Jedna rodina, pět jmen

Příběh začíná v osmdesátých letech. Francie, Británie a Německo společně vyvíjely protidráhovou střelu APACHE AP, zbraň určenou k vyřazení letištních ploch submunicí. Německo z projektu v roce 1988 odstoupilo, čímž se uvolnil prostor pro radikálnější přerod. Z úzce specializované APACHE AP vznikla univerzálnější verze s penetrační hlavicí: francouzský SCALP EG. Britové vstoupili do programu se svou verzí Storm Shadow. Konstrukčně jde podle analýzy CSIS Missile Threat o prakticky totožnou zbraň, liší se hlavně softwarem a rozhraním pro nosný letoun.

Třetí jméno nese exportní varianta Black Shaheen, dodávaná Spojeným arabským emirátům. Kvůli Režimu kontroly raketových technologií (MTCR) má deklarovaný dosah zkrácený na 290 km a užitečné zatížení pod 500 kg. Čtvrté a páté jméno patří námořní větvi: SCALP Naval, kterou MBDA označuje také jako MdCN/NCM. Ta je přepracovaná nejhlouběji, měří 5,5 metru, startuje z lodí i ponorek a dosáhne až 1 400 km.

Pět jmen, jedna konstrukční linie. Proto chameleon.

Šest armád a jeden princip

Vzdušně odpalovanou verzi si vybralo šest států: Francie, Velká Británie, Itálie, Řecko, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Sama MBDA uvádí formulaci „selected by six nations“. Každá z těchto armád integrovala střelu na jiný nosič, od francouzských Rafale přes britská a saúdská Tornáda až po řecké Mirage 2000-5. Francouzské námořnictvo provozuje příbuzný MdCN z fregat třídy FREMM a ponorek třídy Suffren, ale to už je jiná odpalovací větev téže rodiny, nikoli sedmý uživatel letecké varianty.

Co všechny verze spojuje, je princip: dostat těžkou hlavici k tvrdému stacionárnímu cíli tak, aby obránce neměl čas reagovat. Střela váží 1 300 kg, měří 5,1 metru a letí rychlostí kolem 1 000 km/h ve výšce pouhých 30 až 40 metrů nad terénem. Naviguje trojitou kombinací inerciálního systému, GPS a porovnávání terénu. V koncové fázi přepne na infračervený hledač s porovnáním obrazu cíle. Hlavice BROACH je dvoustupňová: první nálož prorazí beton nebo zeminu, druhá detonuje uvnitř.

Proč ji Rusové nedokážou zastavit

Formulace „nedokážou zastavit“ neznamená, že ruská protivzdušná obrana je nulová. Znamená, že ji nedokáže zastavit spolehlivě a plošně. Analytik Jack Watling z londýnského think-tanku RUSI to popsal jasně: Storm Shadow rozšiřuje počet ruských kritických závislostí v dosahu útoku a vytváří nové požadavky na protivzdušnou obranu, která musí chránit víc lokalit současně. Výsledek? Rusko musí přesouvat baterie, řídicí prostředky i odborný personál, a tím ztenčuje ochranu jinde.

Technicky je problém v geometrii boje. Systém S-400 Triumf je teoreticky určen i proti střelám s plochou dráhou letu, jenže nízko letící cíl drasticky zkracuje radarový horizont a reakční čas. Poslední vrstva, Pancir-S1, má proti podzvukové střele tabulkový dosah kolem 12 km, přičemž u cílů letících bokem se okno ještě smrskává. Prvky snížené pozorovatelnosti, malý radarový odraz střely a autonomní plánování trasy dělají z jejího zachycení velmi obtížný úkol. Jednotlivé sestřely nelze vyloučit, ale systémové zastavování této zbraně doloženo není.

Pro srovnání: americká střela JASSM sdílí podobnou filozofii vzdušného odpalování a nízké pozorovatelnosti; základní verze má dolet přes 370 km, prodloužená JASSM-ER přes 925 km. Námořní Tomahawk dosáhne až 1 600 km a umí přesměrování za letu. SCALP/Storm Shadow sedí mezi nimi, kratší ruka než JASSM-ER a Tomahawk, ale extrémně optimalizovaná na proniknutí k zabezpečenému pozemnímu cíli.

Střela, která přežila vlastní éru

V březnu 2026 ukrajinské ministerstvo obrany popsalo úder Storm Shadow na závod Kremnij El v Brjansku, podnik vyrábějící mikročipy pro balistické rakety Iskander. Exportní verze s dosahem do 300 km, odpalovaná z ukrajinských Su-24M, zasahuje velitelská stanoviště, komunikační uzly, sklady munice i průmyslové objekty v okupovaných územích a ruském pohraničí.

A právě bojové výsledky na Ukrajině přesvědčily Londýn i Paříž, že do této zbraně stojí za to znovu investovat. V červenci 2025 obě země v rámci takzvané Entente Industrielle oznámily pořízení nových střel Storm Shadow/SCALP a posílení výrobních linek. Zbraň navržená v devadesátých letech tak vstupuje do další dekády služby, ne jako muzejní exponát, ale jako aktivně nakupovaná schopnost.

Chameleon mění jména, nosiče i bojiště. Jedno zůstává stejné: schopnost dostat hlavici tam, kam obránce nechce.

Článek Jedna střela, pět jmen a šest armád: SCALP EG je francouzský chameleon, který Rusové nedokážou zastavit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč se Kreml Storm Shadow bojí

Storm Shadow, oficiálně označovaná také jako SCALP-EG ve francouzské verzi, je střela s plochou dráhou letu kategorie vzduch–země o hmotnosti přibližně 1 300 kg a délce 5,10 metru. Odpaluje se z letounů, v britské službě typicky z Eurofighteru Typhoon, a její dosah se odhaduje na více než 250 km v exportní verzi, přičemž plná konfigurace pro britské síly má dosah výrazně vyšší. Střela letí v extrémně nízké výšce nad terénem, využívá kombinaci inerciální navigace, GPS korekce a porovnávání terénu a v závěrečné fázi letu přepíná na infračervený hledač, který ji dovede přímo na cíl s přesností v řádu jednotek metrů.

Pro ruskou stranu je to noční můra. Storm Shadow je navržená přesně proti tomu, co Rusko považuje za bezpečné: zodolněným velitelským bunkrům, skladům munice, letištním plochám a klíčové infrastruktuře desítky až stovky kilometrů za frontovou linií. Její nízký letový profil ztěžuje detekci pozemními radary a kombinované navádění ji činí odolnou vůči rušení GPS. Podle MBDA je určena výhradně pro předem naplánované údery na pevné, vysoce hodnotné cíle, tedy přesně ten typ infrastruktury, kterou Rusko těžko a draze nahrazuje.

Proč Británie přesto mění kurz

Válka na Ukrajině trvá od února 2022 a za více než čtyři roky ukázala jednu věc naprosto jasně: rozhoduje objem. Nejsofistikovanější střela na světě je k ničemu, pokud jich máte tucet a protivník má tisíc cílů. Britský Defence Investment Plan to říká bez diplomatických obklik: Storm Shadow „sehrála klíčovou roli“, ale budoucnost patří levnějším střelám ve větších počtech.

Čísla mluví sama za sebe. Londýn vyčleňuje 11 miliard liber na munici a zbraně, z toho významná část směřuje do kategorií levných střel s plochou dráhou letu a jednorázových efektorů. Cílem není šetřit na obraně, ale za stejný rozpočet získat výrazně více střel. A právě tady přichází na scénu projekt Brakestop.

Důležité je rozlišit dvě větve. Brakestop je odpovědí na okamžitou potřebu, levnější pozemně odpalovaná střela s dosažitelnou výrobou v řádu měsíců. Skutečná plnohodnotná náhrada Storm Shadow ve vyšší kategorii se jmenuje Stratus a má vstoupit do služby až ve třicátých letech jako společný britsko-francouzsko-italský projekt. Storm Shadow sama přitom podle staršího kontraktu z roku 2016 zůstává v britské službě s plánovaným vyřazením kolem roku 2032; nejde tedy o zbraň, která zmizí přes noc.

Tři kandidáti za poloviční cenu

Tisková zpráva britského ministerstva obrany z června 2026 stanovuje tvrdé minimální požadavky programu Brakestop: dosah minimálně 500 km, hlavice alespoň 225 kg, rychlost přes 600 km/h, odolnost v prostředí bez funkčního GPS a cílová cena kolem 400 tisíc liber za kus bez hlavice, tedy zhruba 12 milionů korun. Ve srovnání se Storm Shadow, jejíž přesná aktuální cena není veřejná, ale pohybuje se podle dostupných odhadů výrazně výše, jde skutečně o zhruba poloviční cenovou kategorii.

O zakázku soutěží tři firmy:

• MBDA Crossbow – pozemně odpalovaný jednorázový efektor s nákladem až 300 kg a dosahem přes 800 km. Využívá navigaci založenou na umělé inteligenci a rozpoznávání obrazu. Výrobce avizuje schopnost sériové produkce od poloviny roku 2026.
• MGI TigerShark – střela s rychlostí 750 km/h, nákladem 300 kg a dosahem přes 1 000 km. Naviguje pomocí mapování terénu bez závislosti na GPS, což je v podmínkách intenzivního ruského rušení klíčová vlastnost.
• Rotron SkyLance – cestovní rychlost 600 km/h s maximem kolem 650 km/h, náklad do 300 kg. Výrobce uvádí dosah až 1 200 km s plnou hlavicí a přes 2 500 km při redukované zátěži, což by z ní činilo střelu s největším dosahem v soutěži.

