Překližka jako zbraň: co je rodina Molnija

Molnija není žádná hi-tech střela. Podle analýzy Ukrajinské Pravdy jde o platformu postavenou z komerčně dostupných dílů: překližky, extrudovaného plastu, hliníkových trubek a civilní elektroniky. Motory pocházejí z běžného trhu s modelářskými a průmyslovými pohony. Montáž nevyžaduje obráběcí linky ani specializované továrny. Studie CSIS z dubna 2026 popisuje původ Molnije jako „garážový“ projekt, který postupně získal státní podporu a přešel ke škálované výrobě.

První bojové nasazení se datuje do roku 2024. Verze Molnija-2 přinesla dvoumotorovou konfiguraci, vyšší nosnost a delší dolet; Ukrajinská Pravda uvádí zhruba 30 km nebo až 40 minut letu při bojové zátěži 3–5 kg, CSIS pracuje u dvoumotorové varianty až s 80 km. Exportní verze Lightning 2, představená na veletrhu UMEX 2026, má oficiálně 50 km při nákladu do 6 kg. Červencově zachycený kus nemá veřejně dostupný výkonový list, bezpečně lze mluvit o desítkách kilometrů, přičemž vyšší dolet zůstává bez oficiálního potvrzení dedukcí. Klíčové ale je, že i desítky kilometrů bohatě stačí k zasažení cílů hluboko za linií dotyku.

Deset kilo trhaviny z protitankové miny

Bojová část zachyceného dronu vychází z rodiny sovětsko-ruských protitankových min TM-62. Konkrétně verze TM-62D má dřevěné tělo, v jednom útoku se tak potkává dřevěný nosič s dřevěnou minou. Podle technických specifikací váží TM-62D mezi 11,3 a 13 kg, z toho samotná trhavina tvoří 6,5 až 11,1 kg podle provedení. Mina byla původně konstruována k ničení pojezdového ústrojí pásové i kolové techniky: článků pásu, pojezdových kol a závěsů.

Pro použití na dronu musí být mina upravena jako letecky dopravená hlavice, protože standardní tlakový zapalovač s citlivostí 80–750 kg by při nárazu z letu nefungoval spolehlivě. Přesný typ upravené rozbušky u tohoto konkrétního kusu otevřené zdroje nedokládají. Výsledek je ale jasný: běžný FPV dron nese bojovou část o hmotnosti stovek gramů, maximálně jednotek kilogramů. Molnija s minou TM-62 přináší řádově vyšší ničivý účinek, dostatečný k zničení obrněného vozidla, stavení či opevněné pozice.

Levná stavebnice vs. drahá obrana

Skutečná hrozba Molnije nespočívá v jednom exotickém kusu. Spočívá v ekonomice. Platforma z překližky a civilních komponentů je levnější než protivzdušná munice potřebná k jejímu sestřelení. A protože výroba nevyžaduje jednu velkou továrnu, ale může probíhat v desítkách malých, snadno maskovatelných provozů, je obtížné ji „vypnout“ jedním úderem.

Pro srovnání: íránský Šáhid-136 (v ruské verzi Geraň-2) má podle CSIS dosah 1 000–2 500 km, rychlost kolem 180 km/h a hlavici o hmotnosti 40–50 kg. Jde o strategickou zbraň pro hluboké údery na infrastrukturu. Molnija je jiná kategorie, frontová, kratšího dosahu, s menší hlavicí, ale výrazně jednodušší a levnější. Zatímco Šáhid vyžaduje průmyslovou kapacitu a dovoz íránských komponentů, Molnija se obejde materiálem z hobbymarketu a hardwarem z civilního e-shopu.

Trend levných jednorázových dronů z netradičních materiálů přitom není čistě ruský. Japonský startup AirKamuy vyvíjí kartonový bezpilotní letoun, americká firma T.L.A.Z.A. nabízí taktické drony z lepenky jako rychle rozložitelnou platformu. Žádný z těchto projektů ale zatím nedosáhl srovnatelného bojového nasazení.

Jak se Ukrajina brání, a co to znamená pro Česko

Právě červencový případ ukazuje, že obrana funguje: Beskrestnovův tým dron zachytil a zneškodnil záchytným dronem. Systémově Ukrajina buduje vrstvenou protidronovou obranu. Ministerstvo obrany objednalo 8 000 záchytných dronů Octopus, do výroby je zapojeno 29 licencovaných firem. Platforma Brave1 popsala systém automatizující 95 % procesu zachycení vzdušného cíle. Národní bezpečnostní a obranná rada Ukrajiny uvádí více než 100 tisíc vyrobených záchytných dronů za poslední rok při úspěšnosti misí přes 60 %. To je solidní číslo, ale nikoli stoprocentní, a právě v tom spočívá ruská kalkulace: zaplavit obranu množstvím levných cílů.

Pro Česko a NATO je koncept relevantní už dnes. Mezinárodní institut strategických studií (IISS) eviduje 144 podezřelých dronových incidentů nad Evropou v letech 2024–2026 a upozorňuje, že nízko a pomalu letící drony dokážou obcházet klasickou protivzdušnou obranu. České ministerstvo obrany v dubnu 2026 předvedlo na cvičení Federated Cloud spolupráci armády a integrovaného záchranného systému při ochraně kritické infrastruktury před drony. České vrtulníky Viper od června chrání polský vzdušný prostor s postupy zaměřenými právě na nízkoletící bezpilotní cíle. A kolínská firma U&C, jeden z největších evropských výrobců bezpilotních prostředků, vyvíjí záchytný dron Chaser určený k ničení nepřátelských dronů přiblížením a explozí; dodávky směřují i na Ukrajinu, byť přesné počty zveřejněny nejsou. Česko je rovněž zapojeno do Dronové koalice a přispívá do jejího fondu.

Proč jednoduchý neznamená neškodný

Podle nás je právě nepoměr mezi primitivním vzhledem a reálnou ničivostí to, co dělá Molniju strategicky nebezpečnou. Dron, který vypadá jako hrubě slepený modelářský projekt, nese hlavici schopnou roztrhat tank. A zatímco obránce musí investovat do radarů, záchytných dronů a elektronického boje, útočníkovi stačí překližka, lepidlo a stará sovětská mina ze skladu.

Válka na Ukrajině trvá už více než čtyři roky a stále jasněji ukazuje, že budoucnost bojiště nepatří jen sofistikovaným systémům za miliony dolarů. Patří i dřevěným dronům za zlomek ceny, které létají v rojích a nutí protivníka utrácet neúměrně víc, než kolik stojí jejich výroba. Molnija není zázračná zbraň. Je to kalkulačka, a ta počítá ve prospěch toho, kdo jich vyrobí víc.

Článek Rusko nasadilo novou levnou zbraň, která doletí stovky kilometrů – dřevěný dron s 10kg protitankovou minou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč Rusové staví kůlny na tancích

FPV drony za pár set dolarů dokážou nést kumulativní hlavici řady PG-7, původně určenou pro granátomet RPG. Operátor je navádí z pohledu první osoby přímo do stropu věže, poklopů nebo motorového prostoru, tedy přesně tam, kde je pancíř nejslabší. Ruská odpověď je pragmatická: pokud nemáte integrovaný aktivní ochranný systém, přivařte aspoň metrovou vrstvu plechu, mříží a řetězů, která donutí hlavici detonovat v odstupu od pancíře.

Želví tank ale není zamýšlený jako plnohodnotný manévrový stroj. Jeho role je průlomová. Jede v čele kolony, protiminovým válcem KMT-7 spouští nálože před sebou, kouřovými granáty zakrývá postup a svou plechovou skořápkou „nasává“ první vlnu FPV útoků. Podle technických listů výrobce Rosoboronexport váží samotný KMT-7 sedm a půl tuny a pracovní rychlost odminování činí šest až dvanáct kilometrů za hodinu. Tank je tedy pomalý už z konstrukční podstaty, ještě než na něj někdo přivaří tunu plechu navíc.

Co mina skutečně udělá, a co přijde potom

Přesnější je dvoustupňový scénář, který se na frontě opakuje jako šablona. Mina typicky nezničí celý stroj. Poškodí pás, pojezd nebo samotný protiminový válec a z tanku udělá nehybný cíl, takzvaný mobility kill. Teprve pak přichází rozhodující fáze: FPV dron, dělostřelecký zásah nebo sekundární detonace munice uvnitř vozidla.

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, na nichž „Shadow Unit“ popisuje zásah želví konstrukce několika minami najednou. Na dalších videích je vidět, jak po explozi uniká člen osádky a vozidlo zůstává stát, a během sekund přilétá první dron. 46. aeromobilní brigáda k tomu lakonicky dodává, že jejich operátoři „najdou i nejmenší skulinu“ v ruských konstrukcích. Prakticky to znamená útoky do zadních otvorů, do mezer vpředu, do podvozku, zkrátka kamkoli, kam plech nesahá.

Ochrana roste, bojeschopnost klesá

Záběry z interiéru novějších želvích tanků ukazují drasticky omezený výhled. Přední lamely svazují hlaveň natolik, že tank musí měnit směr celé korby místo otáčení věže. Z manévrového bojového stroje se stává pomalý obrněný beran s minimální palebnou flexibilitou.

Starší verze byly hladké plechové skořápky. Novější přidávají vnější mříže, řetězy, pletivo, někdy elektronické rušičky. Vypadají spíš jako ocelový ježek než jako tank. Podle terénního odhadu analytika Ivana Kyryčevského z Defense Express připadá v některých útočných sestavách zhruba jeden želví tank na rotu, tedy asi jeden z deseti strojů. Nejde o plošný standard, ale o specializovaný průlomový prostředek, který se od jara 2024 objevuje od Krasnohorivky přes charkovskou frontu až po doněcké sektory.

Jak to řeší ostatní, a co z toho plyne pro Česko

Ruská improvizace není ve válce ojedinělá. I ukrajinské Abramsy dostaly továrně vyráběné ocelové protidronové panely, ale v sofistikovanější podobě, která neomezuje věž ani výhled tak drasticky. NATO v březnu 2026 spustilo v Lotyšsku specializované testování protidronových technologií. Směr je jasný: senzory, rušení, aktivní ochranné systémy.

Česká armáda to reflektuje přímo v akvizicích. Nové Leopardy 2A8 mají v základní ceně počítat se systémem vlastní ochrany a protiminovou ochranou, tedy s integrovaným řešením, ne s polní nástavbou. Český vojenský tisk označuje hard-kill systémy typu Trophy za nejperspektivnější cestu proti řízeným střelám i kamikadze dronům. A v oficiálním Q&A k vozidlům Supacat armáda sama konstatuje, že proti dronům na ukrajinském typu bojiště „neobstojí ani ta nejlépe pancéřovaná technika“.

Beran, ne tank

Želví tank není důkazem, že éra tanků skončila. Je důkazem, že bez vrstvené ochrany, senzorů, rušiček, aktivních systémů a koordinované protivzdušné obrany, se z tanku za desítky milionů stává jednorázové průlomové beranidlo. Plech ho ochrání před částí dronů. Před minou, která ho zastaví, a před dalším dronem, který najde skulinu, ho neochrání nic.

