]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=307101</guid>

	
					<description>Střela Burevestnik s plochou dráhou letu s neomezeným dosahem má být jednou ze strategických zbraní. Američané měli podobnou již před 70 lety.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoliv by k dalšímu testování jaderných zbraní docházet nemělo, Rusko jde proti proudu a rozhodlo se vyzkoušet svou novou střelu s plochou dráhou letu, která nejenom <strong>nese jadernou hlavici, ale také má jaderný pohon</strong>, díky němž doletí dále. Redakce Armádního Zpravodaje zachytila několik zmínek, že má k jejímu testování dojít, a <a href="https://www.thebarentsobserver.com/security/unusual-aircraft-activity-at-novaya-zemlya-linked-to-burevestnik-testing/435470" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">theBarentsObserver</a> nedávno uvedl, že se na základě satelitních snímků domnívá, že to bude již brzy.</p>



<h2 id="h-vyhne-se-pvo-a-ulet-neomezenou-vzd-lenost">Vyhne se PVO a uletí neomezenou vzdálenost</h2>



<p>9M730 Burevestnik popisuje Wikipedia jako střelu s plochou dráhou letu s jaderným pohonem, který jí zajišťuje de facto neomezený dosah, takže <strong>není udávána žádná hodnota v kilometrech</strong>, ale vlastně to možné je. Jedná se přitom o jednu ze šesti strategických ruských zbraní, které ohlásil Vladimir Putin v březnu 2018 po boku dalších, např. kluzáku Avangard.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukoristeny-kornet-zasahl-rusky-t-90m/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/9m133-kornet-strelba-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Odpal z 9M133 Kornet" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinci vzali Rusům protitankový louskáček Kornet a zasáhli jim nejlepším tank T-90M. Poté ho zasypaly napalmové bomby</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Její obrovskou výhodou je také dráha letu pod úrovní dosahu radarů a protistřel, díky čemuž je hůře detekovatelná a zničitelná, ačkoliv nemožné to není. Armádní Zpravodaj nicméně upozorňuje, že se <strong>nejedná o zázračný ruský vynález</strong> – již v 50. letech 20. století vyvinuly přesně takovou střelu Spojené státy americké, ale od projektu nakonec upustili.</p>



<p>Střela totiž (logicky) působila radioaktivní znečištění. Rusko přesto s jejím vývojem pokračuje, a nyní se ji chystá otestovat, nebo už tak možná učinilo. Ona je parametry zajímavá, má být totiž <strong>schopna vyhnout se protiraketové obraně a manévrovat</strong>, díky čemuž by teoreticky mohla obletět nějakou oblast a udeřit na ni oklikou. První zkoušky probíhaly již roku 2019, potvrzuje <a href="https://www.reuters.com/business/aerospace-defense/russia-readying-nuclear-powered-cruise-missile-test-ukrainian-military-2025-08-15/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Reuters</a>, a jak se zdá, o šest let později je možná hotovo.</p>



<p>Satelitní snímky letiště Rogačovo v Nové zemi totiž potvrzují zvýšenou aktivitu ruských letadel, <a href="https://t.me/strategicontrol/47331" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvádí</a> „Strategic Control“, a <strong>obzvláště velkou pozornost vzbudilo Berijev A-50U</strong> včasné výstrahy a řízení, přičemž se v oblasti objevilo v posledních letech jenom výjimečně, a tentokrát by mohlo být povoláno, aby sledovalo letové vzorce střely Burevestnik.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinsky-mig-29-uhyba-dvema-raketam/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/mig-29-uhybny-manevr-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="MiG-29 provádí úhybný manévr" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ukrajinský MiG-29 se obratně vyhnul 2 ruským raketám a uletěl dříve, než nepřítel znovu vypálil</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Na místě jsou pak také dva letouny Iljušin Il-976 SKIP, které jsou speciálně navrženy pro monitorování a měření v souvislosti s testováním jaderných raket, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Ilyushin_Il-76" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. O blížícím se testování střely Burevestnik přitom nachází Armádní Zpravodaj v <strong>posledních dnech stále více zmínek, a to včetně těch od ruských blogerů</strong>. Není sice jisté, že se samo ministerstvo obrany pochlubí výsledky, ať už budou jakékoliv, ale naše redakce bude zmínky monitorovat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/burevestnik-testovani/">Rusko vyvinulo jadernou střelu Burevestnik s neomezeným dosahem. Její testování může proběhnout brzy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/9m133-kornet-strelba-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/9m133-kornet-strelba-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Odpal z 9M133 Kornet</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/mig-29-uhybny-manevr-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">MiG-29 provádí úhybný manévr</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="42872" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/burevestnik-strela-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/burevestnik-strela-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: „Game-changer“, který Ukrajině nahradí strategické bombardéry. Vyvinula řízenou střelu s dosahem 3 000 km</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-predstaveni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 22 Aug 2025 12:51:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Flamingo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=306655</guid>

	
					<description>Ukrajinské ozbrojení síly by mohly brzy disponovat střelami s dlouhou dráhou letu s dosahem 3 000 km. Úplně to změní jejich možnosti, jelikož pokryjí většinu Ruska.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Od počátku války s Ruskem měla Ukrajina obrovskou nevýhodu v tom, že neměla prostředky k úderům hluboko na území nepřítele, kde se nachází zbrojovky, vojenská letiště a další hodnotné cíle podporující ozbrojené složky. <strong>Dostala sice nějaké zbraně od západních spojenců</strong>, ale ty dlouho nemohla používat, a když už <a href="/zpravodajstvi/zapad-povoluje-ukrajine-utoky-strelami-s-plochou-drahou-letu/">svolení dostala</a>, měly stejně malý dosah. Redakce Armádního je názoru, že nově představená řízená střela Flamingo rozložení sil změní.</p>



<h2 id="h-zas-hne-v-t-inu-ruska-a-obrana-je-obt-n">Zasáhne většinu Ruska a obrana je obtížná</h2>



<p>Až doposud byly možnosti ukrajinských úderů na dlouhé vzdálenosti velmi omezené. Například z Velké Británie má řízené střely s plochou dráhou letu Storm Shadow s <strong>dosahem 550 km a hlavicí těžkou 450 kg</strong>, přičemž celá váží 1 300 kg, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Storm_Shadow" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Stejnou mimochodem poskytla také Francie, akorát pod označením SCALP-EG (země ji vyvíjely společně).</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/vyroba-ruskych-tanku-t-90m-je-slaba/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/08/rusky-hlavni-bojovy-tank-t-90m-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský hlavní bojový tank T-90M" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Výroba ruských tanků T-90M je totální propadák: Až 66 % z nich je modernizováno ze starých, nové vznikají pomálu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>K dispozici má pak Ukrajina ještě třeba americkou ATACMS, ale ta má dosah pouze 165 km, uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/ATACMS" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Některé, i významné cíle, tak sice <strong>byla schopna ohrozit, ale zdaleka ne ty všechny, a co je hlavní</strong>, nedosáhne takto účinnými zbraněmi do Moskvy, kde je soustředěna moc ruské vlády od dob SSSR, takže dokud není zasažena ona, nechá zbytek země trpět.</p>



<p>Rusko má oproti tomu například rakety Iskander s dosahem 500 km, potvrzuje <a href="https://missiledefenseadvocacy.org/missile-threat-and-proliferation/todays-missile-threat/russia/iskander-m-ss-26/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MDAA</a>, a redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že také jejich severokorejskou obdobu KN-23 přezdívanou Kimskander po vůdci Severní Koreje. Vedle toho, což jsou <strong>zbraně, které mu dávají mnohem větší výhodu</strong>, disponuje dalekonosnými střelami jako Ch-101 s dosahem 3 500 km, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kh-101" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, takže pokryje de facto celé území Ukrajiny. Její hlavice váží navíc 400 kg.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-dostalo-su-35s-srpen-2025/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ruske-letectvo-su-35s-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Su-35S ruského letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rusko posílilo letectvo o nové Su-35S, což jsou sice moderní, ale spíše průměrné letouny, které nic nezmění</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Na to se pokoušela Ukrajina reagovat například <a href="/zpravodajstvi/sapsan-seriova-vyroba/">vývojem balistické rakety Grim-2</a>, která má dosah kolem 500 km a hlavici od 480 do 700 kg, a <strong>měla nedávno zamířit do sériové výroby</strong>. Koncem května se též dohodla s Německem na <a href="/zpravodajstvi/ukrajina-vyviji-strely-s-dosahem-2-500-km/">vývoji řízených střel s dosahem 2 500 km</a>, a jak se ukázalo, nejspíše pracovala o mnoho dříve ještě na vlastní variantě nazvané Flamingo.</p>