Všechny tři kandidáty spojuje ještě jeden zásadní požadavek: musí být zcela bez amerických komponent podléhajících režimu ITAR. Británie tím získává možnost rozhodovat o výrobě, exportu a nasazení bez amerického schvalovacího filtru. Zkušenost z Ukrajiny ukázala, že dlouhodosahové zbraně jsou politicky nejcitlivější kategorií a závislost na souhlasu Washingtonu může být v kritickém okamžiku brzdou. Program navíc požaduje rozběh výroby alespoň dvaceti kusů měsíčně v řádu měsíců po zadání objednávky.

Srovnání se Storm Shadow, a co přijde po ní

Je „levnější“ automaticky horší? Ne nutně, ale ani to není náhrada jedna ku jedné. Storm Shadow má za sebou desetiletí bojového nasazení, ověřenou terminální přesnost proti nejtěžším cílům a stealthový profil optimalizovaný pro průnik protivzdušnou obranou. Kandidáti Brakestopu ji v dosahu mohou překonávat: TigerShark s tisíci kilometry a SkyLance s potenciálními 1 200 km výrazně přesahují exportní verzi Storm Shadow. V počtu kusů za stejný rozpočet ji překonají jednoznačně. Ale v bojové zralosti a schopnosti prorazit zodolněný bunkr s chirurgickou přesností má Storm Shadow stále náskok.

Podle nás je to vědomá volba: Británie nesází na to, že levnější střely budou stejně dobré. Sází na to, že „dost dobrých“ střel ve velkém počtu je na moderním bojišti cennější než hrstka dokonalých.

Skutečnou plnohodnotnou náhradu má přinést až program Stratus, vyvíjený společně s Francií a Itálií pod hlavičkou MBDA. Nejde přitom o jednu střelu, ale o dvojici: STRATUS LO pro stealth údery na velmi dlouhé vzdálenosti nízko nad terénem a STRATUS RS pro vysokou nadzvukovou rychlost a manévrovatelnost. Dolet má přesáhnout 2 000 km a spektrum misí sahá od hlubokých pozemních úderů přes protilodní roli až po potlačení protivzdušné obrany. Vstup do služby se očekává ve třicátých letech.

Co to znamená pro Ukrajinu

Projekt Brakestop není jen britský zbrojní program, je výslovně prezentován jako systém vyvíjený pro Ukrajinu. Podle informací deníku The Independent britští činitelé doufají v dodání prvních kusů Kyjevu zhruba do roka od dokončení dalších testů. Zároveň z dostupných britských dokumentů neplyne, že by Londýn okamžitě ukončil dodávky Storm Shadow; jde spíš o konec budoucí sázky na tento typ jako hlavní nakupovanou kategorii.

Zajímavé je srovnání s francouzským přístupem. Paříž jedná s Kyjevem o licenci na výrobu střely SCALP, tedy francouzské sestry Storm Shadow, přímo na ukrajinském území. Informaci oznámil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, jak uvedl Euronews. Francouzská cesta míří k reprodukci zavedené špičkové zbraně, britská k levnější masové kategorii. Obě země se pak mají potkat až u Stratusu jako společné nástupnické platformy.

Británie neustupuje od hlubokých úderů. Mění poměr mezi chirurgickým skalpelem a kladivem, a válka na Ukrajině ji přesvědčila, že kladivo potřebuje víc.

Článek Kreml se jich děsí, jsou až moc ničivé. Storm Shadow přesto v britské armádě končí, sází na levnější střely za polovic se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od protilodní střely k nástroji hlubokého úderu

Původní R-360 Neptune vznikl jako pobřežní protilodní systém. Dosah do 300 kilometrů, bojová hlavice 150 kilogramů, nízký let nad hladinou. Svět si ho zapamatoval v dubnu 2022, když dvě střely Neptune potopily křižník Moskva, vlajkovou loď ruské černomořské flotily. Jenže ukrajinští konstruktéři z LUCH se nezastavili.

Postupně vznikla prodloužená varianta označovaná jako Long Neptune, která opustila čistě námořní roli a začala mířit na pozemní cíle. Podle Interfax-Ukraine Zelenskyj v březnu 2025 potvrdil její úspěšné bojové použití na vzdálenost tisíc kilometrů. Krátce nato média hlásila požár v rafinerii Tuapse na ruském pobřeží Černého moře, cíl ležící hluboko v ruském zázemí, daleko za dosahem původního Neptunu. Tisíc kilometrů přestalo být číslem na papíře.

Co přináší výrobce Storm Shadow

MBDA není ledajaký partner. Jde o evropského lídra v kategorii komplexních řízených střel, společný podnik firem Airbus, BAE Systems a Leonardo. Její Storm Shadow, respektive francouzská verze SCALP, je vzduchem odpalovaná střela o hmotnosti 1 300 kilogramů, navržená pro průnik hustou protivzdušnou obranou k vysoce hodnotným pevným cílům: bunkerům, velitelským stanovištím, kritické infrastruktuře. Ukrajina ji v boji používá od roku 2023.

Pro projekt Neptun-2 MBDA nepřináší nutně hotové komponenty ze Storm Shadow. Přináší něco cennějšího: systémovou expertizu. Plánování mise v elektronicky rušeném prostředí, navigaci střely, která musí přežít stovky kilometrů letu nad nepřátelským územím, a průmyslovou integraci, díky níž se z prototypu stane sériově vyráběná zbraň. Přesné rozdělení práce mezi MBDA a LUCH zveřejněno nebylo, zatím jde o memorandum o porozumění, nikoli plnou vývojovou smlouvu. Ale směr je jasný.

Proč je to pro Rusko skutečná hrozba

Samotný parametr doletu tisíc kilometrů není to, co by mělo ruské plánovače znepokojovat nejvíc. Ukrajina už dnes disponuje dalekoletými drony, které zasahují cíle hluboko v Rusku. Skutečný problém je jiný: možnost zlevnit a zdomácnit ukrajinskou hlubokou údernou kapacitu s evropskou průmyslovou podporou.

Střely Storm Shadow jsou drahé, jejich zásoby omezené a každá dodávka vyžaduje politické rozhodnutí v Londýně nebo Paříži. Neptun-2 pod společným vývojem MBDA a LUCH míří k tomu, aby Ukrajina získala suverénní schopnost opakovaně zasahovat:

• rafinerie a sklady paliv
• muniční sklady a vojenské továrny
• letiště a logistické uzly
• velitelská stanoviště v hloubce evropské části Ruska

Opakované údery na tyto cíle mají kumulativní efekt. Jedna střela válku nezmění. Desítky střel měsíčně, vyráběných na ukrajinském území s evropskou technologickou podporou, mohou systematicky opotřebovávat ruský válečný stroj.

Evropský kontext: ne dar, ale investice

Memorandum MBDA–LUCH nezapadá do vakua. Šest evropských zemí (Francie, Německo, Itálie, Polsko, Švédsko a Británie) spustilo v únoru 2026 iniciativu ELSA zaměřenou na urychlení vývoje zbraní dlouhého dosahu. Rada EU v květnu 2025 přijala program SAFE s rozpočtem přes 3,6 bilionu korun na společné obranné pořizování, kde hluboký přesný úder patří mezi priority. A ukrajinské ministerstvo obrany hlásí, že zahraniční financování domácí obranné výroby dosáhlo v roce 2025 částky přes 146 miliard korun.

Trend je zřejmý. Západ už nedodává jen hotové zbraně, investuje přímo do ukrajinské výrobní kapacity. Británie a Ukrajina podepsaly v lednu 2025 dohodu, která výslovně zmiňuje spolupráci v oblasti zbraní dlouhého dosahu a investice do ukrajinské produkce. MBDA se svým memorandem o Neptunu-2 tento trend nejen následuje, ale posouvá na kvalitativně vyšší úroveň.

Co zatím nevíme

Neptun-2 je vývojový projekt, ne hotová střela v sériové výrobě. Veřejně neznáme harmonogram, rozpočet, přesné technické parametry ani plánované objemy. Memorandum o porozumění je politicko-průmyslový závazek, ne podepsaná výrobní smlouva. To je potřeba říct na rovinu.

Zároveň ale platí, že Ukrajina nestaví od nuly. Rodina Neptune existuje, Long Neptune byl bojově ověřen na tisícikilometrové vzdálenosti a MBDA má za sebou dekády vývoje střel kategorie hlubokého úderu. Cesta od memoranda k nasazení může být výrazně kratší než u zcela nového programu.

Pro Rusko to znamená jednu nepříjemnou perspektivu: čas hraje proti němu. Každý měsíc vývoje přibližuje okamžik, kdy Ukrajina nebude potřebovat čekat na dodávku západních střel, aby zasáhla cíle stovky kilometrů za frontovou linií. A to je scénář, na který se ruská protivzdušná obrana, jakkoli rozsáhlá, nedokáže stoprocentně připravit.

Článek Neptun-2 s doletem 1 000 km bude pro Rusy likvidační. Výrobce Storm Shadow pomůže Ukrajincům proti Rusku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně se ve Voroněži stalo

Podle gubernátora Alexandra Guseva zahynulo při útoku pět lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Nejtěžší škody hlásil průmyslový areál na levém břehu města, kde po zásahu vypukl rozsáhlý požár. Poškozeno bylo deset bytových domů, šest rodinných domů a zhruba padesát automobilů. V části ulic vyhlásily úřady režim mimořádné situace a na následující tři dny i oficiální smutek.