Ruská „kůlna“ je současně projevem improvizační pružnosti i přiznáním, že standardizované řešení chybí. A na bojišti, kde koordinace miny, dronu a dělostřelectva trvá kratší dobu než otočení zavalené věže, je to přiznání s fatálními důsledky.

Článek Rusové obalili tank plechem jako kůlnu, aby ho ochránili před drony. Stačila jedna mina a bylo po něm se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Až 600 min položí Baobab-G samo

O tom, jak přesně bude vypadat polský zaminovávací systém Baobab-G, jsou omezené informace, existuje jen jeho animace a první kusy dostane armáda v roce 2029. Defence-Ua uvádí, že půjde o vozidlo na pásovém podvozku, a to stejném, jaký používají polské samohybné houfnice AHS Krab postavené na základě jihokorejského podvozku K9 Thunder. Umožní mu pohybovat se i ve velmi složitém terénu, a zároveň to zjednoduší údržbu.

Baobab-G by mělo být autonomní vozidlo, kdy tedy miny zvládne pokládat samo. ArmyRecognition uvádí, že bude na každém šest odpalovačů, přičemž se do každého vejde 100 protitankových min. Pokládat je zvládne rychlostí 3 až 20 km/h a jedno by mělo zvládnout pás o šířce 1 800 metrů. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je plánem polské armády položit taková pole před ruské jednotky ještě dříve, než se dostanou k hraniční obraně, a tím je značně zpomalit a rozrušit. Miny lze přitom do vozidla doplnit během 30 minut.

Armáda Polska bude mít Baobab-G i K

Pásové vozidlo Baobab-G pravděpodobně navazuje na podobný systém Baobab-K na kolovém podvozku. Wikipedia uvádí, že prošel armádními zkouškami v roce 2023 a armáda si objednala 24 ks s předpokládanou dodávkou v letech 2026 až 2028. Může se snadno pohybovat po silnici, ale naopak se nedostane do náročného terénu. Lze proto předpokládat, že by byl k zaminování vyslán takový typ, který by nejlépe odpovídal terénu.

Česko nabízí Ukrajině bojová letadla. „Jsou mimořádně efektivní,“ zhodnotil Petr Pavel. Mají ovšem slabý radar

Dle prozatímních předpokladů by vozidla měla pokládat protitankové miny, ale NotesFromPoland připomíná, že Polsko v roce 2025 schválilo odstoupení od Ottawké úmluvy zakazující použití protipěchotních min. Argumentovalo hrozbou z Ruska a schopností min účinně omezit činnost nepřátelské pěchoty. Není proto vyloučeno, že jeho zaminovávací vozidla nakonec budou schopná pokládat nejenom miny protitankové, ale i protipěchotní. V podstatě by tak vytvořily smíšené minové pole bránící pohybu pěchoty i těžké obrněné techniky.

Článek Polsko zklidní kremelské vášně. Nasadí u hranic zbraně tak mocné, že zastaví Rusy dříve, než se k nim dostanou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank zrovna mířil k pozícm nepřítele

Záběry ukazují ruský tank pohybující se v terénu na Ukrajině pravděpodobně v okamžiku, kdy na silnici narazil na překážku a pokusil se ji objet. Nejspíše někde v oblasti fronty, když si hledal vhodnou pozici k útoku na ukrajinské obránce. Jenomže jeho osádka evidentně nepočítala s tím, že budou v okolí cesty nastražené miny, a na jednu najela. Následoval ohromný výbuch, který tank totálně zničil, což není standardní situace.

Slovensko zachraňuje zoufale špatná BMP-1. Spustila výrobu unikátního pancéřovaného trupu, aby je vrátila na bojiště

Protože jsou záběry pořízené z velké dálky, pravděpodobně průzkumným dronem, je tank velmi obtížně rozeznatelný. Armádní Zpravodaj se podle tvaru reaktivního pancéřování na věži domnívá, že by se mohlo jednat o T-72B3 nebo T-72B3M. Druhý z nich je nejnovější modernizací T-72B, k níž ArmyRecognition uvádí, že má ochranu posílenou reaktivním pancéřováním typu Relikt nebo vylepšený kanon ráže 125 milimetrů používající nejmodernější protitankovou munici. Ovšem protiminová ochrana nejspíše nijak zvýšena není.

Síla výbuchu naznačuje, že tank narazil na nějakou větší minu. Nebude se tedy nejspíše jednat o zařízení pokládané na dálku za pomocí dělostřelectva či raketometů. Jednou z takových by mohla být TM-62. Ukrajina má dokonce upravené pozemní drony, které ji dokáží položit do míst, kam by vojáci měli problém proniknout. Wikipedia uvádí, že se v jejím nitru nachází 7,5 kilogramů trhaviny, takže by si měla poradit se všemi dnes existujícími tanky.

Satelitní snímek ukazuje úspěch, který se jen tak nevidí. Ukrajinci tvrdě udeřili na ruskou bojovou ponorku

Mohutná exploze tanku na záběrech nejspíše ale není jenom explozí samotné miny, výbuch pravděpodobně pronikl do prostoru, kde je osádka. V tomto případě u tanku, jakým je T-72B3M, hrozí, že exploduje i munice vezená v karuselovém nabíječi, což se také pravděpodobně stalo. Lze proto předpokládat, že tříčlenná osádka neměla šanci přežít a tank byl definitivně zničen, protože takový vrak rozhodně již nelze opravit.

Článek Video: Ruský tank pomalu najížděl, aby měl co nejlepší útočnou pozici. Nečekaně ho ale odrovnalo zakopané nebezpečí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank sjel nejspíše tam, kam (ne)měl

Na záběrech je vidět ruský tank jedoucí po nějaké cestě, a pravděpodobně útočí na ukrajinské pozice. V jednu chvíli potom sjel z cesty, aby buď zamířil k cíli, nebo se naopak něčemu vyhnul. Brzy se ovšem ukázalo, že to byla chyba. Po několika metrech totiž pod jeho pásy explodovala dvojice min, a pravděpodobně oba přetrhla. Pro ruský T-73B3 to znamenalo, že již nemohl pokračovat, a zůstal „sedět jak kachna na odstřel“, což bylo nebezpečné.

Ukrajinci prozradili, jak se jim podařilo Rusku zničit raketu Orešnik, a ruský voják natočil její výbuch

Tank je na videu označovaný jako T-72, ale Armádní Zpravodaj se podle tvaru věže domnívá, že by mohlo jít o T-72B3. ArmyRecognition uvádí, že jde o jeho modernizovanou verzi, která má například reaktivní pancéřování typu Kontakt-5, což jí zajišťuje vyšší ochranu proti kumulativním hlavicím, a částečně i proti kinetickým projektilům. Ovšem proti minám je pravděpodobné stejná jako u předchůdců, takže s ní nemají o nic těžší práci.

Je pravděpodobné, že ukrajinští vojáci nastražili na tank past, jelikož může jeho náhlé sjetí z cesty, že se vyhýbal jiným minám v cestě, jichž si osádka všimla. S čímž obránci zřejmě počítali, a proto po stranách rozmístili další, aby do této pasti chytili každého, kdo si myslí, že na nástrahy vyzrál. Dvě exploze naznačují, že bylo minové pole položeno velmi dobře.

Rusko přiznalo hořkou prohru. Vývoz jeho zbraní klesl o 50 %, přestávají být žádané – právem

Nejpravděpodobnější miny použité Ukrajinci jsou TM-62 nebo některé z jejích verzí. Wikipedia uvádí, že jde má talířovou konstrukci, v níž je 7,5 kilogramů trhaviny, a pochází z dob Sovětského svazu. Někdy může stačit k tomu, aby exploze pronikla i dovnitř, což se v tomto případě nestalo. Osádka tanku tak explozi přežila a vylezla ven. Jaký byl její další osud, již záběry neprozrazují, ale mohla se samozřejmě dostat do bezpečí vlastních linií.

Ruský tank T-72B3 vjel do minové pasti (zveřejněno 24. září 2024)

Článek Video: Ruský tank T-72 se pokusil prorazit ukrajinské pozice, ale vjel do šikovně nastražené pasti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obránci měli převahu, ale s minami nepočítali

Akce provedená jednotkami 8. samostatného pluku speciálních sil ukrajinské armády se dle OSINT analytika Bielitzling odehrála v blízkosti centrálního náměstí Kupjansku. To patří do zóny, v níž se intenzivně bojuje, ale podle všeho ztrácí ruská armáda iniciativu. Tomu by odpovídalo i zničení její základny ve videu, kterou si zřídila v poměrně velké několikapatrové budově.

Video: Rusové se usadili na západě Pokrovsku. Ukrajinci okamžitě vyslali komando, které je zneškodnilo

Když se k ní speciální jednotky ukrajinské armády přiblížily, zjevně měly venku situaci pod kontrolou, ale po průzkumu zjistily, že nejsou dostatečné silné, aby se s ruskými obránci v početní převaze utkaly. Zasypávali je sice průběžně střelbou z útočných pušek, ale nejspíše bez velkého úspěchu. Rozhodly se proto pro radikální řešení s použitím protitankových min.

Nejspíše nejznámější jsou TM-62, ale o ty se nejednalo – zvoleny byly menší TM-72, které podle Wikipedie váží 6 kg, z čehož tvoří náplň 2,5 kg, která pomocí tvarované nálože prorazí až 100 mm pancíře na vzdálenost dosahující až 0,5 metru. Její detonace v uzavřeném prostoru dokáže tedy způsobit značné škody, natož pak, je-li použito více kusů soustředěných v jednom místě.

NATO má zdánlivý problém. Ruské hypersonické zbraně nejsou na radaru vidět. Může za to prostá fyzika

Jejich vhození do budovy je vidět krátce poté, co k ní dorazily – první letěla do suterénu, zatímco výbuch druhé lze pozorovat přes několik oken. Ukrajinské jednotky poté použily minu ještě nejméně jednou, čímž měly Rusy v přízemí eliminovat. Když se stahovaly, zahájily krycí palbu do horních pater, v nichž evidentně nějací zůstali, přičemž neutrpěly ztráty.

Viditelně měly přitom moderní útočné pušky. Podle konstrukce to vypadá alespoň u některých na americké SIG Sauer SIG516, která sdílí mnohé s německou Heckler & Koch HK416, potvrzuje Wikipedie. Armádní Zpravodaj připomíná, že právě malá úderná komanda jsou často efektivnější i proti početnějšímu nepříteli, který je v základně často v pasti bez východu.

Článek Video: Rusové se v Kupjansku opevnili a cítili se v bezpečí. Ukrajinští speciálové jim do základny hodili protitankové miny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Po najetí na minu Bradley uvízlo

Záběry jsou pořízeny nejspíše členem bojového vozidla pěchoty M2 Bradley patřícího ukrajinské armádě. Sice to na nich není vidět, ale najelo na minu a zůstalo nepojízdné. Jeho osádka měla štěstí, že přežila, a snažila se situaci vyřešit. Vozidlo se zdá být částečně bojeschopné, ale nemůže se hnout. Proto vojákům nezbývá, než se do bezpečí vydat po svých.