<p>O té je známo velmi málo informací, ale novinář Efrem Lukatsky <a href="https://www.facebook.com/100000694215792/posts/24953228630950266" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zveřejnil</a> její fotografii s tím, že má dosah 3 000 km a je v sériové výrobě, přičemž bude „velmi brzy“ zveřejněno více. Z Kyjeva přitom s <strong>přehledem dosáhne do cca 900 km vzdálené Moskvy</strong>, zatímco od hranic až do Tomské oblasti, která je přibližně 3 000 km daleko. Není to však jediná výhoda, proti řízeným střelám je velmi obtížná, ačkoliv ne nemožná obrana, a Rusko nezvládne pokrýt celé území.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusky-tank-odstrelil-ukrajinske-pozice-a-prejel-vojaka/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/t-72b-rusky-tank-reaktivni-pancerovani-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský tank T-72B s reaktivním pancéřováním" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Video: Ruský tank z 20 metrů odstřelil ukrajinské pozice a při úhybném manévru přejel vlastního vojáka</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Vzhledem k velikosti střely Flamingo je zřejmé, že bude odpalována z vozidel – ostatně je na fotce také na přívěsu, na němž je nejspíše nějaká rampa. Svým způsobem je to i náhrada za strategické bombardéry, které si jinak mohou dovolit pouze nejbohatší země.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Russia mocks Ukraine’s Flamingo missile, calls it a Western copycat | Times Now World" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/W85Eq4mCi_o?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p><em>Krátké představení ukrajinské střely s plochou dráhou letu Flamingo</em></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/flamingo-predstaveni/">Video: „Game-changer“, který Ukrajině nahradí strategické bombardéry. Vyvinula řízenou střelu s dosahem 3 000 km</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/W85Eq4mCi_o" duration="208">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/W85Eq4mCi_o" />
			<media:title type="html">Strategické bombardéry Ukrajina nahrazuje střelou s dosahem 3 000 km</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajinské ozbrojení síly by mohly brzy disponovat střelami s dlouhou dráhou letu s dosahem 3 000 km. Úplně to změní jejich možnosti.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/w85eq4mci_o.jpg" />
			<media:keywords>Flamingo,Rusko (Ruská federace),střela s plochou dráhou letu,Ukrajina,válka na Ukrajině</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/08/rusky-hlavni-bojovy-tank-t-90m-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/08/rusky-hlavni-bojovy-tank-t-90m-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský hlavní bojový tank T-90M</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ruske-letectvo-su-35s-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Su-35S ruského letectva</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/07/t-72b-rusky-tank-reaktivni-pancerovani-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský tank T-72B s reaktivním pancéřováním</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="72628" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/08/ukrajinska-strela-flamingo-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Snímky: Trosky neznámé ruské střely s plochou dráhou letu poukazují na hybrid ruské a ukrajinské techniky</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/neznama-ruska-strela-kombinace-hell-a-s8000/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 10 Aug 2025 19:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=304950</guid>

	
					<description>Nová ruská střela s plochou dráhou letu je velkou neznámou. Připomíná kombinaci ruské střely s plochou dráhou letu a ukrajinského hybridu mezi střelou a dronem.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V rusko-ukrajinském konfliktu už se objevilo mnoho nových zbraní, z nichž alespoň některé vycházely z jiných, ale stejně tak lze narazit na úplně nové. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala snímky (níže), které <a href="https://t.me/war_home/4927" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">sdílel</a> „Plukovník generálního štábu“, na nichž je vidět <strong>zcela nový typ střely s plochou dráhou letu</strong>. Rusko ji mělo odpálit na Ukrajinu, a ačkoliv o ní není nic známo, podařilo se alespoň zaznamenat její trosky, zřejmě po sestřelení.</p>



<h2 id="h-o-st-ele-nen-zn-mo-nic-jenom-podobnost">O střele není známo nic, jenom podobnost</h2>



<p>Komentář k troskám neříká de facto nic: <em>„Před několika dny nepřítel poprvé použil nový typ malé řízené střely. Název je pro nás stále neznámý – navenek je podobná redukovanému Storm Shadow, koncepčně zase naší střele Hell,“</em> uvádí „Plukovník generálního štábu“.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nemecko-kupuje-600-skyrangeru-30/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/skyranger-30-boxer-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Skyranger 30 na transportéru Boxer" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Německo našlo odpověď na drony, kterou může koupit i ČR. Říká „ne“ drahým zbraním, pořídí 600 systémů Skyranger 30</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Pokud jde o Banderol, konkrétně S8000, hodnotil ji Armádní Zpravodaj v červnu 2025 s tím, že byla zavedena do výzbroje teprve v roce 2025. <strong>Vypadá solidně, jelikož má deklarovaný dosah až 500 km</strong>, a krom letounů ji mohou vypouštět také vrtulníky, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/S8000_Banderol" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Létá přitom rychlostí 700 km/h a disponuje inerciálním naváděcím systémem.</p>



<p>V případě Hell (Pekla) jde zase o jakýsi <a href="/letecka-technika/ukrajinska-zbran-peklo/">hybrid mezi dronem a řízenou střelou</a>, který má mít dosah až 600 km a rychlost kolem 700 km/h, ovšem hlavici o hmotnosti pouze 50 kg, potvrzuje <a href="https://www.kyivpost.com/post/44103" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">KyivPost</a> s tím, že proto <strong>často není považováno za plnohodnotnou řízenou střelou</strong>. Její výhodou má být však výrazně nižší výrobní cena, přičemž představuje nebezpečí de facto pro všechny nepancéřované, případně málo, objekty, jako jsou rafinerie.</p>



<p>Armádní Zpravodaj bude sledovat další zmínky o střele. Je pravděpodobné, že pokud se podařilo pořídit fotografií jejích trosek – mohla být sestřelena, ale také spadnout – <strong>dojde poté k jejímu prozkoumání inženýry a dalšími odborníky</strong> na zbraně. Je to běžný postup, aby došlo nejenom ke zjištění, jak proti nové střele co nejlépe bojovat, ale také se inspirovat.</p>



<script async src="https://telegram.org/js/telegram-widget.js?22" data-telegram-post="war_home/4927" data-width="100%"></script>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/neznama-ruska-strela-kombinace-hell-a-s8000/">Snímky: Trosky neznámé ruské střely s plochou dráhou letu poukazují na hybrid ruské a ukrajinské techniky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/skyranger-30-boxer-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/skyranger-30-boxer-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Skyranger 30 na transportéru Boxer</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="53247" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/peklo-dron-strela-motor-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/12/peklo-dron-strela-motor-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko může jásat, střely Taurus totiž Ukrajina z Německa nedostane. Asi proto, že se bojí ruské reakce, jelikož jsou tak ničivé</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/taurus-ukrajina-opet-nedostane/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 14 Jun 2025 09:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela Taurus KEPD 350]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=296958</guid>

	
					<description>Ačkoliv o tom několikrát uvažovalo, nakonec Německo nedodá Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus KEPD-350, jak oznámil ministry obrany na nedávné konferenci.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoliv už to bylo několikrát ve hře, Ukrajina ani tentokrát střely KEPD-350 Taurus nedostane, což je jistě zklamání. Redakce Armádního Zpravodaje cituje <strong>slova německého ministra obrany Borise Pistoriuse</strong>, který to sdělil 12. června 2025 během společné <a href="https://www.youtube.com/watch?v=2fO6IFjgVYw" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">tiskové konference</a> s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mělo se přitom jednat o zbraň, která by umožnila Kyjevu ničit Rusku i mnohem odolnější cíle, než jaké zvládnou jiné střely.</p>



<h2 id="h-taurus-je-navr-en-k-ni-en-odoln-ch-objekt">Taurus je navržen k ničení odolných objektů</h2>