Ukrajinský generální štáb útok přiznal a popsal použití „vysoce přesných vzduchem odpalovaných střel s plochou dráhou letu“, což je formulace odpovídající profilu britsko-francouzské střely Storm Shadow. Přesný počet použitých střel otevřené primární zdroje neuvádějí; podle monitorovacích a ruských zdrojů šlo zřejmě o několik kusů, v některých odhadech až kolem deseti. Klíčové ale není číslo. Klíčový je cíl, podnik označovaný jako VZPP-Sborka, který Kyjev identifikuje jako výrobce polovodičových součástek pro ruské raketové systémy.

Proč se mluví o Moskvě

Voroněž leží zhruba 500 kilometrů od ukrajinské fronty. Moskva je ještě dál. Jenže titulková linka „příště to bude Moskva“ nestojí na jednom útoku, stojí na trendu, který Kreml vidí a který ho znervózňuje.

Ve stejném časovém okně, 21. a 22. června, Ukrajina oznámila zásah centra kosmické komunikace v Dubně v Moskevské oblasti. Moskva sama v těch dnech odrážela desítky dronů, letiště dočasně omezila provoz a jen o pár dní dříve hořela městská rafinerie po ukrajinském zásahu. Prezident Zelenskyj už v květnu otevřeně mluvil o ukrajinských hlubokých úderech na cíle v Moskevské oblasti ve vzdálenosti přes 500 kilometrů.

Konkrétní výrok „příště to bude Moskva“ se nepodařilo dohledat jako přímou citaci žádného kremelského představitele. Funguje spíš jako zkratka pro něco, co je v ruském bezpečnostním diskurzu čím dál hlasitější: Moskva přestává být psychologicky nedotknutelná. A pro Kreml je to možná horší než samotný Voroněž, protože hluboký úder už není výjimka, ale systém.

Storm Shadow: proč je pro Rusko tak těžké se bránit

Storm Shadow je vzduchem odpalovaná střela s plochou dráhou letu, kterou vyvinula evropská skupina MBDA. Podle oficiálního datasheetu výrobce má dolet přes 250 kilometrů, letí nízko nad terénem pomocí navigace kopírující reliéf a v terminální fázi se navádí infračerveným senzorem. Nosič ji odpálí desítky kilometrů od cíle a nemusí se vystavovat nepřátelské PVO.

Ruská protivzdušná obrana dokáže vykázat vysoké počty sestřelů; Moskva 22. června hlásila zneškodnění desítek dronů. Jenže účinnost obrany se neměří tím, co sestřelí, ale tím, co proklouzne. A proklouzlo toho dost: hořela moskevská rafinerie, kouř stoupal z Dubny, ve Voroněži zemřelo pět lidí a průmyslový areál byl v plamenech. Při nasycení více typy cílů současně (drony, řízené střely, klamné cíle) se i sofistikovaná PVO dostává pod tlak, který nedokáže pokrýt všude najednou.

Ekonomická bolest, která roste

Hluboké údery nemají jen vojenský, ale i ekonomický rozměr, který Kreml cítí stále ostřeji. Podle Reuters Rusko po sérii červnových útoků na rafinerie zvažuje dovoz paliv, což by ještě před rokem působilo absurdně u země, která je jedním z největších světových producentů ropy. Výroba benzínu byla minulý týden zhruba o čtvrtinu nižší než denní průměr v červnu 2025 a námořní export ropných produktů v první polovině června klesl asi o 15 % oproti první polovině května.

Putin 23. června označil ukrajinské útoky za „pokus destabilizovat ruskou společnost“. Rétorika se přitvrzuje. Ale rétorika nenahradí chybějící komponenty pro střely, které měl dodávat právě voroněžský závod.

Co to znamená pro Česko a Západ

Británie, která Storm Shadow Ukrajině dodala už v roce 2023, 22. června oznámila urychlení vývoje vlastních dlouhodosahových systémů s doletem přes 500 kilometrů určených pro Kyjev. Lídři G7 o pět dní dříve slíbili zvýšit dodávky dlouhodosahových schopností. Evropská rada 18. června tlačila na rychlejší dodávky střel, dronů a protivzdušné obrany.

Česká role je jiného typu, ale neméně podstatná: výcvik bezmála deseti tisíc ukrajinských vojáků, klíčová muniční iniciativa s 3,7 milionu kusů velkorážové munice a posílení východního křídla NATO, včetně nasazení českých vrtulníků Viper v Polsku po dřívějších průnicích ruských dronů na polské území. Válka se bezpečnostně promítá do střední Evropy už dnes, i bez jediné střely mířící na Prahu.

Voroněž ukázal, že Ukrajina už necílí jen na to, co Rusko spaluje, ale na to, co Rusko vyrábí. A právě to je posun, ze kterého se v Kremlu spí nejhůř.

Článek Kreml se obává nejhoršího: „Příště to bude Moskva.“ Ukrajinci zasypali Voroněž hned 10 střelami Storm Shadow se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně závod vyráběl

VZPP-S není žádná montážní dílna. Firma se na vlastním webu prezentuje jako vedoucí ruský výrobce elektronické komponentové základny, s více než 900 typy výrobků a dodávkami pro přes tisíc odběratelů napříč ruským průmyslem. Klíčové ale je, co o závodu říká sankční databáze ukrajinské vojenské rozvědky GUR. Ta k VZPP-S přiřazuje zcela konkrétní součástky:

• Ch-101 (řízená střela s plochou dráhou letu): tranzistorové sestavy 1NT251-4 a pole 2TS622A pro navigační blok UVK-208.
• 9M727 systému Iskander-K (operačně-taktická střela): polovodičové matice 1NT.251.2311 pro desku palubního digitálního počítače.
• Pancir-S1 (protiletadlový raketový systém): diody 2DS2123D95 a tranzistorové sestavy 2P7241VS9 a 2P7247VR9 pro televizní kanál TVK-2.

Nejde tedy o generické čipy, které se dají objednat z katalogu. Jsou to kvalifikované vojenské součástky navázané na konkrétní bloky konkrétních zbraní.

Proč takový zásah bolí víc než hořící rafinerie

Historie závodu sahá do sovětské éry a jeho provozy procházely opakovanými rekonstrukcemi podle standardů čistých místností, tedy prostředí s extrémně přísnou kontrolou prachu a kontaminace, bez něhož se polovodiče vyrábět nedají. Právě to dělá z případného poškození vnitřních prostor problém zcela jiné kategorie než díru ve střeše skladu. Čistý provoz, který nasaje kouř, prach a střepiny, se neuvede do chodu za týden. Někdy ani za měsíce.

Ukrajinský generální štáb v jednom ze svých briefingů uvedl, že v jediné střele Ch-101 se nachází až 160 zahraničních komponentů a že Rusko stále nezvládlo rozjet masovou domácí výrobu složitých elektronických dílů. Každý domácí výrobce, který vypadne, tak zvyšuje tlak na už tak napjatý dodavatelský řetězec.

Srovnání s útoky na ropnou infrastrukturu se nabízí. Rafinerie bolí přes palivo, logistiku a exportní příjmy, velký objem, viditelný efekt. Polovodičový závod je na mapě nenápadný, ale v řetězci přesných zbraní sedí hlouběji. Menší na mapě, hlubší v řetězci.

Storm Shadow, nebo ne?

Oficiální ukrajinská komunikace hovoří o „vysoce přesných vzdušně odpalovaných střelách s plochou dráhou letu“. Název Storm Shadow v přímé souvislosti s tímto úderem zatím žádný oficiální zdroj nepotvrdil. Předběžná atribuce přišla přes ruská média; podle serveru Naša Niva měly cíl zasáhnout tři britské střely tohoto typu.

Velká Británie přitom dodávky Storm Shadow Ukrajině potvrdila už v květnu 2023 a v dubnu 2024 oznámila další kusy v rámci dosud největšího britského vojenského balíku. Že Kyjev těmito střelami disponuje, je nesporné. Že právě ony zasáhly VZPP-S, je podle dostupných informací pravděpodobné, ale zatím ne definitivně prokázané.

Může Rusko výpadek nahradit?

Bylo by zjednodušením tvrdit, že Rusko mělo „jen jednu továrnu na čipy“. Skupina Element sdružuje přes 30 firem s více než deseti výrobními lokalitami. Mikron provozuje jedinou ruskou sériovou výrobu mikroelektroniky do 90 nanometrů. Angstrem nabízí plný výrobní cyklus na dvou linkách.

Jenže žádný otevřený zdroj nedokládá, že by kterýkoli z těchto podniků dokázal okamžitě a jedna ku jedné nahradit právě ty součástky, které databáze GUR váže na VZPP-S pro Ch-101, Iskander-K a Pancir-S1. Vojenská elektronika vyžaduje kvalifikační procesy, testování, certifikaci. Přepnout výrobu z jednoho závodu do druhého není jako přesměrovat objednávku v e-shopu.

Jeden úder válku neotočí, ale série ano

Zásah VZPP-S není izolovaná akce. Zapadá do systematické ukrajinské kampaně proti ruskému vojensko-průmyslovému a energetickému zázemí, kterou generální štáb v Kyjevě otevřeně popisuje jako „snižování schopností agresora“. Sám o sobě jeden úder tempo ruských raketových salv nezastaví, Moskva má zásoby hotových střel i další výrobní články. Efekt se projeví spíš v horizontu týdnů až měsíců, až dojdou díly na skladě a nové nepřijdou.

Pro ruské vojensko-průmyslové podniky stovky kilometrů od fronty ale tento úder nese jasný vzkaz: vzdálenost už neznamená bezpečí. A pro armádu, která se prezentuje jako druhá nejsilnější na světě, ale nedokáže si sama vyrobit dost čipů do vlastních raket, je každý takový zásah ranou do místa, kde to bolí nejvíc, do úzkého hrdla, které nelze zacpat pouhým rozkazem.