Pomoc Ukrajině se ČR vyplatila. Sice vydala přes 17 miliard, ale vrátilo se jí to s tučnými úroky. Získala i nezaplatitelné zkušenosti

M2 Bradley je bojové vozidlo pěchoty americké výroby, a v době exploze miny v něm mohlo být až 9 vojáků, tedy 3 členové osádky a 6členný výsadek. ArmyRecognition uvádí, že je vybaveno kanonem ráže 25 mm, kulometem a protitankovými střelami. Vybaveno je pásy, na nichž se dokáže pohybovat rychlostí až 66 km/h, a mina nejspíše jeden přetrhla. Z faktu, že posádka přežila, je však jasné, že její exploze dovnitř nepronikla.

Existuje mnoho druhů min, na které by mohlo M2 Bradley najet. Jednou z možností je původem sovětská TM-62 využívaná nejen Ruskem, ale i dalšími postsovětskými armádami a ozbrojenými sílami po celém světě. V jejím nitru je 7,5 kilogramů trhaviny, uvádí Wikipedia s tím, že celá váží běžně 8,5 kg. Hravě si dokáže poradit s jakýmkoliv tankem na světě, a pokud M2 Bradley vydrželo explozi takovéto zbraně, svědčí to o jeho skvělé konstrukci.

Ukrajinci se jenom smáli. Ruská PVO sestřelila vlastní Suchoj Su-30SM, když letěl poblíž Krymu

Není ovšem vyloučeno, že Rusko použilo k zaminování prostoru i jiný způsob, například dálkové pokládání min za pomoci raketometu. V tomto případě by se mohlo jednat o minu PTM-3. Ta je mnohem menší než talířová TM-62, protože si musí ve větším počtu vejít do hlavice rakety, která je v daném místě rozptýlí. Wikipedia uvádí že je v ní 1,8 kilogramu trhaviny, což se nezdá moc, ale k přetržení pásu nějakého vozidla to jistě dostačuje.

Článek Video: Ukrajinci s M2 Bradley ukázali přežití v minovém poli. Smrt na každém kroku a odhodlání uspět bylo obrovské se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mina nejspíše ruský tank jenom znehybnila

T-72 už hodně letitý tank, ale jelikož vznikl v počtu přesahujícím 25 tisíc kusů, z čehož je zdaleka největším uživatelem ruská armáda, slouží dodnes. Zasluhují se o to hlavně modernizace, z nichž lze jako povedené jmenovat B3 a B3M, které jsou ostatně také nejrozšířenější v Ozbrojených silách Ruské federace, potvrzuje Wikipedia, i když mají i mnohem lepší.

Ukrajinská střela Flamingo je budoucností NATO. Prokázala, že pronikne ruskou PVO, a je výrazně levnější než Tomahawk

Konkrétně B3 model 2016, též známý jako B3M, dostal výbušné reaktivní pancéřování Relikt po stranách, boční pancíř s měkkým reaktivním pancířem a lamelové clony, kanon 2A46M-5 s novou municí, systém řízených střel 9K119M Refleks-M nebo motorem V-92S2F o výkonu 840 kW a automatickou převodovku, stejně jako digitální displej a zadní kameru.

Ano podvozek vylepšené verze však nedokáže odolat protitankové mině, jakou je TM-62, v níž se nachází 7,5 kg trhaviny, upřesňuje Wikipedia. A právě na tu nejspíše ruský tank T-72 najel, přičemž mělo dojít dle komentáře k jeho zničení, ale to nelze potvrdit. Na záběrech je po výbuchu mračno prachu, ale plameny viditelné nejsou, takže to je nepravděpodobné.

Putin zlomil Rusku vaz: Celému světu ukázal, jak je slabé. Kdysi druhá nejsilnější armáda, dnes naprostá ostuda

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že protitanková mina obvykle tank znehybní, ale nezničí. Sice jsou známy i takové případy, ale její výbuch se musí trefit nejlépe do uložené munice, kterou tak odpálí. Obvykle ale dojde k proražení dna nebo roztržení pásů a zničení pojezdových kol. Na takto znehybněný obrněnec pak útočí dělostřelectvo nebo drony.

Článek Video: Ukrajinci ukázali, jak efektivně položit protitankové miny. Ruský tank T-72 na ně najel a vmžiku bylo po něm se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V nadhozeném tanku mohli vojáci přežít

Záběry jsou velmi krátké a zachycený tank nelze identifikovat, jelikož má výrazně zakrytou věž, ale ruská armáda využívá nejčastěji v různých modernizacích T-72, T-80 a T-90, ačkoliv poslední z nich to téměř jistě nebyl. Pohybující se nízkou rychlostí vpřed je možné, že se chystal střílet na nepřátelské pozice, ale k jeho smůle najel na protitankovou minu.

Video: Ukrajinský voják zevnitř natočil a popsal ukořistěný ruský tank T-90S, který se na frontu vůbec neměl dostat

O jakou se jednalo, nelze určit, ale ukrajinská armáda klade hojně TM-62 s typickým talířovitým tvarem z dob Sovětského svazu, potvrzuje Wikipedia. Obvykle je těžká 8,5 kg, z čehož tvoří 7,5 kg trhavina, ale podle verzí se údaje mírně liší. Jejím cílem přitom nebývá tank jednou ranou zničit, i když to možné ale, ale znehybnit roztržením pásů nebo proražením dna.

V tomto případě se nicméně zdá, že tank mohutné síle protitankové miny částečně odolal. Je totiž vidět jeho nadhození do vzduchu, což by nasvědčovalo, že byly v místě položeny alespoň dvě, ale ani jedna mu neprorazila dno. Plameny tak rychle zmizely a tank dopadl zpět na zem, a nebyl schopný další jízdy, jelikož došlo k roztržení pásů a nejspíše zničení pojezdových kol.

Pokrytectví první třídy: SSSR kritizoval kolonialismus Západu, ale sám si budoval jedno z největších impérií v historii lidstva

Není přitom pravidlem, že tank protitankové mině odolá, protože má dostatečnou sílu prorazit dno i toho nejlepšího. Armádnímu Zpravodaji jsou známy případy, kdy dokonce explodovala tak, že rovnou odpálila vezenou munici, čímž ho rovnou zničila. To se ale v tomto případě nestalo, a ačkoliv záběry končí, je pravděpodobné, že se o něj postaraly drony nebo dělostřelectvo.

K nadhození kolosu vážícího desítky tun přitom nedochází vždy. Jenom pro představu, T-72 v základní verzi váží 41 tun, uvádí VHÚ, ale modernizované modely A, Ural nebo B už mají o čtyři až čtyři a půl tuny více, a s protidronovými nadstavbami to bude ještě nejméně tuna až dvě navíc. Nadhodit takovou hmotnost chce tedy pořádnou sílu (nejspíše vícero min).

Článek Video: Protitanková mina nadhodila a vyřadila desítky tun těžký ruský tank, aniž by ho zničila se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Konvoj vjel do dálkově nastražených min

Záznam ukazuje průběh útoku ruského obrněného konvoje, pravděpodobně složeného z pěti tanků a bojových vozidel pěchoty. Vše je snímáno kamerou průzkumného dronu, který útočící jednotky celou dobu sledoval. Bojová situace se odehrává v relativně otevřeném terénu, kde jsou pouze zalesněné pruhy, ale jinak pole nebo louky. Obrněný konvoj se ale většinou drží cest nebo jejich okolí, což je žádoucí, ale také se mu to stalo osudným.

Rozhovor: Podceňované Rusko má velkolepé plány, do konce roku má vyrobit ještě skoro 60 stíhaček včetně Su-57

V jednom okamžiku vedoucí tank, jehož typ nelze rozeznat, najel na minu a vzápětí pod ním explodovala druhá, čímž ho definitivně zničila. Ostatní vozidla se pokusila pokračovat dále, ale ukázalo se, že je minové pole rozsáhlé a velice husté. Nakonec na minách zůstala čtyři vozidla, zatímco poslední – dle Armádního Zpravodaje se pravděpodobně jedná o BVP – se obrátilo a ujelo. Jeho další osud však není na videu nijak zaznamenaný.

S největší pravděpodobností obrněnce najely do minového pole položeného dálkově. Jednou z možností, jak to udělat, je například dělostřelectvo. Ukrajinská armáda používá americké projektily RAAMS do houfnic ráže 155 milimetrů, které obsahují hlavici, v níž je několik protitankových min, které se v zasažené oblasti rozptýlí. Wikipedia uvádí, že jsou nastavené tak, aby se do 48 hodin zneškodnily a nezůstávaly tak aktivní do budoucna.

Odstrašení, jaké se Rusku líbit nebude, a nemusí ho zastavit ani S-500. Francie vyvíjí novou balistickou raketu M51.4 pro ponorky

Existují ale i systémy dálkového pokládání min založené na zbraních sovětské konstrukce. Wikipedia uvádí, že jednou z možností jsou protitankové miny PTM-3 používané v raketometech jako BM-21 Grad, BM-27 Uragan nebo BM-30 Smerč. Jedna obsahuje 1,8 kilogramu výbušné směsi, což dokáže minimálně roztrhat tankový pás, ale často i prorazit dovnitř obrněnce; rovněž se po nějaké době sama zničí, aby nepůsobila potíže armádě ani civilistům po válce.

Článek Video: Ruští velitelé udělali fatální chybu a vyslali konvoj skrze minové pole. To ho z 80 % zničilo, uniklo jediné vozidlo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Řidič T-62 nejspíše mnoho neviděl

Video ukazuje ruský tank T-62, jak jede po nějaké silnici, a před ním jsou položené miny. Není jasné, jak se vlastně do boje tento zastaralý, byť modernizovaný kolos, dostal – pochází totiž z počátku 60. let 20. století a má slabé dělo ráže 115 mm, popisuje WeaponSystems. A protože jsou jeho poklopy zavřené, je jasné, že musí řidič využívat jenom úzké průzory, neboť ve starém tanku rozhodně není instalován nějaký sofistikovaný kamerový systém.

Rusko má oprávněné obavy. Íránská PVO přímo ukázala neschopnost jeho zbraní proti letadlům NATO. A to ještě nic nezažily

I proto nejspíše neviděl miny položené na vozovce, a když na ně najel, minimálně jedna z nich explodovala. Podle přiloženého popisku měl tank do povětří vyhodit sám sebe, ale Armádnímu Zpravodaje není jasné, zda se jedná o miny položené ruskou armádou, což samozřejmě nelze vyloučit, nebo protivníkem, jehož cílem bylo postup obrněných vozidel zastavit. To se každopádně explozí podařilo, ať už je zásluha číkoliv.