<p>Německo je z evropských zemí největším vojenským podporovatelem Ukrajiny, ale v některých směrech je velmi nerozhodné. To platí i pro <strong>řízené střely s plochou dráhou letu KEPD-350 Taurus</strong>, o jejichž dodávce <a href="/zpravodajstvi/nemecko-zvazuje-taurus-pro-ukrajinu/">uvažovalo</a> již v polovině dubna 2025, pakliže by nebyly použity proti cílům na území Ruské federace, což bylo dříve omezení pro všechny západní střely.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rozhovor-rusko-problem-taurus/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střela KEPD 350 Taurus" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Rozhovor: Rusko bude mít hodně velký problém, pokud Německo dodá Ukrajině svou nejlepší zbraň. Zničila by symbol jeho moci</h1></div>

	</a>
</div>



<p>To ovšem padlo na konci května 2025, když Rusko opět ukázalo, že nemá zájem jednat o míru na Ukrajině rozumně, ale <strong>nadále trvá na svých nesmyslných podmínkách</strong>. Západní země se rozhodly, že <a href="/zpravodajstvi/zapad-povoluje-ukrajine-utoky-strelami-s-plochou-drahou-letu/">může ukrajinská armáda pálit střelami s plochou dráhou letu na cíle</a>, které uzná za vhodné, což vrhlo na značnou část ruského území oprávněný stín strachu.</p>



<p>Souhlas vydala Velká Británie, Francie, a dokonce i Amerika, a tak mnozí očekávali, že se k nim Německo přidá – jenomže nakonec je pravdou opak: <em>„Zeptali jste se mě, zda o tom uvažujeme, a moje odpověď je ne,“</em> odpověděl Boris Pistorius na otázku, zda se jeho země připojí k ostatním podporovatelům Ukrajiny a dodá jí střely s plochou dráhou letu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/csg-dokoncuje-vyrobni-linku-na-ukrajine/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/delostrelecka-munice-m107-ukrajina-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Dělostřelecká munice M107 pro ukrajinské dělostřelectvo" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Prestiž českého zbrojního průmyslu roste. CSG dokončuje výrobní linku na dělostřelecké granáty na Ukrajině</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Taurus KEPD-350 doletí do vzdálenosti až 600 km, což je nejvíce ze všech západních střel tohoto typu, i když některé zdroje uvádí méně. Její hlavice je navíc speciálně <strong>navržena tak, aby pronikala do velmi odolných objektů</strong>, kdy nejdříve detonuje první nálož, aby udělala cestu, zatímco druhá pak bouchne uvnitř, což způsobí masivnější škody, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Taurus_KEPD_350" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/taurus-ukrajina-opet-nedostane/">Rusko může jásat, střely Taurus totiž Ukrajina z Německa nedostane. Asi proto, že se bojí ruské reakce, jelikož jsou tak ničivé</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střela KEPD 350 Taurus</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/delostrelecka-munice-m107-ukrajina-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Dělostřelecká munice M107 pro ukrajinské dělostřelectvo</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="53557" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/nemecka-strela-taurus-kepd-350-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/nemecka-strela-taurus-kepd-350-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rozhovor: Rusko bude mít hodně velký problém, pokud Německo dodá Ukrajině svou nejlepší zbraň. Zničila by symbol jeho moci</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rozhovor-rusko-problem-taurus/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 13 Jun 2025 11:42:05 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Krym]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela Taurus KEPD 350]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=296826</guid>

	
					<description>Most spojující Krym s Ruskem může být vážně ohrožen. Jakmile totiž Ukrajina dostane německé střely Taurus, dokáže ho relativně snadno a účinně zničit.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Od počátku války mělo Rusko zásadní výhodu v tom, že Ukrajině chyběly zbraně dlouhého doletu, a ty, které měla, buď nemohla používat proti cílům na jeho území, případně ohrožovaly nanejvýš cíle vzdálené do 200 km od hranic. To se nicméně změnilo a <strong>dnes už může používat i západní střely s plochou dráhou letu</strong>. A obzvláště nepříjemné mohou být pro Rusko ty německé, KEPD-350 Taurus. Armádní Zpravodaj vychází z <a href="https://kyivindependent.com/sending-taurus-to-ukraine-end-of-german-fear-and-escalation-angst/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru</a> s Fabianem Hoffmanem, výzkumným pracovníkem na univerzitě v Oslu se specializací na raketové technologie.</p>



<h2 id="h-n-meck-taurusy-hrozba-pro-krymsk-most">Německé Taurusy, hrozba pro Krymský most</h2>



<p>Vladimir Putin po jednáních o „míru“ znovu ukázal, že nemá na ukončení války žádný zájem, což postrčilo západní země, aby <a href="/zpravodajstvi/zapad-povoluje-ukrajine-utoky-strelami-s-plochou-drahou-letu/">umožnily</a> Ukrajině <strong>používat střely s plochou dráhou letu i proti cílům na ruském území</strong>. Obdržet má přitom i německé <a href="/tag/rizena-strela-taurus-kepd-350/">KEPD-350 Taurus</a>, které jsou podle zmíněného odborníka nejlepší v západní výzbroji k ničení mostů a podobných konstrukcí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-nevojenska-konfrontace-s-nato/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/nemecti-vojaci-pochod-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Pochod německých vojáků" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Rusko se v dalších letech pokusí rozvrátit NATO,“ varuje rozvědka. Otestuje, jestli by Amerika pomohla Evropě</h1></div>

	</a>
</div>



<p><em>„V tomto okamžiku není dodání Taurusu (důležité) ani tak pro Ukrajince, jako spíše pro Němce, protože se Taurus stal vrcholným symbolem německého strachu a úzkosti z eskalace,“</em> řekl Fabian Hoffmann v rozhovoru pro Kyiv Independent s tím, že by <strong>dodávkami těchto střel zároveň napravil chybu</strong>. Armádní Zpravodaj prostřednictvím agentury Ukrinform <a href="https://www.ukrinform.ua/rubric-ato/3783250-taurus-ne-zminat-pravila-gri-u-vijni-v-ukraini-pistorius.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">připomíná</a>, že bývalá německá vláda dodání střel Taurus na Ukrajinu striktně odmítala.</p>



<p>Německý kancléř Friedrich Merz nicméně už v dubnu 2025 v rozhovoru pro ARD <a href="https://www.ardmediathek.de/video/caren-miosga/geht-so-ihr-politikwechsel-herr-merz/das-erste/Y3JpZDovL2Rhc2Vyc3RlLmRlL2NhcmVuLW1pb3NnYS8yMDI1LTA0LTEzXzIxLTQ1LU1FU1o" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">řekl</a>: <em>„Pokud budou věci pokračovat tak jako doposud, pokud bude například zničeno nejdůležitější pozemní spojení mezi Ruskem a Krymem, nebo pokud se něco stane na samotném Krymu, kde se nachází většina ruské vojenské logistiky, byla by to příležitost přivést tuto zemi (Rusko) konečně strategicky zpět do reality.“</em> Už tehdy naznačil, že <a href="/tag/nemecko/">Německu</a> dochází s <a href="/tag/rusko/">Ruskem</a> trpělivost.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-ztratilo-1-milion-vojaku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/rusti-vojaci-ukrajina-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruští vojáci na Ukrajině" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Masivní ztráty ruské armády dosáhly magické hranice 1 milionu vojáků. Útoky neustanou, naopak ještě zintenzivní</h1></div>

	</a>
</div>



<p>KEPD-350 Taurus je určena pro hloubkové úderné mise proti strategickým a odolným cílům, uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/KEPD_350" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, a je podobná britské Storm Shadow (SCALP-EG ve francouzském označení), ale Hoffman upřesnil, že <strong>hlavním rozdílem Taurusu je konstrukce hlavice</strong> – ta může být naprogramována tak, aby explodovala až po zasažení cíle – redakce Armádního Zpravodaje upřesňuje, že v podstatě detonuje dvakrát – první prorazí dovnitř, a až tam vybouchne druhá.</p>