Článek Úder, který sráží ruskou armádu na kolena. Ukrajinci střelami Storm Shadow zničili továrnu, která vyráběla čipy pro rakety se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je Storm Shadow a proč nejde o běžnou munici

Storm Shadow není raketa, kterou se střílí každý den. Jde o vzduchem odpalovanou střelu vyvinutou konsorciem MBDA, určenou výhradně pro předem plánované údery na pevné, stacionární a často zodolněné cíle: bunkry, velitelská centra, klíčovou infrastrukturu. Základní parametry mluví jasně:

• Hmotnost: 1 300 kg
• Délka: 5,10 m
• Dolet: přes 250 km
• Navigace: kombinace INS, GPS a korelace terénu
• Hlavice: tříštivo-trhavá s průnikovou schopností do zpevněných objektů

Po odpalu střela klesne do extrémně nízké výšky a kopíruje terén, čímž se vyhýbá detekci protivzdušnou obranou. Je navržená tak, aby pronikla tam, kam se běžná munice nedostane. Kombinace dosahu, přesnosti a schopnosti ničit zodolněné cíle z ní dělá jednu z nejcennějších zbraní, které má Ukrajina k dispozici.

Proč právě velitelský uzel, a proč právě teď

Analytik Jack Watling z londýnského think-tanku RUSI už v roce 2023 upozorňoval, že Storm Shadow samy o sobě průběh války neobrátí. Mohou ale vytvářet konkrétní mezery: narušovat velení, logistiku a pocit bezpečí v ruském týlu. Právě proto se musejí používat výběrově. Zásoby jsou omezené, Londýn ani Paříž nezveřejňují počty dodaných kusů a každý výstřel musí mířit na cíl s nepoměrně vysokým efektem.

Velitelsko-spojovací uzel v Luhanské oblasti do této kategorie zapadá přesně. Rusko své uzly velení a řízení postupně přesouvalo hlouběji do týlu a do zodolněných objektů, právě aby je dostalo mimo dosah kratších systémů typu GMLRS s doletem kolem 70 km. Storm Shadow s doletem přes 250 km tuto logiku rozbíjí. Podle nás šlo o klasický případ, kdy se zpravodajcům podařilo vytipovat pevný, vysoce hodnotný cíl, a velení rozhodlo, že za střelu stojí.

Luhansk nebyl osamocený výstřel

Důležitý kontext: zásah v Luhanské oblasti nebyl izolovanou akcí. Podle souhrnu generálního štábu z 26. května 2026 Ukrajina ve stejné vlně úderů zasáhla i další velitelské body, uzly řízení dronů a logistické sklady. Šlo o koordinovanou sérii, která cílila na celou infrastrukturu řízení a zásobování ruských sil.

Srovnání s březnovým útokem na závod Kremnij El v Brjansku ukazuje posun v cílení. V březnu Storm Shadow mířily na průmyslový objekt, tedy výrobní kapacity pro přesnou munici a zázemí ruského válečného průmyslu uvnitř Ruska. V Luhansku šlo o něco jiného: o řízení operací přímo v poli. Jeden útok podkopává výrobu, druhý velení. Oba typy cílů jsou přesně tím, na co je Storm Shadow stavěná.

Zásoby se doplňují, zbraň má budoucnost

Otázka, zda Ukrajina dojíždí staré zásoby, má odpověď. Británie poprvé oznámila poskytnutí Storm Shadow v květnu 2023, další kusy potvrdila v balíku z dubna 2024. V prosinci téhož roku britské ministerstvo obrany v parlamentní odpovědi uvedlo, že počty a harmonogram dodávek nezveřejní z operačních důvodů. A v červenci 2025 Londýn společně s Paříží oznámil objednávku dalších Storm Shadow a posílení výrobních linek. Zbraň tedy není dojíždějící relikt, je to systém, do kterého obě země aktivně investují.

Co to znamená pro ruský týl

Rusko se může bránit: přesouvat štáby, posilovat protivzdušnou obranu, zakopávat se hlouběji. Částečně to dělá. Jenže Storm Shadow je navržená právě proti takovým opatřením: letí nízko, naviguje se autonomně a její hlavice proráží zpevněné konstrukce. Stoprocentní ochrana neexistuje. A každý úspěšný zásah velitelského uzlu znamená hodiny, možná dny chaosu v řízení jednotek na frontě.

Samostatný zlom války to není. Ale nervový systém, který dostane ránu, funguje hůř, a to je přesně ten efekt, o který Ukrajině jde.

Článek Ukrajinci nasadili proti Rusům těžký kalibr. Storm Shadow jim smetly velitelství v Luhansku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útok svědčí o vysokém významu ruské základny

Letiště v Doněcku, dříve mezinárodní pýcha regionu, má pro ruskou okupaci zásadní symbolický i strategický význam. I když je po letech bojů terminál v troskách, samotný prostor slouží jako klíčový logistický uzel a předsunutá základna pro operace na Donbasu. Kontrola nad ním tak stále umožňuje Rusům upevnit nadvládu nad městem a vytvářet tlak na ukrajinské linie.

Z hlediska letectva je letiště důležité především pro provoz vrtulníků, jako jsou bojové Ka-52 Alligator a rovněž bojové Mi-28N, které odtud vyráží k přímé podpoře pozemních vojsk. Využívají ho také transportní vrtulníky Mi-8 pro rychlou evakuaci raněných a přesuny speciálních jednotek, jelikož postavení blízko fronty zkracuje čas reakce na aktuální vývoj.

Kromě toho slouží letiště v Doněcku jako základna pro rozsáhlé flotily průzkumných a úderných dronů, které jsou pro ruské dělostřelectvo „oči na nebi“. Strategická poloha navíc Rusům dovoluje umisťovat tam systémy PVO a elektronického boje, které kryjí okupovaný Doněck. Pro Ukrajinu je ničení techniky na tomto letišti prioritou, jelikož tak oslabuje ruský tlak.

Ukrajinská armáda v tomto případě nasadila balistické rakety ATACMS odpalované z raketometu M142 HIMARS a britské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow (francouzské verze jsou známé jako SCALP-EG). V prvním případě je dolet až 300 km, potvrzuje Wikipedia, v druhém pak kolem 450 km, uvádí Wikipedia, a obě zbraně jsou určeny k ničení strategických cílů.

To jenom svědčí o vysoké hodnotě zasažených budov, v nichž mělo docházet ke skladování dalekonosných íránských dronů Shahed 136, v Rusku vyráběných pod jménem Geran-2, a také odtud byly odpalovány. Ukrajinci tak provedli úder, který předejde rozsáhlým škodám na jejich infrastruktuře i vojenských objektech a zachrání nespočet životů.

Článek Video: tak tvrdou odplatu Rusové nečekali. Ukrajinci zasypali doněcké letiště balistickými raketami ATACMS a střelami Storm Shadow se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ohrožuje odolné cíle, v dosahu je i Moskva

Storm Shadow (stejnou má Francie, akorát ji označuje SCALP EG) patří mezi nejsilnější zbraně, jaké ukrajinská armáda od západních spojenců získala. Jedná se o střelu s plochou dráhou letu, která se pohybuje ve výšce asi 30 až 50 metrů, uvádí Wikipedia, díky čemuž se vyhýbá radarům a je obtížné ji sestřelit, ačkoliv to není nemožné. Má však velkou šanci proniknout PVO.

Američané jsou připraveni rozpoutat novou válku, aby zakročili proti muslimům v Nigérii, která má obří nerostné bohatství

Vyvinuta byla pro přesné údery na vysoce hodnotné a odolné pozemní cíle, proti nimž má také speciálně navrženou dvoustupňovou hlavici typu BROACH (Bomb Royal Ordnance Augmented CHarge), kdy nejprve menší tvarovaný výbuch vytvoří v cíli díru – prorazit dokáže i několik metrů pancéřování / železobetonu – a po krátkém zpoždění následuje hlavní průbojná nálož. Ta díky tomu s větší silou pronikne dovnitř, kde detonuje, čímž maximalizuje škody.

Hmotnost hlavice je 450 kg, zatímco celá střela váží 1 300 kg, potvrzuje ArmyRecognition. Ohroženy jsou pak cíle v dosahu 550 km, což znamená, že je z Ukrajiny dostupná i Moskva. Odpalovat ji může ze západních letounů Panavia Tornado nebo Eurofighter Typhoon, z těch ukrajinských pak Suchoj Su-24 nebo Mirage 2000. Její přesnost je navíc mimořádně vysoká.

Využívá totiž kombinaci TERPROM, GPS a inerciálního navádění, stejně jako elektro-optické, což jí zajišťuje také vysokou šanci na průnik protiraketovou obranou na velkou vzdálenost. Je tedy pochopitelné, že musí dělat nová dodávka střel Storm Shadow, kterých vzniká jenom omezené množství, Rusům starost; kdo by tvrdil, že ne, zjevně si neuvědomuje jejich sílu.

NATO ukazuje laxní přístup. Belgičanům kroužily drony nad taktickou základnou s jadernými pumami, ale nesestřelili je

Účastníci rozhovoru, na něž se odvolává Bloomberg, poznamenali, že rozhodnutí o nové dodávce bylo učiněno s cílem zajistit, aby Ukrajina měla dostatečné zásoby před zimním obdobím, jelikož se Londýn domnívá, že právě v této době může Kreml zintenzivnit útoky na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Není ovšem jasné, v jakém počtu je měla získat.