Podle talířovitého tvaru min lze usuzovat, že se jednalo o sovětskou minu TM-62. Wikipedia uvádí, že má hmotnost 8,5 kilogramů, z čehož připadá 7,5 kilogramů na trhavinu. Je přitom možné ji zahrabat, ale také ji jenom položit na různé cesty. V současnosti to obvykle stále dělají lidé, ale mohou to provést i pozemní nebo letecké drony. K jejímu spuštění je potřeba hmotnost kolem 150 kilogramů, takže neexploduje v okamžiku, kdy na ni stoupne člověk.

Video: F-16 zničila MiG-29 pomocí 430kg kazetové bomby. Úspěch se dostavil okamžitě

Mina dle všeho přetrhla tanku T-62 pás, nebo ho možná poškodila i jinak, ale nezničila ho a výbuch nepronikl do prostoru posádky. Záběry totiž ukazují, jak ho všichni 4 tankisté opouští a nejspíše se pokouší dostat do bezpečí. Jak tank nakonec dopadl, není ze záběru jasné, ale protože o něm věděl nepřátelský dron, který vše natočil, není vyloučeno, že povolal útok, a ten ho nakonec definitivně zničil, aby ho nebylo možné opravit.

Článek Video: Prehistorický ruský tank T-62 najel na vlastní protitankovou minu. Jako zázrakem ho nezničila, ale jenom zastavila se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruská obrněná jednotka se vydala do útoku

Video ukazuje jednotku ruských obrněných vozidel jedoucí do útoku. V jejím čele je zcela určitě nějaký tank, lze to poznat z toho, že pálí z kanonu větší ráže, ale ostatní vozidla jsou kvůli veliké vzdálenosti záběrů z dronu neidentifikovatelná. Pravděpodobně se ale jedná o další tanky nebo bojová vozidla pěchoty, případně nějaký typ pásových transportérů.

Američané vyvinuli speciálně pro Ukrajinu hybrid řízené střely a bomby. Ničí s přesností na více jak 460 km a má být levná

Na záběrech se jeden z obrněnců zařadí za vedoucí tank, a po chvíli mohutně exploduje. Není jasné, jak je to možné, protože se zdá, že se pohybuje přesně v jeho stopách. Armádní Zpravodaj soudí, že vedoucí tank nejspíše svými pásy minu těsně minul, zatímco druhé vozidlo o něco vybočilo z jeho stopy a najelo na ni. Pokud se jednalo o minu TM-62, je v ní 7,5 kilogramů trhaviny, uvádí Wikipedia, což je dost, ale určitě ne na tak velikou explozi.

Lze proto předpokládat, že výbuch miny pronikl do vozidla, a jednou z možností je, že se jednalo o ruský tank jako T-72, T-80 nebo T-90. Wikipedia uvádí, že bývají náchylné k jevu nazvaném Jack-in-the-box efekt, při němž exploduje munice tanku uložená v prostoru pro osádku. A zdá se, že právě v tomto případě mina prorazila podlahu tanku a odbouchla ji.

Video: Ukrajinský MiG-29 se obratně vyhnul 2 ruským raketám a uletěl dříve, než nepřítel znovu vypálil

Další, i když o něco méně pravděpodobnou variantou, je to, že šlo o vozidlo vezoucí munici. Například BMP-2, což je bojové vozidlo pěchoty. WeaponSystems uvádí, že má prostor pro 7 členů výsadku, ale místo osob v něm mohla být naložena třeba dělostřelecká munice a podobný materiál. I když je podivné, že by se takové vozidlo účastnilo útoku, nelze to vyloučit. Podlaha BMP-2 je velice slabá a pro minu by nebyl problém jí proniknout a munici odpálit.

Článek Video: Ruský tank minul protitankovou minu a najel na ni následující obrněnec. Exploze byla nevídaně obrovská se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Lancet útočí třeba na obrněnce a PVO

Ruský sebevražedný dron ZALA Lancet existuje v několika verzích, ale ta základní Lancet-3 je nejspíše nejpoužívanější. ArmyRecognition uvádí, že má vzletovou hmotnost 12 kg, z čehož může být hlavice těžká až 3 kg. Vybaven je elektronicko-optickým naváděním, takže ho řídí operátor. Létá přitom rychlostí 80 až 110 km/h a jeho dolet je kolem 40 km, přičemž může sloužit k úderům na obrněnou techniku, systémy PVO i menší opevnění apod.

iZdroj fotografie: Uživatel Podilchanyn / Creative Commons / CC BY-SA

Ale pokud do něj ruští konstruktéři umístili minu PTM-3, jak naznačují záběry, museli něco změnit, soudí Armádní Zpravodaj. Její hmotnost je 4,9 kg, uvádí Wikipedia, což je navýšení hmotnosti o dvě třetiny. Je možné, že dron dostal silnější motor, nebo nějakým způsobem odlehčili konstrukci – například ubrali část akumulátorů k pohonu – ale tím pádem by zmenšili dosah, což nejspíše není žádoucí. Podrobnosti k tomuto ale nejsou známé.

Mina PTM-3 má větší sílu než hlavice

Mina namísto klasické hlavice zajisté zvyšuje účinnost dronu. Militarnyi uvádí, že je v jejím nitru 1,8 kg explozivní složky, zatímco v klasické hlavici dronu „jenom“ 1,5 kilogramu. Původní hlavice je schopná probít pancíř o síle 80 milimetrů RHAe, ale mina zvládne plných 200 milimetrů. Je tedy jasné, že například při ničení tanků a další obrněné techniky se tento rozdíl musí projevit, a pravděpodobně i při úderu na nějaké opevnění.

NATO bude pod drobnohledem. Rusko buduje v Kaliningradské oblasti sledovací komplex, který dosáhne až do Ameriky

Tanky mají samozřejmě mnohem větší odolnost než jenom 80 nebo 200 milimetrů RHAe, takže se nabízí otázka, jak by je mohly drony jako Lancet zničit. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že se vysoká odolnost tanků týká především přední části podvozku a věže, ale po stranách, vzadu, a hlavně na vrchní části, je pancéřování mnohem slabší. Operátoři dronů proto logicky míří právě na tato místa. Zvýšení průraznosti tedy znamená, že najednou mají k dispozice více slabších míst, čímž mají výrazně větší možnost úspěchu.

Ruský dron Lancet s minou PTM-3; zdroj videa: Military92

Článek Nejvýkonnější ruský dron teď prorazí 3krát silnější pancíř. Lancet dostal protitankovou minu a je nebezpečnější, než kdy dříve se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Zastaralá Buchanka byla v bojové linii

Na videu lze vidět situaci, při níž se vozidlo Buchanka ruské armády pohybuje někde blízko bitevní linie, a vše je snímáno ze vzduchu, nejspíše průzkumným dronem. UAZ-452 je dodávka vyvinutá již v roce 1965 v SSSR, uvádí Wikipedia, a dodnes je v ruské i mnoha dalších armádách používáno k přepravě nákladů a raněných, i mnoha dalším úlohám. V současné době je však konstrukčně zastaralá, ale stále vyráběná, protože za ni není náhrada.

Video: MiG-29 rozmetal patrové středisko s ruskými vojáky. Velkou budovu ze 3/4 srovnal do základů jednou ranou

Na záběrech v jeden okamžik najede na minu, údajně se jedná po protitankovou TM-62. Armádní Zpravodaj se domnívá, že byla zahrabaná, neboť položené by si řidič automobilu nejspíše všiml. Následoval obří výbuch, který vozidlo doslova roztrhal na kusy. Není pochyb o tom, že všechny osoby uvnitř, jichž může být podle verze až 16, zahynuly.

Protitanková mina TM-62 je také sovětský produkt používaný v mnoha zemích. Americká armáda ji popisuje jako minu o hmotnosti 8,5 kg s explozivní náplní 7,5 kg. Nelze se proto divit tak velkému ničivému účinku. Mina se spouští při tlaku 150 až 550 kilogramů, záleží na verzi, aby ji neaktivoval člověk, ale jakékoliv vozidlo včetně motorky toho schopné je.

Video: Rusové odtáhli viditelně nepoškozený ukořistěný tank Abrams. K ničemu jim nejspíše nebyl

Protože jde o zcela nepancéřované vozidlo, nemá žádnou šanci výbuchu odolat. Otázkou ale je, proč vůbec ruští velitelé vozidlo do oblasti poslali. Může to svědčit o jejich nezodpovědnosti, nebo si mohli myslet, že je již odminovaná a byla to nešťastná nehoda. Případně prostě riskovali relativně levnou Buchanku namísto cenného obrněného vozidla.

Protitanková mina TM-62 rozervala ruskou Buchanku, která na ni najela

Článek Video: Ruská Buchanka nešťastně najela na protitankovou minu TM-62, která ji nemilosrdně rozervala na kusy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

6 protitankových most poslalo most k zemi

Strhávání mostů v neprospěch nepřítele, ničení železničních tratí i další infrastruktury, je taktika praktikovaná, jak je válka stará. Během 20. a 21. století se přitom armády spoléhají na těžkou techniku, ať jde o tanky, houfnice, bojová vozidla, ale i náklaďáky přepracující zbraně, munici, jídlo a jiné zásoby. Jenomže když není cesta, je doprava komplikovaná.

Španělsko vyřadilo americké F-35 jako možnou budoucnost letectva. Vybírá náhradu z Evropy, ale Eurofighter adekvátní není

Ke zdolání řeky, příkopu apod. sice může armáda postavit pontonový nebo jiný dočasný most, že Armádní Zpravodaj upozorňuje, že pokud se tak děje ve frekventované oblasti, může ji hlídat dron, který rychle předá informace ostatním dronařům, dělostřelcům apod., a ti se postarají o jeho zničení. Což je pro další postup problém, jelikož těžká je pak nutné nějaký úsek objíždět, případně se smířit s tím, že těžkou techniku zapojit nelze.

V letním období se sice dostane některá technika i přes terén, ačkoliv tam zase hrozí zničení třeba protitankovými minami, ale na podzim a na jaře je na Ukrajině a v Rusku tzv. rasputica, tedy rozbahněná půda, do níž zapadnou i lehká vojenská vozidla. Ke zničení mostu byly mimochodem použity TM-62, které patří v ruské armádě k nejužívanějším.

Video: Partyzán vyhodil do povětří ruský bitevní vrtulník Mi-28 a celou akci natočil

Wikipedia potvrzuje, že každá obsahuje 7,5 kg výbušnin, zatímco celková hmotnost dosahuje o dvě kila více. Co taková mina dokáže třeba s nepancéřovaným vozidlem, upozorňoval Armádní Zpravodaj nedávno, když narazil na záběry zničení dodávky UAZ-452 Buchanka. Z té zbyl jenom podvozek a ohrnutá střecha, a je jasné, že osazenstvo nemělo šanci přežít.

I když přitom mina reaguje až při tlaku alespoň 150 kg, v případě ve videu bylo k jejímu odpálení použito dronu s výbušnou hlavicí. O jaký šlo, jasné není, ale určitě se jednalo o nějaký typ kvadrokoptéry s podvěšenou hlavicí, dost možná z RPG-7. Třeba ta HEAT váží 2,6 kg, uvádí Wikipedia, a na tento úkol je jako dělaná (její průraznost je tentokrát irelevantní).