<p>Zajímavé je, že může KEPD-350 Taurus podle Fabiana Hoffmana doletět až do 800 km, ačkoliv je u něj běžně udávána maximální vzdálenost 560 km. Dodal také, že má <strong>větší údernou sílu než drony v ukrajinském arzenálu</strong>, byť dalekonosné, a že se jedná o nejlepší střelu ke zničení mostu na Krym. I k tomuto účelu byla ostatně navržena, takže jakmile ji Ukrajina dostane, bude mít Rusko veliký problém. Sice je dokáže zachytit, ale rozhodně ne všechny.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/amerika-odebere-o-polovinu-mene-f-35-2026/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/f-35-letoun-americkeho-letectva-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="F-35, letoun amerického letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Dodávky F-35 klesnou v roce 2026 o celých 50 %. Američané revidují odběr, což může naopak posílit evropské odběratele</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Armádní Zpravodaj je názoru, že při plánování akce proti takto významnému cíli by navíc nešlo jenom o vypuštění samotných střel. Velmi pravděpodobně by Ukrajinci nejdříve <a href="/zpravodajstvi/ochromeny-krym-ruska-pvo-trpela/">zahltili a ochromili ruskou protivzdušnou obranu</a> drony a jinými střelami, a <strong>až poté vyslali Taurus, aby měl co největší šanci na zasažení mostu</strong>. Pokud by se to podařilo, došlo by nejenom k obrovskému narušení ruských vojenských operací, ale také ke zničení jakéhosi symbolu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rozhovor-rusko-problem-taurus/">Rozhovor: Rusko bude mít hodně velký problém, pokud Německo dodá Ukrajině svou nejlepší zbraň. Zničila by symbol jeho moci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/nemecti-vojaci-pochod-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/nemecti-vojaci-pochod-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Pochod německých vojáků</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/rusti-vojaci-ukrajina-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruští vojáci na Ukrajině</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/06/f-35-letoun-americkeho-letectva-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">F-35, letoun amerického letectva</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="51912" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/11/kepd-350-taurus-u-letadla-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Rusko na sebe přivolalo zhoubu, s jakou se bude vypořádávat jen těžko. Západ povoluje Ukrajině útoky dříve zakázanými střelami</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zapad-povoluje-ukrajine-utoky-strelami-s-plochou-drahou-letu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 26 May 2025 19:24:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela Taurus KEPD 350]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[střela SCALP]]></category>
		<category><![CDATA[střela Storm Shadow]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Velká Británie]]></category>
		<category><![CDATA[Západ]]></category>
		<category><![CDATA[Západní pomoc Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=294173</guid>

	
					<description>Západ se, že povolí Ukrajině používat střely s plochou dráhou letu i proti cílům na území Ruska. To se všem zdaleka ubránit nedokáže, nemá k tomu dost systémů PVO.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jelikož mírová jednání s Ruskem nevedou k ničemu jinému, než že ruská armáda získává čas, aby mohla podniknout masivnější útoky na území Ukrajiny, <strong>rozhodly se západní země, že na něj přitlačí</strong>. Německý kancléř Friedrich Merz uvedl v <a href="https://europaforum.wdr.de/forum-2025/livestream/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru</a> pro televizi WDR, že ruší omezení na používání střel s plochou dráhou letu. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že to dává ukrajinské armádě silný prostředek, jímž nepříteli pořádně zavaří.</p>



<h2 id="h-z-padu-pomalu-doch-z-s-ruskem-trp-livost">Západu pomalu dochází s Ruskem trpělivost</h2>



<p>Aby konflikt zbytečně neeskaloval a ruský prezident Vladimir Putin se nemohl odvolávat na to, že ukrajinská armáda devastuje jeho zemi, takže <strong>má plné právo v agresivní válce pokračovat</strong>, zakázali západní spojenci Ukrajině používat střely s plochou dráhou letu proti cílům na území Ruska. To se však změnilo poté, co Západu konečně došlo, že V. Putin není diplomat.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusove-se-presouvaji-k-charkovu/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusky-vojak-konvoj-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ruský voják v konvoji" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinci budou zažívat těžké časy. Ruská armáda táhne na jejich druhé největší město, kde připravuje letní ofenzivu, míní odborníci</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Své podmínky si snaží prosadit za každou cenu, a jak opakovaně ukázal, nedělá mu problém hnát do války klidně celý národ. Armádní Zpravodaj ostatně začátkem května 2025 <strong>upozornil na slova Dmitrije Peskova, mluvčího Kremlu</strong>, podle nějž je <a href="/zpravodajstvi/rusko-je-pripraveno-mobilizovat/">Rusko připraveno okamžitě mobilizovat</a> jako za druhé světové války. Jenom pro představu, v roce 2025 má <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusko" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">mít</a> zhruba 144 milionů obyvatel, a jak zhodnotila studie ISW, <a href="/zpravodajstvi/studie-rusko-by-dobyvalo-ukrajinu-83-let/">současným tempem bude Rusko dobývat Ukrajinu 83 let</a>.</p>



<p>Zdá se ovšem, že Vladimirovi Putinovi nedělá problém zavléct celou zemi do dlouhotrvající války bez rychlých výsledků. Znelíbil se tak dokonce i americkému prezidentovi Donaldu Trampovi, který na své sociální síti Truth <a href="https://truthsocial.com/@realDonaldTrump/posts/114571369956761390" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">napsal</a>, že se úplně zbláznil.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/evropa-zjistila-ze-rusko-sama-neporazi/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/raketomet-salvovy-m142-himars-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Salvový raketomet M142 HIMARS" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Evropa zjistila, že Rusko sama neporazí, jelikož nedokáže pro Ukrajinu vyrobit dostatek zbraní. Američané pro ni ale mají plán</h1></div>

	</a>
</div>



<p><em>„Vždy jsem měl s Vladimirem Putinem z Ruska velmi dobré vztahy, ale něco se mu stalo. Úplně se zbláznil! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a to nemluvím jen o vojácích. Rakety a bezpilotní letouny jsou stříleny na města na Ukrajině, a to zcela bezdůvodně. Vždy jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, ne jen její část, a možná se to ukazuje jako správné, ale pokud to udělá, povede to k pádu Ruska!,“</em> rozčílil se s tím, že kdyby byl tehdy prezident, k válce by nedošlo.</p>



<p>Výsledkem ruského neoblomného postoje je, že západní země – konkrétně Francie, Velká Británie, Německo a Spojené státy americké – přehodnotili zákaz užívání střel s plochou dráhou letu <strong>proti cílům v Rusku, a Ukrajina má nyní volnou ruku</strong>. Německý kancléř Friedrich Merz 26. května 2025 v rozhovoru sdělil, že: <em>„Pro zbraně dodávané na Ukrajinu již neexistují žádná omezení doletu – ani od Britů, ani od Francouzů, ani z naší strany, ani od Američanů.“</em></p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/nizozemsko-posledni-f-16-ukrajine/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/f-16-mlu-ukrajinske-letectvo-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Letoun F-16 MLU ukrajinského letectva" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Nizozemsko příští týden ukončí dodávky F-16 Ukrajině. Odhalilo zároveň celkové počty – jde o desítky kusů</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Dodal, že se tak Ukrajina nyní může bránit například údery na vojenské pozice na ruském území, což <strong>dříve dělat nemohla – tedy nikoliv těmito západními zbraněmi</strong>, a tak k tomu využívala drony s dlouhým dosahem, které vyvinula. V případě střel má k dispozici:</p>



<ul><li>Storm Shadow / SCALP-EG z Velké Británie / Francie (jde o stejnou střelu, akorát s jiným označením) odpalované ze Suchoje Su-24M</li><li>ATACMS z Ameriky odpalované z raketometů M142 HIMARS a M270</li><li>GLSDB (kombinace malé bomby s plochou dráhou letu s raketovým motorem) odpalovaná z raketometů M142 HIMARS a M270</li><li>Harpoon z Ameriky (protilodní střela, ale v některých variantách může útočit i na podzemí cíle) odpalované z pozemních platforem i lodí</li></ul>