Článek Putin není spokojený, Britové dodali Ukrajincům střely Storm Shadow. Právem se jich bojí, doletí až do Moskvy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na významný cíl padla střela se 450kg hlavicí

Chemický závod v Brjansku leží ve vojensko-průmyslovém komplexu a podléhá přísnému dohledu ze strany státu, jelikož v něm je vyráběn střelný prach, výbušniny nebo palivo do raket, včetně materiálů používaných v munici a raketách odpalovaných na ukrajinské území, vysvětluje UNITED24 Media, takže jsou na její produkci ní přímo závislé zbrojovky.

Ukrajinský generální štáb k tomu uvedl, že chemička čelila kombinovanému útoku, jehož cílem bylo dle Armádního Zpravodaje zahlcení ruské protivzdušné obrany, která v takovém stavu nemohla pochytat všechny hrozby. Útoku se měly účastnit jak drony, tak střely, a je zřejmé, že právě letouny tvořily první vlnu, aby Storm Shadow snáze proletěly.

„21. října 2025 letectvo ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s pozemními silami, námořnictvem a dalšími složkami obranných sil Ukrajiny zasáhlo Brjanský chemický závod. Masivní kombinovaný raketový a letecký úder byl proveden mj. raketami Storm Shadow odpalovanými ze vzduchu, které překonaly ruský systém protivzdušné obrany,“ říká generální štáb.

Storm Shadow (ve Francii označované SCALP-EG, neboť jde o společný projekt s Velkou Británií) jsou moderní řízené střely s plochou dráhou letu, uvádí Wikipedia. Určeny jsou k ničení silně chráněných cílů hluboko v týlu nepřítele, jako jsou velitelská centra, sklady munice nebo letiště, ale i dalších. Vypouštěny jsou z letadel, Ukrajina k tomu má konkrétně domácí Suchoj Su-24, který si upravila svépomocí, nebo francouzský Mirage 2000-5.

Dolet střely je na 550 km, takže v tomto případě nebyl využit její plný rozsah, což podle redakce Armádního Zpravodaje ještě více potvrzuje, že šlo o mimořádně důležitý cíl. Využívá přitom navigační systém kombinující GPS, inerciální a terénní navigaci, který zajišťuje vysokou přesnost zásahu. V závěrečné fázi letu se pak aktivuje infračervené navádění a porovnávání cíle s uloženým obrazem v databázi, díky čemuž zvládne působit i v rušeném prostředí.

Bojová hlavice BROACH těžká 450 kg je speciálně navržena k pronikání do odolných cílů. Nejprve prorazí jejich ochranu, a následně exploduje hlavní nálož uvnitř, což umožňuje zničit i hodně odolné bunkry. V případě odpálení letadlem je pravděpodobné, že k tomu došlo v mnohem větší vzdálenosti, nikoliv na hranicích Ukrajiny, aby se vyhnulo PVO.

Rusko má přitom systémy schopné Storm Shadow zachytit. Například Pancir-S1, který si poradí jak s nimi, tak s letadly, vrtulníky, přesnou municí nebo většími drony, potvrzuje Wikipedia s tím, že jeho nejlepší střely doletí až 100 km, ale běžně do 30 km. Angažovat však mohl také 9K37 Buk, který detekuje nízko letící cíle až na 20 km, což platí i pro Storm Shadow, uvádí Wikipedia.

Článek Storm Shadow pronikla ruskou PVO a vzala Rusům „vítr z plachet“. Zasáhla chemičku, která je pro armádu klíčová se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Západu pomalu dochází s Ruskem trpělivost

Aby konflikt zbytečně neeskaloval a ruský prezident Vladimir Putin se nemohl odvolávat na to, že ukrajinská armáda devastuje jeho zemi, takže má plné právo v agresivní válce pokračovat, zakázali západní spojenci Ukrajině používat střely s plochou dráhou letu proti cílům na území Ruska. To se však změnilo poté, co Západu konečně došlo, že V. Putin není diplomat.

Ukrajinci budou zažívat těžké časy. Ruská armáda táhne na jejich druhé největší město, kde připravuje letní ofenzivu, míní odborníci

Své podmínky si snaží prosadit za každou cenu, a jak opakovaně ukázal, nedělá mu problém hnát do války klidně celý národ. Armádní Zpravodaj ostatně začátkem května 2025 upozornil na slova Dmitrije Peskova, mluvčího Kremlu, podle nějž je Rusko připraveno okamžitě mobilizovat jako za druhé světové války. Jenom pro představu, v roce 2025 má mít zhruba 144 milionů obyvatel, a jak zhodnotila studie ISW, současným tempem bude Rusko dobývat Ukrajinu 83 let.

Zdá se ovšem, že Vladimirovi Putinovi nedělá problém zavléct celou zemi do dlouhotrvající války bez rychlých výsledků. Znelíbil se tak dokonce i americkému prezidentovi Donaldu Trampovi, který na své sociální síti Truth napsal, že se úplně zbláznil.

Evropa zjistila, že Rusko sama neporazí, jelikož nedokáže pro Ukrajinu vyrobit dostatek zbraní. Američané pro ni ale mají plán

„Vždy jsem měl s Vladimirem Putinem z Ruska velmi dobré vztahy, ale něco se mu stalo. Úplně se zbláznil! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a to nemluvím jen o vojácích. Rakety a bezpilotní letouny jsou stříleny na města na Ukrajině, a to zcela bezdůvodně. Vždy jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, ne jen její část, a možná se to ukazuje jako správné, ale pokud to udělá, povede to k pádu Ruska!,“ rozčílil se s tím, že kdyby byl tehdy prezident, k válce by nedošlo.

Výsledkem ruského neoblomného postoje je, že západní země – konkrétně Francie, Velká Británie, Německo a Spojené státy americké – přehodnotili zákaz užívání střel s plochou dráhou letu proti cílům v Rusku, a Ukrajina má nyní volnou ruku. Německý kancléř Friedrich Merz 26. května 2025 v rozhovoru sdělil, že: „Pro zbraně dodávané na Ukrajinu již neexistují žádná omezení doletu – ani od Britů, ani od Francouzů, ani z naší strany, ani od Američanů.“

Nizozemsko příští týden ukončí dodávky F-16 Ukrajině. Odhalilo zároveň celkové počty – jde o desítky kusů

Dodal, že se tak Ukrajina nyní může bránit například údery na vojenské pozice na ruském území, což dříve dělat nemohla – tedy nikoliv těmito západními zbraněmi, a tak k tomu využívala drony s dlouhým dosahem, které vyvinula. V případě střel má k dispozici:

• Storm Shadow / SCALP-EG z Velké Británie / Francie (jde o stejnou střelu, akorát s jiným označením) odpalované ze Suchoje Su-24M
• ATACMS z Ameriky odpalované z raketometů M142 HIMARS a M270
• GLSDB (kombinace malé bomby s plochou dráhou letu s raketovým motorem) odpalovaná z raketometů M142 HIMARS a M270
• Harpoon z Ameriky (protilodní střela, ale v některých variantách může útočit i na podzemí cíle) odpalované z pozemních platforem i lodí

Otázkou je, zda – nebo spíše kdy – dodá Německo na Ukrajinu své střely s plochou dráhou letu KEPD-350 Taurus. Zatímco minulý rok to striktně odmítalo, v dubnu 2025 uvedlo, že k tomu může dojít, pokud nebudou použity proti cílům v Rusku. To se však změnilo, takže je pravděpodobné, že je napadená země obdrží také, i když to zatím nikdo oficiálně nepotvrdil.

Záběry ukazují, jak Ukrajinci zapálili ruský vlak s palivem. Požár to byl mohutný a způsobil vážné narušení logistiky

Armádní Zpravodaj vybral v listopadu 2024 několik ruských systémů, které mají možnost střely zachytit, je však důležité připomenout, že nikoliv s příliš vysokou úspěšností – navíc nemá těchto systémů dostatek, aby pokrylo celé území frontové linie, natož vnitrozemí.

Střely s plochou dráhou letu se vyznačují dlouhým dosahem – u Storm Shadow to je až 400 km, zatímco u Taurusu o sto více, kdežto Harpoon doletí do 140 km, potvrzuje Wikipedia. Zároveň mají silnou bojovou hlavici, která si poradí i s odolnými cíli, jakými jsou bunkry nebo opevnění. K těm letí obvykle vysokou podzvukovou rychlostí těsně nad terénem, aby je bylo obtížné zaměřit radarem a sestřelit. Jsou navíc velmi přesné, většinou v řádech několika metrů.

Článek Rusko na sebe přivolalo zhoubu, s jakou se bude vypořádávat jen těžko. Západ povoluje Ukrajině útoky dříve zakázanými střelami se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Storm Shadow exploduje v cíli dvakrát

Jak vypadá útok na určitý cíl celou salvou střel Storm Shadow, lze vidět na videu níže. MilIn uvádí, že se jeho cílem stalo ruské velitelství, záběry ukazují, jak jednotlivé střely dopadají do areálu – bylo jich zhruba deset. Zajímavé je sledovat, jak zásah vypadá, přičemž jsou záběry nejspíše pořízeny seshora průzkumným dronem. Nejprve přišel malý výbuch a po něm velká exploze. Za tu mohla 450 kilogramů těžká hlavice BROACH, uvádí Wikipedia, kdy nejprve vybuchne její první část, aby si prorazila cestu do bunkru, kde poté exploduje zbytek.

Kdyby se Rusové dostali k použitelné ukrajinské střele R-360 Neptun, byl by to problém. Zajímavější je pro ně však Storm Shadow

Storm Shadow je sofistikovaná zbraň odpalovaná z upravených sovětských bombardérů Suchoj Su-24 Fencer. Independent uvádí, že je přes 5 metrů dlouhá a 1,3 tuny těžká, přičemž se pohybuje nízko nad terénem, aby ji bylo možné obtížně zaměřit a sestřelit. I událost zaznamenaná na videu dokládá, že s likvidací Storm Shadow musí mít ruská protivzdušná obrana problémy, jelikož cíl zasáhlo mnoho střel. To tedy znamená, že prošly všechny (nebo většina z nich), jelikož jich nemohlo být odpáleno o moc více, když jsou relativně vzácné.