Článek Video: Řetězová reakce odbouchala 6 ruských protitankových min a totálně zdemolovala betonový most se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Výbuch protitankové miny nemůže Buchanka přežít

UAZ-452 přezdívaná Buchanka (česky „Bochník“) rozhodně není vhodná ro míst, kde hrozí její zasažení jakoukoliv palbou, a to ani z ručních zbraní, a už vůbec pak do takových, kde může najet na nějakou minu. Wikipedia uvádí, že je produkována od roku 1965 dodnes, jelikož má skvělé jízdní vlastnosti i v těžkém terénu, do něhož je ostatně určena.

Nová ukrajinská speciální jednotka vyrvala Rusům z rukou vesnici. Bylo to velké zklamání, neudrželi ji ani 24 hodin

Kombinace její nízké hmotnosti 1 700 kg a pohonu na všechna čtyři kola zajišťuje, že snadno nezapadne, a navíc může od roku 2004, kdy byla osazena novým 2,7litrovým motorem, na silnici dosahovat max. rychlosti 127 km/h, ale v terénu pochopitelně méně. Buchanka sloužila od počátku jako dodávka, minibus nebo sanitní vůz, takže už z toho je patrné, že má de facto nulovou ochranu jak proti střelbě, tak proti jakýmkoliv minám.

To se ostatně potvrdilo i ve videu, které ukazují, že z ní zbyl jenom podvozek s částí střechy, zatímco vnitřek byl kompletně pryč – dokonce se zdá, že v něm nezůstala jediná sedačka. Na zemi je také vidět obrovský kráter po výbuchu protitankové miny, což potvrzuje, že se muselo jednat o silný destrukční účinek. Vezení vojáci jsou ostatně „rozházení“ po stromech.

Video: Ruský BMPT Terminator se zničit nepodařilo. A opakovaným náletům dronů odolal i tank, který ho odtahoval

O jakou minu se jednalo, není jasné, ale redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že je v ruské i ukrajinské armádě často užívána TM-62, která má dle Wikipedie hmotnost 9,5 kg, z čehož ale připadá 7,5 kg na trhavinu (TNT). K její aktivaci dojde, pokud na ni najede vozidlo těžké alespoň 150 kg, a jelikož dokáže prorazit i dno tanku, cokoliv slaběji pancéřovaného pro ni nepředstavuje výzvu, což se ostatně ve videu potvrdilo.

Článek Video: Protitanková mina roztrhala ruskou Buchanku tak extrémně, že z ní zbyl jenom podvozek a ohrnutá střecha se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sovětské BMP-2 vojáky dost nechrání

Na krátkém videu níže lze spatřit ruské bojové vozidlo pěchoty BMP-2 ujíždějící přes pole v sousedství nějakého zákopového systému. Jde o rozšířený prostředek původem ze Sovětského svazu, uvádí ArmyRecognition, které bylo krom něj vyrábělo také v licencích v mnoha dalších zemích, díky čemuž se dostalo do mnoha armád v Evropě, Asii nebo Africe. Má relativně velikou sílu díky kanonu ráže 30 milimetrů, a též protitankovým řízeným střelám.

Sériová výroba nejobávanější ruské rakety 21. století je úspěšná, oznámil Putin. Do konce roku ji rozmístí na hranicích NATO

Ve svém nitru má místo nejen pro tříčlennou osádku, ale též pro sedm pěšáků. Je proto užíváno k vysazení jednotky na bojišti, kterou má často zbraněmi podporovat. Jeho ochrana však obstojí jenom proti lehčím projektilům, jinak je BMP-2 velice zranitelné. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že je známé právě nízkou ochranou proti minám, a ani různé pokusy o jeho modernizaci tento handicap nikdy neodstranily. Za moderními ekvivalenty tak zaostává.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Na záběrech mělo přitom vozidlo tu smůlu, protože najelo na protitankovou minu. Po explozi doslova poskočilo do vzduchu a zdá se, že v roztrhaných troskách nezůstal nikdo živý, nebo se alespoň nikdo nepokoušel o útěk. Typ miny se obtížně odhaduje, ale dost možná jde o velice rozšířenou TM-62. Její původ je v Sovětském Svazu a užívána je v několika variantách.

Video: ruské strategické bombardéry opět ochromeny, a k nim i stíhače MiG-29 a Su-27. Ruská PVO je neochránila, fatálně selhala

Mina má talířový tvar a hmotnost 9,5 kilogramů, z čehož připadá 7,5 kilogramů na explozivní náplň, uvádí Wikipedia. Spouští se tlakem při najetí vozidla, resp. alespoň 150 kg, takže pokud na ni stoupne voják, nemá dostatečnou hmotnost na její inicializaci. Může být přitom zahrabaná někde pod povrchem, ale často je jen volně položena na povrch, k čemuž slouží i drony. Z obrněného vozidla disponujícího jen malými průzory je tak obtížně vidět.

Článek Video: Ruské BMP-2 ujíždělo přes pole, když najelo na protitankovou minu, která ho nadhodila a roztrhala se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Robotické vozidlo má odminovávací válec

Video níže zobrazuje při práci ukrajinské odminovávací vozidlo označené jako Zmyi. Armádní Zpravodaj se domnívá, že jde o stroj postavený na základě ukrajinského robotického vozidla Zmyi-500, přičemž funguje jako pozemní dron o hmotnosti kolem 700 kilogramů a dojezdu 40 kilometrů, uvádí United24Media. V tomto případě je vybaven rotačním válcem s řetězy a závažími na konci, jimiž neustále bouchá do země, čímž přivádí minu k explozi.

Video: pokud ruský voják zariskuje a pronese silnou minu TM-62 až k nepříteli, může mu ji odpálit v rukách

I to se stalo na videu, a exploze byla až nečekaně silná. Vozidlo vystřelila do vzduchu tak, že se doslova postavilo na zadní. Ale není čemu se divit, protože při práci zasáhl protitankovou minu TM-62. Ty byla sice vyvinuta v SSSR, ale i dnes je pro svou sílu a jednoduchost hojně užívána. Obsahuje 7,5 kg výbušniny, uvádí Wikipedia. Mina musí být takto silná, aby si poradila i s těmi nejodolnějšími tanky – s lehkým dronem si proto doslova pohrála.

Článek Video: pokud ukrajinský 700kg „čistič“ narazí na ruskou protitankovou minu TM-62, může být doslova vystřelen do vzduchu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Voják minu riskantně odhodil o pár metrů

Video o zneškodňování miny ruským ženistou můžete vidět níže. Voják na něm manipuluje s protitankovou talířovou minou TM-62, k níž Wikipedia uvádí, že byla vyvinuta v Sovětském svazu a dodnes je hojně využívána. V jejím nitru je 7,5 kilogramů výbušniny, aby si dokázala poradit i s těmi nejodolnějšími tanky. Vojákovi se ji podařilo zdvihnout a posléze ji odhodil stranou – redakce Armádního Zpravodaje odhaduje, že asi 5 metrů daleko.

Video: jenom záblesky a pak exploze – pokud se americká M2 Bradley dobře trefí do ruského tanku T-90M, mohou ho zničit kanonem

K mině ještě udělal krok, a vzápětí explodovala. Proč se tak voják zachoval, je nepochopitelné – vzhledem k jeho výstroji lze soudit, že jde o člena ženistů, a Wikipedia uvádí, že jsou vycvičeni i ke zneškodňování min. Buď tedy zanedbal všechna pravidla, nebo nebyl dostatečně vycvičený, neb takto s minou zachází jenom hazardér. Ze záběrů není jasné, zda explozi přežil, ale pokud ano, utrpěl jistě vážná poranění, jimž nemohly zabránit ani ochranné pomůcky.

Článek Video: ruský ženista se může sám zabít, pokud zahodí protitankovou minu TM-62 sotva 5 metrů od sebe a exploduje mu do obličeje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Záchranné vozidlo najelo na minu

Na videu níže lze vidět situaci, kde se ruským vojákům na bojišti porouchal nebo byl poničen T-72. Wikipedia uvádí, že jde o sovětský tank, ale v ruské armádě slouží v mnoha verzích, včetně nejlepší modernizace T-72B3M, dodnes. V této verzi jde o velmi hodnotný stroj, a není proto překvapením, že se ho ruská armáda pokusila zachránit. Na jeho odtažení nasadila specializované vozidlo BREM-1, ale podle všeho vozidlo v jednom okamžiku najelo na minu.

CV90 pro ČR jsou extrémně drahá, armáda mohla ušetřit 45 milionů na každém BVP, kdyby zvolila ASCOD. Byl ovšem horší

BREM-1 je obrněné vozidlo určené pro záchranu a opravu obrněné techniky, a základem je podvozek tanku T-72, uvádí Army-Technology. Po jeho poškození se obě vozidla zastavila – jeden Rus zjevně zahynul, 5 zbývajících pak uniklo pěšky. Ukrajinská armáda však nenechala cenný cíl bez povšimnutí a rozhodla se ho definitivně zneschopnit. Záběry ukazují další exploze vozidel, Armádní Zpravodaj se domnívá, že se může jednat o údery sebevražedných dronů.

Článek Video: pokusí-li se ruská armáda odtáhnout tank T-72 speciálním vozidlem, může je pak oba zastavit mina a „dodělat“ drony se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Po výbuchu miny odešli všichni po svých

Osádka M2 Bradley se na záznamu mj. podělila o zkušenost, kdy s ním najela na protitankovou minu. Poškozeno bylo včetně pojezdových kol, ale všichni (osádka i výsadek) z něj odešli pěšky. To je velice dobrá vizitka, neboť jsou protitankové miny udělané tak, aby zastavily i mnohem odolnější tank, upozorňuje Armádní Zpravodaj. Wikipedia uvádí, že například původem sovětská mina TM-62 v sobě obsahuje 7,5 kilogramů účinné výbušniny.

Amerika nahrazuje legendární M2 Bradley, nové BVP XM30 má nepřítele zničit, aniž by ho viděl, a může ho dodat i evropská firma

Na druhou stranu je M2 Bradley svou odolností známý. Wikipedia uvádí, že kromě klasického hliníkového pancíře má spodek zesílený ocelovými pláty, což zvyšuje ochranu proti minám – takže nejspíše právě tomuto uspořádání vděčí všichni vezení za život. Navíc jsou sedadla ve vozidle zavěšena tak, aby se do nich nepřenášela síla exploze miny, což má předcházet zraněním. Na videu je ale zajímavé vidět ještě další ochranu, a sice reaktivní pancéřování vepředu i po stranách, a rovněž přidělanou klec chránící věž proti dronům.

Článek Video: proti ukrajinskému M2 Bradley nemusí miny fungovat, jak by měly. Má tak silnou ochranu, že může uniknout smrti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Voják si nesl minu T-62 do útoku

Záběry ukazují ruského pěšáka účastnícího se útoku na nějakou ukrajinskou pozici, kdy s sebou kromě běžného vybavení nese i původně sovětskou protitankovou minu TM-62. Americká armáda ji popisuje jako talířovou minu těžkou 8,5 kg, v níž je 7,5 kg trhaviny, takže dokáže způsobit silný výbuch a tedy občas improvizovaně slouží třeba k demolicím. Voják měl ovšem smůlu, protože si ho všiml operátor sebevražedného dronu.