<p>Otázkou je, zda – nebo spíše kdy – dodá Německo na Ukrajinu své střely s plochou dráhou letu KEPD-350 Taurus. Zatímco minulý rok to striktně odmítalo, v dubnu 2025 <a href="/zpravodajstvi/nemecko-zvazuje-taurus-pro-ukrajinu/">uvedlo, že k tomu může dojít</a>, pokud <strong>nebudou použity proti cílům v Rusku</strong>. To se však změnilo, takže je pravděpodobné, že je napadená země obdrží také, i když to zatím nikdo oficiálně nepotvrdil.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/hur-zapalila-tri-cisterny-vlaku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/vlak-cisterny-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Cisternový vlak" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Záběry ukazují, jak Ukrajinci zapálili ruský vlak s palivem. Požár to byl mohutný a způsobil vážné narušení logistiky</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Armádní Zpravodaj vybral v listopadu 2024 <a href="/letecka-technika/scalp-eg-se-rusko-brani-obtizne/">několik ruských systémů</a>, které mají možnost střely zachytit, je však <strong>důležité připomenout, že nikoliv s příliš vysokou úspěšností</strong> – navíc nemá těchto systémů dostatek, aby pokrylo celé území frontové linie, natož vnitrozemí.</p>



<p>Střely s plochou dráhou letu se vyznačují dlouhým dosahem – u Storm Shadow to je až 400 km, zatímco u Taurusu o sto více, kdežto Harpoon doletí do 140 km, potvrzuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Harpoon_(missile)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Zároveň mají <strong>silnou bojovou hlavici, která si poradí i s odolnými cíli</strong>, jakými jsou bunkry nebo opevnění. K těm letí obvykle vysokou podzvukovou rychlostí těsně nad terénem, aby je bylo obtížné zaměřit radarem a sestřelit. Jsou navíc velmi přesné, většinou v řádech několika metrů.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/zapad-povoluje-ukrajine-utoky-strelami-s-plochou-drahou-letu/">Rusko na sebe přivolalo zhoubu, s jakou se bude vypořádávat jen těžko. Západ povoluje Ukrajině útoky dříve zakázanými střelami</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusky-vojak-konvoj-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/rusky-vojak-konvoj-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ruský voják v konvoji</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/raketomet-salvovy-m142-himars-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Salvový raketomet M142 HIMARS</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/f-16-mlu-ukrajinske-letectvo-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Letoun F-16 MLU ukrajinského letectva</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/vlak-cisterny-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Cisternový vlak</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="46023" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/britska-strela-storm-shadow-ukrajina-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/britska-strela-storm-shadow-ukrajina-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajina se silně otřese v základech. Rusko zvýšilo výrobu raket Ch-101 více než 10násobně, ukrajinská PVO to nemůže vydržet</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-zvysilo-vyrobu-raket-ch-101/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 08 May 2025 15:26:24 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Ch-101, řízená střela]]></category>
		<category><![CDATA[ruské letectvo]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská protivzdušná obrana]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=291901</guid>

	
					<description>Rusko masivně navýšilo výrobu střel Ch-101 s plochou dráhou letu. Tento rok jich mají vzniknout stovky, Ukrajinu by silně zdevastovaly.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ozbrojené síly Ruské federace zapojily do <a href="/tag/valka-na-ukrajine/">invaze na Ukrajinu</a> zbraně všeho druhu. Některým z nich se přitom dokáže napadená země bránit lépe, jiným hůře, a tak dochází k páchání značných škod. <strong>Mezi těmi horšími jsou i střely Ch-101 s dosahem až 3 500 km</strong>, s nimiž se protivzdušná obrana nedokáže vždy efektivně vypořádat, a navíc je lze odpalovat mimo její dosah. Armádní Zpravodaj zaznamenal ve <a href="https://en.24tv.ua/document-leaks-how-many-x-101-missiles-russia-produces-and-which_n2815336" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vyšetřování</a>, že toho chce Rusko využít a zvyšuje jejich výrobu.</p>



<h2 id="h-v-roba-stoupla-v-ce-ne-10kr-t">Výroba stoupla více než 10krát</h2>



<p>Ch-101 je řízená střela s plochou dráhou letu, jejíž dosah je až 3 500 km. Určena je přitom pro strategický bombardéry Tupolev Tu-95MSM a Tupolev Tu-160, což jim umožňuje se <strong>spolehlivě držet mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany</strong> a odpalovat ji z bezpečí ruského vnitrozemí. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že je tedy v podstatě nemožné letouny sestřelit, ale jak Armádní Zpravodaj upozornil v březnu 2025, <a href="/udalosti/sebevrazedne-drony-utok-na-ruskou-leteckou-zakladnu/">ničí je Ukrajina na zemi</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/turecko-chce-jaderne-ponorky/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/uppland-ponorka-lodenice-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ponorka Uppland v loděnici" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Turecko změní světové rozložení sil a zamíří mezi největší mocnosti. Chce postavit jaderné ponorky, bylo by teprve 7. vlastníkem</h1></div>

	</a>
</div>



<p><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ch-101" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> uvádí, že by mala být Ch-101 přesná na zhruba 5 až 20 metrů, což Armádní Zpravodaj nesoudí jako úplně špatné, ale neumožňuje provádět precizní útoky, což může znamenat i civilní a jiné nechtěné oběti. <strong>Střela má přitom dvě bojové hlavice o hmotnosti 150 kg</strong>, z nichž je jedna odnímatelná a může se v průběhu letu odpojit a na cíl se snést, kdežto druhá je pevná a pokračuje dále. Jedna Ch-101 tak dokáže efektivně zasáhnout dva cíle.</p>



<p>Již dříve přitom <a href="https://www.ft.com/content/ef463ac9-4804-4ad7-b9a2-c113590f2f96" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FinancialTimes</a> uvedl, že Rusko mohlo v roce 2021 vyrábět až 56 těchto střel za rok, ale vyšetřování s odkazem na soukromé zdroje z ruského holdingu TRV-Engineering říká, že <strong>jich dnes může být i 50 měsíčně</strong>. K dosažení tohoto tempa byla výroba značně rozšířena a provoz je nyní nepřetržitý. Armádní Zpravodaj ale upozorňuje, že by to nešlo bez Západu.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-3-miliony-granatu-do-del-2025/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/delostrelecka-munice-155mm-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="155mm dělostřelecká munice" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Evropa mohutně sílí a staví se Rusku na odpor. Ukrajina dostane letos celé 3 miliony dělostřeleckých granátů, hlavně díky ČR</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Již v listopadu 2022 naše redakce poukazovala na to, že ruský průmysl zkrátka <a href="/udalosti/ruske-zbrane-zapadni-technologie/">není schopen vyrábět tak vyspělé komponenty</a>, což se týká i střel Ch-101. <strong>Nezbytné součástí však dále získává</strong> prostřednictvím zprostředkovatelských firem napojených na ruské oligarchy a obranně-průmyslové firmy, což je sice dražší a komplikovanější, ale stále možné.</p>



<p>Mnohé komponenty přitom<a href="/udalosti/cina-dodava-vojenske-soucastky-rusku/"> začala ruskému zbrojnímu průmyslu dodávat Čína,</a> takže je možné, že se to týká i těch do střel s plochou dráhou letu, ačkoliv <strong>ne všechny by měly být srovnatelné s těmi evropskými</strong> a americkými – na druhou stranu může právě to důvod, proč <a href="/tag/rusko/">Rusko</a> tak masivně zvyšuje výrobu – možná se chce spoléhat spíše na plošný efekt než na přesnost.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-muze-zautocit-za-2-roky-litva/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/litevsti-vojaci-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Litevští vojáci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>„Rusko může zaútočit na NATO už za 2 roky,“ zní od litevské ministryně obrany. Žádných 5 let už Evropa nemá</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Jenom v roce 2025 je plánována výroba v objemu 633 střel Ch-101, což redakce Armádního Zpravodaje hodnotí jako množství, s nímž si <strong>ukrajinská protivzdušná obrana nedokáže poradit</strong>, bude-li čelit odpálení většího počtu. Na druhou stranu nebývá běžné, že by jich <a href="/tag/ruske-letectvo/">ruské letectvo</a> využilo více než několik jednotek – pouze ve výjimečných případech.</p>