Článek Video: zasáhnou-li střely Storm Shadow ruské velitelské stanoviště, nemusí si s nimi PVO vůbec poradit a většinu jich „nechá“ projít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

SCALP-EG doletí zřejmě až 550 kilometrů

Důvodem, proč je francouzská střela SCALP-EG, případně její britský protějšek Storm Shadow, pro Rusko tak obávanou zbraní, jsou její schopnosti. Tou první je dlouhý dosah, což znamená, že zvládne zasahovat cíle na relativně velkém území Ruské federace, aniž by se letoun použitý k jejímu odpálení dostal do dosahu ruské protivzdušné obrany. Údaje o dosahu střely se sice značně liší, ale například MissileThreat uvádí, že jde o 550 kilometrů.

iZdroj fotografie: MBDA

Některé zdroje nicméně tvrdí jenom 250 kilometrů, přičemž samotný výrobce – společnost MBDA – na svých stránkách uvádí hodnotu více než 250 km, a to nejspíše z důvodu, že existuje v různých verzích. Wikipedia uvádí, že například exportní varianta je omezena právě na 250 kilometrů, což ale znamená, že verze užívané Francií a Velkou Británii budou mít dolet vyšší. Je však velikou otázkou, jaká verze by byla proti Rusku použita – pokud ta nejlepší, mohla by se střela odpálená třeba z území Ukrajiny nebezpečně přiblížit téměř k Moskvě.

Silná hlavice a téměř nemožné rušení

K dalším výhodám střely SCALP-EG patří její hlavice označovaná jako BROACH o hmotnosti 450 kg. Navržena je tak, aby dokázala prorazit i silný betonový kryt, kdy si prvním výbuchem prorazí cestu dovnitř, kde poté exploduje její zbytek. To znamená, že jsou ohroženy i cíle jako opevněná velitelství divizí nebo armád, sklady munice a pohonných hmot, ale i další cenné objekty. Jejich zničení by přitom dokázalo značně narušit chod ruských ozbrojených sil.

Francouzská raketa SCALP „skalpuje“ i vysoce odolné bunkry vzdálené až 560 km, v námořní verzi doletí dokonce 1 400 km

Zajímavé je na střele i to, že letí jenom několik desítek metrů nad zemí, takže ji lze velice obtížně zaměřit a sestřelit, i když to možné je a ruská protivzdušná obrana to dokáže. A to i přesto, že je navádění SCALP-EG sofistikované, neb nespoléhá pouze na inerciální systém a GPS, ale má i mapování terénu a infračervené zaměření, kdy za pomoci infračervené kamery dokáže lokalizovat cíl. Výsledkem je pak přesný zásah i v oblasti, kde probíhá rušení signálu.

Článek Francouzskými zbraněmi by mohla Ukrajina ohrozit i ty nejcennější cíle Moskvy. Ta je sice umí sestřelit, ale opravdu to není snadné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dardo 3 je obtížné někam zařadit

Argentinská zbraň Dardo 3 je hybridem mezi klouzavou pumou a řízenou střelou; je velice obtížné ji někam zařadit. MilIn uvádí, že je vybavena proudovým motorem, což by ji řadilo mezi řízené střely, navíc má vyklápěcí křídla, která napomáhají jejímu letu. Zasahovat umí cíle na vzdálenost až 200 km, což je pro bezpečí letadel více než dostatečné. Je to však menší vzdálenost, než jaké dosahuje třeba řízená střela Storm Shadow, která je i větší a ničivější.

Kdyby se Rusové dostali k použitelné ukrajinské střele R-360 Neptun, byl by to problém. Zajímavější je pro ně však Storm Shadow

Ke zkonstruování Dardo 3 využili inženýři standardní gravitační pumu Mk.82 o hmotnosti 227 kilogramů, což zajišťuje schopnost ničit odolné cíle, i když hlavice již zmíněné Storm Shadow je silnější. Využít gravitační pumu znamenalo, že došlo ke značnému snížení ceny, zatímco systémy navádění nebo pohon jsou k ní nějak připevněné. Částečně by tak šlo Dardo 3 přirovnat k francouzské pumě AASM Hammer, která je také zkonstruována na základě Mk.82 a má raketový pohon, ale její dosah je pouze kolem 70 kilometrů.

Infračervená kamera, která nejde rušit

DefenseMirror uvádí, že Dardo 3 používá k navádění kombinaci inerciálního systému a GPS, a v konečné fázi ještě zapojí infračervenou kameru. To by mělo zajistit schopnost působit i v oblastech s rušením satelitního navádění a relativně dobrou přesnost, i když její hodnota není uváděna. Pokud ale bude srovnatelná s ostatními řízenými střelami či klouzavými pumami, mohla by se z Dardo 3 stát žádaná zbraň, jelikož má velmi zajímavé parametry.

Jeszcze na dokładkę malutki poradnik dot. odróżniania wersji argentyńskich bomb szybujących z rodziny DARDO.

Bomba szybująca DARDO III z napędem turboodrzutowym ma bazować na konstrukcji beznapędowej bomby szybującej DARDO II-C https://t.co/8OsE8oWkuW pic.twitter.com/yF1gfoZLMj

— Piotr Zbies (@Zbiesu) November 24, 2024

Vzhledem k tomu, že je zbraň menší než Storm Shadow, lze ji používat i na lehčích typech letounů, tedy nejenom na plnohodnotných bojových verzích. Argentinské letectvo ji otestovali třeba na IA-63 Pampa III B2, k němuž Wikipedia uvádí, že jde o lehký cvičný podzvukový proudový letoun s dvoučlennou osádkou, který lze parametry přirovnat například k českému Aero L-39 Albatros. Dardo 3 mohou každopádně používat i klasické bojové letouny, Argentinci se zbraní počítají například na General Dynamics F-16 Fighting Falcon.

Článek Argentinská distanční zbraň Dardo 3 je nová „Storm Shadow“. Nelze ji rušit, unese ji i malé letadlo, a udeří až na 200 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Navádění střely SCALP-EG nejde vyrušit

Střela Storm Shadow (britské označení) / SCALP-EG (francouzské označení) je britsko-francouzským projektem a až na pár detailů je identická. MissileTreat uvádí, že jde o střelu odpalovanou z bojových letounů, mezi jejíž přednosti patří navádění – využívá nejen GPS, ale také terénní mapování a infračervený hledač. Díky tomu je odolná proti rušení a může cíl zasáhnout naprosto přesně. Jednat se může o sklad, vojenské velitelství, ale třeba i část systému S-400, ačkoliv jsou proti němu vhodné jiné zbraně, třeba raketa MGM-140 ATACMS s kazetovou hlavicí.

iZdroj fotografie: MBDA

Střela se pohybuje velice nízko nad zemí, aby byla obtížně zaměřitelná radary protivzdušné obrany. Wikipedia uvádí, že je naprogramovaná před startem a její trasa většinou vede mimo dosah systémů PVO, proto je velice obtížné se proti ní bránit. Rusko sice má systémy schopné Storm Shadow/SCALP-EG sestřelit, ale praxe ukazuje, že s tím má problém i opěvovaný S-400. Mnoho střel je tak schopných ruskou protivzdušnou obranou projít.

Hlavice SCALP-EG prorazí i silné opevnění

Výrobce střely Storm Shadow/SCALP-EG, koncern MBDA, na svých stránkách uvádí, že je 5,1 metrů dlouhá a má hmotnost 1 300 kilogramů. Její dolet je pak větší než 250 kilometrů a nejmodernější verze by měla překonávat i 500 kilometrů. Obsahuje pak hlavici o hmotnosti 400 kilogramů určenou k likvidaci odolných cílů a při nárazu může explodovat se zpožděním, aby vybuchla třeba uvnitř nějakého opevněného skladiště nebo bunkru.

Kdyby se Rusové dostali k použitelné ukrajinské střele R-360 Neptun, byl by to problém. Zajímavější je pro ně však Storm Shadow

V případě Francie je SCALP-EG odpalována z letadel Dassault Mirage 2000 nebo Dassault Rafale, v případě Velké Británie zase nesou Storm Shadow letadla Panavia Tornado nebo Eurofighter Typhoon. Ukrajina pak upravila k jejímu odpalování své staré sovětské bitevníky Suchoj Su-24 Fencer, i když pro západní střely pochopitelně původně vůbec nebyly určeny. Schopnost odpalovat tuto střelu mají mít i letouny Saab JAS-39 Gripen.

Článek Sice to není nemožné, ale pro Rusko obtížné – ani opěvovaný S-400 si nedokáže vždy poradit se střelami SCALP-EG, které má i Ukrajina se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Suchoj Su-24 odpálil dvojici střel

Jak ukrajinská armáda používá střely Storm Shadow, bylo dlouhou dobu zahaleno tajemstvím – vědělo se pouze, že by měly být odpalovány z taktických nadzvukových bombardérů Suchoj Su-24 Fencer. Video pod tímto článkem tak jako povní ukazuje, jak právě tento letoun střely vypouští – záběr je poměrně krátký, ale je na něm vidět odpálení hned dvou střel najednou. MilIn k tomu uvádí, že je taková taktika volena v momentě, kdy je třeba překonat protivzdušnou obranu nepřítele pravděpodobně tím, aby musela sledovat dva cíle a zahltila se.

iZdroj fotografie: MBDA

Letoun Su-24 je původně sovětský taktický nadzvukový bombardér vybavený měnitelnou geometrii křídel, uvádí Wikipedia. Je schopen nést až 8 tun těžký náklad, přičemž se většinou jedná o sovětské, respektive ruské bomby nebo střely, ovšem k užívání západních zbraní jako Storm Shadow určen nebyl. K jejímu nesení se ho nicméně podařilo předělat, a to údajně za pomoci zařízení používaného na britských bojových letounech Panavia Tornado.