Brutální izraelská protitanková střela Spike LR prorazí až 1 200 mm RHAe, zničí tedy i jakýkoliv ruský tank; ve výzbroji je má i AČR

Z videa ale není jasné, zda si ho vybral kvůli mině, nebo prostě chtěl zlikvidovat nalezeného nepřítele. Pokud měl dron hlavici z granátu z RPG-7, což je velice časné, obsahuje 730 g trhaviny, uvádí Wikipedia. Ta při explozi evidentně odpálila i minu, neboť byl konečný výbuch opravdu ničivý. Armádní Zpravodaj soudí, že voják neměl v žádném případě šanci přežít. Navíc záběry ukazují jeho bezvládné tělo odhozené výbuchem, což bylo jistě fatální.

Článek Video: pokud ruský voják zariskuje a pronese silnou minu TM-62 až k nepříteli, může mu ji odpálit v rukách se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Miny položené drony narušily útok

Na videu níže můžete vidět útok ruské obrněné jednotky složené z 1 tanku a 3 bojových vozidel pěchoty. Záběry ukazuji, že na začátku pod obrněnci několikrát explodovaly miny, které byly na místo pravděpodobně dopraveny za pomoci leteckých dronů, takže o nich útočící osádky nevěděly. Mohlo se jednat o TM-62, což jsou miny obsahující 7,5 kilogramů trhaviny, uvádí HistoricaFandom, a pokud na ně najede tank, minimálně mu roztrhnou pás.

Video: ačkoliv mají ruské systémy 9K37 Buk a 9K330 Tor ničit drony, paradoxně je může „oddělat“ i ukrajinský autonomní dron RAM X

To se stalo i tanku ve videu, podle kol se jednalo o nějaký typ T-80. Ten disponuje reaktivním pancířem, Wikipedia uvádí, že jde pravděpodobně o Kontakt-5 nebo Relikt, ale ani ten mu nepomohl. Do stojícího vozidla následně začaly narážet sebevražedné drony a přes ochranu si nakonec cestu našly. Stejně tak to platilo pro bojová vozidla pěchoty, kdy lze identifikovat například BMP-2. V něm může být výsadek až 7 vojáků, uvádí Army-Guide, a video ukazuje, jak dron naráží do oblasti dveří výsadku, ale co se stalo s pěchotou, není jasné.

Článek Video: pakliže se pokusí ruská armáda drze zaútočit s tankem a trojicí BVP, může ji rychle vyvést z omylu na dálku položené minové pole se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Volya-E uveze těžký, až 150kg náklad

Pozemní dron Volya-E je univerzální ukrajinskou platformou, kterou lze využít k mnoha činnostem. Gagadget ho popisuje jako vozidlo schopné nést náklad o hmotnosti až 150 kg, což nabízí využití k přepravě nákladu, nějaké osoby, ale i k mnohým speciálním úkolů. Pohynuje se na pásech, takže zvládá i obtížný terén, a dosahuje rychlosti až 12 km/h.

Experimentální mobilní pozemní odpalovací zařízení Oshkosh 4×4 LRFL umí vypouštět Tomahawk, který může ovládnout souš i moře

Jednou z možných úprav představených telegramovým kanálem Chortycký vítr je jeho využití coby nosiče a pokladače protitankových min. To znamená, že s nimi může zajet mezi bitevní linie obou stran a miny naklást například v noci, kdy o něm nikdo neví. Když se pak do oblasti dostanou obrněná vozidla, nečekaně na ně narazí a jejich útok to naruší nebo zastaví.

TM-62 je ničivá, ale voják ji nespustí

Upravený dron Volya-E může nést až 8 protitankových min TM-62, k nimž Wikipedia udává, že jsou sovětské konstrukce a užívá je dodnes řada armád. Jedna má průměr 320 mm a hmotnost 9,5 kg, z toho 7,5 kg tvoří vlastní explozivní náplň. Spouštěna je tlakem minimálně 150 kilogramů, takže ji nedokáže odpálit voják, pokud na ni stoupne. Při nakladení dronem je navíc jenom pokládána na povrch a člověk by ji zvláště za dne snadno viděl – z tanku je to ale obtížné. Mina přitom stačí na to, aby ho minimálně vážně poškodila.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Drony jsou ve spojení s protitankovými minami používány stále častěji, protože to pomáhá chránit životy vojáků. Nemusí se ale jednat jenom o robotická vozidla, použít lze i drony létající, a to nejenom ke kladení min. Těžké bombardovací drony dokonce umí doručit protitankové miny na střechu obrněných vozidel, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval v červenci 2024. Když se správně trefí a mina se úspěšné odpálí, je zničení jisté.

Článek Kde se objeví Volja-E, tam je životu nebezpečno a ruská technika to má nakloněné – v podstatě jí hrozí okamžitá destrukce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tvarovaný projektil miny prorazí pancíř

Ukrajinská protitanková mina PTM-1L byla navržena taj, aby si poradila s ruskými tanky, i když zvládne samozřejmě i jiné typy obrněných vozidel. MilIn uvádí, že je založena na principu výbuchem tvarovaného projektilu, což je kus kovu, který se při explozi vytvaruje do patřičného tvaru, díky čemuž je schopen pronikat i relativně silným pancířem. Jde o princip používaný u mnoha zbraní určených proti obrněné technice a pro miny je velmi vhodný.

„Bez Ukrajiny nemá Evropa proti Rusku šanci,“ tvrdí Zelenský s tím, že si neumí válku s brutální ruskou armádou představit

Mina má být vybavena magnetickou pojistkou podobnou sovětské mině PTM-3. Wikipedia o ní uvádí, že je pokládána za pomoci salvových raketometů, jakými jsou třeba BM-30 Smerč, případně vrtulníků. Magnetická roznětka znamená, že stroj nemusí na minu přímo najet pásem nebo kolem, neboť její mechanismus reaguje na magnetické pole obrněnce a odpálí se, když je nad ní, načež projektil udělá ve spodku díru nebo poškodí pás / kolo.

Ukrajinci položí minu i pomocí dronu

O mině PTM-1L není známo de facto nic, i když by její označení mohlo naznačovat příbuznost se sovětskou protitankovou minou PTM-1. Stránky americké armády o ní uvádí, že má hmotnost 1,6 kg, z čehož tvoří 1,1 kg explozivní náplň. I tato mina je určena k rozptýlení za pomoci salvového raketometu nebo vrtulníku a může se i sama deaktivovat.

iZdroj fotografie: Krizový štáb Ukrajiny

Ukrajinská mina byla naopak uzpůsobena k tomu, aby ji vojáci mohli umístit za pomoci dronu. Tento způsob zaminování je novinkou posledních let a ukázal se jako velmi efektivní. Bezpilotní letouny mohou totiž miny naklást na nečekaná místa nebo do prostoru, který je odminovaný ženisty. Takže pokud přes něj potom obrněná jednotka zaútočí s vědomím, že je čistý, bude ji čekat nepříjemné překvapení a pravděpodobně i neúspěch.

Článek Nová ukrajinská mina PTM-1L je zaměřena na ničení ruských tanků. Umí do nich udělat díru a nenechá je odjet, položena může být z dronu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mina zničí i tank, co na ni nenajede

Praktické zkušenosti armád dokazují, že jsou protitankové miny nesmírně účinné hlavně v obraně, a není proto divu, že si budou moderní typy pořizovat i čeští vojáci. Model SENTRY označuje výrobce STV GROUP za chytré tvarované nábojové protitankové miny nové generace se systémem dálkového ovládání. Díky této technologii jsou mnohem bezpečnější pro vojáky, kteří je používají, a naopak nebezpečnější pro nepřítele.

Video: BMPT Terminator může zklidnit i jediná stará hlavice RPG-7, které by měl odolat, lépe však nedopadá ani tank T-80

Hmotnost jedné miny SENTRY je 10,5 kg a obsahuje výbuchem tvarovaný penetrátor. Ten je podle Cat-Uxo schopen prorazit pancíř o síle až 140 mm RHAe, což se nezdá být mnoho, ale spodní části tanků nejsou silně pancéřované, takže je dokáže naprosto určitě zastavit – klidně i když jde o moderní tank, jakým je ruský T-90M. Navíc má senzory, takže ho nad sebou zaznamená, i když na ni přímo nenajede pásem, a exploduje v ten nejvhodnější okamžik.

Miny SENTRY lze vypínat a zapínat

Specifikem miny je také možnost síťového propojení, což znamená, že jsou s ní vojáci v neustálém šifrovaném spojení, i když může v případě jeho rušení fungovat i samostatně. Díky tomu lze např. celé minové pole nebo jeho určitou část deaktivovat, když přes něj přechází přátelské jednotky, a pak ho zase aktivovat, uvádí MilIn. SENTRY v sobě má mimochodem systém GPS, takže vojáci vědí, kde přesně se nachází, a po deaktivaci ji lze sebrat a opětovně použít.

Forcit displayed the Sentry mine system at Eurosatory this year for the first time. They’re a 10.5 kg mine with mesh connectivity to enable remote operation. It includes a communication link with a rugged control unit that marks the location of the mine with GPS. pic.twitter.com/ZLYCc2ywKR

— Sam Cranny-Evans (@Sam_Cranny) October 24, 2024

Pro nepřítele je naopak mina nebezpečnější více než ta klasická. Jelikož je v plastovém pouzdru, není snadné ji lokalizovat, a ani když se to ženistům nepřítele povede, nemají vyhráno, protože je vybavena systémem, který ji přivede k výbuchu, když se s ní někdo pokouší manipulovat. Pravděpodobně je navíc možné SENTRY odpálit i na dálku, například v okamžiku, kdy se k ní nepřítel přiblíží a její „majitel“ ho sleduje a může ho tak překvapit.

Článek AČR vsadí na velmi chytré protitankové miny, které zničí klidně moderní ruský tank T-90M, aniž by na ně přímo najel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pontonový most odpálila protitanková mina

Jedním ze způsobů, jak náhradní přechody přes vodní toky postavit, jsou pontonové mosty, které někdy bývají doplněné dřevěnými nástavbami. Taková konstrukce je ale velmi dobře viditelná a může ji tedy objevit třeba průzkumný dron, což se pravděpodobně stalo i v případě videa níže. Ukrajinská strana se ho následně rozhodla zničit, MilIn uvádí, že k tomu využila těžkotonážní dron a protitankovou minu, která relativně velký most zničila.

Takovým dronem mohl být například model přezdívaný Baba Jaga, což je většinou velká kvadro- nebo hexakoptéra. Twz uvádí, že může nést i velký náklad pum, přičemž byly zaznamenány i případy, kdy byly s laserovým naváděním, s nimiž lze provádět přesné útoky. V tomto případě byla však použita protitanková mina, pravděpodobně sovětská TM-62 nebo nějaký její ekvivalent, v níž je dle Wikipedie 7,5 kilogramů trhaviny. Pravděpodobně byla upravena tak, aby explodovala až nějakou dobu po dopadu a ne třeba na povrchu mostu.