<p><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kyiv_strikes_(2022%E2%80%93present)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a> například dokumentuje případ z 16. prosince 2022, kdy Kyjev čelil náletu hned 38 střel s plochou dráhou letu a 22 střel Kalibr odpálených z moře, nebo případ z 16. května 2023, kdy na něj <strong>pro změnu útočník vypálil 18 různých raket</strong>, včetně 9 řízených střel Kalibr z lodí v Černém moři, 6 hypersonických balistických raket Kinžal, a 3 balistické rakety krátkého doletu Iskander ze země. Je tedy evidentní, že Rusko nemá, resp. nemělo, dost prostředků.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/rusko-zvysilo-vyrobu-raket-ch-101/">Ukrajina se silně otřese v základech. Rusko zvýšilo výrobu raket Ch-101 více než 10násobně, ukrajinská PVO to nemůže vydržet</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/uppland-ponorka-lodenice-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/uppland-ponorka-lodenice-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ponorka Uppland v loděnici</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/delostrelecka-munice-155mm-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">155mm dělostřelecká munice</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/litevsti-vojaci-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Litevští vojáci</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="58146" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/ruska-strela-ch-101-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajina jede! 8násobně zvýšila výrobu střel s plochou dráhou letu a v roce 2025 jich chce 3 000. Ani Rusko se tomu neubrání</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-osminasobna-vyroba-raket/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 12 Apr 2025 13:22:12 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zpravodajství]]></category>
		<category><![CDATA[Raketa]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[válka na Ukrajině]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=288851</guid>

	
					<description>Válka zrychlila vývoj a rozproudila výrobu zbraňových systémů na Ukrajině. Mezi nimi vzniká i mnohem více střel s plochou dráhou letu, které mohou Rusku hodně zatopit.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ještě na začátku ruské invaze Ukrajina prakticky neuměla některé zbraně vůbec vyrábět, ačkoliv mnoho dalších měla řadu ve vývoji. Ten však agresor <strong>významně urychlil, a tak se jí povedlo stvořit i velmi silné rakety</strong>. Armádní Zpravodaj <a href="https://t.me/OP_UA/13897" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ověřil</a>, že oproti roku 2023 zvýšila v tom dalším výrobu raketových zbraní 8násobně, což jí umožňuje bránit území mnohem efektivněji. Jsou mezi nimi přitom i úplně nové systémy, jejichž vývoj vychází ze získaných zkušeností.</p>



<h2 id="h-rakety-te-ukrajina-pou-v-ka-d-m-s-c">Rakety teď Ukrajina používá každý měsíc</h2>



<p>Ačkoliv ukrajinský vojenský průmysl zdaleka nemůže konkurovat kapacitám toho ruského, jde o významný posun, který umožňuje používat některé zbraně častěji. Příkladem je <strong>R-360 Neptun, de facto metla na plavidla, která potopila</strong> dokonce pýchu <a href="/tag/ruske-namornictvo/">ruského námořnictva</a>, a sice raketový křižník Moskva, ačkoliv v tom sehrálo roli štěstí i počasí, jak Armádní Zpravodaj nedávno znovu vysvětloval s tím, že <a href="/zpravodajstvi/moskva-amerika-potopeni-nechtela/">kdyby o tom Američané věděli, útok by jistě zamítli</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/britanie-rusko-nuklearni-ponorky-rakety/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/britska-ponorka-hms-victorious-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Britská ponorka HMS Victorious" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Stav britských jaderných ponorek je tragikomický a posádky v rozkladu. Amerika je navíc může vypnout – Rusko se tak bát nemusí</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ukrajinci měli vyrobit v roce 2024 konkrétně 100 různých raket, což se nezdá mnoho, ale oproti předchozímu, kdy jich bylo sotva 13, to je významný posun. Redakce Armádního Zpravodaje dohledala také <a href="https://www.ukrinform.net/rubric-ato/3981175-ukraine-produced-9b-worth-of-weapons-military-equipment-in-2024-smetanin.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">potvrzení</a> <strong>Hermana Smetanina, ukrajinského ministra pro strategická odvětví</strong>, který na zbrojařském fóru s názvem „Ukraine Weapons 2024“ (Ukrajinské zbraně 2024) uvedl, že se domácímu průmyslu daří vyrábět i zcela nové typy zbraní.</p>



<p><em>„Předminulý rok mohla Ukrajina vyrobit pouze jeden typ <a href="/tag/strela-s-plochou-drahou-letu/">střely s plochou dráhou letu</a> – dnes již legendární Neptun. V loňském roce jsme ale představili širokou škálu nových systémů, čímž jsme oproti roku 2023 zvýšili výrobu osminásobně,“</em> uvedl Herman Smetanin podle ukrajinské státní agentury Ukrinform, jejíž zpravodaj se zbrojařské akce účastnil.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/eurobyrokracie-zelene-silenstvi-mohou-zabijet-vojaky/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/bvp-puma-vlajka-1200-800-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Německé BVP Puma" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Byrokracie EU a zelené šílenství mohou zabíjet vojáky. Hezky to ukazuje příklad z Německa s jedním z nejdražších BVP na světě</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Oleksandr Kamyšin, prezidentský poradce pro strategická odvětví, potom dodal, že dnes dokáže Ukrajina vyrábět <strong>30 až 40 % všeho, co potřebují frontové síly vzdorující ruské armádě</strong>. Mezi novými raketovými systémy jsou mimochodem třeba Paljanycja, Peklo (redakce Armádního Zpravodaje vysvětlovala, že jde o relativně levný <a href="/letecka-technika/ukrajinska-zbran-peklo/">hybrid mezi řízenou střelou a dronem</a>), Ruta nebo Bars.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajinci-odvratili-pad-pokrovsku/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/ukrajinsti-vojaci-obrneny-transporter-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinští vojáci nastupují na obrněný transportér" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinci odvrátili pád Pokrovsku. Celý měsíc bojovali o strategickou obec, která by Rusům umožnila postup. Zničili i jejich sabotéry</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Volodymyr Zelenskyj <a href="https://t.me/yzheleznyak/10663" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">stanovil</a> za cíl, že Ukrajina vyrobí v roce 2025 dokonce 3 000 střel s plochou dráhou letu, což by jí dalo obrovskou údernou sílu, proti níž by se dokázala <strong>jenom těžko bránit i tak velká armáda, jako je ta ruská</strong> – redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že neměla tolik systémů k zajištění obrany svého rozlehlého území ani před válkou na Ukrajině.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajstvi/ukrajina-osminasobna-vyroba-raket/">Ukrajina jede! 8násobně zvýšila výrobu střel s plochou dráhou letu a v roce 2025 jich chce 3 000. Ani Rusko se tomu neubrání</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/britska-ponorka-hms-victorious-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/britska-ponorka-hms-victorious-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Britská ponorka HMS Victorious</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/12/bvp-puma-vlajka-1200-800-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Německé BVP Puma</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/ukrajinsti-vojaci-obrneny-transporter-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinští vojáci nastupují na obrněný transportér</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="60902" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/ukrajina-strely-s-plochou-drahou-letu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/04/ukrajina-strely-s-plochou-drahou-letu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajinská střela s plochou dráhou letu, které by se Rusko mělo silně obávat. Má mimořádný dosah. Sestřelit ji nemusí ani S-400</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/dlouhy-neptun/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 21 Mar 2025 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[protilodní střela Neptun]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajinská armáda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=285645</guid>

	
					<description>Řízené střely dalekého doletu umožňují zasahovat cíle na stovky i tisíce kilometrů. Jejich síla se přitom může vyrovnat leteckým pumám.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pro Ukrajinu je důležité, aby byla schopna zasahovat významné nepřátelské cíle na dlouhé vzdálenosti mnohem silnějšími zbraněmi, než jakými jsou sebevražedné drony, a zároveň nebyla odkázána na nejisté dodávky spojenců. I to může být <strong>důvodem, proč upravila protilodní střelu R-360</strong> na variantu zvanou „Dlouhý Neptun“ s prodlouženým dosahem. Armádní Zpravodaj se domnívá, že s ní může mířit na řadu významných cílů, včetně těch odolnějších.</p>



<h2 id="h-upraven-st-ela-kter-potopila-moskvu">Upravená střela, která potopila Moskvu</h2>