Strorm Shadow je velmi přesná střela

Střela Storm Shadow je moderní zbraň s prvky stealth, aby se dokázala vyhnout protivzdušné obraně, i když ji samozřejmě sestřelit lze. MissileThreat uvádí, že se pohybuje vysokou podzvukovou rychlostí a dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti až 400 km, což záleží na jejím typu. Nese přitom hlavici těžkou 400 kg a je speciálně zkonstruovaná, aby dokázala prorazit i odolné bunkry. K navádění navíc využívá i terénní mapování a infračervené zobrazování, takže je velmi přesná i v okamžiku, kde je rušen signál GPS.

Článek Video: jak startují britské střely Storm Shadow ze starého taktického bombardéru Suchoj Su-24, ukazuje ukrajinské letectvo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

2krát zasažená střelami Storm Shadow

Ruská ponorka Rostov na Donu je vylepšená útočná ponorka třídy Kilo, v ruském označení Project 636.3. Wikipedia uvádí, že byla uvedena do služby v roce 2014 a stala se součástí černomořské flotily. Její umístění v doku v přístavu Sevastopol se jí nicméně stalo osudným. Nejprve ji tam v září 2023 zasáhly nejspíše dvě střely Storm Shadow, a po necelém roce oprav se stala jejich cílem podruhé, ale tentokrát už se měla potopit, uvádí MilIn.

#Ukraine: Photos showing the aftermath of the Ukrainian Storm Shadow missile strike on the Russian Pr. 636.3 „Rostov na Donu“ submarine in Sevastopol- given the character of the damage we see, the missile hit the submarine in the follow through bomb mode, to devastating effect. pic.twitter.com/FzMil5Lly9

— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) September 18, 2023

Jak plavidlo vypadalo v roce 2023, dokládají fotografie zveřejněné na sociálních sítích, které může vidět v tomto článku. Ukazují dva otvory – jeden na pravoboku plavidla a druhý na jeho přídi. Dým vycházející z trosek pak svědčí o tom, že minimálně část ponorky musel zachvátit požár. V případě takovýchto poškození by se na širém moři pravděpodobně potopila, ale v suchém doku to nehrozilo a mohly tak zasáhnout záchranné týmy.

Zásah ponorky s maximální předností

Ztráta ponorky Project 636.3 je dozajista citelná. Jde o moderní plavidlo dlouhé 76,2 metrů o výtlaku 3 040 tun, její pohon je pak klasický diesel-elektrický, ale s řadou vylepšení, aby byla hůře odhalitelná. Potopit se může do hloubky až 300 m a zásoby jí vydrží až na 45 dní plavby. Kromě 6 torpédometů ráže 533 mm, s jejichž pomocí může útočit na ponorky nebo jiná plavidla, může odpálit i 8 střel 3M54-1 Kalibr určených k útokům na pozemní cíle.

Fotky: nejlepší obrana je útok, což mohla v nestřežený okamžik pocítit i ruská ponorka Rostov na Donu, která podlehla GPS navádění

Storm Shadow/SCALP-EG použité ke zničení ponorky jsou britsko-francouzské řízené střely odpalované z letadel. MissileTreat uvádí, že mají dosah až 400 km a speciální 400 kilogramů těžkou hlavici určenou k prorážení odolných cílů. Pokud je tedy známa přesná poloha nepohybujícího se cíle, jsou schopné ho zasáhnout přesně, k čemuž používají nejenom systém GPS, ale i terénní mapování a infračervené zobrazování, což je činí odolnými i proti rušení.

Článek Snímky ukazují, jak výrazně může být poškozena ruská ponorka jako Rostov na Donu, pokud ji zasáhnou střely Storm Shadow se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na zničení velitelství stačily 3 střely

Příkladem dobře naplánovaného útoku je zničení sídla černomořské flotily v Sevastopolu na poloostrově Krym. Ukrajinci k tmu využili britské řízené střely Storm Shadow, případně jejich francouzské ekvivalenty SCALP-EG. A podle dostupných informací a záběrů na sociálních sítích zasáhly budovu během zasedání velení hned tři střely a zcela ji zdevastovaly, k čemuž stačí i běžné konvenční hlavice. Škody způsobené takovou střelou mohou být dokonce tak rozsáhlé, že je rovnou lepší postavit novou budovu; což udělá v tomto případě i Rusko.

Ukrainian Storm Shadow/Scalp ALCM diving into the Russian Black Sea Fleet headquarters. pic.twitter.com/z5VlVpBAWP

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) September 22, 2023

Informace, nakolik byla budova velitelství odolná, však nejsou veřejně dostupné. Ale i kdyby byla jako bunkr, nejspíše by to nepomohlo. Střely Storm Shadow mají speciálně vyvinuté hlavice o hmotnosti 450 kg a mohou proniknout i do mohutných bunkrů. Hlavice nejprve prorazí zesílenou zeď, a až poté uvnitř exploduje. A jestliže jsou stěny zesílené, účinek vnitřního výbuchu to navíc zesiluje. Jiným příkladem síly řízených střel může být lednové zničení panelového domu v Dnipru, který zasáhla ruská střela Ch-22 s tunovou hlavicí.

Zachytit řízené střely není snadné

Sevastopol je od ukrajinského území vzdálený více než 200 kilometrů, což není pro střely Storm Shadow žádný problém, neboť mají dolet až 500 kilometrů. Odpalovány jsou z letadel Suchoj Su-24, jejichž piloti je tím pádem mohou vystřelit i nad Černým mořem. Zničit tyto střely přitom vůbec není jednoduché – letí sice jen podzvukovou rychlostí, ale ve velmi nízké výšce, a jsou obtížně zaměřitelné radary. Ruské systémy protivzdušné obrany sice takové zbraně detekovat i ničit umí, ale v případě hromadného útoku mohou být zahlcené.

S-400 Triumf: neopodstatněná očekávání, která podtrhávají až příliš časté ztráty; nejlepší na světě zdaleka není

Ukrajinská armáda navíc v posledních týdnech na systémy protivzdušné obrany na Krymu opakovaně útočila, a zničila tak například část moderního S-400, což mohlo útok na sídlo flotily usnadnit. Na poloostrově údajně působí i ukrajinské speciální síly, které se snaží vyřadit z provozu některé radarové systémy. Podrobnosti o provedení útoku na ruské velitelství se ale veřejnost nejspíše nedozví ani po skončení války. Je to však jasná ukázka, že zvládnou střely při správné taktice proniknout i na velmi střežená místa.

Článek Ruské vojenské velitelství není proti řízeným střelám o nic odolnější než jiné budovy: a zasáhnou-li ho hned 3, skončí na odpis se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ochránit vše není Rusko schopné

Ukrajinské ozbrojené síly jsou hlavně v posledním půlroce v útocích na ruské cíle daleko od fronty velice aktivní. Na rozdíl od agresora se však soustředí na cíle vojenské nebo vládní, civilním se striktně vyhýbá. A i když Rusko sice mnoho útoků zmaří, zdaleka ne všechny. Cílů je totiž tolik, že prostě nemá dostatek prostředků na ochranu úplně všech, a ke všemu používají ukrajinští vojáci taktiku, s níž dokáží ruskou protivzdušnou obranu narušit. Pozitivem pak také je, že zbraně nasazené na obranu týlu chybí Rusku na frontě.

Ukrajinský člunový dron Sea Baby může ovládat celé Černé moře, prokázal to při útocích na Krym; Rusko je proti němu bezradné

Ukrajina dokonce zaútočila i na cíle v Moskvě, ale zdá se, že se v poslední době soustředí na cíle jako jsou letiště. S pomocí dronů se jí tak například podařilo zasáhnout hned několik letišť se strategickými bombardéry a několik jich zničit nebo poškodit (i to znamená jejich vyřazení). Výsledkem je, že Rusko raději cenné letouny stáhlo mnohem hlouběji do vnitrozemí, případně se je snaží všemožně chránit, např. na ně položit pneumatiky. Ukrajinské drony také zničily i několik transportních letadel Iljušin Il-76 Candid, ale i mnohou další techniku.

Západní střely na Rusko nemíří

Ukrajinské snažení má však jedno omezení týkající se zbraní s delším dosahem, konkrétně těch, které dodali západní spojenci. Jde například o střely Storm Shadow. Ukrajinci jimi totiž nesmí útočit na cíle v Rusku, ale pouze na ty na okupovaném území. Ale přesto jimi dokázali třeba na Krymu zasáhnout loděnice a zničit výsadkovou loď i ponorku. Před takovými útoky se obvykle snaží vyřadit protivzdušnou obranu, jíž tvoří třeba systém S-400, a během útoku zahltí zbylou obranu pomocí střel a dronů, z nichž pár vždy proletí.

Schovat strategické bombardéry pod vrstvu obyčejných pneumatik je spíše zoufalý pokus Ruska, ne účinná taktika

Útoky se netýkají jen cílů na pevnině, ale i v Černém moři. Za pomoci námořních dronů Ukrajina poničila třeba klíčový most přes Kerčskou šíji (Krymský most), kudy vede hlavní zásobovací tepna na poloostrov. Dokázala však poškodit i několik plavidel, a to i ve velmi dalekém Novorosijsku, což znamená, že pro ruské lodě není na Černém moři místo, kde by byly zcela v bezpečí. Podobné výpady Rusku značně komplikují další postup i obranu proti ofenzivě. A i když nejsou střely dlouhého dosahu pro vítězství tím hlavním, mohou k němu významně přispět.