Článek Video: postaví-li ruští vojáci pouze pontonový most, lze jim ho odpálit jedinou dobře shozenou protitankovou minou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mina si poradí s protidronovou ochranou

Využití min svrhávaných drony lze vidět na videu pod tímto článkem, MilIn uvádí, že jimi operátoři dronů zaútočili na moderní ruský tank T-90M Proryv-3 a termobarický raketomet TOS-1A Solncepjok. Záběry ukazují, že jsou miny velice účinné, protože vozidla nakonec zničily, ačkoliv byla na střeše vybavena zábranami proti dronovým útokům. Těžká mina, jakou je TM-62, si s tím ale dokáže snadno poradit. Někdy je ale vidět, jak mina, která nebyla aktivována nárazem, sklouzla a způsobila menší škodu, což je slabina této metody.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

V mině TM-62 je 7,5 kilogramů trhaviny, uvádí Wikipedia, a její celková hmotnost je 9,5 kilogramů. Je proto jasné, že k její přepravě musí Ukrajinci použít větší typy dronů s dostatečnou nosností. Budou nejspíše dražší než klasické sebevražedné drony, proto se je také operátoři snaží vždy dostat od exploze, aby je mohli použít opakovaně. Výbuchy obrněnců jsou někdy opravdu silné, z raketometu TOS-1A dokonce po zásahu začaly vylétat rakety.

T-90M je nejmodernější tank Ruska

Zničená technika zobrazená na videu je velice cenná. MilitaryToday uvádí že T-90M je nejmodernější tank ve výzbroji ruské armády, přičemž má inovované dělo, moderní řízení palby a moderní relativní pancéřování Relikt. Raketomet TOS-1A je zase obávaná zbraň na tankovém podvozku vypalující střely s termobarickou hlavicí, které jsou účinné proti ukrytým vojákům. ArmyRecognition uvádí, že raketomet disponuje 24 raketami s dosahem 6 kilometrů.

Článek Video: těžké ukrajinské bombardovací drony dokáží „doručit“ ruským obrněncům i protitankové miny, které jim mohou shodit na střechu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útočná kolona padla a podpora rovněž

Hodně nepochopitelné jednání ruských velitelů ukazuje video níže. Je na něm vidět zničená (zjevně nepřipravená) útočná kolona složená ze dvou transportérů MT-LB, a MilIn uvádí, že měl jeden z nich nainstalovanou věž z BTR-70. Dalším zničeným obrněncem je bojové vozidlo pěchoty BMP-1, přičemž měla všechna technika nástavbu určenou proti dronům. Není ale jasné, jak se je podařilo zničit, nejspíše dělostřelectvem nebo sebevražednými drony.

Golf carts and motorcycles from China have replaced armored personnel carriers and tanks.

The russian meat waves roll on. pic.twitter.com/uoFZjUv7Zc

— Jay in Kyiv (@JayinKyiv) June 16, 2024

Ruští velitelé se pak ke skupině vraků, jak je na videu patrné, rozhodli vyslat z neznámého důvodu na jasně sebevražednou misi dvojici vojáků na motocyklu. Ta se okamžitě dostala pod palbu a drony na ni také shazovaly výbušniny. Vojáci se nakonec před krupobitím střel schovali do vraku jednoho vozidla MT-LB, ale nebylo jim to nic platné, neb nakonec přiletěl dron obránců a na protidronovou nástavbu vozidla shodil protitankovou minu, nejspíše TM-62. Její exploze vozidlo dorazila a jeho vrak se pro ně stal hrobem.

Dělostřelecký tahač v roli transportéru

Vozidlo MT-LB vzniklo v 60. letech 20. století a bylo původně určeno jako pásový dělostřelecký tahač. Využíván je však rovněž k jiným účelům, třeba jako obrněný transportér. ArmyRecognition uvádí, že je v něm místo pro 11 ozbrojených vojáků, ale nemá silný pancíř, takže je chrání jenom proti palbě z ručních zbraní. MT-LB bývá vyzbrojeno kulometem ráže 7,62 nebo 12,7 mm, ale jelikož mělo jedno ze zničených věž z BTR-70, pak byl kulomet zřejmě ráže 14,5 mm.

Video: když ruský bezhlavý útok nevyjde, může v něm padnout i 11 obrněných jednotek, byť jsou nestandardně silně pancéřované

I když na sobě mělo MT-LB nástavbu proti dronům, není evidentně konstrukce schopna odolat silnější explozi protitankové miny TM-62. Wikipedia uvádí, že má taková mina hmotnost 9,5 kilogramů, takže ji musel nést větší typ dronu, a 7,5 kg z toho připadá na trhaviny. Není však přesně jasné, jak byla mina odpálena – na záběrech je vidět, že je něčím omotána – pravděpodobně k ní tedy byla připevněna nějaká elektronicky ovládaná roznětka.

Článek Video: když není ruská útočná mini-kolona připravena, lze ji snadno zaskočit a zničit, a pomoci nemusí ani následná podpora se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letecký dron zničil pozemního robota

Vzájemný boj dvou dronů je možné vidět na videu pod tímto článkem. MilIn uvádí, že se jedná o záběry z ukrajinského sebevražedného dronu a jeho útoku, jehož cílem se stalo ruské pozemní robotické vozidlo určené k pokládání protitankových min. Není jasné, o jaký typ se přesně jednalo, ze záběru lze jenom vypozorovat, že je na kolech. Na jakémsi skluzu má přitom čtveřici protitankových min TM-62, to rozpoznat lze.

Interesting ‚VEPR‘ UGV photographed in Ukraine as part of a field training exercise for the Liut Brigade. The radio-controlled UGV is shown with two mine dispensing racks, one loaded with TM-62 mines and the other with something else. Could be some sort of locally made box mine. pic.twitter.com/0rvHPIAK3J

— IntelWalrus (@IntelWalrus) April 26, 2024

Ve skutečnosti se ovšem jednalo spíše o akci dvou leteckých dronů ukrajinské jednotky výsadkářů proti jednomu robotickému vozidlu, protože záběry pochází nejen z dronu sebevražedného, ale i to, který celou akci pozoroval a zaznamenal. Byla poměrně jednoznačná, sebevražedný dron naprosto přesně zasáhl toho pozemního, ačkoliv nebyl nijak rozměrný. Po nárazu explodovala hlavice na sebevražedném dronu, a pravděpodobně i samotné miny.

Mina TM-62 poškodí jakýkoliv tank

Miny rozvážené ruským robotickým vozidlem byly TM-62, což jsou zbraně zkonstruované na začátku 60. let 20. století. Stránky amerických ozbrojených sil věnujících se výzbroji uvádí, že jich existuje několik typů – většinou mají hmotnost kolem 8,5 kilogramů, z čehož je v nich 7,5 kilogramů trhaviny. Mina se aktivuje při zatížení nad 150 kilogramů a bez problémů dokáže zničit nebo alespoň poškodit asi každý existující tank.

Brutální izraelská protitanková střela Spike LR prorazí až 1 200 mm RHAe, zničí tedy i jakýkoliv ruský tank; ve výzbroji je má i AČR

Robotických vozidel, jimiž lze minu TM-62 pokládat, existuje více, příkladem může být ukrajinský Ratel S. Defence-Ua uvádí, že tento pozemní dron dokonce v jedné variantě nese minu uvnitř sebe, a jeho úlohou je vjet pod tank nebo jiné obrněné vozidlo, kde se sebevražedně odpálí. Existuje potom i varianta s jakousi skluzavkou, kdy lze miny položit kamkoliv.

Článek Video: výsadkáři mohou zničit ruský pozemní dron k pokládání min, které zničí jakýkoliv tank, i jediným přesným zásahem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ani nejmodernější tank úspěch nezaručí

Jeden z nepříliš povedených útoků ruské armády lze vidět na videu pod článkem. Pustilo se do něj několik tanků a bojových vozidel pěchoty, ovšem kvůli klecové nástavbě je lze jenom velmi obtížně identifikovat. V jednom případě se zdá, že tank je nejmodernější ruský T-90M Proryv-3, bojové vozidlo pěchoty by pak mohlo být BMP-2. MilIn uvádí, že byl útok obrněné kolony zastaven díky průzkumným dronům a kombinaci různých zbraní.

iZdroj fotografie: Public Domain

Ze začátku se zdálo, že je základním cílem kolony postupovat stále vpřed, ale později se (nejspíše pod stálými útoky) zastavila, což rozhodně nebyl dobrý nápad. Tehdy totiž může být snadno zničena navedenou palbou, ale detaily jsou nejasné, neboť jsou záběry sestříhané. Navíc se velmi obtížně určuje, jakými zbraněmi obránci útočili. Krátká kouřová stopa při zničení obrněnce číslo 3 a 5 ovšem naznačuje, že se mohlo jednat o protitankové miny ve tvaru jakýchsi malých raket. Nejčastěji používanými jsou německé PARM 1 nebo PARM 2.

Zásah z boku nemusí ustát ani T-90M

Miny typu PARM se od těch běžných liší, protože nejsou aktivovány tím, že na ně vozidlo najede a zničí jeho slabě pancéřovanou spodní část. Wikipedia uvádí, že jde o jakousi raketu umístěnou na malém stojanu s detekčním systémem. Když zaznamená jedoucí obrněnec, zaměří se na něj a raketu odpálí, a většinou ho zasáhne do boku. Mina PARM 1 má dosah 40 m a prorazí pancíř o síle 600 mm RHAe, PARM 2 pak dosáhne 100 m a průraznost má 750 mm RHAe. Kdyby mimochodem nedošlo k využití, miny se po několika týdnech samy zneškodní.

Video: když se ruští vojáci rozhodnou pro útok přes otevřené pole, mohou se snadno stát „lovnou zvěří“ bez možnosti úniku

Tank, který mina ve videu zničila, je T-90M, tedy nejmodernější svého druhu ve výzbroji ruských ozbrojených sil. Měl by být relativně odolný, neb disponuje kompozitním pancířem a reaktivním pancéřováním typu Relikt, uvádí ArmyRecognition. Ovšem jako každý tank, tak i on je ze strany méně chráněn než z přední části, a lze ho tedy minami typu PARM zničit. Jedná se ale obávanou zbraň vyzbrojenou kanonem ráže 125 mm s hladkou hlavní a automatickým nabíječem, který umožňuje používat nejmodernější typy ruské protitankové munice.