<p>Ukrajinská střela Dlouhý Neptun má být upravená protilodní střela R-360 Neptun odpalovaná z pozemního systému, známá hlavně tím, že potopila ruský křižník Moskva. Jde o zbraň zařazenou do výzbroje v roce 2021, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/R-360_Neptune" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>, a <strong>protilodní varianta má dosah zhruba 250 km, což rozhodně není dostatečné</strong>, aby mohla zasahovat cíle v hloubi týlu nepřítele. Jenom střela s mnohem větším doletem je vhodná třeba na významné průmyslové podniky, jakými jsou rafinerie nebo sklady, velitelství, letiště, ale pravděpodobně i odolnější cíle.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start-1024x576.jpg" alt="Start ukrajinské střely Neptun" class="wp-image-285643" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Militarnyi (Ukrajinské vojenské centrum)</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Odpálení ukrajinské střely R-360 Neptun</em></figcaption></figcaption>


<p><a href="https://armyrecognition.com/news/army-news/2025/flash-news-ukrainian-president-confirms-first-combat-use-of-enhanced-neptune-cruise-missile-with-1-000-km-range" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyRecognition</a> uvádí, že má Dlouhý Neptun dolet 1 000 km, a vzhledem k tomu, že pohon během letu zajišťuje turboventilátorový motor, je jasné, že musela dostat větší zásobu paliva. To je možné dvěma způsoby – <strong>mohla být zmenšena hlavice, která váží u protilodní verze</strong> 150 kg, což by se ničivostí rovnalo zhruba letecké pumě. Zmenšení hlavice by však znamenalo významné snížení způsobených škod; druhou možností potom je, že je střela větší.</p>



<h2 id="h-schopnosti-dlouh-ho-neptunu-jsou-tajn">Schopnosti Dlouhého Neptunu jsou tajné</h2>



<p>Armádní Zpravodaj zatím nedohledal moc informací, jelikož jsou parametry Dlouhého Neptunu utajované, jak upozorňuje také <a href="https://united24media.com/war-in-ukraine/ukraines-upgraded-neptune-missile-now-strikes-1000-km-built-in-record-time-6777" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">United24Media</a>. Avizovaný dolet ale znamená, že má mnohem větší dosah než zbraně poskytnuté Ukrajině jejími spojenci – tedy <strong>střely jako Storm Shadow nebo balistické rakety MGM-140 ATACMS</strong>. Armádní Zpravodaj se proto domnívá, že její zařazení do výzbroje značně zvyšuje schopnosti ukrajinských ozbrojených sil a snižuje jejich závislost na spojencích; střelu <a href="https://armadnizpravodaj.cz/udalosti/upravena-raketa-neptun/">R-360 Neptun ostatně upravovala dlouhodobě</a>.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/namorni-technika/rakety-neptun-bic-na-ruske-lode/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/strela-neptun-ukrajina-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Ukrajinská střela Neptun" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ukrajinské rakety Neptun jsou doslova bičem na ruské lodě: ke dnu poslaly křižník Moskva i zrekvírovanou loď, Rusové se bojí přiblížit</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Pokud je střela větší než klasický Neptun, není vyloučené, že má i jiný odpalovací systém, ale o něm nejsou k dispozici žádné informace. Je však možné, že bude mít podobnou rychlost, odhadem kolem 900 km/h. Má se přitom pohybovat nízko nad zemí, což <strong>ji nečiní nesestřelitelnou, ale její likvidace rozhodně nebude jednoduchá</strong>. Ačkoliv má <a href="/tag/rusko/">Rusko</a> zbraně, které jsou toho schopné, třeba systémy <a href="/tag/protiletadlovy-system-s-400/">S-400</a> a S-350, případně by mohlo nasadit letectvo se střelami vzduch-vzduch. Bude tedy záležet i na tom, kolik střel bude <a href="/tag/ukrajina/">Ukrajina</a> mít.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The historic launch of two Neptune missiles that sank the Russian cruiser &quot;Moscow&quot; a year ago!!!" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/s4RFc5XZ2TA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Odpálení střely R-360 Neptun</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/dlouhy-neptun/">Ukrajinská střela s plochou dráhou letu, které by se Rusko mělo silně obávat. Má mimořádný dosah. Sestřelit ji nemusí ani S-400</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/s4RFc5XZ2TA" duration="30">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/s4RFc5XZ2TA" />
			<media:title type="html">Rusko by se mělo bát nové ukrajinské střely s plochou dráhou letu</media:title>
			<media:description type="html">Řízená střela Dlouhý Neptun umožňuje Ukrajině zasahovat cíle na 1 000 kilometrů daleko a ač jde sestřelit, není to rozhodně jednoduché.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/s4rfc5xz2ta.jpg" />
			<media:keywords>protilodní střela Neptun,Rusko (Ruská federace),střela s plochou dráhou letu,Ukrajina,ukrajinská armáda</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Neptun-strela-ukrajinska-start</media:title>
			<media:description type="html">Start ukrajinské střely Neptun</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-start-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/strela-neptun-ukrajina-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Ukrajinská střela Neptun</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="26792" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/03/neptun-strela-ukrajinska-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Írán by mohl Rusku dodat účinné střely Paveh, které zničí cíle na 1 650 km. Jenomže při prvním ostrém nasazení selhaly</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/iran-muze-rusku-dodavat-paveh/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 21 Sep 2024 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Írán]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[střela]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=267604</guid>

	
					<description>Řízené střely Paveh jsou velmi nebezpečné zbraně schopné zasáhnout cíle hluboko ve vnitrozemí. Letět mohou samostatně i ve skupině.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Írán je mj. znám svým poměrně rozsáhlým programem balistických raket, v němž se mu podařilo vyvinout několik velmi schopných systémů s dobrým doletem a přesností. Jeho ozbrojené síly se však <strong>nesoustředí jenom na rakety, schopnosti rozvíjí i v oblasti řízených střel</strong> známých i jako <a href="/tag/strela-s-plochou-drahou-letu/">střely s plochou dráhou letu</a>. Jejich nejvyspělejším zástupcem je systém označovaný jako Paveh a Írán ho již nasadil do akce, i když ne s příliš velikým úspěchem.</p>



<h2 id="h-st-ela-s-dosahem-ctyhodn-ch-1-650-km">Střela s dosahem úctyhodných 1 650 km</h2>



<p>Íránská střela s plochou dráhou letu je součástí rodiny střel nazývané Soumar, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Paveh_cruise_missile" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. První z nich se objevila v roce 2015 a měla dosah 700 kilometrů. Konstruktéři však její schopnosti zlepšovali, což nakonec vedlo <strong>v roce 2023 k odhalení střely Paveh</strong>, jejíž dolet je 1 650 kilometrů. Ve výzbroji ji mají mít hlavně elitní Revoluční gardy. <a href="https://armyrecognition.com/news/army-news/army-news-2024/is-iran-ready-to-export-the-paveh-long-range-cruise-missile-to-russia" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ArmyRecognition</a> uvádí, že Íránci také chtějí střely exportovat a jedním ze zájemců je údajně <a href="/tag/rusko/">Rusko</a>.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr"><a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Iran?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Iran</a> releases video of new Paveh cruise <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/missile?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#missile</a> with reported range of 1650 km /1031 mi on Fri Feb 24, 2023 that can reach <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Israel?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Israel</a>. Top general says Tehran still wants to kill former US president <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Trump?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Trump</a>, Secretary <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/Pompeo?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#Pompeo</a> to avenge the assassination of Qassem Soleimani [TOI] <a rel="nofollow" href="https://t.co/w4J2dT8SA6">pic.twitter.com/w4J2dT8SA6</a></p>— Eli Dror (@edrormba) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/edrormba/status/1629510133016326145?ref_src=twsrc%5Etfw">February 25, 2023</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>O střele Paveh je známo jenom omezené množství informací. Odpalována je ze země a dostupná videa ukazují její umístění na automobilu, ale možné je i stacionární stanoviště, a do budoucna zřejmě <strong>nelze vyloučit ani vypouštění z lodi nebo letadla</strong>. Dostupné údaje ale neuvádí velikost ani hmotnost Pavehu, a veřejně dostupný není ani údaj o velikosti její hlavice – lze ovšem předpokládat, že to bude více než 100 kilogramů</p>



<h2 id="h-jedna-st-ela-vede-ostatn-n-sleduj">Jedna střela vede, ostatní následují</h2>