Na Ukrajině umírají i Američané s nejlepším výcvikem: dohromady přitom čítá legie zahraničních „žoldnéřů“ přes 60 000 vojáků

Celé je to nejspíše trochu paradox. Ještě donedávna byla ruská armáda považována za druhou nejsilnější na světě, a ta ukrajinská se jí zdaleka nemohla rovnat. I po více než 1,5 roce trvající invazi však odolává, a co víc, na některých místech přebírá iniciativu a vytláčí agresora pryč ze své země. Ano, sice s pomocí Západu, ale ta je výhradně materiální (zbraně, systémy, výstroj, humanitární pomoc atd.) a finanční. Vojáky má Ukrajina své, ale nutno zmínit, že za ni bojuje i relativně početná mezinárodní legie čítající kolem 50 až 60 tisíc vojáků.

Článek Je vůbec ještě Rusko v bezpečí? Ukrajinci ničí jeden cíl za druhým a Rusko nic moc nezmůže, takové síle se nemá šanci plošně bránit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sestřelená střela byla minimálně poškozena

Storm Shadow jsou prvními přesnými zbraněmi dlouhého dosahu, které Ukrajina od svých spojenců obdržela. Není jich ale mnoho, proto je používá pouze na opravdu hodnotné cíle. Ačkoliv se jedná o střely obtížně zaměřitelné a sestřelitelné, Rusko část z nich během útoků přece jenom zničit dokáže. Publikované snímky dokazují, že v minimálně jednom případě ruská obrana střelu sestřelila tak šikovně, že zůstala téměř v celku.

Unfortunately, today the Russians shot down „Storm Shadow“ for the first time… pic.twitter.com/b4maMsQ55l

— MAKS 23 👀🇺🇦 (@Maks_NAFO_FELLA) July 4, 2023

Fotografie samozřejmě nedokáží přesně říci, jak je na tom vnitřek střely, ale lze předpokládat, že zůstala velká část zachována, a ruští inženýři ji jistě prozkoumají. V prvním případě proto, aby zjistili její specifika a třeba způsoby, jak se snaží vyhnout zaměření radarem. Údaje by mohly ruské protivzdušné obraně pomoci s tím, aby se naučila střely lépe zaměřovat a dokázala jich ničit vyšší procento. Rusko by ale také mohlo okopírovat materiály, z nichž je střela vyrobena.

Střela má unikátní navigační systém

Storm Shadow (ve Francii označovaná jako SCALP) je plná technologií, o něž by mohli mít ruští konstruktéři eminentní zájem. Tou asi nejcennější částí je navigační systém, který sestává z inerciálního navádění a GPS, což sice není neznámá technologie, ale mohla by třeba prozradit, jak ji lépe rušit. Mnohem unikátnější je ale systém infračerveného mapování, ten totiž střelám umožňuje nalézt cíl i v případě, že je v oblasti rušen satelitní navigační signál.

Video: Taurus je německá obdoba střel dlouhého doletu Storm Shadow, je ale těžší a silnější, zničit tak dokáže i náročnější cíle

To by Rusku mohlo nejenže prozradit, jak se proti tomuto zaměření lépe bránit, ale také ji nějak okopírovat, neboť podobnou technologii jeho zbraně pravděpodobně nemají. Její případné zvládnutí by mohlo vylepšit schopnosti ruských přesně naváděných zbraní a hlavně zlepšit jejich přesnost. I když Rusko čelí technologickým sankcím, aby podobné systémy produkovat nemohlo, daří se mu je obcházet a není vyloučeno, že se Západ může kvůli reverznímu inženýrství dočkat nepříjemných překvapení.

Článek Názor: prozkoumání britské střely Storm Shadow by dalo Rusům nejen výhodu, ale i spoustu znalostí, jak dělat střely „pořádně“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střely SCALP je obtížné odhalit

Zbraň má hmotnost 1 300 kilogramů, z čehož tvoří 450 kilogramů hlavice. Vyvinuta byla společnostmi Matra a British Aerospace, ale v současnosti je vyrábí koncern MBDA. Jde o střely pohybující se v malé výšce a s nízkým radarovým odrazem, díky čemuž jsou obtížně zachytitelné radarem, a tedy i nesnadno sestřelitelné, i když to neznamená, že by to nebylo možné. Cíl dokáží zasahovat s mimořádnou přesností.

iZdroj fotografie: Uživatel Davidsmith2014 / Creative Commons / CC BY-SA

SCALP je poháněna proudovým motorem Microturbo TRI 60-30, který jí dokáže dodat vysokou podzvukovou rychlost až Mach 0,95. Její dosah je až 560 kilometrů, i když například na Ukrajinu a do dalších zemí dodal výrobce exportní verze s dosahem mezi 250 až 300 kilometry. Střela používá k navádění nejen GPS, ale i mapování terénu a termograficou kameru, takže dokáže cíl zasahovat, i když operuje v silně rušeném prostředí. Její hlavice je navržena tak, aby zvládala proniknout i do velmi odolných bunkrů, což také na Ukrajině nejednou potvrdila.

Střely odpalované z evropských letounů

Francouzské střely SCALP a britské Storm Shadow jsou navrženy k odpalování z letadel jako Saab Jas-39 Gripen, Dassault Mirage 2000, Dassault Rafale, Panavia Tornado nebo Eurofighter Typhoon, ale například Lockheed Martin F-35 Lightning II je odpalovat nezvládá. Na Ukrajině byly pro použití této zbraně upraveny původem sovětské taktické bombardéry Suchoj Su-24 Fencer, a kromě Ukrajiny byly střely použity např. v Sýrii nebo Libyi.

Ruská protivzdušná obrana je proti střele Storm Shadow spolehlivá pouze na 62 %, odhadl indický analytik Vijainder K Thakur

Francie vyvinula na základě střely SCALP také raketu nazývanou MdCN, jde o námořní verzi odpalovanou z fregat třídy Aquitaine a z ponorek. Tato zbraň má prodloužený dosah, odpalovaná z lodě má dolet až 1 400 kilometrů, z ponorky pak kolem 1 000 kilometrů. Její hlavice byla však zmenšena a má hmotnost kolem 300 kilogramů. Tyto střely použila Francie v roce 2018 k útoku proti syrskému závodu na výrobu chemických zbraní.

Článek Francouzská raketa SCALP „skalpuje“ i vysoce odolné bunkry vzdálené až 560 km, v námořní verzi doletí dokonce 1 400 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Všechny střely Rusko určitě nesestřelí

Údaje o tom, jak si střely Storm Shadow vedou, jsou velmi spekulativní, protože není jasné, kolik jich vlastně Ukrajina má, ani kolik jich dosud vystřelila. Stejně tak ale nikdo neví, kolik jich zneškodnila ruská protivzdušná obrana. Na jedné straně ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov tvrdí, že mají střely 100% úspěšnost, a straně druhé Rusko hlásí řadu jejich sestřelení – jak jsme již připomínali, některé zásahy raketami Storm Shadow jsou zdokumentované. Z toho minimálně plyne, že ruská obrana není schopna eliminovat úplně všechny.

We appear to have our first image of a Ukrainian Su-24 armed with a UK-supplied Storm Shadow cruise missile. https://t.co/X0p2mMvT7B pic.twitter.com/A4IXAqli4N

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) May 24, 2023

Vojenský analytik a bývalý pilot indického letectva Vijainder K Thakur se proto pokusil zdokumentovat květnové útoky a ohlášené sestřely. Dospěl k tomu, že alespoň 6 střelám Storm Shadow se podařilo zasáhnout cíle v Luhansku nebo Mariopolu, a Rusko zároveň nahlásilo jejich 10 sestřelů,což by znamenalo, že dokáže zastavit jenom 62,5 procent útoků. Možná se to zdá být docela úspěšné, ale ukrajinská obrana je při likvidaci ruských raketových útoků (kupříkladu na Kyjev) mnohem úspěšnější. Zničila dokonce i údajně nesestřelitelné rakety Kinžal.

Strorm Shadow má 450 kg těžkou hlavici

Každý zásah střelou Storm Shadow ruskou armádu bolí, protože Ukrajina nemíří na civilní, ale na cenné vojenské cíle. Raketa má hmotnost 1 300 kg, z čehož je hlavice těžká 450 kilogramů, což je ekvivalent těžké letecké pumy. Má dosah až 550 kilometrů, ale Ukrajina měla dostat exportní verze s dosahem jen 250 kilometrů. I to ale stačí na pokrytí většiny okupovaného ukrajinského území; na cíle v Rusku je přitom slíbila nepoužívat.

Rusko samozřejmě disponuje systémy, které umožňují střely Storm Shadow sestřelovat, může jít o S-300, S-350 a S-400, které papírově zvládají likvidovat cíle i ve velmi nízkých výškách, což je také případ britské zbraně. Otázkou ale je, jak hustá je protivzdušná obrana, a jak kvalitní systémy ve skutečnosti jsou. Ukrajina navíc střely odpaluje spolu s nástražnými ADM-160 MALD, aby ruskou obranu zmátla. Má však jeden handicap, a to je velmi omezené množství samotných střel i letadel, z nichž je může odpalovat – nějaký mohutný útok tedy provést nemůže.

Článek Ruská protivzdušná obrana je proti střele Storm Shadow spolehlivá pouze na 62 %, odhadl indický analytik Vijainder K Thakur se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.