Článek Video: když se ruská obrněná kolona pod útokem zastaví, je to nejspíše to nejhorší, co může udělat. Zásah těžko ustojí i tank T-90M se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mina roztrhla tanku M1 Abrams pás

Jak vypadá tank M1 Abrams po střetu s protitankovou minou, lze vidět na videu pod článkem. Jde o záběry pořízené ruskými novináři a tedy o prohlídku ukořistěných trosek. Twz uvádí, že variantě s minou napovídá poškození jednoho pásu, který je na záběrech přetržený a viditelně mimo kola. Osádka ale tank zjevně opustila, o čemž mohou svědčit otevřené poklopy.

iZdroj fotografie: Námořní pěchota USA

Dalším důkazem houževnatosti je naprosto neporušený vnitřek tanku, kdy nejsou popraskané ani displeje. Na opuštěné trosky také minimálně jednou zaútočil sebevražedný dron, ale ani ten neměl žádný vliv. Oproti sovětským a ruským tankům trpících slabinou nazývanou Jack-in-the-box efekt je to rozdíl. Wikipedia uvádí, že jde o výbuch munice uvnitř tanku, který následně odhodí věž. Naopak u M1 Abrams byla jenom pootočená, ale není jisté, zda následkem výbuchu miny, nebo tak byla ještě před tím, než se tak stalo.

Silný pancíř a evidentně odolné dno

Za přežití vděčí tank M1 Abrams své konstrukci. Je o něm známo, že má odolný pancíř, a ArmyRecognition uvádí, že jde o odvozeninu kompozitního pancéřování Chobham. Ta využívá keramickou technologii a různé materiály s různou tvrdostí a elasticitou. Proti účinku miny však chrání dno tanku, které musí být speciálně zesílené, aby jí odolalo – exploze totiž nepronikla dovnitř. Vlastnosti této ochrany nejsou veřejně známé, evidentně je ale velice kvalitní.

„Malý velký“ problém pro americké tanky M1 Abrams: doslova roztříštit je může koule rychlá Mach 4, ale zatím pouze teoreticky

O odolnosti tanku svědčí i to, že přežil následný útok dronem, ať už šlo o snahu zabránit jeho opravě nebo naopak využití jeho technologií nepřítelem. Ale i kdyby hlavice pronikla až k munici, je uložena tak, aby její exploze neohrozila osádku. Od prostoru s vojáky je totiž oddělena pancéřovou přepážkou, přičemž jsou jiné části věže oslabeny tak, aby exploze směřovala právě mimo prostor, v němž jsou lidé.

Inspección de un tanque M1A1SA Abrams que explotó al pisar una mina y resistió después varios impactos y aun a sin la tripulación sobrevivió, se puede ver que esta intacto por dentro, al contrario que los tanques rusos que suelen explotar al pisar minas y matar a su tripulación. pic.twitter.com/zKBO9tRFM2

— Poderío Militar 🇪🇸🤝🇺🇦 (@PoderioMilitar) March 20, 2024

Tank M1 Abrams, který uvnitř není po najetí na minu poškozený

Článek Video: mina dokáže americký tank M1 Abrams znehybnit, ale samotná exploze už nemusí tak odolným obrněncem proniknout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vlastní minové pole, ale neoznačené

Až nepochopitelný případ zničení moderního systému protivzdušné obrany ukazuje video pod tímto článkem. Dokumentuje zničení odpalovacího vozidla 50P6 systému ruského protivzdušného systému středního dosahu S-350 v minovém poli, které tvořily protitankové miny. Vozidlo na minu narazilo během nočního přesunu, a Defence-Blog upozorňuje, že šlo o minové pole položené ruskou armádou. Bylo evidentně neoznačené, což je veliká chyba, ale samozřejmě i extrémně nebezpečné, neboť se tak mohl stát obětí kdokoli.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

K takové události musí mimochodem téměř jistě dojít desítky kilometrů od místa bojů. S-350 je totiž cenný a docela vzácný systém a dosah jeho střel je až 120 kilometrů, uvádí ArmyRecognition, a upřesňuje, že byl zařazen do výzbroje v roce 2019, a že má jít o jednu z nejlepších zbraní svého druhu na světě. Zvládá nejenom klasické cíle, ale i balistické rakety. Takovéto výkonné a cenné zbraně tak většinou nejsou u fronty, ale spíše několik desítek kilometrů za ní.

Výbuch miny může posádka přežít

Video ukazuje, že mina, na níž vozidlo najelo, nebyla jediná, v okolí jich bylo minimálně několik dalších, což komplikovalo jeho vyproštění. MilIn uvádí, že se osádce vozidla podařilo vyváznout bez zranění, což svědčí o odolnosti, i když mina podle záběrů na videu explodovala i pod kolem nedaleko kabiny. Ta ale bývá většinou pancéřovaná, a možná i díky tomu, že se nachází nad terénem a výbuch utlumilo kolo, nakonec explozi vydržela.

„Ruský systém protivzdušné obrany S-350 Vityaz je lepší než americký Patriot,“ pochvaloval si ruský expert Alexander Michajlov

Zničení vozidla 50P6 nelze označovat za zničení S-350, a navíc ho nejspíše bude možné opravit, případně technologii přemístit na jiný podvozek. Jedna baterie S-350 se totiž většinou skládá ze 4 podobných odpalovacích vozidel, na každém je 12 střel. Baterie je pak doplněna radary a velitelským a řídícím vozidlem, a pokud je zničeno jedno odpalovací vozidlo, baterie stále zůstává funkční, jen má v tu chvíli k dispozici menší počet střel než obvykle.

Článek Video: cesta dlážděná vlastními minami je pro ruský S-350 nebezpečná, ale i po výbuchu ji může přežít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mina na stativu měla narušit útok tanků

V 80. letech 20. století hledala Spolková republika Německo zbraň, s jejíž pomocí by mohla efektivně narušovat tankové útoky obrněných útvarů ze států Varšavské smlouvy. Jako účinné řešení se ukázala mina, ale vojáci nechtěli pouze takovou, co se aktivuje v okamžiku, kdy na ni tank najede – měla být schopna tanky i další obrněnce ničit na delší vzdálenost a ochránit tak území lépe. V roce 1988 tak vstoupila do výzbroje na stativu umístěná protitanková mina označená jako DM12, a později byla vylepšena na verzi DM22.

A German PARM DM22 anti-tank mine used by Ukraine captured by Russian forces. https://t.co/PNsiWpcSpJ pic.twitter.com/b21wxssQiB

— Rob Lee (@RALee85) May 8, 2022

Min DM22 měl Bundeswehr na skladu hojné množství, a jelikož již další nepotřeboval, jejich výroba zhruba před 10 lety ustala. Změnila to ale válka na Ukrajině, kdy Německo jejich část poslalo na Ukrajinu. A vzhledem k tomu, že potřebuje doplnit sklady a zásoby nejspíše navýšit, dojde opět k obnově výroby. Portál Defence-Blog uvádí, že si jich Bundeswehr zatím objednal 2 600, ale v budoucnu jich v případě potřeby může koupit až 10 tisíc.

Mina se střelou na svůj cíl čeká

DM22 není klasická mina, ale tvoří ji dvě části – první je stativ a druhou jakási malá raketa s kumulativní hlavicí na něm umístěná. Stativ je zkonstruovaný tak, aby ho šlo umístit do jakéhokoliv terénu, a střela je pak namířena do požadovaného směru, načež mina takto skrytě čeká na svůj cíl. Vojáci ji pak mohou odpálit buď dálkovým ovládáním nebo se spustí automaticky za pomoci optického kabelu. Ten je většinou položen přes nějakou cestu, po níž je předpokládán pohyb nepřátelských obrněnců. Přejetím se optický kabel naruší, což minu spustí.

Noční můra Rusů na Ukrajině: jakmile „škrtne“ německá protitanková mina AT2 o spodek, je konec. Objevit se může kdekoliv

Ze stativu následně vyletí střela; ArmyRecognition uvádí, že verze DM12 byla schopna zasáhnout cíle do vzdálenosti 40 metrů, vylepšená DM22 pak do 100 metrů. Modernější systém má hmotnost 20 kilogramů, vlastní hlavice pak 1,9 kg. Ta je schopná prorazit pancíř o síle až 750 milimetrů RHAe a zvládá i reaktivní pancéřování. Vzhledem k tomu, že mina na stativu zasahuje vozidla ze strany, není problém prorazit ani pancíř tanku jako T-90M; DM22 je navíc zkonstruovaná tak, aby se po nastavené době deaktivovala a nezůstala aktivní i roky po umístění.

Článek Bundeswehr se vrací k protitankovým minám DM22 z 80. let, ty bez problému zničí i ruský T-90 z dálky až 100 metrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Miny mohou být těsně u sebe

Záměry dostupné již několik měsíců na sociálních sítích ukazují, jak mohou být miny nebezpečné. Jejich obětí se může snadno stát třeba tank T-72, podle tvaru reaktivního pancéřování šlo pravděpodobně o modernizovanou verzi B3 nebo B3M, což byl také alespoň před zahájeném invaze na Ukrajinu nejpočetnější tank v ruské výzbroji. Video ukazuje, jak během manévrování najede na minu, a ačkoliv se exploze zdá být silná, stroj nezastaví; ten však během několika sekund najede na další hned vedle, a její výbuch už ho definitivně znehybní.

Ukrajina má ve své výzbroji celou řadu protitankových min, přičemž na začátku používala hlavně talířové miny zkonstruované v době SSSR; šlo třeba o TM-57 nebo TM-62M. Snadno se s nimi manipuluje a jsou i relativně levné. První z nich má průměr 316 milimetrů a v jejím vnitřku je 6,34 kilogramů výbušniny, druhá je pak nepatrně větší – její průměr je 320 milimetrů a vnitřek zaplňuje 7,5 kilogramů výbušnin.

Ukrajina dostala ale i miny od svých spojenců; příkladem může být mina DM 31, což je německá verze švédských FFV 028. Její průměr je jen 260 milimetrů a obsahuje 5 kilogramů výbušnin, ale nespoléhá se na sílu exploze. Výbuch miny vytvoří tzv. výbuchem tvarovaný penetrátor schopný prorazit břicho jakéhokoli tanku. Ukrajina má také protitankové miny kladené pomocí dělostřelectva, kdy na jejich využití doslova ztroskotaly ruské zimní útoky na Vuhledar.

Miny většinou tanky efektivně znehybní

Exploze dvou min nemusí osádku ruského tanku usmrtit, což ukazují i záběry z dronu, který sledoval událost na videu níže; minimálně dva členové ze tří vylezli z tanku ven a nejspíše se snažili stroj zachránit. Tank se nemohl hýbat, zřetelně mu totiž scházela minimálně dvě pojezdová kola. V takovém případě musí osádka povolat obrněné vyprošťovací vozidlo, většinou postavené na podvozku tanku, aby nepohyblivý stroj odtáhlo. Ruská armáda k tomu používá například vozidla BREM-1 na podvozku tanku T-72.

V případě zasaženého tanku k tomu ale dojít nemohlo, protože nepojízdný stroj nakonec zasáhla protitanková střela. Členové osádky dle videa přežili, a z plamenů šlehajících z tanku je nicméně jasné, že byla poslední rána smrtelná a zapálila uvnitř uskladněnou munici. Její výbuch vidět není, ale poslední záběry ukazují utrženou věž ležící vedle tanku, což je důkaz silné exploze.

Článek Video: někdy nezničí ruský tank T-72 ani dvě miny po sobě; a i když ho zvládnou vyřadit, může jeho osádka bez zranění přežít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.