<p>Střelu Paveh pohání proudový motor namontovaný v její horní části a má také vyklápěcí křídla. <a href="https://www.iranwatch.org/our-publications/articles-reports/irans-missile-attack-against-israel" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IranWatch</a> uvádí, že její rychlost činí 735 km/h, a otázkou je typ navádění – pravděpodobně se <strong>bude jednat o kombinaci inerciálního a satelitního navádění</strong>. V případě balistických raket již Írán prokázal, že je schopen vyvinout kvalitní naváděcí systémy. Střela Paveh má mít navíc schopnost působit ve skupině, kdy první střela navádí několik následujících.</p>



<p>Írán již podle všeho střely nasadil, a to jako součást útoku na Izrael v dubnu 2024; tehdy jich odpálil asi 30. Útok ale zcela selhal, resp. ho rozbila sofistikovaná izraelská protivzdušná obrana za pomoci spojenců. To ale <strong>neznamená, že by Paveh nebyla nebezpečná</strong>, je třeba si uvědomit, že izraelská protivzdušná obrana je nejlepší na světě, jiná by si tak dobře vést nemusela. Záleželo by i na tom, jestli je střela stealth a jak dobře třeba zvládá měnit směr letu.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Iran Test-Fires new Cruise Missile &quot; Paveh &quot;" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/y9dF9DZrxxM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p></p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/iran-muze-rusku-dodavat-paveh/">Írán by mohl Rusku dodat účinné střely Paveh, které zničí cíle na 1 650 km. Jenomže při prvním ostrém nasazení selhaly</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/y9dF9DZrxxM" duration="69">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/y9dF9DZrxxM" />
			<media:title type="html">Írán může Rusku dodat střely Paveh, které zničí cíle až na 1 650 km</media:title>
			<media:description type="html">Írán vyvinul řízenou střelu odpalovanou ze země schopnou zasahovat cíle do vzdálenosti 1 650 kilometrů. Je ochoten ji prodat jiným zemím.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/y9df9dzrxxm.jpg" />
			<media:keywords>Írán,Rusko (Ruská federace),střela,střela s plochou dráhou letu</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="62260" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/paveh-iran-strela-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/09/paveh-iran-strela-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>„Ukrajina by měla dostat téměř nesestřelitelné střely Taurus s dosahem 500 km,“ myslí si německý plukovník ve výslužbě R. Kiesewetter</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/strely-taurus-maji-dolet-500-km/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 31 May 2023 14:37:03 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Letecká technika]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[Raketa]]></category>
		<category><![CDATA[řízená střela Taurus KEPD 350]]></category>
		<category><![CDATA[střela s plochou dráhou letu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=191136</guid>

	
					<description>Ačkoliv není německo-švédských střel Taurus mnoho, jsou proti nepříteli nesmírně účinné. Protivzdušná obrana je navíc skoro nedokáže detekovat.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Britské střely Storm Shadow se na Ukrajině ukazují jako nesmírně účinné, a podle všech dostupných informací zasáhne většina z nich svůj cíl; ruská protivzdušní obrana si s nimi totiž nejspíše neví rady. V ale Evropě <strong>existuje minimálně ještě jeden typ střel s podobným účinkem</strong>, který by se Ukrajině velmi hodil. Jde o německo-švédské střely Taurus KEPD 350 s dosahem stovek km, přičemž se ozývají hlasy, že by měly být ukrajinskému letectvu poskytnuty.</p>



<h2 id="h-st-ela-pro-evropsk-bojov-stroje">Střela pro evropské bojové stroje</h2>



<p>Zbraň Taurus vyvinulo na konci 20. století německé konsorcium MBDA Deutschland GmbHa Saad Bofors Dynamic. Snažilo se přitom o vytvoření velmi těžko odhalitelné střely zasahující cíle přesně na vzdálenost alespoň 500 kilometrů, což se také podařilo. (i když je „pětistovka“ nakonec dosahem maximálním). <strong>Určena měla být hlavně pro bojová letadla vyráběná v Evropě</strong> – třeba pro Panavia Tornado, Eurofighter Typhoon nebo Saab Jas-39 Gripen, ale zvládají je odpalovat i McDonnell Douglas F/A-18 Hornet nebo McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle.</p>


<blockquote class="twitter-tweet">
<p lang="en" dir="ltr">Media Say That Ukraine is Asking Germany for Taurus KEPD 350 Cruise Missiles<a rel="nofollow" href="https://t.co/HDrrF53d1q">https://t.co/HDrrF53d1q</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/ongGSxF6R5">pic.twitter.com/ongGSxF6R5</a></p>
<p>— DEFENSE EXPRESS (@DEFENSEEXPRESS) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/DEFENSEEXPRESS/status/1662743140510343171?ref_src=twsrc%5Etfw">May 28, 2023</a></p>
</blockquote>
<p> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script></p>


<p>Střel není mnoho, asi nejvíce jich má Německo, a to v počtu 600 kusů, ale údajně jen asi čtvrtina je nasaditelných. Např. německý poslanec z CDU a plukovník ve výslužbě Roderich Kiesewetter tvrdí, že i když jich není mnoho, <strong>Německo by je mělo Ukrajině, která o ně žádala, věnovat</strong>. Podle něj je to lepší, než aby ležely zbytečně ve skladech. Umožnily by totiž účinné útoky na vybrané ruské cíle daleko za frontou, třeba na sklady, vojenské objekty a centra velení.</p>



<h2 id="h-nep-tel-sest-el-taurus-jen-obt-n">Nepřítel sestřelí Taurus jen obtížně</h2>



<p>Střela Taurus je 5 m dlouhá a 1 400 kg těžká, a z toho činí hmotnost bojové hlavice na 481 kg. Vybavena je pak penetrátorem přizpůsobitelným na konkrétní cíl, a poháněna je turboventilátorem, přičemž se <strong>dokáže pohybovat rychlostí Mach 0,95</strong>. Létá ve výšce jen 30 až 40 metrů nad zemí a je zkonstruována tak, aby měla nízký radarový odraz, takže je pro nepřátelskou protivzdušnou obranu velmi obtížně detekovatelná a sestřelitelná.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/strela-storm-shadov-mozne-dodani-ukrajina/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/storm-shadow-britska-strela-dlouheho-doletu-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Storm Shadow, britská střela dlouhého doletu" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Británie může změnit osud války na Ukrajině: dodá zemi zbraně dlouhého doletu, které ohrozí i Moskvu</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Taurus KEPD 350 má kombinované navádění využívající inerciální systém, GPS a elektrooptické navádění, takže je schopná přesně zasahovat cíle i v případě, že nepřítel ruší systém GPS. Její přesnost je udávána na 4 m, a <strong>u cíle má vystoupat do větší výšky</strong>, aby ho pak zasáhla v lepším úhlu a měla i vyšší účinnost. V případě, že by Německo kývlo a Taurus na Ukrajinu dodalo, technici by museli zároveň k odpalování střel upravit některá ukrajinská letadla – a to nejenom taková jako MiG-29, ale třeba i <a href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/45-stihacek-f-16-je-velka-posilla-ukrajiny/">slíbené stíhačky F-16</a>.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="TAURUS KEPD 350NO missile" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/cYaQNDLtxjI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Střela Taurus KEPD 350</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/strely-taurus-maji-dolet-500-km/">„Ukrajina by měla dostat téměř nesestřelitelné střely Taurus s dosahem 500 km,“ myslí si německý plukovník ve výslužbě R. Kiesewetter</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/cYaQNDLtxjI" duration="234">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/cYaQNDLtxjI" />
			<media:title type="html">Evropské střely Taurus skoro nelze zničit, dostat by je mohla Ukrajina</media:title>
			<media:description type="html">Ukrajině by se na ruské vojenské cíle hodily střely Taurus, jsou přesné a těžko odhalitelné. S jejich dodáním by muselo souhlasit Německo.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/cyaqndltxji.jpg" />
			<media:keywords>Německo,Raketa,řízená střela Taurus KEPD 350,střela s plochou dráhou letu</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/storm-shadow-britska-strela-dlouheho-doletu-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/02/storm-shadow-britska-strela-dlouheho-doletu-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Storm Shadow, britská střela dlouhého doletu</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="68021" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/taurus-strela-800x450.jpeg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/taurus-strela-800x450.jpeg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
